číslo: VY_32_INOVACE_19_07

Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768

Název: Alexandr Veliký

Autor: Mgr. Eva Vondrková

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Předmět: Dějepis

Ročník: 6. ročník

Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Metodický list – anotace:

Didaktický učební materiál Alexandr Velikýslouží k vizuální podpoře výkladové částihodiny. Prezentaci uzavírá souhrnný text svynechanými pojmy. Jeho doplněním žáci

získajípoznámky, které si mohou opsat do sešitu. Nadalší straně jsou vysvětlena pravidla hryGordický uzel, která tematicky souvisí sprobíranou látkou.

Pravidla hry Gordický uzel

Žáci vytvoří těsný kruh. Každý žák zavře oči a zvedne nad hlavu levou ruku, kterou se snaží uchopit ruku nějakého spolužáka. Totéž pak žáci učiní s pravou rukou, aniž by pustili levou ruku. Tak vznikne propletenec – gordický uzel. Úkolem žáků je se rozmotat, aniž by se vzájemně pustili – mohou podlézat, přelézat, stát zády do kruhu, ale nesmí se pustit!!!!

Alexandr Makedonský

Narodil se roku 356 př. n. l . v Pelle, hlavním městě Makedonie.

Jeho otec byl Filip II. Makedonský.

Králem se stal Alexandr ve 20 letech, po otcově smrti.

Jeho učitelem se stal řecký filozof Aristoteles.

Vlastnosti Alexandra Makedonského

„…měl krásnou postavu, byl velmi vytrvalý v práci a hbitý. Duševně byl svrchovaně odvážný a ctižádostivý, nadevše miloval nebezpečí a obzvláště velikou péči věnoval bohům… nenasytně toužil po slávě. Dovedl v ještě nejasné situaci přesně rozpoznat, co je třeba učinit, a velmi šťastně uměl vyvodit z daných skutečností pravděpodobný následek. Ve vojsku zavedl s dokonalou znalostí věci bezvadnou organizaci, výzbroj a disciplínu. V tom, jak dovedl pozdvihnout odvahu vojáků, naplnit je dobrou nadějí a svou vlastní

nebojácností je v nebezpečí zbavit strachu, vtom všem byl rozený mistr… Do všech důsledkůdodržoval uzavřené smlouvy a závazky, přitomvšak dával bedlivě pozor, aby nebyl od záludníkůzaskočen, při svých vlastních zábavách byl napeníze velmi šetrný, avšak vůči přátelům neznalajeho dobročinnost mezí.“ (Arriános: Tažení Alexandra Velikého)

VYPIŠ VŠECHNY VLASTNOSTI ALEXANDRA VELIKÉHO POMOCÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN!!!

Alexandr Makedonský a DiogenésDiogenés ze Sinópé byl

řecký filozof a politik. Známý je jeho výrok z

rozhovoru s Alexandrem. Ten ho vyzval, ať si zvolí přání, které mu bude splněno. Diogenés odpověděl: „Ustup mi ze slunce.“ Na to Alexandr řekl: „Kdybych nebyl Alexandrem, chtěl bych být Diogenem.“

JAK JSI VÝROKŮM POROZUMĚL/-A? VYSVĚTLI!

Diogenés prý neměl žádný majetek a žil v sudu.

Říše Alexandra Velikého

Jeho snem bylo vytvořit mohutnou světovou říši. Nejdříve pronikl do Malé Asie . Se svým

vojskem přezimoval ve městě Gordiu. To bylo známé tzv. gordickým uzlem. Kdo by jej dokázal rozvázat, stal by se podle pověsti pánem celé Asie. Alexandr tento uzel přesekl mečem.

Rčení o gordickém uzlu dodnes vyjadřuje složitou situaci, kterou lze vyřešit jednoduchým rozhodným způsobem.POJĎTE SI TO VYZKOUŠET!!! ZAHRAJTE SI

HRU GORDICKÝ UZEL…

Alexandr přesekává gordický uzel.

Pak táhl dál na jih, do Egypta. Jeho obyvatelé ho vítali jako osvoboditele z perské nadvlády. Zdržel se zde rok. Založil tu přístavní město, jež neslo jeho jméno – Alexandrie. Město se stalo centrem vědy. Byla zde založena „akademie věd“ nazvaná Múseion. Mimořádně proslulá byla i alexandrijská knihovna, v níž bylo uloženo přes několik set tisíc papyrových svitků. Budova novodobé

alexandrijské knihovny

U vjezdu do přístavu stával maják na ostrově Faru. Byl vysoký 140 m a právě pro svoji výšku byl považován ve starověku za jeden z divů světa.

ZNÁŠ DALŠÍ STAROVĚKÉ DIVY

SVĚTA? KOLIK JICH BYLO A DOCHOVALY SE DO DNEŠNÍ DOBY

NĚJAKÉ?

7 starověkých divů světa

Feidiův Zeus v Olympii

Artemidin chrám v Efesu

Mauzoleum v Halikarnassu

Rhodský kolosMaják na ostrově FaruEgyptské pyramidyVisuté zahrady

Semiramidiny

Z Egypta zamířil Alexandr se svým vojskem (řečtí i makedonští vojáci) do Persie.

Zvítězil ve všech bitvách, a tak porazil perského krále Dareia III.

Na dobytých územích zakládal města (70) pojmenovaná Alexandrie.

Jako důkaz přátelských úmyslů po dobytí Persieuspořádal Alexandr hromadnou svatbu 10 tisíc

svých vojáků s perskými dívkami.

Vítězstvím nad Persií Alexandrovy výboje neskončily. Jeho novým cílem bylo ovládnout Indii. Došel až k řece Indu. Vojáci těžce snášeli nezvyklé přírodní podmínky – trpěli nedostatkem potravin a pitné vody. Nepřetržitými pochody a boji byli vysíleni. Odmítli jít dál.

Indický král Póros disponoval jednotkou válečnýchslonů, s nimiž se Řekové v boji ještě nestřetli. V

bitvě u Hydaspes byli Indové poraženi, ale na Ale-xandra zapůsobila Pórova udatnost, a tak ho ustano-

vil svým satrapou. Nově vzniklé město pojmenoval Bu-kefala na počest svého koně, který v bitvě zahynul.

Alexandr byl nucen se vrátit do Babylonu, který sestal hlavním městem jeho říše. Rok po svém návratur. 323 př. n. l. náhle onemocněl a zemřel. Bylo mu

32 let. Alexandrova smrt zůstává obklopena nejasnostmi. Žádný pramen není zcela spolehlivý.

Jedna z variant jeho skonu je, že byl otráven, nejpravděpodobněji se však jeví varianta recidivy malárie nebo tyfu. Této teorii nahrává i fakt, že Alexandrovo zdraví bylo podlomeno léty nezřízeného pití a zraněními z válek, což přivodilo celkovou slabost organismu.

Alexandr Makedonský vytvořil největší říši, jaká kdy do té doby na světě existovala.

Pro své neobyčejné vojenské úspěchy získal titul Alexandr Veliký.

Rozpad říše

Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla. Mohutná říše byla rozdělena mezi jeho

diadochy = vojenské velitele.Tyto tři samostatné státy – království spravovali

Ptolemaiovci v Egyptě, Seleukovci v Asii a Antigonovci v Makedonii.

Přesto všechny státy vzniklé na území bývalé Alexandrovy říše se staly součástí římské říše.

Egypt se stal součástí římské říše r. 30 př. n. l. KDO BYL POSLEDNÍM EGYPTSKÝM

PANOVNÍKEM?

Helénistická kultura

V zemích, které ovládl Alexandr, se šířila řecká vzdělanost. Ale i Řekové přejímali nové poznatky z kultur východních zemí. Tímto vzájemným působením vznikla nová kultura – helénistická.

PAMATUJ!!!!

Helénistická kultura =

vzájemné ovlivnění a

promísení řecké aorientální kultury.

Doplň vynechaná slova, tak získáš poznámky, které si opiš do sešitu:

Alexandr ______Syn _______, byl vz______, cti______,schopný voj______. Učil ho filozof _____.Jeho snem bylo vytvořit mohutnou světovou říši– táhl do M____ A____, E____, P____ aI____ (zde neúspěch). Hlavním městem říše byl___. Zakládal města, nejznámější je _______ vEgyptě (m____, k____). Prolínáním řecké aorientální kultury vznikla nová ______ kultura. PoAlexandrově smrti nastaly války a došlo k

rozdělení říše mezi jeho _____ = vojenské ____. V E____ vládli P____, v A____ S____

a v M_____ A_____. Přesto se všechny státystaly součástí ř____ ř____.

Správné řešeníAlexandr VelikýSyn Filipa II., byl vzdělaný, ctižádostivý, schopnývojevůdce. Učil ho filozof Aristoteles. Jeho snem bylo vytvořit mohutnou světovou říši – táhl do Malé Asie, Egypta, Persie a Indie (zde neúspěch).Hlavním městem říše byl Babylon. Zakládal města,nejznámější je Alexandrie v Egyptě (maják, knihovna). Prolínáním řecké a orientální kulturyvznikla nová helénistická kultura. Po Alexandrověsmrti nastaly války a došlo k rozdělení říše mezi

jehodiadochy = vojenské velitele. V Egyptě vládliPtolemaiovci, v Asii Seleukovci a v MakedoniiAntigonovci. Přesto se všechny státy staly součástířímské říše.

Citace – zdroje:

BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Lubor KYSUČAN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2011, 139 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-291-4.

MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis: pravěk a starověk pro základní školy. Vyd. 4., v Práci 2. Praha: Práce, 1995, 92 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0338-6.

LINHART, Jiří. Dějepis 6 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007, s. 104-105. ISBN 9788072382088.

Strana 1,4,10,14,15,16,17,18,19,20,21:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Alexandr Veliký [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný z

WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandr_Velik%C3%BD&oldid=10304502

o Strana 7, 8: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Díogenés ze Sinópé [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný

z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=D%C3%ADogen%C3%A9s_ze_Sin%C3%B3p%C3%A9&oldid=10165163>

o Strana 11:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Alexandrie [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013]. Dostupný z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandrie&oldid=9893130> o Strana 12:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Maják na ostrově Faru [online]. c2013 [citováno 9. 05. 2013].

Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maj%C3%A1k_na_ostrov%C4%9B_Faru&oldid=10196676>

Strana 13:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Sedm divů světa [online]. c2013 [citováno 13. 05. 2013]. Dostupný z

WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sedm_div%C5%AF_sv%C4%9Bta&oldid=10215428>