Ceny a tarify v odvětví elektroenergetiky v roce 2007

Ceny a tarify v odvětví elektroenergetiky v roce 2007

Koordinační seminář

EGÚ Brno, a. s.Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy

Brno, 24. srpna 2006


Úvod

Projekt „Ceny a tarify …“ je v roce 2006 řešen v EGÚ Brno, a. s. v rámci pěti smluv o dílo, registrovaných u zhotovitele pod čísly:

61004: ERÚ,

61005: ČEZ Distribuce, a. s., PREdistribuce, a. s., E.ON Distribuce, a. s.,

61006: výrobce ČEZ, a. s.,

61007: IPP – 12 nezávislých výrobců a 1 zástupce SVSE,

61021: Dodavatelé poslední instance - ČEZ, a. s., Pražská energetika, a. s., E.ON Energie, a. s.

Kontrolní seminář je svolán v souladu s harmonogramy prací a součinností smluvních stran uvedenými ve smlouvách. Cílem jednání je presentovat objednatelům smluv předběžné výsledky prací na Projektu „Ceny a tarify v odvětví elektroenergetiky v roce 2007“ a koordinovat postup prací za účasti všech objednatelů.

2EGÚ Brno, a. s.


Úvod - pokračování

Původní termín koordinačního semináře uvedený ve smlouvách na den 31.8.2006 , byl se souhlasem objednatelů přesunut o 1 týden na 24.8.2005 z technických důvodů.

Podkladem pro jednání jsou Průběžné zprávy o postupu řešení, které byly objednatelům poslány elektronicky dne 18.8.2006. Jejich písemná vyhotovení a elektronická forma na optickém médiu CD-ROM se předávají proti potvrzení objednatelů o převzetí na tomto koordinačním semináři.

Ceny za služby distribučních sítí v této prezentaci byly aktualizovány proti hodnotám uvedeným v Průběžné zprávě tak, že se předpokládá nárůst cen SE o 15 % a ceny obchodu o 5 % vůči roku 2006. Změna ceny silové elektřiny ovlivnila předběžnou cenu příspěvku na OZE, KVET a druhotné zdroje, cenu za použití DS, jednosložkovou cenu za službu sítí na úrovni VN a cenu elektřiny pro KZ.

3EGÚ Brno, a. s.


Stručný přehled hlavních činností

Prvním výstupem byla zpráva „Zkušenosti subjektů energetiky s metodikou regulace cen elektřiny v oblasti elektroenergetiky přijatou pro druhé regulační období“, kterou zhotovitel poslal objednatelům v elektronické formě k 15.5.2006. Jsou v ní vyhodnoceny názory a zkušenosti jednotlivých subjektů s metodikou regulace, včetně návrhů na úpravu metody regulace, na základě podkladů shromážděných od těchto subjektů. Je uvedena také v Průběžné zprávě a bude diskutována na dnešním KS.

Pro ERÚ byl zpracován v aplikaci MS Excel XP interaktivní kalkulátor plateb za elektřinu v roce 2006 pro odběratele z úrovně NN, který je umístěn na webových stránkách ERÚ.

Postup řešení byl koordinován ERÚ a průběžně diskutován se zástupci regionálních PDS a objednatelů ostatních smluv.

4EGÚ Brno, a. s.


Stručný přehled hlavních činností - pokračování

Byly shromážděny a ověřovány vstupní technické údaje.

Byly sestaveny výpočetní tabulky cen přenosu, systémových služeb a distribuce. Ve spolupráci s objednateli bylo zatím zpracováno:

9 verzí výpočtů cen distribuce na úrovních VVN a VN pro rok 2007.

První verze tarifních sazeb na úrovni NN pro rok 2007.

Bylo posouzeno přehodnocení podpory decentrální výroby z hlediska dodávky elektřiny lokální spotřebě a objektivní úroveň ceny z hlediska úspory ztrát.

Průběžně byla zajišťována konzultační činnost pro objednatele.

5EGÚ Brno, a. s.


Stručný přehled hlavních činností - pokračování

Spolupráce s ERÚ na úpravách vyhlášky ERÚ č. 438 / 2001 Sb. (o regulaci), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky ERÚ č. 439 / 2001 Sb. (výkaznictví) ve znění pozdějších předpisů.

V navazující etapě prací budou výpočty aktualizovány v souvislosti se nastavením ceny Duhové elektřiny ČEZ, a. s. pro rok 2007, se stanovením nákupních cen silové elektřiny na krytí ztrát, výkupních cen a zelených bonusů pro OZE a pevných cen pro podporu KVET a druhotné zdroje, případně v souvislosti s upřesněním metodiky regulace na základě návrhů distributorů, velkých odběratelů a výrobců vyjádřených v rámci dotazníkové akce zpracované zhotovitelem a předložené ERÚ ke zvážení.

Konstatuje se, že práce na díle probíhají v souladu s dohodnutým harmonogramem věcného a časového řešení úkolu, uvedeným ve smlouvách.

6EGÚ Brno, a. s.


Program jednání Koordinačního semináře

1. Souhrnná informace o smlouvách.

2. Vyhodnocení zkušeností objednatelů s regulací cen, diskuse a stanoviska.

3. Předběžná cena za službu přenosové sítě a za systémové služby, upřesnění postupu regulace.

4. Předběžně uvažované ceny ve výpočtech

Podpora OZE, KVET a druhotných zdrojů

Decentrální výroba

Cena za činnost zúčtování OTE, a. s.

5. Stav přípravy podkladů pro návrh cen za služby distribučních sítí a informace o stavu přípravy tarifních sazeb na úrovni NN - kategorie C a D.

6. Diskuse.

7. Doporučení a závěry.

7EGÚ Brno, a. s.


2. Zkušenosti objednatelů s regulací cen

8EGÚ Brno, a. s.

Zkušenosti objednatelů s regulací cen

Postup

Objednatelům smluv byl rozeslán požadavek na zpracování dosavadních zkušeností s regulací cen elektřiny ve druhém regulačním období s termínem odevzdání do 14.4.2006.

Zpracování zkušeností a názorů bylo v EGÚ Brno, a. s. provedeno k 15.5.2006. Doplnění o odpovědi na dodatečné připomínky SVSE a teplárenských společností ze skupiny IPP bylo zpracováno v srpnu 2006.

Přehled respondentů

9EGÚ Brno, a. s.

Číslo Společnost Respondent

1 2 3 4 5 6 7 8

Regulované subjekty

PRE, a. s. PRE, a. s. E.ON Distribuce, a. s. E.ON Energie, a. s. Za Skupinu ČEZ

Výrobci, samovýrobci, průmyslová energetika AES Bohemia spol. s r. o. International Power Opatovice, a.s.

Organizace energetiky

Sdružení velkých spotřebitelů energie

Ing. Stanislav Peleška Ing. Diana Stuchlíková Ing. Ladislav Nerad, Ing. Sylva Ossosová Ing. Jiří Vastl Ing. Jan Kanta, Ing. Ludmila Vrbová Ing. Libor Doležal, jednatel společnosti Ing. Jiří Pěnka, obchodní ředitel Ing. Luděk Piskač


Tématické oblasti

ceny za službu přenosové sítě, (bez připomínek)

ceny za systémové služby,

ceny za služby distribučních sítí na napěťových hladinách; přístup ke stanovení korekčního faktoru ceny distribuce,

způsob úhrady distribučních služeb mezi sousedními provozovateli regionálních distribučních soustav na hladinách vvn, vn a nn,(bez připomínek)

cenové podmínky lokálních distributorů,

tarify pro konečné zákazníky na hladině nn; metodické přístupy k využití tarifní statistiky pro nastavení regulovaných cen distribuce na úrovni nn,

10EGÚ Brno, a. s.


Tématické oblasti

cena pro výrobce za decentrální výrobu a příspěvek konečných zákazníků na tuto výrobu,

podpora výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích (OZE) a z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET); cena pro konečné zákazníky za krytí vícenákladů na výkup elektřiny z těchto zdrojů,

průměrná cena silové elektřiny pro stanovení nákladů na ztráty, vícenákladů na podporu OZE a KVET a pro vyhodnocení cenové přirážky za nedodržení smluvené hodnoty účiníku,

cena elektřiny zajišťované dodavatelem poslední instance,

cena za činnost OTE. (bez připomínek)

11EGÚ Brno, a. s.


Ceny za systémové služby

Zkušenosti a názory

SVSE – platbou za Sys zatížit všechny účastníky trhu včetně exportu a výroby elektřiny (dodávky do sítě). Vyjmout pouze vlastní spotřebu.

AES Bohemia s.r.o. – navrhuje přehodnotit metodiku platby za SyS u odběratelů v LDS, jejíž spotřeba je pokryta výrobcem s vyvedeným výkonem do této LDS. V případě uzavření smlouvy na odběr elektřiny od externího dodavatele by měli tito odběratelé platit plnou cenu za SyS tak, jako platí ostatní odběratelé.

Skupina ČEZ – přehodnotit každoroční snižování objemu prostředků o 100 mil Kč pro obstarání podpůrných služeb (v souladu s přijatou směrnicí 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury článek 5 odst. 1 písmeno b)).

12EGÚ Brno, a. s.



Komentář

Otázka zatížení exportu platbou za systémové služby je otázkou právního výkladu Nařízení 1228/2003 Evropské komise. O zahrnutí exportu do platby za SyS musí rozhodnout ERÚ, stejně jako o zahrnutí výrobců do plateb za SyS.

Připomínka AES Bohemia s.r.o. se jeví jako opodstatněná v případě „svázání“ výroby a spotřeby v LDS. Problémem při změně této metodiky může být nedostatek vstupních podkladů pro výpočet (v současnosti se vychází z odhadu dle skutečné fakturace) a obtížnost správné formulace v Cenovém rozhodnutí tak, aby nedocházelo k ke zneužívání tohoto ustanovení – definice lokální spotřeby.

13EGÚ Brno, a. s.



Doplnění SVSE

„SVSE nepožaduje výslovně zatížení exportu platbou za SyS; to by bylo skutečně v rozporu s legislativou EU. Přesný požadavek: Rozdělení SyS mezi odběratele a výrobce.“

V této souvislosti SVSE navrhuje, aby byl proveden rozbor možností a metodických postupů, které by bylo možno uplatňovat v případě potřeby rozdělit platby za SyS mezi stranu spotřeby (L) a stranu výroby (G).

14EGÚ Brno, a. s.



Identifikace problémových otázek k rozhodnutí ERÚ

Návrh: kromě strany spotřeby elektřiny zatížit platbou za SyS i stranu výroby – upřesnění SVSE proti zprávě z května 2006.

Návrh: Odběratelé v LDS, kteří uzavřou smlouvu na odběr elektřiny od externího dodavatele (mimo LDS), budou platit plnou cenu za SyS (tj. v letošním roce 156,28 Kč/MWh)

Přehodnotit každoroční snižování objemu prostředků o 100 mil Kč pro obstarání podpůrných služeb v souvislosti s podporou výroby elektřiny z OZE (zejména větrných elektráren).

15EGÚ Brno, a. s.


Ceny za služby distribučních sítí; přístup ke stanovení K faktoru ceny distribuce


PRE, a.s. – ceny za služby distribučních sítí na napěťových hladinách u variabilní složky měly být stanoveny průhledněji, zřejmě by měly být opřeny o znalost předpokládaného vývoje tržní ceny.

Stanovení K faktoru distribuce by se mělo opírat o údaje z bilanční rovnováhy opatřené a dodané elektřiny, včetně ztrát – použití tarifních statistik je pro stanovení korekčního faktoru nevhodné a nedává správný obrázek o velikosti distribuované elektřiny PDS.

E.ON Distribuce, a. s. vznesl požadavek na seznámení se s metodou očišťování dat na teplotní průměry a jejími výsledky použití, a to dříve než v říjnu. Na základě této metody byly Úřadem v posledních letech zvyšovány technické jednotky spotřeby zákazníků promítnuté do cen dalšího období. Tyto změny potřebuje E.ON včas zahrnout do svého plánování.

16EGÚ Brno, a. s.




Požadavek E.ONu na vyjasnění roli obchodníků s elektřinou (DPI) v procesu stanovování regulovaných cen a tarifů na úrovni NN (účast na Tarifní komisi).

Skupina ČEZ doporučuje, aby regulované ceny, pokud se váží na výhled fyzických jednotek, vycházely buď z konzervativního odhadu vývoje nebo by nejlépe měly vycházet z plánů jednotlivých účastníků. Zvlášť markantní to bude v případě, když se bude dělat nějaká extrapolace z letošního roku do budoucnosti (mimořádné nárůsty spojené s letošní zimou).

17EGÚ Brno, a. s.



Komentář k PRE

Variabilní složka distribuční ceny je stanovena na základě předpokládaného množství ztrát a předpokládané ceny na nákup ztrát:

množství ztrát je dáno mírou ztrát (ERÚ) a množstvím elektřiny na vstupu do distribuční soustavy (DS), které vychází z plánu bilance toků elektřiny v sítích PDS.

nákupní cena na ztráty je stanovena ERÚ na základě zveřejněných cen výrobců (především produktů Duhové elektřiny společnosti ČEZ, a. s.) zhruba v období září až říjen.

Hladina NN – v proměnných složkách cen nejsou hrazeny pouze náklady na ztráty, ale i povolené výnosy PDS.

18EGÚ Brno, a. s.



Komentář k PRE

K faktor distribuce:

údaje z tarifní statistiky (TS)

hodnoty odběrů v TS jsou přímo úměrně přepočteny na hodnotu skutečné dodávky, která je převzata z výkazu bilance provozovatele distribuční soustavy (B2-12).

K faktor se tak opírá o hodnoty elektřiny, které jsou v kalendářním roce skutečně dodány. Tento postup byl použít v loňském roce a letos se nepředpokládá změna tohoto postupu.

19EGÚ Brno, a. s.



Komentář k E.ON

Při stanovení cen za použití sítí na hladinách VVN a VN a distribučních tarifů na hladině NN byly použity spotřeby, stanovené úřadem. Tyto spotřeby byly stanoveny následujícím postupem:

Základem byly údaje PDS o dodávce konečným zákazníkům v jednotlivých měsících roku 2004 (údaje převzaty z TISSEL).

Tyto údaje přepočteny na teplotní normál.

Na teplotně očištěné údaje se aplikovaly koeficienty nárůstu spotřeby pro rok 2005 a 2006 podle scénáře vývoje tuzemské spotřeby předpokládané v aktualizovaném scénáři zpracovávaném pro OTE, a. s.

Na takto stanovené výše spotřeb byly přepočteny TS 2004 a také upraveny plány ve výkazu B2-12, přičemž úprava bilance (vyrovnání) byla provedena na straně zdrojů připojených přímo do DS, nikoliv na vstupu z PS.

20EGÚ Brno, a. s.



Komentář k E.ON a Identifikace problémových otázek k rozhodnutí ERÚ

Připomínka E.ON Distribuce, a. s. ohledně procesu stanovování regulovaných cen a tarifů se týká organizačních záležitostí zabezpečení povinností PDS vyplývajících z EZ z §25a (Oddělení PDS) – přijetí vnitřním předpisem programu, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního chování ve vztahu k ostatním účastníkům trhu s elektřinou, …. Pro tento program se vžil termín tzv. „Compliance program“. Tento program je schvalován ERÚ, který také vyžaduje prokazování jeho plnění.

Zabezpečit koordinaci práce při nastavení regulovaných cen distribuce na hladině NN a cen DPI tak, aby PDS neporušili „Compliance program“.

21EGÚ Brno, a. s.


Cenové podmínky lokálních distributorů


SVSE – zjednodušit situaci provozovatelů LDS a jejich vnořených zákazníků. Pokud faktický provozovatel LDS (splňuje všechny znaky LDS) nevlastní licenci nebo ji vrátí, dostanou se podružní odběratelé do obtížné situace (pokud nedojde k dohodě s provozovatelem LDS) :

Podružný odběratel se nemůže stát oprávněným zákazníkem

Provozovatel faktické LDS nemá povinnost dodávat podružnému odběrateli energii

Tento stav nespadá pod působnost energetického zákona a nelze tedy vyvolat správní řízení

Jedná se o velmi obtížný úkol nalézt kompromis mezi všemi zapojenými stranami. SVSE nabídlo svou pomoc při řešení tohoto problému.

22EGÚ Brno, a. s.


Cenové podmínky lokálních distributorů

Doplnění SVSE

SVSE souhlasí s konstatováním ERÚ, že statisticky takových sporů není příliš mnoho.

Jako řešení navrhuje v příští novele EZ dosáhnout toho, aby spory vedené z tohoto titulu spadaly pod ERÚ.

Tímto způsobem se vyhne složitým formulacím, které stejně nemohou pamatovat na všechny možnosti a ustavením věrohodného arbitra by bylo pomoženo oběma stranám.

23EGÚ Brno, a. s.


Tarify pro KZ na hladině NN; využití tarifní statistiky


PRE, a.s. doporučuje, aby tarify pro konečné zákazníky na hladině NN fungovaly v co největší míře na principu DSM a podporovaly rovnoměrný průběh DDZ.

SVSE podalo připomínku ke zvýhodněným sazbám. Podle zkušeností provozovatelů LDS dochází k využívání/zneužívání těchto zvýhodněných sazeb u vnořených OZ k jiným účelům, než jsou určeny. Příkladem je odběratel, který si nainstaluje jeden bojler, získá sazbu (shodnou s REAS) za nízký tarif. Následně pak přesune výrobu do období nízkého tarifu (většinou noční směny).

SVSE navrhuje, aby provozovatel LDS měl možnost osadit samostatné měření pro blokovaný spotřebič.

24EGÚ Brno, a. s.




Skupina ČEZ – tarify jsou stanoveny pouze pro zákazníky bez průběhového měření. Doporučuje přistoupit k metodice stanovení cen a tarifů pro tento segment zákazníků samostatně, neboť u zákazníků s průběhovým měřením tarify neodpovídají nákladům na tyto odběry (provozování průběhového měření, měsíční zpracování, …).

Pro vyhodnocování rezervované kapacity VN, VVN a jističe na NN Skupina ČEZ doporučuje sjednocení vyhodnocování průběhového měření u zákazníků na všech napěťových hladinách. Je zde vazba na odečty a způsob komunikace naměřených a vyhodnocovaných dat.

V oblasti topenářských sazeb s průběhovým měřením navrhuje Skupina ČEZ vyhodnocovat spotřebu pro potřeby platby za RK po celou dobu topení (tzn. i ve "vysokém tarifu") – odstranění problematické vazba obchodních a distribučních tarifů v návaznosti na blokování spotřebičů, které je problematické měnit formou softwarové parametrizace elektroměru.

25EGÚ Brno, a. s.




U přímotopů MOO doporučuje Skupina ČEZ vyřešit vysoký meziroční nárůst plateb za elektřinu jako celek u zákazníků MOO s topnými sazbami (oproti průměrnému nárůst za celou sazbu), kteří skutečně topí.

Prostor pro řešení problému je potřeba hledat jak v oblasti regulované části ceny (např. rozdělení sazby podle spotřeby a pro každou část nastavit jiné ocenění), tak i v oblasti neregulované části ceny (vytvořit minimálně 2 TDD pro danou sazbu a to podle spotřeby za rok, což dá prostor k dvou různě vysokým cenám za silovou elektřinu).

26EGÚ Brno, a. s.



Komentář k PRE a SVSE

Distribuční ceny na hladině NN jsou ovlivněny návazností výsledných cen pro KZ na hladině NN (v součtu za regulovanou i neregulovanou část) na předchozí regulované tarify pro CHZ. Povaha tarifů pro CHZ vedla k podpoře DSM. Zachování těchto relací tedy podporuje princip DSM.

Problém „zneužívání“ dvoutarifní sazby je patrný zejména u LDS, které přejímají ceny nadřazených regionálních DS.

U LDS s menším počtem zákazníků, je vliv „zneužití“ dvoutarifu na výnosy za distribuci značný.

Řešení:

zažádat ERÚ o stanovení individuálních cen,

Zjednodušující – možnost osadit samostatné měření pro blokovaný spotřebič.

27EGÚ Brno, a. s.



Komentář ke Skupině ČEZ

Distribuční ceny NN jsou stanovovány pro celý segment zákazníků na hladině NN současně. Výpočet vychází z postupné alokace distribučních nákladů na jednotlivé zákaznické skupiny. Segmentace zákazníků podle druhu měření vytváří další zákaznickou skupinu, což vede k nutnosti stanovení rozdělení distribučních nákladů na tuto skupinu zákazníků a zbytek (alokační koeficient).

Problém vysokých nárůstů plateb za elektřinu u zákazníků s topnými sazbami byl diskutován i v rámci projektu TDD řešeného v EGÚ Brno, a. s. V té souvislosti je nutné udělat analýzu o skladbě zákazníků v přímotopných sazbách (v TDD7) podle výše spotřeby, neboť ceny a hlavně vyjádření procentních změn cen jsou počítány podle tarifní statistiky, která ukazuje průměr za všechny zákazníky. Jako první krok se nabízí analýza měřených vzorků TDD7 – za ČR je jich však pouze 128 vzorků, celkový počet odběrných míst v ČR v TDD 7 (přímotopy + tepelná čerpadla) je cca 290 tis.

28EGÚ Brno, a. s.



Doplnění SVSE

SVSE – kompromisní řešení k instalaci samostatného měření pro blokované spotřebiče:

Instalace samostatného měření pro blokované spotřebiče by nebyla povinná, ale možná. K tomu SVSE navrhuje možnou konkrétní formulaci:„V případě odběru z LDS, který významně (např. více než 5% spotřeby celé LDS) ovlivňuje spotřebu LDS, má provozovatel LDS právo namontovat samostatné měření blokovaných spotřebičů“.

SVSE navrhuje sjednotit distribuční tarify (platba za jistič a distribuci) u srovnatelných typů sazeb pro obyvatelstvo a podnikatelský maloodběr, např. D02 a C02. SVSE je názoru, že pro rozdílné poplatky schází jakýkoliv technický důvod.

Tento požadavek mění přístup ke stanovení distribučních cen na NN.

29EGÚ Brno, a. s.




Návrh: Umožnit provozovatelům LDS, pokud bude chtít, osadit samostatné měření pro blokovaný spotřebič.

Návrh: pro segment zákazníků na hladině NN s průběhovým měřením stanovovat regulované ceny samostatně – odděleně od tarifů.

Návrh: u odběrů z hladiny VN s akumulačním nebo přímotopným vytápěním, nebo odběrem pro závlahy anebo odběrem pro chlazení (Pinst min. 80%) vyhodnocovat RK po dobu 24 hod. denně (ne pouze v době blokování) a pro tento segment stanovit zvláštní cenu za RK v návaznosti na dnešní objem plateb za distribuci u těchto zákazníků.

30EGÚ Brno, a. s.


Cena pro výrobce za decentrální výrobu (DV) a příspěvek konečných zákazníků na tuto výrobu


PRE, a.s. – příspěvek KZ na DV mohl být vyčíslován samostatně od nákladů na užití sítě. Cena pro výrobce za DV by mohla být vyhodnocena vzhledem k reálnému přínosu úspory ztrát v DS.

AES Bohemia spol. s r.o.

provést analýzu objektivní výše podpory decentrální výroby se zohledněním skutečných přínosů v rámci elektrických ztrát v soustavě.

přehodnotit metodiku podpory decentrální výroby tak, aby cena pro decentrální výrobu byla poskytována výrobci za každou MWh skutečně dodané elektřiny do sítě územně příslušného provozovatele distribuční soustavy a za elektřinu vyrobenou a dodanou spotřebě v lokální distribuční soustavě.

31EGÚ Brno, a. s.



Komentář

V roce 2003 byl příspěvek pro výrobce dodávající do hladiny VVN odvozen od ceny za použití přenosové sítě (za ztráty), příspěvky pro výrobce dodávajících do nižších hladin byly odvozeny od ceny za použití sítě vyšší napěťové hladiny, ke kterým se přičetly kalkulované ceny ztrát v transformaci.

32EGÚ Brno, a. s.

Vývoj příspěvku pro decentrální výrobu - Kč/MWh

hladina 2002 2003 2004 2005 2006 Kalkulační přístup

VVN 20,00 20,00 20,00 20,00 20,00 27,00

VN 20,00 27,59 27,00 27,00 27,00 41,00 NN 20,00 64,59 64,00 64,00 64,00 98,00



Komentář

Výrobce může dostávat příspěvek na DV za celou vyrobenou elektřinu. Zaleží to na smluvním vztahu mezi výrobcem a distributorem. Pro úpravu chybí podpora v zákoně.

Cena příspěvku KZ na krytí DV je počítána samostatně – nezávisle na cenách distribuce, v cenovém rozhodnutí jsou ceny distribuce vydány jako původní spočítané ceny distribuce povýšené a tento kalkulovaný příspěvek.

33EGÚ Brno, a. s.

Dopad na příspěvek KZ - Kč/MWh

hladina původní nová procentní změna

minimum 1,09 1,53 40%

průměr PDS 9,27 12,63 36% maximum 13,19 17,80 35%




Návrh: Cenu příspěvku pro výrobce za DV počítat výše popsaným kalkulačním přístupem odvozením od cen za použití sítě vyšších napěťových hladin.

Návrh: příspěvek za DV budou dostávat výrobci za veškerou vyrobenou elektřinu (kromě vlastní spotřeby)

Návrh: Cenu příspěvku KZ na krytí DV vydávat v cenové rozhodnutí samostatně – nepřičítat ji k ceně za použití distribuční sítě.

34EGÚ Brno, a. s.


Podpora výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích (OZE) a z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET); cena pro konečné zákazníky za krytí vícenákladů na výkup elektřiny z těchto zdrojů


SVSE – v oblasti OZE transparentně uvádět veškeré náklady, které souvisejí s instalací a provozem OZE a všechny tyto náklady zahrnout do příplatku na OZE. Jedná se zejména o:

1. Nárůst potřeby PpS

2. Zvýšení nákladů na ztráty u ČEPS a PDS – vzhledem k povinnost výkupu energie z OZE na krytí ztrát (náklady včetně odchylek).

3. Blokování přenosových cest kruhovými toky mající důsledky buď v omezení přenosových možností pro obchod, nebo vyvolání nutnosti stavby nových vedení.

35EGÚ Brno, a. s.


Podpora výroby elektřiny v OZE a z KVET; krytí vícenákladů na výkup elektřiny z těchto zdrojů


AES Bohemia spol. s r. o. – objektivně reflektovat přínos kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) zvláště ve vztahu k vyššímu využití primárních zdrojů energie a přínosu k životnímu prostředí. Dle jejich názorů současná výše podpory neodráží skutečný přínos KVET.

Rovněž International Power Opatovice, a.s. podpořil za teplárenské společnosti IPP návrh na zvýšení podpory KVET s ohledem na její přínos. Viz. výtah ze studie „Oceňování elektřiny z KVET“

36EGÚ Brno, a. s.



Doplnění SVSE

SVSE chápe složitost spravedlivého rozdělení nákladů. Upozorňuje, že tato problematika bude postupně nabývat stále většího významu, kdy při podílu OZE ve výši 8 % by odhad zvýšených nákladů na SyS činil 3,7 mld. Kč/rok a při podílu 16,8% již 6 mld. Kč/rok.

SVSE navrhuje, jako první krok nezbytný k návrhu spravedlivého systému, analýzu dostupných dat a popřípadě jejich doplnění.

Dále SVSE navrhuje vypracovat studii s cílem stanovení očekávané velikosti navýšení požadovaných objemů PpS (v MW) a navýšení nákladů na nákup PpS (v mil. Kč), které v soustavě vyvolá provoz větrných elektráren (VtE).

37EGÚ Brno, a. s.




Vypracovat studii s cílem stanovení očekávané velikosti navýšení požadovaných objemů PpS (v MW) a navýšení nákladů na nákup PpS (v mil. Kč), které v soustavě vyvolá provoz větrných elektráren (VtE).

38EGÚ Brno, a. s.


Průměrná cena silové elektřiny pro stanovení nákladů na ztráty, vícenákladů na podporu OZE a KVET a pro vyhodnocení cenové přirážky za nedodržení smluvené hodnoty účiníku


Podle PRE, a. s. je vyhodnocení cenové přirážky za nedodržení smluvené hodnoty účiníku účelné z hlediska informace o její efektivitě ve vztahu k technickým ztrátám a kvalitě napětí v DS.

39EGÚ Brno, a. s.


Cena elektřiny zajišťovaná dodavatelem poslední instance (DPI)


PRE, a. s. – způsob určení ceny elektřiny zajišťované DPI musí respektovat rizika dodavatele, který nakupuje elektřinu na trhu, odrážejícím momentální bilanci nabídky a poptávky po elektřině.

Dodavatel plní závazek univerzální služby – dodat elektřinu domácnostem a malým zákazníkům, kteří o to požádají, resp. dodat elektřinu po dobu nejdéle 3 měsíců těm konečným zákazníkům, jejichž dodavatel, kterého si tito zákazníci zvolili, pozbyl práva být účastníkem trhu s elektřinou organizovaným operátorem trhu.

Cena elektřiny pro zákazníky poslední instance by měla být stanovena transparentně, odrážet zmíněná rizika a být srovnatelná s jinými typy služeb s podobnými riziky.

40EGÚ Brno, a. s.


Cena elektřiny zajišťovaná dodavatelem poslední instance


PRE, a. s. – navrhuje navýšení ceny energie pro zákazníky DPIo 10% – 20% oproti cenám pro ostatní zákazníky z těchto důvodů:

1. spotřebu pro zákazníka, který se stane zákazníkem poslední instance, nemá obchodník zahrnutou do svého portfolia – musí pro něj nakoupit zvlášť a proto by v ceně mělo být zahrnuto riziko vyšší nákupní ceny

2. do té doby, než obchodník nenakoupí, způsobí spotřeba zákazníka poslední instance odchylku – i toto riziko by mělo být zahrnuto do ceny

3. cena by měla zákazníky motivovat k tomu, aby pečlivě vybírali svého dodavatele elektřiny – mají právo výběru, ale na druhé straně by měli nést i zodpovědnost. Pokud je cena pro zákazníky poslední instance stejná jako pro oprávněné, zákazník nenese žádné riziko a to není správné.

41EGÚ Brno, a. s.




E.ON Energie, a. s. poukazuje na problém času při nastavení cen DPI a cen pro ostatní zákazníky, problém segmentu potenciálních zákazníků DPI a konstrukce ceny a také problém návaznosti cen DPI a cen pro ostatní zákazníky:

Z důvodu časové posloupnosti, omezení výše cen zákazníkům DPI a aplikací na celý segment maloodběru nebylo možné ceny mezi jednotlivými řadami produktů stanovit tak, aby na sebe navazovaly. Vlivem toho došlo k tomu, že ceny elektřiny pro malé zákazníky jsou nižší, než pro zákazníky s odebíraným množstvím mnohonásobně vyšším.

Skupina ČEZ je názoru, že ceny zákazníků DPI by měly zaručovat (pro dodavatele) oprávněný zisk a měly by pokrývat rizika spojená s takovými zákazníky, zejména nejistotu v jejich počtu, nejistotu v jejich platební morálce a vyšší administrativní náročnost.

42EGÚ Brno, a. s.



Komentář

O koncepci ceny DPI rozhoduje ERÚ.

V počátcích otevírání trhu byly diskutovány dva možné přístupy k pojetí ceny DPI:

1. převzetí stávající struktury tarifů pro chráněné zákazníky a nastavením cen pro DPI v podstatě nadále regulovat cenu pro malé zákazníky z řad podnikatelů a domácnosti.

2. stanovení jedné ceny pro DPI, která bude větší než ceny běžně nabízené na trhu, přičemž větší bude zejména o rizika spojená s dodávkou elektřiny nejméně vhodným zákazníkům, kteří „spadnou“ pod dodavatele poslední instance.

Zvoleno první pojetí, ale s oddělenými cenami za distribuci a dodávku i když jsou tyto dvě regulované ceny kalkulovány ve vzájemné součinnosti.

43EGÚ Brno, a. s.


Obecné a další názory na nastavené prostředí

Doplnění SVSE

sjednotit cenu elektřiny od DPI u srovnatelných typů sazeb pro obyvatelstvo a podnikatelský maloodběr, např. D02 a C02.


Návrh: Cenu pro zákazníky dodavatele poslední instance zvýšit oproti cenám pro ostatní zákazníky, analyzovat potřebnou míru tohoto navýšení.

Návrh: Cenu pro DPI uzavřít současně s cenou za distribuci co nejdříve po zveřejnění nabídek cen silové elektřiny od hlavních dodavatelů.

44EGÚ Brno, a. s.

Připomínky k Cenového rozhodnutí ERÚ č. 14/2005

Odst. (1.3.) – Znění ERÚ: Výrobce, jehož zařízení je připojeno do napěťové hladiny NN distribuční soustavy, účtuje na základě smlouvy územně příslušnému provozovateli distribuční soustavy cenu 64,00 Kč/MWh za každou MWh skutečně dodané elektřiny naměřené v předávacím místě výrobce.

Návrh: Cenu NN výkupu přiblížit k ceně dle bodu (1.2.) nebo zohlednit pouhý tranzit přes distribuční soustavu u všech napěťových hladin

Komentář EGÚ Brno, a. s.

Požadavek na přiblížení ceny příspěvku pro výrobce pracujícího NN k cenám pro výrobce do VN jde proti požadavku na kalkulační přístup stanovení příspěvku pro decentrální výrobce zohledňující úsporu ztrát v sítích distributora.


45EGÚ Brno, a. s.


Odst. (2.1.), písmeno b) – Znění ERÚ:

b) za systémové služby ke každé 1 MWh celkového množství elektřiny v MWh dopravené provozovatelem distribuční soustavy všem konečným zákazníkům odebírajícím z původně odděleného ostrovního provozu v případě jeho plného nebo částečného napojení na elektrizační soustavu České republiky nad rámec diagramu schváleného v denní přípravě provozu 781,40 Kč/MWh, tuto cenu účtuje provozovatel přenosové soustavy provozovateli distribuční soustavy,

Návrh: Vypustit odst. (2.1.), písmeno b)

Zdůvodnění: Zvýšenou cenu systémových služeb (nyní pětinásobek) za připojení ostrovního provozu si provozovatel přenosové soustavy již promítá do zúčtování odchylky (podpůrné služby) a do rezervované kapacity, kterou musí provozovatel držet nebo do cenové přirážky za překročení


46EGÚ Brno, a. s.


Odst. (2.1.), písmeno b) – Znění ERÚ:

Komentář EGÚ Brno, a. s.

V platbě za systémové služby hradí zákazníci PPS náklady spojené s držením výkonových rezerv pro potřeby regulace (nákup podpůrné služby). Při zúčtování odchylky hradí ten, který odchylku způsobil náklady spojené s aktivací PpS.

Cena pětinásobku běžné ceny SyS – motivace pro PDS k spolehlivému zabezpečení napájení ostrova tomu, aby nedocházelo k výpadkům a tím způsobeným náhlým připojením velké zátěže na ES ČR.

Tuto cenu účtuje provozovatel přenosové soustavy provozovateli distribuční soustavy,

V platbě za rezervaci kapacity přenosové sítě nejsou distributorem hrazeny žádné náklady spojené s podpůrnými službami a regionální distributor ani nehradí překročení kapacity PS.


47EGÚ Brno, a. s.


Odst. (4.9.) – Znění ERÚ: Cena za překročení rezervované kapacity podle bodu (4.6.) se neuplatňuje u lokálních distribučních soustav v případě, že překročení sjednané rezervované kapacity v příslušném měsíci je nižší nebo rovno 10 %. …

Návrh znění: … je nižší nebo rovno 20% …

Doplnění názoru SVSE:

Při překročení hranice 10-ti % například o 0,2% je odběrateli účtována penalizační sankce nikoliv za překročené o 0,2 %, ale o celé překročení tj. o 10,2 %, což již představuje značné částky. Paradoxem je situace u odběratele, který má fakturační měření na sekundární straně transformátoru. K naměřenému ¼ hodinovému maximu se ještě připočítává hodnota ztrátového výkonu transformátoru až do výše 2%, pokud není smluvně stanoveno jinak.

SVSE proto doporučuje dosáhnout změny v penalizování pouze za překročení nad 10%, pokud se nepodaří zvednout hranici na 20%.


48EGÚ Brno, a. s.


Odst. (4.9.) – Znění ERÚ: … Za překročení rezervované kapacity v této toleranci je provozovatelem regionální distribuční soustavy uplatňována pevná měsíční cena za měsíční rezervovanou kapacitu podle bodu (4.5). …

Navrhované znění: Za překročení rezervované kapacity v této toleranci je provozovatelem regionální nebo lokální distribuční soustavy uplatňována pevná měsíční cena za měsíční rezervovanou kapacitu podle bodu (4.5)).

Zdůvodnění: Zapomnělo se na postavení LDS napojenou na jinou LDS a není to jednoznačně pospáno, že i jiná LDS má stejná práva jako nadřazená LDS.


49EGÚ Brno, a. s.


Odst. (5.2.) – SVSE připomínku dále neuplatňuje, diskuse uvnitř SVSE

Odst. (7.2.) – Znění ERÚ: Výrobce elektřiny při spalování druhotných energetických zdrojů s výjimkou degazačního plynu účtuje územně příslušnému provozovateli REAS příspěvek k ceně elektřiny 45 Kč/MWh za každou vykázanou MWh …..

Návrh: Zvýšení této částky nebo rozčlenění příspěvku podle jednotlivých druhotných zdrojů dle jejich náročnosti na výrobu tepla.

Zdůvodnění: Částka 45 Kč/MWh je v porovnání s příspěvkem, který je stanoven při spalování degazačního plynu 1030 Kč/MWh velmi nízká uvědomíme-li si, že příspěvek 45 Kč/MWh je určen i pro elektřinu vyrobenou z tepla ze spaloven komunálních a nebezpečných odpadů (velké náklady na stabilizaci plamene, náročné čistění spalin), náklady na takto vyrobené teplo jsou porovnatelné jako při spalování degazačního plynu.


50EGÚ Brno, a. s.



Kompenzační mechanismus mezi TSO

Skupina ČEZ – připomínky k přeshraničnímu obchodování, ke kompenzačnímu mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav (TSO – Transmission System Operator), který je v současnosti založen na:

určení nákladů relevantní části sítě používané k zprostředkování přeshraničních přenosů („host cross border flows“)

alokaci těchto nákladů každému TSO v rozsahu zprostředkování přeshraničních přenosů

financování těchto nákladů těmi TSO, kteří toky způsobují (kde vznikají a kde končí)

Ocenění nákladů je založeno na tzv. tranzitním klíči (tranzit/tranzit+národní spotřeba) a nákladech horizontální sítě.

51EGÚ Brno, a. s.



Kompenzační mechanismus mezi TSO

ETSO vyvinulo Zlepšenou metody alokace nákladů přenosové infrastruktury (Improved Method of Infrastructure Cost Allocation) (IMICA). ERGEG (Skupina evropských regulátorů pro elektřinu a plyn) navrhuje, aby metoda IMICA byla použita pro rok 2007.

IMICA vylepšení některých identifikovaných problémů současného mechanismu na druhé straně vytváří problémy jiné. Důsledky změn na kompenzační platby účastníků jsou extrémně

nerovnoměrné a vedou k naprosto neodůvodněným platbám, které neodpovídají účelu kompenzačního mechanismu. Dopad na Českou republiku, respektive domácí odběratele by byl nespravedlivě veliký a znamenal by tlak na zvýšení ceny pro konečné dodavatele v řádu eur na MWh.

Z tohoto důvodu Skupina ČEZ navrhuje konzultovat s ERÚ, MPO a ČEPS negativní stanovisko k metodě IMICA a doporučit zachování stávající upravené metody.

52EGÚ Brno, a. s.



Další náměty

Další připomínka skupiny ČEZ se týká alokace přeshraničních kapacit. Ve stávajícím systému koordinovaných aukcí se uvažuje o použití tzv. „flow based“ metody (metody založené na toku elektřiny), při které je uvažováno rozložení toků na jednotlivé přeshraniční profily při exportu daným směrem (hovoří se o tzv. PTDF matici – matici rozložení přenosových toků). Skupina ČEZ je názoru, že tato metoda nepomáhá k optimálnímu využití přeshraničních kapacit a navrhuje zachování stávajícího systému koordinovaných aukcí.

Dalšími náměty Skupiny ČEZ:

Dlouhodobé kontrakty na přeshraniční kapacitu,

Investice do rozvoje sítí - neexistuje jasný plán pro investice do regionálního rozvoje sítí tak, aby byla odstraněna úzká hrdla; TSOs by měli mít finanční motivaci odstraňovat úzká hrdla,

Intraday přeshraniční obchodování neexistuje, je potřeba jej zavést.

53EGÚ Brno, a. s.



Náklady na unbundling

SVSE požaduje nezahrnovat náklady na unbundling do ceny regulovaných služeb. V následujícím období by pak mělo dojít ke snížení těchto regulovaných cen na základě úspor vzniklých sloučením.

Oddělují se obchodní společnosti – náklady by měly být promítnuty do jejich marží – prověření výše nákladů konkurencí

SVSE akceptuje stanovisko ERÚ týkající se promítnutí pouze nezbytných nákladů na unbundling do regulace. V následujícím období však SVSE očekává snížení těchto regulovaných cen na základě úspor vzniklých sloučením.

54EGÚ Brno, a. s.

Oceňování elektřiny z KVET

Oceňování elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)

Úvod

výtah a závěry ze studie Prof. Kadrnožky a Dr. Vlacha

Zpracováno v roce 2004 pro MPO a Teplárenské sdružení

závěry z této studie jsou prezentovány jako připomínka teplárenských společností IPP.

Cíl studie – ověření, rozšíření a případné prohloubení návrhu způsobu ohodnocení elektřiny vyráběné v různých typech zařízení pro KVET a na základě rozboru jednotlivých působících faktorů a jejich vztahů ocenit přínosy KVET a vyjasnit možnou bonifikaci elektřiny z KVET tak, aby výsledky studie mohly být využívány v navazujících pracích.

55EGÚ Brno, a. s.



Úvod

Základní vlastnost KVET – úspora paliva v porovnání se samostatnou výrobou stejného množství elektřiny a samostatnou výrobou stejného množství tepla jako při KVET.

Zmenšení produkce CO2 a řadu dalších ekonomických a ekologických přínosů.

Proto téměř všechny provedené výpočty a rozbory vychází z poměrné úspory tepla v palivu při KVET vztažené na spotřebu tepla v palivu při oddělené výrobě stejného množství elektřiny a stejného množství tepla jako při KVET.

Vztah použitý ve studii je shodný se vztahem uváděným ve směrnici o podpoře kogenerace, tedy s veličinou PES (Primary energy savings – úspora primárních energetických zdrojů).

56EGÚ Brno, a. s.


Externí přínosy a vlivy KVET

zmenšení emisí C02,

prodloužení tuzemských zásob uhlí,

odlehčení zahraničního obchodu v důsledku snížení importu zemního plynu.

spalování biomasy,

lokální ekologické aspekty KVET,

57EGÚ Brno, a. s.


Externí přínosy a vlivy KVET

zmenšení nákladů v elektrizační soustavě,

úspory nákladů na dopravu zemního plynu vlivem snížení spotřeby fosilních paliv,

srovnání efektivnosti KVET při úspoře fosilních paliv s jinými technologiemi užívanými pro dosažení stejného cíle,

vliv tepelné sítě při CKVET,

součinnost tepláren s kondenzačními elektrárnami při pokrývání zatížení v elektrizační soustavě v průběhu roku.

58EGÚ Brno, a. s.


Porovnání efektivnosti KVET a jiných technologií pro zmenšení emisí CO2

Porovnání založeno na měrné úspoře paliva, vyjádřené v měrném palivu, vztažené na 1 000 Kč vložených investičních prostředků

Výsledky porovnání jsou shrnuty do pořadí podle výhodnosti v závislosti na jejich ekonomické efektivnosti, přičemž nejvyšší efektivností se vyznačují:

jaderná elektrárna (JETE),

nasazení regulační a měřicí techniky ve vytápěcích systémech,

KVET,

některé způsoby využití biomasy.

59EGÚ Brno, a. s.


Porovnání efektivnosti KVET a jiných technologií pro zmenšení emisí CO2

KVET se může uplatnit i při využívání nefosilních energetických zdrojů (jaderné energie a biomasy) a tím může zvýšit rozsah pokrývání energetických potřeb z těchto energetických zdrojů

KVET – jedna z nejvýznamnějších a nejvýhodnějších výrobních technologií pro zmenšení čerpání energetických zdrojů a zmenšení emisí CO2.

Na předposledním místě stupnice ekonomické efektivnosti jsou s velkým odstupem větrné elektrárny a na posledním místě fotovoltaické elektrárny.

Z hlediska výkupní ceny za elektřinu je dnes KVET neúnosně diskriminována. Podpora KVET, např. zvýšením výkupní ceny elektřiny z KVET formou objektivně zdůvodněných bonifikací k tržní ceně elektřiny z monovýroby elektřiny, je proto nezbytná.

60EGÚ Brno, a. s.


Jednotlivé přínosy KVET - dílčí bonifikace

Bonifikace daná zmenšením produkce CO2

Bonifikace (Kč/MWh) je dána úsporou paliva při KVET (t/MWhe), měrnou produkcí CO2 (kgCO2/kgmp) a cenou CO2 (Kč/t).

Cena CO2 je stanovena z odhadnuté anuity vztažené na měrnou

úsporu produkce CO2 (t/r.1000Kč), která je dána součinem úspory

fosilního paliva pro jednotlivé technologie (kgmp/1000Kč) a měrné produkce CO2.

Nejvýznamnější přínos KVET a nejvýznamnější bonifikace

61EGÚ Brno, a. s.



Bonifikace daná prodloužením tuzemských zásob uhlí

Bonifikace daná prodloužením zásob fosilních paliv je určena poměrnou úsporou paliva při KVET a zvýšením ceny paliva prodloužením zásob.

V předchozí rámcové studii dána prodloužením zásob tuzemského uhlí pro konstantní hodnotu meziročního přírůstku ceny uhlí 0,03 a pro úrokovou míru 0,02 a 0,025.

rozšíření i na zemní plyn a vývoj meziročních přírůstků cen fosilních paliv používaných v rozhodující míře při KVET byl zobecněn.

Oprávněně lze předpokládat, že meziroční přírůstky cen fosilních paliv budou ke konci životnosti zásob těchto paliv vzrůstat. Proto byl vývoj meziročního přírůstku modelován pomocí exponenciální závislosti.

62EGÚ Brno, a. s.



Lokálně ekologické aspekty

Vzhledem k odlišnosti CKVET a DKVET byla analýza bonifikace elektřiny u těchto soustav provedena diferencovaně.

Mezi lokálně ekologické aspekty analyzované ve studii patřili náklady na zvětšení výšky komína, zhodnocení zvětšení imisí škodlivin z KVET, poplatky za vypouštění škodlivin podle zákona o ochraně ovzduší (86/2002 Sb.), porovnání emisí a imisí v městské zástavbě zásobované teplem z DKVET, lokálně ekologické aspekty CKVET jako závislost koncentrace škodlivin v ovzduší na stupni centralizace zásobování teplem a bonifikace lokálně ekologického přínosu CKVET.

63EGÚ Brno, a. s.



Lokálně ekologické aspekty

Nelze odůvodněně a dostatečně citlivě bonifikovat elektřinu z KVET na základě rozdílných lokálně ekologických vlivů DKVET a CKVET.

Bonifikace elektřiny z KVET zpracována na základě lokálně ekologických aspektů centralizovaného zásobování teplem.

Bonifikace je poměrně velmi malá a lze ji uplatňovat jen u elektřiny z velkých centrál pro KVET.

Masivnější KVET na bázi spalovacích motorů v městské zástavbě s intenzivní autodopravou je z lokálně ekologických hledisek nepřijatelná.

64EGÚ Brno, a. s.



Bonifikace elektřiny z KVET při spalování biomasy

Vychází se z měrných investičních nákladů na elektrárny spalujících biomasu.

Z výhřevnosti sušiny a účinnosti elektrárny se určí měrná spotřeba bio-paliva. Vynásobením cenou sušiny se dostanou měrné palivové náklady.

Při spalování biomasy dojde k úspoře produkce CO2. Z úspory

měrného paliva a měrné produkce CO2 se určí měrná produkce CO2,

která se ocení cenou CO2 a dostanou se tak náklady na CO2.

Součtem investičních, palivových nákladů a nákladů na CO2 a

přiměřeného zisku jsou dány celkové měrné náklady, čímž by měla být dána úroveň výkupních cen, které jsou ve studii srovnány s výkupními cenami z biomasy vydanými ERÚ, přičemž v těchto cenách je již započítáno snížení produkce CO2.

65EGÚ Brno, a. s.



Vliv tepelné sítě – záporná bonifikace

V analýze je zahrnut vliv zvýšení spotřeby paliva na krytí tepelných ztrát a čerpací práce v tepelné síti.

Bonifikace je určena pro jednotlivé typy tepláren, přičemž se zohledňují jednotlivé druhy tepelných sítí.

Tato bonifikace je záporná, tzn. že v celkové bonifikaci snižuje hodnotu součtu jednotlivých dílčích bonifikací.

66EGÚ Brno, a. s.



Bonifikace na zmenšení nákladů v elektrizační soustavě

Zahrnuty:

zmenšení nákladů na ztráty v elektrických sítí zahrnut

vliv zmenšení dlouhodobých marginálních nákladů.

Vychází se z doporučení ze závěrečné zprávy SEVEn.

67EGÚ Brno, a. s.



Bonifikace daná odlehčením zahraničního obchodu – zmenšením dovozu paliv

Úsporou paliva se zmenší potřeba dovážet paliva a tím dojde k zlepšení platební bilance státu – odlehčení zahraničního obchodu.

Rozhodujícím dováženým palivem je zemní plyn a proto tato bonifikace vychází z ceny zemního plynu. Bonifikace daná odlehčením zahraničního obchodu je tedy součinem poměrné úspory zemního plynu při KVET vztažené na výrobu elektřiny, ceny zemního plynu a koeficientem odlehčení zahraničního obchodu(bonifikaci odlehčení zahraničního obchodu nelze brát jako prostý součin úspory zemního plynu a jeho ceny, neboť úspora nákladů na dovoz se projeví makroekonomicky zmenšením schodku v zahraničním obchodu a z mikroekonomického hlediska zmenšením úvěrového zatížení ekonomických

jednotek, u dovozu paliva jde především o krátkodobé úvěry).

68EGÚ Brno, a. s.


Celková bonifikace

dána součtem dílčích bonifikací

vyhodnocení jednotlivých přínosů a z toho plynoucí vyčíslení bonifikací je možné, ale často s nutným využíváním různých postupů, odpovídajícím podstatě daných přínosů.

Výpočet není rovněž možné opřít o jednu, ve všech kategoriích KVET dominující bonifikaci. Tyto okolnosti komplikují, resp. znemožňují použití způsobu vyjádření celkové bonifikace jedním vzorcem.

69EGÚ Brno, a. s.


Celková bonifikace

Bonifikace je způsob, kterým se oceňuje elektřina z KVET z hlediska snížení nepříznivých dopadů výroby elektřiny a tepla na životní prostředí a efektivnost ekonomiky.

Bonifikace je stanovena podle externích přínosů KVET. Nemá tedy nic společného s výkupní cenou, která se stanovuje podle jiných principů. Jistou návaznost, resp. průnik může mít bonifikace se zelenými certifikáty.

Je třeba zdůraznit, že některé bonifikace jsou citlivé na prognózované parametry, např. dlouhodobý vývoj cen paliv, vývoj úrokové míry při hodnocení prodloužení zásob fosilních paliv.

70EGÚ Brno, a. s.


Výsledné celkové bonifikace elektřiny z KVET

71EGÚ Brno, a. s.

Tab. 1 Bonifikace elektřiny z KVET pro parní teplárny

Druh paliva hnědé uhlí černé uhlí zemní plyn

Poměrná úspora měrného paliva vztažená na výrobu elektřiny Δmp [GJ/MWhe]

5,01 ÷ 9,23 5,01 ÷ 9,23 2,68 ÷ 3,68

Poměrná úspora zemního plynu vztažená na výrobu elektřiny ΔZP [1000 m3/MWhe]

0,150 ÷ 0,276 0,150 ÷ 0,276 0,080 ÷ 0,110

Celková bonifikace [Kč / MWhe] - minimální mez

a) horkovodní tepelná síť 422 443 167

b) parní síť 393 393 44



72EGÚ Brno, a. s.

Tab. 2 Bonifikace elektřiny z KVET pro teplárny na zemní plyn

Druh teplárny s plynovými turbinami paroplynová


2,05 ÷ 2,81 2,43 ÷ 3,12


0,0612 ÷ 0,0838 0,0725 ÷ 0,0931


a) horkovodní tepelná síť 246 292

b) parní síť 229 277



73EGÚ Brno, a. s.

Tab. 3 Bonifikace elektřiny z KVET pro decentralizované centrály na zemní plyn

s plynovými turbinami Druh teplárny

bez rekuperátoru

s rekuperátorem

s pístovými spalovacími

motory


0,05 ÷ 1,19 1,00 ÷ 1,94 1,78 ÷ 2,66


0,00136 ÷ 0,03539

0,02998 ÷ 0,05801

0,05326 ÷ 0,07928


Bez vlivu tepelné sítě 134 228 306



74EGÚ Brno, a. s.

Tab. 4 Bonifikace elektřiny z KVET pro teplárny spalující biomasu

Druh teplárny velká parní:

biomasa + uhlí

malá parní:

jen biomasa


6,75 ÷ 8,36 6,75 ÷ 8,36


0,20157 ÷ 0,24957 0,20157 ÷ 0,24957


a) horkovodní tepelná síť 368 420

b) parní síť 338 420


Shrnutí bonifikace elektřiny z KVET

jako podklad pro další práce a jako podpora rozhodování na úrovni MPO ČR a ERÚ a současně jako podkladový materiál pro navazující činnosti v rámci Teplárenského sdružení.

Z výsledných celkových bonifikací jsou uvedeny minimální meze – jako minimální ocenění ekologických přínosů KVET. Práce ještě vyžaduje další odbornou diskusi všech zainteresovaných stran (teplárenských společností, MPO, ERÚ).

Pokud by se měla uvažovat bonifikace podle uvedené studie jako příspěvek k ceně elektřiny pro kogenerační výrobu elektřiny, pak by se z ní měla vyjmout dílčí bonifikace na zmenšení nákladů v elektrizační soustavě, která je v současnosti bonifikována ve stávajícím systému v rámci podpory decentrální výroby. Podle výsledků studie by tak celková bonifikace měla být nižší v rozsahu o 35 až 75 Kč/MWh (ve studii není bonifikace rozlišena na napěťové úrovně, jako je tomu u podpory decentrální výroby).

75EGÚ Brno, a. s.


Metodika podpory decentrální výroby (DV)

V souladu s věcným obsahem prací se požaduje:

Přehodnotit metodiku podpory decentrální výroby tak, aby cena pro decentrální výrobu byla poskytována výrobci za každou MWh skutečně dodané elektřiny do sítě územně příslušného provozovatele distribuční soustavy a za elektřinu vyrobenou a dodanou lokální spotřebě výrobce.

Analýza objektivní výše podpory decentrální výroby.

Posouzení možnosti oddělení podpory decentrální výroby od ceny distribuce a vytvoření samostatné položky pro cenu příspěvku konečných zákazníků na podporu decentrální výroby na faktuře.

76EGÚ Brno, a. s.


Metodika podpory decentrální výroby

Objektivní výše podpory decentrální výroby

Současná podpora DV je založena na respektování úspory ztrát elektrické energie v sítích a v transformacích na nižší napěťové úrovně.

Zohlednění nákladů na přepravu primárních zdrojů energie do místa výroby elektřiny by zřejmě vyžadovalo zavedení G komponenty k narovnání cenových relací mezi výrobci.

V současné době není v Evropské unii tato problematika sjednocena, diskutuje se zavedení lokalizačních signálů do komponenty G, které umožní zajistit optimální rozvoj výrobní základny a sítí v Evropě, přičemž komponenta G může být v deficitních oblastech i záporná.

V případě zavedení G komponenty pro výrobce v ES ČR by současný způsob podpory decentrální výroby mohl být zrušen.

77EGÚ Brno, a. s.



Zahrnutí dodávky elektřiny pro lokální spotřebu do ceny pro DV a analýza vlivu změny úrovně této ceny

Analyzován ve dvou variantách:

1. Dosavadní úroveň ceny pro výrobce za decentrální výrobu.

2. Objektivní úroveň ceny pro výrobce za decentrální výrobu, z hlediska respektování úspory ztrát.

Podklady o lokální spotřebě nejsou členěny po napěťových úrovních

Ve výpočtech předpokládalo se její umístění na úrovni VN.

Z logiky věci se rovněž předpokládalo, že při poskytnutí ceny pro decentrální výrobu včetně dodávky pro lokální spotřebu přispívají koneční zákazníci náležící do lokální spotřeby také na tuto výrobu.

78EGÚ Brno, a. s.


79EGÚ Brno, a. s.

Vývoj ceny pro decentrální výrobu - stávající stav

Úroveň napětí

2002 2003 2004 2005 2006 2007VVN 20,00 20,00 20,00 20,00 20,00 20,00VN 20,00 27,59 27,00 27,00 27,00 27,00NN 20,00 64,59 64,00 64,00 64,00 64,00

Cena účtovaná výrobci za decentrální výrobu v Kč/MWh

Vývoj ceny pro decentrální výrobu - stávající stav

0

25

50

75

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h VVN

VN

NN


80EGÚ Brno, a. s.

Vývoj ceny pro decentrální výrobu při respektování úspory ztrát

Úroveň napětí

2002 2003 2004 2005 2006 2007VVN 20,00 20,00 20,00 20,00 20,00 27,00VN 20,00 27,59 27,00 27,00 27,00 41,00NN 20,00 64,59 64,00 64,00 64,00 98,00


Vývoj ceny pro decentrální výrobu při respektování úspory ztrát

0

25

50

75

100

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h VVN

VN

NN



Průměrný příspěvek KZ na decentrální výrobu v roce 2007:

Stávající stav bez zahrnutí lokální spotřeby 9,27 Kč/MWh

Stávající stav se zahrnutím lokální spotřeby 11,02 Kč/MWh

Respektování úspory ztrát se zahrnutím lokální spotřeby 15,43 Kč/MWh

81EGÚ Brno, a. s.


82EGÚ Brno, a. s.

Vývoj průměrné ceny příspěvku KZ na decentrální výrobu na úrovních VVN, VN a NN

stávající stav, bez lokální spotřeby

5

6

7

8

9

10

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN

Průměr PDS NN


83EGÚ Brno, a. s.


stávající stav, s lokální spotřebou

5

7

9

11

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN

Průměr PDS NN


84EGÚ Brno, a. s.


respektováno snížení ztrát, s lokální spotřebou

5

7

9

11

13

15

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN

Průměr PDS NN



Oddělení podpory decentrální výroby od ceny distribuce

Požadavek na oddělení podpory decentrální výroby od ceny distribuce a vytvoření samostatné položky pro cenu příspěvku konečných zákazníků na podporu decentrální výroby na faktuře nevyžaduje dodatečné výpočty.

Cena příspěvku konečných zákazníků se stanoví při výpočtu samostatně.

Rozhodnutí je v pravomoci ERÚ.

Vyvolaná příslušná administrativní a technická opatření u regionálních PDS.

Jedná se o podobné změny jako v případě oddělení příspěvků KZ na OZE-KVET od ceny za použití distribuční sítě, kdy bylo nutné zajistit u regionálních PDS potřebné úpravy v IS a fakturačních systémech.

85EGÚ Brno, a. s.


3. Předběžná cena za službu PS a SyS

86EGÚ Brno, a. s.

Předběžná cena za službu PS a SyS

Předběžná cena za službu PS

Rezervace kapacity

Metodika klíčování stálých nákladů PS pro tvorbu plateb za rezervovanou kapacitu je shodná jako pro rok 2006

Změnu ceny pro rok 2007 ovlivnilo:

zahrnutí části příjmů z aukcí na přeshraničních profilech do PV ve výši 600 mil.Kč. V roce 2006 byla mimořádně vyšší o 500 mil.Kč

mírné zvýšení hodnoty provozních aktiv a snížení hodnoty odpisů

vliv na náklady:

• Průmyslový eskalační faktor = 101,0 % (4/2006)

• Mzdový eskalační faktor = 104,7 % (váha 0,15)

• Faktor efektivity = 2,085 %

87EGÚ Brno, a. s.



Rezervace kapacity

Cena pro rok 2007: 593 082,27 Kč/MW za rok

88EGÚ Brno, a. s.

Vývoj ceny za rezervaci kapacity přenosové sítě

2002 2003 2004 2005 2006 2007

Cena [tis.Kč/MW] 574,384 603,054 624,305 610,844 511,266 593,082

Cena za rezervaci přenosové kapacity

Vývoj ceny za RK PS

450

500

550

600

650

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

tis.

Kč/

MW



Rezervace kapacity

Vývoj plateb společností za rezervaci kapacity v letech 2002 – 2007

89EGÚ Brno, a. s.

Vývoj plateb za RK PS

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

tis.

Kč/

měs

PRE

JME

E.ON (JČE )

ZČE

VČE

STE

SME

ČEZ (SČE )

ACTHERM



Rezervace kapacity

Podíl společností na platbě za rezervaci kapacity v roce 2007

90EGÚ Brno, a. s.

Pevná cena za rezervaci kapacity ČEPS, a. s. hrazená jednotlivými společnostmi v roce 2007

ACTHERM, s.r.o.0,05%

PREdistribuce, a.s.7,66%

EON Distribuce,a.s.27,48%

ČEZ Distribuce, a.s.64,81%



Použití přenosové sítě

Vliv na vývoj ceny:

vyjmutí exportu z plateb za použití PS znamenal nárůst ceny od roku 2005

větší část korekčního faktoru roku 2005 byla vrácena do fondu aukcí

vyšší hodnota povolené míry ztrát

vyšší cena silové elektřiny na krytí ztrát v porovnání s rokem 2006

Cena pro rok 2007: 27,37 Kč/MWh (21,13 Kč/MWh v roce 2006)

91EGÚ Brno, a. s.




92EGÚ Brno, a. s.

Vývoj ceny za použití přenosové sítě

2002 2003 2004 2005 2006 2007

Cena [Kč/MWh] 17,45 15,61 13,41 20,13 21,13 27,37

Cena za použití přenosové sítě

Vývoj ceny za použití PS

0

5

10

15

20

25

30

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h




Vývoj plateb společností za použití PS v letech 2002 – 2007 (2006, 2007-plán)

93EGÚ Brno, a. s.

Vývoj plateb za použití PS

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

tis.

Kč/

rok

PRE

JME

E.ON (JČE )

ZČE

VČE

STE

SME

ČEZ (SČE )

ACTHERM




Očekávaný podíl společností na platbě za použití PS v roce 2007

94EGÚ Brno, a. s.

Procentní podíl plateb společností za použití PSv roce 2007

EON Distribuce30,54%

PRE7,62%

PVE2,17%

ČEZ Distribuce58,77%

ACTHERM0,04%

Výrobci0,88%


Vývoj informativní jednosložkové průměrné ceny za službu PS

95EGÚ Brno, a. s.

Vývoj jednosložkové ceny za službu přenosové sítě

2002 2003 2004 2005 2006 2007

Cena [Kč/MWh] 119,22 126,79 134,56 130,14 110,15 133,81

Jednosložková cena za službu přenosové sítě

Vývoj jednosložkové ceny za službu PS

105

110

115

120

125

130

135

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h


Cena systémových služeb

Proti roku 2006 je cena SyS v roce 2007 ovlivněna:

meziročním snížením nákladů na nákup podpůrných služeb o 100 mil. Kč na 8,0 mld. Kč,

převedením větší části korekčního faktoru roku 2005 do fondu aukcí,

mírně vyšší očekávanou spotřebou KZ o cca 0,267 TWh v roce 2007, ve které je zahrnuta ostatní spotřeba PDS ve výši 0,091 TWh.

Cena pro konečný odběr pro rok 2007: 152,78 Kč/MWh (2005: 156,28)

Cena pro lokální spotřebu 2007: 57,19 Kč/MWh (2005: 58,64)

96EGÚ Brno, a. s.


97EGÚ Brno, a. s.

Vývoj ceny systémových služeb

2002 2003 2004 2005 2006 2007

Koneční zákazníci 157,90 159,00 172,00 171,80 156,28 152,78

Lokální spotřeba 58,04 58,00 64,00 64,00 58,64 57,19

Cena systémových služeb v Kč/MWh

Vývoj ceny systémových služeb

40

60

80

100

120

140

160

180

2002 2003 2004 2005 2006 2007rok

Kč/

MW

h

Koneční zákazníci Lokální spotřeba


Cena za službu PS a SyS

Rekapitulace

Pro rok 2007 byly stanoveny následující ceny přenosu a SyS:

Jednotková cena za RK přenosové sítě 593 082,27 Kč/MW.r

Cena za použití PS 27,37 Kč/MWh

Jednosložková cena za službu PS 133,81 Kč/MWh

Cena SyS pro lokální spotřebu 57,19 Kč/MWh

Cena SyS pro konečné zákazníky 152,78 Kč/MWh

Konstatuje se, že ceny přenosu a systémových služeb mohou ještě doznat mírné změny v souvislosti s případným upřesněním některých vstupních údajů.

98EGÚ Brno, a. s.


4. Předběžně uvažované ceny ve výpočtech

Podpora OZE, KVET a druhotných zdrojů,

Decentrální výroba Cena za činnost zúčtování OTE, a. s.

99EGÚ Brno, a. s.

Předběžně uvažované ceny ve výpočtech

Podpora OZE

Je uplatněn volitelný systém výrobcem:

• Výkupní ceny je možno uplatnit jen za elektřinu skutečně dodanou provozovateli regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy (výkup na ztráty).

• Zelené bonusy tj. pevné ceny je možné uplatnit na všechnu (licencovanou) výrobu z OZE u provozovatele regionální distribuční nebo přenosové soustavy. Jsou stanoveny jako rozdíl mezi minimální výkupní cenou a tržní cenou elektřiny + prémie za zvýšené riziko uplatnění elektřiny na trhu.

Podpora směsného spalování biomasy je uplatněna pouze v systému zelených bonusů, přičemž je zavedena výrazná cenová diferenciace podle výkonu a druhu spalované směsi.

100EGÚ Brno, a. s.


Podpora OZE

Podpora výroby elektřiny z OZE v roce 2007 pro jednotlivé kategorie ve formě minimálních výkupních cen a zelených bonusů byla v této fázi řešení uvažována ve výpočtech stejná jako v roce 2006.

V roce 2007 se ve výpočtu předpokládá výkup cca 1,359 TWh z OZE podle skutečnosti v roce 2005.

101EGÚ Brno, a. s.


Podpora KVET a druhotných zdrojů

Podle novely energetického zákona je podpora KVET a druhotných zdrojů možná pouze ve formě příspěvků jako pevné ceny k tržní ceně elektřiny.

V této fázi řešení se výše příspěvků pro rok 2007 uvažovala ve výpočtech stejná jako v roce 2006.

V roce 2007 se předpokládá celková podpora cca 9,556 TWh z KVET (z toho na zdroje do 5 MWe připadá 1,141 TWh) podle skutečnosti roku 2005.

102EGÚ Brno, a. s.


Příspěvek KZ na podporu OZE, KVET a druhotných zdrojů

Je zachován jednotný celostátní příspěvek KZ na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a druhotných energetických zdrojů, uvedený samostatně jako položka na fakturách všech konečných zákazníků včetně domácností.

Celostátně jednotnou cenu na podporu OZE, KVET a druhotných zdrojů hradí také koneční zákazníci umístění v ostrovním provozu prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy ČR, lokální spotřeba výrobců a samovýrobců s instalovaným výkonem nad 100 kW a ostatní spotřeba provozovatelů distribučních soustav.

103EGÚ Brno, a. s.


Příspěvek KZ na podporu OZE, KVET a druhotných zdrojů

Příspěvek na podporu OZE, KVET a druhotných zdrojů v roce 2007 činí 42,48 Kč/MWh, což znamená meziroční nárůst z 28,26 Kč/MWh vůči roku 2006. Přitom korekční faktor za výsledek roku 2005 ve výši -213,460 mil.Kč snižuje cenu příspěvku o 3,69 Kč/MWh pro úroveň spotřeby očekávané v roce 2007.

Vzhledem k poměrně velké nejistotě skutečného rozdělení podpory mezi režim minimálních výkupních cen a režim bonusů, které nelze na základě údajů z roku 2005 stanovit, se předpokládá, že ERÚ stejně jako v roce 2006 uplatní v uvedené ceně příspěvku na OZE, KVET a druhotné zdroje určité navýšení (výše této rezervy bude ještě upřesněna, prozatím je uvažováno s částkou 9,- Kč/MWh). Toto navýšení zůstává u PPS a PDS jako rezerva na podporu OZE, KVET a druhotných zdrojů a vyrovnává se v korekčním faktoru.

104EGÚ Brno, a. s.


105EGÚ Brno, a. s.

Cena příspěvku KZ na podporu výroby elektřiny v OZE, KVET a druhotných zdrojích

2002 2003 2004 2005 2006 2007OZE-KVET 8,72 19,04 41,51 39,45 28,26 42,48

Cena příspěvku KZ na podporu výroby elektřiny v OZE, KVET a druhotných zdrojích

Vývoj ceny příspěvku KZ na podporu výroby elektřiny v OZE, KVET a druhotných zdrojích

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h

OZE-KVET


Decentrální výroba

Příspěvek pro výrobce je hrazen územně příslušným držitelem licence na distribuci. Je celostátně jednotný, nezávislý na obchodních vztazích. Rozhodují fyzikální toky elektřiny v předávacích místech. Je rozlišen po napěťových úrovních, přičemž ceny pro rok 2007 jsou ponechány v úrovni předchozích let:

• VVN 20,- Kč/MWh

• VN 27,- Kč/MWh

• NN 64,- Kč/MWh

106EGÚ Brno, a. s.


107EGÚ Brno, a. s.

Vývoj ceny pro decentrální výrobu

Úroveň napětí

2002 2003 2004 2005 2006 2007VVN 20,00 20,00 20,00 20,00 20,00 20,00VN 20,00 27,59 27,00 27,00 27,00 27,00NN 20,00 64,59 64,00 64,00 64,00 64,00


Vývoj ceny pro decentrální výrobu

0

25

50

75

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h VVN

VN

NN


Regionální příspěvek KZ na decentrální výrobu

Příspěvek KZ na decentrální výrobu se přičítá k ceně distribuce. Protože se stanovuje explicitně, lze ho uvádět i jako samostatnou položku.

Pro druhé regulační období stanovil ERÚ regionálně jednotný příspěvek všech konečných zákazníků, odběru výrobců včetně odběru PVE v čerpadlovém provozu, odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla a včetně dodávek do zahraničí z distribuční soustavy, bez rozlišení po napěťových úrovních. Průměrná hodnota za ČR je 9,27 Kč/MWh (v roce 2006 je 7,48 Kč/MWh).

V ceně příspěvku je zahrnut korekční faktor za hospodářské výsledky v roce 2005 s uvážením časové hodnoty peněz. Pro všechny PDS je ve výši cca 23,9 mil.Kč, takže korekční faktor zvyšuje cenu příspěvku v průměru o cca 0,44 Kč/MWh.

108EGÚ Brno, a. s.


Regionální příspěvek KZ na decentrální výrobu

109EGÚ Brno, a. s.


5

6

7

8

9

10

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN

Průměr PDS NN


Operátor trhu s elektřinou

Ve druhém regulačním období hradí činnost zúčtování odchylek OTE, a. s. koneční zákazníci, ostatní spotřeba PDS, export z DS do ostrovů v zahraničí a lokální spotřeba výrobců.

Pro rok 2007 se cena OTE, a. s. za činnost zúčtování předpokládá ve výši 4,63 Kč/MWh, stejně jako v roce 2006, která se na faktuře uvádí samostatně.

Ve druhém regulačním období došlo ke změně metodiky v zajištění činnosti zúčtování odchylek OTE, a. s., spočívající v její úhradě konečnými zákazníky, exportem z DS do ostrovů v zahraničí a lokální spotřebou výrobců.

110EGÚ Brno, a. s.


111EGÚ Brno, a. s.


2002 2003 2004 2005 2006 2007OTE 4,10 4,10 4,10 4,63 4,63 4,63


Vývoj ceny za činnost zúčtování OTE, a. s.

4,0

4,2

4,4

4,6

4,8

5,0

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h

OTE


5. Příprava podkladů pro návrh cen za služby distribučních sítí

112EGÚ Brno, a. s.

Příprava podkladů pro návrh cen za služby distribučních sítí

Předběžný návrh cen za službu distribučních sítí

Vzhledem k upřesňování některých vstupních údajů jsou ceny distribuce pro rok 2007 ještě předběžné. Proti hodnotám uvedeným v Průběžné zprávě se v prezentaci předpokládá nárůst cen SE o 15 % a ceny obchodu o 5 % vůči roku 2006.

Předběžné výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách, které jsou součástí cenového rozhodnutí.

S ohledem na stav výpočtu cen pro rok 2007 jsou jejich hodnoty doplněny vývojem pouze průměrné ceny za ES ČR od roku 2002.

113EGÚ Brno, a. s.

Subjekt

2 006 2 007EON 1 188,35 1 365,10PRE 1 203,37 1 382,38ČEZ 1 167,32 1 340,92

Cena SE na nákup ztrát a pro stanovení vícenákladů OZE (Kč/MWh)



Měsíční cena za roční RK mezi regionálními PDS na VVN

Platby mezi regionálními PDS za rezervaci kapacity sítí sousedních PDS na napěťové hladině 110 kV, uvedené v následující tabulce obsahují také platby pro vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z OZE, KVET a druhotných zdrojů vůči ČEZ Distribuce, a. s. a ČEPS, a. s.

114EGÚ Brno, a. s.

Měsíční cena za roční RK mezi regionálními PDS na napěťových úrovních nad 52 kVvčetně vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z OZE, KVET a druhotných zdrojů se zahrnutím ČEPS, a.s.

ČEPS, a. s. EON Distribuce, a. s. PREdistrbuce, a.s. ČEZ Distribuce, a. s.Plátce

ČEPS, a. s. 0 0 0EON Distribuce, a.s. 142 779 0 28 733 565PREdistribuce, a.s. 36 511 0 40 634 420

ČEZ Distribuce, a. s. 0 5 041 199 7 239 928

Měsíční cena za roční rezervovanou kapacitu mezi provozovateli regionálních distribučních soustav na napěťových úrovních nad 52 kV v Kč/měsíc, včetně vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované

výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů se zahrnutím ČEPS, a.s.



Rezervace kapacity

Cena pro rok 2007 je dána velikostí povolených výnosů. Hodnoty složek povolených výnosů, tj. povolených nákladů, odpisů a zisku, stanovil ERÚ v souladu s vyhláškou ERÚ č. 438/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K povoleným výnosům se přičítají:

Náklady na outsourcing činností.

Náklady na unbundling (cca. 200 mil. Kč/původní REAS se rozpouštějí postupně do konce 2. regulačního období).

Vůči roku 2006 je velikost povolených nákladů v roce 2007 ovlivněna:

• Průmyslovým eskal. faktorem = 101,0 % (4/2006)

• Mzdovým eskalačním faktorem = 104,7 % (váha 0,35)

• Faktorem efektivity = 2,085 %

115EGÚ Brno, a. s.



Ceny za rezervaci kapacity na VVN a VN pro rok 2007

116EGÚ Brno, a. s.

Měsíční cena za roční RK a měsíční cena za měsíční RK pro odběr z DS

Společnost Úroveň napětí Měsíční cena za roční rezervovanou kapacitu v

Kč/MW a měsíc

Měsíční cena za měsíční rezervovanou kapacitu v

Kč/MW a měsíc

E.ON Distribuce, a.s. VVN 41 925 50 412VN 98 552 118 503

PREdistribuce, a.s. VVN 50 818 60 488VN 122 757 146 116

ČEZ Distribuce, a. s. VVN 49 044 53 738VN 117 597 128 852



Vývoj průměrných cen za rezervaci kapacity na VVN a VN

Vývoj průměrné ceny za roční RK na VVN a VN

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

a m

ěs

Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN

117EGÚ Brno, a. s.

Vývoj průměrné ceny za měsíční RK na VVN a VN

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rokK

č/M

W a

měs

Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN



Ceny za použití sítí VVN a VN pro rok 2007

Na velikost proměnných nákladů distributorů (náklady na ztráty) má vliv:

míra technických a obchodních ztrát,

velikost spotřeby v roce 2007,

velikost průměrné ceny silové elektřiny.

118EGÚ Brno, a. s.

Cena za použití sítí provozovatelů distribučních soustav nad 1 kV

Společnost Úroveň napětí Cena za použití sítí VVN a VN včetně příspěvku na decentrální výrobu a za zprostředkování plateb v Kč/MWh

E.ON Distribuce, a.s. VVN 41,32VN 84,43

PREdistribuce, a.s. VVN 37,66VN 62,08

ČEZ Distribuce, a. s. VVN 43,66VN 77,08

SV servisní, s.r.o. VN 84,53Energetika Vítkovice, a. s. VN 61,44



Vývoj průměrných cen za použití sítí VVN a VN

119EGÚ Brno, a. s.

Vývoj průměrné ceny za použití sítí VVN a VN

0

20

40

60

80

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h

Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN



Jednosložková cena za službu sítí na hladině vysokého napětí

Je vhodná pro KZ s dobou využití maxima zatížení do 300 h/rok V případě, že odběratel zvolí jednosložkovou cenu, je uplatňována po

dobu minimálně 12 měsíců a neúčtují se dvousložkové ceny za rezervaci kapacity a použití sítě VN.

120EGÚ Brno, a. s.

Jednosložková cena za službu sítí regionálních PDS nad 1 kV na VN

Společnost Jednosložková cena za službu sítí VN včetně příspěvku na decentrální výrobu a za zprostředkování plateb v Kč/MWh

E.ON Distribuce, a.s. 4 026,51PREdistribuce, a.s. 4 972,36

ČEZ Distribuce, a. s. 4 780,96



Vývoj průměrných jednosložkových cen za síťové služby

121EGÚ Brno, a. s.

ES ČR - Vývoj průměrné jednosložkové ceny distribuce na úrovních VVN, VN a NN

0

200

400

600

800

1 000

1 200

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h Průměr PDS VVN

Průměr PDS VN

Průměr PDS NN



Vývoj průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ v ES ČR na NN

Průměrná cena elektřiny pro KZ ve výši 2786,03 Kč/MWh je bez DPH a zahrnuje:

průměrnou cenu SE včetně ceny odchylek a marže obchodu. Tato cena je tržní a není regulována. Proti r. 2006 je SE navýšena o 15 %a cena obchodu o 5 %, celkem na 1440,49 Kč/MWh,

pevnou cenu za zajištění činnosti zúčtování odchylek OTE, a. s. ve výši 4,63 Kč/MWh,

pevnou cenu systémových služeb 152,78 Kč/MWh,

předběžnou pevnou cenu příspěvku na krytí vícenákladů na výkup elektřiny z OZE, KVET a druhotných zdrojů: 42,48 Kč/MWh,

pevnou cenu příspěvku na decentrální výrobu v průměrné výši za ES ČR 9,27 Kč/MWh,

pevnou cenu pro PDS za zprostředkování plateb ve výši 0,10 Kč/MWh,

průměrnou pevnou kumulativní jednosložkovou cenu distribuce na úrovni NN za ES ČR ve výši 1136,28 Kč/MWh.

122EGÚ Brno, a. s.



Vývoj průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ v ES ČR na NN

123EGÚ Brno, a. s.

ES ČR - Vývoj informativní průměrné jednosložkové ceny elektřiny pro KZ na úrovni NN

2 100

2 200

2 300

2 400

2 500

2 600

2 700

2 800

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč

/MW

h

PDS NN


124EGÚ Brno, a. s.

Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro zákazníkyna úrovni NN v roce 2007

Elektřina včetně ceny obchodu a obchodní

marže41,28%

DPH15,97%

Distribuce elektřiny31,33%

Přenos elektřiny2,94%

Systémové služby ČEPS4,61%Decentrální výroba

0,28% Obnovitelné zdroje a kogenerace

1,28%

Operátor trhu0,14%


Vývoj průměrné ceny silové elektřiny v ES ČR na úrovni NN

Pro rok 2007 se předběžně předpokládá zvýšení ceny SE pro KZ proti roku 2006 o 15 %. Bude upřesněna ERÚ na základě stanovení ceny Duhové elektřiny ČEZ, a. s. ve druhé polovině roku 2006 na základě jednání s obchodníky s elektřinou a s distributory elektřiny.

125EGÚ Brno, a. s.

Průměrná cena SE v ES ČR včetně marže obchodu a průměrné ceny odchylek

2002 2003 2004 2005 2006 2007SE 1 021,00 950,51 1 005,87 1 074,01 1 255,46 1 440,49

Průměrná cena silové elektřiny v ES ČR včetně marže obchodu a průměrné ceny odchylek

Vývoj průměrné ceny SE v ES ČR

900,0

1 000,0

1 100,0

1 200,0

1 300,0

1 400,0

1 500,0

2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

Kč/

MW

h

SE



Očekávaná upřesnění cen distribuce

Ceny distribuce budou dále ovlivněny výsledkem projednání vstupních údajů a metodických postupů, které se týkají

Návrhů distributorů, velkých odběratelů a výrobců vyjádřených v rámci dotazníkové akce zpracované zhotovitelem a předložené ERÚ ke zvážení.

Cena elektřiny pro konečné zákazníky v ČR bude upřesněna zejména v souvislosti se stanovením ceny Duhové elektřiny ČEZ ve druhé polovině roku 2006.

Změna ceny silové elektřiny ovlivní cenu příspěvku na OZE, KVET a druhotné zdroje a cenu za použití distribučních sítí. Ostatní složky ceny elektřiny pro KZ by neměly být změněny zásadním způsobem.

Upřesnění výkupních cen a zelených bonusů pro OZE, pevných cen k tržním cenám pro KVET a použití velikosti vykupovaného objemu elektřiny z těchto zdrojů podle skutečnosti roku 2005.

126EGÚ Brno, a. s.


6. Informace o stavu přípravy tarifních sazeb na úrovni NN - kategorie C a D

127EGÚ Brno, a. s.


Tarifní sazby na úrovni NN

Stav řešení

Vytvořeny pracovní verze výpočetních souborů

Postup výpočtu – předpokládá se stejný jako pro rok 2006.

pracovně ponechány alokační koeficienty

V oblasti cen silové elektřiny byly rovněž ponechány ceny DPI letošního roku, avšak s možností prozatímního pracovního navýšení o zadané procento, a to přímo úměrně ve všech sazbách

128EGÚ Brno, a. s.



Problematika nastavení sazeb D25 a D26

Při nastavení cen kontrolovány HB D25→D26, D35→D36, D45→D46

D36, D46 byly zrušeny.

HB D25→D26 kontrolován pro podíl VT:NT 20:80, tj. podílu u sazby D26

Při dodatečné kontrole HB D25→D26 pro podíl VT:NT 40:60 (tj. podílu sazby D25) zjištěna nízká hodnota – v lednu 2006.

129EGÚ Brno, a. s.



Problematika nastavení sazeb D25 a D26

Možné řešení:

Sloučení sazby D25 a D26

Úprava distribučních složek cen sazeb D25 a D26 tak, aby nedošlo ke změně očekávaných tržeb za distribuci a přechod D25→D26 pro VT:NT 40:60 (podíl D25) se podstatně zvýšil.

Úprava podmínek uplatnění jednotlivých distribučních sazeb D25 a D26 (omezení sazby D25 jen pro ohřev TUV, zatímco D26 také pro účely topení)

První dvě řešení vedla k velkému zdražení sazby D26 ve výši cca 15 % oproti původním 8 %.

Rozhodnutí o ponechání původního nastavení cen s prošetřením vlivu nastavení – tedy reakce zákazníků.

Problém nutné vyřešit v nastavení cen pro rok 2007.

130EGÚ Brno, a. s.


7. Diskuse

131EGÚ Brno, a. s.


8. Doporučení a závěry

132EGÚ Brno, a. s.

Date post:	15-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	lave
View:	33 times
Download:	0 times

Ceny a tarify v odvětví elektroenergetiky v roce 2007

Documents