8 / 2017 11 TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Zařízení, jako jsou kompostárny nebo bio- plynové stanice, vznikaly pod vlivem dota- cí do investic nebo provozní podpory. Byly však v důsledku toho budovány živelně, bez jasné potřeby regionu. A tak máme regiony s přetlakem kapacit a naopak jiné regiony s „bílými místy na mapě“ (viz tab.). Nerovnoměrně vybudovaná infrastruktura způsobuje, že někde je nedostatek odpadu, který se zpracovává prakticky zadarmo, jen aby se udržela podmínka OPŽP na udrži- telnost projektů. Na druhé straně jsou zase regiony, kde pro zpracování bioodpadů ne- mají dostatečnou kapacitu. K tomuto základnímu problému přistu- puje další, a to v odbytu kompostů. Ekono- mika kompostárny začíná a končí s prin- cipem „blízkosti“. Biologicky rozložitelný odpad/materiál je velmi specifický svými vlastnostmi. Je to živý materiál, který obsa- huje organickou hmotu s živinami, proto se nedá skladovat bez dalšího ošetření. Jediný způsob, jak jej smysluplně využít, je vytvo- řit pro mikro- a makroorganismy vhodné prostředí v kompostárně nebo bioplynové stanici a výsledný produkt předat místní- mu zemědělci. Zapojení zemědělců zna- mená zlevnění systému nakládání s odpady díky levnějšímu zpracování a minimalizaci dojezdových vzdáleností. Na druhé straně se tím zároveň zvyšuje potenciál produkce a vstupu kvalitního organického hnojiva do zemědělství. Nekoncepčním rozhodováním a nedo- statečnou komunikací mezi původci od- padu a potenciálními uživateli kompostu však vznikl rozpor, který se v současné době obtížně napravuje. Přestože má kom- postování v ČR velkou tradici, zemědělci nebyli připraveni na novou situaci a o pro- dukty z kompostáren nemají příliš zájem. PROBLÉM SE ZPRACOVÁNÍM Kompostárny, uváděné postupně do provozu v důsledku podpory OPŽP (2007– 2016), zpracovávají zhruba z devadesáti procent pouze rostlinné zbytky, jejichž původcem je obec, tedy zeleň ze zahrad občanů a veřejných ploch obce nebo rost- linné zbytky z domácností. Cílem České republiky (který se zatím nedaří plnit) je přitom výrazně snižovat podíl bioodpadu ve směsném komunálním odpadu, který je ukládán na skládky. Tento stav lze ovlivnit zavedením udržitelného systému třídění a zpracování bioologicky rozložitelného odpadu: například zavedením odděleného sběru v domácnostech, včetně kuchyň- ských odpadů s obsahem zbytků živočišné- ho původu, sběru gastroodpadů z restaura- cí a jídelen. Problém je, že při zpracování těchto od- padů musí proběhnout hygienizační proces, který snižuje jejich mikrobiální nebezpeč- nost. Kompostárnám na „rostlinné“ odpady Cíl: funkční sítě recyklace, která produkuje kvalitní organické hnojivo Technologie zajišťující u nás recyklaci biologicky rozložitelných odpadů nebo zpracování cíleně pěstované biomasy jsou poplatny nekoordinovanému vlivu dotací. Potřebovali bychom však propojený funkční systém, respektující potřeby praxe. Potenciál produkce BRKO a zpracovatelské kapacity v jednotlivých krajích Kompostárny celkem (t/rok) Z toho kompostárny s využitím kompostu na ZPF (t/rok) 922 009 2 241 268 Princip blízkosti – zpracuj a využij v místě vzniku ›
Transcript
8 / 2017 11
TÉMAKOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Zařízení, jako jsou kompostárny nebo bio-plynové stanice, vznikaly pod vlivem dota-cí do investic nebo provozní podpory. Byly však v důsledku toho budovány živelně, bez jasné potřeby regionu. A tak máme regiony s přetlakem kapacit a naopak jiné regiony s „bílými místy na mapě“ (viz tab.). Nerovnoměrně vybudovaná infrastruktura způsobuje, že někde je nedostatek odpadu, který se zpracovává prakticky zadarmo, jen aby se udržela podmínka OPŽP na udrži-telnost projektů. Na druhé straně jsou zase regiony, kde pro zpracování bioodpadů ne-mají dostatečnou kapacitu.
K tomuto základnímu problému přistu-puje další, a to v odbytu kompostů. Ekono-mika kompostárny začíná a končí s prin-cipem „blízkosti“. Biologicky rozložitelný odpad/materiál je velmi specifický svými vlastnostmi. Je to živý materiál, který obsa-huje organickou hmotu s živinami, proto se nedá skladovat bez dalšího ošetření. Jediný způsob, jak jej smysluplně využít, je vytvo-řit pro mikro- a makroorganismy vhodné prostředí v kompostárně nebo bioplynové stanici a výsledný produkt předat místní-mu zemědělci. Zapojení zemědělců zna-
mená zlevnění systému nakládání s odpady díky levnějšímu zpracování a minimalizaci dojezdových vzdáleností. Na druhé straně se tím zároveň zvyšuje potenciál produkce a vstupu kvalitního organického hnojiva do zemědělství.
Nekoncepčním rozhodováním a nedo-statečnou komunikací mezi původci od-padu a potenciálními uživateli kompostu však vznikl rozpor, který se v současné době obtížně napravuje. Přestože má kom-postování v ČR velkou tradici, zemědělci nebyli připraveni na novou situaci a o pro-dukty z kompostáren nemají příliš zájem.
PROBLÉM SE ZPRACOVÁNÍM Kompostárny, uváděné postupně do
provozu v důsledku podpory OPŽP (2007–2016), zpracovávají zhruba z devadesáti procent pouze rostlinné zbytky, jejichž původcem je obec, tedy zeleň ze zahrad občanů a veřejných ploch obce nebo rost-
linné zbytky z domácností. Cílem České republiky (který se zatím nedaří plnit) je přitom výrazně snižovat podíl bioodpadu ve směsném komunálním odpadu, který je ukládán na skládky. Tento stav lze ovlivnit zavedením udržitelného systému třídění a zpracování bioologicky rozložitelného odpadu: například zavedením odděleného sběru v domácnostech, včetně kuchyň-ských odpadů s obsahem zbytků živočišné-ho původu, sběru gastroodpadů z restaura-cí a jídelen.
Problém je, že při zpracování těchto od-padů musí proběhnout hygienizační proces, který snižuje jejich mikrobiální nebezpeč-nost. Kompostárnám na „rostlinné“ odpady
Cíl: funkční sítě recyklace, která produkuje kvalitní organické hnojivo Technologie zajišťující u nás recyklaci biologicky rozložitelných
odpadů nebo zpracování cíleně pěstované biomasy jsou
poplatny nekoordinovanému vlivu dotací. Potřebovali bychom
však propojený funkční systém, respektující potřeby praxe.
Potenciál produkce BRKO a zpracovatelské kapacity v jednotlivých krajích
Kompostárny celkem (t/rok)Z toho kompostárny s využitím kompostu na ZPF (t/rok)
922 009
2 241 268
Princip blízkosti – zpracuj a využij v místě vzniku
›
8 / 201712
TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
však chybí odpovídající technologické vyba-vení, které by hygienizaci zabezpečilo.
DOSTAT SE DÁL DÍKY SPOLUPRÁCICílem by mělo být dotvoření funkční sítě recyklace bioodpadu, která by produko-vala kvalitní organické hnojivo pro země-dělství. Například malé čistírny odpadních vod, které produkují neupravený kal a ze-mědělci jej nesmí použít k přímé aplikaci (vyhláška č. 437/2016 o podmínkách po-užití upravených kalů na zemědělské půdě) je kompostárna vhodnou technologií pro
úpravu (hygienizaci) kalu. Dojde tak ke sní-žení provozních nákladů čistírny, úpravě kalů a zjednodušené využitelnosti kom-postu v zemědělské praxi. Vedle rozšíření spektra surovinové skladby je podmínkou dobudování technologií, u nichž jsou za-jištěny všechny technologické i legisla-tivní požadavky. Tyto podmínky mohou splnit pouze zařízení podle § 14 zákona o odpadech, která by se měla stát nosnou a stabilní sítí komplexního systému zpra-cování biologicky rozložitelných zdrojů v regionu. Vytvořit tento systém bychom
měli i za předpokladu, že některé ze stáva-jících kompostáren do systému nezapad-nou a z mizí. Odpadářská veřejnost očeká-vá poslední výzvu k fi nancování projektů z operačního programu Životní prostředí. Jelikož v některých oblastech instalované kapacity zařízení převyšují potenciál pro-dukce, bude obtížné nové investice obhá-jit. Pro to, kam půjdou dotace, by však měla dát významné doporučení praxe.
Ing. KVĚTUŠE HEJÁTKOVÁ,ZERA – zemědělská ekologická regionální agentura
Kraj Kompostárny celkem
zdroj ISOH MŽP, KÚ
Z toho kompostárny s využitím kompostu
na ZPF zdroj VÚZT v. v. i.
Další potenciál zpracovatelských
kapacit pro využití v zemědělství (t/rok)
Kompostárny s využitím kompostu
na ZPF (% )
počet zařízení kapacita (t/rok) počet zařízení kapacita (t/rok)
Jihočeský 94 146 900 17 70 890 76 010 48
Jihomoravský 46 238 600 14 61 690 176 910 26
Karlovarský 22 40 000 2 20 000 20 000 50
Kraj Vysočina 178 141 648 14 34 673 106 975 24
Královéhradecký 54 126 875 10 57 100 69 775 45
Liberecký 7 85 830 6 24 850 60 980 29
Moravskoslezský 44 302 403 15 81 388 221 015 27
Olomoucký 53 129 250 15 33 081 96 169 26
Pardubický 43 130 000 9 38 700 91 300 30
Plzeňský 63 145 000 6 7 263 137 737 5
Praha 2 20 000 1 300 19 700 2
Středočeský 125 315 000 25 268 924 46 076 85
Ústecký 41 325 672 7 174 900 150 772 54
Zlínský 22 94 090 12 48 250 45 840 51
Celkem ČR 794 2 241 268 153 922 009 1 319 259 41
Kompostárny s využitím kompostu v zemědělství
›
Z evropských norem je pro nás v této oblasti důležitý především požadavek na postup-né snižování množství BRKO ukládaných na skládku vycházejí ze směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování. V podmínkách naší republiky se jedná o snížení množství v roce 2010 na 75 %, v roce 2013 na 50 % a v roce 2020 na 35 % množství BRKO ulo-ženého na skládku v roce 1995.
Z našich národních norem se jedná pře-devším o zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. v aktuálním znění a pro obce zejména jeho novela z roku 2014, která ve svém § 17 ukládá obcím povinnost zajištění míst pro oddělené soustřeďování některých složek odpadů a mezi nimi i biologicky rozloži-telné odpady. Tyto povinnosti stanovené
k 1. 1. 2015 jsou pak blíže rozvedeny ve vyhlášce č. 321/2014 Sb. která mimo jiné určuje, že obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně biologických odpadů rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Vyhláška dále určuje všechny povolené způsoby, kterými je možnost toto oddělené soustřeďování zajistit. Pro BRO se vedle sběrů prostřed-nictvím nádob, sběrných dvorů apod. za splnění povinnosti považuje též prostřed-nictvím malého zařízení ve smyslu § 33b zákona o odpadech, anebo zavedením sys-tému komunitního kompostování.
Vlastní nakládání s bioodpady určuje vy-hláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech
nakládání s biologicky rozložitelnými od-pady. Vyhláška taxativně určuje seznam bioodpadů vč. požadavků na jejich kvalitu pro vstup do technologie zpracování, ur-čuje technologické podmínky jednotli-vých způsobů zpracování a technické po-žadavky na daná zpracovatelská zařízení. V přílohách č. 5 a 6 pak stanovuje způsoby hodnocení a kontroly výstupů a zařazová-ní výstupů do skupin podle způsobu jejich využití. Zařízení na biologické zpracování bioodpadů můžeme rozdělit podle přístu-pu ke zpracovávanému materiálu na zaří-zení pro předcházení vzniku odpadu nebo zařízení na zpracování odpadu.
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ Předcházení vzniku odpadů v obci můžeme řešit buď domácím kompostováním, nebo provozováním komunitní kompostárny.
Domácí kompostování je z pohledu obce nejideálnější způsob, jak mohou občané řešit nakládání s rostlinnými zbytky. Není
Právní normy v oblasti bioodpadůNakládání s bioodpady je vymezeno jak právními normami
Evropské unie, tak našimi národními. Požadavky se liší podle
velikosti zařízení a typu zpracovávaných bioodpadů.
Odpady_0817_vnitrek.indd 12 31.07.2017 9:44:58
8 / 2017 13
TÉMAKOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
nárok na tvorbu infrastruktury, žádné pro-vozní náklady a vzniklý kompost si obyva-telé aplikují na vlastní pozemky. Obec to však nezbavuje povinnosti vytvořit místo pro oddělené soustřeďování bioodpadů.
Komunitní kompostárna zahrnuje sys-tém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úpravu a následné zpracová-ní na zelený kompost. Veřejnou zelení se v této souvislosti rozumí parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístup-né travnaté plochy v intravilánu obce.
Jako zelený kompost se označuje substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků, který lze využít k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Před zavedením sys-tému komunitní kompostárny je tedy za-potřebí posoudit reálnou potřebu zeleného kompostu v souvislosti s rozsahem veřejné zeleně obce. Jiné využití zeleného kom-postu je možné pouze po registraci hnoji-va podle zákona č. 156/98 Sb., o hnojivech, a to v souladu s platnou legislativou v oblasti hnojiv (vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladová-ní a způsobu používání hnojiv). Registraci provádí ÚKZÚZ Praha.
Komunitní kompostárna není zařízení k nakládání s odpady a nemá v tomto smy-slu stanoveny žádné limity ani požadavky ze zákona o odpadech. Její umístění spa-dá pod stavební řízení, a to podle specifik místních podmínek, požadavků na umístě-ní, předpokládané velikosti apod.
V rámci provozu zařízení je zapotřebí respektovat požadavky zákona o vodách č. 254/2001 Sb. – pokud je nakládáno se zá-vadnými látkami nad stanovené limity (zá-chytné jímky, havarijní plán).
Pokud je projektovaná kapacita více než 150 t rostlinných zbytků za rok, resp. více než 10 t v jedné zakládce, jedná se o vy-jmenovaný zdroj znečištění ovzduší podle
zákona č. 201/2012 Sb., a zařízení tedy pod-léhá vydání souhlasu příslušného krajské-ho úřadu a plnění následných povinností (provozní evidence, roční hlášení apod.).
ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ Pro zpracování odpadů máme z pohledu zákona o odpadech dvě možná zařízení, a to malé zařízení podle § 33b zákona a kla-sické zařízení povolené podle § 14 odst. 1 zákona.
Malé zařízení je definované jako zaříze-ní na zpracování odpadů o projektované kapacitě maximálně 150 tun za rok, resp. méně než 10 t v jedné zakládce. Zařízení má některá provozní omezení a naopak ad-ministrativní zjednodušení. Provozovat ho lze pouze na základě kladného vyjádření ORP (§ 79, odst. 4 písm. e) zákona o odpa-dech, není potřeba souhlas krajského úřa-du. Zařízení smí zpracovávat pouze čtyři druhy odpadu (viz box 1). Technické, tech-nologické a provozní požadavky na zaříze-ní jsou stanoveny ve vyhlášce č. 341/2008 Sb., a to především v příloze 3.
Zařízení nemusí být vybaveno vážním zařízením – hmotnost se určuje odhadem, je však nutné mít k dispozici zařízení pro měření teploty a provzdušňování, resp. pře-kopání. V malém zařízení je zapotřebí do-sáhnout teploty alespoň 45 oC a udržet ji po dobu min. pět dní. Dále je zapotřebí provést alespoň dvě překopávky. O provozu se ve-
dou záznamy do provozního deníku, veške-ré požadavky na zaznamenávané údaje jsou opět v příloze 3 vyhlášky č. 341/2008 Sb.
Kontrola výstupu (rozbor) z malého za-řízení se provádí 1x ročně. Podle výsledků se výstup zařadí do jedné ze čtyř skupin a podle přílohy 6 uvedené vyhlášky je možno tyto výstupy aplikovat. Pokud je podle pro-vedeného rozboru splněna podmínka pro 1. skupinu, lze výstup registrovat jako hno-jivo a poté aplikovat na zemědělskou půdu.
Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady podle § 14 odst. 1 zákona – jedná se o kompostárny i o bio-plynové stanice. Pro zahájení provozu je zapotřebí souhlasu příslušného krajského úřadu s provozem a s provozním řádem (PŘ). Požadavky na strukturu PŘ jsou v pří-loze 4 vyhl. č. 341/2008 Sb. Podle jeho zně-ní probíhá příjem odpadů do zařízení, jeho zpracování i hodnocení výstupů. Aplikace výstupů se provádí opět podle dosažených hodnot a zařazení do skupiny. V případě 1. skupiny je možná registrace podle záko-na o hnojivech (viz kapitola o komunitní kompostárně) a následné využívání na ze-mědělské či lesní půdě. Bez registrace není možné uvádění do oběhu a může být apli-kováno pouze v souladu s vyhl. č. 341/2008 Sb. Dopad legislativy v oblasti ochrany vod a ovzduší je popsán v kapitole o komunitní kompostárně.
Všechna výše uvedená zařízení mohou zpracovávat bioodpady rostlinného pů-vodu. Pro zpracování odpadů živočišné-ho původu je zapotřebí, aby technologie zařízení byla schopna hygienizace podle nařízení ES č. 1069/2009, o vedlejších pro-duktech živočišného původu. Zařízení pak zároveň spadá pod povolovací a kontrolní činnost Státní veterinární správy.
IVA ZERONIKOVÁ
Seznam bioodpadů včetně požadavků na jejich kvalitu pro vstup do technologie zpracování určuje vyhláška č. 341/2008 Sb.
Smí zpracovávat pouze tyto druhy odpadu 02 01 03 Odpad z rostlinných pletiv 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 03 02 Odpad z tržišť
Malé zařízení
8 / 201714
TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Česká republika má v současné době vy-budovanou kapacitu pro zpracování a re-cyklaci biologicky rozložitelných odpadů (BRO) kolem 2,5 mil. tun (tabulka). Z toho jsou nosnou technologií kompostárny (s ka-pacitou nad 150 tun zpracovaného BRO za rok), jejichž projektovaná kapacita pokrývá přibližně 90 % současných kapacit.
Informace o jednotlivých zařízeních, která mají oprávnění nakládat s odpady (malá zařízení a zařízení povolovaná podle § 14 zákona o odpadech) lze najít v inter-netové aplikaci ISOH Registr zařízení včet-ně údajů o druzích přijímaných odpadů. Aktuální informace do ní zasílají všechny krajské úřady i Magistrát hlavního měs-ta Prahy. V registru však chybí evidence komunitních kompostáren, které spadají do systému předcházení vzniku odpadů
a nejsou tudíž oprávněnou osobou ve smy-slu zákona o odpadech.
SYSTÉMY ZPRACOVÁNÍ BRO Malé kompostárny jsou zařízení s roční kapacitou do 150 tun a pokrývají přibližně 1,7 % kapacit pro potřeby zpracování BRO v ČR. Mají svá opodstatnění ve zpracování rostlinných zbytků obce i dalších původců a mohou mírně zjednodušeným provozem zajistit využití BRO na nejbližším území obce. Je to systém, který se přibližuje pů-vodní zahradnické nebo zemědělské pra-xi, většinou není tak pečlivě monitorován (byť má rovněž své legislativní požadavky) a doba procesu kompostování může být delší. Kvalita kompostu podle stávajících zkušeností téměř vždy splňuje podmín-ky zákona o hnojivech a kompost může
být po registraci využíván na zemědělské pozemky mimo plochy ekologického ze-mědělství (přetrvává nebezpeční klíčivosti plevelných semen).
Při budování malých kompostáren a jejich uvádění do provozu způsobují komplikace různá stanoviska a nejasný výklad legislati-vy, hlavně co se týká stavebně-technických otázek a požadavků zákona o odpadech nebo zákona o vodách. U posledně jmeno-vaného je to zejména ochrana vod u ploch, kde probíhá vlastní kompostovací proces.
Velké kompostárny, respektive zařízení provozovaná podle § 14 zákona o odpa-dech, zpracovávají odpady podle provozní-ho řádu, schváleného příslušným krajským úřadem.
Více než 90 % současných kapacit kom-postáren zpracovává pouze bioodpad rost-linného charakteru. Doplnění technologie kompostáren o kvalitní přípravu vstupních surovin, zajištění homogenních aerobních podmínek a kvalitní monitoring procesu kompostování (měření teploty, kyslíku, vlh-kosti) dává předpoklad pro kompostování dalších bioodpadů (které v rámci procesu kompostování dodrží hygienizační teplot-ní režimy dané vyhláškou č. 341/2008 Sb.), která řeší v kategorii bioodpadů kaly z čiš-tění komunálních odpadních vod, kaly ze septiků a žump a odpady z primárního čiš-tění odpadních vod. Ověření se řídí podle tabulky 5.4 této vyhlášky. Pokud bude kom-postárna zpracovávat bioodpady s kvalitou vedlejších živočišných produktů, musí být vybavena technologií, která zajistí podmín-ky hygienizace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravi-dlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Kompostárny pak mohou být nosnou sítí pro udržitelnost, přispět ke komplexnímu zpracování biood-padu v regionu a plnění Plánu odpadového hospodářství ČR, krajů a obcí.
Technologie a využití kompostu na trhuPropojení technologií a komplexní zpracování bioodpadu
v regionu přináší stabilitu a udržitelnost systému a umožňuje
zajištění maximálních zdrojů organické hmoty a obnovitelných
Celkem ČR 277 41 550 517 2 241 268 20 208 180 6 172 064 395 2 663 062
Typy a kapacity zařízení pro zpracování BRO
* ZDROJ: ISOH MŽP – PODLE ŽÁDOSTÍ O IČZ – STAV K 21.6.2017 ** ZDROJ: MŽP, STAV K 21.6.2017 *** ZDROJ: ČESKÁ BIOPLYNOVÁ ASOCIACE HTTP://WWW.CZBA.CZ/MAPA-BIOPLYNOVYCH-STANIC/, STAV K 21. 6. 2017
8 / 2017 15
TÉMAKOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
BIOPLYNOVÉ STANICE Síť kompostáren doplňují bioplynové stani-ce (BPS). Převážnou část tvoří zemědělské BPS (kolem 400 stanic), dalších sto bio-plynových stanic funguje na čistírnách od-padních vod. Odpadářských BPS, které jsou provozovány podle zákona o odpadech a jsou určeny pro zpracování BRO (průmy-slové a komunální), je pouze kolem dvaceti a jejich rozmístění je velmi nerovnoměrné (mapa BPS je dostupná na www.czba.cz). Právě odpadářské BPS by však měly řešit zpracování odpadů s patogenními mikro-organismy, jako je bioodpad z domácností včetně vedlejších živočišných produktů, dále gastroodpad a podobné suroviny,
V roce 2015 bylo v rámci studie Opti-malizace sítě zařízení pro nakládání s bio-logicky rozložitelnými odpady osloveno 13 % zemědělských bioplynových stanic. Ze studie vyplynulo, že více než polovina z nich by mohla po úpravách zpracovávat i biologicky rozložitelné odpady.
U BPS zemědělského charakteru, které zpracovávají cíleně pěstované plodiny, je zpracovávání bioodpadů podmíněno hlav-ně požadavky dotací. U bioplynových stanic
spuštěných do roku 2012, které fungují v tzv. režimu AF1/AF2 (vyhláška č. 477/2012 Sb.), je příjem odpadů limitován. Stanice v reži-mu AF1 (kterých je ze spuštěných do roku 2012 většina) musí každý měsíc zpracovat minimálně 50 % cíleně pěstované biomasy, (počítáno v sušině). U stanic zprovozněných od roku 2013 nemá surovinová skladba na výši provozní dotace vliv. Zemědělská BPS uvažující o zpracování bioodpadu však musí také být oprávněnou osobou z hlediska zá-kona o odpadech, změnit svůj provozní řád a obdržet povolení od Krajského úřadu.
DVĚ TECHNOLOGIEExistují dvě základní technologie pro bio-plynové stanice – suchá a mokrá. Suchá BPS není tak citlivá na kvalitu vstupní suroviny, zejména znečištění inertními materiály. Může do ní být dávkována i neupravená biomasa obsahující např. hlínu, kameny, větší větve apod. Mokrá BPS má vyšší vý-těžnost bioplynu ze stejného množství bio-masy v porovnání se suchou technologií. Je to způsobeno pravidelným promícháváním homogenní směsi v reaktoru. Vstupní mate-riál však musí být nadrcen na danou velikost (obvykle 35 x 35 mm), zbaven anorganických příměsí (kameny, obaly) či obtížně fermen-tujících organických látek (např. dřevo).
Fermentace probíhá různě při různých teplotách, podle kterých se procesy nazývají (mezofi lní (30–40 °C), termofi lní (45–60 °C) a extrémně termofi lní (nad 60 °C). Obecně platí, že při vyšších teplotách se lépe rozklá-dají hůře rozložitelné látky (např. senáže). Naopak BRO z gastronomických provozů, obsahující zejména cukry a tuky, fermentují velmi dobře i při nižších teplotách. Takové vstupní suroviny se však musí předem hy-gienizovat, aby se odstranily případné cho-roboplodné zárodky (drtit na 12 x 12mm a udržet na 70 °C min. jednu hodinu). Stej-ně tak je třeba tepelně upravovat VŽP, které jsou technologicky nejnáročnější.
UPLATNĚNÍ KOMPOSTU NA TRHUPro uplatnění výstupu ze zařízení – pře-devším pro uvádění kompostu na trh a využití u zemědělce – je velmi důležitou informací kvalita kompostu. Podpora jeho využívání v zemědělské praxi předpoklá-dá standardizaci jeho kvality. Agentura ZERA pracuje v současnosti na vytvoření jednotného standardizovaného postu-pu certifi kace kompostáren, který by vý-znamným způsobem přispěl ke zlepšení celého systému zpracování a využití od-padů/surovin kompostováním. Cílem je tvorba jednotných pravidel, která umožní certifi kovat provoz kompostáren, násled-ně tedy standardizovat kvalitu kompostu, a to v souladu s doposud platnou českou legislativou. Vytvořená certifi kace významně usnadní práci zemědělským podnikatelům, pro-vozovatelům kompostáren a v neposlední řadě také orgánům státní a veřejné sprá-vy, neboť nabídne nezávislé hodnocení výsledného produktu. Veřejné prostředky vynakládané na podporu kompostová-ní (zejména DZES) pak mohou být snáze cíleně směrovány na podporu kompostu certifi kované kvality, který bude nezpo-chybnitelným kvalitním hnojivem, bez-pečným pro využití v ochranných pás-mech vod. Může tak významně přispívat ke zlepšování půdní kvality díky prokáza-nému obsahu důležitých surovin či jejich vhodné kombinace.
Zpracování BRO v jednotlivých krajích ČR se liší podle místních podmínek. Reálné posouzení skutečné kapacity a produkce BRO v regionu (kraje, obce mikroregionu) je prvním krokem, jak hledat vhodná zaří-zení a zajistit jejich udržitelnost – přičemž je třeba připomenout, že většina údajů a návrhů je v POH krajů.
Ing. KVĚTUŠE HEJÁTKOVÁ, ZERA – zemědělská ekologická regionální agentura
Mediální partneři Pod záštitou
Konference pořádaná v rámci cyklu ODPADOVÉ DNY 2017. Pod záštitou Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu.
Konference je akreditovaná Ministerstvem vnitra ČR AK/VE-89/2010, AK/PV-228/2010, jako vzdělávací akce pro průběžné vzdělávání vedoucích úředníků.
ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, z. s.
Akreditace
Pořádá
13. ročník mezinárodní konference
biologicky rozložitelné odpady
v Náměšti nad Oslavou20. – 22. září 2017
13. ročník konference se koná pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka a pod záštitou rektora Mendelovy univerzity Brno Prof. RNDr. Ladislava Havla, CSc.
Většina bioplynových stanic zpracovává zemědělské odpady
Odpady_0817_vnitrek.indd 15 31.07.2017 9:45:37
8 / 201716
TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Člověk půdu svojí činností ovlivňuje a pře-tváří, čímž může způsobit její značné pro-měny až úplnou devastaci. Nezodpovědný zásah tak může v poměrně krátké době zce-la zničit to, co se tvořilo v průběhu stovek až tisíců let.
Půda je nenahraditelným výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Po-skytuje nám důležité produkty, jako jsou potraviny, dřevo, léčiva nebo nerostné su-roviny. Prostřednictvím parků, rekreačních
a sportovních zařízení nám rovněž vytváří prostředí k odpočinku a rekreaci.
Půda je také prostředím, uchovávajícím důkazy o životě našich předků. Je zdrojem informací o vývoji krajiny. Půda zachová-vá mnoho znaků a vlastností, které svědčí o podmínkách, za kterých se v minulosti tvořila, o dynamice procesů a režimů, které kdysi panovaly. V půdě jsou konzervovány a uchovávány různé objekty, jako jsou zka-meněliny a archeologické nálezy.
Půdu využíváme primárně k zajištění potravy. Tyto aktivity však mají dopad na životní prostředí. Ovlivňují kvalitu vody, ovzduší a biodiverzitu, ale také zdraví oby-vatel. Je tedy nezbytné, abychom půdu vy-užívali ohleduplně a zajistili její ochranu nejen z hlediska udržení její úrodnosti, ale také pro ochrany proti degradaci a znečiš-tění. Důležitá je rovněž ochrana zeměděl-ské půdy před zábory v souvislosti s roz-růstáním obcí, výstavbou průmyslových
Krajina – půda – voda: udržitelné hospodaření v krajině Půda je jedním z hlavních přírodních zdrojů. Dáva nám obživu,
ale i prostor pro stavbu obydlí nebo cest. Rostlinám umožňuje
růst, poskytuje výživu a oporu a stejně nezbytná je i pro mnoho
druhů živočichů, kterým slouží jako životní prostředí, zdroj
obživy, teritorium či úkryt.
Vlhkost 40–65 %
Obsah organických látek 30–50 %
Obsah spalitelných látek min. 25 %
N 0,3–1,8 %
P 0,2–0,4 %
K 0,8–1,3 %
Ca + Mg 2,5–3,5 %
Poměr C:N max 30 : 1
pH 6,0–8,5
Nerozložitelné příměsi max 2,0 %
Homogenita celku ±30 %
Kvalitativní parametry kompostu
Kompost je stabilizované, pomalu působící orga-nické hnojivo, obsahuje také značné množství mik-rorganismů důležitých pro půdní prostředí. Aplikuje se rozmetadlem organických hnojiv.
Je defi nováno širokým poměrem C : N, dusík je navázán v organických látkách, živiny jsou přístupné pro rostliny postupně.
Poměr C : N v rozsahu Kompost 20–35 : 1Hnůj 10–17 : 1Kejda 3–5 : 1
Stabilní organické hnojivo
Stabilita produkce během teplotních a srážko-vých extrémů – přispěje k eliminaci extrémních kli-matických jevů.
Obnovení průsaku srážek – zvýšení vodní absorp-ce půdy, menší riziko erozních smyvů půdy, lepší mi-kroklima díky zvýšenému odparu.
Oživení půdy umožňuje biologické zneškodnění (rozklad) použitých pesticidů,
Rovnoměrnější navázání aplikovaných živin do buněk (mikro)organismů sníží kontaminaci pod-zemních vod anorganickými dusíkatými hnojivy a eutrofi zaci vod povrchových.
Přísunem organických látek a energie v kompos-tu se rozrušuje zhutnělá vrstva podorničí.
Benefi ty využívání kompostu v půdě
Odpady_0817_vnitrek.indd 16 31.07.2017 9:45:48
8 / 2017 17
TÉMAKOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
zón, těžební činností, nebo výstavbou do-pravní infrastruktury.
VLIV NA CHARAKTER KRAJINYZemědělství je profese velmi náročná na harmonizaci potřeby ochrany životního prostředí a ekonomické produkce země-dělského podniku. Zemědělská činnost v krajině zásadním způsobem ovlivňuje její charakter. Zemědělec pracuje s živými organismy – půdou, rostlinami, živočichy, a to v prostředí velmi variabilním (půda, klima, počasí). Při volbě struktury a tech-nologie obdělávání půdy proto musí mít na zřeteli, v jakých přírodních podmín-kách pracuje. V úvahu je třeba brát jed-notlivé druhy a typy půd, vlastnosti půdy (fyzikální, biologické i chemické), přičemž cílem zemědělské činnosti musí být za-chování přirozené půdní úrodnosti. Ved le produkční potřeby by zemědělec měl mít na zřeteli také environmentální rámec.
VYUŽÍT EXTERNÍ ZDROJ ORGANICKÉ HMOTY Kvalita půdy je v základě daná původní ge-netikou podloží a je v ČR velmi variabilní. Současný stav půdy je obrázkem snižová-ní obsahu organické hmoty v zemědělsky obhospodařovaných půdách a její stav je otázkou velmi vážnou, ba až varovnou. Vnos organické hmoty do půdy představuje jednak zdroj energie a stavebních látek pro půdní organismy a jednak důležitou slož-ku organominerálního sorpčního půdního komplexu, který je základním půdním „vý-měníkem“ umožňujícím dostupnost živin pro rostliny. Pro regeneraci úrodnosti půd a návrat vody do krajiny je v současnosti váž-ným tématem aplikace organických látek.
Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje, bez ní by život na zemi vyhasl. Je nutné ji chránit.
infi ltrace vody
půdní struktura
život v půdě
obsah organické hmoty
minerálypůdní reakce
vododržnost
využitelná hloubka
dostatečné odvodnění
uvolňování živin
matečná hornina spodní voda
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ÚRODNOST PŮDY
organické odpady
ROSTLINNÁ VÝROBA
přísun organických látek do půdy – reprodukce půdní organické hmoty
potřeba organických látek pro půdu
posklizňové a kořenové zbytky
zelené hnojení
chlévský hnůj
hnojůvka kompostysláma
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA příprava
přírodní látkyZásobení půdy organickými látkami
ZDROJ: LOŽEK A KOL. 1995
POZN: MAPA DOKRESLUJE VARIABILITU PŮVODU A KVALITY PŮDY
›
Odpady_0817_vnitrek.indd 17 31.07.2017 9:45:59
8 / 201718
TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Zemědělec má možnost zajistit zdroje organické hmoty ve variantách, které řeší v rámci své výrobní struktury a zvolené technologie základní agrotechniky. Každý z typů nebo zdrojů organické hmoty má svoje specifi ka a to z pohledu přístupnosti živin a kvality organické hmoty.
Podíl statkových hnojiv je v současnos-ti minimální. Je to důsledek změn země-dělské politiky: zrušení velké části chovu zvířat nebo výstavby bioplynových stanic zemědělského typu, které zbývající statko-
vá hnojiva (kejdu) využívají pro produkci energie a případně tepla. Pro zlepšení si-tuace je nezbytné v zemědělství využít ex-terní zdroje organické hmoty – tedy bio-logicky rozložitelné odpady, odpady vzni-kající mimo zemědělskou prvovýrobu, respektive z nich vyrobený kompost.
KVALITA KOMPOSTUZavedená praxe hodnotí kvalitu kompostu využitelnou v zemědělské praxi podle pa-rametrů zákona o hnojivech. Tyto parame-
try informují zemědělce dílčím způsobem, chybí obsahy dalších živin (fosfor, draslík, hořčík, vápník), splnění podmínek stability (formy dusíku) a teplotních režimů (snížení nebezpečnosti – klíčivost semen plevelů). Připravovaná certifi kace kvality procesu kompostárny společností ZERA bude řešit legislativní nadstandard kvality kompostu. Toto opatření povede ke standardizaci kva-lity kompostu a bezpečnému využití kom-postu v oblastech ochrany vod a v systému ekologického zemědělství. -zera-
›
Kompost vyrobený z biologicky rozloži-telného odpadu přináší zemědělství a za-hradnictví výhody, především organickou hmotu, která přispívá ke zlepšení půdní struktury, pórovitosti a kapacity pro zadr-žování vody nebo zvyšuje podíl mikrobiální biomasy a její aktivitu, což může také po-tlačit choroby rostlin.
Účinky hnojení kompostem na zeměděl-ské plodiny závisí na faktorech určujících mineralizaci živin z půdy a kompostu, ale také na faktorech souvisejících s plodina-mi, jako jsou náročné požadavky na výživu a dynamika příjmů příslušné plodiny.
PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NA ORNÉ PŮDĚ V polním zemědělství vede hnojení kom-postem v mírných dávkách k okamžitým a velkým účinkům pouze u špatných půd, zatímco na úrodných půdách se dosahu-je výnosových účinků v delším časovém horizontu. Tam, kde byl kompost apliko-ván společně s minerálními hnojivy, bylo pozorováno další zvýšení výnosu – exis-tuje synergický účinek mezi kompostem a hnojivem nebo meziplodinami typu jetelovin a luskovin. Aplikujeme jej jako základní hnojení s mělkým zapravením do
půdy nebo jako regenerační přihnojení se zavláčením.
Aby se dosáhlo maximálního výnosu, ale zabránilo se tvorbě koncentrace živin (zejména draslík) v půdě v důsledku nad-měrné míry kompostu, měl by být kompost kombinován buď s minerálními nebo orga-nickými hnojivy, ve kterých je dusík snad-něji dostupný.
PĚSTOVÁNÍ ZELENINY A OKRASNÝCH KULTURVětšina zeleninových plodin potřebu-je půdu, která je bohatá na organickou hmotu, je dobře strukturovaná a má vy-sokou vodní kapacitu. Proto mnoho ze-leninových plodin, zejména těch, které vyžadují vysokou výživu, příznivě reaguje na hnojení kompostem, často již po první aplikaci.
Příspěvek kompostu ke zdravé produkci potravin
Organický materiál tvoří více než 40 % komunálního odpadu.
Produkt jeho recyklace – kompost – je výhodné používat jak
z ekologických, tak ekonomických důvodů.
Aplikace kompostu
Odpady_0817_vnitrek.indd 18 31.07.2017 9:47:21
TÉMA
8 / 2017 19
KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Pěstování okrasných keřů: listnaté okras-né keře reagují většinou kladně na hnoje-ní kompostem, jehličnaté okrasné rostliny jsou citlivé na obsah soli v kompostu.
PRAKTICKÉ POUŽITÍ U TRVALÝCH KULTURV oblasti vinařství podporuje kompost udržování a zvyšování půdního humusu. Vinařství profi tuje ze zvýšeného půdního humusu lepším rozvojem kořenů a lepším
zásobováním vodou, hlavními živinami a stopovými prvky. Vinice mají nízkou po-třebu živin, proto by měly být preferovány komposty s nižším obsahem živin – jejich požadavkům nejlépe odpovídají kompos-ty vyrobené z biologicky rozložitelného odpadu s vysokým podílem zeleného od-padu.
Pro založení nebo údržbu trvalých trav-ních porostů (louky, pastviny, zeleň) může být využito kompostu v dávkách podle po-třeb rostlin, při založení travních porostů jsou stejné principy jako na orné půdě, při přihnojení porostů po seči se kompost za-praví vláčením.
KV ALITA KOMPOSTU Kvalitu kompostu můžeme dělit z něko-lika hledisek. Podle legislativy (viz článek na straně 12) je využití kompostu pro dané účely (zemědělská půda, obytné zóny, re-kultivace) defi nováno limity rizikových prvků.
V případě, že kompost splňuje nejvyšší kvalitu (zákon č. 156/2008 Sb., o hnoji-vech), můžeme jej dále dělit podle přístup-nosti dusíku, tedy podle zralosti kompos-tu. Čerstvý kompost představuje výstup
z kompostárny ve fázi poklesu teplot pod 40 °C. Jde o kompost před dozráváním, kdy je část forem dusíku rychle přístupná rostli-nám. Ve fázi kompostování, kdy teplota tr-vale klesá pod 30 °C, vzniká zralý kompost. Kvalita kompostu podle přístupnosti dusí-ku bude rozhodující pro využití v různých plodinových systémech a pro ochranu vod-ních zdrojů.
Dalším kritériem je obsah celkových živin NPK. Při systémovém využití v ze-mědělském podniku kompost zhruba po pěti letech plně nahrazuje fosfor a draslík z minerálních hnojiv. Dusík je nahrazen zhruba z 15–30 % a je nutno ho doplňo-vat buď formou minerálních hnojiv, nebo luskovinami a jetelovinami. Obsah NPK v kompostu ovlivňuje surovinová skladba na vstupu. Například důsledkem využití čistírenských kalů je vysoký obsah fosforu v kompostu.
HYGIENIZACEO kvalitě kompostu rozhoduje také jeho hy-gienizace, tedy zajištění dostečně vysokých teplot během procesu kompostování. Dosahuje se tím omezení klíčivosti se-men plevelů, na které však není legislativní požadavek. Zejména však jde o snížení mik-robiální nebezpečnosti při použití vstupních materiálů, jako jsou vedlejší živočišné produkty nebo čistírenské kaly. V tomto případě je hygienizace podložena legisla-tivním požadavkem (vyhláška č. 341/2008 o podrobnostech nakládání s bioologicky rozložitelným odpadem, nařízení Evropské-ho parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě).
Při využívání kompostu je nutné respek-tovat i určitá rizika, přestože průměrné hodnoty cizorodých látek v kompostech se neliší od průměrných hodnot ve statkových hnojivech. V závislosti na vstupních suro-vinách mohou být komposty kontamino-vány cizorodými látkami, jako jsou těžké kovy, chlorované organické polutanty, de-tergenty, disruptivní látky, patogenní mik-roorganismy nebo antibiotika. Patogenní mikroorganismy a termolabilní cizorodé látky jsou rozkládány nebo přeměňovány v termofi lní fázi kompostovacího proce-su, ostatní v kompostu zůstávají. Proto je zapotřebí úzkostlivě kontrolovat kvalitu vstupních surovin, neboť komposty s nad-limitními obsahy těchto látek mohou půdu nenapravitelně poškodit.
KVALITA BLÍZKÁ PŮDĚNejdůležitější výhodou využívání kom-postu je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Početné experimenty dokazují, že pravidelné hnojení kompostem vede ke zřetelnému zvýšení obsahu humusu v půdě. Rozumné aplikování kompostu (kolem 6–7 t ha/rok v sušině) je obvykle postačující pro udržení hladiny humusu v půdě. Pravidelné hnojení kompostem zvyšuje množství organismů a mikrobiální biomasu v půdě a stimuluje aktivitu enzy-mů, čímž dochází ke zvýšení mineralizace
Výslednou kvalitu kompostu ovlivňuje:technologie kompostárny – zajištění aerobního prostředí, teplotních limitů, hygienizace (nebez-pečnost mikrobiální, klíčivá semena plevelů),průběh vlastního kompostovacího procesu – teplota, vlhkost, kyslík, kvalita vstupů – optimální surovinová skladba C : N/30–35 : 1, obsah organických látek minimálně 20 %, vlhkost 52–58 %, pórovitost 30–50 %,úprava kompostu pro fi nální využití – mechanické třídění.
organické hmoty a zlepšení odolnosti proti škůdcům a chorobám. Díky význačnému nárůstu organického uhlíku v půdě může při hnojení kompostem docházet ke sníže-ní produkce oxidu uhličitého, což přispívá ke zmírnění skleníkového efektu.
V procesu kompostování se původní or-ganická hmota upraví na kvalitu, která je blízká půdě. V tom je mimořádný přínos kompostu. Při absenci organické hmoty dochází k dramatickému poklesu počtu půdních živočichů, utužené podorničí způsobuje deformaci kořenů rostlin. V dů-sledku zhroucení struktury půdy dochází ke snížení retence a infiltrace vody. To má vliv na deficit zdrojů podzemní vody, vy-tváření dešťových lagun a nebezpečí eroze, přehřívání a promrzání krajiny. Aplikace agrochemikálií a hnojiv sice zajistí okamži-tou efektivitu, ovšem za cenu neefektivní-ho odběru živin půdními mikroorganismy a ztráty živin vyplavením. Na konci je půda bez života.
Dobrá praxe znamená dostatek organic-ké hmoty v půdě. Oživení půdy umožňuje biologické zneškodnění (rozklad) použi-tých pesticidů. Během teplotních a sráž-kových extrémů je produkce rovnoměrná díky rovnoměrné nabídce aplikovaných ži-vin a jejich dočasným navázáním do buněk (mikro)organismů. Kořeny prorůstají do hloubky a plodiny jsou schopny v suchých periodách hospodařit i s hlouběji zasák-nutou srážkovou vodou, půda je vnímána jako místo pro život. -zera-
Neutralizace kyselých půd, zvýšení zásoby humu-su v půdě, eliminace utužování půdZlepšuje vitalita rostlin a odolnost proti nemocím a škůdcůmCelkové snížení chemizace na zemědělských plo-chách a zvýšení kvality zemědělských produktů
Příspěvek kompostu ke zdravé produkci potravin
Špatná praxe – nedostatek organické hmoty v půdě
Dobrá praxe – dostatek organické hmoty v půdě
›
Články na stranách 11–22 byly zpracovány v rámci projektu
8 / 2017 21
TÉMAKOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Vznikl na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a nařízením vlády č. 352/2014 Sb. Účelem POH je zajištění trvale udržitelného a eko-nomicky únosného systému hospodaření s odpady vznikajícími na území kraje (i mimo něj) při dosažení zákonných cílů v oblasti nakládání s odpady stano-vených zákonnými normami ČR. POH je dlouhodo-bou strategií, která určuje základní směr v naklá-dání s hlavními skupinami odpadů, pro které jsou stanoveny zákonné cíle a to při maximální snaze o dodržení hierarchie způsobů nakládání s odpady. Strategie je závazná pro všechny původce odpadů v kraji, zejména pak pro obce a města, protože velká část zákonných cílů je směřována do oblasti komunálních odpadů.
Plán odpadového hospodářtví (POH)
Základním materiálem, o který by se měla opírat strategie rozvoje a případně fi nanco-vání komplexního systému nakládání s od-pady v regionu ČR, potažmo krajů a obcí, je Plán odpadového hospodářství (POH, viz box). Jeho účelem je zajištění trvale udrži-telného a ekonomicky únosného systému hospodaření s odpady vznikajícími na úze-mí kraje (i mimo něj) při dosažení zákon-ných cílů v oblasti nakládání s odpady sta-novených zákonnými normami ČR.
MOŽNOSTI KOMUNIKACEPři vytváření strategie rozvoje komplexní-ho systému nakládání s odpady se realizují některé zajímavé projekty. Projekt Strate-gie komunitně vedeného místního rozvoje, fi nancovaný z programu rozvoje venkova MZE, je jedinečný pro znalost a vyhodno-cení situace v regionu a hledání fi nančních prostředků pro potřebné projekty – a ze-mědělství do podobných projektů rozhod-ně patří. Na projektu pracují místní akční skupiny, v nichž se propojuje veřejný a sou-kromý sektor (státní správa a samospráva, podnikatelé, neziskové organizace).
Projekt Obce sobě s ofi ciálním názvem „Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností“ zase mapuje situaci v území a přispívá k hledání společných řešení v rámci samostatné pů-sobnosti obcí mimo jiné i v oblasti odpadů (garantem nebo realizátorem je Svaz měst a obcí ČR).
V rámci projektu Propagace a podpora kompostu jako prostředku pro zvyšování
kvality půdy, který realizuje agentura ZERA do konce roku 2017 s podporou MZE i MŽP, proběhla řada setkání se zástupci pracov-níků odborů životního prostředí a provo-zovateli kompostáren. Hlavním cílem akce bylo prezentovat a diskutovat problémy provozní praxe kvality třídění bioodpadu v návaznosti na provoz kompostáren a od-byt kompostu, v oblasti technologií, legisla-tivy a dotací (odpady, zemědělství).
Hovořilo se hlavně o těchto tématech: ■ jak využít stávající technologie a kapacity
pro zpracování nejen BRKO – technologie, legislativa, dotace.
■ jak motivovat stávající kompostárny k produkci kvalitního kompostu uplatnitel-ného na trhu organických hnojiv,
■ praktické příklady, kdy jsou udržitelné sys-témy spolupráce mezi obcí a zemědělcem,
■ kde hledat podporu k využití kompostu –kvalita, dotace, cena, technologie, recykla-ce živin,
■ do jaké míry splňuje stávající legislativa potřeby praxe.
POZORNOST MÍSTNÍM PODMÍNKÁM Jednotlivé kraje se od sebe liší strukturou zástavby – počtem a velikosti obcí i tech-nologickou vybaveností. Liší se zařízení v rámci odpadového hospodářství i návaz-né technologie, v kterých lze odpady vy-užít pro další zpracování (spalovny, ZEVO, BPS, kompostárny). Některá stanoviska nebo závěry mohou být napříč kraji roz-dílné, v základě však je největší problém pro všechny shodný: je to nerovnoměrnost rozmístění kapacit zařízení, která má vliv na naplněnost kapacit kompostáren a cenu za zpracování bioodpadu, včetně kvality kompostu (musí mít kvalitu, které zemědě-lec věří).
Místními podmínkami mohou být ovliv-něny některé konkrétní problémy:
■ U kompostáren se souhlasem kraje se objevují aktualizace kapacity zařízení v pro-vozních řádech podle toho, jak se v průbě-hu roku mění produkce BRO. To může být předmětem pokuty ČIŽP.
■ Technologie, které zpracovávají odpady s potřebou hygienizace, většinou nepro-vádí validaci technologie podle vyhlášky č. 341/2008, o podrobnostech nakládání s bioodpady.
■ Chybí koncepce využití směsného ko-munálního odpadu pro snížení BRO na skládkách.
■ V regionu je nedostatek zařízení pro zpracování vedlejších živočišných produk-tů (VŽP).
■ Technologie, které by zpracování VŽP zajistily (bioplynové stanice), nejsou zapo-jeny do systému zpracování BRO.
■ Chybí oborová komora kompostářů pro sdílení a prosazování potřeb praxe, nabídky spolupráce a snad i podnikatelských strategií.
SEJÍT SE U JEDNOHO STOLUPro řešení uvedených (i dalších) problémů by mohlo napomoci setkávání provozo-vatelů kompostáren v regionu, navázání technologické spolupráce i lobbingu v ob-lasti legislativy, který by prosazoval pro potřeby praxe. Pro vznik koncepce odpa-dového hospodářství pro využití dalších technologií a podporu podnikání má velký význam meziresortní komunikace: země-dělci, vodaři, stavaři i odpadáři by se měli sejít se k jednomu stolu.
Jaké otázky by se mohly v rámci mezire-sortní komunikace řešit?
■ podpora převádění výzkumu a inovací do praxe (v ČR neexistuje koordinovaný vý-zkum pro odpadové hospodářství), zadání konkrétních problémů z praxe k řešení vý-zkumným organizacím,
■ specifi kace jednoznačných stanovisek pro hodnocení vlivu technologie na životní prostředí s využitím výsledků výzkumu (na-příklad ochrana vod u malých kompostáren a jejich provoz podle zákona o odpadech a správné zemědělské praxe),
■ cílené využívání fi nančních prostředků jednotlivých operačních programů podle potřeb praxe,
■ komunikace z praxí, zejména například pro naplnění POH krajů,
■ podpora vzdělávání – projektantů, pro-vozovatelů zařízení, státní a veřejné správy, kontrolních organizací.
Ing. KVĚTUŠE HEJÁTKOVÁ, ZERA – zemědělská ekologická regionální agentura
Komunikace a spolupráce v regionech Pro rozvoj regionů v praxi lze využít struktury, které vznikají
regionálně a mají za cíl region propojit a podpořit jeho rozvoj.
Účinné jsou tam, kde obec sama nedosáhne, nebo jde
o povinnosti nebo aktivity, které si vyžadují obecnou komunikaci.
V rámci projektu Propagace a podpora kompostu jako prostředku pro zvyšování kvality půdy proběhla řada setkání se zástupci pracovníků odborů životního prostředí a provozovateli kompostáren
Odpady_0817_vnitrek.indd 21 31.07.2017 9:50:13
8 / 201722
TÉMA KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ
Přesné údaje nákladovosti využití produktů zpracování bioodpadů jsou vázáné na kon-krétní podmínky a jejich získávání z praxe patří k citlivým údajům jednotlivých pro-vozovatelů. Modelové příklady však mo-hou přiblížit, jaký může být ekonomický efekt v praxi.
Na ekonomiku zpracování bioodpadů v zemědělské praxi má vliv několik faktorů. V oblasti nákladů jsou to investiční náklady na pořízení kompostárny a náklady na sa-motný provoz zařízení (naplněnost projek-tované kapacity, volba správné technologie a její správné využívání). Na straně příjmů je získání kvalitního hnojiva a benefity pro obec a region, které však nejsme zvyklí vy-jadřovat finančně: jsou to ekologické pří-nosy v obohacení půdy o organickou hmo-tu a podpora stability života.
NÁKLADY Investiční náklady na pořízení kompostárny jsou závislé na druhu technologie a na cel-kové projektované kapacitě, tak aby zařízení pokrylo skutečné potřeby daného regionu, pro který je záměr tvořen. Jistého snížení
investičních nákladů je možné dosáhnout spoluprací obce a podnikatelů zejména ze-mědělských – efektivním využitím stávající zemědělské techniky (traktory, manipulační technika) a původních zemědělských staveb (silážní žlaby, sklady, stavby pro chov dobyt-ky, …). Pro menší kompostárny to mohou být služby v oblasti techniky pro přípravu surovin nebo úpravu kompostu.
Pro ekonomický provoz zařízení je nutné zajistit naplněnost projektované kapacity, tedy dostatečný přísun kvalitně vytříděné-ho biologicky rozložitelného odpadu. Ze-mědělský podnikatel však může kapacitu komunálního bioodpadu doplnit o další odpad buď z vlastní zemědělské produkce nebo z dalších externích zdrojů jiných pů-vodců (podnikatelů). Vytvoří tak udržitelný provoz v době, kdy není dostatek biologic-ky rozložitelných odpadů z obcí (například zimní sezóna) nebo sběr postupně nabí-há. U zařízení vybudovaných s podporou OPŽP je možné kapacitu BRKO doplňovat jinými zdroji až z padesáti procent.
Provozní náklady kompostárny tvoří ná-klady osobní, náklady na energie a další
náklady (např. opravy a údržba). V kalku-laci nákladů na produkci kompostu je nut-né rozlišovat mezi náklady na zpracování vstupní hmoty (odpady, vztaženo na cel-kovou kapacitu kompostárny) a náklady na výsledný objem vzniklého kompostu. Po-měr objemu mezi výsledným kompostem a objemem vstupní hmoty se pohybuje mezi 50–80 % a stoupá s tím, jak dobře se daří vytvořit a udržet optimální provozní podmínky.
BENEFITY Pro provoz zařízení na zpracování biood-padů je významným benefitem zemědělská vzdělanost jeho provozovatele, tedy schop-nost na odborné úrovni zajistit provoz za-řízení. Z kvalitního provozování vycházejí další výhody: úspora nákladů na nákup průmyslově vyrobených hnojiv (živin) a vý-roba vlastního organického hnojiva.
Kompost jako vysoce kvalitní organické hnojivo obsahuje v jedné tuně v průměru 6–27 kg dusíku, 2–11 kg fosforu, 6–26 kg dras-líku. Celkem dosahuje NPK 14–64 kg/tunu. Lze jím tedy nahradit neobnovitelná mine-rální hnojiva, především zdroje fosforu, které v přírodních ložiscích chybí nebo mají vyso-ký obsah nežádoucího kadmia.
U ekologických podniků může kom-kologických podniků může kom-post nahradit až 100 % potřeby N, P, K. Konvenční podniky mohou počítat, že dusík v kompostu nahradí 17–40 % jeho potřeby, u fosforu a draslíku je to až 100 % potřeby.
Kvalitní kompost se vyznačuje stabilitou živin v důsledku navázání dusíku do or-ganických vazeb. To je pro zemědělce vý-znamný benefit pro hospodaření v oblas-tech ochrany vod a na erozně ohrožených plochách. Legislativní podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) ukládají zemědělcům pro na-plnění dotačních podmínek ochranu vod (DZES 1), protierozní ochranu půdy (zpo-malení povrchového odtoku), opatření proti působení vodní a větrné eroze a pro zachování půdní vláhové bilance (DZES 4). Hodnota kompostu jako hnojiva, ačkoliv je poměrně žádoucí, pokud jde o fosfor, dras-lík a vápník, je však až na druhém místě za výhodami, které přináší obohacování půdy o organickou hmotu, která zásadním způ-sobem přispěje ke stabilitě pěstované pro-dukce i v dobách teplotních a srážkových deficitů – v půdě je život a voda.
Systémové využití kompostu v země-dělské praxi má rovněž svá úskalí. Mezi ně patří rozmanitost a roztříštěnost kapacit a technologií v regionu, náročná logistika vy-užití kompostu především u malých kapacit a rovněž variabilní kvalita kompostu.
-zera-
Ekonomický efekt využití komunálních bioodpadů v zemědělské praxi Rozhodnutí o spolupráci zemědělce a obce vybudovat
kompostárnu, kde by se daly zpracovávat biologicky rozložitelné
odpady z měst a obcí, musí nutně předcházet důkladná
ekonomická rozvaha.
Činnost Provozní náklady (Kč/t bez DPH) Cena živin (Kč/t bez DPH)
Zpracování BRO 250–980
Výroba kompostu 400–1 600 1 096–4 020
Benefit kompostu 700–3 400
Náklady na výrobu živin kompostováním
Snížení investičních nákladů je možné dosáhnout využitím stávající zemědělské techniky
