64
CESTA ZA SOPKAMI
CESTA ZA SOPKAMI
CESTA ZA SOPKAMIGRAN CANARIA - LANZAROTE - FUERTEVENTURA - TENERIFE
17.-24.3.2014
Dana RakováBarbora Jandová
Andrea Pujmanová
KŘrolínŘ Dvo áková
Dan Merta
Tomáš ZavoralKŘmŠlŘ VŘníčková
Adam Šustek
Jan Stolín
*Ivan Hruška (fotograf)
OBSAH
Zem zŘslířená moderní ŘrchŠtektu eO prošektu „ArchŠtekturŘ mŠmo centrŘ”Kanárské ostrovyGran Canaria
LŘnzŘroteCésar ManriqueUm ní ve ve ešném prostoru I.
Fuerteventura
TenerifeAmP ArquŠtectosRozhovor s FŠlŠpem Artengo RufŠno Fernando MenisUm ní ve ve ešném prostoru II.
07111217
354048
56
68788298110
KANÁRSKÉ OSTROVYZEM ZASLÍBENÁ MODERNÍ ARCHITEKTU E
„Tyčící se sopky, prehŠstorŠcká nŘlezŠ t , sv í řorové lesy, m síční krŘšŠnŘ, vyší ďky nŘ velřloudech Ř míle písečných dun šŘko nŘ SŘhŘ e.“
Lonely planet
„DŘleko, Ř p Štom tŘk řlízko. NŘ půl cesty do JŠ ní AmerŠky, nedŘleko ŘfrŠckých ř ehů. Ráš turŠsmu v kŘ dém ročním ořdoří. VynŠkŘšící surfŘ ské spoty, lávová mŘterŠe, vst ícnost, vynŠkŘšící lŘnzŘrotskávínŘ. Rozdílnost kŘ dého ze sedmŠ ostrovů. PŠko del TeŠde, nešvy í horŘ pŘn lskŘ. Čty Š národní pŘrky s řohŘtou flórou.“
kŘnárský ŘrchŠtektonŠcký guru CésŘr MŘnrŠques
„A tŘm řudete ořševovŘt součŘsnou ŘrchŠtekturu?“ (TŘk) zn lŘ neščŘst š í otázkŘ p Š p íprŘv nŘ í studentské expedŠce nŘ tyto sopečné ostrovy.SŘntŘ Cruz de TenerŠfe
PlŘzŘ de EspŘnŘ - Herzog de Meuron07
V roce 2008 uspo ádŘlŘ GŘlerŠe JŘroslŘvŘFrŘgnerŘ výstŘvu v Česku tehdy neznámému ŘrchŠtektonŠckému studŠu AMPArquŠtectos (v té doř šŠ ŘtelŠér opustŠl šeden ze t í zŘklŘdŘtelů FernŘndo MenŠs, který se vydŘl vlŘstní cestou). Bylo to zševení pro českou ŘrchŠtektonŠckou ořec, neřoť „KŘnárky“ šsme m lŠ zŘfŠxovŘné p edev ím v rámcŠ řrŘzŠlského fotřŘlu. A nŘšednou mŠst Š řetonu zrození ve znŘ-mení vulkánu… TŘk se šmenovŘlŘ Š šešŠch výstŘvŘ p ŠprŘvená pro p ední řerlínskou gŘlerŠŠ Aedes, která následn doputovŘlŘ do PrŘhy. Byl to velmŠ mrŘzŠvý zŘčátek zŠmy, Řle ŘrchŠtektŠ um lŠ gŘlerŠŠ rozeh át nŘ teplotu tekoucí lávy, še še mŘterŠí t chto p ekrásných ostrovů. ArchŠtektŠ FelŠpe Artengo Ř José PŘstrŘnŘ, kte í řylŠ dŘl ímŠ zŘklŘdŘtelŠ studŠŘ AMP ArquŠtectos, šsou známí svým zprŘcováním prošektů p ímo „nŘ míru“ lokŘlŠt Ř zŘšímŘvým vyu Štím šešŠch ořlířených mŘterŠálů šŘko řeton, kámen Ř d evo, které nechávŘší uzrát čŘsem. V šešŠch řetonových skulpturách nŘlezneme odkŘz nŘ dílo Le CorřusŠerŘ Š řrutŘlŠsmus edesátých let. NeexŠstuše zde ádný kompromŠs, šŘk řylo vŠd t nŘ nedokončeném ŘrcheologŠckém muzeu v ZonzŘmŘs, kongresovém centru MŘgmŘ čŠ v práv dokončovŘném roz í ení řotŘnŠcké zŘhrŘdy LŘ OrotŘvŘ. Bohu el José PŘstrŘnŘ p ed n kolŠkŘ lety zem el, tŘk e ŘtelŠér nyní vede ze zŘklŘdŘtelů pouze FelŠpeArtengo. ArchŠtektŠ opŘkovŘn n kolŠkrát nŘv tívŠlŠ PrŘhu, Řle nám se podŘ Šlo Ř nyní nŘplánovŘt cestu Ř vyrŘzŠt ořševovŘt dŠŘlog součŘsné pŘn lské ŘrchŠtektury s krásnou Ř dŠvokou krŘšŠnou KŘnárských ostrovů.
SŘmoz ešm , „turŠsmus“ še v součŘsnostŠ nŘ KŘnárských ostrovech tím hlŘvním hyřŘtelem. P Šná í „fŠnŘnční udr Štelnost“ ŠvotŘ pro ořyvŘtele, rozvíší ŠnfrŘstruk-turu v rámcŠ sv tové glořŘlŠzŘce Ř mo ná udr uše Š rozumné ceny pro nášezdníky. TŘk šŘko po celém sv t v Řk vytvá í onu „krásnou“ glořální relŘxŘční Řtmosféru Ř zŘ ezává se stále více vnŠtrozemí. Ale to u še řohu el v c nem nná nŘ celé modré plŘnet .KŘnárské ostrovy v Řk šsou určŠtou lŘřorŘto í pro „výzkum“ různých p ístupů k této sv tové glořální turŠstŠce.
NŘ e cestování řylo krátké, ŘsŠ podořné tomu, šŘké podnŠkŘl tento týden český letec JŠ í Prů Ř, který fotogrŘfovŘl KŘnárské ostrovy v rámcŠ svého leto ního duřnového dvoutýdenního p eletu p es evropské ostrovy. Bylo krátké, Řle hutné. O to více se zá Štek dostává pod ků Š, ukládá se pro řudoucnost šŘko ŠnŠcŠŘční potencŠál dŘl ích cest čŠ uvŘ ování o ŘrchŠtektu e v souvŠslostech.
StŘrt v řetonové d unglŠ hlŘvního m stŘ LŘs PŘlmŘs nŘ GrŘn CŘnŘrŠŠ řyl zvlá tní, neřoť nŠkdo z nás neočekávŘl, e potkáme slŘmy, které v t Šnou známe pouze z ořrázků z RŠŘ čŠ SŘo PŘulŘ. Plá e ořlepené typŠckýmŠ hotelovýmŠ komplexy, Řle ořčŘs Š skv lá součŘsnost. O to více še stupňován zá Štek z návrŘtu do p írodyv podoř řukolŠckého vnŠtrozemí s krátery sopek, ú Řsných výhledů Ř dŠvoké p írody. Jeden den Ř dost.
To nŘ LŘnzŘrote se u dá ŘsŠ strávŠt Š del í ořdoří. M síční krŘšŠnŘ, Řle vy perkovŘná řílýmŠ domy čŠ stŘvenímŠ, še koloruší tuto lávovŠtou strukturu díky „regulŘcŠ“, o které p esv dčŠl polŠtŠky Ř ŘsŠ Š Šr í ve ešnost nešslŘvn š í lŘnzŘrotský rodák CésŘr MŘnrŠques. Zde teprve člov k pochopí slovo „udr Štelnost“. BylŘ to krásná dořŘ let edesátých, kdy um lcŠ řylŠ schopnŠ še t ovlŠvnŠt my lení společnostŠ. PrŘvdŘ, šeho sny Ř úsŠlí trvŘly n kolŠk desetŠletí Ř p edev ím v osmdesátých letech, v doř ořrovského developerského řoomu, p Šneslo své ovoce. Nevím, zdŘ řyl nomŠnován nŘ Nořelovu cenu, Řle určŠt řy sŠ šŠ zŘslou Šl. MŘnrŠques zreŘlŠzovŘl n kolŠk velkých ŘrchŠtektonŠckých prošektů, nŘ mnohŘ kruhových ořšezdech tŘké nŘrŘzíte nŘ šeho mořŠly čŠ stŘřŠly, Řle nešdůle Št š ím šeho čŠnem še záchrŘnŘ pŘnenské envŠronmentální krásy LŘnzŘrote. TrŘdŠční stylotvorné prvky – nŘřílené domy, zelen čŠ mod e nŘt ené okenŠce Ř dve e - šsou p edepsány Š u součŘsných domů, tŘk e nemů e došít k ádným excesům v rámcŠ tvůrčího pnutí ŘrchŠtektů čŠ prošektŘntů. A k tomu šemná lŘnzŘrotská vínŘ pocházešící z lávové mŘterŠe. Ráš to nŘ zemŠ.
PŠco de TeŠde09
FuerteventurŘ není po stránce ŘrchŠtektury nŘtolŠk zŘšímŘvá, Řle šeší p írodŘ še op t p ekrásná. P Špomíná LŘnzŘrote, Řle še řŘrevn š í Ř tŘké ovlŠvn ná polohou necelého stŘ kŠlometrů od AfrŠky, v roce 2009 řylŘ vyhlá enŘ P írodní rezervŘcí UNESCO. Ješí scenérŠe šsou ú Řsné Ř p edev ím še to lokŘlŠtŘ vyu ívŘná sportovcŠ, neřoť mo e zde nŘřízí ořrovské mno ství ŘktŠvŠt (surfŠng, potáp ní Řtd.). N kdy še t eřŘ sŠ od ŘrchŠtektury odpočŠnout.
VelmŠ důle Štým momentem řylo rozhodnutí ukončŠt ná trŠpnŘ TenerŠfe. Kdy šste uřytovánŠ nedŘleko PlŘzŘ EspŘnŘ výcŘrského ŘtelŠéru Herzog Ě de Meuron, máte pár mŠnut chůze k ŘudŠtorŠu od SŘntŠŘgŘ CŘlŘtrŘvy Ř p Š této procházce míšíte TEA op t od Herzog Ě de Meuron, skvostnou rekonstrukcŠ Museo de lŘ NŘturŘlezŘ y el Homřre, p Štom nŘrŘzíte nŘ vynŠkŘšící um ní ve ve ešném prostoru, v průhledech zŘhlédnete dŘl í p íklŘdy skv lé ŘrchŠtektury, šŘko še nŘp . řudovŘ KŘnárského pŘrlŘmentu od AMP ArquŠtectos neřo nové výstŘvŠ t Ř Řutořusový termŠnál, zdá se vám, e šste p ŠcestovŘlŠ do ŘrchŠtektonŠckého ráše. Nechápete, e SŘntŘ Cruz má pouze necelých 200 000 ořyvŘtel, Ř Škdy še sŘmoz ešm
správním centrem v t í metropolŠtní ořlŘstŠ s lŘ LŘgunou, nŠc to nem ní nŘ tom, e nŘ kŘ dém rohu potkáváte p íklŘdy promy leného urřŘnŠstŠckého konceptu
m stŘ, otev enost pro dŠŘlog hŠstorŠckého zástŘvřy se součŘsnýmŠ ŘrchŠtekton-ŠckýmŠ Ř um leckýmŠ ŠntervencemŠ. Není vůřec t eřŘ dŠskutovŘt o kvŘlŠt ve ešných stŘveř, šŘko šsou koly, pŘrky, d tská h Š t , ve ešné prostory, sportovŠ t čŠ letŠ t . Auto Š t chto ŘrchŠtektur řylŠ vyřránŠ nŘ záklŘd sout íŘ rovn pro-vedení še vysoce kvŘlŠtní. PŘk mů ete nŘv tívŠt dŘl í Škonu od AMP ArquŠtectos –- ŘtletŠcký stŘdŠon, který še ochrŘňován SnowmŘnem od českého um lce JŠ ího George Dokoupila. A jste doma…
Dan MertaedŠtel GŘlerŠe JŘroslŘvŘ FrŘgnerŘ
O PROJEKTU „ArchŠtekturŘ mŠmo centrŘ“V médŠích oslovušících šŘk odřornou, tŘk lŘŠckou ve ešnost še význŘmná ŘrchŠtek-turŘ neščŘst šŠ ŘsocŠovánŘ s velkýmŠ reŘlŠzŘcemŠ ve sv tových metropolích Ř eko-nomŠcky sŠlných regŠonech. Pozornost še up enŘ p edev ím nŘ spektŘkulární dílŘ, půsořící nešen svoší ŘrchŠtektonŠckou podstŘtou, Řle tŘké (Ř čŘsto hlŘvn ) svýmŠ fyzŠckýmŠ Ř fŠnŘnčnímŠ rozm ry. S nŠmŠ šsou spošenŘ zprŘvŠdlŘ šménŘ velkých mez-Šnárodních hv zd, hýčkŘných medŠálním sv tem. Tento zkreslený došem pŘk snŘdno získávŘší Š studentŠ ŘrchŠtektury p Š lŠstování čŘsopŠsy čŠ řrouzdání nŘ Šnternetu.
V reálném sv t Řle exŠstuše Šroká kálŘ stŘveř Ř šŠných ořšektů různého zŘm ení, še vznŠkŘšící v podstŘtn skromn š ích podmínkách, Ř p esto, čŠ práv proto nepostrádŘší sílu Ř půsořŠvost. ČŘsto šsou zŘsŘzeny do perŠferních lokŘlŠt neřo do čŠst p írodních souvŠslostí. NŘ své okolí proto reŘguší řezprost edn šŠ ne šešŠch slovutn š í Ř okázŘleš í prot š ky. Je mo no še číst mnohem snŘdn šŠ Ř získávŘt z nŠch z etelná poučení Ř ŠnspŠrŘcŠ. JešŠch tvůrcŠ čŘsto nep ŠtŘhuší zášem medŠí, Ř o to více sŠ zŘslou í pov Šmnutí Ř prostoru pro prezentŘcŠ vlŘstních názorů.
Prošekt „Budování pŘrtnerství Ř rozvoš spolupráce v ořlŘstŠ ŘrchŠtektury mŠmo trŘdŠční centrŘ“ se snŘ í tuto sŠtuŘcŠ ŘnŘlyzovŘt Ř nŘprŘvŠt. NŘ tomto prošektu spoluprŘcuše FŘkultŘ um ní Ř ŘrchŠtektury TechnŠcké unŠverzŠty v LŠřercŠ s dŘl ímŠ prošektovýmŠ pŘrtnery – ořčŘnským sdru ením ArchŠtecturŘ, společností SPEV Ř ŘrchŠtektonŠckýmŠ kŘncelá emŠ KŘmŠl MrvŘ Ř Knesl+Kynčl. Prošekt še spolufŠnŘncován Evropským socŠálním fondem Ř státním rozpočtem České repuřlŠky.
JŠ í Suchomelprofesor FŘkulty um ní Ř ŘrchŠtektury TechnŠcké unŠverzŠty v LŠřercŠSŘntŘ Cruz de TenerŠfe
Auditorio - Santiago Calatrava11
st ídŘv SŘntŘ Cruz de TenerŠfe Ř LŘs PŘlmŘs de GrŘn CŘnŘrŠŘ7 447 km2 (1,5 % rozlohy pŘn lskŘ)2 118 519 (4,5 % ořyvŘtel pŘn lskŘ)
KŘnárské ostrovy šsou Řutonomním společenstvím pŘn lskŘ, skládŘší se ze sedmŠ hlŘvních ostrovů Ř n kolŠkŘ men ích. Od poř e í MŘrokŘ šsou vzdáleny pouhých 100 km. V echny šsou sopečného původu Ř spolu s KŘpverdŘmŠ, MŘdeŠrou Ř Azory nále í do geogrŘfŠcké ořlŘstŠ MŘkŘronézŠe. KŘ dý z ostrovů še šedŠnečný Ř má svůš vlŘstní osořŠtý chŘrŘkter. PůvodnímŠ ořyvŘtelŠ řylŠ p ed vpádem pŘn lů v 15. století GŘučové. EkonomŠkŘ KŘnárských ostrovů še zŘlo enŘ p edev ím nŘ turŠstŠckém ruchu (ostrovy nŘv t vuše 10 mŠlŠonů turŠstů ročn ), p stuší se zde tŘké řŘnány, vŠnná révŘ a tabák.
HLAVNÍ M STOROZLOHA
OBYVATELSTVO
KANÁRSKÉ OSTROVY
GRAN CANARIA
FUERTEVENTURA
LANZAROTE
TENERIFELA PALMA
EL HIERRO
LA GOMERA
Corralejo
SŘntŘ Cruz
Las Palmas
Morro Jable
ArrecŠfePlŘyŘ BlŘncŘ
13
GRAN CANARIA
FUERTEVENTURA
LANZAROTE
TENERIFE
LA PALMA
EL HIERRO
LA GOMERA
Las Palmas
GRAN CANARIA1560 km²789 9081949 m n. m.
ROZLOHAOBYVATELSTVO (2008)
PŠco de LŘs NŠeves
17
CŘstŠllo de LŘ Luz še nešen pro m sto LŘs PŘlmŘs šednou z nešvýznŘmn š ích stŘveř ŘrchŠtektonŠckého d dŠctví, Řle tŘké sv dectvím hŠstorŠe souostroví. NŘ šeho míst se v 15. století usídlŠlo kŘstŠlské námo nŠctvo. Bylo zde zŘlo eno první opevn ní Ř defenzŠvní role zůstŘlŘ hrŘdu Ř do 19. století. V průř hu čŘsu se v Řk význŘmn m nŠlo šeho vyu Ští Ř stešn tŘk Š řezprost ední okolí: stŘrořylá pevnost nŘ poř e í, která původn řylŘ p Š p ílŠvu ořklopenŘ vodou, dnes stoší mezŠ řudovŘmŠ u p ístŘvu Puerto de lŘ Luz Ř celé m sto se rozprostírá Ř nŘ poloostrov La Isleta. Koncem 15. století řylŘ postŘvenŘ mŘlá v , nešstŘr í část hrŘdu. Jeho půdorys řyl pozd šŠ roz í en Ř pozm n n do tvŘru čtverce. I p es řoše v 16. století sŠ stŘvřŘ z velké částŠ zŘchovávŘlŘ svůš původní vzhled Ř do 19. století, poté šŠ šen chátrŘlŘ Ř teprve v roce 1969 řylŘ restŘurovánŘ. HŠstorŠe pevnostŠ de lŘ Luz určovŘlŘ rámec celé rehŘřŠlŠtŘce. Cílem řylo ořnovení původního rázu stŘvřy Ř odstrŘn ní nŘdřytečných prvků, še původn neřyly šeší součástí. V průř hu p tŠ století se v tomto prostoru vrstvŠly různé mŘterŠály, odpŘdky Ř pínŘ. V e řylo díky plánovŘné rekonstrukcŠ postupn odstrŘn no Ř pročŠ t no. K ořnov řyly pou Šty řetonové desky odlŠ ušící se od původních mŘterŠálů. Druhým význŘmným stŘveřním mŘterŠálem se stŘly cortenové pláty, u Šté šŘk nŘ oplocení celého Řreálu, tŘk Š nŘ nešrůzn š í funkční částŠ stŘvřy (rŘmpy, schody, ŠnformŘční cedule čŠ drořné p íst e ky). ZŘšímŘvých efektů řylo docíleno rozmŘnŠtýmŠ otvory, kterýmŠ mů e dovnŠt pevnostŠ pronŠkŘt sv tlo. Byl ořnoven Š p íkop. Součástí celého Řreálu še tŘké ŠnformŘční centrum s hlŘvním vstupem, vystŘv ným ze stešných mŘterŠálů, šŘké řyly pou Šty p Š revŠtŘlŠzŘcŠ tvrze. Je drořnou, lŠneární stŘvřou, která splývá s okolím Ř doplňuše celý Řreál. BudovŘ hrŘdu dnes slou í šŘko muzeum.
CASTILLO DE LA LUZ MUSEUM
2013
NIETO SOBEJANO ARQUITECTOS
Las PalmasGran Canaria
19
PlŘvecký kluř JulŠo NŘvŘrro se nŘchází v promŠnentní čtvrtŠ LŘs PŘlmŘs, kde domŠnuše zeleň Ř pŘrky. Prošekt še rekonstrukcí p í spošnŠce mezŠ dv mŘ stávŘšícímŠ ve ešnýmŠ řŘzény. Toto propošení še tvo eno systémem rŘmp p Šzpůsořených pot eřám osoř se zdrŘvotním postŠ ením Ř sní enou pohyřlŠvostí. Zmín né Řspekty společn s ŠntegrŘcí stávŘšící zelen řyly zásŘdnímŠ prvky celého návrhu. Výsledkem še souvŠslá topogrŘfŠe trošúhelníkových ploch, které různ reŘguší nŘ okolní řudovy Ř p írodu. Více ne 60 % u Štých mŘterŠálů še vodopropustných, kŘmeny spolu se zelenýmŠ plochŘmŠ zŘšŠ ťuší odvodňování.
P ÍSTUPOVÁ CESTA V PLAVECKÉM KLUBU
2011
LAB FOR PLANNING Ě ARCHITECTURE (LPA)
Las PalmasGran Canaria
21
Istmo ( pŘn lsky íše) še zŘšímŘvou částí m stŘ LŘs PŘlmŘs. Spošuše zŘstŘv nou ořlŘst s neořydleným poloostrovem LŘ IsletŘ. Ješí umíst ní mezŠ p ístŘvem Ř plá í, turŠsmus Ř komerční ŘktŠvŠty ší dodávŘší šedŠnečný chŘrŘkter k Š ovŘtky.Oř vý kové řudovy Š nám stí, še šsou součástí prošektu, šsou Ř geometrŠcky rozlo eny od severu k šŠhu podél hlŘvní ulŠce. V se lŠneárn vyvy uše nŘd okolní stŘvřy. Rozehrává řŘrevnou hru díky zeleným Ř lutým oknům, která odrá í sluneční svŠt do okolí. EgocentrŠcky zŘstŠňuše druhou řudovu prošektu, nŘcháze-šící se nŘ opŘčné strŘn mŘlého nám stí. Oř stŘvřy mŘší domŠnŘntní horŠzontální prvky nŘ fŘsádách Ř řudovy optŠcky zmen uší. Nám stí še šednoduché, nŘ šedné strŘn odd luše ru nou sŠlnŠcŠ od stŘré klŠdné částŠ m stŘ pŘlmový háš.
Ocenění: Mies van der Rohe Award, nominace (2007)
V WOERMANN A NÁM STÍ
2002-05
ABALOS Ě HERREROS
Las PalmasGran Canaria
23
Teror
GrŘn CŘnŘrŠŘ še t etím nešv t ím ostrovem KŘnárských ostrovů. OřyvŘtelé sídlí p evá n v šeho severní částŠ, kde se tŘké nŘchází hlŘvní m sto LŘs PŘlmŘs. TŘk šŘko kŘ dý z ostrovů má Š tento šedŠnečnou fŘunu Ř floru. VnŠtrozemí še hornŘté s nešvy ím vrcholem PŠco de LŘs NŠeves (1949 m n. m.). NešvyhledávŘn š í vyhlídkou še Cruz de TešedŘ (1463 m n. m.), odkud se nŘřízí nádherné pŘnorŘmŘ skŘlních formŘcí. TypŠckým Ř hošn nŘv t vovŘným místem vnŠtrozemí še poutní m stečko Teror s nŘřílenýmŠ domy Ř hezkýmŠ řŘlkony. JŠh ostrovŘ p ekvŘpŠv p Špomíná SŘhŘru, písečné duny chrán né p írodní rezervŘce DunŘs de MŘspŘlomŘs se rozkládŘší nŘ rozloze 250 hektŘrů Ř dosŘhuší vý ky Ř 30 metrů.
GRAN CANARIA
25
vnŠtrozemí GrŘn CŘnŘrŠŘ
KomunŠtní centrum El LŘsso se nŘchází v zŘnedřŘné čtvrtŠ nŘ šŠ ní perŠferŠŠ LŘs PŘlmŘs. HmotŘ stŘvřy še částečn zŘ íznutŘ do svŘhu, který šŠ zároveň zpevňuše. P Š pohledu z ulŠce půsoří šŘko šednopodlŘ ní stŘvřŘ, Řle čelem k mo Š še vy í o dŘl í pŘtro. Nedílnou součástí komunŠtního centrŘ še Š velká p Šlehlá zŘh-rŘdŘ, še še důle Štým místem pro setkávání Ř pro dŘl í ŘktŠvŠty spšŘté se zdeš í komunŠtou. Zám rem ŘrchŠtektů řylo vytvo Št místo komunŠkušící s krŘšŠnou Ř nedŘlekým mo em.StŘveřním prost edkem celé řudovy še pohledový řeton. Zvlá tním prvkem šsou řetonové slunolŘmy, které nŘ šedné strŘn ořšektu mŘší lutou řŘrvu, nŘ druhé strŘn šŠm řyl zčástŠ ponechán povrch pohledového řetonu. P Š řočním pohledu z ulŠce p esto fŘsádŘ zá í duhovýmŠ řŘrvŘmŠ. Prom ňuše se, vytvá í kulŠsu, hrŘše. Funkční řetonové sloupy rozehrávŘší hru sv tlŘ Ř stínu, odd luší vnŠt ní Ř venkovní prostory Ř zmírňuší severní vítr vŘnoucí od oceánu. InterŠér še šedno-duchý s velkýmŠ místnostmŠ Ř okny. StŘvřŘ še men í, Řle pln vyhovuše pot eřám místních ořyvŘtel.
Ocenění: World Architecture Festival (2011)
EL LASSO KOMUNITNÍ CENTRUM
2011
ROMERA Y RUIZ ARQUITECTOS
Las PalmasGran Canaria
29
ŠKOLA
TajedaGran Canaria
31
VÝUKOVÉ ST EDISKO
Las PalmasGran Canaria
33
GRAN CANARIA
FUERTEVENTURA
LANZAROTE
TENERIFE
LA PALMA
EL HIERRO
LA GOMERA
PlŘyŘ BlŘncŘArrecŠfe
LANZAROTE845,94 km²139 506165 obyv./km²670 m. n. m.
ROZLOHAOBYVATELSTVO (2008)
ZALIDN NÍPeñŘs del ChŘche
35
Nešsevern š í z v t ích ostrovů še chŘrŘkterŠstŠcký zřŘrvením krŘšŠny. Ostrov tvo í p evá n vyprŘhlé plán červenohn dého písku mŘgmŘtŠckého původu. P esto e se nŘ ostrov nŘchází spoustŘ sopek, krŘšŠnŘ není tŘk hornŘtá Ř šedŠnou výrŘzn š ík Švku nŘ horŠzontu tvo í Národní pŘrk TŠmŘnfŘyŘ. ChŘrŘkter ostrovŘ tŘké ovlŠvňuše fŘkt, e místní ekonomŠkŘ není závŠslá nŘ turŠstŠckém ruchu Ř hlŘvní fŠnŘnční p íšem plyne z průmyslu. Ve vnŠtrozemí ostrovŘ se hošn vyskytuše vyv elá lávŘ Ř lávový t rk Ř vyu ívá se k p stování vyhlá eného vínŘ - révy vyrůstŘší z důlků ořestŘv ných zídkou z lávových kŘmenů. Víno zde díky sŠlnému v tru roste pár centŠmetrů nŘd zemí. Tyto vŠnŠce, táhnoucí se po úpŘtích nízkých svŘhů, dokresluší nezŘm nŠtelnou Řtmosféru celého ostrovŘ.
LANZAROTE
37
VyhlídkŘ v nešsevern š í částŠ ostrovŘ zde stálŘ u v roce 1989; tehdy slou ŠlŘ šŘko vošenská d lová řŘterŠe pokrývŘšící ú Šnu RŠo. Pozd šŠ šŠ svým typŠckým rukopŠsem p etvo Šl známý ŘrchŠtekt CésŘr MŘnrŠque nŘvrhl zde vyhlídku s kŘvárnou. HlŘvním prostorem še kŘvárnŘ s pŘnorŘmŘtŠckýmŠ okny Ř čŠstým řílým vnŠt ním prostorem. MonolŠtŠcké schodŠ t , které prochází t emŠ úrovn mŠ celé stŘvřy, vytvá í svým orgŘnŠckým uspo ádáním ve skŘlním mŘsŠvu mno ství zŘšímŘvých detŘŠlů. Venkovní prostor sestává hlŘvn ze skŘlních terŘs, Ř tŘk sŠ vyhlídkŘ zŘchovŘlŘ svůš chŘrŘkter skryté pozorovŘtelny.
MIRADOR DEL RIO 1973
CÉSAR MANRIQUE
LŘnzŘrote
39
CÉSAR MANRIQUE
TŘlentovŘný ŘrchŠtekt Ř um lec CésŘr MŘnrŠque pŘt Šl mezŠ renesŘnční Ř Šnovátor-ské osořnostŠ. NŘrodŠl se roku 1919 v ArrecŠfe, hlŘvním m st ostrovŘ LŘnzŘrote. JŠ od d tství ŠnklŠnovŘl k um ní Ř ŘrchŠtektu e, které tŘké vystudovŘl. Svou první výstŘvu reŘlŠzovŘl ve v ku dvŘcetŠ t í let. V 60. letech půsořŠl v USA Ř díky t drému grŘntu od NelsonŘ RockefellerŘ m l mo nost prŘcovŘt Ř vystŘ-vovŘt v gŘlerŠŠ CŘtherŠne VŠvŠŘno v New Yorku. ChŘrŠsmŘ, nápŘdŠtý styl Ř ořrovský tŘlent posunuly MŘnrŠquŘ k celé plešád slŘvných osořností z ořlŘstŠ um ní Ř polŠtŠky (Andy WŘrhol, RŠtŘ HŘyworth, Helmut Kohl, BŘrřŘrŘ Rosse, Alfredo KrŘus, FelŠpeGonzález Řd.), kterýmŠ se ŠnspŠrovŘl Ř od nŠch učŠl. I p es úsp ch, kterého v AmerŠce dosáhl, se Řle nedokázŘl ŘdŘptovŘt nŘ ŘmerŠcký způsoř ŠvotŘ
Mirador del Rio41
Ř znovu zŘtou Šl po domov . MŘnrŠque se v roce 1968 vrátŠl nŘ LŘnzŘrote Ř postupn zŘčŘl s šeho p estŘvřou.
MŘsŠvní rozvoš turŠsmu v ořdoří 70.–80. let způsořŠl nŘru ení p írodních krás Ř místní kultury tém nŘ v ech KŘnárských ostrovech. MŘnrŠques tímto vývošem nesouhlŘsŠl, Ř tŘk lŘnzŘrotské vlád p edlo Šl prošekt elŠtního turŠsmu. Centrální my lenkŘ konceptu řylŘ zŘlo enŘ nŘ zŘchování původnostŠ Ř šedŠnečnostŠ ostrovŘ s mŘxŠmálním vyu Štím lokálních prvků Ř produktů. Ostrov m l získŘt stŘtus p írodního muzeŘ, p edstŘvušícího dokonŘlý soulŘd člov kŘ s p írodou.
VŠze elŠtního turŠsmu získŘlŘ okŘm Štou podporu Ř MŘnrŠque se stŘl hlŘvním lŘnzŘrotským ŘrchŠtektem. ZŘ n kolŠk let se podŘ Šlo ostrov úsp n revŠtŘlŠzovŘt. Promy lené urřŘnŠstŠcké zásŘhy zvýrŘzn né zŘšímŘvou ŘrchŠtekturou Ř sochŘmŠ ud lŘly z LŘnzŘrote chŘrŠsmŘtŠckou destŠnŘcŠ s osořŠtým kouzlem Ř Řtmosférou. V roce 1993 řyl tento ostrov prohlá en zŘ řŠosférŠckou rezervŘcŠ UNESCO.
M lŠ šsme mo nost vŠd t velkou část šeho velmŠ ŠnspŠrŘtŠvního dílŘ. NŘ í první zŘstávkou řylŘ vyhlídková restŘurŘceMŠrŘdordel RŠo. MŘnrŠque šŠ postŘvŠl v roce 1973 Ř v té doř p edstŘvovŘlŘ vrcholný ŘrchŠtektonŠcký počŠn. RestŘurŘce še zŘ ízenŘ velmŠ náklŘdným Ř technŠcky proprŘcovŘným ŠnterŠérem s desŠgnovýmŠ prvky. NŘřízí ty neškrásn š í pohledy nŘ okolní krŘšŠnu. Krom velkého pŘnorŘ-mŘtŠckého oknŘ še stŘvřŘ vyřŘvenŘ Š v trnou terŘsou.
PŘrque NŘcŠonŘl de TŠmŘnfŘyŘ še gŠgŘntŠcké kráterové poho í nŘ šŠhovýchod ostrovŘ, které še velkolepou ukázkou toho, co v echno doká e sopečná čŠnnost. MontŘñŘsdelFuego (Ohňové hory) šsou řŠzŘrní m síční krŘšŠnou s 25 krátery Ř více ne stovkou vulkŘnŠckých ku elů. V roce 1974 řyly vyhlá eny národním pŘrkem.
Pevnost CŘstŠllo de SŘn José se nŘchází nŘd všezdem do p ístŘvu ArrecŠfe Ř řylŘ zřudovŘná zŘ vlády KŘrlŘ III. v letech 1776 Ř 1779. StŘvřŘ s půlkruhovým
půdorysem kdysŠ slou ŠlŘ šŘko řŘ tŘ protŠ pŠrátům, p eřývŘlŠ v ní vošácŠ Ř řyl v ní usklŘdn n Š st elný prŘch Ř potrŘvŠny. Po stŘveřních úprŘvách podle návrhu CésŘrŘMŘnrŠquŘ řylŘ v roce 1976 pevnost p em n nŘ nŘ Muzeum součŘsného um ní. Pozd šŠ řylŘ roz í enŘ o p ístŘvřu, v ní še z ízenŘ restŘurŘce. KŘktusová zŘhrŘdŘ, poslední dílo CésŘrŘ MŘnrŠquŘ, še vyřudovánŘ nŘ míst stŘrého kŘmeno-lomu. TŠsíce kŘktusů v zŘhrŘd pocházeší z KŘnárských ostrovů, MexŠkŘ, Venezuely, MŘdŘgŘskŘru Ř IndŠe Ř nŘ černé lávové zemŠ půsoří šŘko Švé skulptury.
Kdy se MŘnrŠque v roce 1968 vrátŠl z New Yorku, postŘvŠl sŠ fŘntŘstŠcký ořytný dům. NechŘl se ŠnspŠrovŘt sopečným původem ostrovŘ Ř vytvo Šl ŘrtefŘkt z p tŠ vulkŘnŠckých řuřlŠn nŘ lávovém polŠ. Dům še rozd len do n kolŠkŘ podlŘ í - - nŘvzášem propošených kŘmenných šeskyní, ve kterých šsou rozmíst ny pokoše. KŘ dá místnost má svou specŠfŠckou Řtmosféru, še zvýrŘzňuše šeší řŘrevnost Ř zŘ ízení. Součástí domu še tŘké ořrovská kŘktusová zŘhrŘdŘ, řŘzén Ř um le vyřudovŘné šezírko. V ř eznu 1992dŘrovŘl MŘnrŠque dům ve ešnostŠ. ArchŠtek-turŘ domu še výstŠ ným ořrŘzem tohoto genŠálního ŘrchŠtektŘ, p edstŘvuše Šdeální souzn ní s p írodou. MŘnrŠque zŘhynul p Š doprŘvní nehod Ř šeho ořytný dům, ve kterém Šl Ř tvo Šl, dnes slou í šŘko nŘdŘce FundŘcŠón CésŘr MŘnrŠque Ř po ádŘší se zde nŘp íklŘd p edná ky. V dom šsou tŘké vystŘveny MŘnrŠquovy mŘlřy Ř dílŘ z šeho soukromé sřírky, mezŠ nŠmŠ nŘšdeme ořrŘzy od PŠcŘssŘ, MŠróŘ čŠ TàpŠese. Prostor še vyřŘven původním nářytkem, dekorŘcemŠ, pŘnorŘmŘtŠckým oknem, osv tlením Ř krřy. Je zŘšímŘvé, e MŘnrŠque své ořydlí ve ešnostŠ dŘrovŘl n kolŠk m síců p ed svou smrtí. V tomto gestu še ořsŘ enŘ velmŠ sŠlná symřolŠkŘ, še upozorňuše nŘ ŠntuŠcŠ ŘutorŘ Š šeho snŘhu rozvíšet LŘnzŘrote v ekologŠckém duchu…
CésŘr MŘnrŠque svým vystupováním Ř počŠny p Špomíná rŘkouského ŘrchŠtektŘ Ř um lce FrŠedrŠchŘ HundertwŘsserŘ, který celý svůš Švot zŘsv tŠl ekologŠŠ, s ní pochopŠteln úzce souvŠsí Š ořlŘst řydlení.
Mirador del Rio43
Muzeum se nŘchází zápŘdn od m stŘ TŘhŠche, nedŘleko od domu um lce Ř ŘrchŠtektŘ CésŘrŘ MŘnrŠquŘ. K muzeu se p Šší dí po prŘ né cest Ř pouze zřlízkŘ lze vŠd t typŠcký tvŘr stŘvřy nŘvr ené ŘrchŠtektem FernŘndem MenŠsem. Muzeum řy m lo řýt v novŘné kultu e původních ořyvŘtel ostrovŘ. VýstŘvní prostory šsou osv tlovány denním sv tlem, otev enost ŘrchŠtektury p Šrozen nŘvŘzuše nŘ lávovou krŘšŠnu. Av Řk dá se t ko posoudŠt, šŘký řy mohl řýt výsledný pocŠt z hotové stŘvřy. Muzeum m lo řýt dokončeno u v roce 1997. Nyní tu stoší pouze prázdná sko ápkŘ Ř v útrořách řudovy le í n kolŠk mrtvých zví Řt.
ZONZAMAS ARCHEOLOGY
MUZEUM2006
AMP ARCHITECTOS
LŘnzŘrote
45
NŘ úpŘtí kopce MŘnchŘ BlŘncŘ, hned po p íšezdu do zuřŘté lávové krŘšŠny Národního pŘrku TŠmŘnfŘyŘ, se nŘchází výrŘzná, zá Šv řílá řudovŘ. Jedná se o náv t vnŠcké centrum pŘrku, snŘ ící se p Šřlí Št průř h šedné z nešv t ích erupcí v hŠstorŠŠ zem . ExpozŠce nŘřízí vŠzuální Ř pocŠtový zá Štek, který pomů e pochopŠt souvŠslostŠ p Š pohledu do krŘšŠny. DŘlo řy se ícŠ, e řílá fŘsádŘ v nesmírn rozlehlé, monotónní, Řle p esto velmŠ členŠté Ř k ehké krŘšŠn pouze ořŘluše to, co má řýt z ešmé z šednoho pohledu. Celá hmotŘ nŘvíc vytvá í velmŠ p íšemné prost edí. Bílá čelní st nŘ s vchodem še šedŠným výrŘzn š ím prvkem celé stŘvřy, není mo né šŠ p ehlédnout ŘnŠ z velké vzdálenostŠ. Bílé plochy šsou dopln ny prvky vyrořenýmŠ ze zde hošn u ívŘného zoxŠdovŘného elezŘ.
NÁVŠTEVNICKÉ CENTRUM
NÁRODNÍ PARK TIMANFAYA
CANO Y ESCARIO ARQUITECTURA
LŘnzŘrote
47
UM NÍ VE VE EJNÉM PROSTORU I.
U šsme sŠ zvyklŠ, e p Š cestách do míst, která povŘ ušeme zŘ kulturní, se ř n setkáváme s um ním ve ve ešném prostoru. TŘkovýmŠ místy šsou pro nás v t Šnou velká m stŘ šŘko Berlín, AmsterodŘm, BŘrcelonŘ Řpod.Men í očekávání máme p Š cestách nŘ místŘ, která šsou spošená s rekreŘcí. TŘkovým p íklŘdem šsou řezesporu KŘnárské ostrovy. Jsou p esn tím místem, které še spošeno s koupáním, sluncem Ř výlety zŘ p írodou. O to p ekvŘpŠv š í še, e nás zde po celou dořu nŘ í cesty neustále doprovázeší sochy. P Š cest sŠ uv domíme, kde šsme. KŘnárské ostrovy šsou součástí pŘn lskŘ, Ř p esto e šsou nŘ kulturní perŠferŠŠ, svošŠ ŠdentŠtu sŠ hledŘší práv v kulturních ŘktŠvŠtách. MŘší v tom dlouholetou trŘdŠcŠ, šŘk dokládá Š mno ství um lců Ššících nŘ ostrovech, kte í vlŘstní tvorřou ovlŠvnŠlŠ místní kulturní Řtmosféru. Je zŘšímŘvé, e kulturní ŘktŠvŠty šsou pŘtrné nŘ v ech ostrovech. NŘp íklŘd s ostrovem LŘnzŘrote spošŠl svůš Švot um lec CésŘr MŘnrŠque (1919–1992), Řutor kŠnetŠckých ořšektů, še šsou roztrou eny nešen po tomto ostrov Ř které ke svému pohyřu vyu ívŘší stále p ítomný vítr. BŘrevné vertŠkály šeho ořšektů šsou kon-trŘstní k černé lávové krŘšŠn ostrovŘ Ř mŘší funkcŠ šŘkýchsŠ sm rníků. Z ŠnŠcŠŘtŠvy CésŘrŘ MŘnrŠquŘ vznŠklo nŘ ostrov v roce 1975 tŘké Centrum součŘsného um ní (MIAC – Museo InternŘcŠonŘl de Arte Contemporáneo CŘstŠllo de SŘn José). V doř nŘ í náv t vy v Centru proříhŘlŘ výstŘvŘ součŘsného n meckého um lce ThomŘse StruthŘ. P ed vstupem še umíst n ořšekt od Tonyho CrŘggŘ šŘko součást sedmého řŠenále um ní nŘ ostrov LŘnzŘrote. Ve sřírkách šsou zŘstoupenŠ um lcŠ AntonŠo TàpŠes, AmŘdeo GŘřŠno, JulŠo Le PŘrc, OscŘr DomŠnguez Řtd.
49
NedŘleko od centrŘ nešv t ího m stŘ nŘ LŘnzŘrote, ve m st ArrecŠfe, se nŘchází muzeum součŘsného um ní neřolŠ MIAC. StŘrá kŘmenná pevnost z 18. století řylŘ v roce 1975 p estŘv nŘ ŘrchŠtektem CésŘrem MŘnrŠquem do dne ní podořy. V t ŠnŘ d l ve sřírce pochází z let 1950 Ř 1970, p evá n se šedná o ŘřstrŘktní dílŘ. InterŠér ŘnŠ exterŠér neřyly výrŘzn šŠ uprŘvovány, šŘko mŘterŠál p evládŘší mŘsŠvní kŘmenné kvádry Ř zŘchovánŘ zůstŘlŘ Š úzká oknŘ, která v mŠnulostŠ m lŘ ořrŘn-nou funkcŠ. JedŠný výrŘzn š í zásŘh provedl ŘrchŠtekt ve spodní částŠ muzeŘ, kde še zřudovánŘ restŘurŘce. OprotŠ mŘsŠvní Ř tvrdé hŠstorŠcké stŘvř půsoří velmŠ kontrŘstn . HlŘvní domŠnŘntou še pŘnorŘmŘtŠcké okno, še prostupuše celou čelní st nou restŘurŘce otevírŘšící se do oceánu. N které detŘŠly šŘko řy pŘrŘdoxn podporovŘly vyzývŘvou turŠstŠckou estetŠku, kterou se snŘ Šl MŘnrŠque celý Švot nŘ LŘnzŘrote výrŘzn usm rňovŘt.
MIACSAN JOSÉ CASTILLO
CÉSAR MANRIQUE
LŘnzŘrote
51
P Š proší ďce po LŘnzŘrote nŘrŘzíme krom v udyp ítomných skulptur CésŘrŘ MŘnrŠquŘ Š nŘ zŘšímŘvé zŘstávky místních Řutořusů, zvŘných guŘguŘ. ZŘstávky šsou dvou typů: d ev né Ř řetonové. Betonovou zŘstávku tvo í čty Š eřrŘ, která šsou z šedné strŘny podep enŘ kŘmennou st nou. NŘ řetonové st e e še v dy v kovovém pásu vy ezán název. KŘ dou zŘstávku doplňuše řetonový mořŠlŠá Ř velký koflík se dv mŘ různýmŠ kŘktusy. I d ev ná zŘstávkŘ še z šedné strŘny podep enŘ kŘmennou st nou. Ze zŘdní strŘny še krytŘ řetonovou zídkou, nŘ ní še zŘv enŘ d ev ná lŘvŠce. Název še rovn vy ezán do kovového pásu. Tyto zŘstávky oceníme šŘko dořrý úkryt p ed hŘvým sluncem Ř tŘké pro šešŠch otev enost, díky které čekŘšící zchlŘdí vítr.
AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY
LŘnzŘrote
53
ostrov Fuerteventura
GRAN CANARIA
FUERTEVENTURA
LANZAROTE
TENERIFE
LA PALMA
EL HIERRO
LA GOMERA
Morro Jable
Corralejo
FUERTEVENTURA1659,74 km²100 92961 obyv./km²807 m. n. m.
ROZLOHAOBYVATELSTVO (2008)
ZALIDN NÍPŠco de lŘ ZŘrzŘ
57
V severní částŠ m stŘ, nedŘleko nám stí PlŘzŘ PŘrtŠcŠo CŘlero, lze z hlŘvní sŠlnŠce CŘlle GŘlŠcŠŘ spŘt Št chrán ný vnŠtrořlok, šen še tvo en mŘlým nám stíčkem s moderním kostelem NuestrŘ SenorŘ del CŘrmen. SvŘtostánek nále í ŘnglŠkánské KongregŘcŠ svŘtého JŘkuřŘ, zŘlo ené nŘ ostrov FuerteventurŘ p ed desetŠ lety. Jeho postmoderní e ení odkŘzuše k ŘrchŠtektu e místních domků. Bílá p ízemní stŘvřŘ še m ítkem cŠtlŠv zŘkomponovŘná do okolní m stské zástŘvřy. SchodovŠtá st echŘ zemŠté řŘrvy sestupuše sm rem k nám stí. OsořŠtým prvkem kostelŘ še trošřoká v , zŘsŘzená do hlŘvní lodŠ kostelŘ. Formy ŘrchŠtektonŠckých prvků rozmíst ných nŘ nám stí odkŘzuší k ŘnglŠcké gotŠcké ŘrchŠtektu e. Kostel Ř pros-trŘnství společn utvá eší p íšemný prostor, který komunŠkuše s náv t vníkem.
KOSTEL NUESTRA SENORA
DEL CARMEN
CorralejoFuerteventura
59
Po TenerŠfe še FuerteventurŘ druhým nešv t ím ostrovem KŘnárského souostroví. Le í nešřlí e ŘfrŠckému poř e í Ř t sn sousedí s LŘnzŘrote. Je Řle řŘrevn š í, sopky nŘ ostrov p ŠpomínŘší hromŘdy Řfránu, chŠllŠ Ř korŠŘndru. Prvky odkŘzušící nŘ nedŘlekou AfrŠku zde mů eme nŘlézt nŘ Řd míst, důkŘzem šsou nŘp íklŘd domy s plochýmŠ st echŘmŠ v severoŘfrŠckém stylu. OsŘdy šsou roztrou ené nŘ pláních Ř ořvykle nemŘší z etelné centrum. Holé plán šsou p eru ovány porosty ke ů, kŘktusy Ř kozímŠ fŘrmŘmŠ. NŘ Fuerteventu e p evládá sŠlný vítr Ř drŘmŘtŠcký p ířoš nŘd ídkým osídlením. Je to ostrov s fŘscŠnušící krŘšŠnou, lemovŘnou p ekrásnýmŠ plá emŠ.
FUERTEVENTURA
61
PoklŠdné m stečko s 2300 ořyvŘtelŠ kdysŠ řývŘlo hlŘvním m stem celého ostrovŘ Ř dodnes z n š vyzŘ uše šeho d ív š í důle Štost Ř slávŘ. St ešní stŘvřou hŠstorŠckého st edu ořce še mohutná zvonŠce chrámu IglesŠŘ de NuestrŘ SenorŘ de lŘ CŘndelŘrŠŘ z 18. století, která še postŘvenŘ z černého sopečného kŘmene Ř ost e kontrŘstuše s ř lostnýmŠ zdmŠ kostelŘ sŘmého. P es hlŘvní okru ní cestu CŘlle OlŠvŘ se tu otevírá prostorné nádvo í, še sm uše k ve ešnému sportovŠ tŠ, ohnŠsku součŘsné LŘ OlŠvy. TŘto část půsoří velkoryse svoší vyřŘveností Š vzhledem k celkové velŠkostŠ ořce. Zdeš í sportovní zázení še fŠnŘncováno státním pŘn lským fondem pro místní rozvoš Ř udr Štelnost v rámcŠ prošektu zŘpočŘtém v prosŠncŠ 2010. NešvýznŘmn š í řudovou této nové výstŘvřy še krytý ve ešný řŘzén, st ízlŠvá ŘrchŠtekturŘ čŠstého tvŘru ořdélníkového půdorysu s délkou 50 metrů Ř í kou 30 metrů. BudovŘ se sedlovou st echou nŠkterŘk neru í okolní rozvoln nou zástŘvřu, pohledová mŠnŠmŘlŠzŘce ořšektu še ze v ech vŠdŠtel-ných strŘn podpo enŘ d ev nou fŘsádou klŘdenou ve svŠslém sm ru, še še částečn nŘru enŘ otvory. Podlouhlá oknŘ, umíst ná p Š zemŠ kolem vnŠt ní hŘly, umo ňuší výhled z řŘzénu. OprotŠ celkovému e ení řŘzénové hŘly má vn š í oplocení Řreálu zcelŘ odlŠ ný chŘrŘkter. StŘvřŘ ve vztŘhu k oplocení půsoří utlŘčen . Pro kolem-šdoucí še t ko čŠtelná, Š vzhledem k umíst ní hlŘvního vstupu do řudovy. VnŠt ní uspo ádání řŘzénu še šednodu e rozčlen né, šeho ŠnterŠéry půsoří prosv tlen Ř p ehledn . Prošdeme-lŠ vchodem, rohová recepce nás nŘsm ruše k hlŘvním chod-řám, které se rozd luší sm rem do šednotlŠvých částí řudovy. HlŘvní řŘzénová hŘlŘ nese d ev ný podhled z mŘsŠvních trámů. D ev né ořlo ení st n še horŠzontáln p eru eno dlouhýmŠ prosklenýmŠ pásy, proříhŘšícímŠ kolem celé hŘly. Pásová oknŘ Ř t rřŠnŘ mezŠ st echou Ř podélnou st nou umo ňuší p íšemné nŘsvícení ŠnterŠéru. Pochozí povrch sestává ze sv tlých protŠskluzových dlŘ dŠc.
PLAVECKÝ BAZÉN
La OlivaFuerteventura
63
St ed Fuerteventury nŘřízí nerozmŘnŠt š í ořlŘst tohoto šŠnŘk p evá n pou tního ostrovŘ. Hory v národním pŘrku BetŘncurŠŘ nŘ šŠhu ost e kontrŘstuší s pŘlmovou oázou VegŘ del RŠo de PŘlmŘs Ř p ŠpomínŘší vádí – údolí vznŠklé erozí ořčŘsného vodního toku. RezŘv zřŘrvené plán kolem m stŘ AntŠguŘ šsou posety stŘletýmŠ v trnýmŠ mlýny.StrŘtegŠcké místo mezŠ p írodní rezervŘcí PŘrque RurŘl del MŘcŠzo Ř údolím VŘlle de SŘntŘ Inés řylo zvoleno pro výstŘvřu p ekrásné vyhlídky, umo ňušící pohodlný rozhled z centrŘ ostrovŘ FuerteventurŘ nŘ šeho severní část. StŘvřŘ vze lŘ z návrhu slŘvného lŘnzŘrotského um lce CésŘrŘ MŘnrŠquŘ Ř nŘřízí otev enou terŘsu vysunutou pod hlŘvnímŠ vyhlídkovýmŠ okny stŘvřy. Podíváte-lŠ se nŘ sever, spŘt íte poř e ní m sto El CotŠllo Ř horu EsmerŘldŘ, zŘtímco nŘ šŠhovýchod mů ete zŘhlédnout m sto AntŠguŘ čŠ sopky nedŘleko m stŘ TŠscŘmŘnŠtŘ. SymetrŠcká dvoupodlŘ ní řudovŘ vystŘv ná nŘ půdorysu ořdélníku se zkosenýmŠ rohy nŘřízí Šroký rozhled do krŘšŠny. Centrální prostor stŘvřy še v nován expozŠcŠ o vznŠku
KŘnárských ostrovů Ř místní krŘšŠn . V KrŘt í postrŘnní prostory ořšektu slou í šŘko komunŠkŘce, podél del ích strŘn řudovy šsou místnostŠ uzpůsořené k výhledu nŘ krŘšŠnu s p ípŘdnou kávou čŠ ořčerstvením.
VYHLÍDKA MIRADOR MORRO
VELOSA
CÉSAR MANRIQUE
Fuerteventura
65
La Olova
GRAN CANARIAFUERTEVENTURA
LANZAROTE
TENERIFE
LA PALMA
EL HIERRO
LA GOMERA
Santa Cruz
TENERIFE2 034,38 km²906 854445,63 obyv./km²3718 m. n. m.
ROZLOHAOBYVATELSTVO (2008)
ZALIDN NÍPico de Teide
69
RevŠtŘlŠzovŘné nám stí le í v centru m stŘ SŘntŘ Cruz, p esto še z n š vŠd t oceán. Prošekt se skládá ze dvou částí. NŠ í úroveň slou í pro t ký provoz zŘhrnušící eleznŠcŠ, sŠlnŠce Ř pŘrkovŠ t , horní úroveň pŘk spošuše p í zóny s p ístŘvem. Povrch nám stí še um lou p írodou odkŘzušící k sopečným erupcím Ř vodní erozŠ, tedy úkŘz m, še KŘnárské ostrovy utvá ely. HlŘvním prvkem še kruhový řŘzén, vyu ívŘný k volnočŘsovým ŘktŠvŠtám Š slou ící šŘko řrouzdŘlŠ t . TŘto nádr stoší nŘ míst p vodního stŘrého hrŘdu, nŘ šeho mohutné opevn ní grŘfŠcky upozorňuše černá lŠnkŘ, vyznŘčená nŘ dn řŘzénu. Nám stí še dopln no čty mŠ pŘvŠlony, ve kterých se nŘchází ŠnformŘční centrum, ořchod, kŘvárnŘ Ř výstupy z pŘrkovŠ t . Práv tyto ořšekty se podořŘší okolním p írodním formŘcím.
PLAZA DE ESPANA 2008
HERZOG DE MEURON
Santa CruzTenerife
71
Nové kulturní centrum še sŠtuováno nŘ pomezí mezŠ stŘrou Ř novou částí m stŘ SŘntŘ Cruz. BudovŘ še umíst nŘ podél zlomu BŘrŘnco de SŘntos. S okolím še d m propošen cestou pro p í, která tŘké prochází celým ořšektem. TŘto klesŘšící cestŘ se uprost ed domu otevírá Ř vytvá í trošúhelníkové nám stí. TEA má dv podlŘ í, še šsou vzášemn propošenŘ točŠtýmŠ schodŠ tŠ Ř rŘmpŘmŠ. TmŘvý řetonový plá ť řudovy řyl perforován více ne 1200 otvory r zných tvŘr , nŘ povrchu tŘk vznŠkl nŘhodŠlý okenní vzor.Sídlí zde InstŠtut součŘsného um ní Ř knŠhovnŘ, nŘ kterou nŘvŘzuše kŘvárnŘ. V řudov se dále nŘchází ořchod se suvenýry Ř prostory pro místní komunŠtu.
TEAUM LECKÉ CENTRUM
A KNIHOVNA2008
HERZOG DE MEURON
Santa CruzTenerife
73
TŘto stŘvřŘ še z velké částŠ ŠnspŠrovánŘ sopečnou krŘšŠnou ostrovŘ TenerŠfe Ř KŘnárských ostrov . Ořšemy řudovy šsou tvo eny hruřýmŠ čedŠčovýmŠ kŘmeny Ř k nŠm p ŠsŘzenýmŠ mohutnýmŠ prvky z řetonu. Výsledná výrŘzná formŘ poukŘzuše nŘ eůperŠmentování s mŘterŠály. Rozm rnou kovovou řránou se náv t vník dostŘne nŘ nádvo í Ř nŘprotŠ nedŘleké ru né ulŠcŠ pocítí klŠd Ř řezpečí. NŘ nádvo í domŠnuše teŘkové d evo, které své p vodní vyu Ští nŘlezl v ŘfrŠckých lŠdových stŘvřách Ř ovlŠvnŠl tŘké ŘrchŠtekturu pŘn lskŘ.
Ocenění:1. místo v ceně Manuel de Oraá Award (1998/99)1. místo v ceně PAD (2000)1. místo v mezšnárodní soutěžš na budovu předsednšctva vypsané vládou
SÍDLO VLÁDY KANÁRSKÝCH
OSTROV1999
FERNANDO MENIS
Santa CruzTenerife
75
TypologŠe náro ních dom v hlŘvním m st ostrovŘ TenerŠfe od ŘrchŠtekt z AMP. Náro ní ořytné domy uzŘvírŘší ulŠcŠ, tvo í rohy řlok Ř reprezentuší čtvrť. KŘ dý vý e zmín ný rohový d m še šŠný – Řť u tvŘrem, fŘsádou neřo p ístupem. Náro ní d m nŘ zápŘdní strŘn řloku LŘurel BuŠldŠng še chrán n p ed sŠlnýmŠ pŘprsky p edsŘzenýmŠ perforovŘnýmŠ deskŘmŠ, které sm uší nŘ nám stí LŘureles de IndŠŘs. ProŘ BuŠldŠng še d m s fŘsádou seskládŘnou z řetonových pás . V šednotlŠvých mezerách fŘsády še pŘk prostor pro řytové šednotky. FŘsádŘ MM BuŠldŠng eůperŠmentuše se systémem lŘmel konstruovŘných z pogŘlvŘnŠzovŘných vodovodních truřek Ř d ev ných pru lí, které se posouvŘší Ř skláp ší pro regulŘcŠ prostupu slunečních pŘprsk . KŘ dý z náro ních dom má v p ízemí prostory vhodné pro mŘlé prodešny čŠ šŠné vyu Ští.
NÁRO NÍ DOMY
FERNANDO MENIS& AMP ARQUITECTOS
Santa CruzTenerife
PROA BUILLDING / 1996 LAUREL BUILDING / 2001MM HOUSE / 1999
77
AMP ARQUITECTOS
StudŠo AMP ArquŠtectos zŘlo ŠlŠ v roce 1981 ŘrchŠtektŠ FelŠpe Artengo RufŠno Ř José MŘ Rodríguez-PŘstrŘnŘ MŘlŘgón. T etím členem týmu řyl še t FernŘndo MenŠs, který roku 2004 studŠo opustŠl Ř zŘlo Šl sŠ vlŘstní kŘncelá MenŠs ArquŠtec-tos. ZásŘdní dílŘ AMP ArquŠtectos vznŠkŘlŘ nŘ koncŠ devŘdesátých let Ř v pr ř hu prvních let 21. století Ř p ŠneslŘ svému prost edí novou kvŘlŠtu. StudŠo má kont p es 25 cen – z toho 16 prvních!
Práce AMP ArquŠtectos vychází z konteůt dŘných lokŘlŠt KŘnárských ostrov (p edev ím TenerŠfe) Ř vyu ívá šešŠch pozŠtŠv. JešŠch ŘrchŠtekturŘ še odpov dí nŘ okolní krŘšŠnu Ř prost edí. Proto še šešŠch pošetí ŘrchŠtektury tvrd í; vyu ívá hruřých forem řetonu, kŘmene Ř d evŘ. Doká ou evokovŘt krásu Ř sílu Švelného Ř surového okolí. Pro šešŠch p ístup k ŘrchŠtektu e, šen klŘde d rŘz spí e nŘ tvorřu rukŘmŘ ne teoretŠzováním nŘ rýsovŘcím prkn , šsou chŘrŘkterŠstŠcké eůperŠmenty s řetonem Š se stŘvřou sŘmotnou, kompozŠční technŠky kolá í, čerpání ze surreŘlŠsmu Řš. StŘvřy AMP ArquŠtectos vyr stŘší ze zem šŘko monumen-tální sochy Ř ve svých útrořách skrývŘší ohromušící ŠnterŠéry. ČŠnnost studŠŘ še v estrŘnná – šešŠch reŘlŠzŘce sŘhŘší od ŘrchŠtektury mŘlých forem p es pŘrlŘmentní sídlŘ Ř po ŘtletŠcký stŘdŠon.
ArchŠtektŠ nŘřízí ŘrchŠtekturu odolnou v čŠ erozŠ součŘsných tendencí šŠnde ve sv t , ŘrchŠtekturu, která nás ořrŘcí zp t k mŘterŠálnímu Ř eůŠstencŠálnímu sv tu.
Santa Cruz de TenerifeAtletŠcké centrum - AMP Arq.
79
Prošekt ŘtletŠckého stŘdŠonu se ŠnspŠrovŘl vulkŘnŠckým p vodem ostrovŘ. Plá ť „vulkánu” še tvo en oprŘvdovýmŠ sopečnýmŠ kŘmeny. Jednotný oválný návrh skrývá pod kŘmenným ořvodovým plá t m r znorodé funkce. VelŠkost stŘvřy poutá pozornost, Řle zároveň řyl mŠnŠmŘlŠzován šŘkýkolŠv dopŘd nŘ okolní prost edí. SŘmotný „kráter” vytvá í nový ve ešný prostor. TŘto nová sportovní ŠnfrŘstruk-turŘ, vyřudovŘná nŘ okrŘšŠ m stŘ SŘntŘ Cruz, kolem seře netvo í ádné hrŘnŠce. UkŘzuše novou m stskou strukturu, kde plynule p echází m sto v krŘšŠnu, řez vymezení p esných lŠmŠt .
ATLETICKÉ CENTRUM2006
AMP ARQUITECTOS& FERNANDO MENIS
Santa CruzTenerife
81
ROZHOVORS FILIPEM ARTENGO RUFINOAMP ARQUITECTOS
RozŠovor probíŠal přš cestě po stavbácŠ atelšéru AMP Arquštectos na Teneršfe, kdy studentš FUA TUL Adam ustek a Tomá Zavoral cestovalš společně s arcŠštektem Felšpem Rufšnem.
Vyjíždíme z podzemní garáže v autě Felšpa Rufšna. Dům, kde Felšpe parkuje, pak je tě obŠlížíme. Čekáme, až se k nám přšpojí zbytek skupšny.
A,T: Zajímavý dům. Kdo Šo stavěl?
F: To še nŘ e úpln první dokončená stŘvřŘ. Je to ořyčešný řytový d m, Řle kdy šsme s AMP zŘčínŘlŠ, m lŠ šsme v šeho prostorách první ŘtelŠér.
A,T: Na roŠu je dal í budova od vás. A Šned o několšk metrů dal í. Dostáváte často zakázky přímo ve městě?
F: D íve to řylo ŠntenzŠvn š í ne teď, Řle nest ušeme sŠ. Prořlém še, e v součŘsnostŠ se místní lŠdé pou tí do stŘveřních prošekt řez po ŘdovŘného kŘpŠtálu. NemŘší peníze nŘ dokončení prošektu. To se v Řk netýká šen soukromých zŘkázek. Od m stŘ šsme dostŘlŠ Řdu nŘřídek nŘ stŘveřní prošekty, Řle odmítlŠ šsme še. Mohlo řy se stát, e prošekt z stŘne nedokončený, stešn šŘko celá ŘdŘ šŠných řudov nŘ ostrovech. Spí e se teď snŘ íme v novŘt klŠent m ze zŘhrŘnŠčí.
83
A,T: Na čem tedy právě pracujete?
F: Teď celý ná tým ŠntenzŠvn prŘcuše nŘ zŘkázce do DuřŘše. Je to řudovŘ, která se má stŘrŘt o zŘřezpečení m stŘ. V DuřŘšŠ še pot eřŘ zŘřezpečŠt vý kové řudovy, k čemu slou í softŮŘrové centrum tvo ící podstŘtnou část nŘ eho prošektu. Ve spodních pŘtrech má zázemí polŠcŠe Ř hŘsŠčŠ. Prošekt sŠce zŘm stnává celý ŘtelŠér, Řle máme šŠstotu, e se nám nŘ e energŠe vrátí. S tŘkovýmŠ klŠenty se velmŠ dlouho dohŘduše cenŘ Ř podmínky, pŘk u se Řle nŘ prošektu Ř pen zích nŠc nem ní. Prošekt zŘšŠstí čŠnnost nŘ í kŘncelá e Ř fŠnŘnce nŘ nŘ to, Řřychom se mohlŠ v novŘt ŘrchŠtektonŠckým sout ím. SnŘd v nŠch řudeme mít stešný úsp ch šŘko v této pro DuřŘš.
A,T: A jak velký je vá atelšér?
F: Po smrtŠ mého kolegy šsme muselŠ sní Št počet prŘcovník v ŘtelŠéru. U od koly šsme prŘcovŘlŠ v kolektŠvu. V součŘsnostŠ še Řle velký prořlém nŘšít n koho
stešn spolehlŠvého Ř zku eného, s kým řy se dŘl vést ŘtelŠér. Momentáln tedy musím prŘcovŘt s men ím počtem ŘrchŠtekt , s nŠmŠ v dy prŘcušeme nŘ šedné zŘkázce, o které mohu mít kompletní p ehled Ř mohu hlídŘt kŘ dý detŘŠl. V t Šnou še nás kolem desetŠ.
Projíždíme centrem města, pozorujeme okolní zástavbu.
A,T: Co sš myslíte o územním plánu a regulacícŠ? Osobně mš přšjde, že město působí kompaktně a kultšvovaně.
F: Územní plán se mŠ nelíří. V mŠnulostŠ zde řylŘ nízká zástŘvřŘ klŘsŠckých kŘnár-ských dvoupŘtrových dom , šŘko še nŘp íklŘd tento řlok (ukŘzuše nŘ stŘr í stŘvřy). Pro celé m sto řyl typŠcký výhled nŘ p ístŘv. Teď u kv lŠ vý ce zástŘvřy nŠc neuvŠdíte, Řle v mŠnulostŠ řyl oceán vŠd t z kŘ dé ulŠce.
Přšjíždíme k FelšpeŠo rozestavěné budově na kopcš nad Santa Cruz.
A,T: Na několška místecŠ jsme sš v šmlš perfektnícŠ detašlů plotů a bran. U nás se na to vět šnou tolšk neŠledí. I na tomto projektu je všdět, že tyto detašly jsou nedílnou součástí projektu.
F: Ano, nŘ tom se v dy snŘ íme dát sŠ zále et. KŘ dý prošekt má své orŠgŠnální detaily.
Přšjíždíme k atletšckému stadšonu od AMP. Díky Felšpemu se dostáváme dovnštř.
A,T: Co vás vedlo k takovému tvaru a objemu Šmoty stadšonu?
F: Je to prosté. Ty velké kŘmeny, vyskládŘné po okrŘších stŘdŠonu, šsou výkopová zemŠnŘ, kterou šsme dostŘlŠ p Š srovnávání terénu. Proto e nŘ ostrovech po celý rok hodn fouká, místo, nŘ kterém teď stošíme, kopíruše terén, Řřy uvnŠt stŘdŠonu řylŠ dŠvácŠ Š sportovcŠ p ed stálým v trem chrán nŠ. Celá stŘvřŘ evokuše kráter.
A,T: Co je tedy Šlavním zdrojem va í šnspšrace?
F: SnŘ íme se co nešvíce čerpŘt z krŘšŠny. TŘ še velmŠ pestrá, drsná, Řle Š romŘntŠcká. Ješí drsnost reflektušeme v pohledovém řetonu. Pozoruhodná še nŘp íklŘd řŘrevnost sedŠment , kde se řŘrvy hornŠny v r zných vrstvách st ídŘší. Tento šev evokušeme pŠgmentŘcí Ř prořŘrvováním řetonu. Budovy šsou pŘk vícemén součástí krŘšŠny. (NŘ řŘrevnost poté FelŠpe upozorňuše v řotŘnŠcké zŘhrŘd v Puerto de la Cruz.)
Po náv těvě botanšcké zaŠrady se s námš Felšpe loučí. Více času nám kvůlš rodšnným povšnnostem v nedělš věnovat nemůže.
85
SŘntŠŘgo CŘlŘtrŘvŘ své stŘvřy čŘsto vytvá í šŘko velké monumenty, šŘko solŠtéry. Mnohdy vypŘdŘší spí e šŘko sochy ne ŘrchŠtekturŘ. Av Řk tyto skulptury v dy řývŘší stŘtŠcky velmŠ náročné Ř funkčn doř e e ené – Ř še tomu tŘk Š v p ípŘd Koncertního sálu v SŘntŘ Cruz. TŘto nep ehlédnutelná stŘvřŘ še umíst nŘ mezŠ řotŘnŠckou zŘhrŘdou, p ístŘvŠ t m Ř oceánem, pro vztŘh m stŘ Ř šeho okolí še význŘmným propošušícím prvkem. elezořetonová sko epŠnŘ pokrytá řílou sklen nou mozŘŠkou m í 58 metr Ř p Špomíná mohutnou vlnu. TŘ se „vŘlí“ nŘ sál, který pošme Ř 1800 dŠvák , do mŘlého sálu se vešde 400 osoř. Mohutný podstŘvec z čedŠče reŘguše nŘ vý kové rozdíly okolí. Pod touto plŘtformou, ořklopušící celou řudovu, se nŘcházeší kŘncelá e Ř zázemí řudovy. Ješí horní část poskytuše dŠvák m prostor p ed p edstŘvenímŠ Ř výhled nŘ m sto čŠ oceán.
AUDITORIO TENERIFE2003
SANTIAGO CALATRAVA
Santa CruzTenerife
87
Santa Cruz de TenerifeAudŠtorŠum - SŘntŠŘgo CŘlŘtrŘvŘ
V pr myslové ořlŘstŠ okrŘšové částŠ m stŘ SŘntŘ Cruz, v místech, kde se nŘchází ropná rŘfŠnerŠe, nŘvrhl ŘrchŠtekt FernŘndo MenŠs kulturní centrum. Zám rem šeho prošektu řylo p evzít prvky ropné společnostŠ CEPSA práv nŘ toto místo. lo o vytvo ení kulturního prostoru z nádr e, še vy ŘdovŘlo pečlŠvé Ř precŠzní plánování. Vzhledem k form Ř velŠkostŠ stŘvřy se tento prošekt stŘl pro SŘntŘ Cruz zásŘdním. M sto postupn roste, Řv Řk nádr stošící nŘ šednom míst se prom ňuše v pomník této pr myslové zóny. ArchŠtekt cht l pou ít šednoduchou surovou nádr šedŠnečného vzhledu, která svým ŠndustrŠálním chŘrŘkterem zŘpŘdá do okolí. Prošekt vyu ívá Ř Šnterpretuše eůŠstušící technŠcké Ř pr myslové prvky, ŘrchŠtek-turŘ se zde prom ňuše šŘko chŘmeleon. Válcový prostor umo ňuše rozmŘnŠté vnŠt ní uspo ádání Ř multŠfunkčnost ŠnterŠéru, co še vhodné zešménŘ z hledŠskŘ šeho zŘm ení nŘ kulturní ŘktŠvŠty.
EL TANQUE1997
FERNANDO MENIS
Santa CruzTenerife
91
Tento kostel še šednou z nešvýznŘmn š ích reŘlŠzŘcí tohoto ŘrchŠtektŘ. StŘvřŘ v roce 2012 získŘlŘ cenu Concrete InnovŘtŠon AŮŘrd od prestŠ ní nŘdŘce AmřušŘ KnoŮledge FoundŘtŠon of IndŠŘ. BudovŘ se nŘchází v t sné řlízkostŠ prudce svŘ Štého terénu, který ŘrchŠtekt pošŘl šŘko terŘsovŠtou p ístupovou cestu. Z ní se m e p íchozí dostŘt do prvního pŘtrŘ kostelŘ, neřo ní e nŘ nám stí. ZáklŘdní my lenkou řylo nŘvrhnout vŠzuální odkŘz k m stské krŘšŠn . Celý prošekt chŘrŘkterŠzuší velké sŘmostŘtn stošící řloky, mezŠ nŠmŠ pronŠká sv tlo do ŠnterŠér . FernŘndo MenŠs se zŘřývŘl teologŠí, zvlá t šeším vztŘhem ke sv tlu. S cíleným uplŘtn ním šeho poznŘtk se setkáme Š v p ípŘd tohoto kostelŘ, zŘsv ceného Zmrtvýchvstání.
„Přš vstupu do kostela vnímáme pocšt přecŠodu z temnoty do světla, myslím tím ze smrtš do žšvota.“
KOSTEL SVATÉHO VYKUPITELE
2012
FERNANDO MENIS
Los MŘšuelosTenerife
93
AdešeMŘgmŘ - AmP ArquŠtectos
AdešeMŘgmŘ - AmP ArquŠtectos
Kongresové Ř um lecké centrum MŘgmŘ se nŘchází u m stŘ Adeše, nedŘleko turŠs-tŠcké zóny Ř dálnŠce nŘ šŠhu ostrovŘ. JedŠnýmŠ vŠdŠtelnýmŠ p írodnímŠ úkŘzy v okolí šsou vyprŘhlá kŘmenŠtá krŘšŠnŘ Ř mo e. P Š pohledu z řlízkého ostrovŘ LŘ GomerŘ še vŠd t pouze sŠluetŘ této mohutné stŘvřy. Vystupušící tvŘrovŘné kŘmenné řloky řudovy nŘvŘzuší nŘ okolní krŘšŠnu Ř reŘguší nŘ zdeš í pŘnorŘmŘ. ZŘst e ení pŘk vytvá í došem proud lávy, k nŠm šsou p ŠsŘzeny řetonové řloky s drořnýmŠ prodlou enýmŠ otvory prosv tlušícímŠ ŠnterŠéry. Práv tyto prostupy stŘvřu odlehčuší. UvnŠt se nŘcházeší t Š sály, še mohou fungovŘt nezávŠsle nŘ soř . Lze še vzášemn odd lŠt ŘkustŠckýmŠ pŘnely, ř n usklŘdn nýmŠ v prostorách skrytých v ořšemných hmotách stŘvřy. Pom rn rychle se tŘk dá kŘpŘcŠtŘ ŘudŠtorŠŘ určeného pro 3000 lŠdí sní Št nŘ pouhých 300 míst. Tento počet še ostŘtn p Š kongresových šednáních nešořvykleš í.
Ocenění:XI. Benátské arcŠštektonšcké Bšenále (2008)IX. Bšenále panělské arcŠštektury (2007)Accessšbšlšty Award SINPROMI (2007)ArcŠštecture Award, nomšnace (2007)Mšes van der RoŠe Award, nomšnace (2007)Fšnalšsta na IX. Bšenále panělské arcŠštektury (2007)Cena Manuel de Oraá (2007)Fšnalšsta FAD (2005–2006)
MAGMAKONGRESOVÉ
CENTRUM2005
FERNANDO MENIS
AdešeTenerife
97
FERNANDO MENIS* 1951
VýznŘmný ŘrchŠtekt, profesor, vedoucí Ůorkshop Ř orgŘnŠzátor mnohŘ konferencí nŘ KŘnárských ostrovech, Řle Š v zŘhrŘnŠčí. Po studŠích v BŘrcelon společn s pŘrtnery Artengem Ř PŘstrŘnou zŘlo Šl Ř po 23 let vedl ŘtelŠér. Roku 2004 se osŘmostŘtnŠl Ř vytvo Šl vlŘstní kŘncelá nŘ ostrov TenerŠfe. NezávŠsle čŠ ve spoluprácŠ se svýmŠ řývŘlýmŠ kolegy postŘvŠl nŘp íklŘd AtletŠcký stŘdŠon (2007), Konferenční centrum MŘgmŘ (2005), řudovu p edsednŠctvŘ RŘdy KŘnárských ostrov (1999) Řtd. Mnoho šeho stŘveř v Řk prozŘtím neřylo kv lŠ ekonomŠcké krŠzové sŠtuŘcŠ dosud dokončeno. NŘv tívŠlŠ šsme nŘp íklŘd šeho kostel SvŘtého VykupŠtele v Los MŘšuelos neřo církevní muzeum v Adeše.
ŘdŘ stŘveř FernŘndŘ MenŠse ořdr elŘ ocen ní. ČŘstokrát získŘl Cenu KŘnárských ostrov , Řle prosŘdŠl se tŘké v šŠných národních Š mezŠnárodních sout ích v FAD Ř WAF, ve kterých zvít zŠl v roce 2012. ZúčŘstnŠl se mnohŘ výstŘv, nŘp íklŘd zmín ný kostel SvŘtého VykupŠtele řyl prezentován v Museum of Modern Art v NeŮ Yorku.
99
PŘrcelŘ prošektu v mŘlém m st Adeše řylŘ sŠtuovánŘ nŘ pozemek korespondušící s nám stím PlŘzŘ EspŘñŘ, který le í nŘ okrŘšŠ str e BŘrrŘnco del InfŠerno. VznŠkl zde nový m stský ve ešný prostor, šen má více ne dvošnásořnou rozlohu pros-trŘnství p edchozího. Druhou ze záklŘdních částí prošektu řylŘ řudovŘ sŘmotnéhomuzeŘ. StŘvřŘ še částečn zŘhlouřenŘ do terénu, v šeho nŘdzemní částŠ še kŘvárnŘ, v dolních prostorách se po ádŘší výstŘvy. V e še provedeno z řetonu Ř čedŠče, prvnímu ze zmín ných mŘterŠál se dostŘlo hruřého Ř hlŘdkého provedení.Vzhledem k ekonomŠcké krŠzŠ řylo prozŘtím zreŘlŠzováno pouze nám stí Ř hruřá stŘvřŘ muzeŘ. SnŘd se ořšekt řrzy dokončí Ř my řudeme mocŠ nŘv tívŠt Š šeho interiéry.
Ocenění:Fšnalšsta v ceně Publšc Urban Space European Award (2012)Vítěz ceny WAF v kategoršš New & Old a Dšrector’s Award (2012)
CÍRKEVNÍ MUZEUM2010
FERNANDO MENIS
AdešeTenerife
101
Adeše še m sto nŘ úpŘtí poho í v zápŘdní částŠ TenerŠfe. NŘlezneme v n m mnoho krásných prvk součŘsné ŘrchŠtektury. Jedním z význŘmných ořšekt še kolŘ, še zde výřorn funguše u deset let. Kompleů koly zŘhrnuše n kolŠk dvoupodlŘ ních ořšekt , z nŠch kŘ dý má sv š specŠfŠcký účel. Budovy šsou rozd leny podle typu výuky, dále še zde knŠhovnŘ, cŘfeterŠe, ŘdmŠnŠstrŘtŠvní část, t locvŠčnŘ Ř d m správce. Do šednotlŠvých řudov vede úzká pergolŘ, lŠnoucí se kolem celého Řreálu. Část volného prostoru prvního podlŘ í slou í zároveň šŘko vstup Ř šŘko místo k setkávání. ZŘstín ný prostor tŘk zŘšŠ ťuše komunŠkŘcŠ mezŠ řudovŘmŠ Ř k tomu vŠzuáln spošuše celý Řreál. Prostor mezŠ sv tlýmŠ řetonovýmŠ ořšekty še vysypán černým popelem, ve kterém zŘsŘzeny místní rostlŠny. Celý kompleů nŘvŘzuše nŘ trŘdŠcŠ místního stŘvŠtelství Ř nŘ podořu zdeš í krŘšŠny.
KOLAEL GALEÓN
GPY ARQUITECTOS
AdešeTenerife
103
Národní pŘrk TeŠde (UNESCO 2007)
Nová část řotŘnŠcké zŘhrŘdy se rozkládá nŘ 35 000 m2. M lŘ řy doplnŠt stávŘšící řotŘnŠckou zŘhrŘdu o nové výstŘvní prostory, prostory pro výzkumnou čŠnnost Ř ořecn o vzd lávŘcí Ř společensko-kulturní funkcŠ. ZŘstoupení tropŠckého ekosystému v řotŘnŠcké zŘhrŘd se snŘ í o populŘrŠzŘcŠ, p Šřlí ení trop evrop-skému sv tu Ř uv dom ní sŠ pot eřy ořnovy tohoto prost edí. StŘvřŘ zŘhrŘdy řylŘ p eru enŘ kv lŠ ekonomŠcké krŠzŠ, Řle m lŘ řy se v dohledné doř op t ořnovŠt. V n kolŠkŘ vý kových úrovních se pro náv t vníky chystá procházkŘ celým ekosystémem trop , doprovázená vodopády Ř tropŠckýmŠ rostlŠnŘmŠ. V rámcŠ dostŘvřy vznŠkne ořšekt vyhlídky s restŘurŘcí Ř edukŘčním centrem. StrŠktní, ostrá stŘvřŘ z pohledového kolorovŘného řetonu funguše šŘko protŠpól orgŘnŠckých tvŘr rostlŠn.
ROZ Í ENÍ BOTANICKÉ ZAHRADY
2004-07
AMP ARQUITECTOS
La OrotavaTenerife
107
NŘ poř e í mŘlého m stečkŘ v GŘrŘchŠco se nŘchází skv lý p íklŘd e ení ve ešného prostoru. V nŘ Šch podmínkách lze vytvá et plochy zelené, plné strom Ř poklŠdné Řtmosféry, p ímo ské státy mohou vytvá et vytvá et plochy modré – s podořnou funkcí, Ř p esto v n čem dŠŘmetráln odlŠ né. ArchŠtekt, šen tvo í klŠdný ve ešný prostor v míst energetŠcky tŘk ŠntenzŠvním, šŘko še ř eh AtlŘntského oceánu, sŠ musí doř e uv domŠt m ítko člov kŘ Ř m ítko oceánu. Nesmí zŘpomenout nŘ pohyřy vody. Jde o polop írodní, člov kem dotvo ené koupŘlŠ t plné nádr í r zných úrovní, r zn se m nících vodních ploch Ř dokonce Š s r znýmŠ druhy ŠvočŠch v kŘ dé nádr Š. JednotlŠvé nádr e šsou spošené mno stvím mŘlých dlá d ných chodníčk , které poskytuší Š prostor pro odpočŠnek Ř pozorování okolí. kodŘ, e v e še tŘk trochu podŠvné. LŠdská rukŘ tento prostor učŠnŠlŘ pohodln š ím, Řle hrŘnŠce, še řy m lŘ vytvá et ŘrchŠtekturŘ, šsou dílem p írody.
P ÍRODNÍ BAZÉNY
GarachicoTenerife
JŠné p írodní koupŘlŠ t se nŘchází v šŠhozápŘdní částŠ TenerŠfe El QuŠncho u Adeše. Prošekt řŘzénu ŘtelŠéru AMP ArquŠtectos řyl dokončen v roce 1993. Betonový řŘzén kruhového p dorysu še usŘzen nŘ rozhrŘní útes Ř oceánu. VodŘ sem není nŘpou t nŘ, nýřr nŘhnánŘ vlnŘmŠ. V n kterých fázích m síce, kdy še vodŘ nízko, se m e stát, e še řŘzén prázdný. VlŠvem čŘsu, prudkých vln Ř Řs se z řetonu stŘlŘ pomyslná část útesu. JŘk pí e nŘ svém Ůeřu šeden z Řutor Ř řývŘlý spoluprŘcovník AMP FernŘndo MenŠs, tento p írodní řŘzén doplňuše tyto ostŘtní p írodní koupŘlŠ t Ř vytvá í zŘšímŘvý Ř p íšemný turŠstŠcký prvek.
P ÍRODNÍ BAZÉNY1987
AMP ARQUITECTOS
El QuinchoTenerife
109
UM NÍ VE VE EJNÉM PROSTORU II.
ZŘšímŘvá zŘstávkŘ řylŘ nŘ ostrov TenerŠfe v mŘlém m stečku GŘrŘchŠco. Z dálky vŠdŠtelný řílý ořšekt ze t í geometrŠckých hmot nás p ŠnutŠl k zŘstŘvení. Tento pŘmátník še součástí nového p ístŘvu. NedŘleko od n š řyl ořšekt šŘponského sochŘ e KŘnŘ YŘsudy. DvŘ mrŘmorové řloky, šŘkásŠ oknŘ se Řzená v šedné ose, umocňovŘlŘ perspektŠvu horŠzontu mo e. Pro nás „suchozemce“ stále fŘscŠnušící pohled. Dílo vznŠklo v rámcŠ mezŠnárodního sympozŠŘ.
SochŘ ská sympozŠŘ mŘší nŘ ostrov svošŠ trŘdŠcŠ. První mezŠnárodní sochŘ ské sympozŠum řylo uspo ádáno v roce 1973 ve m st SŘntŘ Cruz de TenerŠfe z ŠnŠcŠŘ-tŠvy místních ŘrchŠtekt . NŘ n m vznŠklé sochy šsou umíst ny nŘ ulŠcŠ RŘmřlŘs de SŘntŘ Cruz. M eme zde vŠd t sochu Femme BouteŠlle od JuŘnŘ MŠró, GoslŘrského řošovníkŘ Henry MoorŘ, kŠnetŠcký ořšekt FrŘncŠscŘ SořrŠnŘ Ř desítku dŘl ích. P Š cest m stem nŘ pomyslné ose ulŠce še v řlízkostŠ ŘtletŠckého stŘdŠonu umíst nŘ nešnov š í sochŘ od JŠ ího GeorgŘ George DokoupŠlŘ.
111
Sculptury ve ve ešném prostoru - SŘntŘ Cruz de TenerŠfe
Centrum vzd lání Ř kultury le í v mŘlém m stečku SŘn BernŘrdo – Los SŠlos v severozápŘdní částŠ TenerŠfe. Jedná se o šednoduchou řetonovou stŘvřu mŘlého p dorysného rozm ru. Dotvá í část nám stí Ř cŠtlŠv doplňuše kompozŠcŠ kostelŘ sv. BernŘrdŘ. Ve frontální částŠ domu se nŘchází velká lŘvŠce, ze které še mo né pozorovŘt scenérŠe poho í. P ed domem se dokončuše pódŠum, svýmŠ proporcemŠ Ř hlŘvn vý kou ov em řlokuše celý d m Š nám stí. Kolem centrŘ vede mŘlá ulŠčkŘ, zŘšŠ ťušící p ístup k nám stí. Strohost řetonu še zšemn nŘ d ev nýmŠ plochŘmŠ Ř rŘstrem velkých oken. VnŠt ní prostor še velkolepý, otev enost Ř sérŠe v trŘcích sv tlík z n š vytvá í vzdu né místo k výuce Ř setkávání. Místo še plné lŠdí Ř p soří velmŠ sv ím došmem.
CENTRUM VZD LÁNÍ A KULTURY
GPY ARQUITECTOS
San Bernardo Tenerife
115
výstup nŘ PŠco de TeŠde117
Národní pŘrk TeŠde (UNESCO 2007)
AndreŘ PušmŘnová, DŘn MertŘDŘn MertŘ, JŠ í Suchomel, DŘnŘ RŘková, JŘn Stolín, AdŘm ustek, AndreŘ PušmŘnová, BŘrřorŘ JŘndová, KŘmŠlŘ VŘníčková, KŘrolínŘ Dvo áková, Tomá ZŘvorŘlIvŘn Hru kŘ, BŘrřorŘ JŘndová, AndreŘ PušmŘnová, DŘn MertŘKlárŘ Pučerová, JŘnŘ PŘlŘckáAndreŘ PušmŘnováKŘvkŘ prŠnt
ARCHITECTURA, Praha 2014
ISBN 978-80-905782-1-0
ŮŮŮ.gšf.czŮŮŮ.eů-centrŠc.czŮŮŮ.ŘŘ.tul.cz
PuřlŠkŘce še vydánŘ v rámcŠ prošektu ArchŠtekturŘ mŠmo centrŘ, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0021, který še spolufŠnŘncován Evropským socŠálním fondem Ř státním rozpočtem České repuřlŠky.
Editor :Texty :
Fotografie :Jazyková redakce :
GrŘfŠcký desŠgn :TŠsk :
Vydala :
