CERMAT INFORMUJE O NOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE · 2019-05-03 · Braillovo písmo). Pokud by měl...

CERMAT INFORMUJEO NOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE

Právo na uzpůsobení podmínek vzdělávání a ukončování vzdělávání je žákům se speciální-mi vzdělávacími potřebami (SVP) zaručeno záko-nem. Nikdy se nepodaří handicap jako důsledek zdravotního postižení zcela odstranit, ale naším cílem je uzpůsobovat podmínky konání maturit-ní zkoušky pro konkrétního žáka do té míry, aby se tento vliv minimalizoval, a šance všech žáků tak byly vyrovnané. Není univerzálním řešením snížit nároky a tzv. „přimhouřit oko“, ale spíše zajistit takové podmínky, které žákovi umožní správně porozumět zadání, číst a psát způso-bem, na nějž je při studiu zvyklý apod.Existují v rámci společné části maturitní zkoušky individualizovaná řešení pro tyto žáky? V násle-dujících odstavcích se vám pokusíme přiblížit koncepci společné části maturitní zkoušky žáků se SVP, jak byla připravena na základě diskuse s odbornou veřejností, s využitím zahraničních pramenů a zkušeností z přípravných programů Maturita bez handicapu 2003–2007.

HLAVNÍ RYSY

Podoba společné části maturitní zkoušky pro žáky se SVP je přímo odvozená od maturitní zkoušky pro intaktní (nepostiženou) žákovskou populaci. Podstatu tvoří uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky, což napomůže žá-kům se SVP zmírnit či eliminovat jejich handicap. Uzpůsobení se týkají jak žáků vzdělávaných ve středních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (speciálních středních školách), tak žáků individuálně nebo skupinově integrovaných.

NÁROK ŽÁKA NA UZPŮSOBENÉ

PODMÍNKY

Na základě odborného posudku školského pora-denského zařízení (pedagogicko -psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra), v němž je detailně popsán charakter uzpůsobe-ní podmínek konání maturitní zkoušky, rozhod-ne ředitel o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků se SVP (viz dále). Rozhodnutím ře-ditele vzniká žákovi se SVP nárok na uzpůsobené podmínky konání maturitní zkoušky.

UZPŮSOBENÍ PODMÍNEK

Mezi uzpůsobení společné části maturitní zkouš-ky patří: navýšení časového limitu, umístění žáků se SVP do samostatné učebny/učeben, možnost použití kompenzačních pomůcek, upravené tes-tové materiály, využití individuální techniky pro zápis odpovědí, možnost využít pomoci asistenta nebo tlumočníka, vynechání poslechového sub-testu u žáků se sluchovým postižením aj. (podrob-něji viz Charakteristika uzpůsobených podmínek).

ODLIŠNÉ ZKUŠEBNÍ SCHÉMA

Navýšení časového limitu řešení testů představu-je u některých skupin žáků se SVP prodloužení až o 100 % původního limitu. Z tohoto důvodu není možné u žáků se SVP a žáků intaktních dodržet stejné zkušební schéma s jednotným začátkem a koncem testování každé zkoušky, resp. každé části zkoušky. Pro žáky se SVP bude stanoveno zvláštní schéma, které dostojí na jedné straně požadavku utajení testů až do zahájení testování a zároveň zachová rozumnou dávku pracovní zá-těže kladené na žáka.

MATURITA ŽÁKŮ

SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMIPři skládání maturitní zkoušky žák uplatňuje celou řadu dovedností, které samy o sobě nejsou předmětem zkoušky, ale vytvářejí nutný základ pro její úspěšné zvládnutí. Automaticky se předpokládá, že je žák bezpečně ovládá. Jedná se především o dovednost číst vytištěný text, čtenému textu správně porozumět, zapsat odpověď. Tyto dovednosti, pro většinu žáků rutinní, nemusí být tak samozřejmé a bezproblémové u žáků s určitým druhem zdravotního postižení či znevýhodnění. Např. žák se zrakovým po-stižením potřebuje ke čtení písmo dostatečně zvětšené nebo dokonce reliéfní – bodové (tzv. Braillovo písmo). Pokud by měl před sebou test v běžné podobě, neuspěl by v něm jednoduše proto, že by ho nedokázal přečíst. Žák, jehož mateřštinou není čeština (ale třeba český znakový jazyk) sice text vidí dobře, ale může mít potíže s přesným pochopením jeho významu. Žák s postižením horních končetin zase dobře rozumí čtenému textu, ale může mít potíže s „technickou“ stránkou čtení (třeba s obracením stránek), se zápisem odpovědí do formulářových políček na záznamovém archu, se psaním rukou. Žákovi se specifi ckými poruchami uče-ní zpravidla činí potíže málo přehledný a složitě strukturovaný text na stránce, ve slovních odpovědích pak nalézáme opakující se specifi cké chyby (např. pravopisné) vyplývající z povahy jeho poruchy. Takto by výčet mohl pokračovat dál. Chtěli jsme zde pouze naznačit, jak různým obtížím čelí cca 2 % žáků v maturitních ročnících.

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ZKOUŠKY

Kritéria hodnocení výsledků jsou shodná s kritérii hodnocení intaktních žáků. Výjimku představuje výše zmíněné vynechání poslechového subtestu a úpravy kritérií pro hodnocení písemné práce a ústní zkoušky u některých skupin žáků se SVP (dle stanoviska školského poradenského zařízení a metodického pokynu CERMATu).

KDO JE „ŽÁK SE SVP“?

Školský zákon defi nuje žáka se SVP jako osobu se zdravotním postižením, zdravotním znevýhod-něním nebo sociálním znevýhodněním. V kon-textu nové maturitní zkoušky jsou za žáky se SVP považováni žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, jejichž rozumo-vé schopnosti dávají předpoklad osvojení učiva střední školy ukončované maturitní zkouškou v požadovaném rozsahu, avšak způsobem, který zohledňuje speciální vzdělávací potřeby těchto žáků.

Školský zákon dále stanovuje, že podmínky ko-nání maturitní zkoušky budou upraveny pouze žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. Konkrétně jsou pod pojem „žáci se SVP“ v kontextu maturitní zkoušky zahrno-váni: žáci se zdravotním postižením (tělesným, zra-

kovým, sluchovým) žáci se zdravotním znevýhodněním (např.

žáci dlouhodobě nemocní, zdravotně oslabení, žáci s lehčími zdravotními poruchami)

Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková azurová)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková azurová)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková purpurová)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková purpurová)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková žlutá)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková žlutá)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková erná)Cermat - Maturitní zpravodaj 4 '08 fin.indd 8.12.2008 9:07:51 - 1 - (Výtažková erná)

2

M A T U R I T N Í Z P R A V O D A J 4 / 2 0 0 8 V Y C H Á Z Í J A K O V K L Á D A N Á P Ř Í L O H A U Č I T E L S K Ý C H N O V I N

zapisují odpovědi přímo do testového sešitu ne-bo alternativní formou, např. na Pichtově stroji či na PC. Při řešení mohou používat kompenzační pomůcky podle doporučení školského poraden-ského zařízení. Žáci se sluchovým postižením nekonají poslechový subtest v rámci zkoušky z cizího jazyka.

Skupina III

Úpravy v rámci skupiny III jsou určeny žákům, kteří nemohou samostatně pracovat ani za pod-mínek stanovených pro skupinu II, a vyžadují te-dy navíc pomoc asistenta nebo tlumočníka do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů (dále tlumočníka). U žáků neslyšících za-řazených v této skupině bude využito tlumočení testu do českého znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů (tlumočení se neuplat-ňuje u zkoušek z českého a cizího jazyka).

KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ŽÁKŮ

DO KATEGORIÍ A SKUPIN

Jak již bylo řečeno, rozhodujícím kritériem pro

zařazení žáka do té které kategorie není dia-

gnóza žáka, ale především funkční důsledek

ve vztahu k vykonání společné části maturit-

ní zkoušky. To znamená, že do určité kategorie je možné zařadit i žáka s postižením či znevý-hodněním, které neodpovídá důsledně ozna-čení dané kategorie, ale jehož funkční důsled-ky a potřebná uzpůsobení maturitní zkoušky se nejvíce blíží těm, která jsou pro danou kategorii stanovena.Žáci se souběžným postižením více vadami jsou zařazováni do kategorií a skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovliv-ňuje práci s textem (např. žák se souběžným těžkým zrakovým a tělesným postižením bude zařazen do kategorie ZP především z důvodu nutnosti rozsáhlejších úprav testových materi-álů určených žákům se zrakovým postižením). U komplikovaných případů žáků se souběžným postižením více vadami je pro správné zařazení nutná konzultace s CERMATem.

K zařazení žáků do kategorií a skupin je potře-ba přistupovat přísně individuálně, neboť ani u žáků se stejnou diagnózou nemůžeme předpo-kládat, že funkční omezení, která tato diagnó-za způsobuje, budou stejného rozsahu a stejné závažnosti:Příklad: Nevidomý žák pracující samostatně s tex-tem v Braillově písmu bude zařazen do skupiny II. Vedle toho může existovat jiný žák se stejnou di-agnózou, který Braillovo písmo dostatečně neu-mí, nezvládá samostatnou práci s textem ani na PC a v průběhu studia využíval služeb asistenta. Takový žák bude zařazen do skupiny III.

O zařazení žáka rozhoduje ředitel školy na

základě odborného posudku školského pora-

denského zařízení.

CHARAKTERISTIKA UZPŮSOBENÍ

PODMÍNEK KONÁNÍ SPOLEČNÉ

ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

PRO ŽÁKY SE SVP

Žáci se SVP potřebují k plnému prokázání svých vědomostí a dovedností uzpůsobené podmínky zkouškové situace (více času, individuální kom-penzační pomůcky apod.). Uzpůsobené pod-

mínky konání maturitní zkoušky však nezahr-

nují možnost prominutí zkoušek.

Základním předpokladem efektivity navržených uzpůsobení je skutečnost, že je žák doposud

ve výuce využíval a je na ně zvyklý (bezpeč-

ně zvládá obsluhu kompenzačních pomůcek, je zvyklý na komunikaci s asistentem apod.). Situace u maturitní zkoušky nesmí být pro žáka ničím no-vým, v opačném případě by realizovaná uzpůso-bení měla nulový, nebo dokonce negativní efekt.

CERMAT zodpovídá za přípravu a distribu-

ci uzpůsobených testových materiálů pro

zkoušky společné části maturitní zkoušky

konané formou didaktických testů a pí-

semné práce. Uzpůsobení ostatních forem

zkoušky (např. ústní nebo praktické) spa-

dají do kompetence školy a řídí se dopo-

ručením školského poradenského zařízení

a metodickými pokyny CERMATu.

Uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky lze roz-členit do následujících oblastí: úpravy prostředí navýšení časového limitu úpravy testových materiálů využití kompenzačních pomůcek asistence tlumočení do znakového jazyka nebo dalších

komunikačních systémů

ÚPRAVY PROSTŘEDÍ

Žáci se SVP jsou testováni v samostatné učeb-

ně, příp. učebnách, odděleně od žáků intakt-ních z důvodu odlišného časového limitu, pou-žívání individuálních kompenzačních pomůcek a dalších uzpůsobení podmínek konání zkoušky (např. přítomnost asistenta).

Nárok na úpravy prostředí zakládá posudek školského poradenského zařízení. Jedná se zpra-vidla o úpravy pracovního místa (stolky s na-stavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo o úpravy

učebny (omezení rušivých prvků, optimaliza-ce podmínek pro odezírání, strukturalizace pro-středí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).

NAVÝŠENÍ ČASOVÉHO LIMITU

Žáci se SVP potřebují k vypracování stejné-ho úkolu podstatně delší čas než ostatní žáci srovnatelných schopností, a to z nejrůznějších důvodů (odlišný způsob vnímání informací, ji-ný způsob zapisování, práce s jiným formátem textů – např. práce s testem v Braillově písmu, dále náročná práce s kompenzačními pomůcka-mi, potřeba častějších individuálních přestávek v práci apod.).Navýšení časového limitu je stanoveno v rozme-zí 25–100 %. Každá skupina žáků podle rozsahu úprav podmínek konání maturitní zkoušky má však určenu konkrétní hranici prodloužení testo-vacího času (viz následující tabulka). Navýšení je

chápáno jako maximální možné a žák pocho-pitelně může práci odevzdat dříve.

ÚPRAVY TESTOVÝCH MATERIÁLŮ

Žáci ve skupině I pracují se zcela identickými

testy jako intaktní žákovská populace.

Žáci ve skupinách II a III pracují s upravenými

materiály.Cílem úprav je především minimalizace rizika, že žák v testu neuspěje z důvodu nepřečtení (ne-bo chybného přečtení a neporozumění) zadání některých úloh. Úpravy zahrnují jednak formální optimalizaci testových materiálů, jednak obsaho-vé úpravy úloh.

Formální úpravy Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení pís-ma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členě-

žáci se specifi ckými poruchami učení (SPU) žáci s poruchami autistického spektra žáci s narušenou komunikační schopností žáci se souběžným postižením více vadami

Žákem se SVP (jako osobou oprávněnou vyu-žít opatření kompenzující zdravotní postižení či znevýhodnění) se rozumí žák, který je rozhodnu-tím ředitele školy zařazen mezi žáky se SVP pro účely konání společné části maturitní zkoušky. Rozhodnutí ředitele je podmíněno odborným posudkem školského poradenského zařízení a obsahuje konkrétní určení kategorie a skupiny vymezující povolená uzpůsobení společné čás-ti maturitní zkoušky. (O kategoriích a skupinách bude pojednáno dále v textu.)

ROZDĚLENÍ ŽÁKŮ SE SVP

DO KATEGORIÍ A SKUPIN

Žáci se SVP jsou pro účely společné části matu-ritní zkoušky rozděleni do čtyř kategorií podle

charakteru vzdělávacích potřeb a do skupin

I–III podle míry požadovaných uzpůsobení.

KATEGORIZACE PODLE CHARAKTERU

SPECIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB

ROZŘAZENÍ ŽÁKŮ DO KATEGORIÍ:

tělesné postižení (TP)

zrakové postižení (ZP)

sluchové postižení (SP)

specifi cké poruchy učení a ostatní (SPU–O)

Pod pojmem „ostatní“ jsou uvažováni především žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustře-dění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo hypoaktivity, dále žáci s poruchami autistického spektra a žáci s narušenou komunikační schop-ností (dysfázií nebo afázií).

Označení kategorií podle druhu postižení (TP, ZP, SP, SPU–O) je nutné chápat jako ori-

entační, neboť rozhodujícím kritériem pro

zařazení žáka do té které kategorie není

jeho konkrétní diagnóza, ale především

funkční důsledky vady, poruchy, onemoc-

nění nebo postižení (tj. konkrétní dopady na činnost žáka) ve vztahu k vykonání

společné části maturitní zkoušky.

KATEGORIZACE PODLE MÍRY

UZPŮSOBENÍ PODMÍNEK SPOLEČNÉ

ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ROZŘAZENÍ ŽÁKŮ DO SKUPIN:

Skupina I

Žáci pracují s testovými materiály v běž-ném formátu se standardně tištěným textem. Záznamové archy pro zápis odpovědí jsou bez úprav. Žáci mají navýšený časový limit na řešení (o 25–75 %) a mohou používat individuální kom-penzační pomůcky uvedené v posudku školské-ho poradenského zařízení. Žáci se sluchovým postižením nekonají poslechový subtest v rámci zkoušky z cizího jazyka.

Skupina II

Žákům ve skupině II je výrazněji navýšen časový limit (o 50–100 %) a testové materiály jsou upra-vovány podle jejich potřeb. Úpravy se týkají pře-devším formální stránky (např. zvětšení písma, přehlednější úprava stránky, zvýraznění klíčo-vých slov). V odůvodněných případech je mož-né provést i obsahové úpravy nebo nahrazení

úloh, které jsou s ohledem na charakter žákova postižení neřešitelné (podmínkou úprav je

maximální možné zachování typu, speci-fi ckého cíle, obtížnosti a dalších cha-

rakteristik úlohy). Žáci ve skupině II


3


ní textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testové-ho sešitu.Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým vý-stupem a videonahrávky překladu testů do čes-kého znakového jazyka přikládané k povinným zkouškám společné části (s výjimkou českého a cizího jazyka).

Obsahové úpravy

Obsah testů zůstává srovnatelný s obsahem tes-tů pro intaktní populaci. Výjimku představují úlo-hy, které jsou z testů pro určité skupiny žáků zce-la vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafi cké podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy za-ložené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků se sluchovým postižením). Takové úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nové

úlohy nemění obtížnost a v maximální mož-

né míře zachovávají i obsahovou specifi kaci

testu.

Žáci se sluchovým postižením (skupiny I, II, III)

nekonají poslechový subtest z cizího jazyka.

Podstatná změna obsahu se týká zkoušek

z českého jazyka a cizího jazyka v úpravě pro

neslyšící. Neslyšící žáci (kategorie SP skupina III) konají modifi kované zkoušky: ČJ pro neslyšící a AJ pro neslyšící, které refl ektují jejich speciál-ní vzdělávací potřeby a dosavadní způsob výuky na ZŠ a SŠ. (Výběr cizího jazyka byl zúžen pouze na anglický jazyk, jelikož neslyšící žáci skupiny III studují t. č. pouze angličtinu.)

Český jazyk pro neslyšící je modifi kací zkušeb-ního předmětu Český jazyk a literatura a je určen výhradně neslyšícím žákům zařazeným do sku-piny III. Obsahově se nejvíce blíží zkoušce z čes-kého jazyka jako jazyka cizího při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se slu-chovým postižením (vyloučení poslechového subtestu, modifi kovaná ústní zkouška realizo-vaná písemnou interakcí např. prostřednictvím chatu).

Zkouška z Anglického jazyka pro neslyšící je určena výhradně neslyšícím žákům zařazeným

do skupiny III. Jedná se o modifi kaci zkušební-ho předmětu cizí jazyk. Zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění vý-jimek pro žáky se sluchovým postižením (vylou-čení poslechového subtestu a modifi kovaná úst-ní zkouška realizovaná písemnou interakcí např. prostřednictvím chatu).

KOMPENZAČNÍ POMŮCKY

Kromě běžných pomůcek, které je v průběhu maturitní zkoušky dovoleno používat (např. pře-kladový slovník při psaní písemné práce v cizím jazyce), mohou žáci se SVP navíc používat indivi-duální kompenzační pomůcky.

Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmír-nit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzač-ních pomůcek nesmí žákovi se SVP vzniknout

neoprávněná výhoda při konání zkoušky (me-zi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklo-pedie, příručky, internet, prostředky umožňující komunikaci na dálku apod.).

Rozlišujeme pomůcky technické (osobní počí-tač včetně speciálního SW a upravených kom-ponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, pří-padně i slovník překladový apod.)Důležité je též rozdělení na pomůcky v osob-

ním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, slu-chadlo, protézy, kochleární implantát apod.), za

jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a po-můcky ve vlastnictví školy, za něž zodpovídá

škola.

ASISTENCE

Pomoc asistentů je přiznána žákům se SVP, kteří v důsledku svého postižení nemohou ani s vyu-žitím kompenzačních pomůcek samostatně vy-konat maturitní zkoušku nebo některou její část. Asistentem se zde rozumí osoba, která poskytuje asistenci konkrétnímu žákovi průběžně během školního roku (stálý asistent pedagoga, resp. osobní asistent) nebo jiná osoba jednorázově pověřená touto funkcí právě za účelem asistence u maturitní zkoušky.

Asistentem může být pouze zletilá osoba, kte-rá je zavázána k dodržování pravidel asistence v rámci maturitní zkoušky. Asistent je žákovi

povolen na základě dosavadní praxe při výu-

ce; žák je tedy na asistenci zvyklý a tento způsob práce plně vyhovuje jeho speciálním vzděláva-cím potřebám. Přidělení asistenta konkrétním žákům je v kompetenci ředitele školy. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minima-

lizovat vnější překážky a důsledky postižení

při zkouškové situaci. Jedná se např. o pomoc s orientací a mobilitou v budově školy, s poloho-váním žáka, s přípravou a obsluhou pomůcek, se zápisem odpovědí do záznamového archu, se čtením textu apod. Asistent v žádném případě nezasahuje do ře-šení úloh. Nekomentuje případné žákovy chyby – ani slovně, ani jiným způsobem nenaznaču-je správná řešení. Rozsah a forma asistence je stanovena v posudku školského poradenského zařízení. Asistent může vykonávat jednu nebo více

funkcí podle následujícího vymezení:

Praktický asistent

Pomoc praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo zdravotní postiže-ní závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent vykonává úkony, které přímo nesouvisí s obsahem maturitní zkoušky (jedná se např. o polohování žáka nebo obsluhu žáka během individuálních přestávek) v rozsahu spe-cifi kovaném v posudku školského poradenské-ho zařízení. Řídí se rovněž aktuální potřebou žáka.

Asistent-zapisovatel

Přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v pří-padech, kdy žák v důsledku zdravotního postiže-ní nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi), ať už ručně nebo na PC. Asistent-zapisovatel zapi-suje dle instrukcí žáka a řídí se při tom závaznými pravidly pro zapisování.

Asistent-předčitatel

Pokud nemá žák možnost využít PC s hla-sovým výstupem, může mu být přidělen asistent s funkcí předčitatele. Asistent-předčitatel je nutný v případech,

PŘEHLED UZPŮSOBENÍ PODMÍNEK KONÁNÍ SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY DIDAKTICKÝ TEST A PÍSEMNÁ PRÁCE

Skupina I Skupina II Skupina III

Tělesné

postižení (TP)

čas prodloužený o 75 %;kompenzační pomůcky

čas prodloužený o 100 %; formální úpravy testu a zadání pí-semné práce; zápis řešení přímo do testového sešitu; mož-nost psaní písemné práce na PC; kompenzační pomůcky

stejné jako skupina II + asistence

Zrakové

postižení (ZP)


čas prodloužený o 100 %; formální úpravy testu a zadání pí-semné práce (zvětšené písmo vel. 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); možnost volby způsobu zápisu řešení; obsahová úprava a nahrazení některých úloh; mož-nost psaní písemné práce na PC; kompenzační pomůcky

stejné jako skupina II + asistence

Sluchové

postižení (SP)

čas prodloužený o 50 %;kompenzační pomůcky;vyloučen poslechový subtest z cizího jazyka

čas prodloužený o 100 %; formální úpravy testu a zadání písemné práce; zápis řešení přímo do testového sešitu; ob-sahová úprava a nahrazení některých úloh; kompenzační pomůcky; možnost asistence; vyloučen poslechový subtest z cizího jazyka

stejné jako skupina II + obsahové úpravy zkoušky z ČJ a AJ pro nesly-šící + možnost asistence a/nebo tlu-močení do znakového jazyka a dal-ších komunikačních systémů

Specifi cké

poruchy uče-

ní a ostatní

(SPU–O)


čas prodloužený o 50 %; formální úpravy testu; zápis řešení přímo do testového sešitu; možnost psaní písemné práce na PC; kompenzační pomůcky

čas prodloužený o 100 %; ostatní uzpůsobení stejné jako skupina II + asistence (netýká se žáků se SPU)


4


TLUMOČENÍ DO ZNAKOVÉHO JAZYKA

NEBO DALŠÍCH KOMUNIKAČNÍCH

SYSTÉMŮ

Vycházíme z faktu, že neslyšící a hluchoslepí (tj. osoby, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komuni-kaci mluvenou řečí) mají právo zvolit si způsob komunikace v českém znakovém jazyce nebo dalších komunikačních systémech, který odpoví-dá jejich potřebám. Dalšími komunikačními systémy se rozumí zna-kovaná čeština, prstová abeceda a ostatní komu-nikační systémy vycházející z mluveného jazyka (vizualizace mluvené češtiny, písemný záznam mluvené řeči, Lormova abeceda, daktylografi ka, taktilní forma Braillova písma, taktilní odezírání a vibrační metoda Tadoma).

U povinných zkušebních předmětů společné čás-ti maturitní zkoušky – „český jazyk a literatura“

a „cizí jazyk“ jsou v didaktickém testu a písemné práci tlumočeny pouze instrukce a zadání úloh (nejsou tlumočeny výchozí texty). Ústní zkouš-ka je nahrazena písemnou interakcí mezi žákem a zkoušejícím, např. prostřednictvím chatu.

U ostatních povinných zkušebních předmětů společné části maturitní zkoušky je zajištěn digi-

tální záznam tlumočení celého testu do čes-

kého znakového jazyka na CD, které je součástí testové dokumentace. U zkoušek profi lové části, zkoušek nepovinných a též v případě jiných, říd-ce používaných komunikačních systémů je pří-

tomen tlumočník přímo v učebně.Přidělení tlumočníka konkrétním žákům je v kompetenci ředitele školy. Potřeba tlumočení v rámci maturitní zkoušky musí být výslovně uvedena v posudku poraden-ského zařízení a musí korespondovat s dosavad-ním způsobem výuky žáka, tzn., že žák je na ko-munikaci prostřednictvím českého znakového jazyka a/nebo dalších komunikačních systémů zvyklý. Je nutné, aby se tlumočník a žák seznámi-li v dostatečném předstihu před maturitní zkouš-kou a shodli se, že zvolený komunikační systém (včetně případných regionálních specifi k) oběma stranám vyhovuje. Následující tabulka podává základní přehled úprav podmínek pro konání didaktického testu a písemné práce. (Zadání dílčích ústních zkoušek – pracovní listy – nejsou zajišťovány centrálně, jejich příprava a tisk probíhá ve škole a případné modifi kace pro žáky se SVP řídí metodickými po-kyny CERMATu.

PROCES VEDOUCÍ K ZAŘAZENÍ

MEZI ŽÁKY SE SVP

Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení, které rovněž vypracovává odborné posudky a návrhy opatření pro školu. Ke speciálním vzdělávacím potřebám žáka přihlí-ží škola po celou dobu studia a přizpůsobuje prů-běh a organizaci vzdělávání, přijímacích zkoušek a závěrečných zkoušek v souladu s doporučením příslušného poradenského zařízení.

Žák (nebo zákonný zástupce žáka) požá-dá školské poradenské zařízení, u něhož je evidován, o vypracování posudku, který konkretizuje uzpůsobení podmínek koná-ní maturitní zkoušky. Výběr školského po-radenského zařízení je dán charakterem speciálních vzdělávacích potřeb (pedago-gicko-psychologické poradny jsou speciali-zovány na žáky se specifi ckými poruchami učení, speciálně pedagogická centra jsou specializována na konkrétní druh postižení – na žáky s tělesným postižením, se zrako-vým postižením, se sluchovým postižením, dále na žáky s vadami řeči, poruchami au-tistického spektra nebo žáky se souběž-ným postižením více vadami).

Školské poradenské zařízení vypracovává odborný posudek, v němž jsou též infor-mace o zařazení žáka do příslušné skupiny a kategorie, specifi kace úprav podmínek konání didaktického testu, písemné prá-ce, ústních zkoušek, zkoušek praktických (jsou-li tyto součástí maturitní zkoušky), výčet kompenzačních pomůcek a specifi -kace případné asistence či tlumočnických služeb. Při tvorbě posudku spolupracuje školské poradenské zařízení se samotným žákem (či zákonnými zástupci žáka), s vyu-čujícími, odborným lékařem a dalšími zain-teresovanými osobami či institucemi. S po-sudkem je žák (či zákonný zástupce žáka) seznámen.

Odborný posudek vztahující se k uzpůsobe-ní podmínek konání maturitní zkoušky ne-smí být k datu přihlašování žáka nebo ucha-zeče k maturitní zkoušce starší 2 let.Podmínkou pro vydání odborného posudku

Kopie pro žákaKKopKopK ie p

Žák se SVP (příp. zá-konný zástupce) žádá příslušné poradenské

zařízení o posudek

Přihlášení žáka se SVP k MZ

Informace odučitelů žáka

Ředitel rozpo-ruje posudek

Ředitel rozpo-ruje posudek opakovaně

Kopie archivo-vána

Informace odlékařů specialistů

Informace z jiných zdrojů (žák, rodič,

asistent apod.)

Příslušné školské poradenské za-řízení (PPP, SPC), které má žáka v evidenci zpracovává podnět žáka a shromažďuje informa-

ce potřebné k vytvoření posud-ku včetně zařazení do katego-

rie a skupiny pro účely maturitní zkoušky (MZ)

SCHÉMA PROCESU KATEGORIZACE SVP

Posudek obsahující údaje o uzpůsobení podmínek MZ a o zařazení žáka do katego-

rie a skupiny pro MZ

Ředitel vydá „Rozhodnutí o uzpůso-bení podmínek konání

MZ“, žák podepisuje

Ředitel rozho-duje na základě

obdrženého posudku o uzpůsobení podmí-

nek konání MZ

Revize

kdy porucha nebo postižení neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text. Asistent-předčitatel je osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá text dle instrukcí žáka a řídí se při tom závaznými pravidly pro předčítání.

Motivující asistent

Motivující asistent je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orien-tace, způsobuje obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orienta-ci v čase.

Asistent-modifi kátor

Asistent-modifi kátor modifi kuje/interpretuje text tak, aby mu žák porozuměl. Tato funkce mů-že být školským poradenským zařízením přizná-na asistentovi pouze v naprosto výjimečných

případech. Asistent-modifi kátor je nutný v pří-padě, kdy narušená komunikační schopnost, porucha či postižení neumožňuje žákovi (nebo

umožňuje pouze s velkými obtížemi) porozu-mět významu textu. Asistent-modifi kátor

je osoba teoreticky i prakticky způsobilá v oblasti jazykové modifi kace a dodr-

žuje pravidla modifi kace.

ccccee kkku

ririerieieeerr

ooaa

PPPPřiPřiřiř

-udek

-itel rozpo-e posudek posudekpakovaně

„„R„RRoRoRoobbebenbenenenbb

MMMMMMMM

ŘŘŘŘŘeŘeŘedŘededededddititeitel rozozhozhzhhho-o-o-o-oodddddudujdujduje na základěaděděěě

oooobobbdbdrženého posudkkukuu oo o uo uuuoo způzz sobení podmmmí-

nenekneknenn konání MMMZZZ

RRReRevevevizeeeizeiz

ozzpo-ruje posj p

Ředrujr eop

Ředitel ro


5


vztahujícího se k uzpůsobení podmínek konání maturitní zkoušky pro žáky v kate-gorii SPU-O je skutečnost, že žák je k datu vyhotovení posudku v péči poradenské-ho zařízení příslušného typu alespoň 2 ro-ky a po celou dobu je veden s diagnózou, která je uvedena v kategorii SPU-O.

Školské poradenské zařízení doručí ori-ginál posudku řediteli školy, jednu kopii předá žákovi (příp. zákonnému zástupci) a druhou kopii archivuje spolu s ostatní dokumentací žáka.

Ředitel školy obdrží posudek školského poradenského zařízení a na jeho základě vydá rozhodnutí o uzpůsobení podmí-nek konání maturitní zkoušky. V přípa-dě, že je posudek školského poraden-ského zařízení ve výrazném nesouladu s dosavadním způsobem výuky žáka (např. posudek uvádí taková uzpůsobe-ní podmínek, jaká žák až dosud v praxi nevyužíval), kontaktuje ředitel příslušné poradenské zařízení a žádá o přezkou-mání případu a o případnou změnu po-sudku.

Pokud nedojde ke shodě, obrátí se ředitel na CERMAT, který v součinnosti s dalšími institucemi zajistí vypracování nezávislé-ho revizního posudku.

Rozhodnutí ředitele zakládá nárok žáka na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky a tvoří přílohu přihlášky k matu-ritní zkoušce. Žák (nebo zákonný zástup-ce žáka) svým podpisem potvrdí souhlas s rozhodnutím ředitele. Ředitel školy zod-povídá za dodržení úprav podmínek ko-nání maturitní zkoušky.

V prvním čísle Maturitního zpravodaje jsme pub-likovali maturitní rozvrh se změněným pořadím konání ústních zkoušek a zkoušek konaných for-mou testů a písemných prací. Tento krok vyvolal živou diskusi zejména s řediteli škol.Vedla ke dvěma závěrům:1. je žádoucí posunout termín uzávěrky pro po-

dávání přihlášek žáků k maturitní zkoušce o 14 dnů. Důvodem je skutečnost, že vyso-ké školy zveřejňují svá rozhodnutí o podobě a požadavcích přijímacího řízení k VŠ studiu nejdříve v polovině října. A protože předpo-kládáme, že požadavky vysokých škol budou mít zásadní a rostoucí vliv na rozhodnutí žáků z čeho konat maturitní zkoušku, je třeba tyto 2 procesy časově synchronizovat.

2. jako žádoucí se jeví rovněž úprava termínů, resp. začátků a konců období určeného pro konání:

a) praktických a písemných zkoušek profi lové části;

b) ústních profi lových zkoušek a dílčích úst-ních zkoušek společné části.

Změna, do které vyústila diskuse s řediteli škol, se vyznačuje především tím, že školy z hlediska termínů méně omezuje. Nevytváří potřebu ko-difi kovat výjimky pro některé specifi cké obory a dává obecně ředitelům větší prostor pro opti-malizaci.

Kalendář maturitní zkoušky v řádném termínu zkoušek ve školním roce 2009/2010 vypadá po výše uvedených změnách následovně: termín pro podání přihlášky žáka se posouvá

na 30. října 2009; termín pro ukončení registrace přihlášek žá-

ků do centrálního registru je 13. listopadu 2009; období, v němž se mohou konat praktic-

ké a písemné zkoušky profi lové části, začíná 19. dubna a končí 15. června 2010; období, v němž se mohou konat ústní pro-

fi lové zkoušky, obhajoby maturitních pra-cí a dílčí ústní zkoušky společné části před zkušební maturitní komisí, začíná 3. května a končí 15. června 2010; období konání testů a písemných prací spo-

lečné části zůstává neměnné, tj. od 31. května do 8. června 2010.

Diskuse s řediteli škol rovněž otevřela již nyní exis-tující problém statutu žáka v období, kdy je z práv-ního hlediska žákem školy, ale do školy nedochází např. proto, že již složil všechny „maturitní” zkouš-ky. Jinými slovy jde o to zajistit, aby v tomto obdo-bí škola nenesla právní odpovědnost za žáka a je-ho konání. Ministerstvo školství přislíbilo, že tento problém v připravované „maturitní” vyhlášce po právní stránce jednoznačně ošetří.

Pro úspěšné absolvování maturitní zkoušky (MZ) je podmínkou úspěšné složení společné i profi lové části, tzn. všech povinných zkoušek obou částí. V případě komplexních zkoušek to znamená uspět ve všech třech dílčích zkouš-kách (dílčí ústní zkoušce, písemné práci i didak-tickém testu). Pokud žák neuspěje u jedné ne-bo více povinných zkoušek v řádném termínu konání MZ, má možnost konat až dvě opravné zkoušky. Žák má tedy možnost maturitní zkouš-

ku skládat celkem třikrát – jednou v řádném ne-bo náhradním termínu a dvakrát v rámci oprav-ných zkoušek.

ROZDÍL MEZI NÁHRADNÍM TERMÍNEM

A OPRAVNOU ZKOUŠKOU

Zkouška v náhradním termínu je určena těm žákům, kteří se:a) k maturitní zkoušce v řádném termí-

nu nepřihlásí,

DIDA

KTIC

KÉ

TEST

Y

PÍSE

MNÉ

PR

ÁCE

DÍLČ

Í ÚST

NÍ

ZKOU

ŠKY

ÚSTN

Í ZK

OUŠK

Y

PÍSE

MNÉ

ZK

OUŠK

Y

PRAK

TICK

É ZK

OUŠK

Y

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11

12 13 14 15 16 17 18

19 20 21 22 23 24 25

26 27 28 29 30 31 1

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11

12 13 14 15 16 17 18

19 20 21 22 23 24 25

26 27 28 29 30 1 2

3 4 5 6 7 8 9

10 11 12 13 14 15 16

17 18 19 20 21 22 23

24 25 26 27 28 29 30

31 1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13

14 15 16 17 18 19 20

21 22 23 24 25 26 27

28 29 30

ČERV

EN 2

010

PROFILOVÁ ČÁST MZ

ŘÍJE

N 2

009

5 6 7 8

9

2 3 4

10 11 12 13 14 15

16 17 18 19 20 21 22

23 24 25 26 27 28 29

30LIST

OPA

D 2

009

… …

DU

BEN

201

0KV

ĚTEN

201

0KALENDÁŘ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ROK 2010

ŘÁD

NÝ

TERM

ÍN

PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

SPOLEČNÁ ČÁST MZ

1

25

141414141414141414 15

21 22

2

23 24 25

30 1 2

777777777 8 9

23 24

30 3

13 14 15

20 21 22

27 28 29

6 7 8

zkoušky budou probíhat v termínech,který určí ředitel školy

(současná praxe)

4 5 6

111111111111111111 12 13

18 19 20

28 29 30

zkoušky budou probíhat jednotněna všech školách dle Jednotného

zkušebního schematu(stejný den i hodinu)

předání maturitních vysvědčenía protokolů o vykonání

společné části MZ

zkoušky budou probíhat v termínu,který určí ředitel školy

uzávěrka podání přihlášky žákůk maturitní zkoušce

(žák podává řediteli školy)

uzávěrka pro přihlášekk maturitní zkoušce do CZVV(ředitel školy podává CZVV)

období, kdy se mohou dle rozhodnutí ředitele konat praktické a písemné profilové zkoušky

období, kdy se mohou dle rozhodnutí ředitele školy konat ústní zkoušky profilové a společné části MZ

blok testů a písemných prací společné části MZ (jednotné zkušební schéma)

MATURITNÍ KALENDÁŘ S DROBNOU ZMĚNOU

OPRAVNÉ A NÁHRADNÍ ZKOUŠKYaneb co když žák neuspěje v řádném termínu konání maturitní zkoušky?


6


b) k maturitní zkoušce v řádném termínu nebo k opravné zkoušce přihlásí, ale nedostaví se a řádně se omluví.

Konáním zkoušky v náhradním termínu se nesni-žuje počet možných opravných pokusů!Dílčí ústní zkouška komplexní zkoušky se koná v jiném termínu než ostatní dílčí zkoušky (písem-ná práce a didaktický test). Může se tedy stát, že se žák v jednom z těchto termínů nedostaví a omluví se. Zde neplatí pravidlo opakování celé komplexní zkoušky. Žák tedy koná v náhradním termínu pouze tu dílčí zkoušku, kterou nemohl z důvodu omluvené nepřítomnosti vykonat.Opravnou zkoušku koná žák v případě neú-spěchu v řádném termínu, a to pouze z těch předmětů, v nichž neuspěl. Jak je tomu u kom-plexních zkoušek? Pokud žák neuspěje u jed-né z dílčích zkoušek, opravuje všechny tři dílčí zkoušky, tedy celou komplexní zkoušku. Pro opravnou zkoušku může žák zvolit jinou úro-veň obtížnosti, než kterou si vybral pro zkoušku v řádném termínu, případně pro první oprav-nou zkoušku. Pokud tedy konal zkoušku ve vyš-ší úrovni obtížnosti a neuspěl, může u opravné zkoušky zvolit úroveň základní. Opravné zkoušky společné části lze konat v 5 následujících letech po ukončení studia na střední škole. Žák tedy nemá povinnost konat opravnou zkoušku v pod-zimním termínu téhož roku. Jinak řečeno, je zcela na žákovi, na jaký termín se k opravné zkouš-ce přihlásí, pokud tak učiní do 5 let od ukončení školy. Opravné zkoušky z nepovinných předmětů se nekonají! V případě nepovinných zkoušek lze opravnou zkoušku nahradit složením tzv. jednot-livé zkoušky (informace o jednotlivé zkoušce na-leznete na www.novamaturita.cz).

TERMÍNY NÁHRADNÍCH A OPRAVNÝCH

ZKOUŠEK

Možné termíny náhradních a opravných zkou-šek společné části jsou buď v září, nebo v květnu a červnu následujícího školního roku (řádný ter-mín konání MZ pro následující rok). Pokud mlu-víme o podzimním termínu, náhradní a opravné zkoušky společné části MZ pro ty, kteří maturují v roce 2010, se konají v průběhu prvního úplné-ho pracovního týdne měsíce září následujícího školního roku, konkrétně od 6. do 10. září 2010. Budou mít rovněž jednotné zkušební schéma, které však bude stanoveno až na základě přihlá-šek žáků (důvodem je optimalizace časového rozvrhu zkoušek s cílem minimalizovat délku je-jich trvání na školách). Stejně jako v řádném ter-mínu MZ je podmínkou podání přihlášky řediteli příslušné školy, a to: na zářijový termín v červnu (pro rok 2010

do 28. června, tedy týden poté, kdy se žáci

dozvědí výsledky zkoušek konaných v řád-ném termínu), na květen a červen koncem října daného

školního roku. Žák podává přihlášku k náhradním či opravným zkouškám na zářijový termín nejpozději tři pra-covní dny před termínem, kdy přestává být žá-kem školy. Ředitel školy má pak dva pracovní dny na to, aby přihlášky postoupil do centrálního re-gistru spravovaného CERMATem. Opravné a náhradní zkoušky společné části MZ se na rozdíl od řádného termínu konají pouze ve vybraných školách, tedy nikoli ve všech středních školách. Výjimkou jsou dílčí ústní zkoušky z čes-kého jazyka a literatury a cizího jazyka, které ko-ná žák ve škole, kde studoval, resp. ukončil střed-ní vzdělání. Síť škol, na kterých se budou konat opravné a náhradní zkoušky, bude stanovena do-hodou mezi CERMATem, příslušnými středními školami a jejich zřizovateli. Jejich počet, umístění a kapacita bude odpovídat množství a struktuře žáků, kteří budou zkoušky konat. Vlastní přiděle-ní žáka do školy provede CERMAT, a to z důvodu nutné bilance a optimalizace kapacit a potřeb. Učiní tak ale takovým způsobem, aby žák nemu-

sel kvůli náhradní či opravné zkoušce příliš cesto-vat. Pozvánku ke konání náhradních a opravných zkoušek obdrží žák v průběhu posledního týdne prázdnin (přípravného týdne) ve své „kmenové“ škole. V pozvánce bude uvedeno kam a kdy se má k příslušné zkoušce / zkouškám dostavit. Náhradní a opravné zkoušky profi lové části MZ konané formou praktické zkoušky mohou pro-bíhat v průběhu celého měsíce září s tím, že nejzazším termínem pro vystavení maturitního vysvědčení je poslední zářijový den. Náhradní a opravné zkoušky konané formou ústní (ústní profi lové zkoušky i dílčí ústní zkoušky společné části) se konají v průběhu měsíce září na kme-nových školách žáků, a to nejpozději do 15. září. Žáci, kteří konají opravné zkoušky formou testů a písemných prací společné části (nikoli tedy for-mou praktické profi lové zkoušky), obdrží vysvěd-čení a případně i protokol o vykonání společné části maturitní zkoušky nejpozději do konce týd-ne následujícího po ukončení jednotného zku-šebního schématu. Přehledné znázornění nabízí schéma Kalendář maturitní zkoušky pro rok 2010 – zářijový termín náhradních a opravných zkoušek.

DIDA

KTIC

KÉ

TEST

Y

PÍSE

MNÉ

PR

ÁCE

DÍLČ

Í ÚST

NÍ

ZKOU

ŠKY

ÚSTN

Í ZK

OUŠK

Y

PÍSE

MNÉ

ZK

OUŠK

Y

PRAK

TICK

É ZK

OUŠK

Y

1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13

14

31

15 16 17 18 19 20

21 22 23 24 25 26 27

28 29 30

1

2 3 4 5 6 7 8

9 10 11 12 13 14 15

16 17 18 19 20 21 22

23 24 25 26 27 28 29

30 31 1 2 3 4 5

6 7 8 9 10 11 12

13 14 15 16 17 18 19

20 21 22 23

27 28 29 30

24 25 26

PROFILOVÁ ČÁST MZ

ČERV

EN 2

010

SRPE

N 2

010

ZÁŘÍ

201

0

KALENDÁŘ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ROK 2010

ZÁŘI

JOV

Ý TE

RMÍN

(NÁ

HRA

DN

Í A O

PRAV

NÉ

ZKO

UŠK

Y)

PO ÚT ST ČT PÁ SO NE

SPOLEČNÁ ČÁST MZ

IDDID

1 2 3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 13

14

31

15 1

21 22 2

28 29 3

16 17 18 19 20

23 24 25 26

30

zkoušky budou probíhat na„kmenové“ škole žáka v termínech,

které určí ředitel školy

1

2 3 4 5 6 7 8

9 10 11 12

16 17 18 19

23 24 25 26

13 14 15

20 2

2

zkozkoušky by udod u p bbrobíhíhaíhat nt nt naaa„km„kmenoenové“vé škole žáka v ttermíneínechch,

ktekteré ré určí ředitel škk loly

pozvánka k opravným zkouškámpro žáky (termín a místo konání

náhradní / opravné zkoušky), a toprostřednictvím kmenové školy

10 11 12

17 18 19

333333333 4 5

28 2927zkoušky budou probíhat jednotněna vybraných SŠ dle Jednotného

zkušebního schematu pro zářijovýtermín zkoušek

uzávěrka podání přihlášekk opravné nebo náhradní zkoušce

do CZVV ředitelem školy

uzávěrka podání přihlášky žákůk opravné nebo náhradní zkoušce

řediteli školy

… …

zkoušky budou probíhat na„kmenové“ škole žáka v termínech,

které určí ředitel školy

období, kdy se mohou dle rozhodnutí ředitele konat náhradní a opravné praktické a písemné profilové zkoušky

období, kdy se mohou dle rozhodnutí ředitele školy konat náhradní a opravné ústní zkoušky profilové a společné části MZ

blok testů a písemných prací náhradních a opravných zkoušek společné části MZ (JEZUS 9)

PROČ SE NENÍ TŘEBA OBÁVAT NOVÉ MATURITY 1Jako jeden z leitmotivů debat o nové maturitě a o jejím zavedení v roce 2010 zaznívají obavy žáků a částečně i pedagogů. Řada z nich je pouhou přirozenou intuitivní a neopodstatněnou reakcí na „nové a neznámé“ a možná i na nedostatek potřebných in-formací. Většina má však společného jmenovatele v obavě, že žáci se nestihnou na „státní“ část maturity dobře připravit a že se škola v přípravě na maturitu mine s tím, co se „bude u státní maturity zkoušet“. Na základě reakcí a dotazů učitelů, žáků a jejich rodičů jsme připravili pro ředitele CERMATu několik otázek. Zde máte k dispozici první část z nich spolu s jeho odpověďmi.

R: Kde jsou podle Vás příčiny existujících obav

učitelů a žáků z nové maturitní zkoušky?

Z: Osobně vidím tři příčiny. Předně v tom, že nová maturita je zejména

v její státní části skutečně novým

měřit všem stejným metrem a to vyvolává přirozené obavy. A třetím problémem je ne-dostatek informací, který musíme co nejrych-leji odstranit.

prvkem. Je tedy logické, že příchod či oče-kávání něčeho nového s sebou nese jistou dávku obav. Navíc je státní část maturity do značné míry nezávislá na škole a je postave-na na principu objektivního průběhu a vy-hodnocení výsledků zkoušek. Bude tedy


7


R: Chcete tedy říci, že se učitelé obávají, že učí

dle kritérií zkoušek státní části maturitní

zkoušky špatně?

Z: Myslím, že jisté obavy jsou přirozeným pro-jevem jejich zodpovědnosti za úspěch žáků. V tomto ohledu je to nesmírně pozitivní. Tím ovšem nevylučuji, že v omezeném procentu případů si učitelé uvědomují určité nedostat-ky. Ale i to je zcela logické.

R: Jednou z často zmiňovaných obav je, že

škola v daném oboru nepřipravuje žáky na

to, co bude předmětem zkoušek ve státní

části.

Z: Zde platí zcela jednoznačně, že obsah zkou-šek základní úrovně obtížnosti je odvozen od toho, co se má dle „závazných osnov“ učit ve všech maturitních oborech. Tón budou tedy v případě základní úrovně obtížnosti logicky udávat obory, kde výuka příslušného předmě-tu není těžištěm profi lu absolventa. V případě zkoušek vyšší úrovně obtížnosti je tomu nao-pak – obsah a náročnost jsou odvozeny nao-pak od oborů, jejichž cílem či běžnou praxí je připravovat žáky k vysokoškolskému studiu.

Je však možné, že se realita výuky na někte-rých školách od závazných učebních doku-mentů poněkud liší, resp. že výuka daného předmětu je na periferii zájmu školy více, než závazné normy předpokládají. Pro tyto případy je připraveno hned několik kroků, které mo-hou takovým školám hrozící riziko avizovat.

R: Co když žáci přecení své schopnosti a zvolí

nevhodnou úroveň obtížnosti?

Z: Zde je třeba předeslat, že je žák při volbě úrovně obtížnosti povinných zkoušek zcela svobodný. Budoucí maturant na gymnáziu tedy může zvolit základní úroveň, stejně jako maturant na odborném učilišti úroveň vyšší. Svoboda volby však s sebou nese i zodpověd-nost a zodpovědná volba potřebu informací, podle nichž žák své rozhodnutí činí.

S tím koncept přípravy nové maturity počítá hned v několika ohledech. Jsou zakompono-vány jak do samotného modelu nové maturity, tak i do přípravy na její zavedení.

R: Pojďme tedy k informacím. Co již bylo

v tomto smyslu učiněno?

Z: Alibistický úředník by vám na tento požada-vek odpověděl jednoduše – máte katalogy požadavků ke zkouškám společné části, máte osnovy – co víc potřebujete. Jenže my nejsme alibistickými úředníky a víme, že od katalogů a osnov je cesta ke konkrétní představě o tom, co se bude reálně zkoušet, dlouhá a často ne-jednoznačná. Je tu zapotřebí názorné informa-ce a nejlépe přímé zkušenosti. A na to nemusí stačit ani zveřejněné ilustrační testy, ani něko-likaletá možnost účasti škol v Maturitách nane-čisto.

R: Co tedy mohou školy, učitelé a žáci očeká-

vat?

Z: Obecně platí, že CERMAT je zodpovědný za to, že budou mít potřebné a využitelné informa-ce k dispozici všichni, kdo je potřebují. A také za to, že tyto informace budou poskytovány z pohledu klienta tím nejefektivnějším způso-bem. A naším klientem je učitel a žák. Na dru-hou stranu nejsem do té míry sociální inženýr, abych si kladl nereálné cíle parafrází výroku

jednoho z našich politiků: „Budete informová-ni, i kdybyste nechtěli.“ Tím hovořím i o těch 20 % škol, které se ani jednou neúčastnily akcí Maturita na nečisto.

Ale vrátím se zpět k tématu. Klíčem k dobré in-formovanosti budou dvě akce – maturitní ge-nerálka a informační podpora učitelů češtiny a cizích jazyků.

MATURITNÍ GENERÁLKA JAKO UNIKÁTNÍ

ZDROJ INFORMACÍ

R: V souvislosti s maturitní generálkou se ho-

voří zejména o tom, že má prověřit, zda

jsou v pořádku testy a zadání zkoušek a zda

je funkční a bezpečný logistický model no-

vé maturity. Její význam pro informování

žáků a učitelů je zmiňován spíše sporadic-

ky.

Z: Za to pravděpodobně může trochu zavádějící označení generálka. S generálkou nové diva-delní hry také není spojována informovanost diváků. U maturitní generálky je to trochu ji-nak. Osobně považuji její informační cíl a smy-sl za možná mnohem významnější než to, že si společně ověříme, „že to mechanicky fun-guje“. Ono „to bude fungovat“ totiž pouze ve spolupráci a součinnosti s našimi učiteli a žá-ky. Informační funkce maturitní generálky pro školy je podle mne prioritním cílem generálky.

Je na ní podstatné, že se jí budou účastnit právě ti žáci, kteří budou na přelomu května a června roku 2010 poprvé maturovat ponovu. Nejen pro učitele, ale i pro žáky to tedy bude přímá a nezprostředkovaná zkušenost a infor-mace. A co víc – informace, poskytnutá v pravý čas a tou nejnázornější možnou formou.

R: Co tedy přinese maturitní generálka učite-

lům a žákům? Už jsme informovali o tom,

že bude mít tři fáze – duben 2009, září 2009

a leden 2010. Můžete to vzít postupně?

Z: První, tj. dubnová, fáze bude zaměřena prak-ticky pouze na ověřování metodiky zkoušek a jejich hodnocení. Zúčastní se jí asi 100 vybra-ných škol a 10 tisíc nynějších žáků posledních ročníků maturitních oborů. To budou posled-ní maturanti, kteří budou maturovat postaru. V tomto ohledu bych informační funkci první fáze generálky nepřeceňoval. Možná to bude pro žáky nezprostředkovaná informace o tom, čemu to unikli. Klíčové jsou druhá, tedy pod-zimní, fáze a třetí, a to zimní, fáze generálky.

MATURITNÍ TESTY ZÁŘÍ 2009

R: Zaměřme se tedy na září.

Z: Na přelomu září a října proběhne na všech školách generálka povinných zkoušek, kona-ných formou didaktických testů. Pravda, pro školy nebude účast stanovena jako povin-ná, ale dobrovolná. Očekáváme však, že v zá-jmu svých žáků tuto možnost využijí všechny. Termín generálky, tj. přelom září a října – nebyl zvolen náhodně. 30. října 2009 je totiž posled-ní termín pro podání přihlášky žáka k maturitní zkoušce, a tedy poslední termín pro rozhodnu-tí, z jakých předmětů a v jaké úrovni obtížnosti bude žák maturovat. Žáci i jejich učitelé dosta-nou do 15. října podrobné informace o tom, jak v testech uspěli.

R: Z čeho budou žáci konat „generálkové“ tes-

ty?

Z: Žáci budou v rámci této generálky konat po-vinně testy z českého jazyka a literatury, z cizí-

ho jazyka a z matematiky, a to v základní úrov-ni obtížnosti. Kromě toho budou moci žáci dle svého rozhodnutí složit testy z těchto předmě-tů i ve vyšší úrovni obtížnosti. Ti, kteří tak učiní, budou mít praktickou zkušenost s tím, jaký je mezi oběma úrovněmi obtížnosti rozdíl. A díky tomu, že dostanou výsledky testů obou úrov-ní, budou moci zvážit, do jaké míry je vyšší úroveň obtížnosti pro ně samé rizikem.

R: Jaké informace dostanou učitelé a žáci na

základě vyhodnocení výsledků testů?

Z: Výsledky budou prezentovány v absolutním vyjádření i v porovnání s průměrnými výsled-ky všech žáků a žáků příbuzných či stejných středních škol a oborů vzdělání. Učitelé budou mít k dispozici i výsledky z jednotlivých úloh, aby tak mohli lépe analyzovat zdroje potenci-álních rizik a lépe zacílit přípravu na maturitní zkoušku v posledním ročníku studia.

U příležitosti maturitní generálky učitele pří-slušných předmětů na škole požádáme také o vyplnění dotazníku. Jednou z jeho součástí bude i odhad výsledků jejich žáků u jednotli-vých testových úloh. Ten potom porovnáme s reálnými výsledky a toto porovnání dostanou učitelé k dispozici. Hodnotu takové informace pro učitele není, myslím, třeba příliš rozvádět.

R: Generálkové testy se ale konají na začátku

školního roku, ostré maturity na jejím kon-

ci. Budou testy obsahovat i látku poslední-

ho ročníku?

Z: Ano, budou. Jednak je jedním z cílů infor-movat školy o obsahu a náročnosti plnohod-notných maturitních testů, jednak neumíme jednotně určit, které testové úlohy na kterém oboru či v které škole ještě nebrali. Aby však výsledky „generálkových“ testů byly pro žáky i učitele relevantní, požádáme učitele ve zmí-něném dotazníku, aby označili úlohy, „které se ještě nebraly“, a my na základě toho tyto úlohy ze zpracování vyloučíme.

R: Známe přesné termíny podzimní generál-

ky?

Z: Jisté je, že generálka bude trvat tři dny. Je to nejméně 6 testů, přičemž musíme počítat i s prodlouženým časem pro žáky se speciál-ními vzdělávacími potřebami. Panu ministro-vi navrhneme „svatováclavskou“ generálku, tj. termín 30. 9.–2. 10. 2009, fi nální rozhodnu-tí bude na něm. Podstatné je, že výsledky do-stanou školy, tj. žáci a učitelé, nejpozději do 15. října, tedy 2 týdny před uzávěrkou přihlá-šek k ostré maturitní zkoušce.

PÍSEMKY Z ČEŠTINY A CIZÍHO JAZYKA

LEDEN 2010

R: Pojďme nyní k lednové části maturitní ge-

nerálky.

Z: V lednu, tedy 5 měsíců před ostrou maturitou, proběhne další část generálky. Ta se bude tý-kat písemných prací z českého jazyka a litera-tury a z cizího jazyka, a to jak v základní, tak ve vyšší úrovni obtížnosti. Protože však žáci v té době již budou mít podanou přihlášku k ma-turitě (30. 10. 2009), budou se účastnit písem-ky podle této své volby. Pokud tedy žák bude maturovat z českého jazyka a literatury ve vyš-ší úrovni obtížnosti a z němčiny v úrovni zá-kladní, dostane zadání „generální písemky“ z „vyšší češtiny“ a „základní němčiny“, pokud žák zvolí pro povinné zkouš-ky ostré maturity základní úroveň


Vychází jako vkládaná příloha Učitelských novinZpracovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT v rámci systémového projektu Kvalita I operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, který je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Projekt Kvalita I je reali-zován MŠMT ve spolupráci s partnerskými organizacemi.

obtížnost z českého jazyka a literatury a mate-matiku, bude psát „generální písemku“ pouze ze „základní češtiny“.

R: Lednová generálka bude povinná pro

všechny školy a žáky?

Z: Platí totéž, co v případě podzimní části. Tedy povinnost to pro školy není, je to pouze nabíd-ka. Pokud se však škola rozhodne této nabíd-ky využít, bude se muset řídit jejími pravidly. A mezi ně patří účast všech žáků posledních ročníků maturitních oborů školy bez ohledu na formu a obor studia. Je ale jasné, že pokud se žák rozhodne se generálky neúčastnit, účastnit se jí nebude a nikdo ho za to nepotrestá.

R: Kdy dostanou učitelé a žáci zpět informace

o tom, jak u „generálkových“ písemek uspě-

li?

Z: Na rozdíl od „podzimních“ testů, jejichž vý-sledky jsou vyhodnocovány centrálně, budou hodnocení písemných prací, stejně jako u os-tré maturity, provádět učitelé-hodnotitelé na školách. Jinými slovy – absolutní výsledky žáků školy budou znát učitelé dříve než CERMAT. Finální výsledky budou po jejich centrálním zpracování školám k dispozici nejpozději do 14 dnů od ukončení zkoušek. I v případě píse-mek platí, že učitelé i žáci dostanou zpět infor-maci v takové podobě, z níž bude patrné, na co zaměřit svoji přípravu na maturitní zkoušku v druhém pololetí.

ÚSTNÍ ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA

A LITERATURY

R: A co dílčí ústní zkoušky z češtiny a cizího ja-

zyka? Budou si je moci žáci zkusit také na-

nečisto?

Z: Vzhledem k charakteru těchto zkoušek není možné dílčí ústní zkoušky pilotovat plošně. Znamenalo by to zastavit střední školy prak-ticky na jeden celý týden a výsledný efekt by tomu rozhodně neodpovídal. Tuto „pilotáž“ si bezesporu provedou se žáky jejich učitelé v průběhu přípravy na maturitní zkoušku sami.

Platí totiž, že centrálně a jednotně budou sta-noveny pouze metodiky pro přípravu obsahu ústní zkoušky zkoušky, pro její průběh a pro vyhodnocení jejích výsledků. Vlastní obsah zkoušky je v rukou učitelů školy, vyhodnocení pak v rukou zkušební maturitní komise a hod-notitelů z řad učitelů kmenové školy.

R: Co lze udělat proti riziku neúspěšnosti u díl-

čí ústní zkoušky z češtiny?

Z: Proti současné praxi je nová metodika ústní zkoušky z češtiny k žákům mnohem vstříc-nější. Bude od nich požadovat komplexnější dovednosti, ale umožní jim vsadit na jistotu. Dneska si žák losuje maturitní téma z témat, která jsou určena pro celou třídu centrálně. Já jsem si u maturity kupříkladu vytáhl Lumírovce

– téma mně na hony vzdálené a také to podle toho dopadlo. Nová metodika umožňuje, aby byla pro konkrétního žáka v „klobouku“ připra-vena k výběru pouze témata, která ho zajímají, resp. témata, v kterých si je jistější, protože si tato témata „předvybral“. U zkoušky tedy losu-je z „vlastního klobouku“.

R: Jak tomu mám rozumět?

Z: Zkouška se koná na základě zadání ve formě pracovního listu. Zadání vždy vychází z výňat-ku uměleckého literárního díla. Nutným před-pokladem tedy je, aby žák příslušné dílo četl a znal jeho širší kontext. V tomto bude zkouška nepochybně těžší. Já jsem z těch nešťastných Lumírovců tehdy nic nečetl a přece jsem od-maturoval. Podle nové metodiky bych neměl sebemenší šanci.

Druhou stranou mince je to, že si žák může předvolit díla, která četl. Škola totiž stanoví do 30. září posledního ročníku studia školní seznam literárních děl. Z nich si každý žák do 31. března vybere a nahlásí dvacet, resp. tři-cet (podle úrovně obtížnosti zkoušky) z nich. A právě a jen z těchto vybraných děl si bude losovat. Logicky si nikdo nebude vybírat do „svého klobouku“ díla, která nečetl nebo jsou mu z duše protivná a nic o nich neví. U matu-ritní zkoušky tak nebude nemile překvapen, ať už si vytáhne pracovní list 19, 13 nebo 7, pro-tože tam vždy najde pracovní list s úryvkem z díla, které koncem března nahlásil.

R: Běžná praxe dohnat celé 4 roky studia

o „svaťáku“ asi tady nebude moc účinná.

Z: Samozřejmě platí, že pokud někdo nahlásil „svůj maturitní klobouk“ a přípravu zanedbá, má proti stávající praxi mnohem větší jistotu, že to bude muset při opravné zkoušce zkusit ještě jednou a tentokrát doopravdy. Leda, že by předtím bral kursy rychločtení. Ostatně no-vá maturita by neměla být založena na tom, co se dá rychle naučit, a tím pádem i rychle za-pomenout. Stejně jako by na tom neměla být založena celá školní výuka po tzv. kurikulární reformě. Ale to už zní trochu frázovitě.

R: To působí dojmem, že už nebude žákům

u maturity stačit, aby se „navrčeli“, kdy se

který spisovatel narodil a co napsal. To,

o čem budou u ústní zkoušky hovořit, asi

budou muset skutečně znát. Je to tak?

Z: Velmi lapidárně řečeno, v tom spočívá pod-stata změny ústní zkoušky z českého jazyka. Telefonní seznamy dat narození a úmrtí našich a světových spisovatelů a literárních děl bez toho, aby měl žák alespoň elementární před-stavu, o kom či o čem hovoří, by měly být mi-nulostí. Učit se obsah Wikipedie nazpaměť je přece jenom trochu luxus, na který nemáme. Ke složení zkoušky bude nutné příslušné dí-lo skutečně přečíst. Na druhou stranu si bude moci žák zvolit užší výběr děl, kterých se bude

jeho maturita týkat. Jinými slovy je to jistota poctivé práce, nikoli nejistota masivního drilu. Zároveň je tu mnohem větší jistota, že špatná příprava bude znamenat špatný výsledek.

R: To ale může být pro řadu učitelů nepřeko-

natelná změna stylu práce a výuky. Pro ně-

které možná až fatální. Uvědomujete si to?

Z: Čas od času tuto otázku v té či oné podobě slýchám a vždycky mě rozběsní. Přestaňme už proboha dělat z našich češtinářů neschopné pitomce. Téměř ze sta procent jsou to kvalifi -kovaní učitelé češtiny, tj. profesionálové se ši-rokými znalostmi a dovednostmi, které často při výuce využívají jen z malé části. Nechtějte mne přesvědčovat, že kvalifi kovaný češtinář spatřuje smysl své didaktické práce v tom, že žákům diktuje seznamy autorů a děl. A pak se s nadšením vyžívá v tom, že kontroluje a sank-cionuje otrávené žáky za to, že se ten seznam nenaučí nazpaměť. Jako dnes si pamatuji útrp-ný pohled paní profesorky Horáčkové, když jsem ze sebe soukal ty zmíněné Lumírovce. Chudákovi jí bylo jasné, že vůbec netuším, kte-rá bije. Vaše hypotéza by byla platná, kdyby naši češtináři měli k výuce stejnou kvalifi kaci, jako mám já, tj. nulovou. Ale tak tomu naštěstí ve školách není.

To, co musí naši češtináři dostat, jsou informa-ce. Ne o tom, jak mají učit, ale v čem je podstata pojetí a metodiky nové ústní maturitní zkoušky. Oni si to velmi rychle adaptují pro sebe a po-radí si. Nejen proto, že to jsou profesionálové, ale i proto, že to bude pro většinu z nich změna k lepšímu. Řadě z nich to bezesporu vrátí smysl jejich didaktické práci. Ten lze jen těžko hledat v předčítání telefonních seznamů.

R: Jak jim ty potřebné informace chcete sdělit?

Z: Od února do června proběhne rozsáhlá infor-mační kampaň zaměřená na učitele českého ja-zyka a literatury. Základním tématem bude po-jetí písemné práce a dílčí ústní zkoušky. Učitelé dostanou všechny potřebné informace mj. stran metodiky pro přípravu obsahu dílčí úst-ní zkoušky a stran přípravy žáků ke zkouškám. Učitelé češtiny díky tomu poznají, že připra-vovaná změna není žádnou revolucí. Zároveň budou na základě těchto informací s to přes-něji zacílit přípravu žáků na maturitní zkoušku z češtiny v posledním ročníku studia. Jako zá-kladní metodu probrání tohoto tématu zvolí-me diskusní semináře, diskusní fórum češtinářů na www.novamaturita.cz a doplňkově i telefo-nickou a e-mailovou help-line. O všem se dozví naši češtináři nejpozději první týden v lednu.

R: Nechcete ještě něco našim učitelům na zá-

věr sdělit?

Z: Nojo vidíte, málem bych zapomněl, že budou Vánoce. Tak buďte hlavně všichni v klidu a poho-dě. Všechno se zvládne, tím spíš nová maturita.

…pokračování příště


Date post:	31-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

CERMAT INFORMUJE O NOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE · 2019-05-03 · Braillovo písmo). Pokud by měl...

Documents