Československá republika mezi válkamiFormování republiky

Ústava a politický systém

Anotace:

Materiál tvoří 14 slidů, v nichž je zachycena doba po vzniku ČSR a počáteční problémy vzniku

cílová skupina: 9. roč.

Autor: Mgr. Tomáš Kozák

očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami po roce 1918, situací krátce po vzniku ČSR a prvními lety její existence a národnostním složením

použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 9. ročník, Wikipedia

průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek

následuje možnost zápisu do sešitu

Pro osvěžení

o vyhlášení samostatné republiky se snažila Československá národní rada v zahraničí (Masaryk, Beneš, Štefánik) a Národní výbor v čele s Karlem Kramářem doma

republika byla vyhlášena za podpory spojenců 28. října 1918

bylo nutno zařídit mnoho věcí: vytyčit státní hranice

sestavit vládu

schválit zákony, podobu vlajky, hymny a státního znaku atd.

tato jednání trvala dva roky

Formování republiky – Ústava a politický systém

nutnost zajistit řízení státu podle demokratických principů

mnoho zákonů měli členové Národního výboru připravených

prozatímní ústava vyhlášena už 13. listopadu

14. listopadu se TGM stává prezidentem

jmenováno Národní shromáždění – parlament

1920 – přijata první ústava ČSR a první volba prezeidenta

zvolen TGM – prezidentem volen opakovaně až do roku 1935, kdy abdikoval

volební právo měly i ženy

funguje mnoho politických stran a republiku tak celou dobu řídí koaliční vlády

nejsilnější strany tvořily Pětku, která prakticky ovládala politické dění v republice

Politický systém Československé republiky

volič volí Národní shromáždění

Poslanecká sněmovna (300 nad 26 let na 6 let volí prezident jmenuje vláda

Senát (150 nad 40 let na 8 let)

Formování republiky – Hranice otázka státních hranic nebyla jednoduchá

bylo nutno spojit dva principy:

právo na sebeurčení

respektování historických hranic

západní část území (Čechy, Morava a část Slezska) své historické hranice má

problémy byly dva: Těšínsko – nároky Polska

po krátkém vojenském střetu bylo rozděleno mezi ČSR a Polsko

německá menšina

požaduje připojení k Německu nebo Rakousku, což bylo nutno potlačit silou => problémy do budoucna

Formování republiky – Hranice – Slovensko a Podkarpatská Rus

střední část území = Slovensko – bylo od 9. stol. součástí Uherska (viz název Horní Uhry)

Maďaři odmítají ztrátu Slovenska a dochází k ozbrojenému konfliktu, který se poaří vyřešit díky čs. legiím a zásahu dohodových velmocí

severní hranice kopírovala bývalou severní hranici Uherského království

jižní hranice byla vytyčena uměle a nově

zahrnovala i území obývané Maďary, což opět znamenalo problémy v soužití Slováků a maďarské menšiny

východní část území = Podkarpatská Rus = Zakarpatská Ukrajina

obyvatelstvo – Rusíni si vymiňují připojení k ČSR a rozsáhlou autonomii

Menšinová politika

ČSR = mnohonárodnostní stát Češi+Slováci=jeden národ = čechoslovakismus

nutnost, Němců bylo více než Slováků

čeština a slovenština byly považovány za dvě nářečí jednoho jazyka a byly úředními řečmi

Češi a Slováci mají ve státě výsadní postavení, Němci a Maďaři o něj přicházejí

všichni státní úředníci museli ovládat úřední jazyk, což Němci ani Maďaři nezvládali

situace se postupně uklidňuje díky demokratické ústavě

Menšinová politika

menšiny mohou za určitých okolností používat svou mateřštinu i na úřadech

vycházejí tiskoviny i knihy

existují i menšinové školy

Němci mají dokonce kompletní síť škol od základních po vysokou

fungují i kulturní spolky i politické strany

od 1926 ve vládě zasedají i němečtí ministři

ČSR jako jediný stát v Evropě uznává židovskou národnost

Národnostní složení ČSR

Zápis - ČSR mezi válkami

Formování republiky

nutnost zajistit stát podle demokratických principů

přijetí ústavy – podle Rakouska-Uherska

Masaryk prezidentem

1920 – 1. čs. ústava a volba Masaryka

mnoho politických stran – Pětka = představitelé pěti nejsilnějších pol. stran

Hranice

právo národa na sebeurčení – Slovensko, Podkarpatská Rus

respektování historických hranic - Čechy, Morava, Slezsko

ČSR mezi válkami

Menšinová politika

menšiny mohou za určitých okolností používat svou mateřštinu i na úřadech

vycházejí tiskoviny i knihy

existují i menšinové školy

Němci mají dokonce kompletní síť škol od základních po vysokou

fungují i kulturní spolky i politické strany

od 1926 ve vládě zasedají i němečtí ministři

ČSR jako jediný stát v Evropě uznává židovskou národnost

Shrnutí: Kdy byla přijata definitivní ústava ČSR?

Kdo byl prvním čs. prezidentem a kdo byl prvním zvoleným prezidentem podle ústavy? Vyjmenujte meziválečné prezidenty.

Jak fungoval politický systém v ČSR?

Co je právo národa na sebeurčení?

Co je to Pětka? Jaké měla výhody a nevýhody?

Podle čeho byly určovány hranice ČSR?

Jaké problémy se objevily při vytyčování hranic ČSR?

Jaké bylo národnostní složení ČSR? Byly s ním nějaké problémy? Jaké?