Co se nepodařilo převázat aneb

„původní“ vazby v rajhradské

klášterní knihovně

PhDr. Jindra Pavelková

Olomouc, 30.10.2013

První doklady o vazbách knih – 2. polovina 17. stol.

za probošta Coelestina Arleta (1666-1683)

brněnský knihař Georg Leuthner (Leitner) – 70. léta

první snaha o pohledovou unifikaci

prkénková vazba potažená bílou vepřovicí s ornamentální slepotiskem a

dvěma sponami

používáno první rajhradské supralibros na přední i zadní desce

2

3

4

Poč. 18. století – proměna vazeb

bílé pergamenové vazby

použití na fond tištěný ale

zejména na fond rukopisný

brněnští knihaři Benedikt

Schreiber (poč. 18. stol.) a

Martin Lier (20. léta 18. stol.)

Účty za knihařské práce

v letech 1670-1721

po roce 1764 po celou dobu správy probošta Otmara Conrada

Ivan Stiler – laik, který po roce 1721 zřídil v klášteře knihařskou dílnu

účty dnes nedochované

5

Otmar Conrad (1764-1812)

lepenkové desky, potažené teletinou se zlacenými hřbety

teletinovými zlacenými hřbety opatřovány i starší vazby

knihy vázány opět v Brně u

- Vincence Milda a jeho vdovy

- Josefa Berna

- Wolfa (od r. 1790), Jakuba a Dominika Sauera (od r. 1804)

zavedeno nové supralibros a aliančním znakem a dvě exlibris

osobní Conradovo supralibors – stejné jako klášterní, doplněno

písmeny O:C:P:R

6

7

8

Doba sekularizací

před vlastními sekularizacemi zisk knihovny olomouckého

sufragána Jana Václava Xavera, svobodného pána z Freyenfelsu

erbovní supralibros bez legendy

erbovní exlibris s legendou: Joannes Wenceslaus Xauerius L.

Baro de Freyenfels Dominus in Lösch Abbas Schimogiensis Eccl.

Wratis. Collegi ad S. Crucem Canonicus

Jednotná úprava hřbetů dole s nápisem L.B. Freyenfels a

signaturami typu „A 26“

9

10

Doba sekularizací

brněnští františkáni X mikulovští kapucíni

hřbety knih natřeny šedou olejovou barvou

knihy mikulovských kapucínů jinak upravené nápisy na hřbetě –

nahoře je název díla a dole signatura

11

12

Doba sekularizací

dominikáni u sv. Michala v Brně

papírový štítek na horním okraji hřbetu se signaturou typu „G.

3“

13

14

Doba sekularizací

brněnští kartuziáni

není jednotná úprava vazeb

identifikace podle supralibros

tisky z 16. století - vyobrazení Boha Otce s ukřižovaným Kristem

a Duchem svatým s legendou „Sigillum Domus Brunensis S.

Trinit. ordin. Carth.“

Tato podoba rovněž na mladších, většinou dřevěných vazbách

potažených vepřovicí se slepotiskem

vazby pergamenové - menší zlacené supralibros

15

Doba sekularizací

Otmar Conrad – snaha po pohledové unifikaci

pokud ponechána původní vazba, upraven alespoň hřbet

přelepování exlibris původního majitele

na původní vazby umisťováno klášterní supralibros

při celkové převazbě knihy použita nejčastěji pergamenová vazba

méně časté převazby – teletina či hovězina

při úpravě hřbetu použita teletina či hovězina se zlaceným

slepotiskem

nejvíce převazovány knihy z kapucínských a minoritských

klášterů

16

17

DĚKUJI ZA POZORNOST

PhDr. Jindra Pavelková

Moravská zemská knihovna v Brně

Kounicova 65 a

601 87 Brno

Jindra.Pavelkova@mzk.cz

Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén

www.rajhradskyklaster.cz

18