Co Se Ve Skolach Neuci

7/25/2019 Co Se Ve Skolach Neuci

1/26

1980-1992- Salvador. Pod zminkou zhorujc se vnitn situace v zemi, kter by mohla perst do

obansk vlky, Spojen stty zpotku rozily svou vojenskou ptomnost v Salvadoru skrze

nasazen poradc. Pot zaaly provdt speciln operace s vyuitm vojensko-pionnho potencilu

Pentagonu a Langley. Dkazem toho je fakt, e asi 20 Amerian bylo zabito nebo zranno pi

nehodch vrtulnk a letadel bhem provdn przkumnch nebo jinch mis nad bojitm. Existujtak dkazy o americk angaovanosti v pozemnm boji. Vlka oficiln skonila v roce 1992. Stla

Salvador 75 000 mrtvch civilist a americk ministerstvo financ 6 miliard dolar odebranch z kapes

daovch poplatnk. Od t doby dn sociln zmny v zemi nenastaly. Hrstka bohatch stle vlastn

a dzemi, chud se stali jet chudmi, opozice se potlauje eskadrami smrti. Napklad eny byly

zaveny na stromech za jejich vlastn vlasy, byla jm useknut prsa, vystien vnitek genitln oblasti

a nasazen jim na tv. Mum byl uznut penis a stren jim do pusy, dti byly roztrhny ostnatm

drtem pmo ped jejich rodii. To ve bylo provedeno ve jmnu demokracie americkmi odbornky

a tak kad rok umralo nkolik tisc lid. Aktivn se na vradch podleli amerit absolventi GraduateSchool of the Americas (School of the Americas), kter je znm pro jej vcvik muen a teroristick

aktivity.

Na prelomu roku 1980 se po sjednoceni peti levicovch skupin s komunistickou stranou a za

podpory SSSR pokusilo o statni prevrat s cilem nastoleni komunismu v zemi. Spojene Staty

vyslaly do zem 55 poradcu vyzbrojenych pouze osobnmi zbranmi, tj. pistolemi. Za celou

dobu konfliktu jich zemrelo celkem 15. Na excesech se podilely obe strany, tj. levicovi fanatici

stejne tak jako vladni vojska, americti poradci se na zadnych zvrstvech aktivne sami

nepodileli.

80. lta- V Hondurasu funguj vojensk komanda smrti, vycvien a zaplacen USA. Poet obt

zabitch v tto zemi se odhaduje na destky tisc. Mnoz dstojnci z tmu smrti byli vykoleni ve

Spojench sttech. Honduras se promnil na vojenskou zkladnu pro boj USA proti Salvadoru a

Nikaragui.

Z celkovho poctu 55 poradcu se tezko vyrabi zakladny. Vladni vojska byla vyzbrojena USA,

zatmco komuniste byli vyzbrojeni Rusy. Honduras se tedy na zadnou vojenskou zakladnu

Ameriky k zadnemu boji nestal.


2/26

1980-Vojensk pomoc Irku kvli destabilizaci novho protiamerickho reimu rnu. Vlka trvala

10 let a poet obt se odhaduje na jeden milion. Amerika protestuje, kdy se OSN sna odsoudit

irckou agresi. Spojen stty navc vymaou Irk ze seznamu zem, kter podporuj terorismus.

Souasn Amerika tajn posl pes Izrael rnu zbran v nadji, e se zde uskuten pro -americk

pevrat.

Spojene Staty se v konfliktu angazovaly nejprve jako neutralni strana. Pi pohybu sovtskch

vojsk zaznamenanych u iranskych hranic bylo dokonce Rusko varovano, ze USA se budou pi

jejm poruseni aktivne angaovat na strane Iranu. USA nemela sIrakem diplomaticke vztahy,

a tud ani primo zatek vlky neovlivnila. Iran se roku 1980 nasilim a proti vsem

diplomatickym zvyklostem zmocnil pracovniku ambasady USA v Teheranu. Byvaly

president Iranu Rafsanjani se vyjadril nasledovne: Jak jsem se jiz vyjadril, neverim, zeAmerika hrala primou roli v zahajeni vlky..(doslovna citace: Former Iranian presidentAkbar

Hashemi Rafsanjaniexplained his view on the matter in 2008: " I have said before that I do not

believe that America directly played a role in starting the war. I don't believe any sane person

could possibly subscribe to this view.)

1980- Kamboda. Pod tlakem americk organizace World Food Program vysl Thajsku potravinyza cenu 12 milion dolaru, tyto potraviny dostane kmen Rudch Khmr, tj. pedchoz vlda

Kambodi, kter je zodpovdn za zabit 2,5 milionu lid za 4 roky vldy. Krom toho, Amerika,

zpadn Nmecko a vdsko poskytuj stoupencm Pol Pota pes Singapur zbran, gangy Rudch

Khmer terorizuj Kambodu jet 10 let po pdu reimu.

Rudi Khmerove, tito fanaticti a primitivni hrdlorezove vyznavajici marxistickou ideologii jsou

tak natolik nechvalne znami, ze jejich spojeni sneziskovou organizaci zajistujici dodavky

jidla (world food program) je tak absurdni, ze snad doufam nen poteba se o jakekolim

spojeni ci dokonce vine USA vbec teba bavit.

1980- Itlie. V rmci Operace Gladio Amerika zprostedkuje vbuch na ndra v Bologni, je zabito

86 lid. Clem bylo zdiskreditovat komunisty v nadchzejcch volbch.
https://en.wikipedia.org/wiki/Akbar_Hashemi_Rafsanjanihttps://en.wikipedia.org/wiki/Akbar_Hashemi_Rafsanjanihttps://en.wikipedia.org/wiki/Akbar_Hashemi_Rafsanjanihttps://en.wikipedia.org/wiki/Akbar_Hashemi_Rafsanjanihttps://en.wikipedia.org/wiki/Akbar_Hashemi_Rafsanjanihttps://en.wikipedia.org/wiki/Akbar_Hashemi_Rafsanjani


3/26

Pricinou pro vytvoen st hnut odporu (jej soust Gladio bylo) se stalo prohlenJ. V.

Stalinana setkn vchodoevropskch initel. Na nm Stalin prohlsil, e... vojensk pevaha

tbora mru je jen doasn a potrv 4 - 5 let. Do t doby mus komunist ick armdy osvoboditzpadn Evropu od kapitalismu a promnit ji na oblast socialismu... v reakci na to mnohe

clenske zeme NATO vytvorili sit skladist zbrani a partyzanskych odd ilu po ocekavanem utoku

a obsazeni zemi svazy vojsk SSSR. Zminovany bombovy utok byl proveden pravicovymi

italskymi radikaly, jejichz pripadne napojeni na USA je nesmyslne, protoze z nej ani nikdy

nebyli obvineni.

1980 -Jin Korea. S podporou Amerian byly zabito tisce demonstrant ve mst Kwangju. Protest

byl namen proti pouvn muen, masovmu zatkn, zmanipulovan voleb a osobn proti

americk loutce Chun Doo Hwanovi. O nkolik let pozdji mu Ronald Reagan ekl, e udlal hodn

pro udren 5 000 let star tradici oddanosti svobod.

Povstani inicioavane komunistickmi sympatizanty bylo potlaceno vojenskym reimem Jizni

Koreji. Celkem prislo o ivot az 606 lidi, tedy zadne tisice. Aktivni role USA nulova.

President Chun Doo Hwan v tuto dobu jet aktivne neprevzal urad. V roce 1988 po

stabilizaci situace predal vladu radne demokraticky zvolenmu vitezi voleb. Jizni Korea se

pozleze stava jednou z nevyspelejsich a dynamicky se rozvjejcch ekonomik svta po

odstraneni nebezpe komunistickho zla.

1981- Zambie. Americe se velmi nelbila vlda tto zem, jeliko nepodporovala Amerikou

podporovan apartheid v Jin Africe. Take se Amerian snaili zorganizovat pevrat, kter mliprovst zambijt disidenti s podporou jihoafrickch vojsk. Pokus o pevrat se nezdail.

V Zambii se zadny pokud o prevrat v roce 1981 nekonal. Amerika uvalila na Apartheid v Jizni

Africe embargo, a tutiz je nesmyslem tvrdit, ze USA tuto zemi podporovaly.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Visarionovi%C4%8D_Stalinhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Visarionovi%C4%8D_Stalinhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Visarionovi%C4%8D_Stalinhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Visarionovi%C4%8D_Stalinhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Visarionovi%C4%8D_Stalinhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Visarionovi%C4%8D_Stalin


4/26


5/26

Po prichodu komunistickch povstalcu na scenu jim SSSR krome poradcu dodala zbrane

v celkove hodnote 3 miliard dolaru. USA v dob studene vlky samozrejme podporovala

druhou, tj. nekomunistickou opozici. V roce 1989 po volbch se situace konecne stabilizuje.

1982 -Vlda jihoafrick republiky Surinam zaala provdt socialistick reformy a pozvala kubnsk

poradce. Americk zpravodajsk sluby podporovaly demokratick a pracovn organizace. V roce

1984 pro-socialistick vlda odstoup jako vsledek dobe organizovanch obanskch nepokoj.

1982-1983-Teroristick tok 800 americkch marik proti Libanonu. Opt mnoho obt.

1982 - Guatemala. Amerika pomh dostat se k moci generlovi Efrainovi Rios Monttovi. Po 17

mscch ve funkci zniil 400 indinskch vesnic.

V boji vladnich jednotek proti marxistickym povstalcum pouzil general jednoduchho

receptu; Pokud jste snami, dame vam najist, poku jste proti nam, zabijeme vas. Timtozpusobem se mu podarilo tyto levicove rebely porazit.

1983 -Vojensk intervence v Grenad, asi 2 000 marik. Znien stovek ivot. V Grenad probhla

revoluce, kter pivedla k moci skupiny levicov orientace. Nov vlda tto mal ostrovn zem se

snaila provdt ekonomick reformy spomoc Kuby a Sovtskho svazu. Spojen stty se obvaly

exportu kubnsk revoluce. Navzdory skutenosti, e vdce grenadskch marxist Maurice Bishop

byl zabit ostatnmi leny strany, Spojen stty se stejn rozhodly Grenadu napadnout. Formln verdikt

o pouit vojensk sly byl vyhlen Organization of Eastern Caribbean States, dvodem pro

zahjen vojensk operace byly amerit studenti jako rukojm. Americk prezident Ronald Reaganekl, e se pipravuje kubnsko-sovtsk okupace Grenady, a e v Grenad jsou sklady zbran, kter

mohou bt pouity mezinrodnmi teroristy. Po dobyt ostrova (1983) bylo zjitno, e studenti nejsou

dreni jako rukojm a sklady byly pln starch sovtskch zbran. Ped invaz USA oznmily, e na

ostrov je 1 200 kubnskch commandos. Pot vylo najevo, e Kubnc na ostrov nebylo vce ne

200, z nich tetina byli civiln specialist. lenov revolun vldy byli zateni a pedn americkmi


6/26

vojky do USA. Soud, jmenovan novou vldou, je odsoudil k trestm vzen. Shromdn OSN

podstatnou vtinou odsoudilo tuto akci. Prezident Reagan k tomu ekl: Tohle ani nenaruilo mou

sndani.

Dodnes tuto okupaci grenadsky lid slavi jako statni svatek Den dikuvzdanijakotopoctu americkmu lidu za to, ze zemi zbavil levicovho dikttorskho zla.

1983- Destabilizan innost v Angole: podpora ozbrojench protivldnch sil, teroristick toky a

sabote v podnicch.

Marxisticko leniniska frakce spodporou kubanskeho expedinho sboru vyzbrojenym

ruskmi zbranmi se znazi zaehnout komunistickou revoluci vzemi. Proti nim stoji hnuti

UNITA podporovane USA.

1984-Amerian sestelili dv rnsk letadla.

Po agresivnim pokusu Irancu o napadeni plavidel (tankeru) neutrlnch sttu 2 stihacky

Saudske Arabie iranske letadlo sestrelily. Americane tedy v tomto pripade nesestrelili nikoho.

1984- Amerika nadle financuje protivldn povstalce v Nikaragui. Kdy Kongres oficiln zakzal

pevdt penze do rukou terorist, CIA jednodue klasifikuje finann prostedky jako tajn. Krom

penz zskvali contras i innj pomoc: Nikaragujci chytili Ameriany jak pokldaj miny ve tech

zlivech, to znamen, e vedli typickou teroristickou innost. Vc byla projednna u Mezinrodnho

soudnho dvora, Amerika byla odsouzena k zaplacen 18 miliard dolar, ale nevnovala tomu

pozornost.

Zaminovani pristavu bylo snahou omezit priliv penez na podporu komunistickho hnuti

sandinistas. Miny byly neskodne, cilem bylo pouze to, aby byly dost hlasite na to odradit

dal lode od pokusu pristat a vylozit zbo. Po ohromnch dodavkach zbrani a financi od

SSSR a Kuby nutne USA reagovaly tim, ze podporili nekomunistickou stranu v konfliktu.


7/26

1985- ad. Vlda veden prezidentem Habrm byla podporovan Ameriany a Francouzi. Tento

represivn reim pouval nejstranj muen, plen lid zaiva a jin techniky zastraovn obyvatel:

elektrick oky, vloen vfukovho potrub vozidla lovku do st, dren v jedn cele s hnijcmi

mrtvolami a hladomor. Je doloeno znien stovek zemdlc na jihu. Vcvik a financovn reimu

zajiovaly USA.

Po nahle libyjske okupaci Cadu se americko-franzouske sily spojily v podpore tamni vldy

v boji proti Kadaffiho vetrelcum. Ti byli nakonec ze zem vypuzeni vroce 1988.

1985 - Honduras. USA vyslaj odbornky na muen a vojensk poradce pro nikaragujsk contras, kte

jsou znm svm brutlnm a sofistikovanm muenm. Spoluprce Ameriky s vlivnmi obchodnky sdrogami. Jako kompenzaci hondurask vlda dostane 231 milion dolar.

USA jsou jednou ze zemi, kterpevedm v80tych letechvedla neltostnou protidrogovou

valku. Drogova konspirace USA je proto smesna.

1986- tok na Libyi. Bombardovn Tripolisu a Benghz. Mnoho obt. Dvodem byl teroristick

tok, kter spchali agenti libyjskch tajnch slueb na diskotce v zpadnm Berln, populrn mezi

americkmi vojky. V kvtnu 1986 bhem cvien americk flotily byly potopeny dv libyjsk vlen

lod, dal byla pokozena. Na otzku novin, zda vlka zaala, mluv Blho domu ekl, e probhly

pokojn mosk manvry v mezinrodnch vodch. Dal komentnensledoval.


8/26

Odveta za libyjsky teroristicky utok v Berline. Celkovy poet obeti nepresahl 60.

1986-1987- Vlka tanker mezi Irkem a rnem. toky letectva a nmonch sil vlcch stran na

ropn pole a tankery. Spojen stty vytvoily mezinrodnmi sly k ochran pepravy v Perskm zlivu.

Tm zapoala stl ptomnost americkho nmonictva v Perskm zlivu. Nevyprovokovan tokUSA na rnskou lo v mezinrodnch vodch, znien rnskch ropnch ploin.

Po napadeni kuvajtskych tankeru byly nmonictvem USA zniceny 4 iranske rychle cluny a 2

ropne plosiny. O zadny nevyprokovny utok se tedy nejednalo a uz vbec ne vmezinrodnch

vodach.

1986 - Kolumbie. Americk podpora proamerickho reimu v boji proti drogm. Do Kolumbie

bylo pevezeno velk mnostv vojenskho materilu pot, co kolumbijsk vlda prokzala svou

loajalitu k USA: v socilnch istkch. Jednalo se o znien odborovch pedk a len vce i mn

vznamnch hnut a organizac, zemdlc a nevhodnch politik pro oitn zem od

protiamerickch a protivldnch element. Aktivn se pouvalo brutln muen, napklad v letech


9/26


10/26

1987-1988- USA pomhaj Irku v jeho vlce proti rnu nejen zbranmi, ale i bombardovnm. Navc

Spojen stty a Britnie poskytly Irku zbran hromadnho nien, vetn smrtcho plynu, kterm

bylo otrveno 6 000 civilist v kurdsk vesnici Halabja. Prv tento ppad citoval Bush v pedvlen

rtorice v ospravedlnn americk agrese v roce 2003. O skutenosti, e chemick zbran byly

poskytnuty Amerikou, kter chtla zmnit antiamerick reim vrnu, se samozejm njakzapomnl zmnit.

USA ani Britanie Iraku zadne zbrane hromadnho niceni Iraku samozrejme nedodaly, Irak si

diky laboratorim dodanych z Nemecka dokazal vyvinout tyto latky sam. Cely paragraf je tedy

zalozen na lzi.

1988-Turecko. Vojensk podpora zem bhem masovch repres vi nespokojenm s proamerickou

vldou. iroce rozen pouvn muen, vetn muen dt, tisce obt. Kvli tomu m Turecko

tet msto ve vi finann pomoci USA. 80 %tureckch zbran se kupuje ve Spojench sttech a USA

maj v zemi vojensk zkladny. Tolik prospn spoluprce umouje tureck vld, aby pchala

trestn iny bez obav, e mezinrodn spoleenstv pijme protiopaten. Napklad v roce 1995 byla

zahjena kampa proti kurdsk menin: 3 500 vesnic bylo znieno, 3 miliony lid zstaly bez domova

a bylo zabito nkolik destek tisc obyvatel. Ani svtov spoleenstv, nato Spojen stty se vbec

neobtovaly touto skutenost zabvat.Vojenska pomoc vldy Spojenych sttu Turecku v roce 2012 cinila podle dohledatelnch udaju

pouhe 4,5 milonu dolaru neboli 0,04 procenta z celkove vyse vech vojenskch dodavek. Ze

Turecko nen tim padem na tretim miste je nasnad. Dal pisatelovi dedukce jsou tim padem

zalozeny na lzich.

1988 - CIA zajiuje vbuch letadla Pan Am, kter letlo pes Skotsko, a nala vnm smrt stovka

Amerian. Tento incident byl pitn arabskm teroristm. Ukzalo se, e tyto pojistky se vyrb v

Americe a jsou prodvny vhradn v CIA a ne v Libyi. Spojen stty nkolik let tlaily na Libyi

ekonomickmi sankcemi (a pitom as od asu provdla nenpadn bombardovn mst), e ta se

nakonec rozhodla piznat svou vinu v roce 2003.


11/26

Let Pan AM 103 byl znicen pomoci trhaviny Semtex, kter libijske vlade komunisticke

Ceskoslovensko dodalo na 1000 tun. Jelikoz pouhch 200 gramu staci na to znicit letadlo,

Ceskoslovensko a Libie tim padem dodali teroristum teoreticke zasoby na dalch 150 let.USA s tim nemaji co spolecneho.

1988 -Invaze vojsk USA do Hondurasu kvli ochran teroristickho hnut contras, kter po mnoho

let toilo odtud na Nikaraguu. Vojska jsou v Hondurasu dodnes.

Pi invazi vojsk marxisticke Nicaragui proti contras Nicaragujci prekrocili hraniceHondurasu. Na ochranu uzemi Hondurasu byly vyslany jednotky armdy USA. Po dosazeni

primeri se do 14 dnu vechny jednotky armdy USA stahly zpet na sve uzemi.

1988-Americk lo Vincennes sestelila v Perskm zlivu raketou rnsk letadlo s290 cestujcmi

na palub, vetn 57 dt. Letadlo prv vzltlo a nebylo ani v mezinrodnm prostoru, ale nad

rnskmi teritorilnmi vodami. Kdy se lo Vincennes vrtila na zkladnu v Kalifornii, obrovsk

jsajc dav ji pivtal s transparenty a balnky, orchestrem a pochodem, a ze samotn lod z hlasitch

reproduktor znla bravurn hudba. Hrdiny vtali dlosteleckou palbou. Novine Karamurza psal o

obsahu lnk publikovanch v americkch novinch vnovanch sestelenmu rnskmu letadlu:

Kdyte tyto lnky, tak hlava jde kolem. Letadlo bylo sesteleno z dobrch mysl a cestujc nezemeli nadarmo,

protoe rn se me zamyslet... Namsto omluvy Bush star ekl: Nikdy se nebudu omlouvat za Spojen

stty. Nezajmaj m fakta. Kapitn kinku Vincennes byl ocenn medail za statenost. Pozdj

vlda USA pln uznala svou chybu a nelidsk jednn. Do dnenho dne USA nicmn nesplnily sv

povinnosti na nhradu morln a materiln kody pbuznm obt v dsledku tohoto

bezprecedentnho inu.

Lod Vincennes povazovala iranske letadlo za utocici F14A Tomcat, jimz Iran jako jediny na

svete krome USA disponoval. Vincennes se 10x marne pokousel letadlo kontaktovat na

civilnch i vojenskch frekvencch, ale bez odpovedi. K zamene doslo mozna i proto, ze Iranci

pouzivali jedno a totez letiste pro starty civilnch i vojenskch letadel. USA nicmene svou

vinu uznaly a pozustale financne kompenzovaly. Osadka lodi Vincennes byla vyznamena

nikoliv za sestrel jako takovy, nbr za celou dvouletou slubu vozbrojenem konfliktu.


12/26

1989 - Ozbrojen zsah v Panam, zajet prezidenta Noriegy, kter je dote v americkm vzen. Byly

zabity tisce lid, v ednch dokumentech byl jejich poet snen na 560. Rada bezpenosti OSN byla

tm jednomysln proti okupaci. Spojen stty vetovaly rezoluci Rady bezpenosti, a zaaly plnovatdal zchrann operace. Rozpad SSSR uetil USA nutnosti omlouvat se vedl k tomu, e poprv po

mnoha letech se Spojen stty mohly uchlit k sle bez obav o ruskou reakci, jak ekl po invazi do Panamy jeden

ze zstupc americkho ministerstva zahrani. Ukzalo se, e navrhovan rozpoet Pentagonu po

skonen studen vlky ze strany Bushovy administrace, ji bez vmluvy rusk hrozby byl jet vt

ne pedtm.

Znamy diktator a drogovy magnan general Noriega byl sesazen pote, co jeho kandidat prohral

v demokratickch volbch pomerem 1:3. Noriega vsledky odmtl uznat a volby anuloval.

Nasledovala invaze a Noriegovo sesazeni. V rade bezpecnosti OSN spolu s USA hlasovaly i

Francie s Velkou Britanii proti, cili jedine Rusko a Cina byly protijednomyslna rezoluce je

nesmyslem a lzi.

1989-Amerian sestelili dva libyjsk letouny.

2 libyjske Migy-23 sestreleny pote, co se snazily zautocit na americke F-14 Tomcats

operujicim 130 km severne od pobrezi Libye v mezinrodnch vzdusnem prostoru.

1989 - Rumunsko. CIA se podl na svren a vrad Ceauesca. Zpotku s nm Amerika zachzela

velmi vldn, protoe vypadal jako skuten konfident v socialistickm tboe: nepodporoval vstup

sovtskch vojsk do Afghnistnu a bojkot olympijskch her v roce 1984 v Los Angeles, trval na

souasnm rozputn NATO a Varavsk smlouvy. Ale na konci 80. let, se ukzalo, e nepjde cestouzrdce socialismu, jako Gorbaov. Navc tomu pekely m dl vt odhalen oportunismu a zrady

komunismu, znjc z Bukureti. V Langley bylo rozhodnuto, e Ceauescu mus byt odstrann

(samozejm bez souhlasu Moskvy to tehdy nelo...) Operac byl poven vedouc oddlen CIA pro

vchodn Evropu Milton Borden. Nyn uznv, e akce na svren socialistickho reimu a odstrann

Ceauesca byla naplnovan americkou vldou.


13/26

Svrzeni, pad, soud a nasledna poprava Ceausesca byla od A do Zet naplanovana a vykonana

ciste rumunskmi antikomunistickmi silami. Diktator soud neuznaval a vinil z jeho

vykonstruovani SSSR! Poprava vykonana vojaky, kter pro tento ucel ze sve divize vybral

rumunsky general Victor Stanculescu.

1989 -Amerit vojci potlauj nepokoje v Panenskch ostrovech.

US Virgin Islands jsou soucasti USA, stejne jako je Kavkaz soucasti Ruska. Po rabovani

v ulicch zpusobene torndem byla na ostrov vyslana narodni garda, aby obnovila poradek.

1990-Vojensk pomoc guatemalsk proamerick vld v boji proti komunismu. V praxi se to odr

na masovch masakrech, do roku 1998 se stalo obmi stet 200 000 lid, pouze 1 % zabitch civilist

zsluhou protivldnch rebel. Je znieno vce ne 440 vesnic, destky tisc lid uprchly do Mexika,vce ne milion uprchlk odeel do vnitrozem. V zemi se rychle chudoba (1990 75 % populace),

desetitisce umraj hladem, otevraj se farmy na vrobu dt, kter pak rozeou na orgny pro bohat

americk a izraelsk klienty. Na americkch kvovch plantch lid ij a pracuj za podmnek jako v

koncentranm tboe.

Po vrazde americkho obcana v roce 1990 americka vlda vekerou pomoc vlade Guatemaly

pozastavila, a to az do roku 2005. Opet jen dal ze lzi snazici se svalit vekerou odpovdnost

na USA.

1990 - Podpora vojenskho pevratu na Haiti. Populrn a legitimn zvolen prezident Jean -Bertrand

Aristide byl svren, alelid ho zaali aktivn poadovat zpt. Pot Amerian spustili dezinforman

kampa, e je duevn nemocn. Amerikou dosazen generl Prosper Anvil byl nucen uprchnout na

Floridu v roce 1990, kde nyn ije v pepychu za ukraden penze.

Viz drivejsi bod o Haiti a znovudosazeni Aristida na presidentsky post za pomoci USA. Avril

v prepychu nyn na Floride nezije, davno se na Haitti vratil, kde byl v roce 2001 vzat do vazby,a pote v roce 2004 z ni propusten..

1990 - Zan nmon blokda Irku.

Coz bylapocatecni odpovUSA Iraku za jeho nezakonou okupaci Kuvajtu.


14/26

1990 - Bulharsko. Amerika utrc 1 500 000 dolar na financovn soupe Bulharsk socialistick

strany bhem voleb. Nicmn BSS vyhrv. Amerika i nadle financuje opozici, co vede k brzkmu

odstoupen socialistick vldy a nastolen kapitalistickho reimu. Vsledek: kolonizace zem,

zbdaovn lid, sten znien ekonomiky.

1,5 milionu dolaru je suma, kterou zaplati rusky oligarcha za kliku u sve daci. I kdyby se

jednalo o 1, 5 miliardy, stejne by to Bulharsko na ceste k trzni ekonomice a demokracii

nezastavilo, stejne tak jako to nezastavilovechnyokolni post komunisticke zem..

1991- Rozshl vojensk akce proti Irku, na kter se podl 450 000 vojk a nkolik tisc kus

modern techniky. Bylo zabito nejmn 150 tisc civilist. mysln bombardovn civilnch objektpro zastraen obyvatelstva Irku. Pro prvn invazi do Irku Amerika pouila nsledujc vmluvy:

Tvrzen vldy USA:

1) Irk napadl nezvisl stt Kuvajt

2) Husajn vyrb jadern zbran a pouije je proti Americe

3) Irk nechtl zat mrov rozhovory a sthnout vojky

4) zvrstva irck armdy v Kuvajtu

5) pouit zbran hromadnho nien irckou armdou

6) Irk se chystal zatoit na Sadskou Arbii

7) v Irku nen demokracie

Pravda:

1) Kuvajt byl po stalet soust Irku a britt imperialist ho odtrhli pomoc sly ve 20. letech 20.

stolet kvli politice rozdl a panuj. dn zem v regionu neuznala tento stt.

2) Plny na vrobu jadernch zbran byly v poten fzi, pod touto zminkou meme bombardovat

vtinu svta. Jeho zmr zatoit na Ameriku byl samozejm irm vmyslem.


15/26

3) Kdy Amerika napadla Irk, mrov jednn byla ji v plnm proudu a irck armda opoutla

Kuvajt.

4) Nejhor zvrstva typu vrad novorozeat popsanch ve byla vymlen americkou propagandou.

5) Amerika sama poskytla Husajnovi tyto zbran.

6) Dkazy doposud nejsou.

7) Amerian sami dosadili Husajna k moci.

1991- Kuvajt. Schytal to i Kuvajt, kter Amerian osvobodili: stt byl bombardovn a vojensky

obsazen.

Pote, co v roce 1972 Saddam podepsal 15tiletou smlouvu se SSSR a Rusove kompletne

vyzbrojili irckou armadu, stezi to vypovida o tom, jaky byl Husajn americky pochlebek. Jeho

revolucni Baath strana nen nicim jinym nez arabskou versi komunisticke strany. Invaze do

Iraku byla zastitena mandatem OSN a zucastnily se ji desitky sttu.

1992-1994- Okupace Somlska. Ozbrojen nsil proti civilnmu obyvatelstvu, vradn civilist. V

roce 1991 byl sesazen prezident Somlska Mohammad Siad Barre. Od t doby je jeho zem skuten

rozdlena na klanov zem. stedn vlda neovld celou zemi. Amerit pedstavitel nazvali

Somlsko idelnm mstem pro teroristy. Nicmn, nkte vdci klan, jako je Mohammed Farah

Aidid spolupracovali v roce 1992 s mrovmi jednotkami OSN. Ale ne na dlouho. O rok pozdji u s

nimi bojoval. Vedouc pedstavitel somlskch klan mli vlastn malou, ale velmi pohyblivou a dobe

vyzbrojenou armdou.

Amerian s tmito armdami nebojovali, ale pouze vyhlazovali civiln obyvatelstvo. Yankees ztratili

dv bojov helikoptry, nkolik obrnnch Hummer, 18 lid bylo zabito a 73 zranno (speciln

sly tmu Delta a piloti vrtulnku), zniili nkolik mstskch blok a zabili podle rznch odhad 1 -

10 000 lid (vetn en a dt). V roce 1994, po dvou letech nespnch pokus o obnoven

podku v zemi, se tm 30 tisc vojk americk armdy bylo nuceno evakuovat. Aidid byl zabit a

v roce 1995 a diplomatick vztahy mezi Somlskem a Spojenmi stty neexistuj dote (2005).


16/26

Amerian natoili film Black Hawk Down, kde se pedstavili jako hrdint osvoboditel Somlc,

kte bojuj proti teroristm. A tm to skonilo.

Amerian v Somlsku. Po znien tisc civilist americkmi hrdloezy, Somlci prokzali svou

vdnost za bratrskou pomoc a thli jednoho zabitho okupanta ulicemi msta. Dosaen inekbyl ohromujc: po vysln tchto zbr v americk televizi ve Spojench sttech zaala diskuse na

tma pro jim pomhme, kdy to jsou takov barbai? a vojci museli bt pod tlakem veejnosti

evakuovni.

Diky humanitarnim dodavkam jidla armdou USA bylo na pocatku 90tych let zachraneno od

hladomoru statisice Somalcu. Obcanska valka nastala pote, co Rusy dosazeny despota Barre

byl v roce 1991 svrzen. Mise poslezene predana OSN, o zadnou okupaci se tedy v zadnem

pripade nejednalo.

1992 -Angola. V nadji, e zsk bohat zdroje ropy a diamant USA financuje svho prezidentskho

kandidta Jonasa Savimbiho. Ten prohrv. Ped a po tchto volbch mu Spojen stty poskytuj

vojenskou pomoc pro boj s legitimn vldou. Bhem konfliktu zemelo asi 650 000 lid.Oficiln

pina podpory rebel je boj proti komunistick vld. V roce 2002 Amerika zskala poadovanvhodn podmnky pro sv firmy a ze Savimbiho se stala pt. USA po nm chtly, aby zastavil boje,

ale on odmtl. V tto souvislosti ekl jeden americk diplomat nsledujc vc: Problm s loutkami je

ten, e ne vdy kubnou, kdy tahte za nitku. Na tip od americk zpravodajsk sluby byla loutka

nalezena a zniena vldou Angoly.

Savimbi, vedouci MPLA byl od roku 1974 podporovan Sovety, a v roce 1977 se otevrene

prihlasil k marxismu-leninismu. Cely paragraf je tedy lziva sltanina.

1992-V Irku se nezdail proamerick pevrat, kter ml nahradit Husajna americkm obanem Sad

Salihem Dabrem.


17/26

Proc by USA delaly prevrat v zemi, kterou preci podle pisatelu mli pevne jako loutku

v podruci??

1993 - Rusko. Amerian pomhali Jelcinovi zastelit nkolik set lid pi toku na Nejvy radu. Trvale

koluj nepotvrzen zvsti o americkch odstelovach, kte pomhali v boji proti rudo-faistickmu

pevratu. Krom toho se Amerian postarali o Jelcinovo vtzstv v ptch volbch, i kdy pr

msc ped tm ho podporovalo pouze 6 % Rus.

USA zadne odstrelovace v Rusku nemely a nemaji, nebyl k tomu dvod. Rusko si svjrudo-

fasistickyosud a vladu vybralo svobodne samo.

1993-1995- Bosna. Hldky bhem obansk vlky v bezletovch znch, sestelen letadla,

bombardovn Srb.

Vse konano pod mandatem OSN.

1994-1996- Irk. Pokus svren Husajna pomoc destabilizace zem. Ani na den se nezastavilo

bombardovn, lid umrali hladem a nemocemi kvli sankcm, stle dochzelo k vbuchm na

veejnch mstech. Za tmto elem Amerian pouvali teroristickou organizaci Irck nrodnkongres (INA). Dochzelo dokonce k ozbrojenm stetm s Husajnovmi silami, jeliko Amerian

slbili podporu Nrodnmu kongresu ze vzduchu. Nicmn podpora nepila. Teroristick toky byly

nameny proti civilistm, Amerian doufali, e tm vyvolvaj hnv lid na reim Saddma Husajna,

kter umouje ve. Reim to vak dlouho netrpl a v roce 1996 byla zniena vtina INA. Do nov

irck vldy INA tak nikdo nepustil.

INA bylo uskupenim vekerch anti Husajnovych sil, a to vcetne Kurdu. Cilem bylo

Sadamovo svrzeni, zadna teroristicka skupinato ale nebyla.

1994-1996- Haiti. Blokda smujc proti vojensk vld, vojci obnovuj prezidentskou funkci pro

Aristida ti roky po pevratu.


18/26

Konecne kus pravdy: USA, jak jsme si ukazaly, skutecne pomohly vrtit demokraticky

zvolenho presidenta zpet do uradu.

1994 - Rwanda. Pbh je temn, hodn se teprve uvid, ale nyn meme ci nsledujc: pod vedenm

agenta CIA Jonase Savimbiho bylo v zemi zabito zhruba 800 000 lid. Zpotku byly hleny ti

miliony, ale v prbhu let se poet sniuje. e je o etnick istce - znien nroda Hutu. Velmi dobe

ozbrojen kontingent OSN, kter se v zemi nachzel, neudlal nic. Nakolik je v tom namoena

Amerika a jak cle sledovala, to zatm nen jasn. Je znmo, e armda Rwandy, kter se zabvala

zabjenm civilnho obyvatelstva, ije zamerickch penz a je vykolen instruktory z USA. Je znmo,

e prezident Rwandy, Paul Kagame, bhem jeho vldy dolo k hromadnm vradm, zskal vojensk

vcvik ve Spojench sttech. Kagame urit navzal skvl vztahy nejen s americkou armdou, ale tak

s americkou rozvdkou. Nicmn, dnou zetelnou vhodu Amerian z genocidy nezskali.

A opet komunista Savimbi, kter se perem pisatele promenil razem z marxisty-lenitisty na

agenta CIA. Paul Kagame v USA nikdy nebyl, takze zadny vojensky vycvik ani zskat odtud

nemohl. Stal se naopak kritikem zapadu, a president Bill Clinton povazoval neschopnost

zabraneni genocidnmu radeni za osobn prohru. Na stabilizaci zemUSA a Velka Britanie

venovaly stedre financiprostedky.

1994 - Rusko. Prvn a druh eensk vlka. Ji v roce 1995 se objevily zprvy, e byli nkte

Dudajevovi ozbrojenci koleni ve vcvikovch tborech CIA v Pkistnu a Turecku. USA, jak znmo,

prohlsily ropn bohatstv Kaspickho moe znou svch ivotnch zjm a zaaly niit stabilitu na

Blzkm vchod. Pes prostednky v tto oblasti USA pomhaly ivit mylenku oddlen severnho

Kavkazu od Ruska. Jim blzc lid s velkmi pytli penz podncovali Basajevv gang k dihdu v

Dagestnu a dalch oblastech, kde ijzcela normln a klidn muslimov. Krom toho se vUSA

podle dajuvedench na internetovch strnkch Federln agentury pro vyetovnnachz 16

eenskch a pro-eenskch organizac.

Proc by USA nicily stabilitu v regionech, kter podle pisatelu povazuji za svou zonu zivotnich

zajmu? To nedava zadny smysl. V USA se nachazi stovky spolkuvechetnik a vyznani,


19/26

jako teroristicka uskupeni by ale dlouho a otevrene na americkem uzemi fungovat

samozrejme nedokazaly.

Je znm skandl s britskou organizac Helo-Trust. Teoreticky Helo-Trust, kter byla vytvoena

ve Velk Britnii na konci 80. let jako charitativn neziskov organizace, mla poskytovat pomoc pi

odminovn oblast zasaench ozbrojenm konfliktem. Podle svdectv zadrench eenskch

povstalc, kter poskytli FSB, instruktoi Helo-Trust od roku 1997 vykolili vce ne sto specialist

na miny a vbuchy. Je znmo, e financovn Helo-Trust provd britsk ministerstvo pro

mezinrodn rozvoj, Ministerstvo zahrani Spojench stt, Evropsk unie, vldyNmecka, Irska,

Kanady, Japonska, Finska a soukrom osoby. Navc rusk kontrarozvdka zjistila, e se zamstnanci

Helo-Trust aktivn podleli na shromaovn zpravodajskch informac na zem eenska v

oblasti socilnpolitickch, ekonomickch a vojenskch zleitost.

Kvli nedostatku financovn svch vlastnch obdobnch projekt rusk armda vyuv americk

systm GPS. Signl byl bhem vlky v eensku mysln vypnut, co zabrnilo ruskm vojkm zniit

vdce rebel pomoc tohoto systmu. Je taky znm ppad, e Z. Brzezinski veejn prohlsil v

mdich, e Rusko se chyst pout chemick zbran proti eenskm civilistm. Zrove rut vojci

zachytili vyslan eenskch rebel, kte se zmocnili velkch zsob chlru a byli pipraveni je pout

proti vlastnm civilistm a hodit pak tento zloin na ruskou armdu. Spojitost je jasn. Mimochodem,

prv Brzezinski vymyslel jak vthnout Sovtsk svaz do Afghnistnu, prv on sponzoroval bin

Ldina, prv on se proslavil vroky, e pravoslav je hlavnm neptelem Ameriky a Rusko je zbytenzem. Take pokad, kdy eenci berou jako rukojm rusk dti nebo nechaj vybuchnout vlak, nen

pochyb o tom, kdo za tm vm je.

Tuhle snuzku blbosti netebakomentovat. Jettu schazi tvrzeni, ze Breznevovy tanky pi

invazi do Afganistanu byli vlastne prevleceni Americane

1995 - Mexiko. Americk vlda sponzoruje kampa proti zapatistm. Pod roukou boje proti

drogm jde boj o zem, kter jsou atraktivn pro americk spolenosti. Pro znien mstnch lid se

pouvaj vrtulnky s kulomety, rakety a bomby. Gangy vycvien CIA zabj obyvatelstvo a iroce

pouvaj muen.


20/26

Zapatiste, tito pomyleni levicovi anarchiste vyznavajici smesici anarchistmu propletene

marxismem byli po neuspesnem pokusu o neo-socialistickou revoluci rozpraseni regulerni

mexickou armdou. USA v konfliktu hraly nulovou roli.

1996- 17. ervence 1996 let . 800 leteck spolenost TWA explodoval na non obloze nedalekoLong Islandu a spadl do Atlantskho ocenu -vech 230 lid na palub zahynulo. Existuje dkaz, e

Boeing byl sestelen raketou USA. Motivace tohoto toku nebyla stanovena, jednou z hlavnch verz

je chyba pi trninku a odstrann nedoucch osob na palub letadla.

Exploze zapricenena zkratem a vbuchem paliva v nadrzi. Zadny dukaz o sestreleni

raketouneexistuje a je vyplodem fantazie.

1996- Rwanda. 6 000 civilist bylo zabito vldnmi jednotkami, kter jsou vykoleny a financovnyAmerikou a Jin Afrikou. V zpadnch mdich byla tato udlost ignorovna.

Vladni jednotky v USA neskoleny, americke zapojeni v konflitu bylo nulove. Jedina zapadni

zem, kter o kmenovy konflikt projevila castecny zajem byla Francie.

1996- Kongo. Americk ministerstvo obrany se tajn astnilo vlky v Demokratick republiceKongo (DRK). Do tajn operace Washingtonu v Konsk demokratick republice byly zapojeny i

americk spolenosti, jedna z nich je spojena s bvalm americkm prezidentem Georgem W.

Bushem. Mli tam ekonomick zjmy v tebnm sektoru Konsk demokratick republiky. Pro

zachovn dvrnosti pouvali soukrom vojensk personalisty. Washington pomohl Rwand a

Konskm povstalcm svrhnout dikttora Mobutu. Pak Amerian podpoili rebely, kte zahjili

vlku proti zesnulmu prezidentovi Laurent-Desire Kabilovi, jeliko v roce 1998, reim Kabila zaal

suovat zjmy americkch tebnch spolenost. Kdy Kabila zskal podporu jinch africkch zem,

Spojen stty zmnily svou taktiku. Amerit speciln agenti zaali trnovat jako odprce KabilyRwanany, Uganany a Burunany a jejich stoupence - obyvatele Zimbabwe a Namibie.

Ciste africky konflikt, kterho se zastnilocelkem estafrickch sttu. Import ropy do USA

v te dobminimalni, od roku 2012 nulovy.


21/26

1997 -Amerian uspodali srii bombovch tok v kubnskch hotelech.

Bombove utoky orchestrovany jednim na Kube narozenym Venezuelanem.

1998 - Sdn. Amerian zniili raketovm derem farmaceutickou tovrnu, kdy prohlsili, e se v n

vyrb nervov plyn. Protoe tato tovrna vyrbla 90 % lk v zemi, a import ze zahrani Amerian

samozejm zakzali, vsledkem raketovho toku byla smrt destek tisc lid. Prost je nebylo m

lit.

Pedutokem odebrany vzorky ze zem, kter dokazaly pritomnost vyroby nervovch plynu.

Piutoku zabit jeden clovek. Napojeni tovarny na Al-kajdu.

1998- tyi dny aktivnho bombardovn Irku pot, co inspektoi hlsili, e Irk nebyl dostaten

kooperativn.

Bombardovani zapocato pote, co byla ignorovana rezoluce Rady bezpecnosti OSN.

1998 - Afghnistn. tok na bval vcvikov tbory CIA, kter pouvaly islmsk

fundamentalistick skupiny.

Bohuzel mely byt vice intezivni.

1999-Jugoslvie. Pes pohrdn pravidly mezinrodnho prva, obchzen OSN a Rady bezpenosti,

USA silami NATO zahjily kampa 78dennho bombardovn suvernnho sttu Jugoslvie. Agrese

proti Jugoslvii, kter probhla pod zminkou zabrnn humanitrn katastrof, zpsobila nejvt

humanitrn katastrofu v Evrop od druh svtov vlky. Bhem vce ne 32 000 bojovch vzlet byly

pouity bomby o hmotnosti 21 tisc tun, co odpovd tynsobku sly atomov bomby na Hiroimu.

Vce ne 2 000 civilist bylo zabito, 6 000 zranno a zmrzaeno, vce ne milion zstalo bez pste

a 2 miliony bez zdroje pjm.

Bombardovn ochrnulo vrobn kapacitu a infrastrukturu kadodennho ivota Jugoslvie, co vedlo

ke zven nezamstnanosti na 33 % a pivedlo 20 % obyvatel pod hranici chudoby, zpsobilo pm

ekonomick ztrty ve vi 600 miliard dolar. Jugoslvie, stejn jako cel Evropa utrpla dlouhotrvajc

kody na ekologickm prosted.


22/26

Z dkaz shromdnch Mezinrodnm tribunlem pro vyetovn americkch vlench zloin v

Jugoslvii, kter pedsedal bval americk generln prokurtor Ramsey Clark, je zejm, e CIA

vyzbrojila a financovala gangy albnskch terorist (tzv. Kosovsk osvobozeneck armda, KLA) v

Jugoslvii. Za elem financovn bojovnk KLA CIA vytvoilo dobe organizovanou kriminln

strukturu pro obchod s drogami v Evrop.

Ped zatkem bombardovn Srbska vlda poskytla NATO mapu Jugoslvie, kde byly vyznaeny

objekty nepodlhajc bombardovan, jeliko to zpsob ekologickou katastrofu. Amerian s jim

vlastnm cynismem zaali bombardovat prv ty objekty, kter byly uvedeny na srbsk map.

Napklad ropnou rafinrii Panevo bombardovaly estkrt. V dsledku toho se do ivotnho prosted

uvolnilo velk mnostv toxickho plynu fosgenu, 1 200 t monomer vinylchloridu, 3 000 t hydroxidu

sodnho, 800 t kyseliny chlorovodkov, 2 350 t kapalnho amoniaku a 8 t rtuti. Tohle vechno lo do

zem, pda byla otrvena. Podzemn vody, zejmna v centru msta Novi Sad, obsahuj rtu. Jako

vsledek bomb NATO s uranovm jdrem zaala nemoc tzv. golfsk syndrom, dti se rod jakozrdy. Ekologov ze Zpadu, pedevm Greenpeace, zcela ml o zvrstvech americk armdy v

Srbsku.

2000 - Pevrat v Blehrad. Amerian nakonec svrhli nenvidnho Miloevie.

Bombardovani Jugoslavie uspilopad Milosevice a zastavilo etnicke cistky a vrazdy Albancu

z rukou srbskch samozvanch milici. Operace se v ramci NATO zastnilomnoho zemi.

2001-2014- Invaze do Afghnistnu. Typick program Amerian: muen, zakzan zbran,

hromadn zabjen civilist, ujitn o blc se rekonstrukci zem, pouvn ochuzenho uranu, a

nakonec vycucan z prstu dkaz o angaovanosti bin Ldina v teroristickch tocch 11. z 2001,

kter je zaloen na pochybnm videu se patnm zvukovm signlem a zcela odlinm lovkem od

bin Ldina.

Odstraneni Talibanu, kter byl do te doby vedouci frakci Afganistanu se svoji islmskou

radikalni ideologii spolu s eventualnim zneskodnenim Bin Ladina, jehovina z teroristickho

utoku 11. zari 2001 je nezpochybnitelna.


23/26

2002-Amerian zavd vojska na Filipny, jeliko maj strach z obanskch nepokoj.

Od roku 1951 maj Filipiny s USA vzjemnou dohodu o spolecne obrane. Pikomunistikych

a islmskch povstnch poskytuji filipinske armade podporu.

2002-2004- Venezuela. V roce 2002 se zde uskutenil proamerick sttn pevrat, opozice nelegln

svrhla populrnho prezidenta Huga Chveze. Hned dal den zaalo lidov povstn na podporu

prezidenta, Chvez byl zachrnn z vzen a vrtil se na svj post. Nyn tam probh boj mezi opozic,

podporovanou Ameriany a vldou. Venezuela je bohat na ropu. Navc nen tajemstvm, e Hugo

Chvez byl nejlepm ptelem kubnskho vdce Fidela Castra. A Venezuela je jednou z mla zem,

kter oteven kritizovala americkou zahranin politiku. Napklad v dubnu 2004, ve svm projevu

na shromdn u pleitosti vro vojenskho pevratu v zemi, Chvez ekl, e moc ve Washingtonu

zachytila imperialistick vlda, kter v zjmu dosaen svch cl je pipravena zabjet eny a dti.

Kdysi relativne prosperujici zem, nyn na pokraji hladomoru a obcanske vlky, vse pod

rouskou socialismu.

2003- Protiteroristick operace na Filipnch.

Vedena filipnskou armdou.

2003 - Librie.

Obcanska valka. Zapojeni jinych mocnosti vcetne USA nulove.

2003- Srie. Jak u to tak bv, zane USA v zchvatu vn niit zemi-ob (v tomto ppad, Irk),

ale tak okoln zem. 24. ervna Pentagon oznmil, e mon zniili Saddma Husajna nebo jeho

nejstarho syna Udaje. Podle vedoucho americk armdy, dron Predator zashl podezel konvoj.

Jak se ukzalo, pi honb za pedstavitelem bvalho irckho reimu, americk armda psobila v

Srii. Americk vojensk jednotka uznala stet se syrskou pohranin str. Byli pouiti parautist.Ze vzduchu kryla pistnspecilnch sil letadla a vrtulnky.

USA v zachvatu vasneokolni zemnenici, v tomto pripade se pouze incident odehral na

hranici, v Syrii americke jednotky aktivne nepusobily.


24/26

2003- Pevrat v Gruzii. Pmou pomoc gruznsk opozici poskytoval americk velvyslanec v Tbilisi

Richard Miles to znamen, e to bylo provedeno se souhlasem Blho domu. Mimochodem, Miles

byl udlouho nechvalnznm jako hrobnk reim:

- byl velvyslancem vzerbajdnu, kdy k moci piel Hejdar Alijev;

- byl v Jugoslvii pi bombardovn a pi svren Slobodana Miloevie,

- byl v Bulharsku, kdy parlamentn volby vyhrl ddic trnu Simeon Saxe-Coburg Gotha, kter zstal

v ele vldy.

Krom politick podpory Amerian podporovali opozici i finann. Napklad Sorosova nadace

pidlila 500 000 dolar radikln opozin organizaci Kmara (Dost). Dle financoval oblbenou

opozin televizn stanici, kter hrla klovou roli v podpoe rov revoluce a k se, e poskytoval

finann podporu mldenick organizaci, zodpovdn za poulin protesty. Krom toho, podleGlobe and Mail prv za penze Sorosovch organizac do Tbilisi na specilnch autobusech z

rznch mst sveli opozinky, a uprosted nmst ped parlamentem byla postavena obrovsk

obrazovka, ped kterou se shromaovali odprci evarnadzeho. Podle dokumentu byly ped

svrenm evarnadzeho v Tbilisi speciln studovny metody organizovn masovch protest v

Jugoslvii, kter vedly k rezignaci Miloevie. Podle Globe and Mail, prezident Gruzie Michail

Saakavili, kter zskal prvnick titul v New Yorku, osobn podporuje vel vztahy se Sorosem.

eent rebelov, pijat do sluby gruznskarmdy, zskali od Sorose bonus k platu.

NENASILNA revoluce v Gruzii, kter se zbavila svho diktatora a nastolila konecne

demokracii.

2004 - Pokus o pevrat v Rovnkov Guineji, kde jsou slun zsoby ropy. Britsk zpravodajsk sluba

MI6, CIA a panlsk tajn sluby se snaily propaovat do tto zem 70 oldk, kte mli svrhnout

reim prezidenta Theodora Nguema Mbasogo Obisanga s podporou mstnch zrdc. oldci byli

zadreni a jejich vdce Mark Thatcher (mimochodem, syn samotn Margaret Thatcherov!) nael

toit ve Spojench sttech.

Snuska blbosti. Mark Thatcher zije v Evrope, momentalne na Gibraltaru.


25/26

2011- Libye. Nlety NATO uvrhly tuto kdysi podle africkch standard prosperujc zemi zpt do

stedovku, a co h, ponoily ji do obansk vlky. Zpad pouil vojensk sly, aby tu instaloval

poslun, le nepopulrn reim neschopn si poradit se zakoennmi nboenskmi a kmenovmi

rozepemi, kter zemi trhaj na kusy. Libyjsk ropa a plyn byly hlavnm clem vojensk intervence

NATO ve jmnu ulechtilho cle osvobozen obyejnch Libyjc od diktatury plukovnka Kaddfho

Libye nikdy ze stredoveku nevysla, tudji tam zpatky nikdo nemohl ani uvrhnout.

2013-2014- Ukrajinsk Majdan, boje na jihovchod Ukrajiny. USA prohlauj, e do vzniku

ukrajinsk demokracie investovaly 5 miliard dolar. Sestelen malajsijskho letadla, dosud

nevyeteno.

Sestreleni malajskho letadla vysetreno, muzou za nej prorusti separatiste vybaveni ruskou

technikou a zbranmia vedeni ruskmi instruktory.

2014 - vznik Islmskho sttu v Irku a Levant (ISIL), dnes jen Islmsk stt (IS). Sunitsk vojsko

dobv s pomoc americk vzbroje ukraden irck armd rozshl zem severovchodu Srie a

irck Kurdistn. Vrad a vyhn nboensk meniny (kesany, jezdy, ity). Vjnu 2014 letectvo

USA podnik leteck nlety na zem od kontrolou IS.

Bohuzel tech naletu nen nikdy dost, bylo by jich zapotebstonasobne vic, aby tito muslimt

fanatici byli jednouprovdyzniceni.

Na zem USA se boje prakticky nikdy vedly. Skoro nikdo nikdy Ameriku nenapadl. Slavn Pearl

Harbor (Hawai), kter byl napaden Japonci bhem druh svtov vlky, bylo obsazen zem, kter

Amerian sami zdevastovali o chvli dv. Jedinm tokem dal zem na Spojen stty byla vlka za

nezvislost na Britnii na konci 18. stolet a britsk tok na Washington v roce 1814. Od t doby

veker teror pochz ze Spojench stt a nebyl nikdy potrestn.

JAK JSME SI ROZEBRALI, TEROR OD USA SAMOZREJME NEPOCHAZI. DIKY USA A

JEHO STEDRYM DOTACIM, DEMOKRATICKYM TRADICIM A PRINCIPUM,

SCHOPNOSTI A ODHODLANI CHOPIT SE ZBRANE POKUD JE SVOBODNY SVET

V OHROZENI JIZ DVAKRAT ZACHRANILY SVET OD POHROMY SVETOVYCH VALEK,

POSTAVILY ZPET EVROPU NA NOHY A VZDY SE O ZASAZOVALY O SIRENI

DEMOKRACIE VE SVETE. GOD BLESS USA!


26/26

Date post:	27-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	ju
View:	228 times
Download:	0 times

Co Se Ve Skolach Neuci

Documents