+ All Categories
Home > Documents > ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ

ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ

Date post: 27-Jan-2016
Category:
Upload: xanti
View: 54 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. SOCIÁLNÍ PRÓZA A SOCIALISTICKÝ REALISMUS Mgr. Michal Oblouk. SOCIÁLNÍ/SPOLEČENSKÁ PRÓZA. levicově orientovaní spisovatelé vliv marxistické filozofie návaznost k tradici kritického realismu - PowerPoint PPT Presentation
15
ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ SOCIÁLNÍ PRÓZA A SOCIALISTICKÝ REALISMUS Mgr. Michal Oblouk
Transcript

ČESKÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20.

STOLETÍ SOCIÁLNÍ PRÓZA A

SOCIALISTICKÝ REALISMUS

Mgr. Michal Oblouk

SOCIÁLNÍ/SPOLEČENSKÁ PRÓZA

levicově orientovaní spisovatelé

vliv marxistické filozofie

návaznost k tradici kritického realismu

požadavek ideologického umění (angažovanost) a jeho společenská funkce

téma proletariátu a revoluční perspektivy

r. 1929 vyloučeno z KSČ sedm spisovatelů (S. K. Neumann, J. Hora, M. Majerová, H. Malířová, I.

Olbracht, J. Seifert, V. Vančura), protože nesouhlasili s novým Gottwaldovým vedením (bolševizace strany

podle vzoru SSSR)

IVAN OLBRACHT(1882 – 1952)

ŽIVOT I. OLBRACHTA spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní

umělec (1947), vlastním jménem Kamil Zeman

narodil se v Semilech v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška, jeho manželkou se stala spisovatelka Helena Malířová

studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, studia práv a filozofie v Praze a v Berlíně nedokončil, věnoval se publicistické činnosti

r. 1920 navštívil Rusko

r. 1921 vstoupil do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu

za první republiky byl dvakrát vězněn za své revoluční komunistické názory

r. 1929 byl z KSČ jako iniciátor tzv. manifestu sedmi vyloučen

v letech 1931 – 1936 často pobýval na Podkarpatské Rusi (usadil se ve vesnici Koločava)

za okupace žil ve Stříbřeci na Třeboňsku, účastnil se odboje (člen ilegální komunistické skupiny)

po válce pracoval v různých státních i stranických funkcích, např. jako poslanec Národního shromáždění, byl v čele publikačního odboru Ministerstva informací, který měl na starost knižní cenzuru a vyřazování závadné literatury z knihoven

zemřel v Praze

DÍLO I. OLBRACHTA – 20. létaO zlých samotářích - soubor 3 povídek (Joska, Forko a Pavlínka, Rasík a pes, Bratr Žak) z prostředí cirkusáků, tuláků a lidí na okraji společnosti, kteří bojují o udržení zbytků své důstojnosti a svobody

Žalář nejtemnější – psychologický román, vypráví o pensiovaném policejním komisaři, který oslepne, ústředním motivem příběhu je jeho paranoická žárlivost, kvůli které je na svou ženu hrubý, svou slepotu velice těžce nese, nakonec se psychicky zhroutí a opustí ho i žena

Podivné přátelství herce Jesenia - psychologické dílo, kde je líčen život pražského umělce Jesenia, který je pracovitý, ale bez talentu, zatímco jeho konkurent herec Veselý je lehkomyslný, ale nadaný a vše, na co sáhne, se mu daří, Jesenia velice trápí, že i přesto, že se velice snaží, nemá úspěch, protože mu chybí talent

Zamřížované zrcadlo – zážitky z vězení z roku 1926 ve Slezské Ostravě

Anna proletářka - agitační román, který popisuje zrání služky v uvědomělou revoluční pracovnici a bojovnici

DÍLO I. OLBRACHTA – 30. létaZemě beze jména, Hory a staletí – reportáže, informují o špatné sociální a národnostní situaci na Zakarpatské Ukrajině, analýza historických událostí a charakteristika zdejšího obyvatelstva, kulturní, sociální a zeměpisné informace

Nikola Šuhaj loupežník – baladický román z konce 1. světové války, příběh o loupežníkovi, který chudým dává to, co ukradne bohatým, za tuto činnost je samozřejmě pronásledován četníky a je na něj vypsána velká odměna, Nikola se skrývá v lesích a jen občas schází tajně do Koločavy za svou ženou Eržikou, nakonec ho zabijí jeho kamarádi, kteří mu nosí zásoby potravin

Golet v údolí – 3 povídky (Zázrak s Julčou, Událost v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové) ze života ortodoxních Židů, život v ghettech, golet = židovská osada

Biblické příběhy – příběhy ze Starého zákona, vynechal vysloveně náboženské pasáže, zaměřil se na kapitoly, které vyprávějí o historii, o společenských a politických poměrech, o politickém zřízení a o způsobu myšlení jednoho ze starověkých národů, dílo zobrazuje utrpení a pronásledování starožidovského národa, v době okupace Československa nacisty má být výzvou k odporu a ke statečnosti

Ze starých letopisů - zpracování starých českých mýtů a pověstí, které doplnil vlastními komentáři

O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách - zpracování staroindických bajek ze sbírky Pančatantra, považováno za vrchol Olbrachtovy válečné tvorby

MARIE MAJEROVÁ(1882 – 1967)

ŽIVOT M. MAJEROVÉ prozaička, komunistická novinářka, národní umělkyně (1947)

narodila se v Úvalech ve velmi chudé rodině

dětství a dospívání prožila na Kladensku, kde její otčím pracoval v hutích

absolvovala měšťanskou školu (širší vzdělání získala ve skupině kolem S. K. Neumanna), poté působila jako služebná v Budapešti a písařka v Praze

v letech 1904 – 1906 žila ve Vídni, kde se zapojila do dělnického hnutí

její mládí ovlivnilo nejen celou její další tvorbu, ale i politické názory - nejdříve byla levicovou anarchistkou, od roku 1908 byla členkou Sociální demokracie a později (1921) vstoupila do tehdy vznikající KSČ

pracovala jako redaktorka Rudého práva (psala pro děti), působila i v Ženských listech, angažovala se v ženském hnutí, byla redaktorkou časopisu Čin

r. 1929 byla vyloučena z KSČ

za okupace nesměla publikovat

po válce se aktivně podílela na komunistické kulturní politice - svoji pozici zneužívala k selekci pouze určitých autorů

zemřela v Praze

její dílo má jedno společné téma - špatné životní postavení žen a dívek

DÍLO M. MAJEROVÉPanenství – román, stejnojmenný film Otakara Vávry

Náměstí republiky – román z pařížského prostředí

Přehrada – utopický román, problém revoluce a události kolem stavby přehrady na Vltavě

Siréna – románová kronika několika generací dělnické rodiny Hudců, obraz vývoje Kladenska do 1. světové války, přeměna v průmyslovou oblast

Havířská balada – volné pokračování Sirény, novela o osudu rodiny Hudců, obraz hornické bídy

Robinsonka - Blaženka, mladá dívka, se kvůli smrti své matky musí stát narychlo samostatnou, je to snílek s obrovskou fantazií, je citlivá a uzavřená, její tatínek pracuje jako taxikář, není moc často doma, a tak se Blaženka cítí osamoceně, maminka umírá po porodu bratříčka, otec se však o něj nemůže starat, a tak ho musejí dát do ústavu, Blaženka musí převzít domácí práce, s kterými jí ale pomáhá sousedka Tonička (jako Pátek z Robinsona), na Vánoce se Blaženka snaží o pěkný večer, ale nic se jí nedaří, všechno se na ní svalí a udělá se jí špatně, dostala ale vysněné kolo, a tak mohla jezdit s kamarádem Duchoněm z tábora, který jí předtím učil jezdit, Tonička si chce nakonec vzít otce, vzít bratříčka zpět domů a Blaženka se zamiluje do Duchoně

Bruno, čili dobrodružství německého hocha na české vesnici, Nespokojený králíček – knihy pro děti

MARIE PUJMANOVÁ(1893 – 1958)

ŽIVOT M. PUJMANOVÉ spisovatelka a novinářka, literární a divadelní kritička, národní umělkyně

narodila se v Praze v rodině univerzitního profesora

dostalo se jí vynikajícího soukromého vzdělání, na kterém se podílel i F. X. Šalda

přispívala do řady časopisů (Kmen, Tribuna, Přítomnost), v Rudém právu se snažila působit na děti

ve 30. letech se pod vlivem komunistických intelektuálů, hospodářské krize (r. 1932 podporovala mosteckou stávku) a cest do SSSR sblížila s levicí

po válce propagovala metodu socialistického realismu, jako členka oficiálních kulturních delegací navštívila řadu zemí

v 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů (žádala maximální tresty pro zrádce, zároveň se snažila z vězení dostat svého syna Petra, který chtěl utéct za hranice)

byla dvakrát vdaná (první manželství ztroskotalo, druhý manžel byl operní režisér)

zemřela v Praze

DÍLO M. PUJMANOVÉPacientka doktora Hegla – románová prvotina, příběh o měšťanské dívce Karle, která se zamiluje do ženatého doktora a stane se jeho milenkou, musí se vyrovnat s opovržením ze strany své vlastní společenské třídy, vymanit se z jejích pout a projít deziluzí lásky, aby vyzrála v samostatnou vyrovnanou ženu a stala se spokojenou svobodnou matkou

Lidé na křižovatce – 1. díl románové trilogie, obraz poměrů v republice 20. a počátku 30. let, román z prostředí velkého závodu, zobrazeno dvojí prostředí: dělnické v Úlech (Zlín) a intelektuální v Praze

Hra s ohněm – 2. díl románové trilogie, politický román vypráví o osudu Dimitrova, obviněného ze zapálení Říšského sněmu

Život proti smrti – 3. díl románové trilogie, dokončuje osudy hlavních postav na konci války, odboj, heydrichiáda, koncentrační tábory

Předtucha - novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých

Sestra Alena – krátká povídka o mladé zdravotní sestře, která se zamiluje do pacienta po nefrektomii, i přes jeho špatný zdravotní stav si ho vezme, končí tragicky

Marie Curierová – poema

KAREL NOVÝ(1890 – 1980)

- spisovatel a novinář, národní umělec(1960)- vlastním jménem Karel Novák- narodil se v Benešově v rodině chudého

pekaře- nedokončil střední školu- pracoval většinou jako novinář (České slovo,

Národní osvobození, Práce)- ve druhé světové válce bojoval na frontě, byl

zajat a internován v pracovním táboře Klecina- v letech 1952 – 1956 byl šéfredaktorem

Státního nakladatelství dětské knihy- celý život se přátelil s V. Vančurou, spolužákem

z gymnázia- byl tchánem spisovatele Bohuslava

Březovského- zemřel v Praze- jeho tvorba bývá řazena do kritického

realismu, často se zabýval sociální tematikou

DÍLO K. NOVÉHOMěstečko Raňkov (později přepracováno na Plamen a vítr) – román, hlavní postavou je pekař Vlk, zabývá se problémem střetnutí denní reality a ideálů, obdoba Vančurova Pekaře Jana Marhoula

Železný kruh – trilogie (Samota Křešín, Srdce ve vichru, Tváří v tvář), popisuje život cihlářů, chalupářů a lamačů kamene na Benešovsku, z oblasti, kde žijí, chce arcivévoda udělat oboru, proto se snaží vyhnat její obyvatele, osudy těchto obyvatel líčí na rodině Tratilově, především na jejich synovi Jaromírovi, závěr knihy je šťastný, Jaromír se vrací z války, ožení se a působí jako učitel

Sarajevský atentát – historie vzniku 1. světové války, román se pokouší zobrazit srbské atentátníky jako vlastenecké hrdiny

Chceme žít – próza z městského prostředí, období hospodářské krize

Rytíři a lapkové – román o mladém Žižkovi a jeho boji s Rožmberky


Recommended