Ch_090_NÁZVOSLOVÍ OXIDŮCh_090_NÁZVOSLOVÍ OXIDŮ
Ch_090_Oxidy_Názvosloví oxidů
Autor: PhDr. Jana LangerováŠkola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Anotace:Anotace:Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování, seznámení, procvičování a srovnávání učiva 8. ročníkuMateriál rozvíjí, podporuje, prověřuje a vysvětluje učivo – názvosloví oxidů.Je určen pro předmět chemie a ročník 8.Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Autoři: Karger, I., Pečová, D., Peč, P. Chemie I. pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Kollárovo nám. 7, 772 00 Olomouc: PRODOS, 1999. ISBN 80-7230-027-X.
Oxidy
Dvouprvkové sloučeniny kyslíku s jinými prvky nazýváme oxidy.
Protože mnohé z nich jsou pro člověka důležitými látkami, je potřebné naučit se jejich názvosloví.
Kyslík v oxidech má vždy oxidační číslo –II.
Prvek sloučený s kyslíkem má kladné oxidační číslo a přitom součet oxidačních čísel všech atomů v molekule oxidu musí být roven nule. Jednoduchá matematika.
Na odvozování vzorce nebo názvu oxidu existuje několik metod.
Vzorec oxidu obvykle odpovídá schématu XnOn, kde X je chemická značka prvku a n je počet atomů, pokud není roven jedné.
Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný (výjimečně -ečný), -ový, -istý, -ičelý).
U některých oxidů není název utvořen pravidelně např. H2O není oxid vodný ale voda
Jedna z nich je mechanická, osvojit si slučovací poměry prvku s kyslíkem v závislosti na jeho oxidačním čísle.
oxidační číslo koncovka slučovací poměr prvku a kyslíku
I. -ný 2:1II. -natý 1:1III. -itý 2:3IV. -ičitý 1:2V. -ičitý/-ečný 2:5VI. -ový 1:3VII. -istý 2:7VIII. -ičelý 1:4
Oxid vápenatý má vzorec CaO (1:1) oxid chlorečnatý Cl2O5 (2:5).
Vzorec MnO2 (1:2) patří oxidu manganičitému, Na2O (2:1) je vzorec oxidu sodného.
Jiná metoda vychází z logického myšlení a bude se hodit i později.
Využívá tzv. křížového pravidla.
Snadno nahlédneme, že např. pro oxid hlinitý platí:
AlIII O-II Al2III O3-II Al2O3
hlinitý oxid 2x (III) + 3 x (-II) = 0
V případě použití křížového pravidla dostaneme slučovací poměr, který lze (matematicky) krátit, pak je nutné jej zkrátit:
oxid sírový SVIO-II, S2O6, poměr 2:6 zkrátíme na 1:3, vzorec SO3
Naopak ze vzorce lze vyvodit název tímto způsobem:
PbO2 Pb?O2
2 x (-II) + 1 x (?) = 0 - 4 + ? = 0 ? = 4 … tedy koncovka –ičitý, proto oxid olovičitý
Oxid siřičitý ______________
______________ KBr
Oxid hlinitý ______________
Fluorid fosforečný ______________
______________ CO2
Fluorid jodistý ______________
Doplňte:
Oxid siřičitý SO2
Bromid draselný KBr
Oxid hlinitý Al2O3
Fluorid fosforečný PF5
Oxid uhličitý CO2
Fluorid jodistý IF7
Řešení:
Použité zdroje
V prezentaci použity vlastní zdroje
