číslo: : VY_32_INOVACE_18_12 (20)

Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768

Název: Bedřich Smetana 3. část

Autor: Mgr. Ivana Písařová

Vzdělávací oblast: Umění a kultura

Předmět: Hudební výchova

Ročník: 8. a 9.

Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Metodický list - anotace:

●Výukový materiál obsahuje základní informace

o díle Má vlast hudebního skladatele Bedřicha Smetany včetně obrazového materiálu (výklad).

BEDŘICH SMETANA

Symfonická báseň

Symfonická báseň = obvykle jednovětá skladba určená pro orchestr, která patří mezi díla tzv. programní hudby, protože má od svého autora určen jiný nehudební program. Jde o zhudebnění nějakého příběhu nebo obsahu.

Námětem je nejčastěji nějaké literární nebo dramatické dílo, které má kořeny v lidové slovesnosti, jako např. legenda, epos, mýtus, pohádka, pověst nebo obraz města či krajiny.

Symfonická suita nebo cyklus symfonických básní = více za sebou seřazených symfonických básní.

Bedřich Smetana – Má vlast

● Má vlast je cyklus 6 symfonických básní:

♪ Vyšehrad♪ Vltava♪ Šárka ♪ Z českých luhů a hájů♪ Tábor♪ Blaník

● Toto dílo s mimohudební tematikou je inspirováno českou historií, legendami a krajinou.Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 – 1879, kdy byl Smetana zcela hluchý.

Plakát k 1. provedení Mé vlasti

Symfonická báseň Vyšehrad

Vyšehrad nad řekou Vltavou.

Symfonická báseň Vyšehrad

Vyšehrad začíná zvuky harf středověkého barda Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu (zazní na konci Vltavy, v závěru Blaníku).4 tóny tvoří základní motiv Vyšehradu (b-es-d-b). V další části Smetana připomíná příběh hradu, používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu husity. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku Vltavu protékající pod hradem.

Vltava – symfonická báseň

Vltava u vodní nádrže Štěchovice

Vltava

Symfonická báseň Vltava je v tónině e moll a je přibližně 12 minut dlouhá.

Smetana o ní napsal:

„Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“

Šárka

Slovy autora:„V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bajka o dívceŠárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstupřísahá za nevěrnost milence celému mužskému pokolení.Zdálí je slyšet příchod Ctirada s jeho zbrojnoši, který táhnena pokoření a potrestání dívek. Už zdáli zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané dívky u stromu, při pohledu na niobdivuje Ctirad krásu její – zahoří milostnými city pro ni,osvobodí ji, ona připraveným nápojem obveselí a opojíjak Ctirada tak zbrojnoše až k spánku. – Na dané znamenílesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu, hrůza všeobecného vraždění,vzteklost nasycené pomsty Šárky – toť konec skladby.“

Z českých luhů a hájů

• V této symfonické básni se oslavuje krása české krajiny.• Pro Smetanu byla inspirací krajina kolem Jabkenic, kde pobýval na sklonku svého života u své dcery Žofie.

Tábor

Smetana považoval dobuhusitství za vrcholnéobdobí českých dějin. Symfonická báseň Táborje oslavou tohoto období.Podkladem básně jehusitský chorál Ktož jsúboží bojovníci, který seV různých podobáchobjevuje po celou dobuskladby.

Titulní strana k partituře Táboru.

Blaník

Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (ilustrace Věnceslav Černý)

Blaník

• Hudebně začíná Blaník přesně tam, kde končí Tábor a objevují se v něm i obdobné motivy.

• V symfonické básni opět zazní husitský chorál, ale tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části Blaníku. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu.

Zdroje a citace

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bedřich Smetana [online]. c2013 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bed%C5%99ich_Smetana&oldid=9759651>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Má vlast [online]. c2013 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C3%A1_vlast&oldid=9738890

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Symfonická báseň[online]. c2012 [citováno 22. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Symfonick%C3%A1_b%C3%A1se%C5%88&oldid=9296651>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vltava [online]. c2013 [citováno 23. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vltava&oldid=9695444>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Přírodní park Česká Kanada [online]. c2012 [citováno 23. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_park_%C4%8Cesk%C3%A1_Kanada&oldid=9195143>

Použitá literatura

VRKOCOVA, Ludmila. Slovníček hudebních osobností. 1. vyd. Praha: L. Vrkočová, 1999, 199 p. ISBN 80-901-6115-4.