ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

1.

ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

doc. PhDr. Dušan Pavlů, [email protected]

2.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::

ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ

VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A BOJ O JEJÍ CHARAKTER

Ve druhé pol. října 1918 se Rak-Uher rozpadlo, snaha o záchranu, císař Karel – sliv změny říše na svaz svobodných národů.

1916 vznik NÁRODNÍHO VÝBORU a ČESKÉHO SVAZU – sdružují poslance českých stran ve vídeňském parlamentu

Český tisk jako celek – loajální stanovisko k Vídni

30.5.1917 – prohlášení požadavku vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie, velký vliv ruské buržoazní revoluce – únor 1917

Návazně pak změna orientace– ruská únorová revoluce a úvahy o vzniku českého státu

3.



28. října 1918 – Národní výbor přebírá moc a vyhlašuje První zákon o československém státu

14.11.1918 – svoláno Národní shromáždění – republikánská forma státu, zvolen TGM prezidentem. Předseda vlády – K.Kramář, MZV – E.Beneš, vojenství M.R.Štefánik, MV – A.Švehla.

30.10.1918 – Slovensko, prohlášení o začlenění do nového státu

1921- založení KSČ, pravicové strany – částečně orientace fašistická

Hospodářská konjunktura 1924-1929

1929 – hospodářská krize – ve světě 30 milionů nezaměstnaných,

U nás 1931 – 300 000 nezaměstnaných, 1933 – 920 000

agrární krize, zahraniční obchod výrazný pokles.

4.



STRUKTURA TISKU

V Praze 1926 vycházelo přes 1.400 a 1929 přes 1.800 novin a časopisů

Na rozdíl od jiných evropských zemích většina titulů patří politickým stranám, nikoliv podnikatelům – tedy jasné politické zájmy.

Ale pol. strany nebyly právnické osoby, proto založeny a.s., která vydávají, v jejich čele vždy politik.

Mimo pol.strany . NEJSOU ORGÁNY POL.STRAN – LIDOVÉ NOVINY, NÁRODNÍ POLITIKA, NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ

Vládním deníkem byl deník vládnoucí politické strany

Zahraniční politiku ČSR tlumočila PRAGER PRESSE

5.



NEJVĚTŠÍ TISKOVÉ KONCERNY

Snaha buržoazie vybudovat silný tisk

Cesta – budování velkých tiskových domů

Dvě velké banky – ŽIVNOBANKA, ANGLO –PRAGOBANKA

MELANTRICH

Národní socialisté -4 deníky: ČESKÉ SLOVO, VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO, A-ZET, TELEGRAF + deníky v Plzni, Ostravě, Brně, Olomouci – také 3 deníky na Slovensku. Desítky časopisů – většinou týdeníků (PRAŽSKÝ ILUSTROVANÝ ZPRAVODAJ, HVĚZDA, AHOJ NA NEDĚLI, módní, literární a vědecké časopisy. Také brakový časopis – ROZRUCH=senzační levné romány.

NOVINA – agrární strana

Deník VENKOV a VEČER (na venkově LIDOVÝ DENÍK).

+ deníky ve velkých městech, několik desítek politických týdeníků, filiálky na Slovensku (SLOVENSKÝ DENÍK, SLOVENSKÁ POLITIKA)

6.



PRAŽSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY – velký český kapitál

- NÁRODNÍ LISTY - s již značně omšelým image, jejich večerník NÁROD

SPOLEK PRO VYDÁVÁNÍ KATOLICKÉHO TISKU - klerikální

-LIDOVÉ LISTY spolu s PRAŽSKÝM VEČERNÍKEM

- Brno – DEN, Olomouc – NAŠINEC atd.

- Ve velkých nákladech katolické časopisy,

-Vydávali RODOKAPS

TEMPO – korupční politik J.Stříbrný - bulvár

-POLEDNÍ LIST, EXPRES, VEČERNÍ LIST, PONDĚLNÍ LIST

- satirický týdeník ŠEJDREM

-Týdeník VEČERY POD LAMPOU (á la HARLEQUIN)

7.



ČECHIE – s podporou agrárníků

deník NÁRODNÍ STŘED a NOVÝ VEČERNÍK,

V Olomouci – ČESKOSLOVENSKÝ DENÍK

GLOBUS

zdánlivě nezávislý, ale sloužil agrárníkům

MORAVSKÉ NOVINY , MORAVSKÁ ORLICE

RODINA

LIST PANÍ A DÍVEK – ženský týdeník, v mutacích pak jako PRAŽANKA, MORAVANKA, SLOVENKA

Německé ženské týdeníky FRAUENFREUDE, MÄDCHENGLÜCK

8.



FORMY KONKURENČNÍHO BOJE

cenové podbízení – zejména večerníky prodávány se ztrátou – cena 20 hal.

inzerce – falešné údaje o nákladech,

Večerníky koupit ráno, deníky večer

Citát – Pimper a Pichl

9.



NÁKLADY / SÍLA PERIODICKÉHO TISKU

ČSR – PARLAMENTNÍ BURŽOAZNÍ REPUBLIKA

1920 – vychází 2.259 titulů, z toho 1.521 českých a slovenských, 738 jinojazyčných

1925 – 55 českých, 7 slovenských, 35 německých, 8 maďarských deníků

1925 – politických týdeníků – 670 , 400 českých, 70 slovenských, 128 německých, 43 maďarských, 27 ostatních

1930 = 3.933 titulů – 115 deníků, 88 obdeníků, 423 týdeníků –celkem 914 titulů s politickým zaměřením

GLOBÁLNĚ – převažoval politický tisk nad zpravodajským

1925 – jen jeden titul s nákladem vyšším než 100.000 exem.

většina ze 600 titulů méně než 20.000 exem.

1936 – MELANTRICH – NEDĚLNÍ ČESKÉ SLOVO 233 200 exem., VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO – 565 300 exem.

10.



1936 SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE – VEČERNÍ PRÁVO LIDU – 76.000, NOVÁ DOBA – 26-30.000, PRÁVO LIDU – 40.000

1936 KOMUNISTICKÝ TISK – RUDÉ PRÁVO – všední 80.000, nedělní 100.000

ROVNOST -20.000, HALÓ NOVINY – 76.000,

1934 - NÁRODNÍ LISTY 20.000, NÁRODNÍ POLITIKA 200.000,VENKOV – 30.000, LIDOVÉ NOVINY 90.000,

Průměrně v letech 1920 – 1935 periodika jednorázový náklad 10,250.000 exem

Deníky s večerníky – 1,800.000 exem

1934 - 1.190 úplných tiskáren a 39 akcidenčních

11.



Noviny značně pestré, obsahově bohaté, řada rubrik – vnitro, zahraničí, ekonomika, kultura, sport, sociální otázky, soudničky, reportáže

Také specializace novinářů

Jazyk srozumitelnější, střízlivější, vyjma bulváru

Citát - PIMPER

12.



AGENTURNÍ ŽURNALISTIKA DO R.1918 A PO ROCE 1918

V NAŠEM TISKU ZPRÁVY TISKOVÝCH AGENTUR SE OBJEVUJÍ KOLEM R. 1870

Výsledek dohody o rozdělní sfér vlivu – výlučné shromažďování a šíření zpráv

České země – sféra vlivu Wollfovy telegrafní kanceláře - také vídeňské Telegraphen – Korrespondenz Bureau – vznik 1859/1860

1867 pobočka v Praze, 1894 v Brně a Ostravě

Pražská odbočka pracovala v němčině do r. 1906, pak vedle německé redakce také česká.

28.října 1918 – vznik ČTK

13.



28.ŘÍJNA 1918 – VZNIK ČTK 14. listopadu 1918 přebírá pražskou pobočku Korrespondenz-Burreau (KORBYRO)

zpočátku jen domácí zpravodajství, pak přebírání zpravodajství ze zahraničí z Vídně, zbavovalo jej rakouského výkladu a předávalo tisku

spolupráce v r. 1919 smluvně – WOLF, HAVAS, REUTER, ROSTA / TASS, atd.

1924 – založení AGENCES ALLIÉES – V Bernu sdružení Spojené evropské agentury – společná dohoda o výměně informací = zajištění spojení ČTK s 25 agenturami

ČTK vysílá své zpravodaje do důležitých center Evropy – důležité pro čs. zahr. politiku – Paříž, Londýn, Curych

Od r.1930 v nynější Opletalově ulici – nově postavená budova.

Členění: politické zpravodajství – česká a německá redakce, redakce pro odbočky, ta také Sněmovní korespondence, rozhlasové zprávy, sport, fotoreportáž

Komerční zpravodajství = PRAGORADIO = běžné hosp. zprávy a soukromé burzovní zprávy - placené / pak příjem radiotelegrafických zpráv, oddělení inzertní.

14.



odbočky Brno, Ostrava, Plzeň, Košice, Užhorod a další

Vznik archívu – pol. 30. let

1927 – ČTK – 27 novinářů, 1938 – 47 novinářů

Leden 1919 na Slovensku – Žilina – STK – Slovenská tisková kancelář. Po stěhování do Bratislavy sjednocení s ČTK – únor 1919

TECHNIKA – telefony, telegraf, radiové vysílání, později jiskrový dálnopis, 1937 – vysílání do zahraničí bezdrátově.

15.



ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS - RADIOJOURNAL

18.KVĚTNA 1923 – PRAVIDELNÉ VYSÍLÁNÍ

Od září 1923 se vydávají koncese – zpočátku 47 přijímačů, 1925 – 12 978, 1929 – 250 000 abonentů, 1937 – milion, 30.9.1938 1, 128 055 koncesí

DO ROKU 1926 PRAXE – ČTK 3X denně zprávy telefonem do Radiojournalu – kde je předčítá hlasatel, pak studio přímo v ČTK – předčítá redaktor

Snahy státu získat monopol nad médiem - od dubna 1924 zprávy pro rozhlas ČTK, červenec 51% akcií stát= ministerstvo pošt a telegrafů, v něm silnou pozici agrární strana.

Vysílání – zpočátku jen hodinu denně večer, od ledna 1924 denně 2 hodiny, koncem roku již 6 hodin.

Vysílá se z bytu na Vinohradech, 1933 nová budova na Vinohradské třídě.

1926 Brno z experimen. vysílání na pravidelné, také zahajuje 1926 Blava,

1927 – Košice, 1929 – Ostrava

16.



1926 – simultánní rozhlas – přenos po drátě prostřednictvím telefonu, zesílení a vysílání. Každá stanice tak mohla přispívat do celostátního vysílání.

Srpen 1936 – krátké vlny – vysílání pro Čechy a Slováky v zahraničí

Program: zpočátku hlavně hudba, pak zpravodajství ČTK, od r. 1924 – přednášky.

Únor 1925 – přímý přenos z ND – Dvě vdovy – mimo studia

Další přenosy her, koncertů.

1. přímá reportáž - léto 1926 – přenos z 8. všesokolského sletu.

Sportovní reportáž – Josef Laufer – 1926 podzim – přenos rozhlasového utkání = zároveň 1. sport. reportáž v Evropě.

Vznik odborných rozhlasů – 1926 Zemědělský rozhlas (hudba a slovo, dialog pantátů Brázdy a Rákose, písničky, dohromady propaganda agrární strany) – respektování profilace cílového segmentu

17.



1926- Dělnický rozhlas = nár. soc a soc.dem. vlivy – lidovýchovný profil, přednášky, analýzy apod.

1927 – Odborný rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti – Čs. živnostenská strana středostavovská, Svaz průmyslníků

Na přelomu 20. a 30.let – krize hospodářská, diskuse o zaměření rozhlasu – aby byl příklon k současným problémům, více celostátně zapojovat krajská studia,

Nejvýznamnější Brno – rozhlasová publicistika, brněnská škola.

Složitá situace ve druhé pol. 30. let – snaha rozhlasu zapojit „do svých pracovních úkolů také propagaci státní myšlenky a kladnou informativní zahraniční propagandu“

Navenek linie Hradu,před mikrofonem Z.Nejedlý, V.Nezval, F.X.Šalda, V.Vančura, J.Honzl, E.F.Burian atd.

1938 – rozhlas jasně pro zachování republiky

18.



ZPRAVODAJSKÝ FILM A POČÁTKY TELEVIZE

Vůbec první snímky v habsburské monarchii - snímky Jana Kříženeckého 1898.

Svatojánská pouť, Polední výstřel z děla, Purkyňovo nám. Na Král.Vinohradech apod.

Natáčel a předváděl snímky „časovosti, aktuality“. Snaha o autenticitu jevu a prezentace.

Ale již 1896 zahraniční společnosti prezentovaly v Praze nový vynález – film

1.film - Paříž bratří Lumièrové 28.12.1895

Po slibných začátcích – stagnace – chyběly základní podmínky – technika, kina, půjčovny, výroba filmů

1911 vznik společnosti KINOFA, 1911 – ILLUSION, 1912 ASUM – snaha zároveň vydávat 1. časopis Pražský kinematografický žurnál – jen několik čísel.

19.



1937 – 1833 stálých kin v ČR

Filmové zpravodajství – ovládá mezinárodní trh UFA, MGM, PATHÉ, FOX, PARAMOUTH

Snaha vydávat filmová periodika – periodicky se opakující filmové zpravodajství, např. AB zpravodaj 1923-1924, ELEKTAJOURNAL – 1925 – 1930 a další.

Zanikly, ale 1930 – 1937 z ELEKTAJOURNALU vychází Československý filmový týdeník.

Vznikají specializované snímky periodické – Osvětový zpravodaj, Vojenský zpravodaj

AKTUALITA – týdeník promítaný na celém území republiky, jde o zvukový týdeník, 1.číslo 30.6.1937, pro pohraničí také německá verze – Tschechoslowakische Tonbildschau

AKTUALITA – zapojena do boje za mír, proti fašismu.

20.



Na přelomu 30. let v ČR experimenty s televizí, zejména doc. Šafránek, ale i amatéři,

Šafránek – nízkořádková TV 10.12.1935 v Praze – poprvé veřejně

V r. 1934 Ministerstvo pošt a telegrafů sestavuje skupinu tří expertů – zvážit, zda jde o seriozní jev, analýza stavu TV ve světě, stanovení vysílání u nás

1938 – doc. Šafránek – jeho aparatura – 250 řádek, obrazovka 13x15 (2/3 A4)

V té době také první pokusy s barevným obrazem

21.



TISKOVÁ A CENZURNÍ PRAXE 1918 - 1938

v OBORU TISKOVÉHO PRÁVA PŘEVZALA REPUBLIKA ZPOČÁTKU VŠE Z LEGISLATIVY Rak.Uher.

Zákon o mimoř. opatřeních 1920 – pro případ války nebo nepokojů – zrušit občanské svobody až na 3 měsíce, vydávání novin a časopisů – pozastaveno až zastaveno. Předběžná cenzura nejdéle 2 hodiny před vydáním předkládat výtisky.

Neuposlechnutí pokuta až 10 000 Kč nebo 1 měsíc vězení, nebo obé

Celých 20 let i přes žádosti novinářů – nebyl vydán nový tiskový zákon.

Atentát na min. Rašína = zákon na ochranu republiky – 19.3.1923 – zastavení listu až na 1 měsíc,

1924 – Novela tisková – ještě zhoršuje stav, povinnost tiskové opravy – namířeno hlavně proti odpovědným redaktorům, potrestaný redaktor – 2 roky nesměl vykonávat tuto funkci. Pokud redaktor odsouzen za rok 5x – 10 x, mohlo MV odejmout výhody při dopravě poštou a železnicí redakci, vydavateli od 1 do 6 měsíců

22.



Omezení laických porotců při soudech, naopak předání agendy tiskového zákona kmetským soudců – soudcům z povolání.

Cenzurní praxe – konfiskace nedovoleného zpravodajství a šíření nepravdivých zpráv.

Zákazy vystavovat pokrokový tisk v prodejnách, na nádražích, - např. 1929 pro železnici

MALÝ TISKOVÝ ZÁKON – 10.7. 1933 – zavedení titulu urážka, pomluva, utrhání na cti,

Peněžní pokuty a vazba, povinnost otiskovat projevy prezidenta ČR a členů vlády

23.



NOVINÁŘSKÉ ORGANIZACE

V letech 1918 – 1938 v ČR – cca 1300 novinářů

Několik novinářských organizací – některé vznikly již před 1. válkou jako podpůrné spolky

Nejstarší – SPOLEK ČESKÝCH ŽURNALISTŮ – 1877 – z iniciativy red. Národních listů Jana Nerudy. Založen – 44 řádných členů, z 5 pol. deníků a 6 dalších listů, 55 členů zakládajících a 182 přispívajících.

Základní fond – pro podporu v nouzi, z příspěvků, loterií, tombol, plesů.

Podmínka členství ve Spolku – nejméně 5 let v politickém listu, mladší 40 let.

Proto další novináři založili 1902 JEDNOTU ČESKÝCH NOVINÁŘŮ

1906 při ní vzniká Havlíčkův fond – dobročinné a prosebné akce 1929 má Jednota 90 řádných a 20 mimořádných členů.

1911 mladí novináři založili SYNDIKÁT PRAŽSKÝCH DENÍKÁŘŮ, stal se nejdůležitější novin.organizací

Již 1911 jednotný Syndikát čs. denního tisku – se Slováky

24.



Měl 400 členů převážně českých, protože v té době na Slovensku jen 20 redaktorů z povolání.

Květen 1926 SYNDIKÁT ČESKOSLOVENSKÝCH NOVINÁŘŮ – na valné hromadě přeměněn Syndikát čs. tisku

Stal se profesionální a odborovou organizací čs. žurnalistů.

Syndikát pobočky v krajských městech, v r. 1937 – 879 členů – výhody v dopravě

Syndikát řeší sociální problémy žurnalistů – podpora v nemoci , vdovám, sirotkům po novinářích, podpora v nezaměstnanosti.

Od r. 1927 vydává VĚSTNÍK ČS. NOVINÁŘŮ – 1935 přejmenován na TISK, NOVINY A NOVINÁŘI

1936 po fúzi s ČASOPISEM SVOBODNÉ ŠKOLY POL. NAUK = TISK A POLITIKA

Výchova novinářů – SVOBODNÁ ŠKOLA POLITICKÝCH NAUK - od r. 1928

Date post:	21-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	norris
View:	40 times
Download:	1 times

ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

Documents