CIZORODÉ LÁTKY

TOXIKOLOGIE

CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ)LÁTKY (CL)

CL v životním prostředí člověka se týkají především faktorů:

• chemických• biologických (mikroorganismy)• fyzikálních – (radionuklidy)

TOXIKOLOGIE• 1.Chemická – vlastnosti jedů, jejich

analýza a zneškodňování• 2. Lékařsko-klinická – nauka o jedech,

jejich otravách a léčení• 3. Ekotoxikologie: pohyb jedovatých látek

v přírodě, tj. v půdě, vodě a vzduchu(musí se však zabývat i dynamikou přestupů:půda-rostlina-živočich)

OSUDY JEDŮ V ORGANISMU

Každý jed se v organismu chová jinak

• Jedy se v organismu:

»částečně rozkládají»částečně se mění»částečně se ukládají»částečně se vylučují

V těle probíhají:• Oxidace

• Redukce

• Štěpení

• Syntéza na nejedovaté.sloučeniny

Hlavní detoxikační stanicí v těle jsou játra:

(jedy se zde nejvíce ukládají)

Jedy se z těla vylučují:

• Močí• Pevnými výkaly• Žlučí• Slinami• Potem• Dechem

ŠKODLIVÉ LÁTKY MOHOU PŮSOBIT

• Karcinogenně• Kokarcinogenně• Teratogenně• Mutagenně

KARCINOGENNÍ LÁTKY

Patří mezi ně fyzikální faktory, chemické sloučeniny a některé viry, kterými lze u pokusného zvířete bezpečně vyvolat nádorové bujení.

KARCINOGENY• 1. Anorganické• 2. Alifatické• 3. Aromatické

(uhlovodíky,aminy,azosloučeniny)• 4. Heterocyklické• 5. Polymery

PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ KARCINOGENY

• A. Bakteriální• B. Produkty plísní a hub• C. Vyšší rostliny• D. Živočišné organismy - metabolity

ONKOGENNÍ VIRY

KOKARCINOGENY

Samy o sobě nevyvolávají zhoubné bujení, ale jejich přítomnost stimuluje vlastní

karcinogeny

TERATOGENY

Teratogeneze je účinek jedovatých látek na zárodek v těle matky (tj. během embryonálního vývoje s vyvoláním „malformací“)

TERATOGENEZE PŮSOBÍ:

• 1. částečné nebo úplné zničení embrya

• 2. na vyvolání místních zánětlivých změn, vedoucích k poruše vývoje

• 3. změnu v pH (reakci), vyvolává poruchu indukčních pochodů

• 4. na porušení látkové přeměny

Nejcitlivější jsou lidská embrya do tří měsíců těhotenství

MUTAGENY

MUTAGENY (chemomutageny)

Jedy způsobují změny v genetické informaci. Jsou to velmi nebezpečné látky působící dlouhodobě. Jejich působení se těžko stanoví(kadmium, arsén, některé polycykl. arom. uhlovodíky, trichloretan,, HCH aj.)

Základní pojmy hygienicko-toxikologického hodnocení chemických látek

• TOXICITA – schopnost chemické látky poškodit organismus člověka nebo zvířat

• RIZIKO – je pravděpodobnost, že chemická látka působí škodlivě ve výrobě nebo spotřebě

Faktor bezpečnosti

Při posuzování chemických látek vycházíme z:

• Předpokladu nebo z podezření, že ohrožují zdraví člověka

• Rozsahu výroby a použité látky• Stálosti látky v prostředí• Kumulace látek v prostředí a v biolog.

systémech• Charakteru populace, která je exponovaná

EXPOZICEMnožství chemické látky, které se dostane do organismu, v úvahu se bere koncentrace látky a časové relace

BIOLOGICKÝ ÚČINEK

Za koncentraci (dávku) nemající nepříznivý účinek se považuje takové množství látky, při kterém nejsou pozorovány změny:funkční činnosti, morfologie, růstu, vývoje populace, rozmnožování a dožití.

TOXICKÝ ÚČINEK CHEMICKÝCH LÁTEK

Hodnotí se na základě pokusů na zvířatech

• Akutní účinek – jednorázová dávka, opakovaná 1 až 10 denní expozice

• Subakutní účinek – 30 denní expozice• Chronické působení• 90 – denní expozice• 6 – měsíční expozice• 2 –roční expozice• Doživotní expozice

Hlavní účinky, které se zkoumají

• Karcinogeneze

• Teratogeneze

• Mutageneze

Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek

Jde o koncentraci, která nemá na člověka ani přímý ani nepřímý vliv,nesnižuje jeho práceschopnost, neovlivňuje negativně jeho subjektivní pocity ani náladu. Nemůže ovlivnit jeho zdraví.

Definice v oblasti příjmu škodlivých látek

• 1.Akumulace: Obohacování organismů antropogenními nebo přirozenými chemikáliemi z prostředí, které vede ke zvýšení koncentrace v tělech nebo jeho částech vzhledem k příslušnému mediu.

• 1a.Bioakumulace: je používán tehdy, když při příjmu určité látky je prokázáno spolupůsobení biologických procesů, např. při příjmu závislém na energii.

2.Kumulace

3.Obohacování:

mluvíme o něm tehdy, když poměr:KA (koof.akumulace) je větší než 1.

4. Kontaminace: representuje zatížení něčeho cizí látkou.Výraz je používán k popsání stavu organismů a jejich prostředí ve smyslu zatížení.

5. Dekontaminace:snižování stupně kontaminace organismu a jeho prostředí.

6. Eliminace: odstranění škodlivé látky z organismu nebo biotopu.

Kontaminující látky

Okolnosti, za kterých dochází k primární (exogenní) či sekundární (endogenní) kontaminaci potravního řetězce člověka organickými a anorganickými škodlivinami,lze shrnout do následujících bodů:

Zemědělská produkce:• Používání pesticidních přípravků• Hnojení (toxické kovy, zvláště Cd)• Imisní zátěž• Použití zálivkové povrchové vody• Napadení mikroorganismy, zejména

plísněmi (mykotoxiny)

Skladování a zpracování• Posklizňová aplikace pesticidů

• Vznik toxických degradačních produktů

• Napadení mikroorganismy

Prioritní kontaminanty:

• toxické minerální látky, (kovy, metaloidy aj. anorganické sloučeniny)

• radioaktivní isotopy• mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny• halogenované organické sloučeniny

Nejdůležitější toxické prvky:• Olovo

• Kadmium

• Rtuť

• Arzen

TOXINY MIKROORGANISMŮ

1. MYKOTOXINY

ZDROJ:• Plesnivé potraviny• Rezidua v živočišných tkáních a

produktech• Výrobky získané s využitím kulturních

plísní• Produkty biotechnologií

SKUPINY MYKOTOXINŮ• AFLATOXINY

• STERIGMATOCYSTIN

• OCHRATOXIN

• PATULIN

2. BAKTERIÁLNÍ TOXINY• BOTULOTOXINY

• OSTATNÍ BAKTERIÁLNÍ TOXINY

TOXICKÉ MINERÁLNÍ LÁTKY

DUSIČNANY A DUSITANY

RADIONUKLIDY• Záření α

• Záření β

• Záření γ

Obsah a dávka radioaktivního záření

RADIONUKLY PODLE NEBEZPEČNOSTI ZÁŘENÍ

• Skupina s velmi vysokou radiotoxicitou

• Skupina s vysokou radiotoxicitou

• Skupina se střední radiotoxicitou

• Skupina s malou radiotoxicitou

POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY PAU

• vznik procesy spalování

• zdroje:»Antropogenní

»neantropogenní

PERZISTENTNÍ ORGANOCHLOROVÉ

SLOUČENINY

• PCB

• PCDD, PCDF

Chemické látky legislativa

• 356/2003 Sb.• 345/2005 Sb.• 222/2006 Sb.