CHKO České středohoří · 2011-05-23 · Geologie a geomorfologie Nejcharakterističtější...

CHKO České středohoří

rok vyhlášení: 1976

rozloha: 1 063 km2

sídlo správy: Litoměřice

oficiální web: http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz

http://www.ochranaprirody.cz

Geologie a geomorfologie

1 – třetihorní vulkanické horniny (čediče, fonolity, tufy)

2 – třetihorní sedimenty (písky, jíly)

3 – druhohorní sedimenty (pískovce, jílovce)

4 – proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly)

5 – vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry)

6 – ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatityv moldanubiku a proterozoiku

7 – kvartérní sedimenty


1

2 3 45 6

7


Nejcharakterističtější prvky reliéfu Českého středohoří, vulkanické kužely a kupy, jsou tvořeny horninami vulkano-sedimentárního komplexu třetihorního stáří (40–16 milionů let zpátky, tj. eocén až oligocén).

Neovulkanismus je vázán na oherský (ohárecký) rift: vulkanicko-tektonickou zónu vzniklou v důsledku alpínských horotvorných pochodů. K projevům aktivity této zóny patří i pokles podkrušnohorských sedimentárních pánví s největšími výskyty hnědého uhlí v ČR a výzdvih Krušných hor podél výrazného zlomového svahu.

Dnes známá vulkanická tělesa vznikala v několika etapách z povrchových (exploze, efuze) i podpovrchových (lakolity, žíly) tvarů. I tak dramatické tvary jako Milešovka (837 m, nejvyšší vrchol Českého středohoří) nebo Bořeň vznikly podpovrchovým vulkanismem (lakolity).

Převažují středně bazické horniny, zejména autometamorfované bazaltoidy, olivinické nefelinity, bazanity, tefrity a jejich pyroklastika.




Bořeň Milešovka (Donnersberg – „Hromová hora“)


Podloží neovulkanitů tvoří až 900 m mocné mořské a brakické křídové sedimenty(97–85 milionů let zpátky, cenoman-turon-coniak-santon), především vápnité jílovce, slínovce (opuky), jílovité vápence a pískovce.

V podloží druhohorních sedimentů jsou horniny krystalinika Českého masivu. Podél litoměřického zlomu běží hranice mezi krušnohorskou a středočeskou oblastíkrystalinika. Na povrch vychází zejména v oblasti Porta Bohemica (České brány) a v Oparenském údolí.

Ve stejné oblasti jsou výchozy starých vulkanitů (ryolity) permokarbonského stáří.

Na Mostecku a na Lounsku zasahují do Středohoří třetihorní pánevní sedimenty. Charakteristické jsou zejména tvrdé a pestře zbarvené porcelanity, vzniklé vypálením při zemních požárech organické (uhelné) složky.




Porta Bohemica


Ve čtvrtohorách sedimentovaly spraše a terasové štěrkopísky, postupujícízahlubování vodních toků dalo vzniknout hlubokým údolím (Porta Bohemica, Oparenské údolí).

Vynikajícím fenoménem Českého středohoří jsou rozsáhlá suťová pole, z velké části nelesní, vzniklá mrazovým zvětráváním v pleistocénu. Evidováno je přes 300 sutí.


Blešenský vrch

Vodstvo

Hlavním tokem CHKO je Labe, jež zde vytváří hluboké kaňonovité údolí.

Protože podélná osa Českého středohoří je na tok Labe téměř kolmá, většinu CHKO odvodňují pobočky jeho hlavních přítoků: Bíliny, Ohře, Ploučnice a Úštěckého potoka.

Značná aridita území se odráží v malém výskytu vodních ploch; nejvýznamnější jsou Žernosecké (Píšťanské) jezero (90 ha), vzniklé těžbou štěrkopísku v nivě Labe, a rybník Chmelař u Úštěka (76 ha).


Klima

Ačkoli většina území Českého středohoří patří mírně teplé klimatické oblasti, místní klima je výrazně variabilní. Roli hraje jednak výrazný klimatický gradientjihozápad-severovýchod (srážkový stín Krušných hor), jednak nadmořská výška.

Průměrné roční teploty se pohybují mezi 9 °C (Ústí nad Labem) a 5,1°C (vrchol Milešovky).

Roční srážkové úhrny se pohybujímezi 450 mm (Lounsko) a >800 mm (okolí České Kamenice). Známámeteorologická observatoř na Milešovce vykazuje pouhých 564 mm.


Vegetace a flóra

Floristicky mimořádně bohaté území, zejména s výborně vyvinutými teplomilnými společenstvy (relikty staroholocénních černozemních stepí, skalní stepi, bílé stráně). Lesnatost poměrně malá (29 %), v lesní vegetaci převažují dubohabřiny, suťové lesy a teplomilné doubravy, na vlhčím severovýchodě i bučiny.


Černozemní a skalní stepi

Např. NPR Oblík, NPR Raná, NPR Lovoš, NPP Jánský vrch, PR Kalvárie, PR Čičov, PP Radobýl…

OblíkRaná z Oblíku


http://mujweb.cz/www/Horstt




Helictotrichon desertorum

Stipa zalesskii, S. smirnovii, S. dasyphylla…




Astragalus exscapus Viola ambigua



Lactuca perennisIris aphylla(ssp. aphylla, novakii, fieberi)



Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae

Erysimum crepidifolium

Bílé stráně

NPP Bílé stráně, PP Lužické šípáky aj.


Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae, Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati

Bílé stráně

NPP Bílé stráně


Coronilla vaginalis Sesleria caerulea

Skály a sutě

NPP Borečský vrch, PP Plešivec, PR Kamenná hůra


Skály a sutě



http://www.hasina.cz/naucna_stezka.htm

ventarola

ledová jáma

Jak fungují ventarolyVentaroly jsou výrony vlhkého teplého vzduchu, vázané na podzemní prostory různého typu (pukliny, sutě). Fungujídíky komínovému efektu a tepelné stabilitě sutí a skalních masivů – lehčí teplý vzduch stoupá v zimě vzhůru, těžší studený vzduch v ziměstéká dolů a vytváří protipól ventrol, tzv. ledové jámy.

Skály a sutě



Saxifraga rosacea Ceterach officinarum

Skály a sutě



borečka vzácná (Targionia hypophylla)

Babinské louky

PP Babinské louky, PR Hradišťanská louka


Babinské louky

PP Babinské louky, PR Hradišťanská louka


Adenophora liliifolia Tephroseris aurantiaca

Fauna

bezobratlí

měkkýši:

Druhově bohatá oblast, výborně vyvinutý suťový fenomén (submediteránnídrobnička jižní – Truncatellina claustralis), na sutích i refugia světlomilných glaciálních reliktů (zrnovky Pupilla sterri, P. triplicata), v suchých trávnících xerotermní druhy.

V Labi u Litoměřic se vyskytoval zubovec říční (Theodoxus fluviatilis), dnes asi vyhynulý čistomilný druh velkých řek (naposledy 1943).


Truncatellina claustralis

Fauna

bezobratlí

měkkýši:

Nechybí zde druhy se mediteránním rozšířením, obývající vyprahlé skalní stěny a suché stepní stráně. Příkladem je žitovka obilná (Granaria frumentum), vyskytujícíse např. na vápnitých jílovcích a pískovcích u Lovosic.

Dalšími stepními druhy jsou např. západoevropský prvek suchomilka ladní(Xerolenta itala), nebo páskovka žíhaná (Cepea vindobonensis) – např. NPP Bíléstráně).

Na stinných patách sutí jsou refugia chladnomilných druhů: např. vrásenkapomezní (Discus ruderatus), jinde vázaná na horské lesy, nebo vrkoč horský

(Vertigo alpestris).


Fauna

bezobratlí

denní motýli:

Poslední české vitální populace stepního okáče skalního (Chazara briseis), dále okáčšedohnědý (Hyponephele lycaon), o. ovsový (Minois dryas), modrásek východní(Pseudophilotes vicrama), m. ligrusový (Polyommatus damon) – u něj poslednípopulace v Čechách.


Fauna

bezobratlí

brouci:

Stepní relikty až endemity, např. střevlík Harpalus cisteloidesssp. hurkai (Raná).

Demontánní prvky v chladných sutích, např. střevlík Pterostichus negligens.

Pavouci

Významná refugia v sutích na stepích, např. stepní skálovka česká (Haplodrassusbohemicus).


Fauna

obratlovci

obojživelníci: vedle běžných mlok skvrnitý, skokan štíhlý a blatnice skvrnitá.

plazi: vedle běžných druhů ještěrka zelená a užovka podplamatá.


Fauna

obratlovci

ptáci: „lesostepní“ strnad zahradní, pěnice vlašská, ojediněle linduška úhorní.

savci: stepní prvek bělozubka bělobřichá.


Date post:	26-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

CHKO České středohoří · 2011-05-23 · Geologie a geomorfologie Nejcharakterističtější...

Documents