Stravování podle krevních skupin je dietní obor, považovaný za jeden z nejzajímavějších směrů současnosti.

Je založen na fyziologické i psychologické odlišnosti jednotlivých krevních skupin a opírá se zároveň

o nejnovější vědecké poznatky z oboru medicíny a dietologie.

Marie Jana Černická vychází ve svém pojetí z klasických pravidel tohoto moderního oboru.

Prvenstvím knihy je ovšem vnesení nového aspektu, který pozoruhodným způsobem rozšiřuje původní koncepci

o význam Rh faktoru. Jeho důležitost a vliv na celý stravovací systém dokládá i její diagram

na titulní straně.

ČESKÁ KUCHAŘKA PODLE KREVNÍCH SKUPIN

vychází především z domácích surovin,

dostupných pro každého. Pro všechny základní skupiny přináší

nepřeberné množství receptů, jejichž počet lze navíc velmi jednoduše znásobit

kombinací vhodných potravin. Velkou výhodou těchto receptů je,

že jejich příprava zabere jen málo času, jsou levné a vyhovují všem,

kdo jsou zvyklí na tradiční českou kuchyni.

ÚVOD

Slovo dieta už jistě samo o sobě m n o h ý m z vás nahání husí kůži, proto b u d u raději používat označení - úprava stravo­vacího režimu. Řekla bych, že je dokonce i výstižnější. N á š

způsob stravování totiž silně volá po jakési úpravě, protože ať se tomu b u d e m e bránit sebevíc, po určité době konzumace naší tradiční kuchyně, která se neobejde bez knedlíků na všechny možné způsoby, bí lého chleba a pečiva k čemukoliv, salámů, párků a salátů a nyní pod v l ivem kralování M c D o n a l d ů v naší zemi smažených bramborových hranolků, hamburgerů, dogů apod., zákonitě zjistíme, že s naš ím zdravím není cosi v pořád­ku. Začne nás bolet hlava, žlučník, klouby, nečekaně se objeví ekzém nebo alergie, a to vše jsou pouhé začátky.

Tato kniha je tedy o prevenci i o léčbě n e m o c í bez léků. Až si ji přečtete, možná mi dáte za pravdu, že podstata našeho fyzické­ho a duševního zdraví nespočívá v tom, jak dobře či špatně nás někdo léčí, ale v tom, jak dobře nebo špatně dodáváme tělu energii obsaženou v potravě. Nastiňuje pouze hlavní zásady, které budou m n o h e m hlouběji rozvedeny v knize, jež bude ná­sledovat.

A protože j sem všem, kteří mě navštívili a navštěvují a kteří již pochopili, že jejich záchrana tkví předevš ím v nich samých, již dávno slíbila, že napíši knihu, jež bude jakousi kuchařkou a na­bídne j im recepty správné úpravy správných jídel a zároveň ukáže, jak široká je jejich škála a snadná jejich příprava, tak tady je. Až je ochutnáte, zjistíte, že se vlastně o žádnou dietu nejedná. Tak jako to komentovala jedna dívka:

„ P o čtrnácti dnech přísné diety j sem zjistila, že mi nesmírně vyhovuje, a začala j sem vymýšlet nová jídla. Dnes, po měsíci stravování podle jejích zásad n e m o h u s př í sným rež imem skon­čit, protože m á m ještě m n o h o receptů, které j sem neochutnala. Už se na ně těš ím."

Vím, co nyní namítáte, m á m s t ím bohaté zkušenosti. Většina z vás si není schopna přiznat, že problém by mohl být v tak jed­noduché záležitosti, jakou je strava. Vaše n e m o c by tím ztratila na důležitosti a byla by příliš snadno odstranitelná. Je jen málo těch, kteří se chtějí doopravdy vyléčit. M n o h o z vás potřebuje svoji nemoc k tomu, aby si ho ostatní všimli, a č ím více léků bude užívat, t ím je situace dramatičtější a t ím silnější volání po pozornosti. V okamžiku, kdy v á m někdo řekne, že se jedná pou­ze o špatný stravovací návyk, maximálně budete všemi těmi, kterým jste tuto skutečnost sdělili, politováni, že si nemůžete dopřát to, na co jste celý život zvyklí. A z toho vyplývá další dů­vod, proč se budete bránit. K a ž d ý z vás má svá zamilovaná jíd­la, která se v á m nechce opustit, a tak si budete vymýšlet spous­tu důvodů pro to, že se jedná o nesmysl . Raději sáhnete po prášku, protože ten v á m u m o ž n í dále konzumovat to, co máte rádi.

CO PŘEDCHÁZELO

Jsem také odchovancem tradiční české kuchyně a vžitých stravovacích doporučení, která především říkají - málo ma­sa. M a s o také bývalo dosti drahé, a tak j sme vařili knedlíky,

houskové, ovocné, špekové, těstoviny na tisíc způsobů, pekli buchty, koláče a lívance. A naš ím nejoblíbenějším svátečním jíd­lem se stalo vepřo-knedlo-zelo a navrch sklenice piva. Ta, prav­da, nesměla chybět po ž á d n é m jídle, které bylo mastnější (mnohdy bez masa, pouze omaštěné), aby n á m lépe trávilo. Už vidím, jak se v á m sbíhají sliny, báječná bašta, že? Pak už nezbý­valo než se odvalit na gauč a nechat organismus dělat se svým trávením, co umí. Skvělá siesta ničící tělo. To v dřívějších dobách nenapadlo ani mne. V š e m chutnalo, a tak j sem byla spokojená.

Pak přišla doba, kdy j sem v sobě objevila léčitelské schopnosti. Protože to bylo v době hluboké totality, nebylo snadné přiroze­né schopnosti posílit zkušenostmi ostatních. Nejprve j sem se učila pracovat s energií a byla závislá na informacích, které se ke m n ě dostaly „samizdatovou" cestou. J s e m dnes velmi vděčná všem, které j sem na své cestě potkala a kteří mi pomohli se zorientovat do té doby, než j s e m se naučila používat svou intui­ci. Pomohl i mi pochopit, že energie, kterou disponuji, není zá­zračná. Zázračná do té míry, že by byla schopna vyléčit kohoko­liv navždy. Ze je pouze p o m o c n í k e m člověku, který se skutečně chce uzdravit a také je pro to s á m schopen m n o h é udělat. Od změny životosprávy až po zpracování psychických bloků, které nemoc způsobily. S těmi j sem začala pracovat později, nejprve j sem se zabývala životosprávou nemocného.

V té době j sem se seznámila s Breusseovou protirakovinnou

dietou a začala ji aplikovat v praxi jako součást léčení energií. Dieta vskutku výborná, avšak po krátké době j sem cítila, že pro většinu lidí je silně stresová, a tak j sem ji náležitě zmírnila. Pro čtenáře, kteří nevědí, co je to Breusseova dieta - jedná se o šesti­nedělní půst, b ě h e m něhož se smí konzumovat pouze Breusseo-vy zeleninové šťávy a předepsané byl inkové čaje. Ne každý, byť na smrtelné posteli, je toho schopen bez pocitu stresu. Tak jako všechny následující j sem ji nejprve vyzkoušela sama na sobě. I když j sem to vydržela, stres převažoval. Po jejím skončení j sem začala jíst „jak nezavřená", kila, která j sem odbourala, začala kvapně narůstat, váha ukazovala více než před dietou, a samo­zřejmě se to muselo promítnout i do m é h o zdravotního stavu. To, co j sem vyléčila, se vrátilo stejně jako kila. Dnes už v ím proč, ale tehdy j sem teprve hledala cestu. A tak, jak už j sem říkala, j sem dietu upravila. Do j ídelníčku vážně n e m o c n ý c h j sem navíc zařadila jogurty a zeleninu na všechny m o ž n é způsoby.

Mezit ím mi rukama i hlavou prošlo m n o h o osvědčených stravo­vacích doporučení, ale žádné z nich mě neupoutalo. Až zelenino­vé šťávy. Nikoliv Breusseův recept pro to nejtěžší onemocnění, ale druhově rozlišené zeleninové šťávy se svými specifickými zdravotními účinky. Předpokladem úspěchu jsou ovšem šťávy získané z naprosto „čis tých" druhů zeleniny, konzervované bez použití chemických emulgátorů. K tomu strava vylučující toxic­ké potraviny a drogy, bohatá na zeleninu. Výsledky byly velmi dobré, ale opět pouze u někoho.

Před přibližně sedmi roky j sem se v literatuře prvně seznámila s kandidózou neboli kvas inkovým o n e m o c n ě n í m , konkrétně s negativním působením Candidy albicans (latinsky candida -česky kvasinka) na náš organismus. Tehdy mi intuice i dosavad­ní zkušenost napověděly, že by to mohl být skutečně klíč k mno­ha zdravotním problémům, se kterými za m n o u lidé přicházejí. Tak j sem kandidu z tehdy chabých pramenů nastudovala a spo­lu s m ý m i přáteli j sme dietu, která C a n d i d u albicans v organis­mu potlačovala, vyzkoušeli. J iž tehdy vzniklo m n o h o receptů, které nyní uvádím. Zjistili j sme, nejenom že se cít íme m n o h e m

lépe než kdykoliv předtím, ale zároveň j sme netrpěli hladem. Snad občas spíše navyklými chutěmi.

Př iznám se, že i m n e samotnou udivily výsledky, jakých lze v tomto případě dosáhnout, ale ještě to nebylo to pravé. Pátrala j sem tedy dál.

Protože j sem šaman, nejprve se na mé cestě objevilo m n o h o ezo-terických poznatků, které j sem však musela uvést do reálného světa. Následovalo vlastní s tudium i m n o h o konzultací s odbor­níky. Zde bych j im v š e m chtěla poděkovat za trpělivost, s jakou byli ochotni řešit se m n o u otázky vymykající se jejich vědecké­mu chápání světa. Zároveň děkuji v š e m svým přátelům, kteří byli ochotni se m n o u experimentovat a v m é m hledání mě pod­pořili. Doufám, že i vám, tak jako j im, mé poznatky p o m o h o u na cestě k rovnováze. Jen tak lze totiž dosáhnout v souladu s příro­dou úplného fyzického i psychického zdraví.

Protiplísňová dieta napovídá, že hubí plísně. Ano, to j sem se zpočátku mylně domnívala i já. Též j sem před­

pokládala, že to je základ úspěchu. Ale ono je to ve skutečnosti naopak. Plísně a kvasinku potřebujeme všude tam, kde byla na­rušena naše rovnováha. Kvasinkové onemocnění je signálem, že d louhodobě cosi v naší životosprávě porušujeme. Je to přede­vším náš způsob stravování. M n o h o rafinovaného cukru a lep­ku. A strava založená na mýtu, že člověk je „všežravec". Ve sku­tečnosti je to tak, že každý z nás má odlišný metabolismus, který některé potraviny dokáže natrávit a jiné ne, některé mu dokonce škodí. Začala j sem se tedy zabývat tím, jak jednotlivé metabolic-ké typy rozlišit. Nejjednodušší rozdělení tvoří naše krevní skupi­ny a t ím se také b u d e m e v této knize zabývat. J e d n o d u c h ý m roz­dělením lidstva na čtyři, respektive na šest a dvanáct typů. Praxe a zkušenosti mi však ukázaly, že toto dělení je ještě nedostatečné, že jeho efekt se projeví pouze při krátkodobé aplikaci. Úpravu stravy, odpovídající krevní skupině, je vhodné dodržovat přibliž­ně tři týdny a poté volně přejít na stravu odpovídající typu, přes­něji určenému naší hodinou narození. Mohl i b y c h o m říci, že

první úprava je očistná, dovolí našemu tělu rozpamatovat se na svůj základní typ. Spojíme-li ji navíc s úpravou, která nepodpo­ruje tvorbu dalších kvasinek v organismu, jsme „nastartováni" na cestu k rovnováze. Pak vás možná překvapí, že hodina vaše­ho narození vás metabolicky zařadí zcela odlišně, ale to je zcela v pořádku. V současné době jsou z n á m y čtyři základní krevní skupiny - 0, B, A a A B . K a ž d o u z těchto skupin dále dělíme na R h - a R h + . V poslední době byly navíc zjištěny varianty u krevní skupiny A a ta byla rozdělena na skupinu A1 a A 2 . Dál to ovšem naši genetici zat ím neumí, ale my se s t ím smířit nemůžeme. V dělení musíme pokračovat dále. Přece víme, že existují rostliny masožravé a zvířata býložravá a mezi t ím je m n o h o variant, a protože se vše v přírodě opakuje, promítá se to i do našeho me­tabolismu. Tím se ovšem b u d e m e zabývat až příště, nyní se vrá­tíme k našemu základnímu typu, určenému krevní skupinou. Jak už j sem poznamenala výše - zkombinujeme-li ho ještě s pro-tiplísňovým opatřením, které vyloučí z naší stravy především ra­finovaný cukr, plísně a lepek, budeme překvapeni.

Byla j sem překvapena i já, když j s e m tuto specif ickou úpravu stravovacího režimu začala apl ikovat v praxi. Jako m á v n u t í m kouzelného proutku začaly u n e m o c n ý c h po velmi krátké do­bě mizet potíže spojené s alergiemi, ekzémy, v y s o k ý m krevním tlakem, bolestmi kloubů, poševními výtoky, cystami, myomy, průjmy nespecif ického i speci f ického původu, včetně infekce salmonely, chronickým ú n a v o v ý m s y n d r o m e m , se zažívacími potížemi z p ů s o b e n ý m i ž lučníkovou či s l inivkovou nedostateč­ností, ža ludečními a dvanáctn íkovými vředy, s jaterní nedosta­tečností a záněty, EB virózou, ledvinovými pot ížemi včetně ka­m é n k ů a snížené funkce, se s rdečními potížemi, s a s t m a t e m bronchiale, chronickou bronchit idou, nespeci f ikovaným kaš­lem, chronickými angínami, se záněty středouší, zhoršením paměti, sk lerózou mult iplex, špatnou koncentrací , s deprese­mi, boles tmi hlavy a migrénami, bo les tmi páteře, virovou a bakteriální infekcí, n á d o r o v ý m o n e m o c n ě n í m a pot ížemi po chemoterapi i a ozařování. M o h l a bych pokračovat, protože skutečně mizí všechny zdravotní potíže, d o k o n c e se i urychlu-

je hojení ran a rekonvalescence poúrazových a pooperačních stavů.

Mysl ím, že se mnou budete souhlasit, že jsou to skvělé výsledky.

A jak tedy na to? V první řadě si necháte v odpovídajícím zdra­votnickém zařízení zjistit svoji krevní skupinu a pak se budete řídit recepty, uvedenými v druhé části knihy. V orientaci vám zcela jistě pomůže graf na přední straně obálky.

Pro ty z vás, kteří chtějí znát podstatu, se pokus ím vše stručně objasnit v následujících kapitolách.

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA

O ROVNOVÁZE

Uveďme si nejprve pravidla, kterými se Vesmír řídí, a možná lépe pochopíte to, co bude dále uváděno. Tato pravidla shrnul ve své knize Michio Kushi, z n á m ý prů­

kopník makrobiotiky ve světě. K jeho knize se později ještě vrá­tím, ale nejprve hlouběji prostudujeme pravidla j ím uváděná. Pocházejí z Východu, ale jsou velmi snadno srozumitelná i naše­mu, více „ z á p a d n ě " or ientovanému myšlení, pokud dvě základ­ní síly - jin a jang - z a č n e m e zaměňovat za pojmy jako odstředi-vost a dostředivost, kyselost a zásaditost, ženská a mužská energie. Pak je m ů ž e m e z hlediska n á m z n á m ý c h fyzikálních zá­konů snadněji pochopit .

Sedm zákonů platných pro řád Vesmíru:

1. Všechno pochází z j ednoho jediného nekonečna. 2. Vše se stále mění. 3. Protiklady se doplňují. 4. Nic není totožné s něč ím druhým. 5. Všechno má svůj líc a rub. 6. Č í m větší je líc, t ím větší je i rub. 7. Všechno, co má začátek, má i konec.

Pravidla jin -jang:

1. Jin a jang jsou dva póly ve světě jevů. Vznikají, když neko­nečná expanze vesmíru dosáhne geometr ického bodu, který ji polarizuje.

2. J in a jang vznikají z nekonečné expanze nepřetržitě. 3. Jin je síla odstředivá, jang je síla dostředivá. Společně vytvá­

řejí všechny jevy a energii. 4. Síla přitahování je nepř ímo úměrná rozdílu polarity. 5. Jin přitahuje jang a jang přitahuje jin. 6. Jin odpuzuje jin, jang odpuzuje jang. Síla odpuzování je ne­

přímo úměrná rozdílu polarity. 7. Všechny jevy j sou pomíjivé. P o m ě r j in a jang se v nich mění.

Proto jsou ve stálém pohybu. Vše se mění . 8. Nic není zcela j in ani zcela jang, ani když je to jev velice jed­

noduchý. Všechno má v každé fázi svého vývoje a v sobě ob­saženo oba jevy, tj. má svou polaritu, svou podvojnost.

9. Neexistuje neutrum. Vždy převažuje b u ď jin, nebo jang. 10. Velké j in přitahuje malé jin. Velké jang přitahuje malé jang. 11. V extrémech, v čase a prostoru jin přechází v jang a jang pře­

chází v j in. 12. Všechna fyzikální tělesa j sou jang uvnitř a j in na povrchu.

Rozdělení základních pojmů - obecné rozdělení světa:

J I N minus kyselost expanze

odstředivost prostor vnějšek duch, duše spiritualita oddělování vzhůru vertikálně ticho tekutina mokřejší vyšší měkkost, křehkost s tudená anorganická rostliny chlorofyl žena samice sperma extrovertní pasivita z ima Měsíc voda noc lehká sympatikus chuť sladká, kyselá pikantní ženské h o r m o n y

J A N G plus zásaditost kontrakce dostředivost čas

vnitřek hmota material ismus spojování dolů horizontálně hluk pevná hmota sušší nižší tvrdost, pevnost horká organická živočichové hemoglobin m u ž samec vajíčko introvertní pohyb léto Slunce oheň den těžká parasympatikus slaná, hořká pražená mužské hormony

estrogen, progesteron kyslík barva zelená, modrá, fialová

testosteron kysličník uhličitý žlutá, oranžová, červená

VESMÍR

Snahou celého Vesmíru je docílit rovnováhy. Rovnováha znamená klid bez pohybu. Rovnováha znamená vyváže­nost sil odstředivých a dostředivých, jin a jangu, sil minu­

sových a sil plusových, ženské a mužské energie, kyselosti a zá-saditosli. Z n a m e n á vyrušení duality.

N á m z n á m ý Vesmír se v současné době rozpíná. Z á m ě r n ě ří­k á m v současné době, protože naše vědomí nesahá tak daleko, abychom mohl i posoudit, jak t o m u bylo kupříkladu před 10 mi­liardami let. Naše vědomí nesahá tak daleko, a b y c h o m mohli s j istotou říci, že kdesi za tímto naším Vesmírem neexistuje jiný, který se právě smršťuje. M ů ž e m e se tak pouze domnívat, pro-hlédneme-li si Vesmír n á m známý. Objevíme v n ě m hvězdy, kte­ré mají neuvěřitelnou hmotnost, krychlový centimetr jejich hmoty váží m n o h o tun. To jsou hvězdy, na které působí síla do­středivá. Tato síla může být tak veliká, že hmota hvězdy náhle zmizí a vznikne takzvaná černá díra, která vše, co se objeví v je­j ím okolí, vtáhne kamsi j inam. Snad do j iného Vesmíru. Aby se tak stalo, je třeba nejprve překonat odstředivou sílu, která se projevuje od určité vzdálenosti od středu. Toto jsou hvězdy do­středivého, jangového, mužského, zásaditého a plusového cha­rakteru, které mají odstředivé vyzařování na s v é m „povrchu" . Dále existují hvězdy, ř íkáme j im novy, které se zažehnou. Vysíla­jí svou hmotu do prostoru a po určité době pravděpodobně z té­to hmoty vzniknou galaktické planety a z nich se stávají Slunka podobná našemu. N o v y jsou odstředivé, j inové, ženské, kyselé a záporné. Záření hvězd jangových je j inové a záření hvězd jino-vých je jangové. M ů ž e m e snad i usoudit, že planety nevznikají

pouze z jangového záření Sluncí, ale spíše spojením jangového a j inového záření, tzn. mužského a ženského principu.

Další hvězdy, které se ve vesmíru objevují, jsou pulzary, jež jsou neutrálního charakteru. Již z názvu vyplývá, že pulzují, jejich energie odstředivá se neustále mění na dostředivou. U těch by­c h o m mohli předpokládat, že jsou schopny fungovat buď jako mužské nebo ženské, dle potřeby Vesmíru. Mohl i b y c h o m snad­no usoudit, že jestliže se energie Vesmíru změní v příliš j inovou, odstředivou, tyto pulzary j sou schopny změnit svoji energii na více jangovou, dostředivou, a z hraničního jinu změnit energii celého Vesmíru v počínající jang. Ale to b y c h o m se už dostali příliš blízko k astronomii a astrologii, které n á m v tuto chvíli mají posloužit pouze jako příklad k pochopení charakteru člo­věka. Platí zde základní vesmírný zákon, který říká, že ve Ves­míru se vše opakuje. Že všechny vesmírné úrovně se řídí jedi­n ý m pravidlem. Od mikrosvěta po makrosvět .

Se stejnou koncepcí se setkáváme tudíž i v mikrosvětě. Z n á m e protony s kladným, jangovým, mužským, dostředivým a zása­ditým nábojem, elektrony se záporným, j inovým, ženským a odstředivým nábojem a neutrony s neutrálním nábojem.

Ale ani neutron není ještě plně stabilní částicí, za určitých pod­mínek se rozpadá na proton a elektron a při tomto rozpadu vzniká radioaktivita, která je j inová. M ů ž e m e tedy usoudit, že energie a tomu dosáhla hraniční dostředivosti, kterou je třeba změnit v počínající odstředivost. Neutron by mohl připomínat pulzar.

Podívejme se nyní do našeho světa. J s m e součástí přírody, která se řídí stejnými zákony. Tudíž stejnými zákony je řízen i náš ži­vot. Děl íme se na muže a ženy. Ale z n á m e muže s převahou žen­ské energie a ženy s převahou mužské energie. To znamená, že stavba a vybavení fyzického těla a jeho metabol ismus a chování m o h o u být rozdílné. Východní filozofie rozlišuje konstituci

a kondici. Po tom, co j sme si říkali o mikro- i makrosvětě, lze usoudit, že i mezi l idmi budou pulzary nebo neutrony, které budou ku prospěchu celého lidstva, svou polaritu budou schop­ny měnit dle potřeby, aniž by to bylo k jejich újmě. Dá se také předpokládat, že se jedná o výjimečný stav, kterého se všichni snažíme dosáhnout.

ČLOVĚK A VESMÍRNÉ

ZÁKONY

Nejprve se b u d e m e zabývat pojmy kyselost a zásaditost. Z hlediska vesmírných zákonů kyselost je j in a zásada jang. Fyzika a medicína je zná již m n o h o let a odborně

se j im říká acidobáze, značí se pH. Vy sami jste se s t ímto ozna­čením setkali př inejmenším v kosmetice. Co je to tedy acidobáze - pH je faktor určující s tupeň koncentrace H + vodíkových iontů v roztoku. Voda, která bude mít větší množstv í H + kyselých iontů než O H " zásaditých iontů, b u d e kyselá, a naopak. Této skutečnosti se využívá při výrobě živé a mrtvé vody.

Na vodu se nyní podívejme trošku podrobněji. Je to základ živo­ta a tvoří nejdůležitější s ložku našeho těla. Všichni v íme, že vo­da se značí H 2 0 . To znamená, že jedna molekula vody obsahuje jeden a t o m kyslíku a dva a tomy vodíku. N y n í b y c h o m si měli vysvětlit, proč tyto tři a tomy drží pohromadě. A t o m kyslíku je jinový, uvnitř odstředivý a na s v é m povrchu dostředivý. To pro­to, že v jeho poslední elektronové vrstvě chybí dva elektrony, není celistvá přesto, že celkový počet elektronů s m i n u s o v ý m elektr ickým nábojem a počet protonů v jádru s p lusovým elek­tr ickým nábojem je totožný. Kysl ík má o s m elektronů a o s m pro­tonů, tudíž celkový elektrický náboj je neutrální. A t o m vodíku má v jádru jeden proton a v elektronové vrstvě pouze jeden elektron, je tudíž také elektricky neutrální. Je však jangový, pro-

tože v jediné elektronové vrstvě má pouze jeden elektron a rád ho poskytne j inému prvku.

Pro lepší názornost si představte, že jste se spolu se sedmi přáteli rozhodli, že uskutečníte vesmírný průzkum. Pro tyto účely jistá obchodní společnost nabízí několik typizovaných kosmických stanic ve tvaru koule. Ta nejmenší má pouze dva otvory pro dalekohledy, a to je pro vás příliš málo, druhá j ich má celkem deset, ta odpovídá. Stanici si tedy objednáte i se servisní­mi pracovníky, kteří zůstávají stále pravidelně rozmístěni na po­vrchu stanice a zabezpečují vaše potřeby. Protože je vás osm, stanice je dle vašeho prvotního požadavku vybavena osmi dale­kohledy, zabudovanými do osmi otvorů. Ale protože otvorů v kouli je ce lkem deset, dva otvory zůstanou prázdné. Všichni se usadíte k j ednomu dalekohledu a centrálnímu počítači hlásíte své poznatky. Centrální počítač je vyhodnotí a zakrátko hlásí, že mu chybí údaje z prostoru, odpovídajícímu d v ě m a prázdným okénkům. Údaje jsou neúplné. Abyste počítači a hlavně svému programu vyhověli, vezmete vysílačku a servisní pracovníky na povrchu stanice jejím prostřednictvím požádáte o dodání zbý­vajících dvou dalekohledů. Vyšlete zprávu z centra koule na její povrch, směr signálu jde směrem od vás, je odstředivý. Servisní středisko má už ale zkušenost, že uživatelé propůjčených stanic vždy po prvním přezkoušení funkčnosti žádají o dodání zbýva­jících dalekohledů, usnadňuje si tedy práci tím, že do okolního prostoru stanic rozmístí ty nejmenší kosmické stanice, které v tomto případě slouží jako servisní moduly, jsou pouze nosiči dalších dalekohledů. Každý modul má zabudovaný pouze jeden, protože středisko má málo lidí, a tudíž do pomocné stani­ce může posadit pouze jednoho pracovníka a ten by výpomoc s dvěma dalekohledy nezvládl. Má nejprve na starosti naviják a navigační přístroj a čeká na povel k zahájení práce od pozoro­vatelů vně modulu. Ti neustále pečlivě pozorují okolí, a tak ne­přehlédnou, že vaši servisní pracovníci dostali zprávu a oni již předem vědí, o jakou zprávu se jedná. Rychle tedy dají vysílačkou zprávu pracovníku uvnitř modulu, signál jde dovnitř, je dostředi­vý. Pracovník stiskne spouštěcí tlačítko navijáku, umístěného na povrchu modulu. Z něho nejprve vystřelí lano se záchytným ná-

stávcem. Lano je vystřeleno z povrchu modulu do prostoru, jed­ná se o sílu odstředivou. K o n e c lana je zachycen servisními pra­covníky vaší stanice a celý modul je j imi přitažen. Přitáhli ho k vašemu povrchu, síla je z vašeho pohledu dostředivá. Vaši ser­visní pracovníci i servisní pracovníci modulu ho pevně drží na povrchu vaší stanice. Vy již čekáte u jednoho z volných otvorů a dalekohled, který je sestrojen tak, aby mohl být používán jak vámi, tak servisním pracovníkem uvnitř modulu, do něj upev-

a ) J I N b) JANG odstředivý kyselý dostředivý zásaditý

c) ROVNOVÁHA

Obr. 1: Jednoduché znázornění odstředivosti a dostředivosti

níte. Dalekohled je takto sestrojen proto, že servisní středisko ví, že nyní by jeden z vás musel obsluhovat dva dalekohledy a to by příliš uškodilo vašemu projektu. Nabízí tedy svého pracovní­ka v servisním modulu, který je schopen polovinu práce s dale­kohledem vykonat za vás. Druhou polovinu práce musíte za­bezpečit sami. K d y ž vyhlédnete z druhého volného otvoru,

zjistíte, že vaši servisní pracovníci přitahují další modul s dale­kohledem. Opět ho upevníte a nyní, ve spolupráci s dvěma pra­covníky servisního střediska, můžete vašemu centrálnímu počí­tači dodávat zcela úplné informace, mapující celý okolní vesmír. Servisní modul není v tomto případě nic j iného než námi již zmiňovaný vodík a vaše kosmická výzkumná stanice je kyslí­kem. Dva vodíky se spojily s j e d n í m kysl íkem a vytvořily mole­kulu vody H 2 0 .

Tím by mohl náš příběh skončit. Ale kdepak, j sme ve vesmí­ru a o dobrodružství není nouze. Příběh pokračuje. Nyní se v klidu díváte do okolního prostoru a vidíte, že ko lem vás je m n o h o stejných stanic s p o m o c n ý m i moduly jako ta vaše. Udi­vuje vás, že jsou kolem vás pravidelně rozmístěny a pevně za­ujímají svá místa. To zabezpečují servisní pracovníci na povrchu modulu. Podají si ruce se servisními pracovníky na povrchu modulu patřícího druhé stanici a pevně drží. Natáhli ruku smě­rem od povrchu modulu, síla odstředivá, a pevně se chytili, utvořili vazbu. Říká se j í vodíkový můstek. Dále vidíte, že ko­lem vás volně plují další moduly, jejichž počet se zmenšuje úměrně se zvyšováním počtu pronajatých výzkumných stanic, naprosto stejných, jako je ta vaše. D o k u d se moduly kolem vás volně pohybují, vytváří to jakýsi neklid. Ten je způsoben činnos­tí servisních pracovníků na jejich povrchu, kteří stále pečlivě prozkoumávají své okolí, paprsky své pozornosti vysílají smě­rem od povrchu, jedná se o sílu odstředivou. Uvnitř modulu pů­sobí síla dostředivá, ale ta je vašemu oku skryta.

A vy náhle pochopíte, že ten neklid ko lem vás je způsoben přílišnou kyselostí vašeho okolí, protože v n ě m převažuje síla odstředivá. Převažuje proto, že téměř všechny síly stanic s po­mocnými moduly j sou soustředěny na jejich stabilitu a do okolí vyzařují především volné m o d u l y svou odstředivou sílu. K d y ž nastane okamžik, kdy jsou všechny servisní moduly využity, nastane nečekaný klid. Vy i vaše okolí jste v relativní rovnováze.

Ano, v relativní, protože vaši pozornost náhle upoutala další výzkumná stanice, m n o h e m větší než ta vaše. Pluje volně v pro­storu, vidíte, že má ve všech otvorech dalekohledy, ale netušíte, že uvnitř je výzkumníků o jednoho méně, než je dalekohledů.

Jejich výzkumný úkol je ohrožen, protože jeden dalekohled ne­stačí plně využívat. Potřebují pomocníka v servisním modulu. Ale nablízku žádný není. Vy ještě netušíte, že servisní pracovní­ci vašich modulů mají příkaz pomoci vždy té stanici, která má důležitější v ý z k u m n ý program. A tak náhle nevěřícně hledíte na to, že jeden z vašich servisních modulů se odpoutal a připojil se k vo lnému dalekohledu té větší stanice. Silně zneklidníte, proto­že sice chápete, že to bylo nutné, ale pro vás je důležitý i ten váš program. Začnete okamžitě vysílat zprávy na povrch své stani­ce, která je nyní tvořena vaší pracovnou, jedním úplným servis­ním m o d u l e m a jedním volným dalekohledem. Servisní pracov­níci zprávu při jmou a přivolávají pomoc od servisního střediska, žádají další servisní modul bez dalekohledu na povrch vaší sta­nice. Vyvolávají sílu dostředivou. V okolí vznikne mírný neklid a už je tady další velká výzkumná stanice, která potřebuje sa­motný modul . Už vidíte, jak se odpoutává od další stanice vaší velikosti. A další a další. N á h l e je vás m n o h o , kteří žádáte po­moc od servisního střediska. Nekl id v seskupení značně vzrostl, převažuje v n ě m síla dostředivá, která je zásaditá. Zásaditá do té doby, než servisní středisko vyšle potřebný počet volných mo­dulů. J e n o m ž e ono již dostalo velkou zásilku modulů, a tak ne­šetří. Pošle j ich m n o h e m více, než je potřeba. T í m opět začnou převažovat síly odstředivé, síly kyselé. A tak dokola, dokud ser­visní středisko nezačne pečlivě plánovat a provádět vysílání servisních m o d u l ů do prostoru.

Zde se jedná o další, energeticky silnější prvek, který se ve vodě rozpustil a př i tom na sebe navázal iont H + a ve vodním roztoku začaly převažovat volné ionty O H " . Voda se stala zása­ditou.

Ale v okolí se opět začíná dít cosi dramatického. Na obzoru se objevila další velká stanice, jejíž v ý z k u m n ý úkol se podstatně rozšířil a jí chybí spolupracovníci. M e z i jejími servisními pra­covníky na povrchu vládne nervozita, protože nestačí vypomá­hat v p ř í m é m pozorování. Vysílají tedy zprávy do centra a záro­veň k servisnímu středisku a žádají o pomoc. Uvnitř stanice působí síly dostředivé, zásadité, vně síly odstředivé, kyselé. Vám stále chybí jeden servisní modul a vy také nestíháte. Ve va-

šem okolí je více takto oslabených stanic, které očekávají pomoc zvenčí, a tak prostředí ko lem vás je stále neklidné, zásadité. Ser­visní středisko to vyřeší velmi jednoduše. Pošle v á m zprávu, abyste se připojili k té velké stanici, které chybí lidé. Jakmile to učiníte, prostor ko lem vás, původně velmi zásaditý, se mírně okyselí. A nyní, j iž z velké stanice, hledíte na to, jak těchto vel­kých stanic, které přibírají spolupracovníky, přibývá, a navíc se objevily stanice, které naopak servisní modul nepotřebují a pře­dávají jej neúplným stanicím. Prostředí se stále více okyseluje, až dosáhne opětovného klidu a rovnováhy.

To vysvětluje způsob, j a k ý m další prvek, j inový a kyselý, na sebe naváže ionty OH-. Voda se stává neutrální. Dojde-li ovšem k tomu, že těchto prvků se ve vodě rozpustí více, spotřebují i další vazby OH-, které byly dosud zabudovány v molekule vo­dy a v roztoku začnou převažovat volné ionty H+ a voda se stá­vá opět kyselou.

Věřím, že jste nyní pochopil i m i m o jiné i to, jak kyselý prvek, který je uvnitř odstředivý a na povrchu dostředivý, vytváří zása­dité prostředí a zásaditý prvek, uvnitř dostředivý a na povrchu odstředivý, vytváří kyselé prostředí.

N y n í v á m m o h u snad bez obav předložit tyto reakce ve vzor­cích a vy j i m budete rozumět. Zkuste to -

HCO3- + H O H = H 2 C 0 3 + O H -

Vraťme se nyní k vodě. Její neschopnost udržet se v ideální ne­utrální formě je dána též proměnlivost í sil, přicházejících k n á m od jednotl ivých souhvězdí zvěrokruhu. Tato souhvězdí j sou na našem vesmírném pozadí a jejich j inové či jangové síly j sou pro život v jejich okolí rozhodující. Je-li tedy charakter určitého sou­hvězdí plusový, jangový, a t ím p á d e m jeho povrchové záření od­středivé, je prostor ko lem nás „kyse lý" a naopak.

Změny, ke kterým ve vodě dochází působením prvků, j sme si již vysvětlili v našem příběhu o větší výzkumné stanici, která se náhle objeví v prostoru. Tou je právě myšlen prvek, který se ve vodě rozpustil, a chemická reakce, ke které př i tom došlo, způso­bila, že voda se stala zásaditou nebo kyselou. Záleží na tom, zda

k sobě připoutal kyselé H+ ionty a v roztoku se volně pohybují zásadité O H " ionty, nebo naopak. Uvědomíme-l i si nyní znovu, že největší část člověka je tvořena

vodou, snadno pochopíme, k j a k ý m z m ě n á m u něho dochází v l ivem vnějšího i vnitřního působení. Vnitřní působení je dáno tím, co při jmeme, tedy především potravou, a o tom si b u d e m e dále povídat obšírněji. Vnějš ím prostředím se b u d e m e hlouběji zabývat v příšt ím díle.

Vraťme se však nyní k acidobázi a řekněme si, jak se projevuje v l idském organismu.

Fyzikálně je prokázáno, že neutrální koncentrace platná pro celý n á m fyzikálně poznatelný svět je pH 7,0. H o d n o t y pod tuto hranici hovoří o vyšší koncentraci iontů H + , a tudíž o vyšší ky­selosti, hodnoty nad 7,0 o vyšší koncentraci iontů OH", a t ím pá­d e m vyšší zásaditosti.

Nás nyní zajímá pH člověka. Rozlišujeme pH zažívacího trak­tu, pH pokožky, pH svalové činnosti, pH dýchacího systému, pH vyměšování atd. Výsledkem všech těchto pH je pH krve atp. Všechny tyto systémy se navzájem ovlivňují, ale protože krev mezi nimi přenáší informace, je v tomto případě nejdůležitější. Podle jejího stavu m ů ž e m e usoudit na celkový stav organismu.

7,3 až 7,6 j sou uznávané hodnoty pH lidské krve. Pod a nad tyto hodnoty člověk onemocní, případně umírá. To znamená, že člověk ve své podstatě je zásaditý, jangový, ale v tomto rozmezí se lidé dále rozlišují (tak jako vše v dual i tním Vesmíru)

na kyselé typy s pH krve 7,3

rovnovážné typy kyselejšího charakteru s pH krve 7,4 rovnovážné typy zásaditějšího charakteru s pH krve 7,5 a zásadité typy s pH krve 7,6.

Pod p o j m e m pH krve se rozumí pH krevní plazmy. Ve své pod­statě b y c h o m se tímto rozl išením typů mohl i řídit.

Ale naše zdravotnická zařízení na hromadná zjišťování pH krevní p lazmy nejsou zařízena, a navíc b y c h o m potřebovali ještě přesnější informace, než je jedna desetina procenta.

Snadněji m ů ž e m e zjistit svou krevní skupinu, která je uváděné­mu rozlišení dle pH krevní p lazmy při prvotní orientaci adekvátní.

Podívejme se nyní na člověka z hlediska jeho krevní skupiny

Dosud j sme si povídali o tom, jak a proč b u d e m e určovat zá­kladní metabolický typ člověka. N y n í b y c h o m si měli vysvětlit, proč se t ím zabýváme.

Již jsme si říkali, že vše ve Vesmíru se snaží dosáhnout rovnováhy.

Ale kde existuje rovnováha, které by měl dosáhnout člověk? Pravidla j in a jang n á m říkají, že neutrum neexistuje. Proč? N e ­existuje pro tento svět. Ano, č lověk j í m ů ž e dosáhnout, ale jeho vnímání a myšlení se přesune do j iné dimenze, do j iného světa, z jeho života se vytratí dualita a vnímá svět jako jeden celek. To­to je nirvána z fyzikálního hlediska. Takový člověk, pokud s á m nechce, neumírá a žije svůj život pro radost sobě i ostatních. Ne­trápí jej nedostatek peněz, zloba souseda, nespravedlnost a zášť, ani smrt jeho blízkých. On vidí vše z pohledu celistvého zákona Vesmíru a totéž učí ostatní. Protože pouze rovnovážná mysl může pomoci v š e m ostatním, aniž by sama strádala. A pomáhá v š e m ostatním proto, že ví, že č í m více rovnovážných bytostí bude zde na Zemi, t ím dříve Z e m ě spolu s námi všemi dosáhne vyšší rovnováhy, která zase p o m ů ž e celému Vesmíru. Z d e se ob­jevuje n á m již z n á m ý pulzar.

Trošku jsme se zatoulali do ezoterie, ale ne nadarmo. Stav rovnováhy se nachází uprostřed acidobazických hod­

not, určených pro život člověka. Jakmile této hodnoty dosáhne­me, dosáhneme vyváženosti odstředivých sil Z e m ě a celkově dostředivých sil člověka. A zdali se n á m to podaří či nikoliv, zá­leží na vnějších a vnitřních faktorech. Ovlivnitelný vnitřní faktor je především potrava, která je svou energetickou kvalitou buď zásadotvorná nebo kyselotvorná. Bez obav m ů ž e m e konstato­vat, že strava je faktorem nejdůležitějším. S a m i jste již určitě mnohokrát poznali, jak strava může ovlivnit vaši fyzickou i du­ševní pohodu. Je tedy velmi dobré, že se v poslední době stává středem pozornosti většiny lidí na celém světě. I u nás dnes exis­tuje m n o h o směrů a škol západního či východního charakteru. Všechny nás učí, jak dosáhnout nirvány jógou, meditacemi a ji­nými druhy duchovních cvičení apod. Většina z nich také do svého učení zahrnuje stravovací doporučení, ale to je vždy vel­mi striktně ohraničené. Z jedné strany slyšíme - stravujte se přísně makrobioticky, z druhé - stravujte se přísně vegetarián­sky, všichni hlásají - nejezte maso, jedině tak docílíte plného zdraví. Ale ono to pro všechny jaksi nefunguje. Člověk zásadité­ho metabolismu, který se nechá přesvědčit k tomuto způsobu stravování, jež je zásadotvorné, natolik prohloubí svoji zásadi­tou nerovnováhu, že po určité době začne trpět nevysvětlitel­nou únavou a později lehce až vážně onemocní . A je velmi udi­ven, protože přece jedl tak zdravě.

Jestliže jste četli pozorně stať o kyselosti a zásaditosti, už víte, že k tomu, aby byl člověk zdravý, potřebuje přinejmenším dodržet svůj vlastní typ. Aby v n ě m dosáhl rovnováhy, velmi rychle a snadno mu dopomůže odpovídající typ stravy. To znamená, že člověk kyselého metabol ismu bude konzumovat jídla zásado­tvorná a člověk zásaditého metabol i smu jídla kyselotvorná. A protože jídla vegetariánská a makrobiotická j sou zásadotvor­ná, budou zcela jistě vyhovovat člověku typu kyselého. Člověku typu zásaditého m o h o u natropit m n o h o škody, nedostatkem ži­votní energie počínaje.

DR. D'ADAMO: VÝŽIVA A KREVNÍ

SKUPINY

Vposlední době j sme měl i možnost se seznámit s díly za­hraničních autorů, kteří se zabývají stejnou problemati­kou. Já se budu nyní zabývat pouze jedním z nich, a tou

je kniha Dr. Petera J. D ' A d a m o a Catherine Whitney Výživa a krevní skupiny. Základní myšlenka plně odpovídá danému schématu. Vždyť j e n o m porovnejme rozdělení krevních skupin dle n á m již z n á m ý c h zákonů jin a jang se základními stravovací­mi doporučeními uváděnými v této knize -

krevní skupina A - j in AB - rovnovážná na straně jin

B - rovnovážná na straně jang 0 - j a n g

Úmyslně ř íkám základními stravovacími doporučeními, proto­že přiřazení konkrétních potravin k d a n ý m krevním skupinám opomíjí především drogy, kterými j sou cukr a bílá mouka, jež v našem životě natropí největší škody na zdraví, jak j sem se pře­svědčila v případě aplikace protiplísňové diety. Je o v š e m také pravdou, že v západních zemích už dnes existují na trhu potra­viny pěstované skutečně ekologicky. To se o n a š e m trhu říci ne­dá, což se kromě potravin, které u nás nejsou vůbec dostupné, projevuje i v návazné Kuchařce o b o u autorů.

L e k t i n y

H l a v n í m vodí tkem vhodnosti potravin pro jednotlivé krevní skupiny jsou uváděny takzvané lektiny. Jedná se o látky bílko­vinné povahy, které nesou na s v é m povrchu antigeny, jakési znaky, které b u ď zapadnou nebo nezapadnou do podobných znaků na povrchu našich buněk, jež j sou dány naší krevní sku­pinou. Nezapadnou-li a při trávení potravy se lhostejně míjí, je vše v pořádku. Zapadnou-li však do sebe, dochází k aglutinaci, s lepování buněk různých orgánů, nejčastěji zažívacích. Totéž se stává s našimi krvinkami, dostane-li se neporušený lektin přímo do krve.

Termín lektiny Dr. D ' A d a m o stanovil na základě laborator­ních pokusů, při kterých konfrontoval červené krvinky jednotli­vých krevních skupin s určitými potravinami.

Z hlediska vesmírných zákonů s t ímto určením nelze plně souhlasit, protože obě buňky, přij ímaná i pří jemcova, jsou posu­zovány pouze z hlediska povrchu a nezahrnují charakteristiku vnitřní buňky ani buňky jako celku. Na základě pravidel o rov­nováze už víme, že žádný objekt v přírodě nelze charakterizovat pouze jeho částí, ale je třeba jej vnímat jako celek. A jako celek jej m ů ž e m e hodnotit pouze z hlediska energie, kterou disponuje.

U v e d e n é poznatky, přestože vycházejí z bohaté praxe lékaře i z laboratorních testů, nelze tedy z hlediska rovnováhy považo­vat za zcela platné a konečné. M n o h o k r á t j sme se již přesvědčili o tom, že přísně vědecké poznatky platné dnes nemusí být plat­né již zítra, protože mezi t ím kdosi prohloubil testovací metody. V tomto případě lze souhlasit s potravinami vyloženě zakáza­nými, v ž á d n é m případě však se všemi doporučovanými nebo prospěšnými. Ty jsou většinou velmi vzdáleny startu na trati k naší rovnováze. Ty si b u d e m e moci dovolit, až jí dosáhneme. Tak jako člověku duševně dokonalému n e m ů ž e ublížit nikdo a nic, rovnovážnému tělu n e m ů ž e ublížit žádný druh potravy. Ale my j sme se teprve na tuto cestu vydali. Chceme-l i j í skuteč­ně dojít až do konce a své tělo plně ozdravit, nezbývá než se zpočátku řídit m n o h e m přísnějšími pravidly, než j sou doporu-

čována ve zmíněné knize. Vyžaduje to m n o h e m více pochopení a vůle, ale i to je součástí správného startu.

O co se konkrétně jedná. V následujících kapitolách si vysvětlí­me, že cukr je pro jangový typ jed, protože se jedná o extrémní jin, který přechází v extremní zásadu. Jižní ovoce a listová zeleni­na patří kyselým typům krevní skupiny A nebo A B . Z nutričního hlediska ovoce a zelená zelenina obsahují m n o h o draslíku a ky­selinu fytovou, které ničí vápník, jehož má jangový typ již tak ne­dostatek. M n o h o z vás nyní namítne - a co vitaminy? Všechny vitaminy, které jangový typ potřebuje, jsou obsaženy v mase, a pokud ne, dokáže si je zásaditý organismus z masa vyrobit. Včetně cukru. Jedině takové látky je schopen přijmout, aniž by ho poškodily. Zde platí ta známá, žertem pronášená větička: „Ze­leninu m á m nejraději, když je propasírovaná prasetem."

Pro příklad si zajděme do přírody. Vš imněme si, co baští tako­vá šelma. Nikdy neuloví další masožravé zvíře, vždy si vybere zvíře býložravé, v jehož tkáních jsou zabudovány produkty bý-ložravé stravy, které šelma j inak není schopna strávit. Když šel­ma takové zvíře skolí, nejprve mu rozpáře břicho a pochutná si na játrech a dalších vnitřnostech. Teprve potom se pustí do ostat­ního masa a nevynechá ani chrupavky a kosti uloveného zvířete. Ona velmi dobře ví, že ve všech částech jsou uloženy pro ni důle­žité živiny, nejdůležitější ve vnitřnostech. Pravda, také ji může­me vidět, jak baští trávu, ale to j e n o m proto, že ví, že její zažívací trakt trávu okamžitě odvrhne a ona si „vyčistí žaludek".

Úmys lně j sem pro příklad vybrala zásaditý typ, protože je nejvýstižnější. Těžko uvidíme tygra jíst m e d nebo ovoce.

Proto se při výběru stravy, odpovídající vašemu typu, více řiďte dále uvedenými přehledy potravin dle pravidel rovnová­hy než zásadami dle lektinů.

Rh-faktor

Jang skupina je 0 a mírně jang B. M í r n ě j in je AB a j in skupina A. To jsou dané, konst i tuční stavy, které se nemění . S jakou

krevní skupinou se č lověk narodí, taková mu zůstává po celý život.

Současná medicína předpokládá, že mu zůstává i Rh-faktor. Do­m n í v á m se, že tomu tak není, že pří tomnost Rh-faktoru v krvi lze ovlivnit životosprávou. Pro obě tvrzení však chybí dostatek důkazů, protože ještě nikdo se nezabýval tím, aby v této souvis­losti Rh-faktor jedince zkoumal. I Dr. D ' A d a m o význam Rh-fak­toru ve své knize nezaslouženě opomíjí. Co je to vlastně Rh-fak­tor, si nyní povíme trošku obšírněji.

V celé lidské populaci je 85 % Rh pozitivních a 15 % Rh negativ­ních jedinců. Co je to tedy Rh-faktor? Všeobecná medicína i Dr. D ' A d a m o uvádějí, že se jedná o nepodstatnou záležitost, které je třeba věnovat pozornost pouze při transfuzi krve a těhotenství matek s Rh-faktorem negativním.

Rh-faktor narozeného dítěte je určen vnějšími i vnitřními pod­mínkami v okamžiku početí. Pro nás nejsnáze pochopitelným faktorem je dědičnost. Z d ě d í m e po své matce, otci a mnohdy po své babičce či dědečkovi nejen geny a krevní skupinu, ale i Rh-faktor.

Podívejme se na problém opět z hlediska pravidel o rovnováze. Rh-faktor vyvolává shlukování neboli aglutinaci červených krvinek. Nese-li naše krevní skupina označení R h + , znamená to, že naše krev aglutinační Rh-faktor obsahuje. Nese-li označení Rh-, neznamená to, že obsahuje jiný, minusový faktor, ale to, že Rh-faktor neobsahuje. Červené krvinky jsou jang, a č ím více j ich

středivou - je jang, a nepří tomnost Rh-faktoru z n a m e n á určitý odstup - sílu odstředivou, krev je tedy charakteru jin. Velmi jed­noduše řečeno, R h + krev zahušťuje, R h - udržuje krev řidší. Krev R h + obsahuje více červených krvinek než krev R h - . Proto také anémií o n e m o c n í především lidé kyselého, j inového meta­bolismu, konzumují-li velké množství extrémních potravin, jako je rafinovaný cukr a bílá mouka. N á s l e d k e m toho u nich dojde k překyselení, které sníží již tak nižší počet červených krvinek. Jangový, zásaditý typ člověka poznáte m n o h d y na první po­hled. Vypadá, jak říkali naši předci, jako „krev a m l é k o " . A č ím více prohlubuje svoji zásadu nevhodnou, zásadotvornou potra­vou, t ím je j eho vzezření „červenějš í" .

Ale vraťme se opět k Rh-faktoru. To, že n e m ů ž e m e míchat při transfuzi krevní skupiny, jak se n á m zamane, v íme už ze školy. Ale další omezení, které je nutno respektovat, je převod krevní skupiny R h - krevní skupině R h + . Krev R h - j e již tak naprogra­mována na nižší počet červených krvinek, že v okamžiku, kdy se setká s krví R h + , která j ich obsahuje více, začne vytvářet pro­tilátky, kterým se odborně říká anti-Rh-faktor. Již z názvu vyplý­vá, že působí proti Rh-faktoru, vyruší ho, aby nedošlo ke zvýše­ní počtu červených krvinek. T í m krev R h - udržuje svou kondici. Vyrobí si vždy tolik protilátek, kolik k zabezpečení správné hus­toty potřebuje. Protilátky však nezanikají t ím, že nebezpečí po­minulo. Zůstávají v krvi R h - jedince jako záloha. S k a ž d ý m opa­kovaným setkáním s Rh pozitivní krví se jejich množství zvyšuje. M ů ž e opět mírně klesnout v případě, že se následně delší dobu s R h + nesetká, n i c m é n ě určité množství j ich v krvi R h - stále přetrvává jako rezerva. Dalo by se říci, že č í m častěji se setká s krví R h + , t ím větší rezerva protilátek v ní zůstává. Pro­blém nastává, setká-li se s touto krví jedinec s R h + . Do jeho krevního řečiště vstoupí protilátky krve R h - , a nejenže ochromí funkci Rh-faktoru, ale aby byla zabezpečena nižší hustota, spus­tí navíc rozpad a zánik j eho červených krvinek. Pro organismus R h + jedince je tento stav velmi nebezpečný. N e n í schopen fun­govat s jejich m e n š í m množs tv ím a navíc při jejich rozpadu vzniká látka zvaná bilirubin, která je pro jeho organismus toxic-

ká. Způsobí poškození mozkových buněk. N á s l e d k e m působení obou těchto faktorů může nastat smrt. Tato skutečnost je nebezpečná předevš ím u těhotenství matek s krví R h - , které ve s v é m lůně nosí plod s krví R h + . Krev matky začne okamžitě vyrábět protilátky proti krvi plodu, které částeč­ně procházejí placentou. Záleží pak na kvantitě protilátek, které placentou projdou, je-li plod ohrožen již v prvních stadiích těho­tenství nebo až po porodu, kdy množstv í protilátek je nejvyšší.

Naštěst í současná medicína u m í ohlídat nejen transplantovanou krev, ale i těhotenství matky R h - .

Z výše uvedených vlastností Rh-faktoru vidíme, že ho nelze přece jen přehlížet. A jak tedy Rh-faktor souvisí s naší životo­správou? Děl í naše prvotní metabol ické určení na další dvě sku­piny - plus a minus, které původní čtyři, respektive šest krev­ních skupina dělí na osm, respektive dvanáct. Toto druhé dělení je nutno brát na zřetel a zařadit je do prvotní očistné fáze.

Jednoduše by se to dalo říci tak, že příroda se dělí na rostlin­n o u a živočišnou říši, vývoj si z jednodušeně přiblížíme ve stati o bakteriích. To, k a m p ů v o d e m patříme a jaký je náš rod, určuje naše krevní skupina. K jaké čeledi, o t o m rozhoduje Rh-faktor. Ve druhém díle se b u d e m e zabývat dalš ím dělením tak, jako se dělily první druhy, až dojdeme k poslednímu, individuálnímu předchůdci.

PŘIROZENÉ REGULÁTORY ROVNOVÁHY

Narušíme-li nevhodnou životosprávou svoji rovnováhu natolik, že by to m o h l o ohrozit náš život, Matka Příroda nás nenechá „na hol ičkách". V ž d y n á m nabídne pomoc-

nou ruku, alespoň v první fázi. Pak od nás očekává, že pro ná­vrat ke zdraví uděláme také něco my sami. Pokud se tak nesta­ne, její varování je stále důraznější, pomocníci se změní v patologickou hrozbu - přichází nemoc.

Jsou-li naše prohřešky únosné, organismus s á m eliminuje ne­vhodné metabolické produkty d ý c h á n í m a vyměšováním. V mládí je tato regulace tak dostatečná, že pokud j sme po našich rodičích nezdědil i j iž značně prohloubenou nerovnováhu, která se již projevuje nemocí nebo špatným zažíváním, nepociťujeme, že je něco v nepořádku. S v ě k e m tato regulační schopnost orga­nismu slábne, nadměrná kyselost či zásada se začne projevovat nejprve zažívacími potížemi, později nemocí.

Ještě m n o h e m dříve, než se objeví nemoc, poznáme, že něco není v pořádku, podle míry svého stresu. Stres, jak si vysvětlíme níže, je dalším, již m é n ě přirozeným regulátorem rovnováhy. Ale ani ten nezmůže vše, a je-li ho příliš (což vlastně v podstatě zname­ná, že naše rovnováha je dosti hluboká), přichází opět nemoc.

Ani v tomto případě nás však Příroda nenechá b e z pomoci. Má k dispozici m n o h o dalších pomocníků, kteří běžně náš organis­m u s neosidlují. O v š e m v případě, že se objeví v naší energetické rovnováze trhlina, ihned nastoupí a „pato log ickým" procesem ji opět nastolí.

N y n í si o nejdůležitějších regulátorech povíme podrobněji.

St res

Co je to vlastně stres? Stres je jakýkoliv stav organismu, který ne­odpovídá normálu. Stres fyzický se od stresu psychického neliší. Každý stres je chemickou reakcí, probíhající v našem těle, která v první fázi napětí okyseluje, v ú levném konci, který přináší pláč nebo křik, se chemická reakce změní na zásadotvornou.

Při psychickém stresu v nás probíhají různá dramata, který­mi se snažíme b u ď energii od ostatních získat, nebo j i naopak ztratit. B u d e m e se nyní zabývat čtyřmi nejdůležitějšími. Každé z těchto dramat m ů ž e být zřejmé, jasně charakterizující naši osobnost, nebo skryté, které si neuvědomujeme především my sami. To první j sme ochotni v případě konfrontace připustit, druhé nikoliv.

Kyselý nebo zásaditý typ člověka b y c h o m mohl i v případě prožívaného stresu výstižně přirovnat k d v ě m a t y p ů m parního kotle v lokomotivě. S t ím rozdílem, že jeden má tenký, snadno porušitelný obal a druhý právě naopak velmi pevný, který se naruší až při ve lkém zatížení. Ten první je navíc malý a druhý velký. Oba mají od začátku špatnou mechaniku.

Aby vlak mohl jet, musí parní kotel neustále vydávat energii. Je třeba pod něj pravidelně přikládat uhlí. Oba kotle zpočátku pra­cují dobře, ovšem jen do té doby, než se začnou projevovat skry­té závady. Strojvedoucí o nich ovšem neví a domnívá se, že má­lo topí. Začne tedy více přikládat. Ten malý kotel dlouho nevydrží a vybuchne. Smete s sebou strojvedoucího i cestující a počká na opraváře, kteří jej opraví. Opraváři udělají stejnou

chybu, ale stroj v prvopočátku opět pracuje dobře. O v š e m opět jen do dalšího výbuchu.

Velký kotel je na tom obdobně, pouze s t ím rozdílem, že vydrží více, a když dojde k výbuchu, díky jeho s i lnému plášti jej to ne-rozmetá. Ani ostatní. Jen to se všemi pořádně zatřese a přiměje je to k zamyšlení, kde vznikla chyba. Strojvedoucí chvíli počká, nechá kotel vychladnout a zatopí znovu. Ejhle, vždyť on pracuje skvěle, proč b y c h o m jej opravovali. A po čase se vše opakuje.

A přitom stačí tak málo. O b a stroje dobře postavit a spočítat, ko­lik a jakého paliva potřebují k tomu, aby mohly bez problémů podávat plný výkon.

Lidé kyselého typu, jedná se o kotel s tenkým pláštěm, budou vy­užívat každé maličkosti k tomu, aby se stala stresem a oni jej mohli prožít od začátku do konce. Budou neustále „vybuchovat".

Zprvu se cítí hrozně, poníženi, ublíženi, rozzlobeni. Z toho vyplývající napětí je nejprve okyselí, ale to j im škodí, proto té­měř okamžitě u nich přichází pláč nebo agrese a oni jsou p o t o m jako znovuzrození. Pochopitelně, již se potřebnou měrou alkali-zovali. Vš imněte si někdy, jak tyto typy lidí m n o h d y úmyslně vyvolávají hádky a rozepře, jen aby dosáhli svého, své rovnová­hy. Po výbuchu vzteku nebo pláče j sou náhle usměvaví a plní energie, okamžitě na vše zapomínaj í a diví se, proč je jejich part­ner rozladěn, vždyť se přece nic nestalo.

Proběhne zásadotvorná reakce a získaná rovnováha j im do­volí zapomenout, že k nějaké rozepři vůbec došlo. A když, tak j enom proto, že jejich partner je rozzlobil nebo j im ublížil. Proto oni reagovali tak, jak reagovali. To, že tuto situaci podvědomě vyvolali, nejsou schopni připustit. Prostě to nevědí.

Jsou to extroverti, disponující ženskou, odstředivou energií, kte­rá vše vypudí z těla ven. Jejich energie j i m stále uniká. Potřebují něco, co donutí expandující odstředivou sílu se zastavit a obrátí její směr dovnitř, aby energii získali. Pláč nebo zlost je tím, co j im tento obrat zabezpečí, oni dosahují dočasné rovnováhy a jsou

nadmíru spokojeni. Součástí pláče je trpné mlčení a součástí kři­ku je kritika oběti, případně všech dalších, na které si právě vzpomene. Č í m závažnější stres je potká, t ím více se zlobí nebo pláčí a t ím více jsou alkalizováni, dosahují větší rovnováhy. Jsou pak schopni vidět svět ze zcela j iného úhlu a snadněji chápou jeho podstatu. Aby tento stav udrželi, přitvrzují si ho občasnými dramátky, jak j sme o nich hovořili, ale už ne tak často, jako když velký stres nemají.

J inak stres probíhá u zásaditého typu. Jak už j sme si řekli, stres je na začátku okyselující a na konci zásadotvorný. Zásaditý typ tedy určitě nenechá stres dojít do úlevné reakce, která by jeho zásaditost ještě více prohloubila. Ten si neustále s á m sobě vyrá­bí stresy, které ho udržují v kyselejším stavu. Stresy bez konečné reakce, bez vyústění. Takový člověk je neustále v napětí, ale nic neřeší. Veškeré příkoří bude přijímat trpně, bez viditelných re­akcí. Říká se o n ě m také, že by se na n ě m dalo „dříví štípat". O v š e m jen do určitého okamžiku. On si trpělivě své reakce střá­dá uvnitř, vždyť se jedná o mužskou a dostředivou energii. J sou to introverti, pokud to jde, vše drží uvnitř.

Zásadité, jangové typy se potřebují zbavit nahromaděné ener­gie, potřebují, aby se jejich dostředivá energie změnila v odstředi­vou. Používají k tomu vnitřních dramat, kterým se říká pozorova­tel a kritik. Kritik je zřejmý. Pozorovatel je ten, který ostentativně mlčí a hraje si na neotřesitelný sloup uprostřed běsnící bouře. Ml­čí tak dlouho, dokud v druhém nevyvolá neklid a obavy z toho, cože to má vlastně za lubem. Kritik kritizuje většinou velmi logic­ky a s přehledem o situaci, takže obě dramata působí navenek opravdu klidně. Jemu však umožňují skutečnou reakci nepřipus­tit. Ta se dostaví pouze tehdy, když budeme jeho stres zvyšovat přes míru. Tehdy se trpně odmlčí nebo přejde do útoku.

Jako příklad velkého stresu si v e z m ě m e smrt bl ízkého člověka. Jak jej budou oba typy prožívat? Člověk kyselého typu si ho bude „šetřit", a než dosáhne vyrovnaného klidu, bude to trvat velmi dlouho. Dlouhodobě se bude střídat období relativního klidu s obdobím, kdy bude trpět. Ale ne tak člověk zásaditého

typu. Pro toho je tento stres také velký, na lopatě bylo naloženo více, než unese, ale jeho plášť nedovolí, aby to bylo vidět na po­vrch. Vnitřní výbuch vyvolá stejnou zásadotvornou reakci jako vnější. Proběhne ve velmi m a l é m okamžiku a uvrhne jej do ne­přiměřené zásady. Nebol i jeho zásada se nepřiměřeně prohlou­bí. V tuto chvíli se stává ještě větš ím introvertem, než byl dopo­sud. On nepláče, nezlobí se, ale většinou s přehledem a v klidu vyřizuje všechny formality. A př i tom čeká na nepřízeň úřední­ků, hledá chyby v každé situaci, která s událostí souvisí, šťourá se v tom, kritizuje a p o d v ě d o m ě se vnitřně drásá. Nakládá na sebe více a více úkolů, které mu vyrábějí další stresy. Stresy bez vnitřních výbuchů, stresy, které jej opět pozvolna okyselují.

Stres psychický díky své úloze regulátora naší rovnováhy velmi úzce souvisí s naš ím fyzickým zdravím. M á m e většinou mylnou představu o tom, jak by měl probíhat. Obvykle očekáváme pláč, a když se nedostavuje, d o m n í v á m e se, že takový č lověk musí zákonitě onemocnět . Ale jak j sme si výše ujasnili, není těchto obav třeba. Stačí pochopit, o jaký typ člověka se jedná a jaký způsob vyjádření svého stresu potřebuje. Zdravotní problémy mu způsobíme pouze tehdy, když mu n e u m o ž n í m e potřebnou reakci uplatnit a prožít. Když jej, nerozumíce tomuto schématu, nutíme ke zcela o p a č n é m u chování, poplatnému dané morálce, společenským pravidlům, případně pravidlům našim vlastním.

Stres je skutečně škodlivou záležitostí, ale za určitých okol­ností nutnou. Snad většina z vás pochopila, že se jedná o regulá­tora v případě, kdy se naše nerovnováha prohloubila natolik, že ji organismus j inak nezvládne. Jedná se o p o d v ě d o m o u reakci, která nás extrémním z p ů s o b e m zachraňuje. Dokážeme-li s i my sami nebo naše okolí uvědomit stresové volání SOS, nabízejí se hned dva přirozené způsoby záchrany - úprava stravy a reži­mu. V obou případech si v z p o m e ň m e na pravidla o rovnováze. Kyselé, j inové typy začnou jíst po potřebnou dobu výhradně po­traviny j inového charakteru, jangové opačně. Stejně důležitá je i úprava režimu - j inového člověka ze stresu přirozeně vyvede klid a meditace, jangového naopak fyzický pohyb. Klid alkali-zuje a pohyb okyseluje.

Nedokážeme-li však ještě vyslyšet naše tělo a včas je uvést do rov­nováhy přirozenou cestou, nechrne své stresy raději se vydovádět.

Co se vlastně stane v případě, že stresu zabráníme? Kyselý typ v sobě bude tak d louho držet kyselotvorné napětí bez reakce, že se nejprve extrémně překyselí a objeví se zdravotní potíže. Po-kračuje-li vše dále, extrémní kyselost se z m ě n í v extrémní zása­du a on je v úzkých. Jeho získaná extrémní zásada se prohlubu­je, protože jeho základní, kyselý typ není charakterizován chutěmi na kyselotvorné potraviny, a řídí-li se j imi i nadále, těmi zásadotvornými svůj stav nyní pouze zhoršuje. V tomto případě pomůže b u ď další velký stres s nás lednou reakcí, nebo striktní konzumace potravin, které se mu zdají m n o h d y odporné. Je po­třeba, aby je tělu dodával do okamžiku, kdy se jeho metabolis­mus opět vrátí k původnímu typu.

A jak to pozná? Podle zažívacích reakcí, symptomů, které uvádím v kapitole o stravovacích zásadách. V podstatě bude-li n á m po dosud potřebných a vyhovujících potravinách náhle těžko, b u d e m e unavení a objeví se j iné potíže, už jich bylo dost. Naše tělo už je nechce, vrátilo se k původnímu typu.

Trochu odlišné je to u zásaditého typu. Ten se do extrémní zása­dy dostal už v okamžiku prvního setkání se stresem. Víme nyní, co potřebuje. Neumožníme-l i mu, aby se o nás všechny postaral, nejenže jej necháme v extrémní zásadě, ale posuneme ho nato­lik, že se změní v extrémní kyselost. P o z n á m e to snadno, když začne příliš mluvit, plakat, stává se z něho extrovert. Nastane obdobná situace jako u kyselého typu. N a o p a k je-li pouze více a více uzavřený, je třeba jej nechat konat. Cokoliv, on si v t o m již svoje kyselotvorné napětí najde.

V obou případech hovoříme o z m ě n ě základního metabol ismu vl ivem stresu. Původně kyselý typ se stává zásadi tým a naopak.

Z h o d n o ť m e však nyní, co určuje naše vnitřní dramata. Jedním z činitelů, které ovlivňují, zda č lověk b u d e trpitel nebo zastrašo-vatel, pozorovatel nebo kritik, je Rh-faktor. Z n o v u podotýkám,

že to není konečné vodítko, ale o dalších si povíme až v příští knize. V této chvíli je dostačující.

Pro příklad si uvedeme metabolický typ, který přináší krevní skupina A. Ta sama o sobě vypovídá o tom, že se jedná o typ ky­selý, typ potřebující stres a hlavně jeho vyústění. Připojí-li se k této krevní skupině R h + jangovějšího charakteru, bude tento člověk řešit vzniklou situaci agresí a zlobou, po které bude ná­sledovat kritika. Jedná se o zastrašovatele a skrytého kritika. Připojí-li se naopak R h - , tento člověk bude většinou plakat a na­říkat, v další fázi bude trpně mlčet. Jedná se o trpitele a skrytého pozorovatele. N i c m é n ě po proběhlé hádce nebo vnitřním trau­matu se oba budou cítit velmi dobře.

A nyní jangová krevní skupina 0. R h + způsobí, že člověk pod jeho vl ivem bude ve lkým kritikem, což mu zaručuje další narůs­tání stresu na základě vykonstruované nespravedlnosti do té míry, že nakonec vybuchne jako zastrašovatel. Člověk s R h -bude dlouho mlčet a svými problémy se tak dlouho dusit, až se nakonec rozpláče jako největší trpitel. Tedy - R h + kritik a skrytý zastrašovatel, R h - pozorovatel a skrytý trpitel.

Jistěže nic není tak zřejmé, jak se na první pohled zdá. Neznáme pouze krevní skupiny A a 0. U skupiny B je třeba pochopit, že se si­ce jedná o rovnovážný typ, ovšem s tendencí do zásady. U skupiny AB platí totéž, s tím rozdílem, že výchylka směřuje do kyselosti.

Vlivem různých stravovacích návyků dochází k různým kombi­nacím všech těchto vnitřních dramat, ale v podstatě platí to, co jsme si nyní řekli. Shrnuto, všichni j sme vším a vše j sme my. Všechna existující dramata jsou v nás obsažena, jen je m á m e růz­ně prokombinovaná. Ale lidé stejné energie si půjdou vždy na nervy, protože stejné odpuzuje stejné. Zároveň si nastavují zrcad­lo svých dramat. V zásadě m ů ž e m e konstatovat, že j sme stejní jako člověk, kterého n e m á m e rádi, který n á m vadí. Až toto všich­ni pochopíme, nastane pozemský ráj, bude n á m všem dobře.

Skutečnost, že stresu v naší společnosti stále přibývá, je pouze důkazem prohlubující se nerovnováhy u většiny populace.

Viry a bakter ie

Úmys lně je zahrnuji do jedné kapi toly protože mechanismus je­jich účinku je téměř totožný Rozdíl je pouze v jejich „údernos-t i" . Viry nastupují všude tam, kde bakterie regulaci již nezvláda­jí, jejich nástup i průběh regulace (nemoci) je razantnější.

Protože o kvasince již bylo mnohé řečeno, vybrala j sem ji jako zástupce této kategorie regulátorů.

Jak už j sem se zmínila, celých s e d m let j sem protiplísňovou ne­boli protikvasinkovou dietu doporučovala s přesvědčením, že kvasinku v l idském organismu je třeba vyhubit. Dnes vím, o jak velký omyl šlo. Zázračné účinky diety to sice nesnižuje, ale je to velmi důležité při doplňkových, př ípadně hlavních způsobech medikamentózní léčby.

Podívejme se na to podrobněji.

Kvasinka je bakterie a spolu s viry patří mezi nej jednodušší jed­nobuněčné organismy. Každá bakterie se skládá z jediné buňky, nejmenší biologické jednotky, která je schopna samostatně fun­govat. Největší bakterie jsou pouze několik tisícin milimetru dlouhé. Bakterie se množí dělením na dvě nové buňky, z nichž každá je přesnou kopií originálu. Ve vhodných podmínkách se tento proces může odehrát každých 15 minut.

Bakterie dělíme na autotrofní a heterotrofní. Autotrofní bakterie se živí anorganickými látkami, př ípadně využívají světelnou energii, aniž by produkovaly kyslík. Heterotrofní bakterie se ži­ví organickými látkami. Bakterie dále děl íme na aerobní, ty po­třebují k životu kyslík, a anaerobní, které j sou schopny života bez kyslíku.

Stáří Z e m ě se odhaduje na 4,6 miliardy let. Stáří bakterií a vi­rů na 3,8 miliardy let. Před jejich vznikem vládla Zemi silně ra­dioaktivní atmosféra, z našeho pohledu velmi kyselá. Díky to­mu neobsahovala vůbec žádný kyslík. V těchto podmínkách by

život, tak jak jej vn ímáme, absolutně nemohl vzniknout. Bylo třeba prostředí nejprve zneutralizovat na přís lušnou pH hodno­tu. A objevily se anaerobní viry a bakterie, které začaly pro­dukovat kyslík. Přibližně před 2,9 miliardy let se objevily sinice, první aerobní bakterie. Opět se dělily na autotrofní a heterotrof-ní. Z heterotrofních se později vyvinuli živočichové, z autotrof-ních zelené rostliny, u kterých probíhá fotosyntéza.

V průběhu tisíciletí vzniklo m n o h o nejrozmanitějších bakterií, z nichž některé přežívají i v extrémních podmínkách horka a zi­my. Bakterie hrají kl íčovou úlohu v cyklech uhlíku a dusíku a jsou důležité pro zažívací cyklus lidí i zvířat.

Kvasinky jsou fakultativní anaeroby, což znamená, že m o h o u žít s kysl íkem i bez kyslíku, j sou aerobní i anaerobní. Běžně a v ur­čitém množství osidlují také zažívací trakt člověka. Za anaerob­ních podmínek štěpí g lukózu na alkohol a kysličník uhličitý. Mluvíme o a lkohol ickém kvašení čili anaerobní glykolýze. Za přítomnosti kyslíku kvasinky alkohol nehromadí, ale oxidují glukózu zcela na kysličník uhličitý a vodu. Za obou podmínek kvasinky rostou a m n o ž í se, o v š e m za aerobních m n o h e m lépe.

Za embryonálního vývoje se buňky a tkáně aktivně přesouvají z anaerobního metabol i smu do aerobního tou měrou, jakou se stávají specializovanějšími.

Po tom, co j sme si říkali o rovnováze, m ů ž e m e bez obav říci, že kvasinka je absolutně rovnovážný organismus, který může, aniž by mu to uškodilo, působit oběma směry. A př i tom pomáhat ostatním.

Nenapadá vás nyní opět pulzar?

ÚLOHA KVASINKY V LIDSKÉM

ORGANISMU

Jak už j sme si říkali, kvasinka v anaerobním stavu přeměňuje cukr na kysličník uhličitý a a lkohol a kvasinka v aerobním stavu na kysličník uhličitý a vodu. Kvasinka přeměňuje cukr a velmi nebezpečný rafinovaný cu­

kr na výsledné produkty buď kyselotvorné (kvasinka aerobní) nebo produkty vzájemně se rušící (kvasinka anaerobní).

K d y se ovšem kvasinka mění z anaerobní na aerobní? Kyslík je jinový, to z n a m e n á zásadotvorný. Logicky č lověk jangového, tedy zásaditého typu jej nepotřebuje tolik jako člověk opačného metabolismu, protože mu ještě více prohlubuje jeho zásaditý charakter. Velmi dobře je to prokazatelné v případě tetanie. Teta-nie je nemoc, která za určitých okolnost í propukne u zásaditých typů. Zásaditý typ má většinou sníženou činnost štítné žlázy a příštitných tělísek, v důsledku čehož má blokován zvýšený výdej vápníku do krve v případě stresu - fyzické či duševní zá­těže. Vápník je jin, zásadotvorný, tudíž zásadu prohlubující. V případě stresu, ať už se jedná o stres psychický nebo zvýšenou fyzickou námahu, se prohlubuje dýchání a stoupá spotřeba kys­líku a výdej kysličníku uhličitého. To způsobí zásaditou reakci, proti které se organismus začne urychleně bránit a zbavuje se všech zásadotvorných prvků, především vápníku. Vápník je velmi důležitý pro udržení života a jeho projevů, má m n o h o po­vinností v l idském těle. Patří mezi ně regulace nervosvalové

dráždivosti, jeho nedostatek ji zvyšuje (vš imněme si některého ze zásaditých typů - j sou vždy jakoby „nastartováni" ke svalové činnosti, pohyby jsou rychlejší). Klesne-li hladina vápníku pod přípustnou úroveň, dostavují se tetanické svalové křeče, které začínají takzvanou „porodnickou rukou", to znamená, že křeč sevře všechny prsty do „špetky", b r n ě n í m a křečí svalů úst a mohou končit křečí mezižeberních svalů (odtud název teta-nie). To může vést až k zadušení.

Vzpomeňme si nyní na kapitolu o stresu. Celý organismus zá­saditého typu je stavěn tak, aby k zásadotvorné reakci následkem vyústění stresu nedošlo. Když už j inak potřebné napětí překročí únosnou hranici, nastává extrémní stav, dostaví se tetanické kře­če, které jej donutí hrozící zvrat v extrémní zásadu pozvolna eli­minovat kyselotvorným dýcháním kysličníku uhličitého.

To samozřejmě neznamená, že člověk zásaditého metabolismu by měl dýchat pouze kysličník uhličitý, ale pouze vyšší podíl kyslič­níku uhličitého a nižší podíl kyslíku než organismus kyselý.

Jaká kvasinka tedy bude pravděpodobně přebývat v zásaditém organismu? Snadno nyní odvodíme, že anaerobní. Kvasinka, která potřebuje ke svému životu kyslík a zásaditému organismu jej odebere. Navíc přemění cukr, který získal z jangových potra­vin. Přemění zásadotvorný kyslík na silně kyselotvorné působi-tele. Je pravda, že č lověk zásaditého metabol ismu neholduje příliš cukru v jakékoliv podobě, spíše si dopřeje skleničku alko­holu ( m i m o c h o d e m i podle toho poznáme, o jaký typ se jedná), ale když už si výjimečně dá nějaký výrobek z rafinovaného cuk­ru, kvasinka jej přemění na extrémně kyselotvorné produkty. Zásaditý organismus ještě navíc obohatí o kyselotvorný kyslič­ník uhličitý.

A jak je to s organismem kyselým? Kyselý organismus potřebuje zásadotvorný kyslík, proto mu jej „ j e h o " kvasinka nebere a stává se anaerobní. Cukr, kterého jin člověk ve všech podobách zkon­zumuje velké množství, přemění na produkty vzájemně se ruší­cí, případně extrémně zásadité, jedná-li se o rafinovaný cukr.

M i m o c h o d e m , zde názorně vidíte, že ne jenom stres, ale i droga, jakou rafinovaný cukr je, může změnit váš metabolický typ na extrémní stav.

M o ž n á že teď už celý proces chápete a dáte mi za pravdu, že kvasinku n e m ů ž e m e jen tak ničit. Je to právě ona, která n á m v tomto životě zaručuje regulaci rovnováhy. Budeme-li ji ničit, zničíme sami sebe. Ona sama opustí „bitevní pole", přiblížíme-li se rovnováze.

Č í m více se tedy člověk zpronevěřuje svému metabol ickému ty­pu, t ím více se m n o ž í kvasinka, aby zachránila, co se dá. Ne-zvládá-li situaci vnitřní kvasinka, přivolá na p o m o c záchranu zvenčí a organismus může být následně „inf ikován" všemi kva­sinkami, plísněmi a houbami vyskytujícími se v jeho okolí. Kva­sinka se nyní nachází v zažívacím traktu, v krvi i v jednotlivých orgánech. Člověk náhle umírá na předpokládanou kandidózu (latinské označení kvasinkového „ o n e m o c n ě n í " ) , ale ve skuteč­nosti se jedná o acidózu nebo alkalózu. Překyselení nebo příliš­nou zásadu, které přemnožení kvasinky způsobilo. Problém je v tom, že se jedná o acidózu nebo alkalózu v rámci naší indivi­duální rovnováhy, částečně určované krevní skupinou, a alopa-tický lékař ji nerozezná, ba ani jej nenapadne acidobazické testy provést, pokud se nejedná o k o m a bez j iných zjevných příčin.

V následující kapitole si povíme, jak se m ů ž e m e stavu nerovno­váhy snadno dopracovat.

Ještě j sem se nezmínila o ostatních bakteriích. Ty se chovají po­dobně, s tím, že j sou kvasince podřízeny. To znamená, že jestliže v našem těle vládne pouze relativní rovnováha, zabezpečují její regulaci bakterie, běžně naše tělo osidlující. Až v případě, že se nerovnováha prohloubí, nastoupí kvasinka, která je také součás­tí naší střevní flóry, ale účinnější. Když i kvasinka má mnoho práce, přispěchají na pomoc bakterie zvenčí a my spontánně o n e m o c n í m e odpovídající bakteriální infekcí. N e m o c í nás tělo žádá o klid, který potřebuje ke zvládnutí problému, dost často

začne odmítat potravu, a b y c h o m jí nenatropili ještě vážnější chyby. Ale my nejsme dostatečně vnímaví, a b y c h o m to pochopi­li. Léky zničíme vniknuvší bakterie pomocníky a naše tělo musí hledat j inou cestu. Do této skupiny patří i bakterie zvaná salmo-nela. Víme, že průjmové onemocnění , které vyvolává, je velmi, velmi nepří jemné a jeho léčba klasickými léky velmi zdlouhavá. Salmonela se jen tak nedá. O n a má za úkol z těla vyloučit vše, co rovnováhu narušilo, a zabránit naš im ostatním útokům. Aktivu­je se především v překyseleném organismu a snaží se svému úkolu dostát. Běžná medikamentózní léčba trvá zhruba tři měsíce. V okamžiku, kdy př is toupíme k dietě vylučující cukry, bílou mouku a plísně, opouští naše tělo přibližně za dva až tři týdny. Její úloha skončila.

SCHÉMA NEMOCI

Počátek je skutečně v tom, co jíme. Představme si, že j sme typ kyselého metabolismu, to znamená, že n á m bude škodit vše, co je kyselotvorné a naši přirozenou kyselost jenom

prohlubuje. Tím je především rafinovaný cukr a vymílaná bílá mouka, jsou to obě potraviny extrémně jin. Budeme-li si jimi sy­stematicky a dlouhodobě svoji kyselost prohlubovat, přemnoží se nejprve kvasinka v našem tenkém střevu. Nepřestaneme-li s naši­mi stravovacími zlozvyky, začne se měnit v houbu, která tenkým střevem prorůstá a která je v regulaci ještě účinnější. Nepomáhá-li ani to, začne sama prostupovat stěnou tenkého střeva a začne osidlovat nejohroženější orgány. Nepomůže-li ani to, přivolá na pomoc kvasinku, plísně a houby a viry zvenčí. Mezi t ím a zároveň náš organismus prodělá řadu onemocnění, která jsou v začátku běžnými chřipkami a nachlazeními, později se rozvinou v závaž­nější onemocnění a po létech je zde nemoc znamenající smrt.

Jak na to reagujeme my? Ani nás nenapadne změnit své stravo­vací zvyklosti. Namísto toho vyhledáme lékaře, který n á m nej­prve předepíše mírné léky. Každý chemický lék je jinový, to zna­mená kyselotvorný. Naše kyselost se ještě prohloubí, i když v prvopočátku se zdá, že n e m o c byla vyléčena. Nebyla, byla pouze přesunuta do závažnějšího stavu. K d y ž propukne, udělá­me totéž, jdeme k lékaři, který nás léčí dalšími chemickými léky a navíc „ p r o ž e n e " diagnostickými přístroji, jejichž vyzařování je opět j inové, kyselotvorné, a naše kyselost se opět prohlubuje. A množství kvasinky v našem těle přibývá. Zde již ovšem číhá velké nebezpečí. Vyvine se život ohrožující nemoc, kterou je pří­padně rakovina. M á m e potíže, bolesti a opět j d e m e k lékaři. Mu-

síme absolvovat m n o h o dalších, ještě výkonnějších diagnostic­kých přístrojů, o n e m o c n ě n í je potvrzeno. Pak přichází stres, který n á m dává šanci, protože vyvolává zásaditou reakci. M á m e šanci se vzpamatovat. Ale namísto toho je naplánována operace, která n á m život zcela jistě zachrání, tak do toho. Další léky ve formě narkózy a utišujících prostředků, chemoterapie nebo oza­řování, a naše kyselost dosahuje hodnot život neumožňujících. Kvasinka se snaží, seč může, ale je to všechno málo. Lékaři sice konstatují současnou kandidózu organismu, ale domnívají se, že k ní došlo nás ledkem druhotné infekce při operaci. Ano, ale i tato kvasinka mohla do organismu vniknout pouze proto, že j í bylo třeba. O b d o b n ě hrozivá situace nastává při transplantacích orgánů, kdy jsou navíc podávána imunosupresiva, která ještě navíc snižují j iž tak sníženou imunitu.

Při této anabázi j sou na tom o něco lépe zásadité typy, kterým určitá míra kyselosti prospívá. O m n o h o hůře j sou však na tom kyselé typy, pro které je každé další zvyšování kyselosti velmi nebezpečné.

Ani se nedivím lékařům, kteří jen velmi neradi předepisují léky, které kvasinku hubí, i když nevědí proč. Ale setkali se s tím, že pa­cient náhle umírá nebo upadá do komatu, a oni neznají odpověď.

Totéž se stává po aplikaci destiček produkujících elektromag­netické vlnění, které kvasinka n e m á ráda, a tudíž hyne. Lékaři všeobecně nechtějí o kvasince příliš slyšet. Vyplývá to z toho, že krevní laboratorní testy na zjištění kvasinky v organis­mu se opírají o detekci protilátek. A proč by si náš organismus vytvářel protilátky proti něčemu, co je mu prospěšné? Kvasinka je samozřejmou součástí tenkého střeva, a to je částečně zavádě­jící i při vyšetření výtěru z konečníku. Většina lékařů konstatuje, že je to běžné, někteří mají obavy z následků léčení kandidózní-ho onemocnění . Běžně se dnes medicína zabývá léčením kož­ních kvasinkových onemocnění , kterých velmi přibývá. V tomto případě můžete obdržet recepis na m n o h o mastiček, které v á m dočasně p o m o h o u . Ale pouze dočasně, protože pokud není v organismu nastolena rovnováha, m y k ó z y se b u d o u objevovat

stále. Ant imykot ické (protiplísňové) tablety v á m však lékař pře­depíše jen velmi nerad, a jak už j sme si říkali, dobře dělá.

Nedávno j sem se seznámila s ojedinělou knihou v odborné me­dicíně, která se touto problematikou všeobecně zabývá. Vyšla v roce 1995 a nazývá se „Sys témové m y k ó z y a jejich léčba". Au­torem je M U D r . Jan Haber ve spolupráci s kolektivem. Uvádí všechny dosud známé druhy kandidózního onemocnění , jejich průběh a příčiny, chování kvasinky v l idském organismu, labo­ratorní testy k jejich zjištění a jejich léčbu antimykotickými léky. Příčinu vidí ve vnitřních i vnějších faktorech, které spolupůsobí při oslabení imunitního sys tému člověka, vznikajícím ze zná­m ý c h či neznámých příčin.

Z této publikace je patrné, že kandidózní o n e m o c n ě n í mají dost dobře zmapováno, přesto konstatují alarmující fakta: na kandidózu umírá 59 % pacientů léčených imunosupresivy a pa­cientů s mal igními chorobami, především akutní leukémií, umí­rá na kvasinkovou infekci 50 %. A to i přes veškerou snahu o léč­bu. Čísla vskutku děsivá.

Kniha se dále zabývá i kandidózami mírnějšího charakteru, jako jsou kožní m y k ó z y a u žen vaginální mykózy. Obojího v součas­né době přibývá a především vaginální m y k ó z y jsou téměř nelé­čitelné. Po přeléčení ant imykotickými léky s vnější aplikací pro­b l é m dočasně ustoupí, ale skutečně jen dočasně. Obzvláště stále se opakující vaginální mykózy jsou dnes p r o b l é m e m vysokého procenta žen. Nejenže ztrpčují život ženě, ale je-li ještě v repro­dukčním věku, zapříčiňují potíže i je j ím dětem. Tyto děti se již rodí s přemnoženou kvasinkou v organismu. Co znamená, že dítě se narodí s kandidózou. Nejen potíže se zažíváním, ale má na svědomí všechny alergie, ekzémy, astmata a téměř všechna další onemocnění , pokud se nejedná o vrozenou vadu. A i zde je třeba přemýšlet, zdali je n e m á na svědomí ne kvasinka, ale ne­rovnováha matčina organismu spolu s genetickými předpokla­dy dítěte, to z n a m e n á nerovnováhou, kterou si přináší z minulé­ho života.

Lékaři předpokládají, že dítě se infikuje od matky při průchodu porodními cestami. Ale ve skutečnosti je tomu jinak.

Vraťme se v tuto chvíli opět k n á m již z n á m ý m pravidlům o rov­nováze.

Pro názorný příklad v e z m ě m e ženu kyselého metabolismu, který je kyselejší již v okamžiku jejího početí. Jako dítě bude mít častou chuť na sladké, ale na přirozený, jednoduchý cukr, který je zásadotvorný. Bude-li jí však rodiči místo toho dopřáván bílý, rafinovaný cukr, obzvlášť ve formě všelijakých cukrářských vý­robků, kombinovaných s bí lou m o u k o u a tukem, bonbony s dal­šími kyselotvornými barvivy, čokoláda, obsahující kakaové bo­by, rafinovaný cukr a tuk, vše okyselující, jako přílohy jí budou předkládány další výrobky z bílé mouky a větší množství masa a především uzenin, její přirozená kyselost se značně prohloubí. Začnou se objevovat vzpomínané alergie a j iné potíže s dětskou nerovnováhou související.

Tělo je na povrchu i uvnitř plné kvasinek, které se snaží za­chránit poškozenou rovnováhu. Následuje cesta k lékaři, který předepíše léky. Ty jsou napovrch jangové a uvnitř extrémně ji-nové, takže dočasně způsobí kyvadlovou zásaditou reakci, a t ím i dočasné zlepšení stavu, o v š e m jen do doby, než se v organismu zcela rozpustí, než se kyvadlo zhoupne na druhou stranu. Pak je třeba vzít další lék a tak stále dokola.

Ve stravě se nic nezměnilo, organismus děvčátka je dále pře-kyselován. Potíže se objevují znovu a znovu, dítě musí trvale užívat léky, které ve své podstatě pomalu ale jistě celý stav ještě zhoršují. V tom mi dá za pravdu m n o h á matka takto postižené­ho dítěte. I přes veškerou léčbu se objevují závažnější a závaž­nější formy nemoci. Tam, kde se původně jednalo o mírnou for­mu ekzému, se náhle začnou objevovat potravinové alergie, ekzémy m n o h e m rozsáhlejšího a radikálnějšího charakteru, astma, lupénka apod. Lékař mění léky, doporučuje z j ídelníčku odstranit potraviny obsahující kupř. vitamin C, který organis­mus děvčátka normálně nutně potřebuje, protože je zásadotvor­ný, ale při ext rémním překyselení jej není schopen akceptovat,

činí další a další opatření, a vše bezvýsledně. Potom, již bezrad­ný, většinou řekne - počkejte do puberty, m o ž n á se to samo upraví.

Pak přijde puberta a v případě našeho překyseleného děvčát­ka se skutečně stane zázrak. V pubertě totiž začne vzrůstat hla­dina ženských pohlavních hormonů, které j sou j inové povahy, tudíž zásadotvorné. V případě, že překyselení nebylo příliš hlu­boké, nastává rovnováha a děvčátko začne vnímat řeč těla a bude mít chuť pouze na potraviny, které nepřekyselují. Potíže ustoupí a již se neobjeví. Byla-li nerovnováha hlubšího charak­teru a stravovací návyky se nezmění, dojde pouze k částečnému zlepšení.

U mnoha z těchto děvčat se již v pubertě či krátce po ní na­opak přidají gynekologické potíže včetně poševních plísní nebo­li vaginálních mykóz. Poševní sliznice, nyní již aktivována hor­mony, patří k povrchu těla. J e d n o z pravidel rovnováhy říká, že co je uvnitř jin, je na povrchu jang. To znamená, že pokožka i po­ševní sliznice je zásaditá, v n a š e m případě již příliš. Uvnitř těla děvčete jsou již dávno rozmnoženy kvasinky anaerobního cha­rakteru a vně těla, a nyní i v pochvě, kvasinky aerobního cha­rakteru. Následuje opět návštěva lékaře a vše se opakuje. Další okyselení.

Pak otěhotní. K a ž d é dítě svoji existenci v matčině lůně ohlásí určitými chu­

těmi matky, která m n o h d y již podle toho pozná, že je těhotná. Některá žena začne mít enormní chuť na sladké, jiná na kyselé. K tomu, aby se plod mohl vyvíjet bez problémů, po celou dobu těhotenství koluje v krvi matky zvýšené množství estrogenů a progesteronu, které jsou j inové povahy, zásadotvorné. To zna­mená, že dítě v prenatálním stadiu, v matčině děloze, je také jin. Jangizuje se až při porodu. Je tedy jin, ať je to děvče nebo chla­pec. Jeho buňky od samého prvopočátku však mají antigeny, charakterizující jeho krevní skupinu, tzn. že j sou buď jin nebo jang. A jaká energie vládne té první buňce, která se začne pro nás nepochopitelnou rychlostí dělit, dá matce najevo chutí, kte­rá u ní začne převládat.

V rozdělení chut í je na straně jin chuť s ladká a kyselá. Když dále rozdělíme tyto chutě, s ladká je j in a kyselá jang. Volá-li mi­minko po s ladkém, je tedy j inového charakteru, disponuje žen­skou energií. Volá-li po chuti kyselé, nosí m a m i n k a v bříšku dítě s mužskou, jangovou energií.

U našeho děvčátka, nyní již ženy, je dost pravděpodobné, že její dítě bude také j inového, kyselého typu, že zdědí její krevní sku­pinu A. M a t c e se dočasně začne dařit lépe, protože ono zvýšené množství ženských h o r m o n ů j í opět zmírni lo překyselení, ale pouze do té doby, než začne uspokojovat chutě svého ještě ne­narozeného dítěte na sladké. Jestl iže do této d o b y konzumovala hodně rafinovaného cukru, nyní nejí téměř nic j iného.

A co se děje s m i m i n k e m ? J e h o buňky, volající po normální kyse­losti pH 7,3 nebo 7,4, se ocitají v prostředí m n o h e m kyselejším. Co teď, vždyť se jedná o j eho život? Naštěst í příroda má své po­mocníky. I v jeho tělíčku se tedy začne velmi rychle množi t kva­sinka, aby opět zachránila, co se dá. A naše miminko se narodí již s a topickým e k z é m e m , vrozenou lupénkou, a s tmatem apod. Vše se opakuje a degenerat ivní choroby na ně číhají m n o h e m dříve než na jeho matku. Nenastane-li z m ě n a stravovacího reži­mu, má je př ímo předurčeny.

Zvažte nyní sami, není toto alarmující? Neměl i b y c h o m více myslet na život a zdraví našich dětí?

Ale ani matka v tomto případě z toho nevyvázne b e z následků. Z n á m e u žen m n o h o potíží a nemocí, které se objevily až s těho­tenstvím nebo krátce po něm.

FAKTORY NARUŠUJÍCÍ NAŠI

ROVNOVÁHU

Do této kapitoly řadíme všechny faktory, které v l idském organismu fungují jako kyvadlo, to znamená, že v první fázi nastolí b u ď zásadu nebo kyselost a následně vše

zvrátí v opak a tento stav přetrvá do doby, než si opět „chuť spravíme tím, č í m jsme j i poškodil i" .

S t e r o i d n í h o r m o n y

Ve své přirozené podobě jsou h o r m o n y přirozeně okyselující nebo alkalizující. J inak je tomu s jejich chemicky připravenými „dvojníky". Ty, jak j sme si již řekli, j sou extrémně j inové, a tudíž extrémně okyselující.

Z a č n ě m e od těch nejdramatičtějších.

Kortikoidy V této souvislosti nesmíme z a p o m e n o u t na největší nešvar sou­časné medicíny, a t ím je léčba kortikoidy. Zdá-li se lékaři naše n e m o c nezvládnutelná běžnými medikamenty, předepíše n á m prášky nebo mast ičky obsahující tento antistresový nadledvin-kový hormon. Ví, ze svého hlediska, proč to dělá. J e d n á se o an­tistresový hormon a každá n e m o c je pro organismus stresem.

Začneme-li jej užívat, naše tělo je uměle zbaveno stresové situa­ce, kterou nemoc vyvolala, a jakoby navodí pocit zdraví. Vzpo­m e ň m e si v tuto chvíli, co j sme si říkali o stresu. N e m o c ustupu­je, ale příčina přetrvává. Nezbývá než stále tento lék užívat, protože v okamžiku jeho vysazení se n e m o c okamžitě vrací a vždy v ještě horší podobě. Protože i naše nadledvinky jsou sa­mostatným orgánem s vlastním vědomím, a představte si sami sebe, když něco nezvládáte nebo na něco prostě nestačíte. Přijde někdo, kdo vaši práci vykoná za vás. Napoprvé si zhluboka od­dechnete a řeknete - fajn, m á m příležitost si odpočinout, abych mohl vše zvládnout lépe. Po odpočinku se chystáte opět zau­jmout svoji pozici, ale co zjistíte? Váš pomocník stále ještě pracu­je za vás. Chvilku se snažíte získat svoji pozici zpět, ale on nedo­volí. Tak co, přece se s n ím nebudete prát, m n o h e m snadnější je lehnout si opět na záda a pouze přihlížet. A on vás tam nechá le­žet pěkně dlouho, tak dlouho, než někoho vyššího napadne jej odvolat. Pak odejde. A co vy? Už jen velmi těžko opustíte svůj gauč a přimějete se k práci. Mezi t ím jste zjistili, že život bez prá­ce je velmi pří jemný a těžko vás někdo přesvědčí o opaku.

A stejně jsou na tom i naše nadledvinky. Po měsících a velmi často létech indikace kortikoidů už vůbec nenastartují. A v á m nezbývá než znovu tyto léky užívat, protože vaše nemoc bez pomocníka kortikoidů se podstatně zhoršila. To, že v á m mezi­tím způsobily osteoporózu, úbytek svalové hmoty a kloubní po­tíže, takže váš život se stává nesnesitelný bolestí (ale pravda, nemáte ekzém), vyvolá potřebu m n o h a dalších léků, především analgetik. Ani ty o v š e m nezabrání tomu, aby pod dalším vlivem kortikoidů se vaše kosti nepřestaly rozpadat, a tak, možná trva­le upoutaní na lůžko, zjistíte, že v á m ten ekzém či jiná choroba z pohledu horizontálního až tak nevadí. Ale to už by mohlo být pozdě, pokud ani v této situaci nepochopíte, že vše je vratné ces­tou přirozenou, která o v š e m od vás, zrovna tak jako od vašich nadledvinek, vyžaduje úsilí a práci. M i m o c h o d e m , ony jinak než vaš ím příkladem nenastartují. Proč by to dělaly za vás, když v á m je vlastní záchrana lhostejná.

A opět z hlediska rovnováhy. Překyselený organismus začne pravidelně přijímat jednu z nejkyselotvornějších látek, a jak j sem se již zmínila, m n o h d y po léta. Zpáteční cesta je velmi zdlouhavá, ale existuje.

Hormonální antikoncepce Jedná se o nejsnadnější způsob, jak zabránit nežádoucímu otě­hotnění. Nejsnadnější z toho důvodu, že jako v případě nemoci stačí vzít prášek a ten udělá vše za nás. V organismu ženy vyvo­lá takzvané pseudotěhotenství, které zabrání oplodnění dalšího vajíčka. Váš gynekolog vás ujistí, že v á m právě předepsal ten nejnovější přípravek, který n e m á žádné vedlejší účinky, jako ty dosavadní, ale přesto, je-li odpovědný, sleduje vaše jaterní testy. Proč? Obecně jsou játra orgán jangový, stojící v první linii obra­ny proti toxickým látkám chemického původu, a tudíž nejzrani-telnější v případě nadměrného pří jmu extrémně j inových látek, jakými jsou m i m o jiné všechny chemicky připravené hormony. Ví, že i v případě ant ikoncepčních tabletek m ů ž e dojít k jejich poškození.

Ale ještě dříve, než dojde k poškození jater, přemnoží se ve stře­vech ženy kvasinka. A co to znamená, j sme si už řekli. Hotová katastrofa nastává, když žena otěhotní při hormonální antikon­cepci nebo těsně po jejím vysazení a donosí dítě. M a r n ě pak pře­mýšlí, proč její dítě má atopický e k z é m a j iné alergie. Zcela jasně o působení antikoncepčních tabletek vypovídá další onemocnění , kterým je zánět žil. Je způsobeno jejich dilatací, rozšířením. Jejich stěna i vnitřní chlopně ztrácejí pevnost i tvar. Protože víme, že odstředivá, dilatující energie je energie jin, ky­selá, m ů ž e m e bez obav a snadno konstatovat, že se jedná o pře-kyselení organismu.

A n t i b i o t i k a

O něco m e n š í m z lem jsou dnes téměř samozřejmá antibiotika. O něco menš ím v tom smyslu, že jedna dávka nenatropí tolik škody jako kortikoidy nebo případně dlouhodobá hormonální

antikoncepce. Ale n á m nestačí jedna dávka léků s antibiotický-mi účinky za rok či za dva. Málokterá chřipka se bez nich obe­jde, zvláště u dětí. Pravda, lékařů, kteří již důkladně zvažují je­jich aplikaci, přibývá, ale je j ich stále ještě příliš málo.

Po využívání jakýchkoliv antibiotik si m ů ž e m e být jisti, že v našich střevech zavládla kvasinková džungle. Bakteriální zá­nět byl antibiotiky potlačen, byl „ u b i t " jeden pomocník, což má za následek opětovné prohloubení nerovnováhy, navíc zhoršené kyselotvornou činností antibiotik jako extrémně j inového léku. Obrana druhé linie byla pobita, musí být posíleny řady linie první - kvasinka.

N e n í tedy divu, že ant ibiot iky léčené infekce se ve lmi často vracejí, obzvlášť u dětí. A vše se opakuje a pot íže j sou stále vážnější.

Dosud j sme hovoři l i o faktorech, které j sou n á m b u d přede­psány, nebo je n e m ů ž e m e příliš ovlivnit, protože o nich m n o h o nev íme. K lékaři j d e m e pro radu a p o m o c a on n á m ani j inak p o m o c i neumí. N a u č i l se l i d e m p o m á h a t od jejich n e m o ­ci rychle a v prvn ím o k a m ž i k u ú č i n n ě ve větš ině př ípadů i přesto, že si pacient svoji n e m o c zapříčini l s á m s v ý m život­n í m stylem. Nechci , aby vše vyzně lo j a k o varování před léka­ři. J sou si tuace, obzvlášť na vrcholu nemoci , kdy je rychlé a úč inné p o m o c i zapotřebí . M o u s n a h o u je vysvětlit vám, proč byste se nad s v ý m z d r a v í m měl i zamýš le t předevš ím vy sami, a vás i lékaře upozorni t na důsledky, které př ináší zneuž ívání c h e m i c k ý c h léčiv.

Nyní se zaměř íme na ty faktory, které se staly pro některé a někdy pro většinu z nás samozře jmou součástí života, a nikdy by nás nenapadlo, že j sou to právě ony, které n á m mohou způ­sobit tolik těžkostí. Po přečtení této kapitoly snad pochopíte, že je m ů ž e m e všechny shrnout pod jednotný název:

D r o g y

Za drogy je nutno považovat všechny látky které působí v lid­ském organismu jako kyvadlo. To znamená, že dosažená pří­jemná a příznivá úroveň po jejich požití se zhoupne stejnou mě­rou do opačné polohy po jejich vstřebání. Aby se člověku ulevilo, potřebuje další dávku, která kyvadlo zvrátí zpět. Č í m více a častějších dávek, tím více se kyvadlo rozhoupe, až jedno­ho dne jeho výkyv překročí únosnou hranici a člověk onemocní, případně umírá.

Vše, co člověk přijímá, působí jako kyvadlo, j inak b y c h o m ne­měli hlad ani žízeň, ale to jsou kyvadla v přirozené úrovni, kte­rá jsou našimi opravdovými pomocníky. Kyvadla, která rozhý­be látka extrémně kyselotvorná nebo extrémně zásadotvorná, nás posouvají do nepřirozených úrovní, které jako by se našeho fyzického těla příliš nedotýkaly. Většinou jsou lákavější náhraž­kou přirozených látek, které potřebuje, a ono tudíž strádá pod-výživou.

U všech níže uvedených látek hovoříme více či m é n ě o závislos­ti, kterou kyvadlo vyvolalo. V krátkosti si také povíme, co s tím.

Chemické látky způsobující změněný stav vědomí N e m ů ž e m e je opominout, protože patří k t ě m nejnebezpečněj-ším. V první fázi vyvolají více než ext rémně zásaditou reakci, a člověk, který je požil, se ocitá ve zcela j iném světě, který již jeho vědomí není schopno příliš akceptovat. To trvá tak dlouho, dokud drogu organismus nevyloučí. Jakmile se to stane, ky­vadlo jej zhoupne do stejné extrémní kyselosti, kde je mu velmi zle. Potřebuje novou dávku. Po těchto opakovaných zážitcích netrvá většinou dlouho a j eho identita chce sama opustit tento reálný svět. Jeho nerovnováha se prohlubuje daleko rychleji než v případě j iných chemických produktů a on ví, že stačí „zlatá rána", velká dávka drogy, a bude zbaven pozemských starostí a problémů a bude žít cosi jako nirvánu. Ale bohužel pouze cosi. Ocitá se jaksi na vedlejší koleji, odkud se jen těžko vrací na původní dráhu. Je potřeba m n o h o „š íbování" a přeha-

zování výhybek, než se dostane opět zpátky na tento svět, a za­číná od začátku.

Tvrdé či m ě k k é droze, která nejprve uvede do zásady, propadne především člověk kyselejšího charakteru. Člověk s velmi expan­zivní, odstředivou energií, kterého nechce nikdo, většinou pro ne­dostatek času, poslouchat. Jeho aura se rozpíná více a více a náhle okusí cosi, co na začátku jeho energii zastaví, on se zklidní a ná­sledný pohled do vlastního nitra vnímá jako něco velmi pozitiv­ního. Ano, zpočátku stačí droga měkká, postupně však přechází k č ím dál tvrdší, až už není cesty zpátky.

Člověk zásaditějšího charakteru se d r o g á m spíše vyhýbá, proto­že mu nevyhovuje jejich prvotní prudký přesun do hlubší zása­dy. Když už je přijme, obrací se spíše k př írodním drogám, které nezpůsobují tak velký výkyv rovnováhy. M e z i přírodní drogy patří kupříkladu mar ihuana a houbičky. Sáhne-li po nich člověk s jangovou krevní skupinou, jedná se vždy spíše o skupinu B R h - n e b o 0 R h - ale většinou ne o 0 R h + . Tato krevní skupina je vůči látkám uvedeného charakteru imunní .

Odvykání těmto lá tkám je velmi složité. Vyžaduje nejen postup­né snižování dávek, kterým se zkracuje dráha kyvadla, ale pře­devším individuální péči, dávající lásku a pozornost.

Alkohol

Zde je tomu opačně. Alkohol je p o m o c n í k e m pro osoby jangové-ho typu. On nejprve silně okyselí, takže nastřádanou energii in-trovertního člověka osvobodí a u m o ž n í mu, aby se cítil uvolně­ně. To, že ho vzápětí vrhne do stejně velké zásady, vnímá až po jeho vstřebání. Aniž by tomu rozuměl, přidá si další dávku, kte­rá pomůže, opět okyselí. A tak to jde dál a dál.

A jak je tomu s odvykáním? Alkohol se v těle přeměňuje na tuk, o n ě m ž víme, že je kyselotvorný. Proto prvotní kyselá reakce. Tento tuk je však využitelný do určité míry pouze jako zdroj energie, a když jí nevyužijeme, ukládá se, a to především v ját-

rech. Protože jangové typy mají d a n o u sníženou činnost jater, je to pro ně obzvlášť nebezpečné. Dalš ím místem, kde se ukládá, jsou cévy. Hladina cholesterolu stoupá.

Co tedy dělat, aby chuť na alkohol vymizela? Dostatek pohybu, používání kvalitních tuků a postupné snižování denních dávek, aby se kyvadlo pozvolna zastavovalo.

Kyselé typy alkoholu příliš neholdují, protože j im prvotní kyselá reakce skutečně neudělá dobře, a tak toho raději včas zanechají.

Cigarety I cigareta je d o m é n o u osob zásaditého charakteru. Okyseluje tvorbou kysličníku uhelnatého, který okyseluje s á m o sobě a na­víc na plicních buňkách obsadí místa, kde se váže kyslík, jenž je zásadotvorný.

Cigaretový kouř je extrémní zásada, kyvadlo se tedy nejprve vy­chýlí do kyselosti a posléze do zásady. Opět je třeba další cigare­ty, aby bylo dosaženo potřebné kyselosti.

I zde platí totéž, co u alkoholu. Kvali tní kyselotvorná strava, do­statek pohybu a postupné snižování dávek. N á h l é vysazení ci­garet jen proto, že to doporučil lékař, manžel nebo manželka, či že se všeobecně soudí, že kouření ohrožuje zdraví, m ů ž e mít ne­čekané i tragické následky.

Kyvadlo je rozhoupáno, a pokud se jeho pohyb přirozeně neza­staví, potřeba zůstává. Není-li uspokojena, vyvolává hluboký stres. A o tom j sme již hovořili. Ano, kouření je škodlivé, protože kuřáka opět dostává do nepřiměřené roviny. Ale na to, aby se kyvadlo zastavilo, je třeba nejprve zpomalovat jeho pohyb.

Kyselé typy jsou nekuřáky a mezi kuřáky rovnovážných typů nenajdete závislost. Ti kouří pouze pro potěšení.

Rafinovaný cukr Snad ještě n ikoho nenapadlo, že cukr, a obzvlášť rafinovaný, je také drogou, pouze mírnější. Nikoho nenapadlo zřizovat léčeb­ny a centra zabývající se léčením cukrové závislosti. Ale věřte nebo ne, ona si to skutečně zasluhuje. V tuto chvíli si s ní musíte ovšem poradit sami.

Chuť na sladké se objevuje výlučně u kyselých, m é n ě rovno­vážných typů. Kyselý typ cukr potřebuje, aby dosáhl potřebné zásady, ale potřebuje cukr přírodní, obsažený v ovoci. Neuškodí mu ani konzumace přírodního řepného sirobu, sirobu z topi-namburu, melasy, třt inového sirobu a podobně. Avšak bílý, rafi­novaný cukr je pro něj zhouba. Jedná se o extrémní poživatinu, která opět zhoupne kyvadlo nejprve do zásady a následně do stejné kyselosti. Je to totéž jako u všech ostatních drog. Je-li rafi­novaný cukr, obsažený v čemkoliv, vstřebán, organismus poža­duje další. Znáte to jistě b u ď z vlastní zkušenosti nebo ze zkuše­nosti j iných. Určitě jste říkali nebo slyšeli větu: „Jestli si hned nedám kousek čokolády, tak u m ř u . "

Ať tedy c h c e m e nebo ne, cukr patří do skupiny drog. Jak si s t ím poradit? O b d o b n ě jako u všech ostatních drog. Za­

čneme konzumovat zásadotvorné potraviny, mezi nimiž bude m n o h o ovoce (obzvlášť pro typy velmi kyselé, kupř. s krevní skupinou A 2 R h - pro ty je vhodné zařadit pro začátek pouze ovoce), sladit b u d e m e různými přírodními siroby. Budeme-li používat med, je třeba počítat s t ím, že pokud není od divokých včel, obsahuje alespoň 50 % rafinovaného cukru, kterým jsou včely dokrmovány, a to je třeba zakalkulovat do denního limitu cukrovinek, který b u d e m e postupně snižovat. Budeme-li mít dostatek přírodního cukru, nebude to ani tak obtížné.

Když už j sem se zmínila o medu, kyselé typy se mus í vyhnout medu lesních včel, protože ty ho vyrábějí z výměšků mšic, obsa­hujících nestrávený cukr. Tento m e d je kyselotvorný. Patří tedy zásaditým nebo rovnovážným typům.

Sůl Rovněž sůl patří mezi drogy. Solí především zásadité typy aby dosáhly kyselosti. Sůl je silně kyselotvorná a nemá-li zásaditý typ dost přirozené kyselosti, dosoluje ji. Potřeba soli zcela pros­tě vymizí, když začne jíst stravu, která přirozeně okyseluje, pře­devš ím maso.

Potřeba soli je i dobrým indikátorem rovnováhy zásaditého ty­pu. Nepotřebuje-li již sůl, je vše v pořádku.

Sůl úzce souvisí s krevním tlakem. Kyselý typ, který má tlak při­rozeně vyšší, se bude intuitivně soli vyhýbat, aby tlak nadále ne­zvyšoval. Zásaditý typ s přirozeně n ízkým t lakem sůl naopak potřebuje.

Kofein Kofein je obsažen v m n o h a produktech, hlavně v kávě a coca-co-le. Je známo, že kofein krevní tlak nejprve zvýší, odbourá úna­vu, ale pouze dočasně. Přibližně po dvaceti minutách nastává útlum. O v š e m ne u každého. Jsou lidé, kteří neusnou, kdyby si nedali večer kávu. A jsou naopak tací, kteří, když si ji večer dají, nespí celou noc. Jejich krevní tlak je dlouho zvýšený.

Je to způsobeno tím, že káva patří mezi extrémně j inové po­chutiny. To znamená, že kyvadlo se nejprve vychýlí směrem do zásady a postupně se převáží do kyselé roviny, kde delší dobu přetrvá. Člověk zásaditého typu se tedy nejprve necítí až tak dobře, ale po určité době, přibližně po uvedených dvaceti minu­tách, se jeho krevní tlak zvýší a on zůstává čilý tak dlouho, do­kud efekt kofeinu zcela nepomine. Krevní tlak zásaditých typů je trvale nižší a jeho mírné zvýšení je mu opět prospěšné.

Opačně je na tom typ kyselý. Nejprve se cítí dobře, protože jeho přirozeně vyšší tlak poklesne a zbaví ho únavy, kterou vyvolá­vá. Po uvedené době ovšem dochází k opaku, jeho krevní tlak stoupne nad normál a on se cítí velmi unavený.

V případě kofeinu vzniká závislost u obou metabol ických typů. Ty kyselé pijí kvanta kávy a koly pro okamžitý efekt, ty druhé pro efekt pozdější. Pravda, kyselý typ propadlý kofeinu jej po­třebuje častěji.

Pro odvykání platí stejná pravidla jako u ostatních drog.

Lepek

Obilná zrna jsou hlavní s ložkou potravy makrobiotiku. Ano, ne­zbývá než souhlasit s tím, že celá a nešlechtěná zrna jsou skuteč­ně energeticky vyváženou potravou. Nic n e n a m í t á m proti to­mu, aby takováto zrna byla zařazena do j ídelníčku kyselých a rovnovážných typů, které již dosáhly metabolické rovnováhy a chtějí si ji udržet. Jsou pro ně velmi prospěšná. Proč?

Obal zrna je jang a obsahuje potřebné vitaminy skupiny B. Vnitřek zrna je j in a obsahuje tolik lepku, kolik potřebuje zrno k tomu, aby vyklíčilo. Lepek je totiž molekula, která obsahuje všechny potřebné živiny ke vzniku nového života.

V tuto chvíli byste si m o ž n á řekli - báječné, velmi výživná poživatina. Ale omyl. O n a tyto živiny neuvolní dříve, než obdr­ží pokyn ke vzniku nového života. Do té doby je pouze shro­mažďuje, k č e m u ž jí značně d o p o m á h á její lepivý povrch. Odtud její název. Přilepí se k čemukoliv, na stěnu tenkého střeva, na krevní buňky, orgánové buňky, všude „ k r a d e " živiny a čeká pouze na správný povel. M o ž n á vás teď napadá totéž co mne, ale necháme si to na příště.

Jako droga je lepek nejméně nebezpečný, ale do určité míry jej mezi ně mus íme počítat. Lepek se chová stejně jako rafinova­ný cukr, co se týká kyvadla. Také existuje m n o h o lidí, kteří se bez pěti krajíců chleba k j e d n o m u tenkému plátku masa neobe­jdou. Říkají, že se bez něj prostě nenajedí.

Vraťme se nyní k tomu zdravému zrnu. K č e m u naše společnost potřebuje zrno především? K výrobě mouky. A mouku k tomu, aby pekaři napekli co nejvíce chleba, pečiva a ostatních výrob­ků. A aby se j i m dobře peklo, začali j sme zrno šlechtit, protože to původní, s jeho př i rozeným obsahem lepku k zabezpečení další-

ho života, j i m příliš nevyhovovalo. M á l o lepilo. A tak j sme ho začali šlechtit, aby se obsah lepku zvyšoval. Dnes vnitřek zrna nic j iného než lepek neobsahuje. Ale to je n á m ještě málo, obal zrna také snižuje kompaktní podobu těsta, tak pryč s ním. Vý­s ledkem je současná bílá vymílaná mouka, která velmi pomáhá pekařům při práci a velmi poškozuje naše zdraví. A což teprve taková koupená bábovka, která obsahuje m n o h o bílé mouky, m n o h o rafinovaného cukru a m n o h o konzervačních přísad, aby se n á m nedejbože nezkazila.

Člověk zásaditého, jangového typu není schopen lepek, právě tak jako rafinovaný cukr, vůbec zpracovat, je pro něho jedem. Kyselý typ jej minimální množství snese, ale opravdu jen mini­mální.

A jak je to s kyvadlem, které lepek rozkýve. Je m n o h e m vypočí­tavější než rafinovaný cukr, vede jej k tomu zakódovaná úloha zabezpečit přežití. To znamená, že u zásaditého typu se kyvadlo vychýlí nejprve do kyselosti a u kyselého typu do zásady. A ký­vá a kývá a oba typy poškozuje. A kývá až za hranici b o d u únos­nosti obou typů. Vždyť on potřebuje zabezpečit nový život, ale ne ten náš.

V případě lepku n á m t í m p á d e m n e p o m ů ž e snižovat jeho dáv­ky, on je totiž za hranicí extrémních potravin. U lepku nezbývá nic j iného než si tuto skutečnost uvědomit a přestat ho přijímat. Pokud se začnete stravovat v souladu s vaš ím metabol ickým ty­pem, m o h u vás z vlastní zkušenosti ujistit, že v á m již po velmi krátké době přestanou potraviny, které ho obsahují, chutnat.

Věřte nebo nevěřte, lepek je v současné době z oblasti potravin největším nebezpečím, které na člověka číhá.

ZAŽÍVACÍ SYSTEM

Zabýváme-li se stravou, n e m ů ž e m e se vyhnout několika s tručným v ě t á m o zažívacím systému. Zažívací sys tém rozdělujeme na několik hlavních úseků

z hlediska trávení potravin. Celý trávicí systém je obecně kyselý, jin, to znamená, že když řekneme, že ústa j sou zásaditá, mají průměrně pH pouhých 7,2. To b y c h o m u krve, která je obecně zásaditá, jang, považovali za kyselost. Vždy totiž označujeme nejprve celý systém a pak rozlišujeme jeho podsystémy. Začne-me-li od začátku - č lověk je jang a dělí se na ženu jin a muže jang. Zrovna tak trávicí sys tém jin se dělí na:

ústa jang - zásaditá žaludek jin - kyselý slinivku a dvanáctník jang - zásadité střeva jin - kyselá

Samozřejmě i toto rozdělení je pouze hrubé, každá další část jed­notlivých úseků zažívacího traktu se dělí dále. Ale nyní n á m po­stačí. Pro tuto chvíli nás bude zajímat hlavně žaludek, jenž je ve své horní části jin, protože obsahuje buňky, které vylučují kyse­linu chlorovodíkovou, jež je si lnou kyselinou.

Dolní část žaludku je jang, vylučuje pepsin a renin, které jsou zásadité. Charakterist ikou kyselého typu, případně překyselení, je pálení žáhy, způsobené nadbytkem kyseliny chlorovodíkové a nepev-n ý m „uzávěrem" mezi j ícnem a žaludkem, takže kyselina chlo­rovodíková „ u n i k á " zpět do j ícnu. Jedná se o kyselý, jinový, od­středivý stav.

Z důvodu překyselení jsou i žaludeční vředy doménou kyse­lých typů. Nadbytek kyseliny chlorovodíkové aktivuje pepsin a renin a spolu j sou schopny „natrávit" žaludeční sliznici.

Rakovina je vždy důs ledkem nerovnováhy jang nebo jin. Proto­že v současné době m ů ž e m e hovořit o překyselení lidstva vzhle­dem ke konzumované potravě, budou j í opět více ohroženy ky­selé typy. Tudíž i rakovinou žaludku.

SYMPTOMY

Které vypovídají o tom, že konzumujeme potraviny naše­mu typu neodpovídající, případně nevhodně kombino­vané:

- průjem - časté a páchnoucí větry - nadýmání - „ t ě ž k o " po jídle - únava po jídle - říhání po jídle - pálení žáhy - svíravý pocit až bolest na hrudi a v j ícnu, spojený s ř íháním - nadbytečné ki logramy nebo naopak přílišná hubenost - psychické problémy, např. agresivita po určitém druhu po­

travin nebo nervozita, pocit neklidu po jídle

VÁHA A TVAR NAŠEHO TĚLA

Přistoupit na svůj metabolický typ je nejlepší způsob, jak se zbavit nežádoucích nebo naopak přibrat chybějící kilogra­my. Na začátku je ovšem třeba počítat s tím, že k úbytku do­

jde v obou případech, protože za léta nashromážděný lepek mů­že činit až jednu pětinu naší váhy. Takže někteří jedinci mohou ztratit b ě h e m čtyř až šesti týdnů i deset či více kilogramů, ti hube­ní dva až tři. Přibližně v té době se u hubených ubývání zastaví a začnou přibývat. Ti, kteří byli na začátku trošku kulatější, náhle zjistí, že již kila neubývají, ale začíná se j im tvarovat postava.

V každém případě přibližně tak po roce dodržování upraveného stravovacího režimu budete konstatovat, že vypadáte přibližně tak jako ve 20 či 30 letech, j e n o m poněkud starší.

K d y ž ř íkám po roce, neznamená to, že celý rok budete dodr­žovat striktní dietu, vyplývající z vaší krevní skupiny. Ta je pou­ze krátkodobá. Pak je třeba přejít na dietu odpovídající vašemu individuálnímu typu.

MNOŽSTVÍ KONZUMOVANÉ

STRAVY

Smnožstv ím potravy, která odpovídá našemu metabolické-mu typu, se nemus íme v ž á d n é m případě trápit. V prvních dnech se n á m bude zdát, že se n e m ů ž e m e dojíst, protože

n á m stále ještě chuťově budou chybět potraviny, které nyní ne­můžeme, a náš žaludek byl do této doby zvyklý na velké porce. Srovnejme přece - 1 0 0 g masa logicky není tolik jako 100 g masa, omáčka a pět knedlíků.

Ale věřte mi, za pár dnů, nejpozději za týden, se váš organis­mus srovná a vy náhle zjistíte, že vašeho hladu ubývá. To proto, že vaše tělo dostalo přesně to, co potřebuje ke své výživě. Ti, co se dříve přejídali, aniž věděli proč, náhle zjišťují, že j i m opravdu stačí málo, a navíc ne příliš často. Hlad je totiž pouze volání na­šeho těla po živinách, které potřebuje. Č í m m é n ě mu jich dává­me, t ím častěji se ozývá.

Důležitou zásadou, kterou o v š e m mus íme dodržet, je, že ozve-li se v případě, kdy naše strava je vyvážená, nesmíme ho neslyšet. Je třeba mít vždy u sebe něco, co odpovídá našemu ty­pu, a hned své tělo uspokojit. N e n í to vždy jednoduché, ob­zvlášť na návštěvách u přátel, kteří o vaší snaze nic nevědí. Těž­ko se v á m bude říkat - „Promiňte, mohl bych si vzít pouze ten salám z chlebíčků a ostatní v á m n e c h a t ? " nebo „ M o h l bych si vzít pouze zeleninu a ostatní n e c h a t ? " Vyřešte to vždycky tak, že vy přinesete to, co můžete jíst, samozřejmě dostatečné množ-

ství, abyste mohli nabídnout ostatním a zbylo dost i vám. Třeba pochopí, a když ne, vy nebudete mít problémy. J inak se může velmi dobře stát to, co z n á m z vlastní zkušenosti . Budete mít hlad.

Při společném podnikovém obědě, kdy je dáno menu, se ne­bojte požádat o výjimku ve skladbě jídla. Ale vždy dřív, než jej přinesou na stůl. A to jak v soukromí, tak při oficiální příležitos­ti. Necháte-li na talíři to, co v á m nevyhovuje, nepůsobí to vždy dobře. Předejdete-li tomu včas, všichni se budou spíše zajímat, proč to děláte, a m o ž n á také pochopí.

DĚLENÁ STRAVA

Uvedený způsob stravování již naší široké veřejnosti při­blížila Lenka Kořínková. Jistě jste s n ím obeznámeni i vy. M u s í m s ní souhlasit, i když ne všechny kombinace zce­

la odpovídají naš im pravidlům. Když si dobře prostudujete roz­dělení potravin dle pravidel jin a jang, sami pak dokážete velmi snadno určit, které potraviny můžete a nemůžete kombinovat. Pravda, kombinovat dovolené potraviny b u d e m e až v druhé fá­zi, ale nebude na škodu, když si stručně vysvětlíme, proč je lépe nekombinovat, anebo kombinovat s uvážením.

Vzpomeňte si, co j sme si říkali o zažívacím systému. Ústa a sliny jsou zásadité, to znamená, že jejich enzymy natráví potravu ky­selou, jin. Na potravu zásaditou, jang, nepůsobí (zde upozorňu­ji, že je třeba rozlišovat potravu zásaditou, která je kyselotvorná, a opačně). V žaludku je kyselé, jin prostředí, které kyselá potra­vina opomíjí a prochází j ím bez toho, že by vyvolala zvýšenou sekreci kyseliny chlorovodíkové. Kyselá potravina projde tedy ža ludkem přímo do dvanáctníku, kde je opět prostředí zásadité a ona může být trávena dále.

Představme si nyní, co se děje, vložíme-li do úst (nebo těsně po sobě) kupříkladu brambor spolu s masem. B r a m b o r je zásado-tvorný a jeho trávení začíná již v ústech, a tak nařídí celý zažíva­cí systém na trávení zásadotvorné potraviny. Spolu s m a s e m do­jde do žaludku, b rambor projde do dvanáctníku, ale v žaludku nebylo zvýšeno množství kyseliny chlorovodíkové, která je nut­ná k aktivaci pepsinu a reninu. Jedině tak je možné natrávit ma­so. Není okyseleno, dvanáctník ho tedy n e m ů ž e přijmout, takže

nestrávené maso n á m leží v žaludku a pomalu hnije. Hnije tam tak dlouho, dokud kyselá potravina, v tomto případě brambor, není zcela stráven, což trvá přibližně čtyři hodiny a vy nesníte samotnou potravinu kyselotvornou. Jedině tak m ů ž e být znovu zvýšeno množství kyseliny chlorovodíkové.

Jíte-li tedy pouze nevhodné kombinace, maso není nikdy dů­kladně stráveno a ve vašem systému vyvolává pouze hnilobné procesy. Ještě horší stav nastává, kombinujeme-li maso s ovo­c e m nebo cukrem nebo kteroukoliv extrémně j inovou drogou.

Nic z toho nás neohrozí, dosáhneme-li stavu dokonalé rovnová­hy. I v mládí a nižš ím věku j sme vůči hni lobným procesům odolnější, mají na svědomí pouze naše zjevná nadbytečná kila, případně spolu s přibývajícími léty n á m bude těžko po jídle a b u d e m e se cítit unaveni. Ale jen do té doby, než přijde nevidi­telná nemoc.

POTRAVINOVÉ DOPLŇKY

Bohužel musíme konstatovat, že všechny potraviny, které dnes konzumujeme, byť sebevíc odpovídají našemu typu, už zdaleka neodpovídaj í tomu, co by n á m měly z nutriční­

ho hlediska poskytnout. Zvířata se nepasou tak často, jak by mě­la, živíme je potravou chemicky pěstovanou, antibiotiky, aby přežila do doby, kdy mají být zabita a prodána, steroidními hor­mony, aby jejich masa bylo co nejvíce. S rostl innými produkty jsme na tom stejně. Hnoj íme je b ě h e m vegetačního období něko­likrát, ze stejného důvodu, aby jich bylo co nejvíce a byly co nej-větší. Díky tomu nejenže konzumujeme potraviny již překysele-né, ale už dávno neobsahují všechny živiny, které b y c h o m měli jejich konzumací získat. Nemáme-l i tedy k dispozici skutečně přirozeně vypěstované potraviny, nezbývá než potřebné živiny doplnit potravinovými doplňky.

Ale ani v i taminy a minerální látky nelze doporučovat univer­zálně pro každého, i zde je třeba přihlédnout k metabol ickému typu. V současné době nejsou na našem trhu vi taminové doplň­ky, které by byly plně v souladu s potřebným dělením. Jedinou firmou, která se touto problematikou již zabývá, je Nutra Bona, s. r. o., jež tyto potravinové doplňky do budoucna připravuje. I výrobky, které již na trh uvedla, mají velkou přednost oproti ostatním: ačkoliv větš inou obsahují celou skladbu vi taminů a minerálních látek, j sou množstevně odlišeny a odpovídají nej­více potřebám kyselých typů. Protože, jak už j sme si říkali, naše populace je převážně překyselená, dosahují velmi dobrých vý-

sledků při nastolení rovnováhy, a t ím i léčebných úspěchů při m n o h a zdravotních problémech. Nezapomínaj í ani na tak důle­žitou složku, jako jsou střevní bakterie. Bez nich se totiž schop­nost vstřebávání živin podstatně snižuje. To o n y zabezpečují je­jich štěpení ve střevech, a t ím umožňuj í jejich následný transport do krve. Tento doplněk je obzvlášť důležitý v případě přemnožené kvasinky. Ona totiž většinu těchto bakterií ze stře­va „vyt lačí" a potřebné živiny pak odcházej í z těla ven, tak jak přišly. Je pravda, že vytlačí pouze bakterie, které štěpí látky naši rovnováhu dále narušující, ale pokud úpravou stravovacího re­ž imu začneme rovnováhy dosahovat, jejich určité množství je opět potřeba.

OBECNÁ PRAVIDLA

DĚLENI POTRAVIN

Zpředcházejícího textu jste snad již pochopili, jak důležitá je strava v našem životě. M ů ž e ovlivnit vše, od našich stresů a dramat z nich po­

cházejících přes nemoci až po dokonalou psychickou rovnová­hu. M o ž n á ještě pochybujete, říkáte si - to není možné, aby to bylo tak jednoduché. Je to však naprostá a neoddiskutovatelná pravda, která v sobě skrývá záchranu.

Jak už j s e m se zmínila, několik let j sem pracovala s protiplís-ňovou dietou se skvělými úspěchy. D n e s vím, že největší podíl na tom mělo vyloučení cukru a bílé m o u k y z j ídelníčku nemoc­ných, nikoliv samotné potírání kvasinky. O m e z e n í jejího příjmu z prostředí a potravou bylo jen dí lčím a doplňkovým efektem. Jej ím největším př ínosem bylo a je snížení příjmu kyselotvor-ných potravin a přiblížení se k rovnováze.

Přesto, dosáhla-li vaše nerovnováha již takových parametrů, že se ve v a š e m organismu rozšířila kvasinka a vyvinula se ne­moc, dodržte v počátku i zásady protiplísňové diety. Urychlí to vaše uzdravení a p o t o m už budete moci jen dodržovat stravo­vací doporučení odpovídající vašemu typu.

V této knize se b u d e m e zabývat pouze přísnou dietou, kte­rou je potřeba dodržet přibližně dva až tři týdny jako prevenci nemoci a nastoupení cesty rovnováhy. V případě již propuklého onemocnění je třeba vydržet s protipl ísňovým o m e z e n í m do

odeznění příznaků. Po dosažení optimálního stavu je již m o ž n o přestoupit na mírnější režim, bez vyloučení potravin obsahují­cích plísně. Váš organismus si s nimi už bude umět poradit. Re­cepty mírnější, více individuální diety přinese druhá kniha.

Vrátíme se tedy nyní kamsi na začátek a povíme si o rozdělení potravin z hlediska rovnováhy. M ě l o by pro nás být vodítkem při výběru potravin.

Grafickou pomůcku najdete na přední straně obálky. Nalez­nete v ní pouze obecné rozdělení potravin a typů.

Jak už j sme si říkali v pravidlech jin a jang a blíže rozvedli v kapitole o zažívacím systému, každé jang v sobě skrývá jin a naopak, vše se dále dělí na obě složky.

V praxi to znamená, že kupříkladu krevní skupina 0, která je jang, zásaditá, dostředivá, se dále dělí na dvě složky, R h + jang, dostředivější, zásaditější a R h - odstředivější, kyselejší. I při vý­běru potravin tedy 0 R h + bude volit pouze potraviny silně jang a 0 R h - spíše potraviny m é n ě jang.

Jang začíná v horní pravé části kruhu a narůstá směrem dolů, jin začíná v dolní levé části kruhu a narůstá s m ě r e m nahoru. Vzpo­m e ň m e nejprve na základní pravidla o rovnováze. Co je

- jang, je tvrdé, pevné, sušší, horké, tmavší, žluté, oranžové, červené, dozrává v pozdním létě a na podzim, na severu,

- jin je měkké, křehké, vlhké, šťavnaté, s tudené, světlejší, fia­lové, modré, zelené, dozrává na jaře nebo v počátku léta, na jihu.

Nebudeme-l i si vědět rady, která potravina je pro náš typ vhod­nější, řiďme se j imi. V následujícím textu b u d o u ještě upřesněna.

K o n k r é t n í zařazení potravin

J a n g

med nedokrmovaných lesních včel vejce kravské mléko luštěniny ryby drůbež tuky vepřové m a s o skopové maso hovězí maso zvěřina

Jin

kozí mléko kukuřice rýže celá obilná zrna nešlechtěná zelenina ovoce fruktóza med nedokrmovaných lučních včel

Dále je nutno počítat s tím, že každá vnitřnost je více jang než druh masa a ještě více jang každé uzené maso.

Záměrně je vynecháno telecí a jehněčí, protože se jedná o ma-

so mláďat, které j e š t ě není patřičně „zra lé" . D r u h ý důvod tkví ve způsobu krmení zv í řa t ve ve lkochovech. K r m n é směsi obsahují antibiotika, p ř í p a d n ě hormony, aby zvíře bylo uchráněno nemo­ci a předčasně neuhynulo . Tri měsíce před porážkou jsou tyto směsi vysazeny, a b y je organismus zvířete mohl vyloučit. Je-li však poraženo m l á d ě , nestane se tak nikdy z důvodu plánované porážky. Jedná se v ž d y o určité ohrožení j eho života a nevhodné krmné směsi n e b y l y vysazeny.

Uzeniny, jako j s o u párky buřty a m ě k k é salámy, jsou velmi nevhodné, protože obsahují více než 50 % příměsí typu sóji a mouky.

V přehledu nejsou úmyslně uvedeny tavené sýry. To proto, že j sou chemicky zpracované a patří ve své skupině do potravin extrémně jin. Nejsou sice drogou, ale též způsobují silné překy-selení v nevhodné úrovni.

Pro příklad si v e z m ě m e brambory. Rané brambory se slabou slupkou, rostoucí pod zemí, sklizené u nás, j sou jin. Vyhnou se j im tedy všichni s krevní skupinou B a 0. A nebudou je ani pře­hánět AB R h + . Rané brambory se slabou slupkou, dovezené z ji­hu, jsou více jin a budou je konzumovat pouze lidé krevní sku­piny A.

Ovoce

Stejná pravidla platí pro ovoce. Jen ještě více platí: vyrostlo-li na jihu, je jin, a vyrostlo-li na severu, je jang. To znamená, že tropic­ké ovoce je více kyselé (zásadotvorné) než ovoce dozrálé v na­šich krajích a vyhnou se mu všechny zásadité typy, protože je­jich zásadu podstatně zhorší.

Tuky

Tuky všeobecně jsou jang. Dále všechny živočišné tuky jsou jang a všechny rostlinné jin. M e z i nejvyrovnanější ve skupině jang patří vepřové sádlo a ve skupině jin olivový olej. N i c m é n ě

v současné době extrémního překyselení je olivový olej vhodný pro všechny typy.

Výjimku o v š e m tvoří margaríny a rostlinné tuky typu Rama, protože se jedná o chemicky zpracované potraviny Jsou tedy ex­trémně jin, a tudíž příliš okyselující a nevhodné.

Od narození j sme oběťmi m n o h a stravovacích zlozvyků, kte­ré n á m kdosi vštípil jako zdravé a prospěšné. M n o h d y tyto řady nejsou ani dobře míněny, jedná se pouze o obchod. Typickým příkladem takového obchodního stravovacího doporučení jsou reklamy na margaríny - nepoužívejte máslo ani sádlo, jsou škodlivé, zvyšují hladinu cholesterolu a vedou k cévním, srdeč­n í m a m o z k o v ý m poškozením. M a ž t e na své chleby Ramu, flo­ru apod., jedná se o zaručeně rostlinný tuk, který je naprosto ne­škodný, ba př ímo zdravý. A tak mil iony lidí pod vl ivem reklamy v televizi a časopisech postupně přešlo na margaríny v dobré ví­ře, že to prospívá jejich zdraví. O p a k je pravdou. Margaríny jsou sice vyráběny z rostlinných olejů, ale z těch nejméně kvalitních (které by se j inak neprodaly) a navíc chemickou cestou. Bez vlo­žení chemické vazby by olej neztuhl. Dalš ím o m y l e m je zavrho­vání másla a sádla. Sádlo je dokonce nejzdravějším tukem, pro­tože má vyvážený p o m ě r nasycených a nenasycených mastných kyselin. J i n ý m problémem je jejich nadměrná konzumace, která je dědictvím poválečné doby a Magda leny Dobromily Rettigové - nic neošidit, obzvlášť když na to m á m e . A tak se dnes maže máslo pod sýry, paštiky, salámy, přidává se pod vajíčka, maso, na brambory, knedlíky, rýži apod. A př i tom to není potřeba. Dá-me-li trošku tuku pouze tam, kde žádný j iný není, bohatě to po­kryje funkci metabolických procesů, které tuk potřebují.

Krátce o o l ivovém ole j i

Olivový olej je bezesporu nejkvalitnějším (a zdraví nejprospěšněj-ším) rostlinným tukem. Vytváří se přirozenou cestou v buňkách olivového plodu. Buňky obsahují uvnitř membrány chutné aro­matické látky zvané triglyceridy Ty tvoří 98 % obsahu extrahova­né látky z oliv. Není třeba nic přidávat, nic zpracovávat, nemusí

docházet k žádným chemickým či b iochemickým procesům. Jde pouze o mechanické zpracování: mletí, lisování a přelévání. Oli­vový olej je tak bohatý na éterické mastné kyseliny (zejména ty jednoduché), že se stává ideální živinou pro kterýkoli věk: kojen­ce, dospívající mládež i lidi vysokého stáří. V každém věku hrají právě nenasycené kyseliny významnou roli pro vyváženost výži­vy. Olej z oliv je vhodný nejen ve stavu syrovém - snáší dobře i vysoké teploty a dá se tedy použít k pečení, vaření i smažení. A jak rozeznáte dobrý olej od špatného? Především záleží na kva­litě samotných oliv, na způsobu pěstování a lokalitě, kde se pěstu­jí, a především na jejich zpracování. Základními pojmy při rozli­šování jakosti oleje (podle způsobu a stupně zpracování) jsou „klasické lisování za s tudena" a „louhování" .

Podle způsobu zpracování rozlišujeme následující druhy: 1) nejlepší a nejoceňovanější olej je s označením „extra panen­

ský" (extra vergine), z ískaný pouze m e c h a n i c k ý m l isováním za tepelných podmínek nezpůsobujících z m ě n u kvality. Kyselost (množství kyseliny olejové) nesmí přesáhnout 1 %

2) o něco m é n ě ceněný, avšak stále ještě dobrý je „panenský" (vergine), z ískaný ste jným z p ů s o b e m jako předchozí, povolená kyselost však m ů ž e být až 2 %

3) olivový olej „bez p ř í d o m k u " vznikl smíšením rafinova­ných olivových olejů s různými oleji panenskými, kyselost 1,5 %

4) nejméně kvalitní olej je „z ol ivových výl i sků" (di sansa ď.oliva), získaný kombinac í rafinovaných extraktů z výlisků s oleji panenskými, kyselost nejvýše 1,5 %.

Z této klasifikace tedy vyplývá, že pro naše účely je nejvhod-nější olivový olej s označemín „vergine", pro nejvyšší obsah ky­seliny olejové. Předpisy zavazující výrobce k uvádění údajů na etiketě jsou velmi přísné. N e n í to o v š e m nejdůležitějším vodít­k e m pro nákup opravdu kvalitního oleje. Velmi často se na trhu objeví olej, na etiketě náležitě označený, ale jeho kvalita tomuto označení neodpovídá. Jak se můžete lépe orientovat?

- starý olej ztrácí chuť i kvalitu, proto kontrolujte d a t u m vý­roby a hranici použitelnosti

- světlo snižuje kvalitu oleje, proto by m ě l být p lněn do tma­vých, nejlépe zelených lahví

- při skladování v teple dochází k chemickým reakcím, které podstatně sníží kvalitu

- kvalitní ol ivový olej s označením „extra verg ine" skutečně voní po olivách

K o ř e n í

Všechna ostrá koření včetně soli j sou extrémně zásaditá, silně okyselující. To znamená, že je vyhledávají nevyvážené zásadité, jang typy. O v š e m pouze do té doby, než vyrovnají svůj metabo­lismus v rámci svého typu. Chuť na tyto přísady přirozeně vy­mizí. Je to hlavní vodítko nastolené rovnováhy.

Sladké a značně voňavé koření je d o m é n o u kyselých typů. Je kyselé a zásadotvorné.

Lehce pikantní koření j e m n é chuti je vyváženou potravinou. K té se vrací oba typy po dosažení rovnováhy.

P o c h u t i n y

Kečupy, různé ostré omáčky a dresinky vyhledávají zásadité ty­py, protože se jedná o extrémní zásadu, která nejprve okyselí.

S ladké pochutiny vyhledávají naopak kyselé typy, protože je nejprve uvedou do zásady.

Nejlépe to p o z n á m e u hořčice. Obyčejná, plnotučná hořčice, která je kyselejší a ostřejší, vyhovuje zásadi tému jang typu. Kremžská hořčice, mírně nasládlá, je pochoutkou kyselého jin typu.

I tyto chutě vymizí po nastolení rovnováhy. Vrátíme se k při­rozeným nekonzervovaným ze leninovým pří lohám.

DOPORUČENÍ PRO JEDNOTLIVÉ KREVNÍ SKUPINY

Jak j s e m se již zmínila, na přední straně obálky je uveden graf, který obecně řadí krevní skupiny dle zásady a kyselosti k různým d r u h ů m potravin. Neplat í však, že by kupříkladu

lidé s krevní skupinou AB R h + měli konzumovat pouze kozí mléko. Z n a m e n á to pouze, že je pro ně nejstravitelnější. Povíme si tedy nyní, co všechno můžou jednotl ivé krevní skupiny jíst a dodržet př i tom zásady přísné, počáteční, očišťovací diety:

R o v n o v á ž n é typy j a n g

Krevní skupina B Rh-

Je to jediná krevní skupina, která bez problémů tráví luštěniny. Dále může konzumovat potraviny určené krevní skupině AB R h - , tzn. kukuřici a rýži, zeleninu, určenou krevní skupině A1 R h - , to znamená zeleninu dozrávající v naší zeměpisné šířce a dozrávající v létě, zeleninu měkčí a bez slupky. Z masa ne­uškodí netučné ryby, které jsou neutrální, a občas bílá masa krevní skupiny 0 R h - . O v o c e typu jang zařazujeme až při mírné dietě. Z potravin, které léčí - ol ivový olej, česnek, cibule, citron, bílé jogurty, zelené papriky, celý pórek.

Krevní skupina B Rh+

Krevní skupina, která opět jediná je schopna natrávit kravské mléko, aniž by j í způsobilo jakékoliv zdravotní potíže. Dále j í přísluší zelenina skupiny A1 R h + , to z n a m e n á zelenina jang, pěstovaná v našich oblastech a dozrávající k o n c e m léta a na podzim, zelenina tvrdší, se s lupkou. Z m a s je pro ni nejvhodněj­ší maso vepřové, případně neutrální středně tučné ryby. Tuky, jako je máslo a sádlo, tráví také velmi dobře. O v o c e typu jang až v mírné dietě a pouze občas. Potraviny léčivé - ol ivový olej, čes­nek, cibule, citron i s citrónovou kůrou, křen, červená řepa, řed-kev, papriky červené a žluté, kapusta, bí lé jogurty, podze'mní část pórku.

Zásadi té typy j a n g - př i rození j ed l íc i m a s a

Krevní skupina 0 Rh-

Této krevní skupině nejvíce vyhovují bílá m a s a a středně tučné ryby. Zelenina typu jang, pěstovaná v našich oblastech, tvrdší, se s lupkou a spíše podzemní části. O v o c e typu jang až při mírné dietě a velmi málo. Prospěšné potraviny - ol ivový olej, citrony s kůrou, kapusta, křen, červená řepa, ředkev, česnek, cibule, bílé jogurty, papriky červené a žluté, p o d z e m n í část pórku.

Krevní skupina 0 Rh+

Nejstravitelnější a nejlepší j sou pro ni červená masa. Zelenina jang - zelenina kořenová a dozrávající na podzim, s tvrdou slupkou, je přípustná. Už ne ovoce, luštěniny, mléko a obiloviny. Z potravin, které léčí, připadá v úvahu křen, červená řepa, řed­kev, kapusta, červené a žluté papriky a ol ivový olej. Mírně jo­gurtu (vždy pouze jako dochucení), p o d z e m n í část pórku.

Rovnovážné typy jin

Krevní skupina AB Rh+

Krevní skupina AB R h + přešla pozvolna ze zásady do mírné ky­selosti. Tato skupina je nejvyváženější. Proto j í bude vyhovovat od každého něco, převahu však b u d o u tvořit potraviny kyselé, a tudíž zásadotvorné. Kozí mléko a výrobky z něho jsou pro tu­to skupinu lékem. M ů ž e konzumovat ryby a občas bílá masa. Převahu by však měla tvořit kukuřice, rýže a brambory se slup­kou. Zeleninu skupiny R h - , dozrávající v létě, měkkou, šťav­natou a bez slupky. O v o c e umírněně a vždy typu jang - tvrdé, se slupkou, zelené, modré a ne tropické. Z důležitých potravin jsou to citrony, ol ivový olej, bílé jogurty (nejlépe kozí), česnek, cibule a zelené papriky, celý pórek.

Krevní skupina AB Rh-

Její hlavní potravinou je kukuřice a rýže. Dále nešlechtěné obilo­viny a zelenina typu skupiny A1 R h + , dozrávající na jaře a v lé­tě, zelená, rostoucí nad zemí. Z m a s j sou občas přípustné ryby. Luštěniny tráví pomaleji, než skupina B R h - , a tudíž je nutné v případě jejich konzumace kombinovat vařené se syrovými (B R h - nemusí) . Občas ovoce skupiny A R h + - tvrdé se slupkou, modré, zelené, dozrávající v našich oblastech. Do j ídelníčku mů­že též zařadit tropické ovoce - lx až 2x týdně. Z doporučených potravin je vhodný rybíz, citrony, kiwi, grepy, česnek, cibule a olivový olej, zelené papriky, celý pórek.

Kyselé typy jin - přirození vegetariáni

Krevní skupina A1 Rh+

D o m é n o u této krevní skupiny je zelenina jang, dozrávající na podzim v naší zeměpisné šířce, tvrdá, žlutá, červená, kořenová, brambory. Dále kukuřice, rýže a jangové ovoce, dozrávající

v pozdním létě a na podzim, tvrdé, červené, žluté, oranžové. Občas ryby. Z doporučených potravin je vhodná zelená paprika, citron, kapusta, olivový olej, křen, červená řepa, ředkev, česnek a cibule, bílé jogurty, zelená část pórku.

Krevní skupina A1 Rh-

Vhodnými potravinami jsou zeleniny jarní a raně letní, zelené, rostoucí nad zemí, pěstované v naší zeměpisné šířce. Rýže, ku­kuřice a ovoce jangové, místní, tvrdé, zelené, modré, šťavnaté, občas tropické. Z doporučených potravin připadá v úvahu cit­ron, kiwi, grep, olivový olej, bílé jogurty, česnek, cibule, zelená vrchní část pórku.

Krevní skupina A2 Rh+

Tato krevní skupina by měla být výhradním konzumentem jan-gového ovoce, dozrávajícího v našem zeměpisném pásmu, tvrdé­ho, červeného, žlutého, se slupkou. Občas možno j inovou zeleni­nu, měkkou, bez slupky, dozrávající v časném létě, nadzemní, zelenou. Velmi málo kukuřice a rýže. Důležitými potravinami jsou citrony, rybíz, olivový olej, česnek a cibule i bílý jogurt, nad­zemní zelená část pórku.

Krevní skupina A2 Rh-

Nejmenší výběr má krevní skupina A 2 R h - . Již z grafu vidíte, že je nejkyselejší, a tudíž každá kyselotvorná potravina ji značně vychýlí z rovnováhy. Je třeba, aby konzumovala nejvíce zásado-tvorné potraviny, jakými je ovoce jin, měkké, šťavnaté, zelené, modré, dozrávající v létě, a obzvlášť tropické ovoce, rostoucí na jihu, vždy bez slupky. Občas je m o ž n o zařadit skutečně netuč­nou rybu.

U všech krevních skupin je však třeba dodržovat zásady dělené stravy, jak je uvedeno níže. V mírnější dietě si povíme, jak mo­hou jednotlivé typy potraviny více kombinovat .

87

Vyrovnané potraviny

Olivový olej je v h o d n ý pro všechny typy. Taktéž bílé jogurty s výj imkou skupiny 0 R h + . Ta by je měla

konzumovat pouze v m a l é m množství, spíše jako přílohu nebo dresink.

Vejce jsou též vhodná pro všechny skupiny, s výj imkou krev­ní skupiny A 2 R h - . Pro tu pouze občas - lx až 2x týdně.

Celozrnné nešlechtěné obiloviny (vynecháváme především pšenici) jsou přípustné pro kyselé typy, o v š e m až v mírné dietě. V přísné je třeba vyloučit lepek v jakémkol iv množství .

Stejně tak brambory. J s o u vhodné pro kyselé typy, ale až po přísné dietě vzh ledem k m o ž n é kontaminaci plísněmi.

Ořechy a semínka, máčená přes noc v citrónové vodě, jsou vhodná pro všechny typy. Bude-li tedy některý z uváděných re­ceptů hlavní potravinou odpovídat vaší krevní skupině a koření nebo ostatní suroviny ne, je třeba je vždy zaměnit surovinou od­povídající v a š e m u typu. To například v praxi znamená, že je-li uváděn zelený pepř a vy jste jangovější typ, zaměníte ho za cayennský. Stejně tak citron. Je-li v receptu uváděn a vy jste opět jangovější typ, přidáte ho i s kůrou nebo j en velmi malé množ­ství, případně vynecháte vůbec.

Česnek, cibule, křen, červená řepa a ředkev patří též mezi vy­rovnané potraviny, i když pro někoho jsou vhodnější, pro něko­ho méně, jak uvádím v předchozím dělení potravin dle krevních skupin. O v š e m pro jejich silné očistné působení není třeba až tak příliš dodržovat jejich dělení. Jak už j s e m říkala, n ě k o m u méně, někomu více, ale p o m o h o u vždy.

Ještě je třeba se zmínit o tom, zda potravinu vařit, dusit, péci či jíst syrovou.

M a s o - syrové je jang, vařením, p e č e n í m a s m a ž e n í m se stává extrémně jang.

M a s o je nejstravitelnější syrové, což o v š e m ne každý je scho­pen akceptovat. Proto b u d e m e volit co nejkratší tepelnou úpra­vu tak, aby maso zůstalo křehké.

Z e l e n i n a - syrová zelenina je jin, tepelnou úpravou získává ex­trémní jin.

Zelenina vařením ztrácí svůj původní energetický náboj, ale získává stravitelnost m n o h a vitaminů. Zeleninu tedy budeme konzumovat zčásti vždy syrovou a zčásti krátce tepelně uprave­n o u (nejlépe při 50 ° C ) .

HLAVNI ZÁSADY PROTIPLÍSŇOVÉ

DIETY

N e v h o d n é potraviny: (jedná se o potraviny, které obsahují plísně a kvasinku nebo množení kvasinky v našem organismu podporují)

cukr bílá vymílaná mouka a všechny výrobky z ní připravené (chléb

a pečivo, cukrářské výrobky apod.) houby plísně (plísňové sýry jako jsou Hermelín, C a m e m b e r t apod., ale

i všechny potraviny napadené plísní či nahnilé. Všechny potraviny konzumovat čerstvé, je prokázáno, že plísně přežívají i teplotu mrazicích boxů. M a s o lze až 5 dnů uchovávat v jogurtu nebo ol ivovém oleji, nejlépe uložené v lednici, zeleninu taktéž nebo v soli)

droždí prášek do pečiva vaječné bílky jablka, hrušky, pomeranče brambory bramborový škrob kvasné produkty (ocet, pivo, víno apod.) mléko a mléčné výrobky (kromě zakysaných acido nebo bifido

kulturou a kozího mléka) burské oříšky

sója a všechny výrobky z ní l i m o n á d y bublinkové nápoje v případě, že j sme kyselý typ musli a sušené ovoce potraviny chemicky barvené, konzervované uzeniny

kořenová zelenina kupovaná naklíčená zrna

Potraviny, které léčí : (vybereme si ty, které odpovídají našemu typu)

vitamin C - citrony, kiwi, grepy, zelené papriky, červený a černý rybíz, papriky červené a žluté, kapusta

olivový olej bílé jogurty, acido, bifido apod., nejlépe d o m á c í česnek cibule křen červená řepa ředkev pórek anýz skořice přeslička měsíček pampeliška

Potraviny, které m o ž n o k o n z u m o v a t : (podle hlavního grafu a typu)

ryby mořské všechna bílá masa vnitřnosti vepřové m a s o skopové maso hovězí maso

zvěřina vaječný žloutek rýže, hlavně hnědá a neloupaná, nejlépe máčená v citrónové vodě rýžové těstoviny zelenina rostoucí nad zemí, zbavená dusičnanů chléb kukuřičný, prosný, rýžový mouku kukuřičnou, hrachovou, rýžovou vaječný žloutek koření, hlavně byl inkové občas dia cukr cornflakes bez m e d u ovoce - broskve, meruňky, angrešt, mal iny a borůvky, červený

a černý rybíz - vždy čerstvé, citron, grepy, kiwi, kokos obilné klíčky

Pozn.: Veškeré maso nakládáme alespoň na 24 hodin do mariná­dy z jogurtu, citronu, ol ivového oleje, česneku, cibule, skořice, anýzu, kopřiv a dalšího koření. M a s o tak zbavíme případných plísňových toxinů, což se v mrazničce nepodaří, ba právě na­opak. Plísně a kvasinka jsou tak odolné, že m n o h d y narůstají i při teplotách těchto zařízení.

Návod na přípravu najdete ve stati Recepty.

A nyní vzhůru do vaření. J s e m přesvědčena, že v á m bude neje­n o m chutnat, ale brzy také pocítíte b lahodárné působení stravy odpovídající vašemu typu.

KUCHAŘKA

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

P Ř Í P R A V A D O M Á C Í H O J O G U R T U

1 l čerstvého nebo sáčkového mléka (ne trvanlivého), 1 jogurt s acido kulturou, 1 jogurt s bifido kulturou

1. dávka Mléko smícháme s acido i bifido jogurtem a rozlijeme do menších skleniček s víčkem. Naplněné skleničky vložíme do hrnce s hor­kou vodou, přiklopíme pokličkou a necháme tak 1-2 hodiny (skleničky můžeme též dát do trouby vyhřáté na 45 stupňů). Když mléko již zjogurtovatělo, skleničky vyjmeme a uložíme do chladničky. Není-li jogurt ještě hotov, vodu mírně přihřejeme a skleničky v ní ještě potřebnou dobu necháme.

2. a další dávky Nyní již jogurty nekupujeme, ale použi jeme 1 1 čerstvého nebo sáčkového mléka, 2 dl již námi vyrobeného jogurtu, vše opět s m í c h á m e a pokračujeme jako u první dávky. Tento postup ne­ustále opakujeme, takže nejen že 1l jogurtu nás bude stát pouze částku vynaloženou na 1 1 mléka, ale předevš ím získáme na­prosto živou acido a bifido kulturu.

Upozornění: Jogurt, který necháme tak dlouho, až se na n ě m začne tvořit žlutavá vrstva, nejenže nekonzumujeme, ale hlavně

nepoužíváme k výrobě další dávky, protože b y c h o m si rozmno­žili i kvasinky proti kterým bojujeme. V tomto případě začneme výrobu jogurtu od začátku.

Nechceme-li se však přece jen výrobou jogurtu zabývat, budeme velmi obezřetní při jejich nákupu. Živé jogurty pozná­me podle toho, že musí být spotřebovány do tří dnů a po celou dobu skladování uloženy v chladničce. Nakoupíte-li takový jo­gurt ráno a než dojdete d o m ů ze zaměstnání bude v teple, bude již k nepotřebě.

Máme-li jogurtovač, je vše m n o h e m jednodušší.

J A K Z B A V I T Z E L E N I N U D U S I Č N A N Ů

Pokrájenou zeleninu vložíme do studené vody, př idáme 1 lžíci citrónové šťávy a 1 lžičku ol ivového oleje a pozvolna na m í r n é m ohni zahřejeme na teplotu l idského těla (zpočátku ověříme jed­noduše v ložením prstu, později se naučíme dobu odhadovat dle používaného tepelného zdroje). Odstavíme a necháme 15 min. louhovat. Ohř íváme i louhujeme bez pokličky, aby z ní dusična­ny opět neskapávaly spolu s vysráženou párou. Zeleninu scedí­me, necháme dobře okapat a v ložíme ji opět do čisté vody a dá­le vaříme bez pokličky.

Stejného efektu docílíme, vaříme-li zeleninu v páře a před za­čátkem vaření ji pokapeme ci tronem a ol ivovým olejem.

M A R I N Á D A N A M A S O A Z E L E N I N U

Jogurt - nejlépe domácí, olivový olej, česnek, cibule, křen, červe­ná řepa, ředkev, citron, anýz, skořice, j inové typy - kopřiva, roz­marýn, jangové typy - přeslička a ostatní koření dle chuti vyjma pepře černého a bílého, sójové omáčky, magi a všech směsí obsa­hujících glutamát sodný. Pepř používáme pouze zelený pro ji­nové typy nebo cayennský pro jangové typy.

Základem marinády je citron, olivový olej nebo jogurt. Na­klepané plátky čerstvého masa (aby marináda pěkně masem

pronikla, naklepáváme i tehdy, když ho chceme marinovat po­krájené na nudličky) posypeme zvoleným kořením, pokapeme citronem. Plátky skládáme do sklenice se šroubovatelným uzá­věrem, každý plátek zalijeme ol ivovým olejem nebo jogurtem a případně proložíme zvoleným druhem doporučené zeleniny. Plátky stlačíme, a je-li třeba, doplníme olivový olej nebo jogurt tak, aby maso bylo zakryté. M a s o na nudličky dobře promíchá­me se zvolenou marinádou a dle potřeby opět zalijeme. Do kaž­dé sklenice vkládáme množství masa pouze na 1-2 porce, aby­c h o m sklenici příliš často neotvírali. Ulož íme do lednice, kde vydrží 5-7 dnů. Takto „předtrávené" maso je velmi křehké a na jeho přípravu postačí pár minut, což ho činí stravitelnějším. Čím déle maso tepelně zpracováváme, t ím je více jang, při dlouhé přípravě dokonce extrémně jang. Ste jným z p ů s o b e m m ů ž e m e marinovat lilek, kedlubnu, okurku a ostatní druhy zeleniny, s t ím rozdílem, že ji nejprve zbavíme dusičnanů a necháme ji v marinádě pouze pár hodin. Potřebujeme-li solit, používáme mořskou sůl, ale až na talíři, nebo solíme omáčku či zálivku. Po-užijeme-li sůl před nebo při přípravě masa, nebude tak křehké.

Pozn.: M a s o i zeleninu naloženou v jogurtu m ů ž e m e před dalším zpracováním omýt nebo restovat či dusit s jogurtem. V případě, že zvolíme rychlou přípravu masa s jogurtovou ma­rinádou, nevkládáme ji na rozpálenou pánev nebo olej, ale na pánev, pod kterou j sme právě zažehli zdroj tepla. J inak nám bude olej nepří jemně „prskat" a znečistí n á m vše kolem. M i m o c h o d e m , jogurt dodá masu výbornou j e m n o u chuť.

K L Í Č E N Í Z R N , S E M Í N E K A L U Š T Ě N I N

Zrna, která chceme nechat naklíčit, nejprve přes noc máčíme v citrónové vodě. Slijeme, rozprostřeme na tác a zalijeme čistou vodou tak, aby byla mírně ponořena. D r u h ý den vylijeme zby­lou vodu, kterou zrna nespotřebovala, a nahradíme ji čistou. To opakujeme tak dlouho, dokud klíčky nedosáhnou přibližně 1 cm výšky. Klíčení provádíme při pokojové teplotě. Vyhneme se kladení zrn na gázu nebo vatu, protože zároveň s klíčky se

většinou objevují i kořínky a těžko je pak z podložky dostává­me. Nejen vyklíčí, ale též zakoření.

Š K R Á B A N Ý Č E S N E K

Potřebné množství česneku nastrouháme na j e m n é m struhadle na prkénko, př idáme trochu soli a lžící nebo lžičkou rozetřeme do jemná. Přidáváme do pokrmů pokud m o ž n o až na talíři (aby se teplotou nezničily jeho skvělé účinky) nebo do pomazánek a salátů.

J O G U R T O V É V L O Č K Y

Na zahuštění jídel jangového i j inového typu m ů ž e m e použít jo­gurtové vločky. Jejich výroba je sice zdlouhavá, zato však doda­jí každému jídlu velmi j e m n o u chuť. Na větší tác rozetřeme jo­gurt, nejlépe domácí, a necháme ho vysušit. Suchý seškrábneme škrabkou na těsto a postup opakujeme. Vyrobíme-li více jogur­tových vloček, než momentá lně spotřebujeme, m ů ž e m e je uložit v lednici v uzavřené nádobě.

V š e o b e c n ě

Většina uváděných receptů je koncipována pro jednu osobu. To proto, že ne vždy se k úpravě stravovacího režimu rozhodne ce­lá rodina. Většinou je to tak, že začne jeden a ostatní se pomalu přidají v okamžiku, kdy několikrát ochutnají. A posléze vynáso­bit množství doporučených surovin jde snadněji než ho od za­čátku dělit.

Uváděné recepty nejsou konečné a striktní. V rámci vašeho typu můžete kombinovat masa, zeleninu i koření. Uvádím-li te­dy v některém receptu kupř., že maso má být mar inováno v tom a tom a v á m to zrovna nevyhovuje, zvolte sami svou chuť. Pou­ze sůl nezaměňujte. Používejte raději mořskou, obsahující pří-

rodní jód. Sůl však nikdy nepřidávejte hned na začátku vaření, ale až v průběhu. To se týká především masa, jehož přípravu sůl zpomaluje.

Na všechny pokrmy z mletého masa používáme plátky ma­sa, marinované v ol ivovém oleji a koření, které má dát pokrmu typickou chuť. Olej z masa nestíráme, zbytek použi jeme na sma­žení. Všechna mletá masa na prkénku dobře propracujeme s dalšími surovinami. Tzn. že prsty maso roztíráme a opět spo­jujeme tak dlouho, dokud necít íme, že vše drží pohromadě. Do masového strojku vkládáme nejprve zeleninu a teprve potom maso, jehož zbytek na závěr mletí ze strojku snadno vyndáme a přidáme k umleté směsi. K d y b y c h o m to udělali opačně, zůsta­la by n á m ve strojku ne zcela umletá zelenina, která by se s ma­sem těžko spojovala. Mletá masa spojujeme b u ď žloutkem, jo­gurtovými vločkami nebo mletou zeleninou. Zelenina dá směsi svoji typickou chuť a nechá vyniknout koření, jogurtové vločky všechny chutě zjemní a žloutek je naopak zvýrazní. Dle toho je m o ž n o všechny recepty kombinovat, případně experimentovat s vlastními nápady.

Je-li součástí receptu vařeného jídla zelenina, předpokládám, že je zbavena dusičnanů, buď v páře nebo p ř í m ý m varem. Takto „předvařenou" zeleninu je m o ž n o dále zpracovávat uvedenými způsoby. Pokrájíte-li ji dříve nebo až později, záleží jen na vás. Neměl i b y c h o m však tento proces opomíjet, protože dusičnany, které dnes koupená zelenina stoprocentně obsahuje, se nejen v těle přeměňují na nebezpečné aminy, způsobující rakovinu, ale navíc se při chemickém procesu přeměny uvolňuje kyslík, který je vhodnou potravou pro aerobní kvasinku.

Připravujeme-li česnekové j ídlo, vaříme pouze část doporu­čené dávky česneku pro navození chuti. Větší část vždy utřeme a přidáváme do hotového jídla. Vařením se v česneku ničí všech­ny látky, kvůli n imž je označován za přírodní antibiotikum.

Připravujeme-li dušená masa, nikdy je nepodléváme stude­nou vodou. Prodlouží se t ím jejich příprava.

Luštěniny zpracováváme pouze b u ď máčené přes noc v citró­nové vodě nebo naklíčené. Při přípravě d b á m e na to, abychom do hotového pokrmu přidali alespoň jednu lžíci nevařených,

máčených nebo nakl íčených luštěnin. Vařením se totiž zničí všechny enzymy, které napomáhají jejich trávení. Všichni jistě znáte staré rčení o vznášení se u stropu. Tomu právě odpomůže­me tím, že hotový luštěninový pokrm bude obsahovat alespoň něco málo vařením nepoškozených enzymů.

Na pánev d á m e za studena l isovaný olej s troškou vody, pak vložíme připravenou surovinu a nakonec zapneme zdroj tepla. Připravované jídlo se takto m é n ě okysličuje.

Ze stejného důvodu rozkrojenou zeleninu na řezu potřeme šťávou z citronu. Ještě lepší je ji hned vložit do marinády a pev­ně uzavřít.

Plísňové toxiny neutralizuje v i tamin C, olivový olej, česnek, cibule, červená řepa, křen, ředkev, pórek.

Ořechy a semena před konzumací máčíme přes noc v citró­nové vodě. M i m o c h o d e m , jsou chuťově skvělé.

Uvedené recepty nejsou d o g m a a také nezahrnují všechny možné kombinace. Je vždy na vás, jakou kombinaci zvolíte, za-chováte-li doporučení vhodná pro váš typ.

Křupadly j s e m nazvala kukuřičný, prosný, rýžový a pohan­kový chléb, který skutečně křupe.

Budete-li mít pocit, že některých druhů receptů je málo, stačí trocha fantazie, případně jakákoliv kuchařka, a tam, kde usou­díte, že by to mohlo vyjít, odstranit všechny zakázané suroviny. Třeba vytvoříte m n o h o nových receptů, které m n e ani nenapad­ly. Budu velmi ráda, když mě pak s nimi i se svými zkušenostmi seznámíte.

POLÉVKY

Nejproblematičtější denní dobou bývají rána, a to ať vstáváte a jste ještě rozespalí nebo přicházíte z práce a jediné, co vás v tu­to chvíli zajímá, je co nejdříve se dostat do postele. Ale většinou máte hlad. A marně si lámete hlavu, co si rychle připravit, když houska s čímkoliv je nevhodná. Od toho jsou přece polévky. M ů ž e t e je ráno, v poledne, večer, ba i v noci. Kdykoliv. Příprava je obvykle velmi rychlá, případně není až tak velký prohřešek uvařit si ji večer, uložit do lednice a ráno pouze ohřát. Proto re­ceptů na polévky je nejvíce.

P O L É V K Y Z Č E R V E N Ý C H M A S

Jsou téměř výhradně určeny pro krevní skupinu 0 R h + . Pouze polévky z vepřového masa jsou určeny pro krevní skupinu B a m o h o u je občas zařadit lidé s krevní skupinou 0 R h - .

H O V Ě Z Í P O L É V K A S E Ž L O U T K E M

1 plátek hovězího masa marinovaný v olivovém oleji a rozmarýnu, 1-2 žloutky, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, mořská sůl, olivový olej

Hovězí maso pokrájíme na malé kostičky nebo nudličky a krát­ce ho orestujeme na zpěněné cibulce. Zali jeme vodou a povaří­me doměkka. V m í c h á m e rozšlehaný žloutek a krátce povaříme.

H O V Ě Z Í P O L É V K A S Č E S N E K E M

1 plátek hovězího masa marinovaný v olivovém oleji a česneku, 1 strou­žek česneku, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, mořská sůl, olivový olej

J e m n ě pokrájenou cibulku zpěníme na o l ivovém oleji, př idáme drobně nakrájené maso a vaříme doměkka. Je-li maso měkké, můžeme vmíchat rozšlehaný žloutek - dle chuti. Takto připra­venou polévku nalijeme na talíř a těsně před j ídlem vmícháme utřený česnek.

H O V Ě Z Í P O L É V K A S K Ř E N E M

Tato polévka se v á m bude zdát na první pohled velmi nezvyklá, ale věřte, že je velmi chutná.

1 plátek hovězího masa marinovaný v olivovém oleji a křenu, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, 1 lžíce strouhaného křenu, mořská sůl, 1 lžíce olivového oleje

Do hrnce s vařící vodou vložíme pokrájenou cibuli a maso, při­dáme olivový olej a vaříme doměkka. Př idáme čerstvě nastrou­haný křen, podle chuti v m í c h á m e rozšlehaný žloutek a krátce povaříme.

H O V Ě Z Í P O L É V K A S B R O K O L I C Í

1 plátek hovězího masa, pokrájený na nudličky a marinovaný v jogur­tu s bobkovým listem, 1/2 středně velké růžičky brokolice, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, 1 lžíce čerstvého jogurtu, 1 lžíce olivového oleje, moř­ská sůl, špetka cayennského pepře

Maso i s marinádou vaříme spolu s ol ivovým olejem doměkka. Brokolici pokrájíme, zvlášť košťálek a růžičku. Do polévky vlo­žíme nejprve košťálek, povaříme cca 5 min. a př idáme růžičku

a špetku cayennského pepře. Ještě krátce povaříme a odstavíme. Na závěr vmícháme lžíci jogurtu.

P O L É V K A Z E S K O P O V É H O M A S A S Č E S N E K E M A Ž L O U T K E M

1 plátek odblaněného a drobně pokrájeného skopového masa, marinova­ného v olivovém oleji a větším množství česneku, 1-2 žloutky, 1 lžíce pokrájené cibule, 1 stroužek česneku, mořská sůl

M a s o s troškou marinády a pokrájenou cibulí vaříme doměkka. Vmícháme rozšlehaný žloutek a na talíři př idáme utřený česnek.

P O L É V K A Z K O S T Í

Tato polévka je velmi důležitá pro masové typy. Obsahuje důle­žité živiny, které v mase nejsou. Měla by být zařazena do jídel­níčku přibližně jednou týdně.

1-2 morkové kosti povaříme spolu s pokrájenou cibulkou a dále polév­ku dle chuti obměňujeme pokrájenými neloupanými rajčaty, cuketou, červenou nebo žlutou paprikou, brokolicí, květákem, červenou řepou, ředkvía tak dále dle vlastní fantazie.

P O L É V K A Z M L E T É H O V E P Ř O V É H O M A S A

1 plátek vepřového masa marinovaný v olivovém oleji a tymiánu, 2 lží­ce drobně nakrájené neloupané cukety, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, na špičku nože mletého kmínu, olivový olej, mořská sůl

Marinovaný vepřový plátek umeleme na m a s o v é m strojku a v ložíme na zpěněnou cibulku. Orestujeme, zalijeme vodou, přidáme pokrájenou cuketu, kmín a krátce povaříme.

Z E L Ň A Č K A

3 lžíce jemně krájeného hlávkového zelí, 2 lžíce cukety, 1 lžíce mletého vepřového masa, 1/2 malé cibule, 1/2 lžičky sladké a špetka pálivé pap­riky, špetka kmínu, 2 lžíce bílého jogurtu, mořská sůl, olivový olej

Na oleji rychle orestujeme j e m n ě nakrájenou cibuli, mleté maso a koření. Zali jeme vodou, př idáme zelí a cuketu a vaříme 10 mi­nut. Před podáváním př idáme jogurt a z a k a p e m e citronem.

P O L É V K A S J Á T R O V Ý M K A P Á N Í M

3 lžíce škrábaných nebo mixovaných jater, 1 žloutek, 1 lžíce olivového oleje, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, 1 jemně pokrájená růžička broko­lice, mořská sůl, olivový olej, špetka cayennského pepře

Na ol ivovém oleji n e c h á m e zpěnit cibulku a př idáme brokolici. Krátce orestujeme, zali jeme vodou a povaříme. Naškrábaná či umixovaná játra dobře promícháme se ž loutkem a necháme je skapávat ze lžíce do polévky. Krátce povař íme a teprve nakonec př idáme sůl a cayennský pepř.

D R Ů B E Ž Í P O L É V K Y

Jsou nejvhodnější pro krevní skupinu 0 R h - , ale také je m o h o u konzumovat lidé s krevní skupinou 0 R h + (ti o v š e m spíše polév­ky z krůtího masa) . Dále j sou vhodné pro krevní skupinu B R h + a R h - , AB R h + , m é n ě j iž pro AB R h - . Krevní skupiny 0 a B budou vynechávat zelenou zeleninu.

K E D L U B N O V Á P O L É V K A S K U Ř E C Í M M A S E M

1 větší kedlubna, 2 lžíce mletého kuřecího masa (z naložené směsi na kuřecí karbanátky), 1 malá cibule, olivový olej, mořská sůl, špetka su­šené nebo 1 lžička čerstvé bazalky

Cibulku nakrájíme najemno, zpěníme na trošce oleje a př idáme mleté kuřecí maso. N e c h á m e lehce orestnout a zali jeme výva­rem, který j sme připravili z nastrouhané kedlubny a 5 min. po­vařili. Př idáme sůl, j e m n ě sekanou čerstvou nebo sušenou ba­zalku, necháme přejít v a r e m a podáváme.

K U Ř E C Í P O L É V K A S K A P U S T O U

1 plátek kuřecího masa marinovaný v česneku a olivovém oleji, 2 větší listy kapusty, 1/2 malé cibulky, 1 žloutek, kari, mořská sůl, olivový olej

Na zpěněnou cibulku vložíme kuřecí maso, pokrájené na jemné nudl ičky Krátce orestujeme, př idáme j e m n ě nakrájenou kapus­tu, osol íme, okořeníme a ještě krátce restujeme. Př idáme žlou­tek, promícháme a zalijeme vodou. Povař íme a na talíři př idáme sekanou pažitku.

B O R Š Č S K U Ř E C Í M M A S E M

1 plátek kuřecího masa, 1 stroužek česneku, troška pálivé papriky, oli­vový olej, mořská sůl, 1 červená řepa, 1 list kapusty, 1 list hlávkového zelí, hrstka drobně pokrájené cukety neloupané

Plátek kuřecího masa marinovaný v o l ivovém oleji a česneku rychle orestujeme na pánvi z obou stran, mírně podlijeme a krát­ce dusíme (restujeme bez oleje). M a s o vyjmeme, nakrájíme na drobné kostičky a spolu se šťávou z dušení vaříme s červenou ře­pou a ostatními surovinami pokrájenými nadrobno.

P O L É V K A „ K U Ř E C Í R O L A D A "

Připravujeme-li kuřecí roládu, kosti z kuřecího stehýnka ovaří-me, vyjmeme a obereme. K o u s k y masa vložíme zpět do vývaru spolu se 2 lžícemi náplně do kuřecí rolády. N e c h á m e přejít va­rem a m ů ž e m e podávat.

D R Ů B E Ž Í P O L É V K A S B R O K O L I C Í

1 plátek kuřecího masa marinovaný v olivovém oleji a cibuli, hrstka drobně nakrájeného pórku (bílá část), 1 růžička drobně nakrájené bro­kolice, 1/2 cibule, 1/4 lžičky kmínu, 1/2 lžičky sekaného libečku, špetka muškátového květu, mořská sůl, olivový olej

Pokrájenou cibuli a kuřecí m a s o rychle o s m a h n e m e na oleji. Při­dáme kmín, libeček, muškátový květ, sůl, pokrájenou zeleninu a 10 minut vaříme.

R Y B Í P O L É V K Y

Jsou vhodné pro všechny krevní skupiny, vyjma krevních sku­pin rodiny A 2 . Ty jsou vegetariánské. Krevní skupiny 0 a B se vyhnou zelené zelenině.

K přípravě rybích polévek používáme následující druhy mořských ryb: treska, sleď, hejk, halibut, parmice červená, cho­botnice, hřebenatka, žralok, mečoun, oliheň, kambala. M ů ž e m e též použít filety těchto mořských živočichů. V následujících re­ceptech z nich b u d e m e vycházet.

R Y B Í P O L É V K A I .

1 plátek rybího filé, 1 růžička brokolice, 1 stroužek česneku, špetka do­br omysli, mořská sůl

Rybí filé pokrájíme na kostičky a vař íme v osolené vodě spolu s kořením a s j emně pokrájeným košťálkem brokolice 5 minut. Př idáme růžičku brokolice, necháme přejít varem a podáváme s u t řeným česnekem a sekanou petrželkou.

R Y B Í P O L É V K A I I .

2 lžíce pokrájeného rybího filé, hrst pokrájeného hlávkového salátu, hrst pokrájeného listu čínského zelí, kmín, špetka saturejky, zelený pepř, mořská sůl

Rybí filé vaříme 5 minut se solí a kořením, př idáme hlávkový sa­lát a čínské zelí. N e c h á m e přejít varem a podáváme se sekanou pažitkou.

R Y B Í P O L É V K A I I I .

2 lžíce pokrájeného rybího filé, 1/4 pokrájené červené i zelené papriky, špetka muškátového květu, zelený pepř, mořská sůl

Rybí filé vař íme 5 minut se solí, kořením a paprikami. Hotovou polévku rozmixujeme a podáváme se sekanou pažitkou.

R Y B Í P O L É V K A I V .

2 lžíce pokrájeného rybího filé, hrst jemně pokrájeného pórku, hrst krá­jeného listu pórku, 1/2 lžičky koření Sumah Avokádo, 2 lžíce jogurtu, mořská sůl

Rybí filé vař íme 5 minut v osolené a okořeněné vodě, přidáme list i stvol pórku, necháme přejít varem. Odstavíme, a až bude mít polévka konzumační teplotu, př idáme jogurt. Podáváme se sekanou petrželkou.

K E D L U B N O V Á P O L É V K A S L O S O S E M

1/2 středně velké kedlubny, 1/2 malé cibulky, 1 malý stroužek česneku, 1 filé lososa, 2 lžíce jogurtu, 1 lžička sekané petrželky, mořská sůl, cit­rónová šťáva

Kedlubnu nakrájíme na kostičky a spolu s cibulí vař íme v osole­né vodě. Rozmixujeme. Př idáme na malé kostičky nakrájeného lososa a vař íme 5 minut. Př idáme sekanou pažitku, muškátový oříšek. K d y ž polévka mírně vychladne, př idáme jogurt, naškrá­baný česnek, pažitku a trošku citrónové šťávy.

L U Š T Ě N I N O V É P O L É V K Y

Jsou určeny pro krevní skupinu B R h + , občas AB R h + . Ostatní krevní skupiny by je neměly konzumovat . Krevní skupina B nemusí přidávat rozemleté naklíčené luštěniny

H R A C H O V Á P O L É V K A I .

2 lžíce máčeného a naklíčeného hrachu, 2 lžíce hrachové mouky, 1 lžíce oleje, mořská sůl, špetka cayennského pepře

Do vody vložíme nakl íčený hrách, sůl a pepř. Povař íme cca 15 min. a vlijeme na vychladlou jíšku, připravenou z oleje a mouky, osol íme a krátce povaříme.

H R A C H O V Á P O L É V K A I I .

2 lžíce máčeného a naklíčeného hrachu, 1 stroužek česneku, mořská sůl, cayennský pepř

Máčený a nakl íčený hrách rozemeleme na mlýnku na maso, vlo­žíme do vroucí vody, necháme přejít varem a po odstavení při-

dáme propasírovaný či naškrábaný česnek a ihned podáváme se zelenou petrželkou.

Č O Č K O V Á P O L É V K A I .

Připravujeme stejně jako Hrachovou polévku I. a II.

Č O Č K O V Á P O L É V K A I I .

2 lžíce máčené a naklíčené čočky, 1 růžička brokolice, 1/4 lžičky koření Chop-suey, mořská sůl

Brokolici rozdělíme zvlášť na j e m n ě pokrájený košťálek a růžič­ku. Košťálek povař íme 3 min., př idáme pokrájenou růžičku z brokolice, koření a vaříme ještě 2 min. Př idáme rozemletou čočku (1 lžičku si ponecháme), necháme přejít varem, odstavíme a na závěr vmícháme zbylou lžičku mleté čočky a podáváme.

Č O Č K O V Á P O L É V K A I I I .

2 lžíce máčené čočky, 2 lžíce naklíčené čočky, 1/2 menší cibule, špetka kari, 3 nová koření, 3 hřebíčky, 2 menší bobkové listy, 2 stroužky česne­ku, mořská sůl

Koření povaříme 5 minut ve vodě, vy jmeme a př idáme vodu s máčenou čočkou, drobně pokrájený jeden stroužek česneku a 1 /4 cibule. Osolené vaříme doměkka, př idáme zbytek cibule, špetku kari a necháme přejít varem. Počkáme, až polévka vy­chladne na konzumační teplotu, a př idáme rozemletou či drce­nou naklíčenou čočku a 1 stroužek naškrábaného česneku. Zdo­b í m e sekanou petrželkou.

Fazole rozlišujeme dle barvy - od tmavých jang po světlé jin. Tma­vé jsou vhodné pro skupinu B R h + , světlé pro skupinu AB R h + .

F A Z O L O V Á P O L É V K A I .

1 lžíce máčených fazolí, 1 lžíce naklíčených fazolí, 1 lžíce máčených vlašských ořechů, 2 stroužky česneku, 1 menší cibule, koriandr, cayenn-ský pepř, mořská sůl, kopr

Vodu lehce osol íme a př idáme 1 stroužek krájeného česneku, máčené fazole, cayennský pepř a koriandr. Vaříme, až jsou fazo­le měkké. N e c h á m e odstát na konzumační teplotu, vmícháme mleté naklíčené fazole, ořechy a škrábaný česnek. Z d o b í m e se­k a n ý m koprem a z a k a p e m e citronem.

F A Z O L O V Á P O L É V K A I I .

1 lžíce máčených fazolí, 1 lžíce naklíčených mletých fazolí, 1/2 menší ci­bule, 1 stroužek česneku, koriandr, tymián, cayennský pepř, mořská sůl

M á č e n é fazole, tymián, pepř, kor iandr a 1/2 škrábaného česne­ku vaříme, až j sou fazole měkké. Př idáme najemno krájenou ci­buli, necháme přejít varem. N e c h á m e odstát na konzumační teplotu a př idáme mleté naklíčené fazole a zbytek škrábaného česneku.

Z E L E N I N O V É P O L É V K Y

Jsou vhodné pro krevní skupiny 0 R h + , 0 R h - , B R h + , B R h - , AB R h + .

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A I .

3 růžičky květáku, 2 lžíce jogurtu, mořská sůl, cayennský pepř, na špičku nože muškátového květu

Drobně nakrájený košťál povaříme 2 min. a př idáme nakrájenou květákovou růžičku. Odstavíme, n e c h á m e mírně vychladnout a př idáme jogurt, sůl, cayennský pepř a muškátový květ.

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A L E T N Í

Drobně nakrájený košťál povař íme 2 min. a př idáme nakrájenou květákovou růžičku. Odstav íme a n e c h á m e zcela vychladnout. Př idáme jogurt, sůl, cayennský pepř a muškátový květ. Podáváme studené.

B R O K O L I C O V Á P O L É V K A I .

2 růžičky brokolice, 2 lžíce jogurtu, mořská sůl, špetka cayennského pepře

Drobně pokrájený košťálek povař íme 2 min., př idáme pokráje­n o u růžičku, cayennský pepř a ještě krátce povaříme. N e c h á m e mírně vychladnout a př idáme jogurt a sůl.

K A P U S T N I C E

2 lžíce krájeného hlávkového zelí, 2 lžíce jemně krájené kapusty, 1/2 malé cibule, špetka kmínu, mořská sůl, špetka cayennského pepře, oli­vový olej

Cibulku n e c h á m e zpěnit na oleji, př idáme drobně nakrájenou kapustu a hlávkové zelí a lehce o s m a h n e m e . Zali jeme vodou a př idáme ostatní přísady. Vaříme 10 minut.

B O R Š Č

2 menší červené řepy, 1 lžíce pokrájeného lilku, 1 stroužek česneku, 1/4 většího pórku (spodní část), 1 růžička brokolice, 1/2 červené papriky, 1/2 žluté papriky, 1 rajče neloupané, 1 menší růžička květáku, 1 menší cibu­le, 2 dl jogurtu, mořská sůl, cayennský pepř, 1 lžička olivového oleje

Řepu nastrouháme na hrubším struhadle a 5 minut vaříme. Při­dáme jemně nakrájenou cibuli, květák, obě papriky, košťálek brokolice a vař íme dalších 5 minut. Nakonec př idáme jemně na­krájený pórek a růžičku brokolice. N e c h á m e přejít varem a po­dáváme. Do ještě horké polévky na talíři vmícháme směs jogur­tu, utřeného česneku, ol ivového oleje a cayennského pepře.

R A J Č A T O V Á P O L É V K A

1 neloupané rajče, 10 koleček silnějšího pórku, 3 kuličky nového koření a 3 hřebíčky, 2 malé bobkové listy, mořská sůl

V trošce v o d y vaříme 5 minut hřebíček, nové koření a bobkový list. Koření vy jmeme a př idáme na drobné kostičky nakrájené rajče a kolečka pórku. Vaříme 5 minut a podáváme. Na talíři za­kapeme citronem.

Z E L E N I N O V É P O L É V K Y

Jsou určeny krevním skupinám B R h + , B R h - , AB R h + , AB R h - , A1 R h + a Aj R h - .

K A P U S T O V Á P O L É V K A S R Ý Ž Í

2 větší kapustové listy, 2 lžíce vařené rýže, 1/2 malé cibulky, cayennský pepř, sekaná petrželka, mořská sůl, olivový olej

Cibulku zpěníme na oleji, př idáme jemně pokrájené kapustové listy, osolíme, opepříme a krátce dusíme. Zali jeme vodou, přidá­me vařenou rýži a necháme přejít varem. Na závěr př idáme se­kanou petrželku a podáváme.

K A P U S T O V Á P O L É V K A Z A H U Š T Ě N Á

2 větší listy kapusty, 1/2 menší cibulky, 4 křupadla, špetka bazalky, ze­lený pepř, mořská sůl, olivový olej, 1 lžička sekané petrželky

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme j e m n ě pokrájenou kapustu a krátce osmahneme. Přisypeme rozdrobená křupadla a ještě krátce osmahneme. Přili jeme vodu, př idáme koření, sůl a krátce povaříme. Na závěr př idáme sekanou petrželku.

K A P U S T O V Á P O L É V K A S L I L K E M

2 větší listy kapusty, 1/4 loupaného lilku, 1/2 malé cibulky, 2 křupadla, mletá majoránka, mletý tymián, mořská sůl, olivový olej, 1 lžička seka­né petrželky

Lilek pokrájíme na drobné kostičky a spolu s j e m n ě pokrájenou kapustou ho vložíme na zpěněnou cibulku. Osolíme, okořeníme a krátce orestujeme. Mírně podli jeme vodou a dusíme 10 min. Když se voda vyvaří, př idáme nadrobená křupadla a promíchá­me. Zali jeme vodou a krátce povaříme. Na závěr př idáme seka­nou petrželku.

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A I I .

3 růžičky květáku, 4 plátky „křupadla", mořská sůl, zelený pepř, na špičku nože muškátového květu

Z květáku nejprve okrájíme vršek, zvlášť nadrobno pokrájíme košťál. Do vroucí vody vložíme pokrájený košťál, 2 min. povaří­me a př idáme ostatní suroviny. Odstav íme a po 5 min. podává­me se zelenou petrželkou nebo pažitkou.

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A I I I .

3 růžičky květáku, 2 lžíce rýžové mouky, mořská sůl, zelený pepř, na špičku nože muškátového květu, olivový olej

Z oleje a rýžové m o u k y vyrobíme jíšku a necháme vychladnout. Zvlášť v hrnci 3 min. vař íme nadrobno pokrájený košťál květá­ku, odstavíme a př idáme pokrájené růžičky a necháme 5 min. pod pokličkou. Vli jeme na vychladlou jíšku, promícháme a krát­ce povaříme. Na závěr ochut íme a ihned podáváme.

H R Á Š K O V Á P O L É V K A I .

1 hrst mladého hrášku, 4 „křupadla", 1 stroužek česneku, mořská sůl

Česnek propasírujeme či naškrábeme s trochou mořské soli. Hrá­šek 3 min. povaříme ve vodě, přidáme křupadla a odstavíme. Přidáme připravený česnek a ihned podáváme. Na talíři přidá­me zelenou petrželku či pažitku a dle chuti cornflakes bez cukru.

H R Á Š K O V Á P O L É V K A I I .

hrst mladého hrášku, 2 lžíce hrachové mouky, 1 lžíce olivového oleje, 1 stroužek česneku, mořská sůl

Z oleje a mouky vyrobíme jíšku a necháme ji vychladnout. Zvlášť v hrnci 3 min. vař íme hrášek. Ten vlijeme na připravenou jíšku, krátce povaříme, př idáme česnek, osol íme dle chuti a podáváme se zelenou petrželkou či pažitkou, příp. cornflakes bez cukru.

B R O K O L I C O V Á P O L É V K A I I .

2 růžičky brokolice, 4 „křupadla", mořská sůl, 1/4 lžičky sekaného zele­ného pepře

Drobně nakrájený košťálek a zelený pepř povař íme 2 min., při­dáme pokrájenou brokol icovou růžičku a nadrobená křupadla. Odstavíme a po 5 min. podáváme.

J A R N Í Š Ť O V Í K O V Á P O L É V K A

hrst čerstvých šťovíkových listů, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce kuku­řičné hladké mouky, 2 dl jogurtu, špetka muškátového květu, zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Na oleji zpěníme j e m n ě pokrájené šťovíkové listy, zasypeme m o u k o u a o s m a h n e m e . N e c h á m e vychladnout, zali jeme vodou, osolíme, okořeníme a za stálého míchání provaříme. Odstavíme a necháme cca 1 hod. rozležet. Polévku znovu přihřejeme a vmí­c h á m e jogurt.

I T A L S K Á Z I M N Í P O L É V K A

hrst rýžových těstovin, hrst zeleného hrášku, 1/2 menší cibule, 1 strou­žek česneku, 1 lžíce petrželové natě, 2 rajčata spařená a oloupaná, zele­ný pepř, olivový olej, mořská sůl

Na pánvi zpěníme pokrájenou cibulku, česnek a petrželovou nať. Př idáme pokrájená rajčata, zelený hrášek a krátce orestujeme. Zalijeme vroucí vodou, osolíme, opepř íme a povaříme, až je čoč­ka měkká. Př idáme těstoviny, krátce povaříme a podáváme. Těs­ně před konzumací přidáme 1 lžičku čerstvého olivového oleje.

K R É M O V Á K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A

1 větší růžička květáku, vývar nebo voda, 2 lžíce oleje, 1 lžíce kukuřič­né hladké mouky, 2 lžíce jogurtu, zelený pepř, mořská sůl

Pokrájený květák krátce povaříme ve slané vodě. Z oleje a mou­ky osmahneme jíšku, zalijeme vodou nebo vývarem a př idáme propasírovaný květák. Opepř íme, osol íme a krátce povaříme. Před podáváním př idáme jogurt, příp. sekanou petrželku.

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A S L I L K O V Ý M I N O K Y

1 větší růžička květáku, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce hladké kukuřičné mouky, 2 lžíce jogurtu, mořská sůl, olivový olej, špetka kari Noky: 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce jemně pokrájeného lilku, 1 nadrobené křupadlo, 1 žloutek, 1 lžička sekané petrželky

Z oleje a mouky o s m a h n e m e světlou jíšku, zali jeme vodou nebo vývarem, př idáme nadrobno pokrájený květák, špetku kari, osolíme a provaříme. Mezi t ím na pánvi zpěníme na oleji j emně pokrájenou cibulku, př idáme jemně pokrájený lilek a krátce orestujeme. Podli jeme troškou vody, osol íme a necháme vy-smahnout pod pokličkou. Odstavíme, př idáme rozdrobená křu-padla, sekanou petrželku a žloutek a promícháme. Lžičkou tvo­říme malé noky, které vkládáme do vroucí polévky. Do polévky před podáváním př idáme jogurt.

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A S L I L K E M

1 větší růžička květáku, 1 lžíce kukuřičné krupice, 2 lžíce jemně pokrá­jeného lilku, 1-2 malé cibule, 1 lžička sekané petrželky, olivový olej, mořská sůl

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme jemně pokrájený květák a li­lek a krátce restujeme. Podli jeme vodou, osol íme a 5 min. dusí­me. Doli jeme vodu a ještě 5 min. povaříme. Př idáme sekanou petrželku a podáváme.

K E D L U B N O V Á P O L É V K A I .

1 větší kedlubna, 4 „křupadla", 1 růžička brokolice, mořská sůl, zelený pepř, muškátový květ

Kedlubnu nastrouháme na j e m n é m struhadle, brokolici jemně nakrájíme, zvlášť růžičku i košťálek. Do vroucí vody vložíme nej­prve košťálek a kedlubnu. Osolíme, opepříme a přidáme mušká­tový květ. 10 minut povaříme a přidáme brokolícovou růžičku a nadrobená křupadla. N e c h á m e přejít varem a podáváme.

K E D L U B N O V Á P O L É V K A I I .

1 větší kedlubna, 1 růžička brokolice, 2 lžíce rýžové mouky, 1 lžíce oli­vového oleje, mořská sůl, 1/4 lžičky zeleného pepře, muškátový květ, 1 lžička velmi jemně sekaných pampeliškových listů nebo 1/2 lžičky sušených

Zvlášť o s m a h n e m e jíšku z oleje a rýžové m o u k y a necháme vy­chladnout. Po vychladnutí zali jeme troškou studené vody a vli­j eme do uvařené kedlubny a brokolice dle receptu Kedlubnová polévka I.

P Ó R K O V Á P O L É V K A I .

1/4 většího pórku, 4 křupadla, mořská sůl, zelený pepř

Pórek najemno nakrájíme a v ložíme do potřebného množství vroucí vody. Osolíme, opepříme a př idáme rozdrobené plátky

křupadel. N e c h á m e přejít varem, odstavíme a necháme 5 min. odstát pod pokličkou. Polévku na talíři ochut íme sekanou pažit­kou či petrželkou.

P Ó R K O V Á P O L É V K A I I .

1/4 většího pórku, 2 lžičky kukuřičné hladké mouky, 1 lžíce olivového oleje, mořská sůl, zelený pepř

Do nádoby, ve které b u d e m e polévku vařit, d á m e 1 lžíci oleje a kukuřičnou mouku. Za stálého míchání m o u k u o s m a h n e m e (vytvoříme jíšku) a n e c h á m e vychladnout. Do chladné jíšky při­lijeme vodu, promícháme, př idáme na j e m n o nakrájený pórek, ochutíme a krátce povaříme.

P Ó R K O V Á P O L É V K A I I I .

1/4 většího pórku, 2 lžíce jogurtu, mořská sůl, koriandr

Pórek nakrájíme na drobno a n e c h á m e přejít varem v potřebném množství vody. Odstavíme, necháme mírně vychladnout a při­dáme 2 lžíce jogurtu, sůl a koriandr.

P Ó R K O V Á P O L É V K A L E T N Í

Příprava stejná jako Pórková polévka III. s t ím rozdílem, že po­vařený pórek necháme zcela vychladnout a polévku podáváme studenou.

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A I V .

3 růžičky květáku, 4 plátky „křupadel", mořská sůl, bazalka, na špičku nože muškátového květu

Z květáku nejprve okrájíme vršek, zvlášť pokrájíme košťál na­drobno. Do vroucí vody nejprve vložíme pokrájený košťál, 2 min. povaříme a př idáme ostatní suroviny. Odstavíme a po 5 min. podáváme se zelenou petrželkou nebo pažitkou.

P E T R Ž E L K O V Á P O L É V K A I .

1 menší cibule, 1/4 pórku, 1 stroužek česneku, 1 lžíce sekané petrželky, mořská sůl, špetka pálivé papriky, špetka muškátového květu, olivový olej, špetka máty

N a d r o b n o nakrájenou cibuli lehce o s m a h n e m e na oleji, př idáme pokrájený pórek a spolu lehce podusíme, až pórek pustí šťávu. Osolíme, přidáme špetku pálivé papriky a muškátového květu, zalijeme vodou, přisypeme sekanou petrželku a necháme přejít varem.

P E T R Ž E L K O V Á P O L É V K A I I .

Totéž, s petrželkou přidáme nadrobená křupadla.

S E D M I K R Á S K O V Á P O L É V K A S R Ý Ž O V Ý M I T Ě S T O V I N A M I

1 hrst čerstvých sedmikrásek, 1 hrst jemně pokrájené brokolice, 1 mla­dá cibulka i s natí, 1 hrst rýžových nudlí, kmín, špetka oregana, moř­ská sůl, 1 lžička olivového oleje, 1 lžička sekané pažitky

Pokrájenou zeleninu vložíme do čisté vody, přidáme sedmikrás­ky, kmín, oregano, olej, osol íme a krátce povaříme. Př idáme rý­žové nudle, sekanou pažitku, necháme přejít varem, vypneme a necháme 5 min. odstát.

S E D M I K R Á S K O V Á P O L É V K A S K Ř U P A D L Y

Příprava stejná, namísto rýžových nudlí na závěr př idáme na­drobená křupadla.

S E D M I K R Á S K O V Á P O L É V K A S E Ž L O U T K E M

1 hrst čerstvých sedmikrásek, 1 hrst jemně pokrájené brokolice, 1 mla­dá cibulka i s natí, 2 žloutky, kmín, bazalka mořská sůl, 1 lžička olivo­vého oleje, 1 lžička sekané pažitky

Pokrájenou zeleninu v ložíme do čisté vody, př idáme sedmikrás­ky, kmín, bazalku, olej, osol íme a krátce povaříme. V m í c h á m e rozšlehané žloutky, sekanou pažitku a necháme přejít varem.

P O L É V K A z J A R N Í C H B Y L I N

1 lžíce sekaného listu pampelišky, 1 lžíce sekaného listu jitrocele, 1 lží­ce sekaných mladých kopřiv, 1 lžička sekané bazalky, 1 lžička sekané petrželky, 10 květů sedmikrásky, 4 rozdrobená křupadla, zelený pepř, mořská sůl

Všechny byliny 5 min. povař íme, osol íme, opepř íme a př idáme nadrobená křupadla.

P O L É V K A z J A R N Í C H B Y L I N S E Ž L O U T K Y

1 lžíce sekaného listu pampelišky, 1 lžíce sekaného listu jitrocele, 1 lží­ce sekaných mladých kopřiv, 1 lžička sekané bazalky, 1 lžička sekané petrželky, 10 květů sedmikrásky, 2 žloutky, oregano, mořská sůl

Všechny byl iny povaříme 5 min., osol íme, v m í c h á m e rozšleha­né žloutky a krátce povaříme.

P O L É V K A Z H R A C H O V Ý C H L U S K Ů

3 lžíce pokrájených hrachových lusků, 1/2 kedlubny, 10 koleček pórku, 1 párkový list, pažitka, mořská sůl, zelený pepř

D r o b n ě nakrájené hrachové lusky vař íme d o m ě k k a spolu s ked­lubnou, nastrouhanou na hrubším struhadle. Př idáme kolečka a na nudličky krájený list pórku, osol íme, opepř íme a necháme přejít varem. Na talíři sypeme sekanou pažitkou.

P O L É V K A Z F A Z O L O V Ý C H L U S K Ů

2 lžíce sekaných zelených fazolových lusků, 1 rajče oloupané, 1/2 men­ší cibule, 3 hřebíčky, 3 nová koření, 1 bobkový list, špetka skořice, moř­ská sůl, 2 lžíce hrachové mouky, olivový olej

Celé koření vař íme 5 minut v trošce vody, scedíme a doplníme vodu, př idáme sekané fazolové lusky, rajče, pokrájené na drob­né kostičky, cibuli, špetku skořice, n e c h á m e přejít varem a vlije­me na vychladlou j íšku z hrachové mouky. P r o m í c h á m e a ještě 10 minut povaříme. P o d á v á m e se sekanou pažitkou a zakapeme citronem.

K R É M O V Á P O L É V K A S E Z E L E N Ý M H R Á Š K E M

1 lžíce zeleného hrášku, 1 špenátový list, 3 listy hlávkového salátu, 1/2 menší cibulky, 2 lžíce kukuřičné mouky, zelená petrželka, mořská sůl, olivový olej, zelený pepř

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme kukuřičnou m o u k u a mírně osmahneme. N e c h á m e vychladnout, zali jeme vodou a př idáme hrášek. 3 minuty vař íme a př idáme nadrobno pokrájené listy špenátu a hlávkového salátu. Osol íme, opepř íme a podáváme se sekanou zelenou petrželkou.

K O P Ř I V O V Á P O L É V K A

1 lžíce rýže, 1 lžíce sekaných mladých kopřiv, 2/2 menší cibulky, pažit­ka, mořská sůl, oregano, olivový olej

Propranou rýži vaříme doměkka, osolíme. Zvlášť na oleji osmah­neme cibulku. Př idáme vařenou rýži, sekané mladé kopřivy, sůl, oregano. Promícháme, zalijeme vodou a necháme přejít varem. Pažitkou zdobíme až na talíři.

Š P E N Á T O V Á P O L É V K A

4 listy špenátu nebo 1 list mangoldu, 2 lžíce rýžové mouky, 1 lžíce ole­je, špetka muškátového oříšku, 2 dl jogurtu, mořská sůl, olivový olej

M o u k u o s m a h n e m e na oleji, až se vytvoří hladká jíška, nechá­me vychladnout, zali jeme vodou a př idáme j e m n ě nakrájené či pomleté listy špenátu spolu se solí a nas t rouhaným muškáto­v ý m oříškem. N e c h á m e přejít varem, odstavíme a n e c h á m e do­jít ještě 10 minut pod pokl ičkou. Př idáme jogurt, p r o m í c h á m e a podáváme.

C I B U L O V Á P O L É V K A

1 větší cibule, 2 lžíce hladké kukuřičné mouky, mořská sůl, olivový olej, zelený pepř

Cibuli pokrájíme na malé kostičky, necháme zpěnit na oleji a přidáme hladkou kukuřičnou mouku. O s m a h n e m e a necháme vychladnout. Zali jeme s tudenou vodou, promícháme a se solí a pepřem 5 minut povaříme.

P O L É V K A Z R Ů Ž I Č K O V É K A P U S T Y

2 hrsti pokrájených kapustových růžiček, 1 lžíce sekané petrželky, 1 lžička sekaného kopru, 1 lžička sekané čerstvé nebo sušené přesličky, mořská sůl

Sekané kapustičky a přesličku povaříme 3 min. v osolené a opep­řené vodě, přidáme petrželku a kopr, necháme přejít varem a po­dáváme.

S T U D E N Á O K U R K O V Á P O L É V K A I .

1/2 menší oloupané okurky pokrájené na malé kostičky, 1 stroužek čes­neku, špetka bazalky, 3 dl jogurtu, lžička olivového oleje, mořská sůl, pažitka

Vše smícháme a podáváme vychlazené, sypané sekanou pažitkou.

S T U D E N Á O K U R K O V Á P O L É V K A I I .

1/2 menší oloupané okurky pokrájené na malé kostičky, 3 dl jogurtu, 1/2 lžičky koření Tzatziki Avokádo, mořská sůl

Vše smícháme a podáváme vychlazené, sypané sekanou petr­želkou.

C U K E T O V Á P O L É V K A I .

hrst oloupané, na malé kostičky nakrájené cukety, 1(4 většího pórku od kořene, 1 párkový list nakrájený na kostičky, kmín, koriandr, moř­ská sůl

Nakrájenou cuketu vař íme 3 minuty v osolené vodě, přidáme pokrájený pórek a pórkový list, kmín, koriandr a necháme přejít varem. P o d á v á m e se sekanou petrželkou.

C U K E T O V Á P O L É V K A I I .

hrst oloupané, na malé kostičky nakrájené cukety, 1/4 většího pórku od kořene, 1 pórkový list, 4 křupadla, špetka oregana, špetka tymiánu, mořská sůl

Příprava stejná jako Cuketová polévka I., na závěr př idáme na­drobená křupadla.

C U K E T O V Á P O L É V K A I I I .

hrst oloupané, na malé kostičky nakrájené cukety, 1/4 jemně pokrájené­ho pórku, 1 pórkový list nakrájený na kostičky, 1/2 menší cibule, 1 stroužek česneku, 2 lžíce kukuřičné mouky, mořská sůl

Cibuli zpěníme na oleji, př idáme kukuřičnou mouku, lehce o s m a h n e m e a necháme vychladnout. Zali jeme vodou, př idáme pokrájenou zeleninu, 5 minut vař íme a na talíři př idáme naškrá­baný česnek.

P A T I Z O N O V Á P O L É V K A

hrst nadrobno nakrájeného patizonu, 1 pokrájená růžička brokolice, 1/2 menší cibule, 2 lžíce hladké pohankové mouky, špetka muškátového květu, 1/2 lžičky koření Tzatziki Avokádo, mořská sůl, olivový olej

Nakrájenou cibulku zpěníme na oleji a př idáme hladkou pohan­kovou mouku, lehce o s m a h n e m e a necháme vychladnout. Při­dáme vodu, p r o m í c h á m e a př i sypeme nakrájený patizon a oso-

l íme. Vaříme 5 minut, př idáme pokrájený košťálek brokolice a po chvilce varu ještě zbylou růžičku brokolice. N e c h á m e přejít varem, okořeníme a podáváme se sekanou petrželkou.

Č E S N E K O V Á P O L É V K A I .

3 stroužky česneku, 1 menší cibulka, 2 lžíce hladké pohankové mouky, 1/2 čerstvé zelené papriky, 1/4 lžičky zeleného pepře, mořská sůl, olivo­vý olej

Na oleji zpěníme j e m n ě nakrájenou cibuli, př idáme drobně na­krájenou papriku, 1 stroužek česneku, zelený pepř, mouku a o s m a h n e m e . N e c h á m e vychladnout, zali jeme s tudenou vodou a osolíme. Povař íme 5 minut a těsně před podáváním přidáme propasírovaný či naškrábaný česnek.

Z E L E N I N O V É P O L É V K Y

V h o d n é pro všechny krevní skupiny, vyjma A 2 .

K V Ě T Á K O V Á P O L É V K A S E Š A F R Á N E M

hrst pokrájeného květáku, 1 dl jogurtu, 1/2 cibule, špetka šafránu, špet­ka muškátového oříšku, zelený nebo cayennský pepř, mořská sůl, olivo­vý olej

Pokrájený květák v ložíme do vroucí osolené vody a vaříme cca 10 min. a scedíme. Na oleji zpěníme cibulku, př idáme šafrán, krátce orestujeme a zalijeme vývarem z květáku. Vařený květák a polévku rozmixujeme, dle potřeby přihřejeme a př idáme jo­gurt, pepř a nastrouhaný muškátový oříšek. Dle chuti dosolíme.

K U L A J D A

2 lžíce jemné pokrájeného lilku loupaného či neloupaného, 2 lžíce cuke­ty pokrájené na kostičky, 2 dl jogurtu, špetka mletého kmínu, 1 lžička sekaného kopru, zelený nebo cayennský pepř, mořská sůl, olivový olej

J e m n ě pokrájený lilek osolíme, okořeníme a o s m a h n e m e na ole­ji. Přidáme na kostičky nakrájenou cuketu a sekaný kopr a 10 min. vaříme pod pokličkou. Odstavíme a vmícháme jogurt. M o ž n o přidat 1 rozšlehaný žloutek.

K E D L U B N O V Á P O L É V K A I I I .

1 větší kedlubna, 2 žloutky, cayennský nebo zelený pepř, oregano, 1 lžička sekaného čerstvého nebo sušeného jitrocele, mořská sůl

Kedlubnu nastrouháme na j e m n é m struhadle, přidáme sůl, cayennský pepř a špetku oregana a vař íme 5 minut. V hrnečku rozšleháme žloutky a za stálého varu vmícháme do polévky.

O Ř E C H O V Á Č E S N E Č K A

2 stroužky česneku, 1 lžíce mletých máčených vlašských ořechů, 3 bliz-ny šafránu, 3 lžíce jogurtu, mořská sůl

Jeden stroužek česneku nakrájíme na jemné plátky, necháme přejít varem v osolené vodě. Odstavíme, a když polévka dosáh­ne konzumační teploty, př idáme šafrán, mleté ořechy, naškrába­ný česnek a jogurt.

Č E S N E K O V Á P O L É V K A I I .

2 stroužky česneku, 1-2 žloutky, koriandr, mořská sůl, 1 lžíce olivové­ho oleje

Jeden stroužek česneku pokrájíme na plátky, př idáme ostatní přísady a necháme přejít varem. V m í c h á m e rozšlehané žloutky a na talíři př idáme zbytek naškrábaného česneku.

O V O C N É P O L É V K Y

Jsou v h o d n é předevš ím pro krevní skupinu A 2 , občas A1 (ob­čas v tomto případě z n a m e n á kupřík ladu j e d n o u denně a ne ke k a ž d é m u j ídlu). Skupina A1 použije k jejich přípravě ovoce tu­zemské, dozrávající na podzim, A1 R h + barvy červené, oranžo­vé a žluté, skupina A1 R h - barvy modré, fialové a zelené. Pokr­m y m o h o u být spíše teplé. Skupina A 2 b u d e k o n z u m o v a t p o k r m y z ovoce rostoucího jižněji, A 2 R h - opět barvy modré, fialové a zelené, skupina A 2 R h + barvy žluté, červené a oranžo­vé. P o k r m y b u d o u spíše s tudené. K r e v n í m s k u p i n á m A 2 nále­ží též tuzemské ovoce dozrávající v létě, rozl išené dle barev.

Jejich výroba je velmi jednoduchá. Dovolené ovoce nakrájíme na tenké plátky, nastrouháme či propasírujeme a necháme pou­ze přejít varem. Nesladíme, spíše mírně okysel íme citronem. M ů ž e m e použít koření dle chuti - badyán, anýz, skořice. Lidé krevní skupiny A1 je m o h o u obohatit cornflakes nebo rýží, pří­padně přikusovat „křupadla" . Nekombinu jeme však ovoce jižní s ovocem našeho zeměpisného pásma.

Použijeme-li pasírované ovoce, není třeba polévku vařit, pouze ochutit a podávat studenou, v létě vychlazenou. Pro pří­klad uvedu několik receptů.

M E R U Ň K O V Á P O L É V K A S V L A Š S K Ý M I O Ř E C H Y

3 větší meruňky, 1 lžíce máčených sekaných ořechů, 1 lžička citrónové šťávy

Meruňky odpeckujeme, nakrájíme na malé kostičky a spolu se sekanými ořechy necháme přejít varem. Na závěr přidáme citró­novou šťávu.

Š V E S T K O V Á POLÉVKA

7 odpeckovaných čerstvých švestek, 1/2 zeleného jablka, špetka mletého badyánu, špetka skořice, 1 lžíce mletých máčených lískových oříšků

Švestky a jablko nakrájíme na malé kostičky, př idáme vodu a koření a n e c h á m e přejít varem. Do odstavené polévky vmíchá­me mletá lísková jádra.

B A N Á N O V Á POLÉVKA S M A N D L E M I

2 banán, 7 máčených oloupaných mandlí, 1/2 lžičky citrónové šťávy

B a n á n o l o u p e m e a rozmixujeme. P ř i d á m e o loupané drobně se­kané m a n d l e a z a k a p e m e c i t rónovou šťávou. P o d á v á m e stude­nou.

Z A V A R K Y D O Z E L E N I N O V Ý C H P O L É V E K

Pro jangové krevní skupiny 0 a B, především s R h + , je m o ž n o do polévek vmíchat pouze uš lehaný žloutek. Pro ostatní krevní skupiny m i m o skupinu A 2 lze použít níže uvedené zavářky a další kombinace rýžové, kukuřičné, pohankové a prosné mou­ky a vaječného žloutku.

R Ý Ž O V É N O K Y

2 lžíce rýžové mouky, 1 žloutek, mořská sůl, špetka koření Čína Avokádo

Vše důkladně p r o m í c h á m e a lžičkou tvarujeme malé nočky, které vk ládáme do vroucí ze leninové polévky a vař íme přibliž­ně 3 min.

V A J E Č N Ý SVÍTEK

3 žloutky, 3 lžíce pohankové mouky hrubé, 1 lžička sekané petrželky, mořská sůl, olivový olej

Žloutky, mouku, petrželku a sůl dobře promícháme a vlijeme na rozehřátou pánev. Pozvolna propékáme, až je svítek t u h ý Pak jej necháme vychladnout a nakrájíme na drobné kostičky, které přidáváme do zeleninových polévek.

ZVĚŘINA

Vhodná pouze pro krevní skupinu 0 R h + .

S R N Č Í PLEC PŘÍRODNÍ

1 plátek srnčí plece marinovaný v olivovém oleji, bobkovém listu, no­vém koření a cayennském pepři, mořská sůl, olivový olej

Plátek srnčího vložíme na rozehřátou pánev spolu s mar inádou a orestujeme z obou stran cca 5 min. V průběhu restování osolí­me. Podáváme s jogurtovou brokol icovou omáčkou.

G U L Á Š z D A N Č Í H O M A S A

1 plátek dančího masa pokrájeného na kostičky a marinovaného v olivo­vém oleji, bobkovém listu, novém koření a cayennském pepři, 1 nelou-pané rajče, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, mořská sůl, olivový olej

Na ol ivovém oleji zpěníme cibulku a př idáme kousky dančího masa i s marinádou. Krátce orestujeme, osol íme a podli jeme. Dus íme za stálého podlévání d o m ě k k a a př idáme na kostičky nakrájené rajče. Podus íme ještě cca 5 min. a podáváme se zeleni­novou oblohou.

K A R B A N Á T K Y Z E Z A J Í C E

1/2 zaječího hřbetu pokrájeného na kostičky a marinovaného v olivo­vém oleji, bobkovém listu, novém koření a cayennském pepři, 1 menší cibule, 1 větší růžička brokolice, 1 žloutek, mořská sůl, olivový olej

Kostičky zaječího hřbetu spolu s kořením, cibulí a brokolicí po-m e l e m e na m a s o v é m strojku, př idáme sůl, ž loutek a dobře pro­pracujeme. Na ol ivovém oleji smaž íme malé karbanátky.

B A Ž A N T N A R O Š T U

1/4 bažanta marinovaného v olivovém oleji a umletém koření (bobkový list, nové koření a cayennský pepř)

Marinovanou čtvrtku bažanta d á m e na rošt a pot í ráme mariná­dou. K d y ž je m a s o měkké, podáváme se zeleninovou oblohou.

HOVĚZÍ MASO

Hovězí maso patří výlučně krevní skupině 0 R h + .

H O V Ě Z Í N A Č E S N E K U

1 plátek zadního hovězího marinovaný v olivovém oleji a česneku, 1 menší cibule, 1 stroužek utřeného česneku, mořská sůl, olivový olej

Na pánvi zpěníme j e m n ě pokrájenou cibulku, př idáme plátek hovězího masa, krátce orestujeme z obou stran a podlijeme. Du­síme doměkka, b ě h e m dušení osolíme. Šťávu nevydusíme zcela, do mírně vychladlé šťávy v m í c h á m e utřený česnek a necháme ještě alespoň 5 minut pod pokličkou.

H O V Ě Z Í M A S O N A ČERVENÉ PAPRICE

1 plátek hovězího masa zadního marinovaný v olivovém oleji a korian­dru, 1 středně velká červená paprika, 1 menší cibulka, mořská sůl, oli­vový olej

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme plátek masa a orestujeme z obou stran. Podli jeme a dusíme. K d y ž je maso měkké, přidá­me nadrobno nakrájenou papriku a dusíme pod pokličkou 5 min. B ě h e m dušení maso osolíme.

H O V Ě Z Í M A S O N A RAJČATECH

1 plátek zadního hovězího marinovaný v olivovém oleji a oreganu, 2 neloupaná rajčata, 1/4 lžičky oregana, 1 menší cibulka, olivový olej, mořská sůl

Plátek masa krátce orestujeme na zpěněné cibulce, posypeme oreganem a dusíme doměkka. Př idáme na nudličky nakrájená rajčata a podusíme ještě 2 minuty.

H O V Ě Z Í ROŠTĚNKA

1 hovězí roštěnka marinovaná v olivovém oleji a cayennském pepři, 1 menší cibulka, špetka cayennského pepře, olivový olej, mořská sůl

Hovězí roštěnku krátce orestujeme na zpěněné cibuli z obou stran. Opepř íme, podli jeme a dus íme doměkka. Přisolíme.

H O V Ě Z Í PTÁČEK

1 plátek hovězí roštěnky marinovaný v olivovém oleji s cayennským pepřem, 1 širší proužek červené papriky, 1 širší proužek žluté papriky, 1 proužek neloupaného lilku, 1 lžíce drobně sekané cibule, špetka orega­na, špetka cayennského pepře, pár kapek citrónové šťávy, mořská sůl, olivový olej

Plátek roštěnky vyjmeme z mar inády a nejlépe na talířku, ze kterého později slijeme olej, ho rozložíme. Poklademe ho prouž­ky papriky a lilku, posypeme oreganem a pepřem, pokapeme ci­trónovou šťávou a zabalíme. Obtočíme bílou nití nebo prošpiku­jeme jehlou. Ze všech stran ho orestujeme na rozpáleném oleji, př idáme cibuli a ještě krátce orestujeme. Podli jeme a b ě h e m du­šení osolíme.

H O V Ě Z Í JAZYK V M R K V I

5 plátků hovězího jazyka, marinovaných v olivovém oleji a jemně po­krájené cibulce, 1 menší mrkev, cayennský pepř, mořská sůl

Plátky jazyka i s mar inádou vložíme na pánev, krátce orestuje­me, opepříme, podli jeme vodou a necháme dusit pod poklič­kou. Po 10 minutách př idáme na plátky pokrájenou mrkev a du­síme ještě dalších 10 minut pod pokličkou. Na závěr osolíme. Podáváme s l i lkovým chlebem.

H O V Ě Z Í JAZYK S Č E R V E N Ý M Z E L Í M

5 plátků hovězího jazyka, marinovaných v olivovém oleji a jemně po­krájené cibulce, 2 lžíce jemně pokrájeného červeného zelí, špetka drce­ného kmínu, mořská sůl

Plátky jazyka v ložíme i s mar inádou na pánev, krátce orestuje­me, přidáme drcený kmín, podli jeme vodou a 10 minut dus íme pod pokličkou. Př idáme červené zelí a dus íme dalších 10 minut. Na závěr osolíme. P o d á v á m e samotné nebo s l i lkovým chlebem.

H O V Ě Z Í S R D C E RESTOVANÉ

Hovězí srdce zbavíme tuku a chrupavčitých částí a podélně roz­krojíme na čtyři části. K a ž d o u z nich pokrájíme na plátky silné cca 1 cm a marinujeme v o l ivovém oleji a přísadách dle vlastní fantazie. Na jednu porci potřebujeme přibližně 5 plátků, podle toho celé srdce rozdělíme a marinujeme zvlášť. Pokud předpo­kládáme, že další porce b u d e m e připravovat později, v ložíme je i s marinádou do mrazničky. Stejně postupujeme u každého ma­sa, které n e m ů ž e m e koupit pouze v m a l é m množství.

5 plátků hovězího srdce, marinovaných v olivovém oleji a koření Adži-ka, olivový olej, mořská sůl

Plátky hovězího srdce vyjmeme z mar inády a krátce orestujeme na ol ivovém oleji. Plátky vyjmeme, osol íme a podáváme se zele­ninovým salátem.

H O V Ě Z Í S R D C E N A CIBULCE

5 plátků hovězího srdce, marinovaných v olivovém oleji a jemně pokrá­jené cibulce, mořská sůl

Plátky hovězího srdce vložíme na pánev i s marinádou, krátce orestujeme, mírně podli jeme vodou a dus íme přibližně 20 minut pod pokličkou. Na závěr osol íme a p o d á v á m e s okurkovým sa­látem.

H O V Ě Z Í JÁTRA RESTOVANÁ

2 větší plátky hovězích jater (zbavených chrupavčitých částí a větších cév) marinované v olivovém oleji a cayennském pepři, olivový olej, mořská sůl

Plátky jater vy jmeme z marinády, v ložíme na pánev s mírně roz­pá leným olejem a krátce orestujeme, na talíři osol íme. Podává­me se zeleninovou oblohou, případně tatarskou omáčkou, vyro­b e n o u z ol ivového oleje.

H O V Ě Z Í JÁTRA s K A P U S T O U

2 větší plátky hovězích jater, nakrájené na nudličky a marinované v oli­vovém oleji, jemně pokrájené cibulce a koření Tandori masala, 2 hrsti jemně pokrájené kapusty, mořská sůl

Játra i s mar inádou vložíme na pánev a krátce orestujeme. Pod­lijeme mírně vodou a dus íme cca 10 minut. P ř i d á m e j e m n ě po­krájenou kapustu a dus íme dalších cca 10 minut pod pokličkou. Osol íme a podáváme samotné nebo s l i lkovým chlebem.

SKOPOVÉ MASO

Výlučně pro krevní skupinu 0 R h + .

N A D Í V A N É S K O P O V É ŽEBRO recept pro 2 osoby

1 menší skopové žebro, 1 červená paprika, 1 umletá růžička brokolice, 1 žloutek, 2 stroužky utřeného česneku, 1 menší cibule, mořská sůl, 2 lžíce olivového oleje

Skopové žebro odblaníme a n o ž e m mezi masitou částí a kostí vytvoříme kapsu. Zvlášť smícháme jemně nakrájenou papriku a umletou, odkapanou brokolici, žloutek a polovinou česneku utřeného se solí. Touto směsí naplníme kapsu a zašijeme bílou nití. Vložíme na pekáč, žebro potřeme zbytkem utřeného česne­ku a přidáme celou cibulku. Př idáme olej a podlijeme. Pečeme v horké troubě doměkka. B ě h e m pečení nezapomínáme podlé­vat. Podáváme s papr ikovým salátem.

P E Č E N Á SKOPOVÁ KÝTA recept pro více osob

1 skopová kýta, 5 stroužků česneku, 1 lžička kmínu, 1 menší cibule, 2 lžíce olivového oleje, mořská sůl

Kýtu odblaníme, n o ž e m napichujeme tak, a b y c h o m do vznik­lých děr mohli umístit podélně pokrájené proužky česneku, tak­že kýta v závěru vypadá jako ježek. Vložíme na pekáč s olivo­v ý m olejem a celou cibulkou, osolíme, podli jeme a necháme péci doměkka. Podle potřeby podléváme. P o d á v á m e s dušeným nezahuštěným zelím.

S K O P O V É M A S O N A T Y M I Á N U

2 plátky odblaněné skopové kýty, marinované v olivovém oleji, česneku a tymiánu (tymiánem pouze lehce posypeme), mořská sůl

Marinované plátky skopové kýty v ložíme na pánev i s mariná­dou, lehce orestujeme a za stálého podlévání dus íme pod po­kličkou doměkka. Na závěr dle potřeby dosol íme a podáváme s celerovým salátem.

S K O P O V É M A S O N A Z Á Z V O R U

2 plátky odblaněné skopové kýty nakrájíme na nudličky a marinujeme v olivovém oleji a zázvoru, 3 lžíce hrubě pokrájeného pórku (bílou část), olivový olej, mořská sůl

Na pánvi mírně zahřejeme olej a v lož íme marinované skopové maso i s marinádou. Krátce orestujeme, podli jeme vodou a du­síme pod pokl ičkou za stálého podlévání přibližně 20 minut, až je maso měkké. Př idáme hrubě pokrájený pórek, osol íme a du­síme ještě 5 minut pod pokl ičkou. P o d á v á m e se salátem z čer­veného zelí.

VEPŘOVÉ MASO

Vhodné pro krevní skupiny B R h + , B R h - a 0 R h -

V E P Ř O V É KARBANÁTKY P R O V E N S Á L

1 plátek vepřového masa marinovaný v olivovém oleji a provensálském koření, malá hrstka pokrájeného řapíkatého celeru, žluté papriky, pórku od kořene, 1 stroužek česneku, mořská sůl, olivový olej

Všechnu zeleninu včetně česneku p o m e l e m e na m a s o v é m mlýnku, necháme odkapat šťávu, př idáme mleté maso a propra­cujeme. O s m a ž e n é malé karbanátky p o d á v á m e s majonézovou zálivkou.

V E P Ř O V É KARBANÁTKY s C U K E T O U

1 plátek vepřového masa marinovaný v olivovém oleji, mleté majorán­ce, mletém tymiánu a cayennském pepři, malá hrstka pokrájené cukety neloupané, mořská sů, olivový olej

Cuketu a vepřové maso umeleme, dobře propracujeme a osmaže­né malé karbanátky podáváme s v h o d n ý m salátem.

K O T L E T A S LILKEM

1 vepřová kotleta, 1 stroužek česneku, 1 lžička provensálského koření, 1/2 dl kvalitního červeného vína, 1 menší cibule, hrst pokrájeného lil­ku, cayennský pepř, mořská sůl, olivový olej

Kotletu zbavíme tučných částí, důkladně naklepeme a marinuje­me ve směsi olivového oleje, utřeného česneku, červeného vína a provensálského koření. Kotletu orestujeme na malém množství čerstvého olivového oleje, osolíme a dáme zapéci do horké trou­by na cca 20 min. Mezi t ím na pánev dáme marinádu z masa, při­d á m e jemně pokrájenou cibulku a pokrájený lilek. Orestujeme, mírně podlijeme vodou a krátce podus íme se solí a pepřem. Kot­lety vyjmeme z trouby, položíme na talíř a přelijeme jogurtovou brokolicovou omáčkou.

V E P Ř O V Ý PLÁTEK NA B O B K O V É M LISTU

1 vykostěná kotleta marinovaná v olivovém oleji a citronu, 3 bobkové listy, citrónová šíáva, 1 lžíce olivového oleje, mořská sůl, potřebné množství alobalu

Naklepaný plátek položíme na alobal, poklademe bobkovými listy, hojně zakapeme citrónovou šťávou a polijeme ol ivovým olejem. Zabal íme neprodyšně do alobalu a necháme 2 dny v led­nici uležet. Rozleželé maso nevybalujeme, připravujeme v alo­balu na pánvi nebo grilu. Sol íme, až když je maso hotové. Podá­v á m e se salátem.

IRSKÝ G U L Á Š

1 plátek vepřového masa marinovaný v česneku a olivovém oleji, 2 vět­ší listy kapusty, 3 lžíce pokrájené cukety, 1/2 cibule, cayennský pepř, mořská sůl, olivový olej

Plátek masa orestujeme z obou stran na oleji. M a s o vyjmeme a nakrájíme na nudličky. Na oleji zpěníme cibulku, přidáme na nudličky nakrájenou kapustu a cuketu, okořeníme, osolíme a po­dusíme ve vlastní šťávě. Odstavíme, přidáme na nudličky nakrá­jené maso a necháme prohřát pod pokličkou.

V E P Ř O V É SOTÉ

1 plátek vepřového masa pokrájený na kostičky a marinovaný s 5 po­krájenými olivami a cayennským pepřem, 1 rajče neloupané, 1/2 čer­vené papriky, hrstička pokrájeného pórku od kořene, mořská sůl, olivo­vý olej

Na trošce oleje zpěníme cibulku, př idáme maso i s marinádou a krátce orestujeme. Př idáme pokrájenou zeleninu, osol íme a opět orestujeme. Podli jeme mírně vodou a dusíme, až je maso měkké.

K A P U S T O V É KARBANÁTKY S V E P Ř O V Ý M M A S E M

3 kapustové listy, 1 plátek vepřového masa marinovaný v česneku, 1/2 menší cibule, 1 stroužek česneku, 1 žloutek, mořská sůl, olivový olej

Kapustu a vepřové maso rozemeleme na m a s o v é m strojku, při­dáme žloutek, utřený česnek, j e m n ě pokrájenou cibuli, osolíme a dobře propracujeme. Z hmoty vytvarujeme malé karbanátky, které smažíme na ol ivovém oleji.

V E P Ř O V É M A S O S K A P U S T O U

1 plátek vepřového masa marinovaný v jogurtu a křenu, 1/2 menší ka­pusty, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 1 lžička čerstvé nebo sušené přes-ličky, mořská sůl, olivový olej

M a s o osolíme a orestujeme na oleji, vy jmeme z kastrůlku. Na olej d á m e na kolečka nakrájenou cibuli a nadrobno nasekanou polovinu kapusty. O s m a h n e m e , zalijeme 2 dl vody, přiklopíme a necháme dusit za občasného míchání. Zbytek kapusty nakrájí­me na větší kousky a spolu s u t řeným č e s n e k e m nasypeme do kastrůlku a povaříme ještě asi 10 min.

KRÁLÍK

Hlavně krevní skupiny O R h - , B R h + , AB R h + a občas A 1 R h + .

K R Á L Í K S P R O V E N S Á L S K Ý M K O Ř E N Í M

1 porce králíka (hřbet nebo stehno), provensálské koření, 4 stroužky česneku, mořská sůl, olivový olej

Vykostěné a na kostičky nakrájené králičí maso, osolené a posy­pané kořením, orestujeme na oleji. Př idáme 2 dl vody a necháme dusit. Před podáváním př imícháme utřený česnek.

K R Á L Í K N A R O Š T U

1 králičí stehno marinované v olivovém oleji a umletém hořčičném se­mínku, 2 lžíce olivového oleje, 1/2 lžičky kurkumy, mořská sůl

Na roštu zvolna z obou stran opékáme králičí s tehno a průběžně potíráme olejem, s m í c h a n ý m s kurkumou.

K R Á L Í K Z A P E Č E N Ý v A L O B A L U

polovina králičího hřbetu marinovaného v jogurtu a cibuli, 1 paprika (barva podle krevní skupiny), 1/2 lžičky kmínu, mořská sůl, alobal

Králičí hřbet i s mar inádou v ložíme na alobal, mírně osolíme a okmínujeme, přidáme na nudličky pokrájenou papriku, při­d á m e pokrájenou papriku, dobře zabal íme a zapékáme v horké troubě cca 30 minut.

K R Á L I Č Í KARBANÁTKY S ŘAPÍKATÝM CELEREM

2/2 vykostěného králičího hřbetu, 1 menší cibule, spodní část řapíkaté-ho celeru, 1 lžička zázvoru, 1 žloutek, olivový olej, mořská sůl

Vykostěnou polovinu králičího hřbetu položíme na alobal, po­třeme ol ivovým olejem, posypeme zázvorem a do alobalu zaba­líme. V lednici necháme odležet 24 hodin. Králičí hřbet vyjme­me, nakrájíme na menš í kousky a u m e l e m e na m a s o v é m strojku spolu s cibulí a spodní částí řapíkatého celeru. U m l e t o u směs osolíme, př idáme žloutek, promícháme a na prkénku dobře pro­hněteme. Tvoř íme malé karbanátky, které dozlatova opečeme na rozpáleném oleji. P o d á v á m e se zeleninovou oblohou.

DRŮBEŽ

Především pro krevní skupiny 0 R h - , B R h + , B R h - , AB R h + , AB R h - a občas A l R h + .

K U Ř E P O M Y S L I V E Č K U

2 plátek kuřecího masa marinovaný v rozmarýnu a olivovém oleji, 1 rajče neloupané, koriandr, mořská sůl

Kuřecí maso pokrájíme na nudličky a v marinádě restujeme do zlatová. Př idáme rajčata, sůl a koriandr, mírně podli jeme vodou a krátce dusíme.

Z E L N Ý K U Ř E C Í Z Á V I T E K N A G R I L U

2 vykostěné kuřecí stehýnko marinované v olivovém oleji a česneku, 2 lžíce jemně krájeného hlávkového zelí, 1/2 lžičky kmínu, špetka suše­ného rozmarýnu, 1 stroužek škrábaného česneku, mořská sůl, 2 lžíce olivového oleje

J e m n ě krájené zelí rozprostřeme na maso, okořeníme a zabalí­me. Zvlášť rozmícháme olej s rozetřeným česnekem, kterým zá­vitek na grilu potíráme.

K U Ř E C Í KARBANÁTKY S C U K E T O U

1 plátek kuřecího masa marinovaný v olivovém oleji a česneku, hrstka pokrájené neloupané cukety, cayennský pepř, mořská sůl, olivový olej

Cuketu a kuřecí maso u m e l e m e na strojku, opepř íme a osolíme a dobře propracujeme. M a l é karbanátky smaž íme na ol ivovém oleji dorůžova a podáváme se ze len inovým salátem, případně s jogurtovou omáčkou.

K U Ř E C Í KARBANÁTKY M E X I C O

1 plátek kuřecího masa marinovaný v kořenicí směsi Mexico gril, 1/2 stroužku česneku, 2 lžíce jogurtových vloček, mořská sůl, olivový olej

M a s o a česnek umeleme, př idáme jogurtové vločky, osolíme, propracujeme a tvoříme malé karbanátky, které opékáme na oli­v o v é m oleji. P o d á v á m e případně s majonézovou zálivkou.

K U Ř E C Í KARBANÁTKY T E X A S

1 plátek kuřecího masa marinovaný v olivovém oleji a koření Texas gril, malá hrstka pokrájeného řapíkatého celeru, 1 žloutek, mořská sůl, olivový olej

Řapíkatý celer a kuřecí maso pomeleme, př idáme ostatní surovi­ny a propracujeme. Po opečení podáváme se ze leninovým salá­tem či mar inovaným lilkem.

C U K E T Y P L N Ě N É K U Ř E C Í M M A S E M

1/2 cukety, 1 plátek kuřecího masa marinovaný v olivovém oleji se zele­ným pepřem, 2 rajčata, 1/2 cibule, 1 žloutek - obměna: 1 lžíce rýžových vloček, petrželová nať, cayennský pepř, mořská sůl, olivový olej

Cuketu rozpůlíme a vydlabeme vnitřky. Prosol íme a necháme odležet, než připravíme náplň. U m e l e m e vnitřky cukety a kuře­cí maso smícháme se ž loutkem, osolíme a propracujeme. Směsí plníme cukety. Na pánvi zpěníme cibulku, přidáme pokrájená rajčata, pepř, sůl a krátce orestujeme. Př idáme plněné cukety a podlijeme vodou. Dus íme pod pokličkou cca 20 min. Cukety musejí být měkké, nesmějí se však rozpadat. Bez pokličky ještě vysmahneme dle chuti.

K U Ř E C Í PLÁTEK NA PÓRKU A KARI

1 kuřecí řízek marinovaný v jogurtu a kari koření, 1/4 středně velkého pórku, 1 malá cibule, kari, mořská sůl, olivový olej

Na lehce rozehřátou pánev nalijeme trošku olivového oleje, při­dáme najemno nakrájenou cibuli a ihned na ni v ložíme plátek kuřecího masa. Rychle orestujeme z obou stran a podlijeme vo­dou. Přiklopíme poklicí, necháme 5 min. podusit a přidáme na­jemno nakrájený pórek. Dus íme dále pod pokličkou doměkka.

K U Ř E C Í PLÁTEK NA PAPRICE

Příprava stejná, použijeme žlutou nebo červenou papriku.

K U Ř E C Í PLÁTEK N A RAJČATECH

1 kuřecí řízek marinovaný v jogurtu, cibuli a tymiánu, 2 středně velká rajčata neloupaná, oregano, bazalka, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, mořská sůl, olivový olej

Kuřecí řízek připravíme tak, jak je uvedeno výše, dusíme 10 mi­nut. Poté př idáme nadrobno nakrájená rajčata, popř. trochu soli, špetku bazalky, oregana a dus íme ještě 5 minut. Před podává­ním zakapeme citronem.

K U Ř E V CIBULOVÉ O M Á Č C E

1 kuřecí řízek marinovaný v olivovém oleji a cibuli, 1 větší cibule, 1 stroužek česneku, cayennský vepř, mořská sůl, olivový olej

Osolený plátek vložíme do rozpáleného oleje a necháme oresto­vat z obou stran. Př idáme nastrouhanou cibuli, opepříme podli­jeme a necháme dusit doměkka. Těsně před podáváním přidá­me rozetřený stroužek česneku.

B E N G Á L S K É KUŘE

1 kuřecí stehýnko marinované v jogurtu a kari, 1/2 menší cibule, 2 dl jogurtu, 1 lžička karipasty, mořská sůl, olivový olej

Na pekáček d á m e olej a zpěníme jemně pokrájenou cibulku. Ku­řecí stehýnko, potřené karipastou (viz omáčky), na ní opečeme z obou stran, podli jeme jogurtem, s m í c h a n ý m s vodou a dáme do horké trouby, kde pečeme, až je kůžička křupavá.

F R A N C O U Z S K Á VAŘENÁ Z E L E N I N A

1 plátek kuřecího masa marinovaný v tymiánu a olivovém oleji, 1 hrst­ka pokrájeného pórkového stvolu, 1 hrstka pokrájeného květáku, 1/2 drobně pokrájené kedlubny, 1 hrstka zeleného hrášku (jang typ vyne­chá), 1 menší cibulka, 1 bobkový list, špetka tymiánu, mořská sůl, oli­vový olej

Na pánvi krátce orestujeme plátek kuřecího masa a odložíme na talíř vychladnout. Na oleji zpěníme cibulku, přidáme pokrájenou zeleninu, koření a osolíme. Krátce orestujeme a podlijeme troškou vody nebo zeleninového, příp. kuřecího vývaru a dusíme 10 mi­nut. Dle potřeby podléváme. Nakonec necháme vysmahnout, při­dáme na kostičky pokrájené kuřecí maso a podáváme. Zdobíme kopečkem ochuceného jogurtu a zelenou petrželkou.

K U Ř E C Í R O L A D A

1 vykostěné kuřecí stehýnko (pro více osob vykostíme celé kuře), 1 lžíce jemně krájené žluté papriky, 1 lžíce jemně krájené červené papriky, 1 lžíce jemně krájené neloupané cukety, 1 lžíce jemně krájené cibule, 1 žloutek, 2 lžíce jogurtu, 1 lžička koření Mexico gril, 1 stroužek česne­ku, 1/4 rajčete neloupaného, olivový olej, mořská sůl

Vykostěné s tehýnko naklepeme, mírně osol íme a poklademe připravenou nádivkou. N a v r c h polož íme 1/4 rajčete, rozkroje­ného na dva dílky, zav ineme, svážeme bílou nití, příp. použije­me gri lovací jehly. Pot řeme propas í rovaným nebo naškrába­n ý m česnekem, osol íme a podlité p e č e m e ve vyhřáté troubě dorůžova. Nádivka: zeleninovou směs i s jogur tem necháme přejít varem v trošce vody, scedíme, př idáme žloutek, sůl, koření a povaříme do zhoustnutí.

K U Ř E C Í P L Á T K Y N A Č E S N E K U

1 kuřecí plátek marinovaný v jogurtu a česneku, 1 stroužek utřeného česneku, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, mořská sůl, olivový olej

Maso zprudka po obou stranách opečeme (na každé straně 2 min.). Osol íme a maso vyjmeme. Na pánvičku s ole jem dáme drobně nakrájenou cibuli a utřený česnek, zalijeme trochou vody a ne­cháme povařit asi 5 minut. Touto šťávou přeli jeme maso a podá­váme.

K V Ě T Á K O V É K R O K E T Y

1 menší květák, 1 plátek kuřecího masa marinovaný v jogurtu a česne­ku, 4 lžíce jogurtových vloček, 1 žloutek, 1/2 menší cibule, větší špetka mleté bazalky a saturejky, mořská sůl, olivový olej

Na m a s o v é m strojku u m e l e m e květák, uvařený v osolené vodě, cibuli a plátek masa. Osol íme, př idáme koření, ž loutek a jogur­tové vločky. Dobře promícháme a tvarujeme do malých kuliček, které smažíme v rozpáleném oleji dorůžova. P o d á v á m e samot­né nebo k masu či ze leninovému salátu, příp. používáme jako noky do polévky.

RYBY

Ryby j sou vhodný p o k r m pro všechny krevní skupiny vyjma A 2 . Vzhledem k tomu, že ryby j sou neutrální potravinou, záleží pouze na kombinaci zeleniny a koření. P ř i p o m í n á m - zelenina se s lupkou a zelenina dozrávající na p o d z i m je jang, zelenina bez slupky nebo s m ě k k o u s lupkou a dozrávající na jaře nebo v začátku léta je jin. J in je také zelenina dovezená z j ihu a jang zelenina dovezená ze severu, resp. zelenina domácí . Dále zele­nina i koření světlé nebo zelené barvy je j in, zelenina tmavé, čer­vené, žluté a oranžové barvy je jang.

R Y B Í FILÉ s C U K E T O U

2 plátek rybího filé, 3 lžíce nadrobno pokrájené cukety (bez jádřince), 1/2 najemno pokrájené cibule, 1/2 nadrobno pokrájené červené papriky, 1/2 lžičky sladké papriky, špetka pálivé papriky, mořská sůl, olivový olej

Cibuli zpěníme na o l ivovém oleji, př idáme cuketu a červenou papriku, z a m í c h á m e a navrch položíme plátek osoleného filé, z obou stran sypaného s ladkou i pál ivou paprikou. Přiklopíme pokličkou a krátce podusíme. P o d á v á m e s rajčatovým salátem.

K A R B A N Á T K Y Z TRESKY

2 filé z tresky marinované v olivovém oleji a provensálském koření nebo v kořenicí směsi Tzatziki Avokádo, 2 lžíce jogurtových vloček, cayenn-ský pepř, mořská sůl, olivový olej

Marinovanou tresku umeleme, př idáme jogurtové vločky, pepř, sůl a opékáme na o l ivovém oleji. P o d á v á m e se sa látem z čekan-kových puků.

H A L I B U T S OŘÍŠKY

1 plátek halibuta marinovaný v olivovém oleji a citrónové šťávě, 1 lžíce sekaných lískových oříšků (předem máčených), 1 rajče, 1 list hlávkové­ho salátu, sekaná pažitka, mořská sůl

Porci halibuta krátce orestujeme v marinádě a d á m e do ohni­vzdorné misky. Posypeme sekanými l ískovými oříšky a dáme na 6 min. zapéci do horké trouby. Vyjmeme, osol íme a podáváme na listech hlávkového salátu s rajčaty a posypané sekanou pažitkou.

R Ý Ž O V É T Ě S T O V I N Y S KREVETAMI

hrst širokých rýžových nudlí, 1 lžíce krevet, 1 artyčokové srdíčko, 1 loupané rajče, 1 lžíce olivového oleje, 1 stroužek česneku, petrželová nať, zelený pepř, mořská sůl

Na pánev s olejem d á m e stroužek česneku a vyloupané krevety, zamícháme a necháme chvíli dusit. Artyčokové srdíčko velmi jemně pokrájíme, z pánve vyjmeme česnek a v ložíme srdíčko. Dále přidáme oloupané a rozmačkané rajče i se šťávou a nechá­me na mírném ohni dusit tak dlouho, dokud se tekutina nevydu-sí a nevznikne hustá omáčka, do které d á m e horké uvařené nud­le. Osolíme, opepř íme a navrch posypeme sekanou petrželkou.

S M A Ž E N É KALMARY „ M A R S E I L L E "

hrst pokrájeného masa z kalmarů marinovaného v česneku a olivovém oleji, 2 stroužky česneku, 2 lžíce jogurtových vloček, sekaná petrželka, citrónová šťáva, cayennský pepř, mořská sůl

Kalmary osušíme a obal íme v jogurtových vločkách. Olej z ma­rinády přelijeme na pánev a rozehřejeme. Do rozpáleného oleje vkládáme obalené kalmary a osmažíme je dozlatova, ne však déle než 10 min., aby maso neztvrdlo. P o t o m kalmary vyjmeme a do šťávy př idáme rozmixovanou směs česneku a petrželové natě. Krátce orestujeme a touto šťávou poli jeme kalmary. Sol íme a pepříme až hotový pokrm. Před podáním pokapeme citróno­vou šťávou.

M A K R E L A S O L I V A M I

1 makrela, 1 menší cibule, 5 oliv, 1 větší rajče, olivový olej, mořská sůl, 1/2 dl kvalitního červeného vína

Makrelu očistíme, na alobalu potřeme ol ivovým olejem, prosolí-me, př idáme na kolečka nakrájenou cibuli, zabalíme a necháme v lednici 12 hodin odležet. Před přípravou makrelu vyjmeme a spolu s cibulí prudce o p e č e m e na rozpáleném oleji. Př idáme na kolečka nakrájené rajče, odpeckované a pokrájené olivy, zali­jeme červeným v ínem a necháme krátce podusit pod pokličkou. Podle potřeby mírně podli jeme vodou.

M A K R E L A N A D I V O K O v A L O B A L U

1 makrela, 1 menší mrkev, 1/4 menšího celeru, 1 menší petržel, 1 malá cibulka, 1 lžička divokého koření, 1 lžíce citrónové šťávy, snítka zelené­ho kopru, olivový olej, mořská sůl

Očištěnou makrelu prosolíme, potřeme ol ivovým ole jem a polo­žíme na alobal. Posypeme d ivokým kořením, př idáme na tenká kolečka pokrájenou zeleninu, pokrájený kopr a vše zakapeme citrónovou šťávou. Zabal íme do alobalu a necháme v lednici 12 hodin odležet. Po 12 hodinách vše v ložíme do rozehřáté trouby a necháme 20 minut zapéci.

T U Ň Á K N A PAPRICE

2 plátky z tuňáka, 1 malá cibulka, 1 lžička sladké papriky, 1/4 lžičky pálivé papriky, olivový olej, mořská sůl

Tuňáka marinujeme v ol ivovém oleji spolu s j e m n ě pokrájenou cibulkou a oběma paprikami. Vše rychle orestujeme na rozpále­n é m oleji, osolíme a podáváme s rajčatovým salátem.

T U Ň Á K N A Č E S N E K U

2 plátky z tuňáka, 1 stroužek česneku utřený se solí, 1 lžička sekané pe­trželky, mořská sůl

Vše společně marinujeme. Před přípravou na 5 minut otevřeme sklenici, necháme vydýchnout a vše zprudka orestujeme.

S L E Ď v A L O B A L U

1-2 sledi, 1 větší cibule, 2 bobkové listy, 5 kuliček celého zeleného pep­ře, 5 kuliček nového koření, olivový olej, mořská sůl

Vykuchané a očištěné sledě prosolíme, položíme na alobal, potře­me ol ivovým olejem, přidáme koření a najemno pokrájenou ci­buli a zabalíme do alobalu. N e c h á m e 12 hodin odležet v lednici. Vše vložíme do rozehřáté trouby a pečeme přibližně 20 minut.

G U L Á Š z TRESKY

1 filé z tresky pokrájené na kostičky, 1 menší cibule, 1/2 lžičky mletého kmínu, 1 lžička sladké papriky, špetka pálivé papriky, 1 čerstvá zelená paprika, olivový olej, mořská sůl

Kostičky tresky marinujeme v o l ivovém oleji spolu s j emně po­krájenou cibulí a kořením. Poté v ložíme na rozehřátou pánev, krátce orestujeme, př idáme najemno pokrájenou zelenou papri­ku, osolíme a mírně podli jeme. P o d pokl ičkou dus íme přibližně 10 minut.

T R E S K A S B R O K O L I C Í A RAJČATY

1 filé tresky marinované v olivovém oleji s drceným kmínem a pokráje­nou 1 malou cibulkou, 1 růžička brokolice, 2 rajčata, olivový olej, moř­ská sůl

Tresku i s mar inádou v ložíme na rozpálený olej, krátce orestuje­me a př idáme najemno pokrájenou brokolici a na kostičky po­krájená rajčata, osol íme a dus íme pod pokl ičkou přibližně 10 minut.

T R E S K A N A CELERU

1 filé z tresky marinované v olivovém oleji s 1 malou cibulkou, pokráje­nou najemno, a 3 lžícemi na kostičky pokrájeného celeru s 1 lžičkou zázvoru, mořská sůl

Filé i s mar inádou a ostatními přísadami krátce orestujeme na pánvi, osolíme a na 5 minut př iklopíme pokličkou. Dle potřeby mírně podli jeme vodou.

T R E S K A N A KARI

2 filé z tresky marinované v olivovém oleji s 1 malou najemno pokráje­nou cibulkou a 1 malou lžičkou kari koření, olivový olej, mořská sůl

Marinované filé i s mar inádou krátce orestujeme na rozpáleném oleji, osol íme a 5 minut podus íme pod pokličkou.

R Y B Í R I Z O T O

V h o d n é pro krevní skupiny A a A B .

2 plátky rybího filé marinované v olivovém oleji s 1 lžičkou koření Ad-žika, 1 malá cibulka, 1 lžíce zeleného hrášku, 1 hrneček vařené rýže, 1 lžička sekané zelené petrželky, olivový olej, mořská sůl

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme mar inované filé a krátce orestujeme. Mírně podli jeme vodou, osol íme, př idáme hrášek a dusíme 5 minut pod pokličkou. V m í c h á m e uvařenou rýži, podle potřeby mírně podli jeme a n e c h á m e pod pokl ičkou dusit ještě 2 minuty. P o d á v á m e sypané sekanou zelenou petrželkou.

Z R A L O Č Í S T E A K

1-2 silnější plátky žraloka mar inované v o l ivovém oleji se zele­n ý m pepřem orestujeme na o l ivovém oleji. P o d á v á m e případně s jogurtovo-brokolicovou omáčkou.

LUŠTĚNINY

Luštěniny patří výhradně krevní skupině B R h + a občas AB R h + . Pro ostatní krevní skupiny j sou těžko stravitelné.

Uvedené recepty j sou orientační. P o d o b n ý m způsobem lze upravovat všechny druhy luštěnin. Lze kombinovat se všemi druhy jangové zeleniny, to z n a m e n á zeleniny se s lupkou nebo dozrávající k o n c e m léta nebo na podzim. V ž á d n é m případě však nelze použít mouku, byť v této dietě povolenou. Luštěniny by nebyly správně stráveny. N e z a p o m í n á m e ani na malé množ­ství nevařených luštěnin do hotového pokrmu.

Č O Č K A s Č E S N E K E M A C U K E T O U

3 lžíce máčené čočky, 1 lžíce mleté naklíčené čočky, 1/2 menší cibule nebo 1 mladá i s natí, 1/4 lžičky cayennského pepře, 2 lžíce na kostičky nakrájené cukety, 1 stroužek nakrájeného česneku, 1 stroužek utřeného česneku, mořská sůl, olivový olej, pažitka, citrónová šťáva

Čočku s pokrájeným č e s n e k e m a solí vař íme doměkka. Na oli­vovém oleji zpěníme cibulku, př idáme vařenou, oschlou čočku, pepř, cuketu a lehce orestujeme. Odstavíme a vmícháme mletou naklíčenou čočku a utřený česnek. P o d á v á m e s troškou citróno­vé šťávy a sypané pažitkou.

F A Z O L E S ŘAPÍKATÝM C E L E R E M

3 lžíce máčených fazolí, 1 lžíce mletých naklíčených fazolí, 1 lžíce jem­ně pokrájené cibule, 2 lžíce drobně pokrájeného stvolu řapíkatého cele­ru, špetka tymiánu, špetka oregana, mořská sůl, olivový olej

M á č e n é fazole uvař íme v osolené vodě doměkka. Scedíme a ne­c h á m e oschnout. Zvlášť zpěníme cibulku, př idáme pokrájený řapíkatý celer, fazole, koření a lehce orestujeme. Na závěr do od­stavené směsi v m í c h á m e mleté naklíčené fazole.

C H I L L I FAZOLE

3 lžíce máčených bílých fazolí, 1 lžíce mletých naklíčených fazolí, 1 malá cibulka, 1/2 lžičky sladké papriky, 1/2 lžičky chilli koření, špet­ka zeleného pepře, olivový olej, mořská sůl

Fazole zalijeme vodou, osol íme a vař íme doměkka. Na oleji zpě­níme na kolečka pokrájenou cibuli, př idáme uvařené fazole, okořeníme a odstavíme. Na závěr v m í c h á m e mleté naklíčené fa­zole a podáváme.

Č O Č K A S RAJČATY

2 lžíce máčené čočky, 1 lžíce mleté naklíčené čočky, 1 malá cibulka, 2 rajčata, olivový olej, mořská sůl

Na oleji zpěníme cibulku a př idáme na kostičky nakrájená rajča­ta. Orestujeme a př idáme vařenou čočku, dle potřeby ještě doso-líme a dobře promícháme. Odstavíme a v m í c h á m e lžíci mleté naklíčené čočky.

Č O Č K A S K O Ř E N O V O U Z E L E N I N O U

3 lžíce máčené čočky, 1 lžíce mleté naklíčené čočky, 1 malá mrkev, kou­sek celeru, 1 malá petrželka, 1 malá cibulka, 1 lžíce citrónové šťávy, 5 kuliček zeleného pepře, 5 kuliček nového koření, 2 bobkové listy, 1 stroužek česneku, olivový olej, mořská sůl

Čočku osolíme, př idáme na kolečka pokrájený česnek, zalijeme vodou a vaříme doměkka. Zvlášť na pánvi zpěníme na oleji jem­ně nakrájenou cibulku, př idáme na drobné kostičky nakrájenou zeleninu, koření, ci trónovou šťávu, mírně podli jeme a krátce po­dusíme pod pokličkou. Odstav íme a odstraníme koření. Z čočky slijeme případný zbytek vody a v m í c h á m e ji spolu s mletou na-klíčenou čočkou do zeleninové směsi. Dle potřeby dosol íme a podáváme.

R A J Č A T O V Ý H R Á C H

3 lžíce máčeného hrachu, 1 lžíce mletého naklíčeného hrachu, 1-2 stroužky česneku, 1 malá cibulka, 2 rajčata, 1 lžička citrónové šťávy, cayennský pepř, olivový olej, mořská sůl

Hrách zalijeme vodou, osolíme, přidáme polovinu jemně pokráje­ného česneku a vaříme doměkka. Na oleji zpěníme jemně pokráje­nou cibulku, přidáme na kostičky pokrájená rajčata, cayennský pepř, citrónovou šťávu, osolíme, krátce podusíme a odstavíme. Vmícháme vařený i nevařený hrách, dle potřeby ještě dochutíme a podáváme.

H R Á C H S V L A Š S K Ý M I O Ř E C H Y

3 lžíce máčeného hrachu, 1 lžíce mletého naklíčeného hrachu, 1 strou­žek česneku, 2 lžíce hrubé sekaných máčených vlašských ořechů, 1 lží­ce citrónové šťávy, 1 malá cibulka, zelený pepř, olivový olej, mořská sůl

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme m á č e n ý hrách, najemno po­krájený česnek, zalijeme vodou a vař íme doměkka. Odstavíme a vmícháme mletý naklíčený hrách, hrubě sekané vlašské oře­chy, zelený pepř, ci trónovou šťávu, dle chuti osol íme a podává­me se zeleninovým salátem.

MOUČNÉ A ZELENINOVÉ

POKRMY

V ž á d n é m případě se nejedná o nejdostupnější m o u k u pšenič­nou. Pracujeme s m o u k o u pohankovou, prosnou, rýžovou, a kukuřičnou. Níže uvedené recepty j sou vhodné především pro krevní skupinu B R h - a AB R h - . Občas je m o h o u konzumo­vat lidé s krevní skupinou AB R h + , A 1 R h + , A1 R h - a A 2 R h + .

B A K L A Ž Á N O V Ý „ C H L É B "

V h o d n ý pro všechny skupiny, vyjma A 2 R h - .

2 baklažán (lilek), zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Baklažán o l o u p e m e a nakrájíme na plátky silné cca 8 m m . Osolí­me, opepříme a na oleji opékáme dozlatova, případně je pečeme cca 15 minut v rozpálené troubě. P o d á v á m e jako přílohu místo chleba.

J O G U R T O V É P A L A Č I N K Y

2 žloutek, 2 lžíce bílého jogurtu, 2 lžíce hladké kukuřičné mouky nebo 2 křupadla, mořská sůl, olivový olej

Vše kromě oleje smícháme a ručně či ve šlehači vyšleháme, až vznikne tekuté těstíčko. Zdá-li se příliš husté (záleží na konzi­stenci jogurtu), př idáme vodu. Těstíčko nabíráme lžící a klademe na rozpálený olej, smažíme dorůžova z obou stran. Podáváme samostatně, příp. s m a n d l o v ý m m l é k e m či praženými mandlemi nebo jako přílohu.

Palačinky m ů ž e m e různě obměňovat odpovídající zeleninou.

PALAČINKY „ C R É P E "

2 lžíce hladké kukuřičné mouky, 1 lžíce kukuřičného škrobu, 2 žloutky, 2 lžíce jogurtu, 2 lžíce vody, 1 lžička olivového oleje, mořská sůl, olivo­vý olej

Zvlášť dobře promícháme m o u k u s kukuř ičným škrobem a solí. Sypkou směs po lžících př idáváme do rozš lehaného jogurtu se ž loutkem, vodou a olejem. D ů k l a d n ě p r o m í c h á m e v polotekuté těsto (dle potřeby př idáme vodu nebo kukuřičnou mouku), na­bíráme malou sběračkou a vli jeme na pánev s h o r k ý m olejem. O p e č e m e po o b o u stranách dozlatova. P o d á v á m e jako jogurto­vé palačinky nebo je p lníme zeleninovou směsí.

R E S T O V A N Ý LILEK S Č E S N E K O V O U Z Á L I V K O U

1 lilek, 1 lžička olivového oleje, 1 naškrábaný stroužek česneku, 1 lžíce sekané pažitky, 3 lžíce jogurtu, mořská sůl, olivový olej

Celý baklažán 5 min. povař íme. Vyjmeme, o loupeme, rozkrojí­me napůl, odstraníme semena a nakráj íme na plátky síly 1 cm. Plátky rychle orestujeme na o l ivovém oleji a podáváme přelité jogurtem, s m í c h a n ý m s č e s n e k e m a sekanou pažitkou.

B R O K O L I C O V É KARBANÁTKY

1 větší růžička brokolice, 1/4 čekanky, 1 žloutek, 2 lžíce jogurtových vloček, koření Barbecue (bez glutamátu), mořská sůl, olivový olej

Brokolici a čekanku pokrájíme a p o m e l e m e na m a s o v é m mlýn­ku. Př idáme ostatní suroviny a koření, dobře promícháme a smažíme na ol ivovém oleji dorůžova. P o d á v á m e se zelenino­vým salátem, příp. majonézovou zálivkou.

P L N Ě N Á CUKETA

1 menší cuketa, 1 plátek kuřecího masa marinovaný v olivovém oleji, česneku, chilli a zeleném pepři, 1/2 menší cibule, 1 lžička sekané nebo sušené petrželky, malá hrstka pokrájeného řapíkatého celeru, mořská sůl, olivový olej

Cuketu rozkrojíme a opatrně vydlabeme dužinu. Na oleji zpění­me cibulku, př idáme mleté maso, dužinu, řapíkatý celer a petr­želku. Osol íme, krátce o s m a h n e m e a směsí naplníme obě polo­viny vydlabané cukety. Vložíme do pekáčku a 10-15 min. zapékáme v rozpálené troubě nebo stejnou dobu dus íme pod poklicí. P o d á v á m e se ze leninovým salátem.

P L N Ě N Ý LILEK

1 menší lilek, 1 plátek vepřového masa marinovaný v olivovém oleji a provensálském koření, malá hrstka pokrájené zelené papriky, řapíka­tého celeru, 1 stroužek česneku, 1/2 malé cibule, 1 žloutek, mořská sůl, olivový olej

Lilek zbavíme stopky, rozkrojíme ho napůl a opatrně vydlabe­me dužinu, kterou jemně pokrájíme. Na oleji zpěníme jemně po­krájenou cibulku, př idáme jemně pokrájenou papriku, řapíkatý celer, dužinu lilku a krátce orestujeme. Pak přidáme mleté vep-

řové maso, ž loutek a ještě krátce orestujeme. S m ě s í naplníme vydlabané půlky lilku a zapečeme 10-15 min. v rozpálené trou­bě nebo stejnou dobu dusíme pod pokličkou. Podáváme s hláv­kovým salátem.

K A P U S T A s LILKEM

4 větší listy kapusty, 1/2 neloupaného lilku, 1/2 malé cibule, 2 lžíce jo­gurtových vloček, 1 žloutek, 1/4 lžičky mletého kmínu, cayennský pepř, mořská sůl, olivový olej

Na oleji zpěníme cibulku, př idáme drobně nakrájený lilek a ka­pustu, osol íme a okořeníme. Krátce orestujeme a mírně podlije­me vodou. Dusíme, až se voda odpaří, př idáme žloutek a jogur­tové vločky.

K A P U S T O V Ý M O Z E Č E K

6 listů kapusty, 1/2 menší cibule, 2 žloutky, 1/4 lžičky mletého kmínu, bazalka, mořská sůl, olivový olej

Na zpěněnou cibulku vložíme jemně pokrájenou kapustu, osolí­me, okořeníme a krátce orestujeme. Podli jeme trochou vody, ne­cháme vydusit, př idáme žloutky a promícháme. Podáváme s rajčatovým salátem.

K A P U S T A S RÝŽÍ

4 větší listy kapusty, 2 lžíce rýže, 1 stroužek česneku, 1 lžíce hladké rý­žové mouky, sladká paprika, majoránka, mletý kmín, mořská sůl, olivo­vý olej, citrónová šťáva

V m a l é m množství vody povaříme j e m n ě pokrájenou kapustu s j e m n ě pokrájeným česnekem, majoránkou, k m í n e m a solí. Při-

dáme vařenou rýži a krátce povaříme, stále v m a l é m množství vody. Na pánvi zpěníme na oleji cibulku, př idáme sladkou pa­priku, m o u k u a o s m a h n e m e jíšku. N e c h á m e j i vychladnout a př idáme do vřelé kapusty, promícháme a lehce povaříme. Po odstavení ochut íme citrónovou šťávou.

K A P U S T O V É ZÁVITKY S L I L K E M

2 větší listy kapusty, 1/4 lilku, 1 plátek vepřového masa marinovaný v česneku a jogurtu, 2 lžíce jogurtových vloček, 1/2 cibule, 1/2 strouž­ku česneku, 1/4 lžičky sladké papriky, špetka pálivé papriky, mořská sůl, olivový olej, 4 lžíce holandské omáčky

Na oleji zpěníme cibulku a př idáme drobně nakrájený lilek. Osol íme a po orestování mírně podli jeme vodou. Dus íme, do­kud se voda nevysmahne. Plátek masa umeleme, př idáme po­dušený lilek b e z oleje, jogurtové vločky, utřený česnek, obě pap­riky a sůl. Dobře propracujeme na prkénku a rozděl íme na dvě části, z nichž každou zabal íme do kapustového listu. O v á ž e m e či propíchneme gri lovacími jehlami, aby závitek držel pohroma­dě. O b a závitky v ložíme do oleje po lilku, krátce o s m a h n e m e ze všech stran a mírně podli jeme. D u s í m e pod pokl ičkou 10 min. a podáváme přelité holandskou omáčkou, příp. se ze leninovým salátem.

R Ý Ž O V É TĚSTOVINY S C U K E T O U

hrst rýžových těstovin, hrst cukety pokrájené na kostičky, 1 menší ci­bule, 1 feferonka, olivový olej, mořská sůl

Na pánvi zpěníme cibulku s rozdrcenou nebo j e m n ě pokrájenou feferonkou. Př idáme cuketu, orestujeme, mírně podli jeme vo­dou, osol íme a krátce podusíme. Ve vroucí osolené vodě krátce povaříme rýžové těstoviny a př idáme je k cuketové směsi. Pro­m í c h á m e a podáváme.

R A J Č A T A P L N Ě N Á ŘAPÍKATÝM C E L E R E M

2 rajčata, 2 lžíce vařené rýže, 1/2 menší cibule, 1 lžíce pokrájeného řapí-katého celeru, 1 stroužek česneku, zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Rajčatům odř ízneme špičku a vnitřky vydlabeme. Na rozpále­n é m oleji necháme zesklovatět cibuli, nakrájenou najemno. Při­d á m e drobně nakrájené vnitřky rajčat, řapíkatý celer, j emně po­krájený česnek, rýži a okořeníme. S m ě s za stálého míchání o s m a h n e m e , přili jeme vodu a dus íme 5 min. pod pokličkou. Odklopíme a necháme vysmahnout šťávu. S m ě s í naplníme raj­čata, přiklopíme odkrojenou špičkou, d á m e do pekáčku s olejem a necháme zapéci v horké troubě 15-20 min.

NlCESKÁ RAJČATA

2 rajčata, 1/2 menší cukety, 1/2 menší cibule, 1/2 stroužku česneku, 1 lžička sekané bazalky, 1 lžička sekané petrželky, snítka čerstvého estragonu, zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Cuketu nakrájíme na plátky, osol íme a n e c h á m e „vypotit" . Raj­čata nakrájíme na čtvrtky a zbavíme jadérek. Na rozpáleném oleji o s m a h n e m e nadrobno nakrájenou cibuli, př idáme rajčata, utřený česnek, rozdrcené byl inky ( m o h o u být pouze posekané). D u s í m e na m í r n é m ohni pod pokl ičkou 10 min. P o t o m osušíme plátky cukety, nakrájíme ji nadrobno a př idáme ke směsi. Dusí­me dalších 15 min. pod pokl ičkou. Osol íme, opepř íme a občas m í c h á m e . Nakonec n e c h á m e v y s m a h n o u t šťávu tak, aby hmota byla hustá. Před podáváním m ů ž e m e posypat lístky oregana, nasekanými nadrobno. Tato j ihofrancouzská (provensálská) raj­čata podáváme teplá i s tudená s b u r i z o n o v ý m chlebem nebo je m ů ž e m e př ímo na chlebu zapéci.

C U K E T O V É SUFLÉ

1 menší cuketa, 2 stroužky česneku, 1 lžíce hladké kukuřičné mouky, 3 oloupaná rajčata, 2 žloutky, 2 dl jogurtu, 2 hrsti burizonů, 1 lžíce se­kané petrželky, větší špetka tymiánu, rozmarýnu, zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Cuketu oloupeme a postrouháme na hrubším struhadle. Proso-líme, necháme na sítu odkapat a o s m a h n e m e na ol ivovém oleji. Připravíme bešamelovou omáčku - z oleje a kukuřičné mouky osmahneme jíšku a zalijeme vroucí vodou (cca 1 dl). Provaříme a odstavíme. V m í c h á m e dušenou cuketu, žloutky, burizony, se­kanou petrželku, osolíme a opepříme. Vlijeme do formy vytřené ol ivovým olejem a pečeme ve vyhřáté troubě cca 40 min. Mezi­tím rozmixujeme oloupaná a odjádřená rajčata, česnek, olej, ty­mián a rozmarýn. Tento protlak rozprostřeme na talíř jako pod­klad pro suflé.

C H Ř E S T O V Ý K R É M S PAŽITKOVÝM O L E J E M recept pro více osob

500 g čerstvého chřestu, 2 dl olivového oleje, 3 dl jogurtu, 11 zelenino­vého vývaru, 4 žloutky, 2 svazky pažitky, muškátový oříšek, mořská sůl, olivový olej

Pažitku spaříme, zchladíme na ledu, potom nakrájíme nahrubo a v mixéru dobře rozmixujeme. Přes plátno prolisujeme a smí­cháme s ol ivovým olejem. Chřest (bílý) o loupeme, slupky vaří­me v ze leninovém vývaru asi 10 min., potom vývar procedíme a vaříme v n ě m chřest asi 10 min. Máme-l i zelený chřest, ten ne-loupeme a po uvaření odkrojíme hlavičky. Chřest rozmixujeme s jogurtem a žloutky, nastrouháme trošku muškátového oříšku, osolíme a opepříme. Do každého talíře př idáme pár kapek pa­žitkového oleje. Ozdobíme hlavičkami chřestu. Pažitkový olej si snadno vyrobíme sami tak, že do olivového ole­je přidáme rozmixovanou pažitku a necháme několik dnů uležet.

R Ý Ž O V É N U D L E „ A U O , O L I O , P E P E R O N C I N O "

hrst rýžových nudlí, 2 stroužky česneku, 1 feferonka, olivový olej, moř­ská sůl

Na oleji orestujeme rozdrcenou feferonku, př idáme na plátky pokrájený česnek a necháme zesklovatět. Př idáme vařené nudle, které j sme vařili v osolené vodě, promícháme a podáváme.

K O L Á Č S CIBULÍ A KVĚTÁKEM

250 g hladké kukuřičné mouky, 7 lžic olivového oleje, 7 hrstí burizonů, 2 cibule, 1/2 menšího květáku, 1 dl jogurtu, muškátový oříšek, zelený pepř, mořská sůl

Z mouky, oleje, burizonů, vody a soli zpracujeme těsto, které ne­c h á m e odležet. Na oleji zpěníme hrubě nakrájenou cibuli, přidá­me květák, okořeníme, osolíme a mírně podli jeme vroucí vo­dou. Povaříme, a až se voda vydusí, rozmixujeme v mixéru. N e c h á m e vychladnout a v m í c h á m e jogurt. Odleželé těsto roz­prostřeme do nižší dortové formy a navrch rozetřeme hustou květákovou hmotu. Pečeme ve vyhřáté troubě cca 30 min.

K V Ě T Á K O V Ý PUDINK

1/2 menšího květáku, 1/2 cibule, hrst zeleného hrášku, 2 lžíce jogurto­vého sýru, 1/4 lžičky oregana, bazalka, špetka muškátového květu, mořská sůl, olivový olej, 1 lžička sekané petrželky

Na oleji zpěníme cibulku a př idáme j e m n ě pokrájený květák. Orestujeme a podlijeme vodou či ze leninovým vývarem. Osolí­me, okořeníme a povaříme 10 min. Rozmixujeme, d á m e opět na pánev a podusíme se ze leným hráškem, dokud se voda nevydu-sí. Př idáme muškátový květ, sekanou petrželku, jogurtový sýr a dobře promícháme. Vlijeme do menších mističek a necháme ztuhnout (příp. v lednici).

R Ý Ž O V É N U D L E S R A J Č A T O V O U O M Á Č K O U

2 lžíce vařených rýžových nudlí, 2 oloupaná rajčata, 1 cibule, 1 zelená paprika, mořská sůl, olivový olej

Osmažíme na kolečka nakrájenou cibuli, př idáme papriku na­krájenou na proužky a na kostičky nakrájená rajčata. Osol íme a necháme 5 min. dusit. Podle potřeby př idáme trochu vody. Touto omáčkou přelijeme uvařené scezené rýžové nudle a posy­peme petrželkou.

S T U D E N É O K U R K O V É SUFLÉ

1 větší salátová okurka, 1 acidofilní mléko, 1 jogurt bílý, mořská sůl, kopr, 2 lžičky koření Tzatziki Avokádo

Okurku nakrájíme na drobné kostičky, osolíme, př idáme kopr a zalijeme acidofilním m l é k e m a jogurtem. P r o m í c h á m e a dáme na 1 hodinu do chladna. P o d á v á m e s kukuř ičným chlebem.

R Ý Ž E S P Ó R K E M

menší hrneček hnědé uvařené rýže, 1 menší pórek, špetka zeleného pep­ře, olivový olej, mořská sůl

Na oleji osmažíme na kolečka nakrájený pórek (kousek zelené části odkrojíme). V s y p e m e uvařenou rýži, zamícháme, opepří­me, osol íme a d á m e na talíř. Zbytek zelené části pórku drobně nakrájíme a rýži posypeme.

R I Z O T O S H R Á Š K E M A K U K U Ř I C Í

větší hrnek hnědé vařené rýže, 2 lžíce zeleného hrášku, 1 lžíce vařené cukrové kukuřice, 1 lžíce jemně pokrájené cibule, špetka tymiánu, špet­ka oregana, mořská sůl, olivový olej, 1 lžíce artyčokových listů

Na oleji osmažíme cibuli, př idáme hrášek, kukuřici, artyčokové listy osolíme, okořeníme, zalijeme troškou vody a necháme 7 min. podusit. Př idáme vařenou rýži, promícháme a na talíři posype­me sekanou pažitkou.

Š P E N Á T Z B R O K O L I C E

2 růžičky brokolice, 1/2 malé cibule, 1 stroužek česneku, 2 lžíce rýžové mouky hladké, mořská sůl, olivový olej

Na oleji zpěníme cibuli, př idáme m o u k u a krátce osmahneme. Přidáme mletou brokolici i se šťávou, osolíme, podusíme. Od­stavíme a př idáme utřený česnek.

B R O K O L I C E S M A N D L E M I A KŘUPADLY

2 růžičky brokolice, 1 lžíce máčených loupaných a sekaných mandlí, 4 rozdrobená křupadla, zelený mletý pepř, mořská sůl, olivový olej

Brokolici povaříme v osolené vodě a necháme okapat. Na oleji zlehka o s m a h n e m e mandle, př idáme rozdrobená křupadla a pepř a usmažíme dozlatova. Touto směsí posypeme vařenou brokolici. O b m ě n a s l ískovými nebo vlašskými ořechy, příp. slu­nečnicovými semínky.

K V Ě T Á K O V É K A R B A N Á T K Y

1 menší květák, 2 žloutky, 4 lžíce jogurtových vloček, mletý zelený pepř, 1 lžíce sekané petrželky, mořská sůl, olivový olej

Květák rozebereme na menší růžičky, povaříme ve slané vodě a necháme okapat. Propasírujeme, u m e l e m e nebo rozmixujeme, př idáme žloutky, jogurtové vločky, pepř a sůl a lžičkou tvaruje­me malé kuličky, které lehce rozprostřeme v rozpáleném oleji.

S m a ž í m e z obou stran dorůžova. O b m ě n y stejné jako u květáko­vého nákypu.

D U Š E N Ý H R Á Š E K

4 lžíce zeleného hrášku, 2 mladé cibulky i s natí, 1 žloutek, 1 lžička se­kané petrželky, srdíčko hlávkového salátu, olivový olej, mořská sůl

Na ol ivovém oleji zpěníme j e m n ě pokrájenou cibulku i s natí, př idáme hrášek, pokrájené salátové srdíčko, osolíme, mírně podlijeme vodou a podus íme. Na závěr v m í c h á m e žloutek, roz­šlehaný s 1 lžící vody, provař íme a podáváme sypané sekanou petrželkou.

D U Š E N Ý CELER

2/2 středně velkého celeru, 1 menší mrkev, 2 mladé cibulky i s natí, 1 lžička koření Garam masala, 2 bobkové listy, 1 lžička citrónové šťávy, olivový olej, mořská sůl

Na oleji zpěníme najemno pokrájenou cibulku i s natí, př idáme na malé kostičky pokrájenou mrkev, citrónovou šťávu, koření, sůl a mírně podli jeme. P r o m í c h á m e a navrch položíme tenké plátky c e l é m . Přiklopíme pokl ičkou a za stálého podlévání du­síme, až je celer měkký.

P L N Ě N É PAPRIKY

2 zelené papriky, 1 šálek vařené rýže, 2 lžíce sladké kukuřice, 1 mladá cibulka i s natí, 1 lžička sekané petrželky, 1/2 lžičky oregana, olivový olej, mořská sůl

Na oleji zpěníme j e m n ě pokrájenou cibulku i s natí, př idáme ku­kuřici, sekanou petrželku, osol íme, okořeníme, mírně podli jeme

vodou a krátce podusíme. V m í c h á m e vařenou rýži a odstavíme. Zelené papriky u stopky odkrojíme, zbavíme jádřince a omyté p ln íme připravenou směsí, př iklopíme odkrojenou částí a vloží­me do pekáčku. Podli jeme a ve vyhřáté troubě p e č e m e přibližně 15 minut. P o d á v á m e s rajčatovým salátem.

P I K A N T N Í R Ů Ž I Č K O V Á KAPUSTA

hrst růžičkové kapusty, 1 rajče, 2 stroužky česneku, 1 mladá cibulka i s natí, špetka chilli, špetka zázvoru, špetka mletého kmínu, olivový olej, mořská sůl

J e d e n stroužek česneku pokrájíme na tenké plátky a spolu s jem­ně pokrájenou cibulkou n e c h á m e zesklovatět na oleji. Př idáme celou růžičkovou kapustu, krátce orestujeme, okořeníme, osolí­me, mírně podli jeme a dus íme p o d pokl ičkou přibližně 10 mi­nut. Poté př idáme na kolečka nakrájené rajče, opět přiklopíme a dusíme ještě 2-3 minuty. Odstavíme, př idáme druhý, rozetře­ný stroužek česneku. Tam, k d e n á m to krevní skupina dovolí, m ů ž e m e podávat s vařenými rýžovými těstovinami.

B A Z A L K O V Á CUKETA

1 menší cuketa, 2 rajčata, 1/2 lžičky oregana, 1 lžička bazalky, olivový olej, mořská sůl

C u k e t u dle krevní skupiny b u ď o l o u p e m e či nikoliv, nakrájíme na malé kostičky a d á m e na pánev s rozpá leným olejem. Krátce orestujeme a př idáme na kostičky nakrájená rajčata, koření a sůl. Krátce podus íme a p o d á v á m e samotné n e b o s rýžovými těstovinami.

C E L E R O V É PLÁTKY OBALOVANÉ

3 plátky celeru, 5 lžic jogurtových vloček, 2 žloutky, olivový olej, moř­ská sůl

Celerové plátky nejprve obal íme v rozšlehaných žloutcích, pak v jogurtových vločkách a o s m a h n e m e na oleji. Osol íme a podá­váme s brokolicovou omáčkou.

L I L E K S O Ř E C H Y

1 menší loupaný či neloupaný lilek, 2 rajčata, 1 mladá cibulka i s natí, 1 zelená či červená paprika, 1 lžíce drobně posekané pažitky, 1 lžíce cit­rónové šťávy, 1 lžíce mletých, předem máčených vlašských ořechů, špetka oregana, olivový olej, mořská sůl

Lilek nakrájíme na kostičky, osol íme a necháme přibližně 1/2 hodiny „vypot i t" na cedníku. Na oleji zpěníme cibulku, přidá­me lilek, na nudličky pokrájenou papriku, krátce orestujeme, mírně podlijeme, okořeníme, přidáme citrónovou šťávu a dusí­me pod pokličkou přibližně 5 minut. Př idáme pažitku, mleté ořechy, podle chuti dosolíme. Odstavíme a necháme ještě 3 mi­nuty pod pokličkou.

OVOCNÉ POKRMY

Jsou určeny především pro krevní skupinu A 2 R h - občas je m o h o u skupiny A 2 R h + a A1 R h - .

Vzhledem k tomu, že při přísné dietě nelze ovoce kombinovat s j inými druhy potravin, připadají v úvahu již uvedené polévky, případně pyré, která jsou jejich obdobou, pouze hustší. M ů ž e m e je maximálně kombinovat se syrovým o v o c e m jako zálivku. Dalš í možnost í jsou ovocné saláty v kombinaci dle vlastního uvážení. Platí zde o v š e m zase základní pravidlo - nikdy ne-kombinujeme ovoce z j ihu s o v o c e m ze severu nebo naší oblasti, dále ovoce tmavé s o v o c e m svět lým a ovoce s tvrdší s lupkou s o v o c e m měkkým.

Velmi zajímavých a m n o h d y nezvyklých chutí docíl íme sko­řicí, badyánem, vanilkou, mátou, bazalkou, bedrníkem, cit­ronem, květem černého bezu, hrozinkami, hřebíčkem, koprem, kopřivou, levandulí, mateřídouškou, muškátem, měsíčkem, šaf­ránem, a nezapomínejte na jogurt.

Toto omezení bude pravděpodobně pro m n o h é z vás velmi obtížné dodržet, ale vydržte to pros ím alespoň čtrnáct dnů a pak přejdete na dietu mírnější, kde jsou již určité kombinace dovoleny. Recepty možných kombinací najdete v druhém díle.

V h o d n é pro k r e v n í s k u p i n u A 2 R h +

J A B L E Č N É PYRÉ

4 jablka, 2 lžíce olivového oleje, 4 hřebíčky, lžička skořice, špetka anýzu, 1 lžíce hrubé sekaných vlašských ořechů

Jablka oloupeme, zbavíme jádřinců a nastrouháme na h r u b é m struhadle. Hřebíček rozemeleme a spolu s a n ý z e m vložíme na 15 sekund do rozpáleného oleje - tak vynikne vůně koření. Při­d á m e jablka, krátce orestujeme, podli jeme vodou a krátce podu­síme. Odstavíme, př idáme skořici, hrubě sekané, p ř e d e m máče­né vlašské ořechy a podáváme teplé nebo vychlazené.

S M A Ž E N É JABLKO S L Í S K O V Ý M I OŘÍŠKY

1 větší jablko, šálek strouhaných máčených lískových oříšků, 2 žloutky, špetka skořice, olivový olej

Jablko o loupeme, rozkrojíme, vydlabeme jádřinec a nakrájíme na silnější kolečka. Ta obal íme nejprve v rozšlehaných žloutcích se skořicí, poté ve s trouhaných oříšcích a prudce opečeme na ol ivovém oleji. D l e chuti m ů ž e m e ještě skořicí posypat navrch.

S M A Ž E N Á H R U Š K A S M A N D L E M I

2-2 větší hrušky, šálek strouhaných máčených mandlí, 2 žloutky, špet­ka mletého badyánu, olivový olej

Hrušky o loupeme, podélně rozkrojíme, odstraníme jádřince a dál podélně krájíme na silnější plátky. Vajíčko rozšleháme s ba­d y á n e m a v n ě m nejprve plátky hrušky obalíme, pak ve strou­haných mandl ích a prudce opečeme na rozpáleném oleji.

Z A P E Č E N Á JABLKA

3 menši jablka, šálek máčených rozpůlených vlašských ořechů, 2 lžíce hrozinek

Jablka o loupeme a vydlabeme jádřince. R o z p ů l e n ý m i vlašskými ořechy jablka „špikujeme", jádřince vyplníme hrozinkami. Jabl­ka vložíme na pekáček, mírně podli jeme vodou a v rozpálené troubě p e č e m e přibližně 10 minut.

Z A P E Č E N É H R U Š K Y

3 menší tvrdší hrušky, 1 lžíce strouhaných máčených lískových oříšků, 2 lžíce čerstvého rybízu

Hrušky o l o u p e m e a zbavíme jádřinců. Do pekáčku vlijeme troš­ku vody a hrušky do ní položíme rozkrojenou s tranou navrch. Do j a m e k po jádřincích naklademe čerstvý rybíz a hrušky posy­p e m e strouhanými oříšky. P e č e m e v rozpálené troubě přibližně 10 minut.

Š V E S T K O V Á P O C H O U T K A

10 nebo více zralejších švestek, máčené půlené vlašské ořechy, olivo­vý olej

Šves tky odpeckujeme: na o p a č n é m k o n c i od s topky je zmáčk­n e m e tak, aby se pecka vysunula o t v o r e m po s topce (proto po­třebujeme zralé švestky). Do dut iny po pecce v lož íme polovi­nu v lašského ořechu a krátce prudce o p e č e m e na o l ivovém oleji.

B R O S K V E s M Á T O V O U O M Á Č K O U

3 větší broskve, malá snítka máty

Broskve rozpůlíme a odstraníme pecku. Čtyři půlky položíme na talíř, další dvě poloviny o loupeme a nakrájíme na malé kos­tičky. Ty vložíme do kastrolku s vodou a spolu s mátovou snít­kou rozvaříme. Snítku máty pak vyjmeme a omáčkou přelijeme půlky broskví na talíři.

M E R U Ň K O V É PYRÉ SE S E D M I K R Á S K A M I

5 meruněk, hrst čerstvých nebo 1 lžíce sušených květů sedmikrásky, hrst hrubě sekaných vlašských ořechů, špetka badyánu

Meruňky o loupeme a zbavíme pecek. Nakráj íme je na malé kos­tičky a vložíme do kastrolku s vodou spolu se špetkou badyánu, sedmikráskami a ořechy. M e r u ň k y rozvaříme a podáváme b u d teplé nebo studené, případně j imi m ů ž e m e přelít čerstvé odpec-kované meruňky. Dle chuti zakapeme citrónovou šťávou.

B O R Ů V K Y s J O G U R T E M

větší hrneček čerstvých borůvek, 3 lžíce jogurtu

Borůvky rozmačkáme a vmícháme jogurt. Pokud b y c h o m chtěli připravit teplý pokrm, rozmačkané borůvky krátce povaříme s trochou vody a po odstavení v m í c h á m e jogurt.

V h o d n é pro krevní s k u p i n u A 2 R h -

S M A Ž E N Ý B A N Á N S M A N D L E M I

2 oloupané banány, šálek strouhaných máčených mandlí, 2 žloutky, olivový olej

Banány rozpůlíme a obal íme nejprve v rozšlehaných žloutcích a poté v nastrouhaných mandlích. Dozlatova osmažíme na roz­pá leném oleji.

A N A N A S S PARA O Ř E C H Y

3 silnější plátky ananasu, šálek máčených strouhaných para ořechů, 2 žloutky, olivový olej

Plátky ananasu obalíme nejprve v rozšlehaných žloutcích, potom ve strouhaných ořechách a prudce opečeme na rozpáleném oleji.

K I W I S K O K O S E M

3 kiwi, šálek strouhaného kokosu, 2 žloutky, olivový olej

Kiwi o loupeme a nakrájíme na silnější kolečka. Ta obalujeme v rozšlehaných žloutcích a s t rouhaném kokosu a prudce opéká­me na rozpáleném oleji.

P O M E R A N Č S D A T L O V O U O M Á Č K O U

1 větší pomeranč, 5 datlí, citrónová šťáva

Pomeranč oloupeme, nakrájíme napříč na silnější kolečka a po­klademe na talíř, kde je pokapeme citrónovou šťávou. Datle od-

peckujeme a povaříme v pot řebném množstv í vody. O m á č k o u přelijeme plátky pomeranče.

FÍKY S M A N D L E M I

množství fíků dle chuti, stejně tak mandlí

M a n d l e spaříme v horké vodě a o loupeme. Fíky nakrojíme, do každého zastrčíme mandl i a poklademe na pánev. Podli jeme troškou vody, přiklopíme pokl ičkou a 3 minuty podusíme.

K O K O S O V É LUPÍNKY

množství kokosové dužiny dle chuti, olivový olej

Kousky kokosu nakrájíme na tenké plátečky a zprudka opeče­me na rozpáleném oleji.

M E L O U N S J O G U R T E M

dužina melounu - množství dle chuti, jogurt

Dužinu m e l o u n u zbavíme jadérek, nakrájíme na malé kostičky a bez podlévání necháme rozvařit. Do hotového pyré př idáme bílý jogurt v poměru 1/4 vzniklého pyré.

O V O C N Á JEHLA

5 datlí, 5 fíků, 5 kostiček ananasu, 5 tenkých plátků kokosové dužiny, 5 silnějších koleček banánu

O v o c e střídavě napichujeme na grilovací jehlu a b u ď jej krátce a prudce o p e č e m e na ol ivovém oleji ze všech stran nebo je na chvíli d á m e na gril.

K O K O S O V Á M Í S A

polovina kokosového ořechu, 1 pomeranč, 2 mandarinky, 5 datlí, 5 fíků, 2 kiwi, šťáva z 1 citronu

Polovinu kokosového ořechu vydlabeme tak, aby vznikla miska se silnějšími okraji. Tu povaříme 10 minut v dostatečném množ­ství vody se šťávou z poloviny citronu. Vyjmeme ji, postavíme na pekáček a mírně podlijeme vodou. Pomeranče, mandarinky a ki­wi oloupeme a nakrájíme na malé kostičky, které promícháme s pokrájenými datlemi a fíky a vložíme do kokosové mísy. Zaka­p e m e citronem a necháme 10 minut zapéci v rozpálené troubě.

Chceme-li s tudenou mísu, podáváme bez pečení.

D A T L E v K O K O S U

10 datlí, šálek strouhaného kokosu, olivový olej

Datle prudce o p e č e m e na rozpáleném oleji a ještě horké je po­mocí lžíce obal íme ve s t rouhaném kokosu.

ZÁLIVKY, OMÁČKY A DRESINKY

M o h o u je konzumovat všechny krevní skupiny m i m o krevní skupinu A 2 . Je třeba pouze brát v úvahu kombinaci zeleniny a koření - j in a jang.

Z Á L I V K Y

Č E S N E K O V Á ZÁLIVKA NA SALÁT s M A J O N É Z O U

1 žloutek, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce jogurtu, 1 lžíce strouhané ci­bule, 1 rozetřený stroužek česneku, 1 lžička sekané pažitky, špetka mle­tého zeleného pepře, 2 rozemleté kuličky nového koření, mořská sůl

Ze žloutku a ol ivového oleje utřeme majonézu, do které přidá­me všechny ostatní suroviny Dobře p r o m í c h á m e a necháme od­ležet v chladničce. Používáme jako zálivku na zeleninový salát, příp. k masu.

C i t R O N O V A

1 menší šálek vody, 1/2 citronu, 1/4 lžičky zeleného pepře, mořská sůl

Šťávu z citronu smícháme s vodou, ze leným pepřem, solí a ne­c h á m e 1 hodinu odležet v lednici.

O L I V O V Á

3 lžíce olivového oleje „extra vergine", 1 lžíce citrónové šťávy, špetka mořské soli

Vše smícháme a necháme odležet cca 1 hodinu v lednici.

O M Á Č K Y

Recepty pro více osob

Č E S N E K O V Á

1 hrubě pokrájená cibule, 6-8 stroužků česneku, 1 šálek zeleninového vývaru, mořská sůl, olivový olej

Na pánev s olejem vložíme hrubě pokrájenou cibuli a celé stroužky česneku. Restujeme dozlatova a zali jeme vývarem. Pře­lijeme do mixéru, rozmixujeme, osol íme a podáváme. Sypeme zelenou petrželkou.

H O L A N D S K Á

3 žloutky, 1 lžička vody, 1 lžička citrónové šťávy, cayennský pepř, moř­ská sůl, 3 lžíce olivového oleje

Do menšího hrnce s rukojetí d á m e žloutky, 1 lžičku vody a sůl. Hrnec ponoříme do horké vody a mícháme, až žloutky začnou houstnout. Pak začneme přikapávat ol ivový olej za stálého mí­chání. Když je omáčka hladce vymíchaná, přisolíme, opepříme a po kapkách přidáváme citrónovou šťávu.

B E Á R N S K Á

2 šalotky nebo menší cibulky, 1 stroužek česneku, 1 lžička citrónové šťávy, 1 lžíce pokud možno čerstvých bylinek (estragon, kerblík, bazal­ka apod), holandsku omáčka ze 3 žloutků, mořská sůl, olivový olej

Šalotku nebo cibuli a česnek rozmixujeme nebo umeleme na masovém strojku. Na pánev k á p n e m e trošku oleje, př idáme roz­mixovanou zeleninu a sekanou petrželku a rychle orestujeme. Mírně podli jeme vodou, př idáme citrónovou šťávu a krátce du­síme. N e c h á m e vychladnout a v m í c h á m e do holandské omáčky.

K O R I A N D R O V Á ne pro 0 R h +

4 stroužky česneku, 2 žloutky, 2 lžičky citrónové šťávy, 1 lžička hořčič­ného semínka umletého, 1-2 dl olivového oleje, 1 lžička mletého korian­dru, zelený pepř, mořská sůl

Neloupané stroužky česneku vhodíme do vařící vody a necháme asi 3 min. vařit. Potom je oloupeme a rozmačkáme na kaši. Žlout­ky smícháme s mletým hořčičným semínkem a citrónovou šťávou. Přidáme česnek a ušleháme do pěny. Zředíme olivovým olejem a zamícháme mletý koriandr. Podle chuti osolíme a opepříme.

C I B U L O V Á

1 velká cibule, nejlépe červená, 1 stroužek česneku, 3 rajčata, 1 lžíce citrónové stavy, 1 lžíce sekané petrželky, 1/4 lžičky mletého koriandru, zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Česnek a cibuli nakrájíme na tenké plátky a necháme je zesklo­vatět na o l ivovém oleji. N e c h á m e vychladnout, přilijeme olej a př idáme drobně pokrájená rajčata. Př idáme ostatní přísady, promícháme a necháme asi hodinu vychladit.

P E S T O

2 lžíce sekané čerstvé bazalky nebo koriandru, 2 lžíce piniových semí­nek (koupíme u zahraničních firem) nebo slunečnicových, 1 dl olivové­ho oleje, 2 stroužky česneku, 3 lžíce jogurtového sýru, mořská sůl

Vše důkladně rozmixujeme a necháme asi hodinu vychladit.

K Ř E N O V Á

4 větší rajčata, 1 lžíce čerstvé sekané bazalky, 2 lžíce čerstvě strouhané­ho křenu, 4 lžíce jogurtového sýru, 1 lžíce kaparů, 10 dkg krabího ma­sa, zelený pepř, mořská sůl, dle potřeby jogurt na zředění

Rajčata rozř ízneme na čtvrtky a zbav íme je jadérek. Spolu s os­tatními př ísadami je rozmixujeme a n e c h á m e asi hodinu vy­chladit.

S A L S A ne O R h +

2 zelené papriky, 1 avokádo, 3 lžíce citrónové šťávy, 1 lžíce olivového oleje, 1 malá cibule, 1 stroužek česneku, špetka máty, 1 malá feferonka (dle chuti), mořská sůl

Papriky zbav íme jádř inců a vše rozmixujeme. N e c h á m e vy­chladit.

K A R I PASTA

Používáme k mar inování nebo přípravě všech druhů mas, množství postačí na přípravu 1 kuřete, př ípadný zbytek ucho­váme v chladničce, zalitý o l ivovým ole jem v uzavřené sklenici.

2 větší cibule, 6 stroužků česneku, 3 lžíce koření Garam masala, moř­ská sůl

Cibuli a česnek u m e l e m e a v m í c h á m e koření.

D R E S I N K Y , J O G U R T O V É O M Á Č K Y

B R O K O L I C O V Á

2 větší pokrájenou růžičku brokolice - zvlášť košťálek a růžičku, 2 lžíce jogurtu, cayennský pepř, sůl, pár kapek citronu, rozmarýn, mořská sůl

Brokolicový košťálek vař íme 2 min. v trošce vody, přidáme po­krájenou růžičku a n e c h á m e přejít varem. Scedíme vodu, nechá­me chvíli vychladnout a těsně před podáváním př idáme jogurt, sůl, koření a z a k a p e m e citronem.

P Ó R K O V Á

hrst drobně nakrájeného párkového stvolu, 1 jemně pokrájený list, 2 lžíce jogurtu, cayennský pepř, pár kapek citronu, mořská sůl

O b ě části pórku necháme přejít v a r e m v trošce vody, scedíme a těsně před podáváním př imícháme jogurt, sůl, pepř a zakape­me citronem.

B R O K O L I C O V O - P Ó R K O V Á

1 růžička brokolice, hrst pokrájeného párkového stvolu, 1 jemně pokrá­jený párkový list, 3 lžíce jogurtu, cayennský pepř, mořská sůl, pár ka­pek citronu

Pokrájený koštalek brokolice vař íme 2 min., př idáme pokrájený pórek a růžičky brokolice, n e c h á m e přejít v a r e m a scedíme. Před podáváním př imícháme jogurt, sůl, pepř a z a k a p e m e citronem.

R A J Č A T O V Á

2 loupané nebo neloupané rajče krájené na kostičky, hrst jemně pokrá­jeného stvolu pórku, 1 lžička pažitky, 2 lžíce jogurtu, oregano, mořská sůl, pár kapek citronu

Pokrájené rajče povař íme 2 min. v trošce vody, př idáme pórek a pažitku, scedíme, před podáváním př idáme jogurt, oregano, sůl a zakapeme citronem.

R A J Č A T O V O - P A P R I K O V Á

1 na kostičky pokrájené rajče oloupané nebo neloupané, 1/2 větší zelené papriky pokrájené na kostičky, 1 lžička sekané čerstvé nebo 1/2 lžičky sušené přesličky, 2 lžíce jogurtu, bazalka, mořská sůl

Přesličku vaříme 5 min. v potřebném množství vody, př idáme rajče, papriku a bazalku a vař íme 2 min. Scedíme a před podá­váním př idáme jogurt a sůl.

K V Ě T Á K O V Á

1 větší růžička květáku, 1 lžíce pokrájeného pórku, 1 lžička sekané petr­želky, 1 lžička sekaného čerstvého nebo 1/2 lžičky sušeného rozmarýnu, muškátový květ, mořská sůl, citron

Pokrájený květákový košťálek vaříme 5 min. s rozmarýnem, při­dáme pokrájenou růžičku a vař íme 2 min. Na závěr přidáme po­krájený pórek a sekanou petrželku a scedíme. Před podáváním přidáme jogurt, muškátový květ a sůl.

Z Č E R V E N É Ř E P Y

1 červená řepa nastrouhaná na hrubším struhadle, 1/2 malé cibule nebo 1 mladá cibulka s natí, 1 jemně krájený párkový list, 1 lžička sekané čerstvé nebo 1/2 lžičky sušené přesličky, špetka saturejky, mořská sůl, olivový olej, citrónová šťáva

Cibulku zpěníme na o l ivovém oleji, př idáme strouhanou červe­nou řepu a necháme lehce osmahnout. Podli jeme, př idáme pře­sličku a saturejku a 5 min. vaříme. Př idáme pórkový list, nechá­me přejít varem a scedíme. Jogurt a sůl př idáváme na závěr.

S A L Á T Y

LILKOVÝ SALÁT

1 lilek, 2 lžíce olivového oleje, citrónová šťáva, 1 lžička sekaného kopru, mořská sůl

Lilek oloupeme, rozřízneme napůl, odstraníme semena a duži­nu j e m n ě postrouháme. Př idáme citrónovou šťávu, ol ivový olej, kopr a sůl a necháme cca 1 hodinu uležet v lednici.

LILKOVÝ SALÁT S ČESNEKEM

1 lilek, 1 lžička olivového oleje, 1 stroužek česneku, 1 lžička sekané pe­trželky, 3 lžíce jogurtu, mořská sůl

Lilek oloupeme, rozřízneme napůl, odstraníme semena a duži­nu nastrouháme na j e m n é m struhadle. Z a k a p e m e olejem a ne­c h á m e v lednici 1 hodinu uležet. Před podáváním př idáme jo­gurt, naškrábaný česnek a sekanou petrželku.

K E D L U B N O V Ý S A L Á T

ne 0 R h +

hrst drobně pokrájených mladých kedluben, hrstka pokrájené zelené papriky, hrstka pokrájeného řapíkatého celeru, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce citrónové šťávy, zelený pepř, mořská sůl

Vše smícháme a d á m e na půl hodiny odležet do lednice.

Ř E Ř I C H O V Ý SALÁT ne O R h +

hrst řeřichy, 2 rajčata oloupaná, 2 lžíce jogurtového sýru (viz Recepty pro všechny), 1 lžíce pažitky, 1 lžíce olivového oleje, zelený pepř, moř­ská sůl

Řeřichu nadrobno a rajčata na kostičky pokrájíme, smícháme s ostatními přísadami a n e c h á m e rozležet v lednici.

Ř E C K Ý SALÁT n e O R h +

2/2 hlávkového salátu, 1/2 menší salátové okurky, 1 zelená paprika, 2 rajčata oloupaná, 1 cibule, 2 lžíce jogurtového sýru, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžička sekaného kopru, zelený pepř, mořská sůl

Hlávkový salát a papriku nakrájíme na nudličky, rajčata a okurku na tenké plátky, cibuli na tenká kolečka. V m í c h á m e sůl, pepř, oli­vový olej a jogurtový sýr a navrch posypeme sekaným koprem.

Z E L N Ý SALÁT

2/4 hlávky bílého zelí, zelený pepř, bílý jogurt, 1 lžička čerstvého seka­ného rozmarýnu, mořská sůl, olivový olej

Zelí nakrouháme najemno, promačkáme, aby pustilo šťávu, oso­líme, okořeníme, v m í c h á m e jogurt a d á m e na chvíli do chladu.

S A L Á T Z E S Y R O V É H O KVĚTÁKU

2 růžičky květáku, 2/2 malé cibulky, 4 lžíce jogurtu, citrónová šťáva, cayennský pepř, mořská sůl, 1 lžíce sekané pažitky

Syrový opraný květák nakrájíme velmi na j e m n o , pokapeme citrónovou šťávou a necháme v lednici 1 hodinu odležet. Přidá­me j e m n ě pokrájenou cibuli, jogurt, pepř, sůl a j e m n ě sekanou pažitku. Podáváme samotný nebo k masu, pro vegetariány s křupadly. Salát lze obměňovat všemi př ípustnými druhy zele­niny, příp. máčenými sekanými ořechy

B R U K V O V Ý SALÁT

2 šálky mladých nastrouhaných brukví, 1 dl citrónové zálivky

Nastrouhané brukve dáme do misky a přelijeme citrónovou zá­livkou. M ů ž e m e nechat 1 hodinu odležet v lednici.

B R U K V O V Ý SALÁT s Ř E D K V I Č K A M I

1 šálek nastrouhaných brukví, 1 šálek nastrouhaných ředkviček, 1 dl citrónové zálivky

Příprava stejná jako u Brukvového salátu.

C E L E R O V Ý SALÁT s P Ó R K E M

1 šálek hrubě nastrouhaného celeru, 1 šálek jemně pokrájené bílé části pórku, 1 lžíce olivového oleje, 1 dl citrónové zálivky

Celer a pórek vložíme do misky, zalijeme citrónovou zálivkou a pokapeme olejem.

C E L E R O V Ý SALÁT S M R K V Í

1 šálek hrubě strouhaného celeru, 1 šálek hrubě strouhané mrkve, 1 lží­ce olivového oleje, 1 dl citrónové zálivky

Příprava stejná jako Celerový salát s pórkem.

Č E K A N K O V Ý SALÁT

1 čekankový puk, 1 dl česnekové zálivky s majonézou

Čekankový puk pokrájíme na jemné nudličky, vložíme do mis­ky a zalijeme česnekovou zálivkou. N e c h á m e 1 hodinu odležet v lednici.

SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY

2 šálky hrubě nastrouhané červené řepy, 2 dl česnekové zálivky s ma­jonézou

Nastrouhanou červenou řepu vložíme do misky a zalijeme čes­nekovou zálivkou. N e c h á m e odležet v lednici.

O V O C N É S A L Á T Y

J A B L E Č N Ý SALÁT

1 větší jablko, citrónová šťáva, skořice

Jablko oloupeme, zbavíme jádřince a nakrájíme na tenčí plátky. Vložíme do misky, posypeme skořicí a zakapeme citronem.

H R U Š K O V Ý SALÁT

2 velká hruška, citrónová šťáva, špetka strouhaného muškátového oříšku

Hrušku o loupeme, zbavíme jádřince a nakrájíme na tenké plát­ky. Vlož íme do misky, z a k a p e m e ci tronem a lehce posypeme s t rouhaným m u š k á t o v ý m oříškem.

B R O S K V O V Ý SALÁT S J O G U R T E M

2 větší broskve, 2 dl jogurtu

Broskve rozpůlíme, zbav íme pecek a nakrájíme na kostičky. Pře­lijeme jogurtem a necháme vychladit.

Tímto z p ů s o b e m m ů ž e m e připravit salát z jakéhokoliv ovoce.

J A H O D O V Ý SALÁT

2 hrsti omytých jahod, 1 lžíce jogurtu, citrónová šťáva

J a h o d y pokrájíme na plátky, v ložíme do misky a zakapeme cit­ronem. Navrch ozdobíme čepičkou z jogurtu.

B A N Á N O V Ý SALÁT

2 banán, 1 lžíce sekaných oloupaných mandlí

B a n á n o loupeme a nakrájíme na kolečka. Vlož íme do misky a p r o m í c h á m e se sekanými mandlemi .

SALÁT Z J I Ž N Í H O O V O C E

1 pomeranč, 1 mandarinka, 1 banán, 2 kiwi, citrónová šťáva

Ovoce o loupeme a nakrájíme na kostičky. Vložíme do misky a zakapeme citrónovou šťávou.

RECEPTY TÉMĚŘ PRO VŠECHNY

M A J O N É Z A

2 žloutky, 4 lžíce olivového oleje

Žloutky vložíme do mixéru a po kapkách př idáváme olivový olej, dokud směs nezhoustne. H o t o v o u majonézu m ů ž e m e do­chutit česnekem, křenem, pažitkou, petrželkou, cibulí a tak dále, dle chuti.

M A N D L O V É M L É K O

2 šálek celých, čerstvě opečených mandlí, 4 šálky vody, chceme-li mandlové mléko použít do polévky nebo na pomazánku, snížíme množ­ství vody na 2 šálky

M a n d l e s vodou d á m e do uzavřené nádoby a na 1 až 2 dny ulo­žíme v chladničce. P o t o m přelijeme do mixéru a mixujeme, až je směs hladká. Chceme-li mléko, vše přecedíme. Zbylou mandlo­vou pastu lze zamíchat do obilnin, zeleniny nebo rýže.

A V O K Á D O V Á P O C H O U T K A

2 avokádo, citrónová šťáva, mořská sůl Oloupané avokádo nakrájíme na menší kousky, pokapeme cit­ronem a osolíme. P o d á v á m e samotné nebo jako přílohu ke všem p o k r m ů m včetně masa. Avokádo tvoří jedinou výjimku z ovoce v kombinacích s j inými potravinami pro svůj obsah enzymů, trávících tuky.

P E Č E N Ý Č E S N E K

1 palička čerstvého česneku, provensálské koření, mletý zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Celou paličku česneku vložíme na pekáček s cca 1/2 cm oleje. Osolíme, opepříme, posypeme provensálským kořením a pečeme odkryté v horké troubě cca 1/2 hodiny. Upečený česnek polijeme troškou olivového oleje, vymačkáme a používáme k ochucení ja­kéhokoliv jídla, příp. natíráme na palačinky nebo křupadla.

O P E Č E N É O Ř E C H Y

2 šálek ořechů nebo semínek, předem máčených a oschlých

Ořechy rozprostřeme na plech, větší posekáme. V troubě vyhřá­té na 250 stupňů p e č e m e 2 0 - 2 5 minut. Ořechy př idáváme do po­krmů, příp. j imi sypeme p o k r m y na závěr. Nespotřebujeme-li najednou všechny ořechy, necháme je vychladnout a uložíme v dobře uzavřené sklenici.

L I L E K N A ŘECKÝ ZPŮSOB ne krevní skupina A

1 neloupaný lilek, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíce citrónové šťávy, 1 lží­ce kvalitního bílého vína, 2 lžičky koření Tzatziki Avokádo, mořská sůl, olivový olej

Lilek nakrájíme na 1 cm silné plátky a necháme ho usušit. Suché plátky marinujeme ve směsi z oleje, vína, citronu a Tzatziki mi­nimálně 24 hodin. Poté je restujeme na oleji a podáváme samot­né či jako přílohu.

J O G U R T O V Ý SÝR

4 dl jogurtu, papírový kávový filtr

Do přiměřeného sítka vložíme kávový filtr, d á m e jej na menší hrnec a do filtru vlijeme jogurt. Odlož íme do lednice na 3-18 hod., podle toho, jakou konzistenci c h c e m e získat. Poté z filtru vyjmeme vytvořený sýr a u ložíme ho v kryté misce do lednice.

M A R I N O V A N Ý J O G U R T O V Ý SÝR

1 dávka jogurtového sýru, 2 lžíce olivového oleje, 2 utřené stroužky česneku, větší špetka sušeného tymiánu a rozmarýnu, 2 lžička čerstvé­ho sekaného kopru

Sýr rozděl íme na několik dílů, z kterých uhněteme kuličky. Vlo­žíme je do uzavíratelné misky a přeli jeme marinádou, vytvoře­nou z ostatních surovin. N e c h á m e 1/2 hodiny odležet v teple a minimálně na 12 hodin uložíme do chladničky. Před podává­ním necháme cca 1/2 hodiny v teple otevřený, aby vydýchal a získal pokojovou teplotu. P o d á v á m e jako samostatný p o k r m s palačinkami, křupadly apod., nebo jako přílohu.

M A R I N O V A N É PAPRIKY ne A 2 R h -

2 zelené papriky, 3 stroužky česneku, citrónová šťáva, sekaná petrželka,

mořská sůl, olivový olej

Papriky dáme na plech a vložíme do vyhřáté trouby. Pečeme, do­kud se na jejich povrchu neobjeví tmavé skvrny. Papriky vyjmeme, necháme vychladnout a sloupneme z nich slupku. Nakrájíme je na menší kousky, které klademe do mísy a proléváme olivovým ole­jem, citrónovou šťávou, solíme a sypeme pokrájeným česnekem. Necháme v lednici proležet několik hodin (čím déle, tím lépe).

C U K E T O V É S M A Ž E N É ŘÍZKY ne A 2 R h -

1/2 cukety, pokrájené na plátky cca 1 cm silné, citrónová šťáva, mořská sůl, olivový olej

Pro masové typy: 1 žloutek, hrst oloupaných a postrouhaných mandlí

Pro vegetariánské typy: 3 lžíce jogurtu nebo jogurtového sýru, 3 rozdrobená křupadla nebo kukuřičná strouhanka

Plátky cukety obalíme dle typu, osmažíme a podáváme pokapa­né citrónovou šťávou a osolené.

B R O K O L I C E S M A N D L R M Í

n e A 2 R h -

1 větší růžička brokolice, 15 mandlí, 2 lžíce citrónové šťávy, 1 malý stroužek česneku, zelený pepř, mořská sůl, olivový olej

Brokolici rozebereme na menší kousky a stonek pokrájíme na špalíčky. Obojí vložíme do vroucí osolené vody s citrónovou šťá-

vou a vaříme cca 10 min. Brokolici vy jmeme a ponoříme asi na minutu do ledové vody a necháme okapat. M a n d l e oloupeme a vaříme v nesolené vodě 3 min., potom je nakrájíme na plátky a spolu s plátky česneku orestujeme na oleji. Př idáme kousky okapané brokolice, promícháme, osolíme, opepř íme a ještě krát­ce orestujeme. Chceme-li podávat s rýžovými nudlemi, mírně podli jeme vodou a krátce podusíme.

C A R P A C C I O Z ČERVENÉ ŘEPY

3 červené řepy, 1/4 větší ředkve, 1 lžíce citrónové šťávy, 2 lžíce olivové­ho oleje, hrstka sekaných ořechů, 1 dl jogurtu, 1 lžíce sekané petrželky, zelený pepř, mořská sůl

Červenou řepu povaříme chvíli v osolené vodě, s loupneme a nakrájíme na velmi jemné plátky. Redkev nastrouháme, citrónovou šťávu, jogurt, pepř a sůl smícháme. Na talíř posklá­d á m e plátky červené řepy, poli jeme je dres inkem a posypeme strouhanou ředkví, j e m n ě sekanými ořechy a petrželkou. Ne­c h á m e odležet v lednici.

Š P E N Á T z B R O K O L I C E ne A 2 R h -

2 růžičky brokolice, 1/2 malé cibule, 1 stroužek česneku, 4 lžíce jogur­tových vloček, mořská sůl, olivový olej

Na oleji zpěníme cibulku, přidáme umletou syrovou brokolici i se šťávou, osolíme, podusíme a přidáme jogurtové vločky. Vysmah-neme do polohusté hmoty a odstavíme. Vmícháme utřený česnek.

195

S e z n a m použi té l iteratury:

Michio Kushi, Orientální diagnostika, Východoslovenské vyda­vatelstvo Košice, 1991; Michio Kushi, Makrobiot ika a přírodní léčení, 1998 Pragma; Dr. Nadys Coates, N o r m a n Jol lyman, Jde o život, Erika 1990; Dr. Peter J. D' Adamo, Catherine Whitney, Výživa a krevní skupiny, California Fitnes, 1999; Dr. Peter J. D'Adamo, Catherine Whitney, Kuchařka a 4 krevní skupiny, Pragma, 1999; Jan H a b e r a kolektiv, Sys témové mykózy a jejich léčba, Praha 1995; Kajdoš V, K o v e m a ohněm, Pressfoto, Praha 1974; Barbara Ann Brennan, Ruce světla, Pragma 1998; Jana Kombercová, Mar ie Svobodová, Autorehabil i tační sestava, Dob­ra a Fontána, 1999; Miroslav Pecka, Přehled laboratorní hemato­logie, Galén 1996

OBSAH

Ú V O D 5 CO P Ř E D C H Á Z E L O 7 Z Á K L A D N Í PRAVIDLA O R O V N O V Á Z E 12 V E S M Í R 16 Č L O V Ě K A V E S M Í R N É Z Á K O N Y 19 D R . D ' A D A M O : VÝŽIVA A K R E V N Í S K U P I N Y 28 P Ř I R O Z E N É R E G U L Á T O R Y R O V N O V Á H Y 3 4 Ú L O H A KVASINKY V L I D S K É M O R G A N I S M U 43 S C H É M A N E M O C I 4 7 F A K T O R Y N A R U Š U J Í C Í N A Š I R O V N O V Á H U 5 3 ZAŽÍVACÍ S Y S T É M 64 S Y M P T O M Y 66 V Á H A A TVAR N A Š E H O T Ě L A 67 M N O Ž S T V Í K O N Z U M O V A N É STRAVY 6 8

D Ě L E N Á STRAVA 70 P O T R A V I N O V É D O P L Ň K Y 7 2 O B E C N Á PRAVIDLA D Ě L E N Í P O T R A V I N 7 4 D O P O R U Č E N Í P R O J E D N O T L I V É K R E V N Í S K U P I N Y . . . . 8 4 HLAVNÍ Z Á S A D Y P R O T I P L Í S Ň O V É D I E T Y 9 0

K U C H A Ř K A 9 3 Z á k l a d n í předpisy 93 Příprava domácího jogurtu 93 Jak zbavit zeleninu dusičnanů 94 Mar ináda na maso a zeleninu 94 Klíčení zrn, semínek a luštěnin 95 Škrábaný česnek 96 Jogurtové vločky 96

P O L É V K Y 9 9 Polévky z červených m a s 99 Hovězí polévka se ž loutkem 99 Hovězí polévka s č e s n e k e m 100 Hovězí polévka s křenem 100 Hovězí polévka s brokolicí 100 Polévka ze skopového masa s č e s n e k e m a ž loutkem 101 Polévka z kostí 101 Polévka z mletého vepřového masa 101

Zelňačka 102 Polévka s já t rovým kapáním 102

D r ů b e ž í p o l é v k y 102 Kedlubnová polévka s kuřecím m a s e m 103 Kuřecí polévka s kapustou 103 Boršč s kuřecím m a s e m 103 Polévka „kuřecí ro láda" 104 Drůbeží polévka s brokolicí 104 R y b í po lévky 104 Rybí polévka 1 104 Rybí polévka II 105 Rybí polévka III 105 Rybí polévka IV. 105 Kedlubnová polévka s lososem 106 Luš těninové p o l é v k y 106 Hrachová polévka 1 106 Hrachová polévka II 106 Čočková polévka 1 107 Čočková polévka II 107 Čočková polévka III 107 Fazolová polévka 1 108 Fazolová polévka II 108 Z e l e n i n o v é p o l é v k y 108 Květáková polévka 1 108 Květáková polévka letní 109 Brokolicová polévka 1 109 Kapustnice 109 Boršč 110

Rajčatová polévka 110 Kapustová polévka s rýží 110 Kapustová polévka zahuštěná 111 Kapustová polévka s l i lkem 111 Květáková polévka II 111 Květáková polévka III 112 Hrášková polévka 1 112 Hrášková polévka II 112 Brokolicová polévka II 113 Jarní šťovíková polévka 113 Italská z imní polévka 113 Krémová květáková polévka 114 Květáková polévka s l i lkovými noky 114 Květáková polévka s l i lkem . 114 Kedlubnová polévka 1 115 Kedlubnová polévka II 115 Pórková polévka 1 115 Pórková polévka II 116 Pórková polévka III 116 Pórková polévka letní 116 Květáková polévka IV. 116 Petrželková polévka I v 117 Petrželková polévka II 117 Sedmikrásková polévka s rýžovými těstovinami 117 Sedmikrásková polévka s křupadly 118 Sedmikrásková polévka se ž loutkem 118 Polévka z jarních bylin 118 Polévka z jarních bylin se žloutky 118 Polévka z hrachových lusků 119 Polévka z fazolových lusků 119 Krémová polévka se ze leným h r á š k e m 119 Kopřivová polévka 120 Špenátová polévka 120 Cibulová polévka 120 Polévka z růžičkové kapusty 121 Studená okurková polévka 1 121 Studená okurková polévka II 121

Cuketová polévka 1 121 Cuketová polévka II 122 Cuketová polévka III 122 Patizonová polévka 122 Česneková polévka 1 123 Květáková polévka se šafránem 123

Kulajda 124 Kedlubnová polévka III 124 Ořechová česnečka 124 Česneková polévka II 124 O v o c n é po lévky 125 Meruňková polévka s vlašskými ořechy 125 Švestková polévka 126 Banánová polévka s mandlemi 126 Zavářky do z e l e n i n o v ý c h p o l é v e k 126 Rýžové noky 126 Vaječný svítek 127

Z V Ě Ř I N A 128 Srnčí plec přírodní 128 Guláš z dančího masa 128 Karbanátky ze zajíce 129 Bažant na roštu 129

H O V Ě Z Í M A S O 130 Hovězí na česneku 130 Hovězí maso na červené paprice 130 Hovězí maso na rajčatech 131 Hovězí roštěnka 131 Hovězí ptáček 131 Hovězí jazyk v mrkvi 132 Hovězí jazyk s červeným zel ím 132 Hovězí srdce restované 132 Hovězí srdce na cibulce 133 Hovězí játra restovaná 133 Hovězí játra s kapustou 133

S K O P O V É M A S O 134 Nadívané skopové žebro 134 Pečená skopová kýta 134 Skopové maso na tymiánu 135 Skopové maso na zázvoru 135

V E P Ř O V É M A S O 136 Vepřové karbanátky Provensál 136 Vepřové karbanátky s cuketou 136 Kotleta s l i lkem 137 Vepřový plátek na b o b k o v é m listu 137

Irský guláš 137 Vepřové soté 138 Kapustové karbanátky s vepřovým m a s e m 138 Vepřové maso s kapustou 138

K R Á L Í K 140 Králík s provensálským kořením 140 Králík na roštu 140 Králík zapečený v alobalu 140 Králičí karbanátky s řapíkatým celerem 141

D R Ů B E Ž 142 Kuře po myslivečku 142 Zelný kuřecí závitek na grilu 142 Kuřecí karbanátky s cuketou 143 Kuřecí karbanátky Mexico 143 Kuřecí karbanátky Texas 143 Cukety plněné kuřecím m a s e m 143 Kuřecí plátek na pórku a kari 144 Kuřecí plátek na paprice 144 Kuřecí plátek na rajčatech 144 Kuře v cibulové omáčce 145 Bengálské kuře 145

Francouzská vařená zelenina 145

Kuřecí roláda 146 Kuřecí plátky na česneku 146 Květákové krokety 146

RYBY 148 Rybí filé s cuketou 148 Karbanátky z tresky 148 Halibut s oříšky 149 Rýžové těstoviny s krevetami 149 Smažené kalmary „Marse i l l e " 149 Makrela s olivami 150 Makrela nadivoko v alobalu 150 Tuňák na paprice 151 Tuňák na česneku 151 Sled v alobalu 151 Guláš z tresky 151 Treska s brokolicí a rajčaty 152 Treska na celeru 152 Treska na kari 152 Rybí rizoto 153 Žraloci steak 153

L U Š T Ě N I N Y 154 Čočka s č e s n e k e m a cuketou 154 Fazole s řapíkatým celerem 155 Chilli fazole 155 Čočka s rajčaty 155 Čočka s kořenovou zeleninou 156 Rajčatový hrách 156 Hrách s v lašskými ořechy 156

M O U Č N É A Z E L E N I N O V É P O K R M Y 158 Baklažánový „ c h l é b " 158 Jogurtové palačinky 158 Palačinky „ c r é p e " 159 Restovaný lilek s česnekovou zál ivkou 159 Brokolicové karbanátky 160

Plněná cuketa 160 Plněný lilek 160 Kapusta s l i lkem 161 Kapustový m o z e č e k 161 Kapusta s rýží 161 Kapustové závitky s l i lkem 162 Rýžové těstoviny s cuketou 162 Rajčata plněná řapíkatým celerem 163 Niceská rajčata 163 Cuketové suflé 164 Chřestový krém s paži tkovým ole jem 164 Rýžové nudle „Alio, olio, p e p e r o n c i n o " 165 Koláč s cibulí a květákem 165 Květákový pudink 165 Rýžové nudle s rajčatovou o m á č k o u 166 Studené okurkové suflé 166 Rýže s p ó r k e m 166 Rizoto s hráškem a kukuřicí 166 Špenát z brokolice 167 Brokolice s mandlemi a křupadly 167 Květákové karbanátky 167 D u š e n ý hrášek 168 D u š e n ý celer 168 Plněné papriky 168 Pikantní růžičková kapusta 169 Bazalko vá cuketa 169 Celerové plátky obalované 170 Lilek s ořechy 170

O V O C N É P O K R M Y 171 Jablečné pyré 172 Smažené jablko s l ískovými oříšky 172 Smažená hruška s mandlemi 172

Zapečená jablka 173 Zapečené hrušky 173 Švestková pochoutka 173 Broskve s mátovou omáčkou 174 Meruňkové pyré se sedmikráskami 174 Borůvky s jogurtem 174 Smažený banán s mandlemi 175 Ananas s para ořechy 175 Kiwi s k o k o s e m 175 Pomeranč s datlovou o m á č k o u 175

Fíky s mandlemi 176 Kokosové lupínky 176 Meloun s jogurtem 176 Ovocná jehla 176 Kokosová mísa 177 Datle v kokosu 177

ZÁLIVKY, O M Á Č K Y A D R E S I N K Y 178

Zál ivky 178 Česneková zálivka na salát s majonézou 178 Citrónová 179 Olivová 179 O m á č k y 179 Česneková 179 Recepty pro více osob 179 Holandská 179 Beárnská 180 Koriandrová 180 Cibulová 181 Pešto 181 Křenová 181 Salsa 182

Kari pasta 182 Dres inky, jogurtové o m á č k y 182 Brokolicová 182 Pórková 183 Brokolicovo-pórková 183 Rajčatová 183 Rajčatovo-papriková 184 Květáková 184 Z červené řepy 184 Saláty 185 Lilkový salát 185 Lilkový salát s česnekem 185 Kedlubnový salát 185 Řeřichový salát 186 Řecký salát 186 Zelný salát 186 Salát ze syrového květáku 186 Brukvový salát 187 Brukvový salát s ředkvičkami 187 Celerový salát s p ó r k e m 187 Celerový salát s mrkví 187 Čekankový salát s mrkví 188 Čekankový salát 188 Salát z červené řepy 188 O v o c n é saláty 188 Jablečný salát 188 Hruškový salát 189 Broskvový salát s jogurtem 189 Jahodový salát 189 Banánový salát 189 Salát z j ižního ovoce 190

R E C E P T Y T É M Ě Ř P R O V Š E C H N Y 191

Majonéza 191 Mandlové mléko 191 Avokádová pochoutka 192 Pečený česnek 192

Opečené ořechy 192 Lilek na řecký způsob 193 Jogurtový sýr 193 Marinovaný jogurtový sýr 193 Marinované papriky 194 Cuketové smažené řízky 194 Brokolice s mandlemi 194 Carpaccio z červené řepy 195 Špenát z brokolice 195

Seznam použité literatury: 196