SOUČASNÝ STAVELEKTROENERGETIKY ČR, REGIONU
I EU Z POHLEDU SKUPINY ČEZ
12-13. leden 2011 – Jelenovská
JAN KANTAředitel útvaru Legislativa a trh
2
AGENDA
ČEZ, krize a reakce na ní
Legislativa a fungování trhu
3
PŘESTOŽE NĚKTERÉ INDIKÁTORY DNES UKAZUJÍ NA EKONOMICKÉ OŽIVENÍ, TRHY JSOU HLUBOKO POD HODNOTAMI ROKU 2008
Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009 Od té doby globální ekonomika prožívá mírný, velmi křehký a nerovnoměrný růst
95
97
99
101
103
105
107
109
2005
Q1
2005
Q2
2005
Q3
2005
Q4
2006
Q1
2006
Q2
2006
Q3
2006
Q4
2007
Q1
2007
Q2
2007
Q3
2007
Q4
2008
Q1
2008
Q2
2008
Q3
2008
Q4
2009
Q1
2009
Q2
2009
Q3
2009
Q4
2010
Q1
2010
Q2
EU27
USA
JPN
75
80
85
90
95
100
105
110
2005
Q1
2005
Q2
2005
Q3
2005
Q4
2006
Q1
2006
Q2
2006
Q3
2006
Q4
2007
Q1
2007
Q2
2007
Q3
2007
Q4
2008
Q1
2008
Q2
2008
Q3
2008
Q4
2009
Q1
2009
Q2
2009
Q3
2009
Q4
2010
Q1
2010
Q2
EU27
USA
JPN
GDPIndexováno, 100 = 2005
IPIndexováno, 100 in 2005
Zdroj: Eurostat, IMF, Fed, METI
44
ČEZ MÁ PŘED SEBOU NÁROČNÝ INVESTIČNÍ PROGRAM …
2010 Capex rozklad:
Výroba CZK 70.8 bn
Distribuce a prodej ČR CZK 10.1 bn
Distribuce a prodej zahraničí CZK 3.1 bn
Těžba CZK 4.1 bn
Ostatní CZK 4.4 bn
Plánovaný investiční program (v mld. CZK)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Ostatní
Distribuce a prodej - ČR
Výroba a obchod
Distribuce a prodej - zahraničí
Těžba
CAPEX rozklad:
Cash flow z provozní činnosti
CAPEX
Cash flow z provozní činnosti (odhady leden 2010 )
55
… ZÁROVEŇ MÁME ZÁVAZKY K NAŠIM AKCIONÁŘŮM A STABILNĚ VYPLÁCÍME DIVIDENDY NA ÚROVNI 50-60% NAŠICH ZISKŮ
8 915
20
4050 53
5
32%
49%
40% 41% 43%
50%
56% 55%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010F
Dividenda na akcii (CZK) Výplatní poměr
Dividendový výplatní poměr (%)
dividendová politika firmy předpokládá výplatu 50-60% čisté zisku upraveného o mimořádné položky+ 100 %
+33 %
+ 67 %+13 %
+ 78 %
+ 25 %
+ 6 %
6
KONSOLIDUJEME AKVIZICE V ZEMÍCH, KDE JSME JIŽ PŘÍTOMNI, REALIZUJEME SYNERGIE, COŽ VEDE K VELMI DOBRÉ NÁVRATNOSTI ZAHRANIČNÍCH AKVIZIC
Kumulované investice do akvizic
(mld. CZK)
30,8*
23,3
17,8
9,5
3,7
2005 2006 2007 2008 2009
*/ včetně nových akvizic MIBRAG, OSSH Albánie, SEDAS, AKENERGJI GROUP, finanční výsledky za celý rok 2009 přepočteny dle podílu ČEZ , OSSH Albánie – očištěno od vlivu přecenění zásob a pohledávek z období před akvizicí na reálnou hodnotu
do roku 2008 1,5 mld. EUR
rok 2009 1,1 mld. EUR
Celkem 2,6 mld. EUR
tj. cca 68 mld CZK
Kumulovaná EBITDA akvizic
Zahraniční akvizice dosahují velmi dobré návratnosti
I po započtení nových akvizic v roce 2009 přesahuje poměr kumulované EBITDA na kumulovaných investicích do akvizic 45 %
7
VČAS JSME UPUSTILI OD AKVIZIC NA RIZIKOVÝCH TRZÍCH RUSKA, UKRAJINY A KOSOVA
země podmíněného zájmu
dceřiné společnosti
energetická aktiva
obchodní činnost
8
NEJVÍCE SE NYNÍ SOUSTŘEDÍME NA INVESTICE DO PROJEKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Akvizice podílu v Pražské Teplárenské
Akvizice v severočeském teplárenství, Dalkia Ú/L
Dostavba jaderné elektrárny Temelín
Rozšíření jaderné elektrárny Dukovany
Příprava paroplynové elektrárny Mělník
Výstavba nového bloku
elektrárny Ledvice
Výstavba paroplynové elektrárny Počerady
Komplexní obnova
elektrárny Prunéřov
Komplexní obnova
elektrárny Tušimice
9
Přehled témat řešených v Programu Efektivita
Zvýšení EBITDA oproti základně roku 2006(mld. Kč.)
PŘÍSPĚVEK PROGRAMU EFEKTIVITA BĚHEM NĚKOLIKA DALŠÍCH LET DOSÁHNE DESÍTEK MILIARD KČ A VÝRAZNĚ TAK POMŮŽE PŘEKONAT KRIZOVÉ ROKY
Optimalizace využití našich výrobních
aktiv
Zlepšení provozu naší distribuční sítě
Roll-out nejlepší praxe z ČR do podmínek
zahraničních akvizic
Vnitřní konsolidace podpůrných procesů a
optimalizace výdajů na ICT
Kontrola a snižování režijních nákladů
21,920,4
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
22
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
3,7
1,7
7,5
13,8
18,4
Opatření realizovaná ještě před nástupem hospodářské krize v rámci Programu Efektivita umožnila Skupině ČEZ se lépe vyrovnat s jejími projevy již v roce 2009.
10
VYUŽÍVÁME SITUACE NA TRHU S PLYNEM, KTERÝ SE OTEVÍRÁ ROZVOJEM BURZ
ČEZ Prodej Jednotky CE 2010
Počty zákazníků [ks] 221
Počty OM [ks] 464
Roční objem ZP [GWh] 1 902
Hrubá marže [mil. Kč] 123
Ze
mn
í p
lyn
Tržní podíl * VO SO MO Celkem
ČEZ Prodej 4,5% 2,1% 0,2% 2,2%
Zdroj: ČEZ, Bilanční centrum; * smluvené hodnoty pro rok 2010
V 2. polovině roku 2009 jsme pro firemní zákazníky rozšířili naši nabídku o nabídku zemního plynu
V současně době nabízíme našim zákazníkům plnohodnotné portfolio produktů
FIXNÍ cena
Cena dle KOMODITNÍHO VZORCE
Produkt FIX + VZOREC
Produkt POSTUPNÝ NÁKUP
V roce 2010 očekáváme velmi pozitivní hodnoty z prodeje/dodávky ZP:
11
AGENDA
ČEZ, krize a reakce na ní
Legislativa a fungování trhu
12
CO JE KLÍČOVÉ V NÁSLEDUJÍCÍM OBDOBÍ PRO ROZVOJ ENERGETIKY
implementovat evropské směrnice a předpisy pouze v nezbytně nutném rozsahu a nezhoršovat pozici a konkurenceschopnost českého hospodářství a energetiky
preferovat další rozvoj a propojování velkoobchodních trhů s elektřinou, především propojování s rozvinutými a likvidními trhy
nastavení „enviro“ podmínek pro energetiku (především CO2 a emise),
které jí umožní další rozvoj, který je nezbytný pro zabezpečení rozvoje průmyslu a energetické bezpečnosti
nastavit podporu OZE pro následující období tak, aby nás to stálo pouze nezbytně nutné náklady, zbytečně jsme nedeformovali trh s elektřinou a energetický systém bylo možno bezpečně provozovat
13
ZELENÝ BONUS – STÁVAJÍCÍ STAVDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY
Zákazník
Obchodník
Podporovaný výrobce
Obchodník
TRH SE
měřená a počítaná data do IS PDS
elektřina z OZE
příspěvek na OZE+KVET
zelený bonus
tržní cena z trhu OTE (hodinová cena)
dohodnutá cena za SE
TRH SE:
OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům
Provozovatelsítě
Zelený bonus využívá cca
¾ ze všech výrobců z FVE
Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících zelený bonus vychází z posledních výkazů ČEZ
14
ZELENÝ BONUS – NOVÝ MODELDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY
Zákazník
Obchodník
Provozovatelsítě
OTE
Podporovaný výrobce
Vykupující
TRH SE
měřená a počítaná data do CDS OTE
elektřina z OZE
příspěvek na OZE+KVET
zelený bonus
tržní cena z trhu OTE (hodinová cena)
dohodnutá cena za SE
TRH SE:
OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům
Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících zelený bonus vychází z posledních výkazů ČEZ
Zelený bonus využívá cca
¾ ze všech výrobců z FVE
15
POVINNÝ VÝKUP – STÁVAJÍCÍ STAVDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY
Zákazník
Obchodník Provozovatelsítě
Podporovaný výrobce
měřená a počítaná data do IS PDS
elektřina z OZE
příspěvek na OZE+KVET
výkupní cena
TRH SE:
OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům
Povinný výkup využívá pouze
cca ¼ ze všech výrobců z FVE
Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících povinný výkup vychází z posledních výkazů ČEZ
16
POVINNÝ VÝKUP – NOVÝ MODELDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY
Zákazník
Obchodník
Provozovatelsítě
OTE
Podporovaný výrobce
Povinněvykupující
TRH SE
měřená a počítaná data do CDS OTE
elektřina z OZE
příspěvek na OZE+KVET
příplatek
tržní cena z trhu OTE (hodinová cena)
rozdíl „výkupní – hodinová“ cena
TRH SE:
OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům
výkupní cenaPovinný výkup využívá pouze
cca ¼ ze všech výrobců z FVE
Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících povinný výkup vychází z posledních výkazů ČEZ
17
STÁVAJÍCÍ MODEL PODPORY – PV A ZBDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY
Zákazník
Obchodník
Podporovaný výrobce
Obchodník
TRH SE
měřená a počítaná data do IS PDS
elektřina z OZE
příspěvek na OZE+KVET
zelený bonus
tržní cena z trhu OTE (hodinová cena)
výkupní cena
dohodnutá cena za SE
TRH SE:
OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům
Provozovatelsítě
18
NOVÝ MODEL PODPORY – PV A ZBDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY
Zákazník
Obchodník
Provozovatelsítě
OTE
Podporovaný výrobce
Vykupující
Povinněvykupující
TRH SE
měřená a počítaná data do CDS OTE
elektřina z OZE
příspěvek na OZE+KVET
zelený bonus
příplatek
tržní cena z trhu OTE (hodinová cena)
rozdíl „výkupní – hodinová“ cenadohodnutá cena za SE
TRH SE:
OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům
výkupní cena
19
NOVÝ MODEL PODPORY (ZELENÉ BONUSY A POVINNÝ VÝKUP) – GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ
VÝKUPNÍ CENA
cena
TRŽNÍ CENA(současně i
HODINOVÁ CENA) elektřiny
z denního trhu OTE, kterou
inkasuje (může inkasovat)
povinně vykupující i vykupující obchodník
TRŽNÍ CENA (DENNÍ TRH OTE)
Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní
cenou a hodinovou cenou“ placený OTE povinně
vykupujícímu jako při tržní ceně
0 Kč/MWh
HODINOVÝ BONUS placený OTE
výrobci
Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou
cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu je závislý na výši tržní
ceny
Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou
cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu
0 Kč/MWh
PŘÍPLATEK
ROZDÍLmezi
VÝKUPNÍ CENOUa
HODINOVOU CENOU
placený OTE povinně
vykupujícímu
VÝKUPNÍ CENAplacená povinně
vykupujícím výrobci
20Zdroj: vládou 25.8.2010 schválený „Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů“ (NAP)
JAK SE HODLÁ SE STANOVENÝMI CÍLI V OBLASTI VÝROBY ELEKTŘINY Z OZE VYPOŘÁDAT ČR JE PATRNÉ Z JIŽ SCHVÁLENÉHO NAP
Rok (konečná spotřeba OZE v el.) 2008 sk 2009 očsk 2010 2020
Biomasa (mimo domácnosti) TJ 4 214 4 275 4 557 11 216
spotřeba biomasy tuny 865 116 873 767 984 154 2 809 246
Vodní elektrárny TJ 7 288 8 747 7 594 8 187
instalovaný výkon MW 1 045 1 036 1 047 1 125
Biologicky rozložitelná část TKO TJ 42 41 143 641
instalovaný výkon MW 2,9 2,9 2,9 81,3
Biologická složka odpadů tuny 4 944 6 763 48 977 280 384
Bioplyn TJ 960 1 518 2 247 10 336
instalovaný výkon MW 71 94 113 417
Geotermální energie TJ 0 0 0 66,2
instalovaný výkon MW 0 0 0 4,4
Větrné elektrárny – výpočet TJ 882 1 037 1 636 5 385
instalovaný výkon MW 150 193 243 743
Fotovoltaické systémy TJ 47 320 2 080 6 214
instalovaný výkon MW 54 460 1 650 1 695
CELKEM TJ 13 432 15 938 18 259 41 980
Co NAP vlastně říká:
nejvýznamnější navýšení výroby očekává ve třech oblastech: biopaliva (biomasa a bioplyn), vítr a slunce
v případě biopaliv (biomasa a bioplyn) je to velká výzva pro energetiku, ale především pro jejich výrobce
v případě větru bude záležet dosažení cíle primárně na povolovacích procesech výstavby
v případě slunce je již dosaženo
21
NEJLEVNĚJŠÍM ŘEŠENÍM BIOMASY JE JEJÍ SPOLUSPALOVÁNÍ VE VELKÉ ENERGETICE, A TO JAK ZDŮVODŮ EKOLOGICKÝCH, …
+
+
_
_
_na rozdíl od pevných fosilních paliv neobsahuje síru a jejím spalováním (nebo spoluspalováním) se vypouští méně oxidu siřičitého
může obsahovat nebezpečné látky, např. těžké kovy, které se spalováním dostávají do ovzduší navázané na tuhých látkách a které mají karcinogenní účinky a jsou z tohoto důvodu i sledovány a limitovány z pohledu kvality ovzduší po celé EU
vysoká citlivost na vhodný způsob spalování, počínaje skladováním biomasy (citlivost na vlhkost), přes vhodné technické zařízení vytvářející dostatečně vysokou teplotu při spalování až po záchyt škodlivin z emisí do ovzduší
největší problémy jsou v menších spalovacích zdrojích: nedostatečnou teplotou vznikají navíc karcinogenní organické látky (tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky) a ty se zcela volně dostávají, obvykle vázané na tuhých látkách, do ovzduší, protože menší kotle nemají žádné, nebo velmi mírné limity pro tuhé látky (až 250 mg/m3) a odlučování škodlivin je zde málo účinné nebo žádné
problémy naopak nejsou tak velké u spoluspalování biomasy ve velkých zdrojích (elektrárny, velké teplárny), které mají dostatečnou teplotu spalování, mají instalované účinné filtry na odchyt škodlivin a mají i daleko přísnější emisní limity pro tuhé látky (10 - 50 mg/m3), na které se karcinogenní organické látky vážou
22
Druh spalování Výkupní ceny elektřiny Zelené bonusy dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 4580 3610v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 3530 2560v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 2630 1660v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 2830 1860ve stávajících výrobnách
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 2130 1160 ve stávajících výrobnách
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 1460 490ve stávajících výrobnách
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí - 1370 biomasy kategorie S1 a fosilních paliv
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí - 700biomasy kategorie S2 a fosilních paliv
Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí - 10biomasy kategorie S3 a fosilních paliv
… TAK I Z DŮVODŮ EKONOMICKCÝCH, …
Poznámka: v případě čistého spalování v nových zdrojích se jedná o zdroje uvedené do provozu 1.1.2008-31.12.2011
23
… COŽ, MIMO JINÉ, V ZÁSADĚ POTVRZUJÍ I VÝSTUPY Z PROJEKTU VaV „VYUŽITÍ OZE PRO KVET“ ZPRACOVANÝ FIRMOU ORTEP
Kritérium výběru optimálních scénářů
Cash – Flow v mil Kč/r
Potřeb. dotace v mil. Kč/r
Snížení emisí v tis. t CO2/r
Měrné nákl. v Kč/t CO2
Scénář VZ-El - 19 730 19 730 10 211 1 932
Scénář SZ-El - 33 060 33 060 7 567 4 369
Scénář VZ-Kv - 5 555 5 555 13 017 426
Scénář SZ-Kv -12 983 12 983 8 608 1 508
Scénář VZ-Te -3 640 3 640 10 102 360
Scénář SZ-Te -5 578 5 578 6 445 865
Scénář VZ-El s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování v existujících velkých zdrojích s dominantní výrobou elektrické energie (v kondenzačních uhelných elektrárnách).
Scénář SZ-El s preferencí uplatnění biomasy formou samostatného spalování převážně v nových biomasových elektrárnách středního výkonu.
Scénář VZ-Kv s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování, paralelního spalování a samostatného spalování ve velkých zdrojích s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET), tj. převážně ve stávajících uhelných teplárnách.
Scénář SZ-Kv s preferencí uplatnění biomasy formou převážně samostatného spalování většinou v nových, ale i v existujících teplárnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla středního výkonu.
Scénář VZ-Te s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování, nebo samostatného spalování ve velkých zdrojích s výrobou pouze tepla (ve velkých výtopnách)
Scénář SZ-Te s preferencí uplatnění biomasy formou samostatného spalování většinou v nových kotelnách a výtopnách malého a středního výkonu
z vyhodnocení řady energetických, ekologických a ekonomických parametrů vychází jako nejoptimálnější scénáře „VZ-Kv“ a VZ-TE“
Zdroj: Tabulka a popis scénářů je ze studie „VYUŽITÍ OZE PRO KVET“ zpracovaný firmou ORTEP, s.r.o.
2424
KOLIK PENĚZ NÁS BUDE NAPLNĚNÍ NAP V ROCE 2020 NA PODPOŘE OZE STÁT A JAKÝ VLIV NA VÝŠI PODPORY MÁ ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ V BIOMASE
FVE
2,8 mld. Kč/rok
19,1 mld. Kč/rok
4,2 mld. Kč/rok
0,8 mld. Kč/rok
1,3 mld. Kč/rok
28,2 mld. Kč/rok
7,6 / 4,6 mld. Kč/rok
19,2 mld. Kč/rok
8,3 mld. Kč/rok
1,8 mld. Kč/rok
1,6 mld. Kč/rok
38,5/ 35,5 mld. Kč/rok
4,8 / 1,8 mld. Kč/rok
0,1 mld. Kč/rok
4,1 mld. Kč/rok
1,0 mld. Kč/rok
0,3 mld. Kč/rok
10,3 / 7,3 mld. Kč/rok
Biomasa
Bioplyn
VTE
MVE
Podpora v roce 2011
Podpora v roce 2020
Nárůst podpory 2011 - 2020
CELKEM
veškerý nárůst 2011-2020 v čistém spalování účelně pěstované biomasylomenoveškerý nárůst 2011-2020 ve spoluspalování účelně pěstované biomasy
Náklady v ČR na podporu OZE za období 2011-2020 budou cca 334 / 314 mld. Kč
a za průměrnou dobu životnosti zdroje OZE 20 let budou cca 770 / 710 mld. Kč.
Komentář:
Výpočet prováděn za předpokladu platnosti cen podpory roku 2011 bez indexování cen podpory a zpětné diskontace nad rozdílem objemů „cíl NAP 2020“ a započteného objemu výroby OZE do podpory pro rok 2011
Poznámka: v nákladech na podporu nejsou náklady spojené s odchylkou PV cca 1,5 mld. Kč v 2011 a cca 2,5 mld. Kč v 2020
SOUČASNÝ STAVELEKTROENERGETIKY ČR, REGIONU
I EU Z POHLEDU SKUPINY ČEZ
12-13. leden 2011 – Jelenovská
JAN KANTAředitel útvaru Legislativa a trh