Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785.
Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
[9]
Autor: Mgr. Věra Pavlátová
Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověka příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje stavbě a společným znakům strunatců, zejména pláštěncůma bezlebečným. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity.
Očekávaný výstup dle ŠVP:Druh učebního materiálu:Cílová skupina:
Stupeň a typ vzdělávání:Typická věková skupina:
Žák charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce.Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 3 až 4 vyučovací hodiny.Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní.Gymnaziální.
16‒17 let, 6. třída = sexta / II. ročník
KLIKNĚTE NA F 5
[1]
Uveďte i příklady prvoústých a druhoústých živočichů.
Hvězdice Žížala Ploštěnka Ježovka Mihule Hlemýžď Sumýš Tasemnice
Prvoústí: Ploštěnka Žížala Hlemýžď Tasemnice Druhoústí: Sumýš Hvězdice Mihule Ježovka
ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE
KMEN: STRUNATCI Podkmen: Pláštěnci
třída: Sumky třída: Salpy třída: Vršenky
Podkmen: Bezlebeční Podkmen: Obratlovci
Nadtřída: Bezčelistnatci třída: Sliznatky třída: Mihule
Nadtřída: Čelistnatci třída: Paryby třída: Nozdratí třída: Paprskoploutví třída: Obojživelníci třída: Plazi třída: Ptáci třída: Savci
Úkol: Zařaďte živočichy do správné skupiny:
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
Strunatci jsou nejdokonaleji vyvinutým kmenem živočichů.
Počátek vývoje strunatců začíná v období prvohor ‒ asi před
530 mil. lety.
Takto zřejmě vypadal primitivní strunatec z prvohor – kambria.
[7]
http://www.youtube.com/watch?v=ypYesuV3PoI&feature=related evoluce chordata
1. STRUNA HŘBETNÍ (chorda dorsalis, notochord) – tvoří podélnou osu a oporu těla.
Pružná tyčinka procházející tělem nad trávicí a pod nervovou soustavou.
Vzniká z mezodermu, klíčovou roli plníi v embryonálním vývoji.
Je zachována po celý život (nižší strunatci), nebo jen v zárodečném období vývoje, potom je nahrazena chrupavčitou nebo kostěnou páteří (vyšší strunatci – obratlovci).
[8]
Vznik amnionu (zárodečného obalu)u kotěte: ektoderm modře, mezoderm, červeně, entoderma struna hřbetní černě
Znázornění vznikuchordy a neurální trubice
2. TRUBICOVITÁ NERVOVÁ SOUSTAVA – vždy na hřbetní straně těla nad notochordem
Ektodermálního původu, vzniká z neurální ploténky.
U vyšších strunatců se z přední části vyvíjí mozek, zbytek tvoří míchu – centrální nervový systém umožňuje dokonalejší smyslové vnímání a pohyb.
[10]
3. TRÁVICÍ TRUBICE NA SPODNÍ STRANĚ TĚLA
4. HLTAN S ŽABERNÍMI OTVORY (či alespoň s váčky), které prochází skrz stěnu trávicí trubice a směřují ven z těla. U nižších strunatců slouží mimo výměny plynů i k filtrování potravy, u vyšších jsou silně redukovány a zřejmé jsou spíše jen v embryonální fázi.
5. ENDOSTYL – řada rýh v hltanu produkujících sliz (obaluje potravu)a látky bohaté na jód, u obratlovců nahrazen štítnou žlázou
6. METAMERNÍ SEGMENTACE – základ stavebního plánu strunatců je primární článkování těla s opakující se vnitřní stavbou (mezoderms myosepty (somity) – svalstvo, žebra, obratle, …)
[11]
n = struna, notochord; ps = primární žaberní štěrbiny; cv = mozkové vezikuly;nt = nervová trubice, end = endostyl
7. UZAVŘENÁ CÉVNÍ SOUSTAVA – srdce je na břišní straně těla
8. PRAVÝ OCAS – je vyztužen strunou hřbetní nebo páteří, nezasahuje do něj trávicí trubice (začíná až za řitním otvorem)
9. DVOUSTRANNÁ SOUMĚRNOST (hřbetní a břišní část těla)
[9]
1,3 – nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice)2 – struna hřbetní = chorda dorsalis, notochord (opora těla)4 – ocas5 – řitní otvor6 – trávicí soustava7 – uzavřená cévní soustava (na břišní straně těla)15 – gonády19 ‒ játra
[9]
[12] Embryogeneze (člověk)
Toto je snímek lidského embrya v
5. týdnu těhotenství.
Vidíte, jak moc jev tomto stadiu člověk podobný
nižším strunatcům…
[13]
[14]
ryba mlok želva kuře prase tele králík člověk
EMBRYOGENEZE
Odkdy datujeme počátek vývoje strunatců?
Vyjmenujte společné znaky strunatců. K čemu slouží notochord a jakého je
původu? Kdo má chordu zachovánu po celý život? Jaký mají strunatci typ nervové soustavy
a jakého je původu? K čemu slouží u nižších strunatců žaberní
otvory v hltanu? Co je to endostyl a k čemu slouží?
1.2.3.4.5. CH v jednom políčku!
1. Nervovou soustavu tvoří mozek a …2. Nejdokonalejším podkmenem strunatců jsou:3. Období, kdy se začali vyvíjet strunatci.4. Soustava rýh v hltanu, obsahuje i jód.5. Typ cévní soustavy u strunatců.
1. M Í CH A
2. O B R A T L O V C I
3. P R V O H O R Y
4. E N D O S T Y L
5. U Z A V Ř E N Á
Co je to chorda a k čemu slouží?
9.
Jsou to mořští živočichové.
Z pokožky vylučují vrstvu rosolu, která
se označuje jako plášť, tunica.
Struna hřbetnía metamerní
segmentace se vyskytuje jen u larev. Patří sem sumky,
salpy a vršenky.[15] Sumka červená
STRUNA HŘBETNÍ
NERVOVÁ TRUBICE
[16]
Larvy jsou pohyblivé s vyvinutou chordou, nervovou trubicí a metamerním svalstvem. U dospělců (kromě vršenek) toto mizí a
základem těla je rozšířený hltan s endostylem a obal těla z polysacharidu tunicinu.
Larvy pláštěnců připomínají pulce. Přestože jsou velké jen pár mm, mají velký fylogenetický význam – proč?
STŘEVOŽALUDEK
PŘIJÍMACÍOTVOR
KLOAKÁLNÍ (VYVRHOVACÍ) OTVOR
HLTAN S ENDOSTYLEM
OBŽABERNÍ PROSTOR
[16] [20]
a) přijímací otvor; b) kloakální, vyvrhovací otvor c) tunika, plášť d); e) rozšířený hltan s žaberními štěrbinami = hltanožaberní vak; f) jícen; g) žaludek; h) anální otvor; i) tečkovaná čára ukazuje endostyle
OBŽABERNÍ PROSTORŽaberní štěrbiny slouží k dýchání
i k zachycování potravy.
Typ soustavy:
U larvy U dospělce
Nervová
Chorda
Trávicí
Cévní
Dýchací
Pohlavní
Smyslová Typ soustavy: U larvy U dospělce
Nervová Je vyvinutá Není (kromě vršenek)
Chorda Je vyvinutá Není (kromě vršenek)
Trávicí Je kompletní Zejména hltan s endostylem
Cévní Uzavřená (srdce, cévy)
Otevřená
Dýchací Žaberní štěrbiny Žaberní štěrbiny
Pohlavní Není Hermafrodité (většinou)
Smyslová Mozek, „oči“ Není
Která soustavau pláštěnců
chybí?Vylučovací soustava ŘEŠENÍ
ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE
Sumky žijív dospělosti přisedlé na
mořském dně, mají regenerační
schopnosti (co to je?).
Rozmnožují se pohlavně
i nepohlavně (pučením – v čem spočívá a u jakého
živočicha ho znáte?).
[17] Sumka obecnáStadium larvy trvá jen pár
hodin.
http://www.youtube.com/watch?v=f4BUlWVfO00&feature=related
[2]
[18]
U dospělců došlo k ontogenetické regresi –co to znamená?
Vakovité tělo má přijímací otvor nahoře a kloakální otvor po straně. Potrava senasává do hltanožaberního vakus endostylem. Do obžaberního prostoru se vypouští exkrementy a odkysličená voda.
[19]
Vytváří červeně zbarvené kolonie.
kloakální otvor přijímací otvor
hltanožaberní vak
[28] [29]
žaludek
Systém je tvořen po 7 jedincích.
[27]
Salpy jsou průsvitné nebo oranžové, až
červené, ve vodě se vznáší, mohou tvořit
řetězce (kolonie).Pohybují se vypuzením
vody z těla, jsou součástí planktonu.
Střídá se u nich pohlavní a nepohlavní
rozmnožování (rodozměna).
[21]
[22]
http://www.youtube.com/watch?v=-Jooz4gz264&feature=related
[23]
[24] Ohnivka atlantská
Dospělci se pohybují pomocí stahů svalů, které jako obroučky obepínají jejich soudečkovité tělo a vystřikují z prostoru žaber vodu
Salpy rozdělujeme do 3 řádů:Pyrosomida (ohnivky)Doliolida (Cyclomyaria, kruhosvalí)Salpida (Hemimyaria, salpovci)
http://www.youtube.com/watch?v=KRVdGam3G2U
nejvyspělejší z pláštěnců Jako jediní mají strunu hřbetní
zachovanou po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu
potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí.
Vyskytují se ve všech oceánech. Mají takzvané sítko, kterým
filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.
Tvoří řád copelata.
[25]
Jsou to mořští živočichové,
obývají písčité mělčiny teplých
moří. Podobají se
malým průsvitným
rybkám. Strunu hřbetní mají po celý život.
Kopinatec plžovitý měří 5‒8 cm.Žije zahrabán v písčitém dně, zekterého vyčnívá jen přední část
těla s ústy.
[26]
1 – nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice, má vyvinutou míchu, nemá mozek, jen mozkový váček)2 – struna hřbetní = chorda dorsalis (opora těla), z chrupavky4 – ocas, ploutevní lem končící kopinatou ploutvičkou5 – trávicí soustava7 – uzavřená cévní soustava (na břišní straně těla)13 – brvy kolem úst, slouží k lovení potravy
[9]
Není vyvinuta hlava, ani mozek. Chorda je zachována po celý život. Pokožka je jednovrstevná. TS ‒ v ústní dutině mají vířivý orgán, který
usměrňuje proud vody s potravou do hltanu. Vylučovací soustavu tvoří 90 párů
metanefridií. Dýchají velkým počtem žaberní štěrbin. NS se v přední části se mírně rozšiřuje
v mozkový váček. CS je uzavřená. Jsou to gonochoristé s nepřímým vývojem
a vnějším oplozením. Larva je velmi podobná dospělci.
[26]
Jednovrstevnou pokožku Vylučovací soustavu ‒ metanefridie Segmentaci ‒ svalovina je uspořádána
do myomer
[26]
ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE
Strunatci Sumky Salpy
Obratlovci Kopinatec Pláštěnci
nemá mozek, jen míchu
páteř z obratlů pokožka vylučuje
vrstvu rosolu žijí přisedle
jsou průhledné|a vznášejí se
je to nejdokonalejší kmen živočichů
1.2.3.4.5.6.7.8.
1. Zárodečný list, ze kterého je struna hřbetní.2. Název pláště Urochordat.3. Struna hřbetní jinak.4. Zástupce bezlebečných.5. Přisedlý zástupce pláštěnců.6. Typ nervové soustavy u strunatců.7. Pohybliví zástupci pláštěnců (množné číslo).8. Významný orgán nižších strunatců – s žaberními
štěrbinami.
CH je v jednom políčku.
1. M E Z O D E R M2. T U N I C A3. CH O R D A4. K O P I N A T E C5. S U M K A6. T R U B I C O V I T Á7. S A L P Y8. H L T A N
VYSVĚTLETE TAJENKU
Sumky žijí v dospělosti přisedle v písku na mořském pobřeží.
U dospělých sumek dochází k ontogenetické progresi.
Salpy jsou součástí nektonu. Mezi sumky patří ohnivka atlantská. Bezlebeční vylučují koxálními žlázami.
mořském dně; regresi; planktonu; salpy; metanefridiemiŘEŠENÍ
OHNIVKA BEZLEBEČNÍ VRŠENKY ZŘASENKA ENDOSTYL STRUNA SEGMENTACE PLÁŠŤ
SOMITY CHORDA TUNICIN METANEFRIDIE SALPY SÍTKO SUMKY JÓD
KLIKEJTE NA VYBRANÁ POLÍČKA S ČÍSLY
[15] SUMKA
1 2 3 4
5 6 7 8
9 10 11 12
13 14 15 16
ŘEŠENÍ
SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2004. ISBN 8071689092.
ČABRADOVÁ, V.; HASCH, F. Přírodopis 7 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2005. ISBN 8071689092.
YASSINEMRABET. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Protovsdeuterostomes.svg > 1.
FRANKLIN SAMIR. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asc_dia_(301429455).jpg > 2. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flussneunauge.jpg > 3. Harmen Piekema. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative
Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frog_on_bough.jpg > 4.
PAZIA. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:P_Cockatiel.jpg > 5.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diamondback_Terrapin.jpg > 6.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Primitive_chordate_ancestor.png > 7.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gray29.png> 8.
PIOM. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lancetnikinside.png> 9.
Methoxyroxy. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Central_nervous_system.gif> 10.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1911_Britannica_-_Pelagic_larvae_of_A._lanceolatus.png> 11.
ZEPHYRIS. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HumanEmbryogenesis_cs.svg> 12.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tubal_Pregnancy_with_embryo.jpg> 13.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haeckel_drawings.jpg> 14.
ELAPIED. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BU_Bio2.jpg> 15.
ESCULAPIO. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larva_ascidia-ES.svg> 16.
Matthieu Sontag. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ascidia_mentula.jpg> 17.
Brocken Inaglory.[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Styela_montereyensis_in_california_tide_pools.jpg> 18.
SILKE BARON. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sea_Squirt.jpg> 19.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ascidia_001.png> 20.
Hartmut Olstowski. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salpenkette33.jpg> 21.
XIPHIAS. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salpa.jpg> 22.
VITECEK. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salpy.jpg> 23.
Nick Hobgood. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Combjelly.jpg> 24.
Minami Himemiya. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oikopleura_dioica.jpg> 25.
HANS HILWEART. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Branchiostoma_lanceolatum.jpg> 26.
ESCALUPIO. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larva_ascidia-key.svg> 27.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Botryllus_schlosseri_(Pallas,_1766)_.jpg> 28.
[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Botryllus_schlosseri_002.png> 29.
