Rekultivace Skládek

Kruh: 205

Rekultivací skládky rozumíme činnost směřující k vytvoření podmínek, za nichž je možno území skládky následně využít v souladu s územně technickou dokumentací. Rekultivace skládek se provádějí podle normy ČSN 83 80 35 "Uzavírání a rekultivace skládek".

Rkultivace Skládek

Uzavírání a rekultivace skládek

Uzavření skládky je souhrn prací a opatření prováděných na tělese skládky následně po ukončení skládkování odpadů.

Technická opatření, která musí bezprostředně následovat po ukončení skládkování na skládce nebo její části jsou: úprava tvaru tělesa skládky uzavření a rekultivace povrchu provozování uzavřené skládky včetně

monitorování

Předpokladem existence každé řízené skládky je, že bude po skončení své životnosti (respektive po etapách během skládkování) odborně rekultivována, aby časem splynula s okolní krajinou. Rekultivaci musíme mít na zřeteli již při projektování a provozu skládky.

Je velmi důležité dodržovat vhodně projektované sklony svahů a výšku skládkového tělesa, neboť se tak vytváří budoucí krajinný útvar. Po skončení ukládání se nejprve provádí technická rekultivace (urovnání povrchu, plynová drenáž, zatěsnění povrchu, krycí vrstva zeminy) a následně rekultivace biologická.

Povrch skládky se opatří vrstvou humusu a oseje travou v kombinaci s vhodnými křovinami či stromy. Rekultivace skládky se mimo jiné řídí i tím, k jakému účelu využití bude rekultivovaná plocha sloužit.

Rekultivační technologie

Zemědělská Lesnická Hydrická Rekreační Ostatní

Zemědělská rekultivace

Využívá především vhodných terénních úprav, navážku potřebné mocnosti (cca 1m) úrodných, potenciálně úrodných či melioračně efektivních zemin a osevní postup preferuje aplikaci bohatě kořenících druhů trav a hluboce kořenících jetelovin, které se bohatou kořenovou soustavou účinně podílejí na tvorbě produktivního půdního profilu.

Lesnická rekultivace

Klade hlavní důraz na intenzivní přípravu nejen půdy, ale celého ekotopu daného stanoviště, na vhodnou volbu sortimentu dřevin, pečlivou výsadbu a několikaletou péči o založené kultury vylepšováním, ochranou před zvěří a výchovnými zásahy. Mocnost zeminy 0,6 - 0,8 m.

Hydrická rekultivace

Vody stojaté a tekoucí

Rekreační rekultivace

Zahrady, koupaliště, parky. Mocnost zeminy cca 0,4m.

Ostatní

staveniště, letiště, golfová hřiště. Využití vhodné zejména při rekultivaci skládek, které byly původně na okrajích měst, ale jejich postupným rozrůstáním se ocitly uvnitř zástavby.

Technická rekultivace

hrubé terénní úpravy prováděné těžkou mechanizací

konečné terénní úpravy a zemní práce návozy a převozy zemin, manipulace se

zúrodnitelnými zeminami výstavba a údržba účelových komunikací

na rekultivovaných plochách svahování výstavba odvodňovacích a stabilizačních

prvků

Bilogická rekultivace

rekultivační agrocyklus od návozu ornice po sklizeň zelené hmoty (sběr kamení, opatření ke zlepšení fyzikálně - chemických vlastností půdy a obnově struktury půdy, orba, příprava půdy pro setí, ošetřování a hnojení porostů, sklizeň zelené hmoty)

zakládání a ošetřování lesních porostů (výsadby, okopávky, ochrana proti poškození zvěří, prořezávky a tvarové řezy, přihnojování

Rekultivační modely

M1 - utěsněná skládka M2 - mezitěsněná skládka M3 - otevřená skládka M4 - systém kruhového valu M5 - zakrytá skládka M6 - polootevřená skládka

M1 - utěsněná skládka

má těsnící fólii Ţ největší zamezení průsaku

kultivační zemina, mocnost: traviny 0,3m; křoviny 0,5m; dřeviny 1,5-2m

Vyhody: sázení stromů a keřů hned po zakrytí nehrozí únik skládkového plynu žádný průnik srážkové vody do odpadu nižší náklady na čištění vod

Nevýhody: vysoké náklady na těsnění nutný odplyňovací systém ztráta skládkového prostoru pro krycí

materiál nebezpečí sklouznutí kultivační vrstvy po

krycí fólii

M1 - utěsněná skládka

M2 - mezitěsněná skládka

jako kultivační vrstva se užívá volný odpad, pod nímž je fólie

jako první vyrůstají náletové rostliny

Výhody: úspory nákladů na krycí zeminu úplné využití prostoru pro odpad těsnící výhody jako M1

Nevýhody: není možná okamžitá výsadba dřevin průsaková voda musí být čištěna zvýšené riziko vývratu stromů sesedáním a

mineralizací odpadu

M2 - mezitěsněná skládka

M3 – otevřená skládka

kruhový násep na úpatí, osázení překrytí násypu vrstvou 0,3m kompostu ozelenění po ukončení produkce

skládkového plynu

Výhody: úspora nákladů na odplynění dlouhodobě příznivé podmínky pro vegetaci nehrozí sklouznutí krycí vrstvy

Nevýhody: dřeviny možno vysázet až po delší době plyn ovlivňuje vegetaci srážková voda proniká do tělesa

skládkyŢnutné její čistění

M3 - otevřená skládka

M4 - systém kruhového valu

každá vrstva odpadu má kruhový násep

Výhody: odpadají náklady na těsnící vrstvu okamžitá výsadba menší vstup vody

Nevýhody: náklady na odplynění potřeba většího množství krycího materiálu není zamezeno průniku vodyŢnutné její

čištění výměna vzduch-plyn je horší plyn ovlivňuje vegetaci možnost porušení valu při sesedání

M4 - systém kruhového valu

M5 - zakrytá skládka

podobně jako M3 rychlé osázení kultivační zemina místo kompostu

Výhody: nehrozí nebezpečí sklouznutí vrstvy nehrozí nebezpečí sklouznutí vrstvy hromadění vody v kultivační vrstvě

Nevýhody: náklady na krycí materiál a odplynění není zamezeno průniku vodyŢnutné její

čištění není výměna vzduch-plyn plyn ovlivňuje vegetaci

M5 - zakrytá skládka

M6 - polootevřená skládka

kruhový val je v každé druhé vrstvě, ostatní otevřené nebo kryté kompostem

Výhody: není nutné odplynění není nutné odplynění okamžitá výsadba

Nevýhody: není zamezeno průniku vodyŢnutné její

čištění plyn ovlivňuje vegetaci

M6 - polootevřená skládka

Hrubé terenní úpravy

Pokládání izolační vrstvy

Pokládka drenážní vrstvy

Pokládka rekultivační vrstvy

Biologická rekultivace

Použitá literatura

Kreníková V.: Odpadové hospodářství, FŽP UJEP Ústí nad Labem, 1999c

http://www.waste.cz/waste/waste.php?clanek=rekultivaceskladek.htm

http://www.waste.cz/waste/waste.php?clanek=rekultivacefajmon.htm

http://www.mega.cz/rekultivace-starych-skladek-odpadu.html

http://www.ekologiesro.cz/