ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20.

STOLETÍCHARAKTERISTIKA DOBY

PROLETÁŘSKÁ POEZIEMgr. Michal Oblouk

SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE

• 20. léta – rozvoj svobodného státu po rozpadu Rakouska-Uherska (T. G. Masaryk), euforie a optimismus, hospodářský rozvoj, politická pluralita

• 30. léta – světová hospodářská krize, sociální a politické problémy, hrozba fašismu a rasismu (1938 Mnichovská dohoda, 1939 Protektorát, okupace Československa, 2. světová válka)

• jedno z nejplodnějších období české poezie, doznívání války, vstup nové generace, vyhraňování programových skupin, nové básnické směry a tendence: vlna vitalismu, odmítnutí civilismu (varování před zneužitím techniky proti lidstvu), rozrůznění spisovatelů podle ideologického zaměření, pronikání moderních avantgardních směrů

• vzniká proletářská poezie, utváří se meziválečná avantgarda, rozvíjí se poetismus, vytváří se surrealismus

• koncem 30. let reakce na válku a fašismus

DEVĚTSIL• svaz moderní kultury Devětsil, sdružení levicově avantgardních umělců• založen r. 1920 v Praze (název podle jarní byliny), r. 1923 vznikla brněnská pobočka• r. 1922 vyšel sborník Devětsil• po založení se členové věnovali proletářskému umění, od roku 1923 se angažovali v

poetismu• členové věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec

sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován, staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu, jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem

• program je vcelku jednoduchý a jasný - snaží se přiblížit umění co nejširšímu publiku, chce, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější

• v r. 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen, postupem času odcházeli mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci

• v r. 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina, r. 1930 padla pražská skupina• členové – zakladatelé V. Vančura (1. předseda), J. Seifert, K. Teige, A. Hoffmeister, dále

J. Wolker, V. Nezval, F. Halas, K. Biebl, K. Konrád, Toyen, J. Štýrský, J. Honzl, J. Frejka, Voskovec a Werich, J. Ježek, E. F. Burian

PROLETÁŘSKÁ LITERATURA• český literární směr 20. let 20. století• inspirací byla marxistická filozofie a sen o revoluční přeměně světa• základy položil roku 1922 Jiří Wolker ve své stati Proletářská umění• zobrazuje především dělnickou třídu, její útlak a vykořisťování, typickými

znaky je nenávist k válce, touha po spravedlivém světě• proletářskou poezii ovlivnil ruský básník Vladimír Majakovskij svou

agitační poezií - v této době mnoho mladých básníků sympatizuje s levicí (KSČ)

• program proletářské literatury u nás se formoval v časopise Kmen, Červen, Var, v duchu proletářské poezie vzniká první avantgardní skupina Devětsil

• období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Jiřího Wolkera

• reakce na sociální bídu a důsledky války, kritika sociální nespravedlnosti, příprava revoluce – příchod nového světa

• požadavky – třídnost, revolučnost, stranickost a tendenčnost, kolektivismus, politická angažovanost, sociální spravedlnost, optimismus

JIŘÍ WOLKER (1900 – 1924)

ŽIVOT J. WOLKERA• básník, představitel vitalismu a proletářské poezie, člen

Literární skupiny (sdružení moravských autorů, kteří se hlásili k expresionismu, 1921 - 1922) a Devětsilu (1922 – 1923)

• narodil se v Prostějově jako syn bankovního úředníka• na jeho vývoj měla největší vliv matka, která ho vedla k různým

druhům umění – byl nadán výtvarně, hudebně i literárně• vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce

práva v Praze (zároveň studoval i filozofii)• byl politicky činný v KSČ• žil a tvořil ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce• v r. 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza - léčil se ve Vysokých

Tatrách, nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů• zemřel a je pochován v Prostějově

DÍLO J. WOLKERAHost do domu – tzv. poezie prostých věcí, vliv vitalismu, chlapecký pohled na svět, radost ze života, má 3 oddíly (Chlapec, Ukřižované srdce, Host do domu), např. básně Poštovní schránka, Svatý Kopeček (polytematická báseň – pásmo, autobiografické prvky, nazvané podle místa, kde žili prarodiče)

Těžká hodina – proletářská poezie, sociální tematika, celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická, srdce chlapecké se mění v srdce muže, obsahuje sociální balady (O snu, O očích topičových, O nenarozeném dítěti, O námořníkovi), dále např. básně Umírající, U rentgenu (lékař nachází v dělníkově těle „plíce rozežrané hladem a tuberkulózou“)

O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi – moderní pohádky

Epitaf Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let.[

JOSEF HORA(1891 – 1945)

- básník, prozaik, novinář, překladatel (hlavně z ruštiny) a literární kritik, jako první jmenován národním umělcem

- narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem (k rodné obci se v dílech často vracel) v selské rodině

- v Roudnici vystudoval gymnázium- po rozchodu s rodiči ho vychovávali prarodiče- vystudoval v Praze práva, stal se novinářem- od r. 1921 působil v Rudém právu - stal se programovým mluvčím české proletářské a

expresionistické poezie- po rozchodu s KSČ (1929 – Manifest sedmi) se stal

redaktorem Českého slova, později vydával vlastní časopis Plán

- jeho tvorbu ovlivnilo i cestování (SSSR, Francie, Maďarsko, Itálie, Estonsko, Jugoslávie)

- válku prožil těžce nemocný, zemřel v Praze

DÍLO J. HORYBásně, Strom v květu – vliv civilismu a vitalismu

Pracující den - jedná se o první sbírku proletářské poezie, básně se zamýšlejí nad osudem dělníků

Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro – sbírky proletářské poezie

Socialistická naděje, Hladový rok – romány, téma politických bojů a 1. světové války

Itálie – začíná se více prosazovat lyrika, sociální motivy zde nechybí, ale ustupují do pozadí, autor obdivuje krásy Itálie, tak jak je viděl, často je srovnává se svým domovem

Struny ve větru – lyrika přírodní a intimní, motiv plynoucího času, autor se vyznává ze vztahu k Rusku a k Leninovi

Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – meditativní, subjektivní lyrika, námětem pro básně je zde čas

Máchovské variace - protifašistická sbírka, 16 jambických básní (Mácha jako symbol revolučnosti a nepoddajnosti)

Domov – tzv. poezie národního ohrožení, obava o osud rodné země, oslava Čech a její slavné minulosti

Jan houslista – lyrickoepická skladba, návrat hudebníka, který se vydal do světa, do rodné země

JINDŘICH HOŘEJŠÍ(1886 – 1941)

- básník a překladatel francouzské poezie- narodil se v Praze v dělnické rodině- r. 1905 odjel do Francie, kde vystudoval

filozofii a ekonomii- 1. světovou válku prožil na ruské frontě- po r. 1918 pracoval jako redaktor a později

byl úředníkem statistického ústavu- během své tvorby neprošel žádným

vývojem, jako jediný z tehdejších básníků zůstal u proletářské poezie

- zemřel v Praze- dílo/sbírky:HUDBA NA NÁMĚSTÍ – obraz sociální bídy velkoměstské periferieKORÁLOVÝ NÁHRDELNÍK – milostná poezie jako součást proletářské, do milostného vztahu tragicky zasahuje sociální realitaDEN A NOC - osobní dojmy autora

KONSTANTIN BIEBL(1898 – 1951)- lyrický básník, představitel proletářské poezie,

poetismu a surrealismu- narodil se ve Slavětíně u Loun v rodině zubaře- po maturitě musel narukovat na frontu do 1. světové

války- r. 1918 byl na balkánské frontě, raněn, zajat a

odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí- po válce studoval na lékařské fakultě, věnoval se ale

zcela básnické tvorbě, přátelil se J. Wolkerem- v r. 1926 cestoval do exotických zemí (Sumatra, Jáva,

Cejlon, Alžír, Tunis)- po r. 1934 byl členem Skupiny surrealistů- po 2. světové válce jej rozpory mezi jeho básnickou vizí

a skutečností i osobní problémy a nemoc pankreatitida (zánět slinivky) dohnaly k sebevraždě skokem z okna

- zemřel v Praze- jeho manželka Marie byla také básnířkou

DÍLO K. BIEBLAa) proletářská poezie

Cesta k lidem – poezie prostých věcí, spoluautorství se strýcem A. Rážem

Věrný hlas (věnována památce J. Wolkera), Zlom, Zloděj z Bagdádu (věnováno přítelkyni, která zemřela na tuberkulózu) – sbírky

b) poetismus

Zlatými řetězy - experimentoval s eufonickou stavbou verše

S lodí, jež dováží čaj a kávu – sbírka vznikla jako ohlas na cestu, kterou uskutečnil v pol. 20. let, milostná tematiky, lyrický cestopis

Nový Ikaros – vrchol meziválečné tvorby, polytematická báseň – pásmo (4 zpěvy), mnohotvárnost (dětství, zážitky z tropů, milostné vzpomínky, válečné hrůzy, smutek a tíha života), volný proud představ

c) surrealismus

Nebe, peklo, ráj – volný proud asociací

Zrcadlo noci - vydáno těsně před druhou světovou válkou 1939, reaguje na okupaci, spojení surrealismu s vnější situací

d) poválečná tvorba

Bez obav – básně z let 1940 – 1950, vzpomínky, zážitky z války, sociální motivy, současná budovatelská tematika

ZDROJE• http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Wolker• http://www.knihovnaslany.cz/kalendarium/2008/12/kalendarium-leden/• http://www.kutzik.jirpa.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2011030026• http://czechfolks.com/plus/2011/04/20/milos-ondrasek-cechove-jsou-narod-do

bry/

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Hora• http://www.cojeco.cz/index.php?zal=2&id_desc=34546&s_lang=2&a_type=2• http://

cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Ho%C5%99ej%C5%A1%C3%AD• http://

kutzik.jirpa.cz/view.php?nazevclanku=30-kvetna&cisloclanku=2009050048• http://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Biebl• https://cs.wikipedia.org/wiki/Svaz_modern%C3%AD_kultury_Dev%C4%9Btsil• https://cs.wikipedia.org/wiki/Prolet%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_poezie