České děti jako čtenáři 2013

2013

České děti jako čtenáři

v roce 2013

Výzkumná studie

Hana Friedlaenderová

Lucie Vrbíková

© MEDIARESEARCH, a.s.

Cíle výzkumu: Výzkum se zaměřil na čtenářství českých dětí a jejich přístup ke čtení knih a návštěvě knihoven.

Výzkum byl realizován s pomocí kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod

Cílová skupina: děti ve věku 9 – 14 let

Kvantitativní část – 1 519 respondentů, metoda F2F osobního rozhovoru tazatele s respondentem (dítětem) s písemným souhlasem rodičů (dle kvalitativních standardů SIMAR a ESOMAR).

Terénní sběr dat proběhl v termínu od 13.9. do 2.10. 2013. Všechny rozhovory byly realizovány prostřednictvím tazatelské sítě Mediaresearch proškolené k tomuto výzkumu. Dotazníky byly odpilotovány.

Kvalitativní část – focus group – moderované skupinové diskuse na základě předem připraveného scénáře. Celkem bylo osloveno 39 dětí ze 4. – .9 ročníků základních škol a sekundy osmiletého gymnázia. Délka diskuse – cca 60 min.

Struktura vzorku kvalitativního výzkumu:

Data byla pořízena v souladu s kvalitativními standardy SIMAR, vyčištěna a logicky zkontrolována. Zpracování dat proběhlo v SPSS.

Metodologie výzkumu

Listopad 2013

A Step Ahead 2

Velikost skupin třída datum

ZŠ Nad Vodovodem, Praha 10

1x5 + 1x6 = 11 dětí 6. a 7. třída 15.12.2013

Gymnázium Nad Alejí 5 dětí Sekunda 12.12.2013

ZŠ Masarykova, Plzeň 2x5 dětí = 10 dětí 4. + 5. třída 13.12.2013

ZŠ Broumy, okres Beroun 1x6 +1x7 = 13 dětí 8 + 9. třída 18.12.2013

celkem 39 dětí


Základní charakteristiky výběrového souboru – kvantitativní část

Listopad 2013 A Step Ahead 3

49%

51%

35%

33%

32%

28%

47%

25%

22%

49%

28%

49%

51%

34%

33%

32%

31%

46%

22%

21%

48%

31%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Dívka

Chlapec

9 - 10 let

11 - 12 let

13 - 14 let

ZŠ/vyučen bez maturity

SŠ s maturitou

VOŠ, VŠ

2 nebo 3 osoby

4 osoby

5 a více osob

Po

hla

ví

Vě

k

Ne

jvzd

ěla

ně

jší o

so

ba

v d

om

ácn

osti

Po

če

t čle

nů

do

má

cn

osti

Charakteristiky výběrového souboruN=1519

Nevážené Vážené


Základní charakteristiky výběrového souboru – moderované diskuze


46%

54%

8%

13%

15%

23%

23%

18%

13%

15%

13%

26%

15%

18%

87%

13%

33%

13%

26%

28%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Chlapec

Dívka

9

10

11

12

13

14

4.

5.

6.

7.

8.

9.

ZŠ

Gymnázium

ZŠ Broumy

G. Praha

ZŠ Praha

ZŠ Plzeň

Poh

laví

Věk

Ročn

íkTyp

školy

Škola

Charakteristiky vzroku pro kvalitativní část výzkumuCelý vzorek, N=39


Čtení knih sice stále patří k zábavným činnostem volného času českých dětí (47%) ALE…často je spojeno s nudou = po knížce děti sáhnou, když se nudí.

„Já čtu knížky, jak se mi chce. Třeba o prázdninách jsem se hodně nudil, tak jsem je četl každý den, ale třeba i 2 hodiny nebo tak zase no, když se hodně nudím, když jedem někam autem, nebo tak, tak si tu knížku vezmu a přečtu si ji.“

Frekvence a délka dětské četby závisí na mnoha okolnostech a mění se v průběhu roku jednak podle časových možností dětí, ale zejména podle toho, jak se jim knížka líbí.

Knížky dle mínění dětských čtenářů rozvíjejí fantazii a slovní zásobu, což naopak chybí nečtenářům, spolu s dovedností čtení jako takového. Právě podle toho se často nečtenáři dají identifikovat. Já si hlavně myslím, že to poznám, když čteme ve škole nahlas před učitelkou, tak pořád koktají a slabikují. Podle toho to poznám.“

S rostoucím věkem vnímají děti důležitost knih pro vzdělání a naopak s rostoucím věkem klesá vliv rodičů v této oblasti (méně je „nutí“ číst) .

Čtenářství funguje jako určitý indikátor vzdělanosti. Děti z víceletých gymnázií čtení baví výrazně více než děti ze základních škol a také častěji čtou knížky.

Summary – hlavní zjištění výzkumu



Genderové rozdíly

Mezi dívkami a chlapci jsou výrazné rozdíly v postojích ke čtení knih. Zhruba 59% dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 35%. Je také patrné, že právě u chlapců musí rodiče více „tlačit na pilu“ a nutit je do čtení. Chlapci častěji než dívky považují čtení za nudné, zastaralé a nemoderní a také méně oceňují benefity čtení pro vzdělání.

Dívky čtou nejen častěji, ale i déle (36 min/48 min), rozdíly s věkem spíše narůstají. S rostoucím věkem klesá vliv rodičů na čtení a chlapci, kteří nemusejí přestávají číst.

Velký vliv na postoje dětí v oblasti jejich přístupu ke knihám má vzdělání rodičů. Zejména rozdíl ve čtenářství u dětí s rodiči bez maturity a s maturitou je významný. Děti z neúplných rodin čtou výrazně méně než děti z úplných rodin a mají výrazně horší vztah k četbě a knihám.

Srovnání s rokem 2003

České děti čtou knížky a časopisy méně často než před 10 lety (Jak čtou české děti, Gabal, 2003). Zejména vzrostl podíl dětí, které nečtou knížky nikdy. Od roku 2003 však také výrazně vzrostl podíl dětí s přístupem na internet a také doba strávená na internetu.




Nečtenářství

Nejčastější důvody: Nebaví mě to (81% nečtenářů a slabých čtenářů = čtou max. 1x měsíčně)

Dnešní doba nabízí spoustu zajímavějších věcí (63%)

Vše, co chtějí děti vědět, se dozvídají z internetu (44%)

V dnešní době musí knížky a časopisy čelit konkurenci řady dalších a pro většinu dětí „lákavějších“ aktivit, jako je široká nabídka filmů a televizních pořadů v televizi i na internetu, fenoménu jménem YouTube nebo Facebook

Přestože z volnočasových zábavných aktivit dětem nejvíce času zabírá televize, je nečtenářství u dětí (zejména u chlapců) spojeno zejména s hraním elektronických her. „Teď je doba těch počítačů, tak si myslím, že spousta dětí nečte kvůli tomu, že jde domů, zapne počítač, Facebook, hry…pak ten čas strašně letí, že jo.“„Myslím, že ostatní čtou méně. Ostatní baví třeba víc sport. Nás sport tolik nebaví. Nebo počítač. My máme omezení ze strany rodičů. Ostatní nemají žádné omezení. Takže kdyby nebylo to omezení ze strany rodičů, možná bychom víc byli na počítači a méně četli.“

Četba knih je namáhavá (cca 18 % nečtenářů), protože vyžaduje soustředění a klid, na rozdíl od televize, videí či filmů, které od dětí žádné úsilí nevyžadují. Naopak umožňují, aby se děti zároveň věnovaly i jiným činnostem či obrazovkám. „Většina lidí moc knížky nečte. Preferují radši filmy, že se nemusí snažit, nic si představovat.




Elektronické hry zase nabízejí dětem (zejména chlapcům) dynamiku, napětí a interaktivitu. „Já bych řekl, že se nemusíme tolik namáhat a ta fantazie, že ten svět už máme složený před sebou a navíc tam zažíváme do určité míry obrovský pocit té moci, že můžeme ovládat, co se tam stane.“

Knížky již nějakou dobu ztrácejí roli „zdroje informací“. Dnešní děti nejčastěji využívají jako zdroj informací pro školní práce (referáty atd.) internet, nikoliv knížky.

Oblíbené knížky, žánry, knižní hrdinové :

Dobrodružné knížky

Knížky o přírodě a zvířatech

Pohádky a pověsti

Komiksy

Dětské preference knižních žánrů se významně liší z hlediska genderového (chlapci preferují výrazně více dobrodružné knihy, komiksy, fantasy, sci-fi, encyklopedie a knihy o technice, zatímco dívky dávají přednost pohádkám, příběhům o dětech a mládeži, knihám o zvířatech, o lásce, ale též básničkám a poezii)

Dětské preference knižních žánrů se významně liší z hlediska věku. Klesá zájem o pohádky a pověsti, knihy o přírodě a zvířatech a částečně též o komiksy, naopak roste zájem o dobrodružné knihy, sci-fi, fantasy, příběhy o lásce, historické a životopisné knihy




Nejoblíbenější knížky – Harry Potter, Deník malého poseroutky, Stmívání

Nejoblíbenější autoři – J.K. Rowlingová, Jeff Kinney, J.R.R. Tolkien, T. Brezina, J. Foglar

Oblíbený hrdina (kvalitativní část výzkumu) - Greg Heffley (hl. hrdina z Deníku malého poseroutky)

Výběr knížek.

Mladší děti si častěji vybírají knížky podle velikosti písma a toho, jak jsou tlusté. Výběr titulů (knížek) také více ovlivňuje rodina (rodiče, ale i třeba sourozenci).

Starší děti si častěji vybírají knížky svých oblíbených autorů nebo oblíbených žánrů. V knihkupectvích čtou knižní záložky nebo si vyhledávají informace na internetu.

Vlivy na rozvíjení vztahu ke čtenářství

Výrazný vliv na formování dětského vztahu ke čtení knih má rodina a škola.

Jedním z klíčových momentů pro vztah ke knížkám je však také setkání s tou „správnou“ knížkou, která dítě dokáže zaujmout a doopravdy jej baví, tedy knížka, do které se dítě nemusí nutit.

Důležitým a nezbytným faktorem, který ovlivňuje vztah dětí k četbě, je včasné získání dovednosti číst plynule a bez zadrhávání.




Rodina

Rodinné zázemí má pro rozvoj čtenářských dovedností i formování dětského vztahu ke knížkám naprosto zásadní vliv.

Výsledky výzkumu ukazují také významnou korelaci mezi čtenářstvím dětí a rodičů. Z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven.

Obdobné rozdíly, které výzkum odhalil mezi přístupem ke čtení knížek u dívek a chlapců, se projevily také ve výrazných genderových rozdílech v přístupu ke čtení u jejich rodičů – matek a otců.

Otcové čtou významně méně než matky, významně méně knížky, nejvíce noviny.

Matky čtou nejčastěji časopisy. „Táta nečte. A máma občas taky nějaký ty romantický, ale spíš kriminálky.“

Výsledky výzkumu naznačují možný vztah mezi „nečtenářstvím“ mužů-otců a nečtenářstvím chlapců, otcové v tomto směru nejsou svým dětem vzorem.

Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou malé, tzv. večerní čtení. Pouze 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. Předčítání však postupně mizí s tím, jak děti rostou a učí se samy číst.

Většina českých dětí (75%) dostává alespoň občas knížku jako dárek, častěji dívky než chlapci.




Škola

Škola hraje v rozvíjení přístupu dětí k četbě významnou roli, a to zejména díky povinné (či doporučené) školní četbě.

Zhruba třetina českých dětí 9-14 let nedostává od svých učitelů žádný seznam doporučených knih. S rostoucím věkem dětí klesá počet těch, kteří žádný seznam doporučené četby ve škole nedostávají, ze 42% v kategorii 9-11 let až na 26% dětí v kategorii 13-14let. Děti z víceletých gymnázií mají častěji ve škole povinnou školní četbu než stejně staré děti ze základních škol.

Děti samy vidí v povinné školní četbě šanci k tomu přivést snesitelně donucovacím způsobem nečtenáře k tomu, aby alespoň občas něco přečetly. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení.

Důležité je však to, aby děti nebyly nuceny číst to, co je nebaví, protože to může určité slabé čtenáře od čtení dále odradit.

Knihovny

Přestože většina českých základních škol (a gymnázií) má vlastní školní knihovnu, děti tyto školní knihovny téměř nevyužívají. Zhruba 13 % dětí dokonce ani neví, zda jejich škola knihovnu má, či nemá, 51 % dětí ve školní knihovně nikdy nebylo, pravidelně (alespoň 1-2x měsíčně) navštěvuje školní knihovnu zhruba pětina českých dětí (9-14 let).




Veřejné knihovny

Při srovnání s rokem 2003 došlo k určitému poklesu frekvence, se kterou děti knihovnu navštěvují, a to zejména ze skupiny „středních“ návštěvníků knihovny (1-2x do měsíce) do skupiny 1-2x za půlroku. Podíl silných návštěvníků knihovny zůstává u obou kategoriích (chlapců i dívek) stejný jako v roce 2003, nedošlo ani k růstu skupiny dětí, které knihovnu nenavštívily nikdy nebo jenom jednou.

Zhruba třetina dětí uvedla, že do veřejné knihovny nechodí, dalších 16% uvedlo, že bylo ve veřejné knihovně pouze jednou. Nejčastěji navštěvují děti knihovnu zhruba 1-2 krát měsíčně (30% dětí).

Z dětí, které navštěvují knihovnu, jich většina chodí do knihovny spíše ráda (83%), pouze 17% dětí, které navštěvují knihovnu uvádí, že tam chodí nerady.

Mezi nejčastější důvody proč děti nechodí častěji do knihovny patří to, že dávají přednost jiné zábavě (54 % těch, kteří do knihovny nechodí), nemají o knihy zájem (47 %) a do knihovny se jim prostě nechce (42 %) – důvody typické pro nečtenáře.

Proč nechodí do knihovny čtenáři – mají dostatek jiných zdrojů knížek – domácí knihovna, nakupování knížek, ale i nespokojenost s nabídkou knihovny…

„V knihovně jsou starší knížky, které mě moc nezajímají. Proto tam nechodím. Nemají tam novinky.




Děti poprvé přivádějí do knihovny nejčastěji rodiče (51 %), více než pětina dětí se však dozvěděla o veřejné knihovně díky návštěvě se školou (22 %), důležitou roli hrají také spolužáci-kamarádi (18 %).

Děti navštěvují knihovnu nejčastěji s kamarádem (stejně jako v roce 2003) (41%), na druhém místě samy (23 %) nebo s rodiči (20 %), 8 % se sourozencem a 7 % dětí nejčastěji navštěvuje knihovnu se školou.

Děti – návštěvníci knihoven od knihovny očekávají zejména půjčování knih (93 %). Více než třetina dětí (35 % návštěvníků knihoven) navštěvuje v knihovnách domluvený program (besedy, informační kurzy) se školou a 29 % dětí, které navštěvují knihovnu, se tam baví s kamarády.

Většina dětí – návštěvníků knihoven je s knihovnou, kterou navštěvují, spokojena (90 %). Děti uvádějí, že knihovna, kam nejčastěji chodí, má příjemné a hodné knihovníky, je tam klid (86 %) a je tam také někdo, kdo poradí, co si děti mají půjčit (79 %).

40 % dětských návštěvníků knihoven nenapadlo nic, v čem by se knihovna, kterou navštěvují, mohla zlepšit. Nejčastějšími náměty ke zlepšení práce knihoven je možnost půjčování elektronických čteček knih (24 %), nové knihy (22 %) a dostatečně široká nabídka knih (18 %).




Děti a volný čas

Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize. Čtyři pětiny dětí sledují televizi alespoň 3-4x týdně zhruba hodinu a půl.

Do školy se více než polovina dotázaných dětí (63 %) připravuje denně, drtivá většina dětí (88 %) minimálně 3-4x týdně. Zajímavé je, že s rostoucím věkem frekvence přípravy do školy spíše klesá, což je poněkud v rozporu s tvrzením starších dětí, které v moderovaných diskusích uváděly právě zvyšující se náročnost přípravy do školy jako jeden z důvodů, proč mají méně času na čtení a proč čtou méně než dříve. „Teď se musím víc učit. Předtím jsem se neučila téměř vůbec. Hodně jsem četla. Možná mě to i víc bavilo. Byla jsem mladší, možná jsem to jinak chápala. Teď je pro mě složitější najít knížku, která mě opravdu zajímá.“

Bezmála třetina českých dětí (29 %) uvedla, že navštěvuje nějaký organizovaný kroužek (sport, cizí jazyky, hra na hudební nástroj) alespoň 3-4x týdně.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že častá návštěva kroužků není v rozporu s četbou knih. Ba naopak: děti, které častěji navštěvují kroužky, jsou také častěji silnými čtenáři a návštěvníky knihoven a naopak z dětí, které kroužky téměř nenavštěvují, se častěji stávají nečtenáři. „Já mám spousty kroužků. Také zpívání, klavír, vyrábění. A pak si večer čtu.“




Téměř čtvrtina dnešních dětí hraje denně elektronické hry (chlapci téměř třikrát častěji než dívky 33 % : 12 %). Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11-12 let, kdy denní hraní her uvádí 29 % dětí.

Nejoblíbenější volnočasovou činností dětí je hraní s kamarády venku, u chlapců je však hned na druhém místě hraní elektronických her (např. Minecraft, WOT (World of tanks), LOL (Land of Legend) nebo FIFA 14…).

Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu a více než čtvrtina dětí je denně na Facebooku. Právě poslední dvě zmiňované volnočasové aktivity však výrazně rostou s věkem dětí, společně s četbou časopisů a poslechem hudby.

Naopak frekvence četby knížek s věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle.

Děti a elektronické knihy

Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný. Zhruba dvě pětiny dětí by rády četbu elektronické knihy zkusily. Mě přijde čtečka výhodnější, protože se toho tam vejde víc. Je to pohodlnější. Koupila bych si jí.“

Na druhou stranu zhruba čtvrtina všech dětí se staví k elektronickým knihám ve srovnání s klasikou poměrně skepticky a jednoznačně preferuje klasické knihy. „Nikdy jsem takto knížku nečetla a ani nehodlám zatím. Papírová verze je taková příjemná.“




České děti jako čtenáři v roce 2013

Oblíbenost a frekvence čtení



CO SI MYSLÍŠ O ČTENÍ KNIH?

A Step Ahead 17

47%

35%

27% 26%23%

18%

9%7%

5%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Čís

t kn

ihy

je

záb

avn

é

Čte

ní j

e d

ůle

žité

p

ro v

zdě

lán

í

Čte

ní k

nih

je

pro

m

ě p

ovi

nn

ost

Čte

ní k

nih

p

otř

eb

uje

kaž

dý

Čís

t kn

ihy

mě

nu

tí

hla

vně

ro

dič

e

Čte

ní j

e s

píš

nu

da

Čte

ní j

e p

ro m

ě

ztrá

ta č

asu

Čte

ní k

nih

je

dn

es

již

zast

aral

é/n

em

od

…

Čte

ní j

e t

roch

u

trap

né

Pro

cen

ta

Co si myslíš o čtení knih?

ZÁKLAD: České děti jako čtenáři, n = 1519 (2013)ZÁKLAD:


FREKVENCE ČTENÍ KNIH

A Step Ahead 18

13%

29%

21%

7%8%

5%

8%

10%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Denně Několikrát

týdně

Asi jednou

za týden

Jednou za

14 dní

Asi jednou

za měsíc

Jednou za

čtvrt roku

Méně

často

Vůbec -

téměř

nikdy

Jak často čteš knihy (kromě školních učebnic)?


SROVNÁNÍ S ROKEM 2003

České děti čtou knížky a časopisy méně často než před 10 lety.

2013 A Step Ahead 19

29%

26%

48%

44%

16%

17%

7%

13%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Čtenář 2013 (Celý vzorek,

N=1512)

Čtenář 2003 (N=1092)

Kolik knih kromě školních učebnic asi přečteš za měsíc?Srovnání výsledků dvou studií

Žádnou 1 knihu 2 knihy 3 a více knih

Zdroj: Jak čtou české děti, Gabal, 2003

Zdroj: České děti jako čtenáři, Národní

knihovna, MEDIARESEARCH, 2013


Oblíbenost a frekvence čtení


Nevím, mě třeba první knížka, která zaujala, byl Garfield, který je komiksový. To mě zároveň bavilo, že je to zábavný a pak jsem četl podobný a tím jsem se rozečetl. A tak by měli postupovat od

vtipných ke knížkám bez obrázků.

13%

17%

10%

11%

13%

15%

11%

13%

20%

12%

10%

13%

18%

33%

41%

27%

36%

34%

31%

30%

36%

38%

29%

27%

37%

36%

16%

16%

17%

20%

14%

15%

16%

17%

14%

18%

15%

16%

17%

20%

16%

24%

21%

22%

18%

24%

18%

16%

19%

25%

18%

18%

17%

11%

23%

13%

17%

22%

19%

15%

11%

22%

23%

16%

10%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

Dívka

Chlapec

9 - 10 let

11 - 12 let

13 - 14 let


SŠ s maturitou

VOŠ, VŠ

Nežije ve společné domácnosti


SŠ s maturitou

VOŠ, VŠ

Po

hla

ví

Vě

kV

zd

ělá

ní

otc

e

Ne

jvzd

ěla

ně

jší o

so

ba

v

do

má

cn

osti

Baví Tě čtení knih?Celý vzorek, N=1518

Velice baví Docela baví Ani nebaví ani baví Moc nebaví Vůbec nebaví

Pro výrazně více chlapců je čtení méně zábavné, než pro dívky.

Ve vyšším věku jsou děti více vyhraněny, více se jich zařadilo do krajních kategorií - opravdu je velice baví nebo vůbec nebaví.

Pozitivní vliv má taky vzdělanost osob v domácnosti.


Oblíbené čtení


51%

50%

43%

28%

26%

20%

18%

14%

12%

10%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Povinnou školní četbu

To, co mi doporučí kamarádi

To, co mi doporučí nebo dají rodiče

To, co mi doporučí učitelé ve škole

(doporučená literatura)

To, co si sám objevím ve veřejné

knihovně

To, co si sám objevím v knihovně doma

To, co je právě „in“ (podle filmů, z

reklamy)

To, co si sám objevím na internetu

To, co mi doporučí sourozenci (bratr,

sestra...)

To, co mi doporučí v knihovně

Co nejčasteji čteš? (až 3 odpovědi)

Ti, co čtou alespoň jednou za 14 dní, N=1045

Nejčastější zdroj inspirace pro čtení konkrétní četby je ze školy od učitelů nebo od kamarádů. Výrazně méně dětí se řídí trendy nebo si hledá četbu v knihovně samo. Ve vyšším školním věku klesá vliv učitelů na výběr knihy a roste vliv kamarádů a samostatného výběru, buď podle doporučení na internetu, nebo v knihovně.


Oblíbené žánry knih se výrazně

mění s věkem dítěte.

Celkově velmi oblíbené jsou dobrodružné knihy, nejvíce u dětí od 11 let.

Nejmladší děti od 9 do 10 let mají nejraději knihy o přírodě, pohádky a pověsti.

S věkem roste obliba sci-fi, detektivek a humoristických příběhů.

Dívky mají raději romantické příběhy a knihy o mládeži a zvířatech.

Chlapci mají raději příběhy z nereálného prostředí (fantasy), knihy o technice a cestopisy.

Oblíbené čtení - žánry


38%

56%

54%

39%

35%

20%

23%

23%

6%

8%

8%

6%

6%

3%

3%

7%

53%

42%

31%

39%

33%

31%

28%

28%

15%

17%

13%

11%

11%

8%

8%

5%

53%

36%

16%

25%

33%

36%

32%

29%

34%

23%

19%

14%

9%

15%

11%

6%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Dobrodružné knihy

Knihy o přírodě a zvířatech

Pohádky a pověsti

Komiksy

Příběhy o dětech a mládeži

Fantasy příběhy

Zábavné, humoristické příběhy

Encyklopedie, naučná literatura

Knihy o lásce – romantické příběhy

Sci-fi

Detektivky

Historické a životopisné knihy

Knihy o technice

Horory

Cestopisy

Básničky, poezie

Jaké knihy (žánry) nejraději čteš? (více odpovědí)


9 - 10 let 11 - 12 let 13 - 14 let


Oblíbené čtení – konkrétní knihy a autoři


Vkus dětí se velice liší, byly zaznamenány stovky unikátních knih, které děti zaujaly v poslední době.

Nejčastěji byla dětmi vybrána kniha ze série Harry Potter, druhý nejpopulárnější je Deník malého poseroutky a s velkým odstupem třetí je sága Stmívání.

Autoři oblíbené knihy převážně odpovídají oblíbeným knihám. Třetí skončil autor příběhů ze Středozemě J. R. R. Tolkien.

Nejoblíbenějším českým autorem je Jaroslav Foglar (knihu od něj vybralo 13 dětí).

7%

5%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

0% 2% 4% 6% 8%

TOP 10: Autor oblíbené knihy - otevřená

otázka


J. K. Rowling

(N=34)

Jeff Kinney

(N=22)

J.R. R.

Tolkien

(N=15) Thomas

Brezina

(N=13)Jaroslav

Foglar

(N=13)Božena

Němcová

(N=12)Astrid

Lingrenová

(N=12)Jules Verne

(N=11)

Daniel Defoe

(N=10)

John

Flanagan

(N=9)



Čtenářské zázemí v rodině



Čtenářské zázemí v rodině má velký vliv na rozvoj, jak čtenářských dovedností, tak i na vztah ke knize a čtenářství obecně.

Pokud dítě vnímá rodiče jako čtenáře knihy, tak se zvyšuje pravděpodobnost, že i dcera nebo syn budou čtenáři, protože je čtení baví.

Dítě, kterému rodiče nikdy nepředčítali, častěji čtení výrazně méně baví.

Čtenářské zázemí v rodině – rodiče jako čtenářské vzory

A Step Ahead 25

17%

8%

21%

10%

42%

23%

43%

30%

16%

17%

14%

17%

17%

24%

15%

22%

8%

28%

8%

20%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Čte

Nečte

Čte

Nečte

Ma

min

ka

-

kn

ížk

yT

atí

ne

k -

kn

ížk

y

Vliv rodičovského čtení knih na dětskou oblibu čtení Celý vzorek, N=1514


Začala jsem číst v první třídě, protože nám od malička máma četla v postýlce a tak jsem se těšila, až budu umět ty písmenka, takže jsem začala číst brzo.


Děti, které čtení baví dostávají častěji knihy jako dárek.

Nečtenářům nevadí, že knihy jako dárky nedostávají.

Děti, které čtení baví, jsou obvykle dostatečně saturovány knihami jako dárky.

Čtenářské zázemí v rodině – darování knih


34%

9%

4%

44%

40%

7%

39%

11%

21%

11%

11%

9%

20%

32%

17%

10%

49%

29%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Ano, dostávám pravidelně

Ano, dostávám občas

Ne, nevadí mi to

Ne, ale líbilo by se mi to

Do

stá

vá

š k

níž

ky

ja

ko

dá

rek

(k

na

roze

nin

ám

,

Vá

no

ců

m,

za

vy

sv

ěd

če

ní

ap

od

.)?

Dostávání knížek jako dárků a dětská obliba čteníCelý vzorek, N=1491


Občas jdu s mamkou do knihkupectví, tak si něco vyberu a ona mi to koupí, už mi do toho skoro nemluví, já vím, co mě baví.



Děti a elektronické knihy



Většina dětí nemá reálnou osobní zkušenost se čtením knihy v elektronické podobě, 24 % dokonce neví, co si má pod čtečkou elektronických knih představit.

Každé čtvrté dítě by si chtělo čtečku alespoň vyzkoušet.

Z kvalitativního výzkumu vyplynulo, že děti si myslí, že čtečky a tablety jsou spíše pro starší děti.

Elektronické knihy – znalost a zkušenost


40%

25%

11%

1%

24%

Četl(a) jsi někdy nějakou knihu v elektronické podobě (na čtečce, tabletu

nebo počítači)?Celý vzorek, N=1516

Ne nikdy, ale rád(a) bych to zkusil(a)

Ne nikdy, dávám přednost papírovým knihám

Ano, již jsem pár knih (nebo alespoň jednu) v

elektronické podobě přečetl(a)Ano, knihy v elektronické podobě čtu pravidelně

Ne, nevím, co si pod tím mám představit


Většina z dětí, které již někdy četly knihu v elektronické podobě, ji nečetla na speciální čtečce, ale jiném elektronickém zařízení, které „září“ a nemá pasivní display.

Děti na moderovaných diskuzích byly schopny vyjmenovat výhody i nevýhody elektronických knih, ale většinu nijak výrazně je neláká, aby vlastnily čtečky.

Čtečky e-knih nejvíce zaujaly děti, které jsou silnými čtenáři a jsou starší 13 let.

O něco více zkušeností se čtečkami mají děti vzdělanějších rodičů.

Elektronické knihy – nosiče e-knih


43%

27%

22%

19%

16%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Tablet

Počítač

Elektronická čtečka knih

Notebook

Chytrý mobil

Jaká zařízení používáš pro čtení knih v elektronické podobě?

Ti, co již přečetli alespoň jednu e-knihu, N=177



Veřejná a školní knihovna



Navštěvování veřejné knihovny je mezi dětmi rozšířenější než chození do školní knihovny.

Více než polovina dotázaných dětí nikdy nebyla ve školní knihovně, což je částečně způsobeno tím, že ji ve škole nemají nebo je přístupná až od II. stupně školy.

Pokud mají rodiče nižší vzdělání, tak jejich děti spíše nikdy nebyly v knihovně.

O 9 % více chlapců (38 %) nikdy nebylo ve veřejné knihovně než dívek (29 %).

Mezi hlavními důvody, proč děti nechodí častěji do knihoven patří, že mají jinou a lepší zábavu, a že nemají zájem o knihy.

Knihovna obecně – návštěvnost knihoven


6%

4%

30%

14%

16%

15%

16%

14%

33%

31% 22%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Do veřejné knihovny (N=1502)

Do školní knihovny (N=1479)

Chodíš do knihovny?Celý vzorek

Často (min. 1-2x týdně) Občas (1–2x za měsíc)

Zřídka (1–2x za půl roku a méně) Byl(a) jsem tam jednou

Ne, nechodím a nikdy jsem nebyl(a) Ne, nechodím, ale je ve škole

Ne, nemohu, není ve škole

My máme velkou knihovnu, ale knížky jsou tam starší, které mě nezajímají. Proto tam nechodím. Nemají tam novinky.


Veřejná knihovna – nabídka veřejných knihoven


820 33

120

0

20

40

60

80

100

120

140

Minimum Medián Průměr Maximum

Čas v knihovně (min) - KVALITATIVNÍ VÝZKUMChodí občas do knihovny, N=26

93%

35%29%

22% 21% 20%16% 15% 14%

7% 5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pů

jču

ji s

i k

nih

y d

om

ů

Ch

od

ím s

e š

ko

lou

na

do

mlu

ve

ný p

rog

ram

(be

se

dy, in

form

ačn

í …

Ba

vím

se

s k

am

ará

dy

Hle

dá

m in

form

ace

do

šk

oly

ne

bo

píš

u ú

ko

ly

Čtu

si

ča

so

pis

y a

no

vin

y v

kn

iho

vn

ě

Pů

jču

ji s

i ča

so

pis

y a

no

vin

y d

om

ů

Ch

od

ím n

a in

tern

et

Na

vště

vu

ji s

pe

ciá

lní

ak

ce

(No

c s

An

de

rse

ne

m,

výtv

arn

é d

íln

y,

div

ad

lo…

)

Čtu

si

na

učn

ou

lit

era

turu

Pů

jču

ji s

i fi

lmy,

CD

a D

VD

do

mů

Hra

ju s

i (n

ap

řík

lad

de

sk

ové

hry

atd

.)

Co všechno v knihovně (veřejné) děláš?

Většinou se zeptám, kde jsou např. romány, najdu si to a podle obsahu si vyberu konkrétní knížku.“

„Řeknu paní, že bych chtěla detektivku a ona mi dá na výběr třeba z 5 nejčtenějších. Tu si půjčím.“


Jasně nerozšířenějším důvodem (pro 93% respondentů) proč chodit do knihovny je půjčování si knih domů.

V grafu jsou znázorněny činnosti v knihovně (bez půjčování knih domů).

Rozdíl mezi činnostmi dívek a chlapců je patrný.

Chlapci častěji chodí na program se školou, využívají internet a častěji si domů půjčují i časopisy.

Dívky si spíše čtou časopisy již v knihovně a návštěvu knihovny mají častěji spojenou s bavením se s kamarády.

Speciální akce knihovny navštěvují nejvíce nejmladší děti od 9 do 10 let.

Veřejná knihovna – aktivity v knihovně


33%

39%

31%

27%

23%

20%

23%

19%

17%

24%

13%

19%

15%

16%

14%

13%

5%

8%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

Dívka

Chlapec

Co všechno ve veřejné knihovně děláš (kromě půjčování knih domů)? (více odpovědí)

Ti, kteří chodí do veřejné knihovny alespoň zřídka,

N=765

Chodím se školou na program (besedy, informační kurzy atd.)Bavím se s kamarádyHledám informace do školy nebo píšu úkolyČtu si časopisy a noviny v knihovněPůjčuji si časopisy a noviny domůChodím na internetNavštěvuji speciální akce (výtvarné dílny, divadlo…)Čtu si naučnou literaturuPůjčuji si filmy, CD a DVD domů


Z nabídky knihoven pro děti jsou nejlépe hodnoceni zaměstnanci.

Pouze o 6 % knihoven ví děti, že si zde mohou také půjčovat čtečky elektronických knih.

Většina (70 %) knihoven má relativní dostatek nových knih, které právě vycházejí.

Veřejná knihovna – nabídka veřejných knihoven


90%

86%

80%

77%

76%

70%

41%

25%

16%

6%

5%

8%

10%

13%

9%

7%

32%

37%

26%

37%

5%

6%

10%

11%

15%

23%

27%

39%

58%

57%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Příjemní a hodní knihovníci (knihovnice)

Klid

Někdo, kdo mi poradí, co si mám půjčit

Dostatečně široká nabídka knih – abych

vždy dostal(a) to, co si chci půjčit

Možnost připojení k internetu (wifi)

Nové knihy, které právě vycházejí

Prostor pro poslech hudby a povídání

Různé stolní a deskové hry

Možnost půjčování nebo poslechu

mluveného slova (audioknih)

Možnost půjčování čteček elektronických

knih

Co všechno nabízí svým čtenářům veřejná knihovna, kam nejčastěji chodíš?

Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=751

Ano Ne Nevím, nejsem si jist(á)


Z možných zlepšení v knihovně si děti nejvíce přejí možnost půjčování čteček, což může být posíleno tím, že je v současnosti nabízí pouze minimum knihoven.

Problém je dostatek nových dostupných knih v knihovnách. V rámci moderovaných diskuzí to děti vnímaly jako jednu z největších překážek v častějším chození do knihoven.

Pozitivní je zjištění, že 40% dětí by nechtělo ve své obvyklé knihovně nic zlepšit.

Veřejná knihovna – potřebná zlepšení


24%

22%

18%

12%

11%

9%

7%

6%

5%

4%

40%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

Možnost půjčování čteček

elektronických knih

Nové knihy

Dostatečně široká nabídka knih –

abych vždy dostal(a) to, co si …

Různé stolní a deskové hry

Prostor pro poslech hudby a

povídání

Možnost půjčování nebo poslechu

mluveného slova (audioknih)

Někdo, kdo mi poradí, co si mám

půjčit

Možnost připojení k internetu

(wifi)

Klid

Příjemní a hodní knihovníci

(knihovnice)

Nic

V čem by se podle Tebe mohla veřejná knihovna, kam chodíš, zlepšit? (více odpovědí)

Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=766

Chtělo to tam dodávat nové knížky, vyměňovat ty co jsou v rozpadu a také obecně zlepšit to vybavení třeba ty police.


Více než polovina dětí se nejčastěji o knihovně dozvěděla od někoho z rodiny.

Druhý nejčastější způsob, jak se děti poprvé dozvěděly o veřejné knihovně byla návštěva se školou.

Veřejné informační sítě mají pouze marginální vliv.

Nejvíce dětí chodí do knihovny s kamarády nebo sama. Mladší děti chodí častěji v doprovodu rodičů.

Veřejná knihovna – jak se o ní dozvěděli


52%

22%

18%

6% 2%

Jak jsi se o veřejné knihovně, kam chodíš, dozvěděl(a)?

Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné

knihovny, N=767

Od rodičů, příbuzných, sourozenců

Z návštěvy knihovny se školou

Od kamarádů, spolužáků

Z informačních letáků ve městě, ve škole

Z televize, rádia, facebooku apod.

Jinak



Zdroje informací



Nejrozšířenějším zdrojem faktických informací do školy je internet, polovina dětí ho využívá skoro každý den. Pouze 8 % dětí ho nikdy nepoužilo.

Častý zdroj informací do školy jsou také rodiče, zde se asi nejedná ani o faktické informace, ale spíše rady nebo pomoc s učením.

Knihy jakéhokoliv původu jsou pouze marginálním zdrojem informací dětí do školy.

Zdroje informací do školy


50%

42%

31%

8%

4%

4%

4%

30%

41%

42%

24%

22%

14%

19%

12%

13%

18%

37%

21%

17%

40%

8%

4%

8%

31%

53%

65%

36%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Na internetu

Od rodičů

Od spolužáků

V knihách v domácí knihovně

V knihách ve veřejné knihovně

V knihách ve školní knihovně

V časopisech

Kde a jak často hledáš informace do školy?Celý vzorek, N=1488

Často (každý den, několikrát v týdnu)

Občas (1 – 2krát do měsíce)

Zřídka (méně často)

Nikdy


Podobné rozložení frekvence využívání zdrojů informací je pro volný čas i do školy.

Ještě o něco jasněji dominuje internet, jako nejčastější zdroj informací.

O něco klesala četnost využití rodičů, což je logické, o volné čase toho vědí méně než o věcech do školy.

Zdroje informací pro volný čas


54%

33%

32%

11%

9%

4%

3%

27%

43%

40%

35%

18%

19%

9%

10%

17%

18%

30%

32%

20%

17%

9%

6%

9%

24%

41%

56%

71%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Na internetu

Od rodičů

Od spolužáků

V časopisech

V knihách v domácí knihovně

V knihách ve veřejné knihovně

V knihách ve školní knihovně

Kde a jak často hledáš informace pro sebe, pro své zájmy či koníčky?

Celý vzorek, N=1488

Často (každý den, několikrát v týdnu)

Občas (1 – 2krát do měsíce)

Zřídka (méně často)

Nikdy


Jedním ze způsobů, jak může škola přispět k rozvoji čtenářství je doporučení vhodné četby vzhledem k věku a čtenářské dovednosti dítěte.

Seznam doporučené literatury by měl dítě dovést k té správné knize, díky které se z „povinného čtenáře“ stane dobrovolný a nadšený čtenář.

S rostoucími dovednostmi čtenáře (vyšším věkem) se zvyšuje přísnost seznamu doporučených knih k přečtení.

Z typů seznamů je nerozšířenější ten, který nutí děti vybrat si několik knih z delšího seznamu.

Zdroje informací – seznamy literatury ze školy


9% 12% 16%

32%37%

40%

17%

18%18%

42%33%

26%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

9 - 10 let 11 - 12 let 13 - 14 let

Dostáváš od učitelů seznam doporučených knih ke čtení?

Celý vzorek, N=1504

Ne, žádný seznam doporučených knih nedostáváme

Ano, ale mohu si dobrovolně vybrat, zda budu knihyčíst nebo neAno, ale musím si vybrat jen určitý počet knih zeseznamuAno, musím přečíst všechny knihy

DĚKUJEME ZA POZORNOST

za tým MEDIARESEARCH

Date post:	04-Jun-2015
Category:	Education
Upload:	nielsen-admosphere
View:	232 times
Download:	4 times

České děti jako čtenáři 2013

Education