CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY (OVZDUŠÍ):• SLOŽENÍ VZDUCHU: VZDUCH JE SMĚS PLYNŮ:

1. DUSÍK (N2) – JE HO NEJVÍCE, 78 %

2. KYSLÍK (O2) – DRUHÝ NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ PLYN, 21 % (K ČEMU JE POTŘEBA?)

OSTATNÍ PLYNY (1 %):

I. OXID UHLIČITÝ (CO2) – DŮLEŽITÝ PRO ROSTLINY (PROČ?)

II. VODNÍ PÁRA (H2O)

III. OZÓN (O3) – (JAKOU FUNKCI PLNÍ OZÓN V OZÓNOVÉ VRSTVĚ?)

IV. VZÁCNÉ PLYNY

Celý slide přepsat jako zápis do sešitu.

KYSELÉ DEŠTĚ

Historie - Kyselý déšť byl poprvé objeven v Manchesteru v Anglii, který byl během průmyslové revoluce důležitým

městem. Roku 1852 Robert Angus Smith našel vztah mezi kyselým deštěm a znečištěným ovzduším. Termín kyselý

déšť byl jím užívaný už roku 1872. Také objevil, že kyselý déšť vede k ničení přírody.

Ačkoli byl kyselý déšť objeven roku 1825, teprve v roce 1970 se o tento fenomén začali zajímat vědci.

Emise:

uvolňování znečišťujících

látek (např. výfukové plyny, oxidy

uhlíku, popílek, lehký polétavý prach, oxidy

dusíku, oxidy síry), vznikající

nejčastěji spalováním. https://cs.wikipedia.org/wiki/Emise

Kyselý déšť je způsoben oxidy síry pocházejícími ze

sopečné činnosti a spalování fosilních paliv, nebo také

oxidy dusíku pocházejícími například z automobilů.

Jakmile se rozptýlí do atmosféry, začnou reagovat s

vodou za tvorby sirných a dusíkatých kyselin, které

padají na zem ve formě deště. Může také vznikat malé

množství kyseliny chlorovodíkové.

Zvýšená kyselost v půdě a ve vodních tocích se

nepříznivě projevuje na rybách a rostlinstvu. Kyselý

déšť také urychlí zvětrávání uhličitanových materiálů

(například vápencové skály nebo i omítek na budovách

atd.)

Existuje přímý vztah mezi nižšími hodnotami pH a

ztrátou ryb v rybnících.

Stromům ubližují kyselé deště různými způsoby. Mohou

porušovat voskovitý povrch na listech a strom je tím

náchylnější k mrazu, houbám a hmyzu. Mohou také

zpomalit růst kořenů, což má za následek málo výživy

pro strom. Také uvolňují toxické ionty v půdě a ty

užitečné jsou vyluhovány pryč (jako v případě

fosforečnanů). Toxické ionty uvolněné kvůli kyselému

dešti tvoří velkou hrozbu lidem. Mobilizovaná měď

způsobuje průjmy u malých dětí a dodávky vody

zamořené hliníkem způsobují Alzheimerovu chorobu.

Důkaz zvyšování kyselosti atmosféry poskytuje led z ledovců.)

http://chemie-kvarta.wz.cz/kysely-dest.html

TEPLOTNÍ INVERZE

• K TEPLOTNÍ INVERZI NĚKDY DOCHÁZÍ V CHLADNÉM ROČNÍM OBDOBÍ.

• TEPLOTA VZDUCHU STOUPÁ OD POVRCHU KRAJINY NAHORU AŽ DO VÝŠKY HLADINY INVERZE (1000 M). OD

HLADINY INVERZE TEPLOTA OPĚT SE STOUPAJÍCÍ VÝŠKOU KLESÁ. (POPIS VIZ. OBRÁZEK NA DALŠÍM SLIDU)

• INVERZE ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, PŘEDEVŠÍM V PRŮMYSLOVÝCH OBLASTECH A

ZALIDNĚNÝCH MĚSTECH S HUSTOU DOPRAVOU.

Ideální správné odpovědi:

c, d, f, g, i, k, l

SKLENÍKOVÝ EFEKT – GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

• ATMOSFÉRA ROZPTYLUJE SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ, TAKŽE SLUNEČNÍ PAPRSKY NEZAHŘÍVAJÍ POVRCH ZEMĚ TAK

SILNĚ.

• V NOCI NAOPAK BRÁNÍ RYCHLÉMU OCHLAZENÍ ZEMSKÉHO POVRCHU ZADRŽOVÁNÍM TEPLA. (ZA JASNÉ

NOCI JE CHLADNĚJI NEŽ KDYŽ JE OBLAČNO. – VŠIMNĚTE SI.)

• VZRŮSTAJÍCÍ MNOŽSTVÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ – PŘEDEVŠÍM OXIDU UHLIČITÉHO - VEDE

PODNEBÍ

• I KDYŽ JE POČASÍ VELMI PROMĚNLIVÉ, KAŽDÝ ROK SE S URČITOU PRAVIDELNOSTÍ OPAKUJE.

• PRAVIDELNÝ A DLOUHODOBÝ STAV POČASÍ NAZÝVÁME PODNEBÍ (KLIMA)

• PRO KAŽDOU KRAJINU JE PŘÍZNAČNÉ (CHARAKTERISTICKÉ) URČITÉ PODNEBÍ (CHLADNÉ NEBO TEPLÉ, VLHKÉ

NEBO SUCHÉ APOD.) ORGANISMY ŽIJÍCÍ V DANÝCH PODMÍNKÁCH JSOU NA NĚ PŘIZPŮSOBENY, PŘECHOD DO

JINÉHO PODNEBÍ ZNAMENÁ PRO ORGANISMY VELKOU ZÁTĚŽ (SPORTOVCI NUTNOSTI AKLIMATIZACE –

PŘIZPŮSOBENÍ NOVÝM PODMÍNKÁM).

• PODNEBÍ NENÍ STÁLÉ, ALE MĚNÍ SE. PODNEBÍ NA ZEMI SE OD ROKU 1860 POSTUPNĚ OTEPLUJE (GLOBÁLNÍ

OTEPLENÍ).

• PODLE ODLIŠNÉHO PODNEBÍ ROZDĚLUJEME NA ZEMĚKOULI 3 HLAVNÍ PODNEBNÉ PÁSY A TZV. PŘECHODNÉ PÁSY.

Zápis do sešitu pouze podtržené věty.

KLIMATICKÉ PÁSY – PŘÍRODOVĚDA 5.TŘÍDA OPAKOVÁNÍ

• KOLEM ROVNÍKU AŽ PO OBRATNÍK RAKA (S. POLOKOULE) A OBRATNÍK KOZOROHA (J. POLOKOULE) JSOU

TROPY – TROPICKÝ KLIMATICKÝ PÁS / TROPICKÉ PODNEBÍ:

• SLUNCE V TOMTO PÁSU VYSTUPUJE V POLEDNE DO NADHLAVNÍKU (PŘÍMO NAD HLAVOU POZOROVATELE),

KOLEM ROVNÍKU STOJÍ SLUNCE ZA POLEDNE PO CELÝ ROK VYSOKO NA OBLOZE, PROTO JE ZDE VELMI TEPLÉ

POČASÍ A LIDÉ TU CHODÍ MÁLO OBLEČENÍ.

Pamatujete si z 1. pololetí, jaké číslo rovnoběžky bychom uváděli pro místa ležící na obratnících?

• MÍRNÝ KLIMATICKÝ PÁS: ROZKLÁDÁ SE NA SEVERNÍ POLOKOULI MEZI OBRATNÍKEM RAKA A SEVERNÍM

POLÁRNÍM KRUHEM A NA JIŽNÍ POLOKOULI MEZI OBRATNÍKEM KOZOROHA A JIŽNÍM POLÁRNÍM KRUHEM.

V OBOU MÍRNÝCH PÁSECH SE STŘÍDAJÍ ČTYŘI ROČNÍ OBDOBÍ.

• V LETNÍCH MĚSÍCÍCH JE SLUNCE NA OBLOZE POMĚRNĚ VYSOKO A DNY JSOU DLOUHÉ, TAKŽE LÉTA JSOU

TEPLÁ. V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH JE SLUNCE NAD OBZOREM NÍZKO, DNY JSOU KRÁTKÉ A BÝVAJÍ MRAZY.

• STUDENÝ POLÁRNÍ KLIMATICKÝ PÁS/ POLÁRNÍ PODNEBÍ: OD SEVERNÍHO ČI JIŽNÍHO POLÁRNÍHO KRUHU

(ROVNOBĚŽKA 66.5 °) PO SEVERNÍ ČI JIŽNÍ PÓL (ROVNOBĚŽKA 90°)

• PODLE DOPADU SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ (SLUNEČNÍ PAPRSKY DOPADAJÍ ŠIKMO A MÁLO NAHŘÍVAJÍ ZEMSKÝ

POVRCH) JE ZDE NA PÓLECH PŮL ROKU, NEBO NA POLÁRNÍCH KRUZÍCH POUZE 24 HODIN POLÁRNÍ NOC, ČI

POLÁRNÍ DEN – TEDY ROČNÍMI OBDOBÍMI JSOU POUZE ZIMA NEBO LÉTO (LÉTO KRÁTKÉ A CHLADNÉ).

PŘECHODNÁ TEPLOTNÍ PÁSMA:• SUBTROPICKÝ PÁS: V SUBTROPECH JSOU LÉTA HORKÁ JAKO V TROPECH, ALE UŽ SE ZDE STŘÍDAJÍ ČTYŘI

ROČNÍ OBDOBÍ, ZIMY JSOU POMĚRNĚ TEPLÉ, ALE DEŠTIVÉ.

• SUBPOLÁRNÍ PÁS:

Mírný

www.tes.com/lessons/DogG

yqa4RnuXXg/climate-zones

VNITROZEMÍ A PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

• KRAJINY PŘI POBŘEŽÍ OCEÁNŮ MAJÍ TEPLEJŠÍ PODNEBÍ NEŽ VNITROZEMSKÉ KRAJINY.

• OCEÁNY SE OHŘÍVAJÍ MNOHEM POMALEJI NEŽ PEVNINA, ALE ZATO ZŮSTANOU TEPLÉ MNOHEM DELŠÍ DOBU.

• PŘÍMOŘSKÉ KRAJINY JSOU V LÉTĚ OCEÁNSKOU VODOU OCHLAZOVÁNY A V ZIMĚ OHŘÍVÁNY.

• VNITROZEMSKÉ KRAJINY ZASE MAJÍ TEPLEJŠÍ LÉTA A CHLADNĚJŠÍ ZIMY.

OPAKOVACÍ OTÁZKY – PÍSEMNĚ DO SEŠITU!

• 1) DEFINUJ PODNEBÍ?

• 2) KTERÉ KLIMATICKÉ PÁSY ROZLIŠUJEME?

• 3) CO VÍŠ O ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ?

• 4) JAK BY SE MĚLI LIDÉ CHOVAT, ABY BYLY ŠETRNÍ KE VZDUCHU, KTERÝ DÝCHAJÍ V MÍSTĚ, KDE ŽIJÍ?

ČTVRTEČNÍ HODINA (JIŽ SPOLEČNÁ) – TÉMA: PROUDĚNÍ VZDUCHU V ATMOSFÉŘE + PŘÍPRAVA NA TEST

POUŽITÉ ZDROJE:

• ZEMĚPIS 2.DÍL – PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ (NOVÁ ŠKOLA, 2015)

• ZEMĚPIS 1 – (PRODOS, 2015)

• ZEMĚPIS 6 – (SPN, 2013)

• PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ ZEMĚ – NAKLADATELSTVÍ ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI S.R.O, 2008