ČESKÁ MODERNÍ HUDBA
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Hudební výchova2. ročník
Studijní obor: Sociální činnost
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
dílem Smetany, Dvořáka a Fibicha získala česká hudba svou národní tvářnost
na tvůrčím odkazu těchto tří mistrů se mohla nadále vyvíjet česká moderní hudba
její představitelé jsou s oněmi třemi mistry spojeni jako jejich následovníci či jako jejich žáci
výrazně čerpali z lidové hudby na rozdíl od Smetany a Dvořáka, kteří čerpali převážně z české
lidové hudby, obracela nová generace pozornost k moravské lidové písni
vstřebávali všechny podstatné hudební vlivy, které k nám ve 20. století přicházely, a tyto nové podněty syntetizovali s národní a lidovou hudbou
Josef Bohuslav Foerster
(1859–1951) pocházel z učitelského rodu s dlouhou hudební tradicí žil mnoho let v Hamburku a ve Vídni, kde se věnoval skladatelské činnosti a vyučoval na konzervatořích v roce 1919 se vrátil do Prahy, kde se stal profesorem pražské konzervatoře těžiště jeho díla je především v chrámové a sborové tvorbě 6 oper (Eva – libreto si podle dramatu Gabriely Preissové Gazdina roba napsal sám) 5 symfonií, orchestrálních a komorních skladeb především písně a sbory
Vítězslav Novák
(1870 – 1949) studoval nejprve práva, pak přešel na pražskou konzervatoř, kde byl žákem A. Dvořáka věnoval se převážně kompozici a pedagogické činnosti působil na pražské konzervatoři, kde vychoval mnoho českých i zahraničních skladatelů Slovácká suita, symfonická báseň V Tatrách sborová tvorba, např. Melancholické písně o lásce, Noční nálady či Erotikon
Josef Suk
(1874–1935) konzervatoř v Praze, kde byl také žákem A. Dvořákazaložil se svými spolužáky České kvarteto, v němž byl druhým houslistou vyučoval na konzervatoři za manželku si vzal Dvořákovu dceru Otylku orchestrální tetralogie Asrael, Pohádka léta, Zrání, Epilog z komorní tvorby Serenáda As dur pro violocello a klavír
Leoš Janáček (1854 – 1928)
narodil se v Hukvaldech v učitelské rodině od dětství byl v těsném kontaktu s lašskou lidovou
kulturou jako 11letý odešel do Brna do starobrněnského kláštera,
kde zpíval ve sboru a získal základní hudební vzdělání absolvoval pražskou varhanickou školu, studoval na
konzervatoři v Lipsku a ve Vídni a v Brně na učitelském ústavu, kde se stal učitelem
později byl ředitelem své vlastní varhanické školy v Brně téměř celý život působil v Brně
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
od mládí byl činný dirigentsky, organizačně i pedagogicky
spolupráce s Františkem Bartošem jej přivedla ke sběru lidové písně a hudby
ve své tvorbě se inspiroval moravskou lidovou písní, užíval její nápěvy a studoval rytmiku a intonaci řeči, což originálním způsobem převáděl do své hudby (tzv. nápěvková teorie)
po vzoru Dvořákových Slovanských tanců složil Lašské tance
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
ve světě je znám především díky svým operám, orchestrální skladbě Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a Glagolské mši napsané ve staroslověnštině
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
opera Její pastorkyňa byla při premiéře skvěle přijata brněnskými posluchači i kritikou
na své uvedení v Praze čekala 12 let, ale i zde slavila úspěch a otevřela Janáčkovi dveře do celého světa
pod názvem Jenůfa slavila úspěchy ve Vídni, Německu, v New Yorku
vznikala v době, kdy Janáčkovi umírala jediná dcera (21 let); libreto převzal ze stejnojmenného dramatu Gabriely Preissové
dalšími operami jsou Věc Makropulos, Káťa Kabanová, Příběhy lišky Bystroušky
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Bohuslav Martinů (1890 – 1959)
narodil se v Poličce studoval na konzervatoři v Praze, ale studia nedokončil stal se 2. houslistou České filharmonie navštěvoval mistrovskou třídu Josefa Suka v roce 1923 odešel studovat do Francie, potom v roce 1940
emigroval do USA roku 1946 byl jmenován profesorem na AMU, ale kvůli těžkému
úrazu musel cestu domů odložit politický převrat roku 1948 definitivně zničil jeho naděje na návrat po 2. světové válce žil ve Francii, Itálii a Švýcarsku, kde zemřel 20 let po smrti se jeho tělo vrátilo do rodné Poličky, od roku 1979 je
zde pohřben
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
věnoval se téměř výhradně kompozici jeho hudba má pevné kořeny v českých tradicích spolu s Janáčkem patří mezi nejproslulejší české skladatele
20. století
mezi skladby inspirované lidovou hudbou patří balet Špalíček na texty lidových písní a balad složil kantátu Kytice a Otvírání
studánek 6 symfonií opery Hry o Marii, Julietta, Řecké pašije symfonická skladba Památník Lidicím
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK