ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ČÍSLO PROJ EKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434NÁZEV PROJ EKTU: Šablony – Gymnázium TanvaldČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

ICTAUTOR: Ivan NývltTEMATICKÁ OBLAST: Český jazyk a literaturaNÁZEV DUMu: Česká meziválečná literaturaPOŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 2KÓD DUMu: IN_ČJ _3R_02DATUM TVORBY: 13.2.2013ANOTACE (3.ROČNÍK): V tomto DUMu jsou studenti teoreticky obeznámeni s vývojem české literatury meziválečného období s akcentem na stěžejní údaje, které se týkají atmosféry doby, uměleckých směrů a literárních proudů a dále i významných osobností literátů. To vše stručnou a přehlednou formou.

METODICKÝ POKYN:

Česká meziválečná literaturaObdobí 1918 – 1938, s přesahem do roku 1945.Úvodní charakteristika.

Co ovlivňovalo kulturní život mezi dvěma válkami? Války samotné – 1.světová válka 1914 – 18,

2.světová válka – 1939 – 45. Poválečná vitalita a vitalismus 20.let,

optimismus, radost ze života. Vědeckotechnický rozvoj, inspirace umění novými

technologiemi. Evropské umělecké směry, např.velmi zásadně

surrealismus. Světová hospodářská krize 1929-33, nástup

fašismu v sousedním Německu (1933). Okupace ČSR v říjnu 1938.

Spolek Devětsil Umělecký spolek Devětsil, založený

1920, 1923 vznikla i jeho brněnská pobočka.

Názor: „Jedině organizovaná skupina může dělat revoluci v kultuře“.

Členy Karel Teige, Vladislav Vančura, Alois Wachsman, Jaroslav Seifert atd.

1925 přejmenován na Svaz moderní kultury Devětsil.

Básnické směry Civilismus – oslava výdobytků lidské civilizace po

1.svět.válce. Dadaismus – inspirace evropským směrem, u nás

jej prosazoval např.Vítězslav Nezval – dadaistický manifest „Papoušek na motocyklu“.

Poetismus – ryze český básnický směr, avantgardní směr. Rozvíjel lyričnost, hravost a prosazoval úplné odtržení umění od politiky. Představitelem např.J.Seifert, dále V.Nezval,…

Surrealismus – v českém prostředí prosazovaný hlavně Karlem Teigem a opět V.Nezvalem.

Proletářská poezie Český literární směr, 1922 J.Wolker vydává stať

„Proletářské umění“. Inspirace v marxistickém náhledu na svět – i

poezie má být revoluční, tendenční, realistická, ale hlavně kolektivistická – hlavním hrdinou je dělník, součást dělnického kolektivu.

Poezie a literatura mají být pro všechny – i pro pracující lid.

Hlavními představiteli J.Wolker, J.Hora, S.K.Neumann, ale v i J.Seifert, K.Biebl (v určitých obdobích a dílech).

Próza Rozvíjí se v několika proudech – buď dle

zaměření nebo dle ztvárňování témat. Legionářská literatura – tématem boje

československých legionářů proti Rakousku a Německu. Např. R.Medek, Fr.Langer, J.Kopta, J.Kratochvíl a další.

Tématiku 1.svět.války též ztvárnili J.Hašek a J.John.

Imaginativní proud – hravé a obrazné prózy. Hlavně Vl.Vančura.

Próza - pokračování Katolický proud – autoři názorově vycházející z

katolické (křesťanské) víry a náhledu na život. Představiteli hlavně J.Durych a J.Čep.

Ruralistický proud – těží z tématiky českého venkova, kde se ukrývá zdravé jádro národa. Sepětí s vlastenectvím a katolictvím. Představiteli J.Knap a Fr.Křelina.

Reportážní próza – inspirace žurnalistikou a hlavně filmem – snaha podat poutavou formou bezprostřední zážitky autora. Dotkli se jí např. M.Majerová, E.Bass, R. Těsnohlídek a další.

Próza - pokračování Socialistický realismus – díla měla být

levicová, ideologická, v popředí měl být proletariát. Představiteli např. M.Majerová, M.Pujmanová, dotkl se i I.Olbrachta.

Psychologická próza – soustředěnost na niterné problémy a stavy člověka. Představiteli J.Glazarová, E.Hostovský, J.Havlíček, V.Řezáč.

Demokratický proud – spjatý hlavně s prostředím Lidových novin. Představiteli K.Čapek, K.Poláček, E.Bass, F.Peroutka.

Drama Vedle tradičních – kamenných – divadel se

objevuje řada konkurenčních avantgardních divadel, značné oblibě se těší i kabarety.

Z kabaretů – Červená sedma (vznikl 1909, zanikl 1922, ale prošla jím celá řada osobností – E.Bass, heci Plachta, Burian, Futurista, písníčkář K.Hašler a další).

Z avantgardních divadel – Osvobozené divadlo (Voskovec, Werich, Ježek,…), D 34 (E.F.Burian).

Shrnutí Doba meziválečná byla nesmírně bohatá

na kulturní život. V oblibě je avantgarda – tradicemi

nevázané umění. Z optimismu 20.a první poloviny 30.let

celková nálada přechází v pesimismus pod vlivem ataků fašistického Německa vůči naší republice.

Zdroje Vlastní tvorba autora.