CS CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLECENSTVÍ

Brusel, 12.5.2004 KOM(2004) 338 konecné znení

SDELENÍ KOMISE

Na ceste k evropské strategii pro nanotechnologie

CS 2 CS

SDELENÍ KOMISE

Na ceste k evropské strategii pro nanotechnologie

OBSAH

Shrnutí 3

1. Úvod ........................................................................................................................ 4

1.1. Co jsou to nanotechnologie?..................................................................................... 4

1.2. Proc jsou nanotechnologie duležité? ......................................................................... 4

1.3. Jaký prístup je vhodné zvolit, aby bylo zajišteno, že nanotechnologie budou bezpecné?................................................................................................................. 6

2. Vedeckovýzkumné cinnosti v oboru nanotechnologií a jejich financování ve svete... 7

2.1. VaV na úseku nanotechnologií ve tretích zemích...................................................... 7

2.2. Evropský VaV na úseku nanotechnologií ................................................................. 8

3. Na ceste k nekonecne malému: pet hybných sil podnecujících pokrok.................... 10

3.1. Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky....................................................................... 10

3.2. Infrastruktura: Evropská „centra excelence“ ........................................................... 14

3.3. Investování do lidských zdroju ............................................................................... 16

3.4. Prumyslové inovace, od poznatku k technologiím .................................................. 18

3.5. Zaclenení celospolecenské dimenze........................................................................ 22

4. Verejné zdravotnictví, bezpecnost, ochrana životního prostredí a ochrana spotrebitelu............................................................................................................................... 23

5. další krok: mezinárodní spolupráce ........................................................................ 25

Príloha: odhad financování nanotechnologií z verejných zdroju ........................................... 27

CS 3 CS

SHRNUTÍ

Nanotechnologie a nanoveda predstavují nové prístupy k výzkumu a vývoji (VaV), jejichž cílem je ovládnout strukturální podstatu a chování hmoty na úrovni atomu a molekul. Tyto oblasti nám otevírají cestu k pochopení nových jevu a k vytvárení nových vlastností a kvalit, jichž je možno v mikromerítku i makromerítku využívat. Zacínají se objevovat zpusoby využití nanotechnologií, které budou mít své dopady na život každého obcana.

Evropská unie (EU) si behem posledního desetiletí ve vedních oborech zamerených na nanotechnologie vybudovala silnou znalostní základnu. Není však jisté, zda si toto postavení dokážeme udržet, protože EU zde investuje relativne méne než její hlavní konkurenti a chybí nám infrastruktura svetové úrovne („centra excelence“), o které by se mohlo opírat vytvárení kritického množství znalostí. Je tomu tak navzdory skutecnosti, že investice do programu EU v jednotlivých státech unie rychle, avšak nezávisle rostou.

Nakonec musí být vynikající úroven Evropy ve vedních oborech zamerených na nanotechnologie pretvorena na produkty a procesy, které budou mít šanci na komercní uplatnení. Nanotechnologie se vynoruje jako jedna z nejslibnejších a rychle se rozvíjejících oblastí VaV, která poskytuje novou hnací sílu na ceste ke splnení dynamických, ze znalostí vycházejících cílu lisabonského procesu. Klícové však je vytvorit prostredí príznivé inovacím, zejména pro malé a strední podniky (MSP).

Nanotechnologie je treba rozvíjet bezpecne a zodpovedne. Je treba držet se etických zásad a vedecky zkoumat možnosti možného ohrožení zdraví, bezpecnosti nebo životního prostredí, rovnež s ohledem na prípravu prípadné legislativy. Je treba prozkoumávat spolecenské dopady a brát na ne ohled. Zásadní význam má dialog s verejností vedený tak, aby se pozornost zamerila na opravdové problémy a ne na scénáre zavánející „vedeckou fantastikou“.

V tomto sdelení se navrhují urcité akce jakožto soucást integrovaného prístupu zamereného na uchování a posilování evropského VaV na úseku vedeckého bádání na nanoúrovni a na úseku nanotechnologií. Pojednává o významných otázkách, jak zajištovat vytvárení a využívání znalostí na základe VaV k užitku spolecnosti. V této souvislosti je vhodná doba na zahájení diskuse na institucionální úrovni, zamerené na promyšlené akce vedené s temito zámery:

– zvyšovat investice do VaV a zlepšovat jejich koordinaci v zájmu posilování prumyslového využití nanotechnologií a pritom udržovat vedu na výtecné úrovni a udržovat konkurenceschopnost;

– rozvíjet konkurenceschopnou infrastrukturu VaV svetové úrovne („centra excelence“) schopnou reagovat na potreby jak prumyslu, tak i výzkumných organizací;

– podporovat mezioborové vzdelávání a mezioborový výcvik pracovníku výzkumu a soucasne též posilovat podnikatelský prístup;

CS 4 CS

– zajištovat podmínky príznivé pro transfer technologií a pro inovace a tím zajistit konverzi výtecného standardu evropského VaV na produkty a procesy, které vytvárejí hodnoty;

– do procesu VaV již v jeho pocátecních fázích zabudovávat celospolecenské aspekty;

– již predem se vyporádávat se všemi potenciálními druhy ohrožení zdraví, bezpecnosti a životního prostredí i s riziky pro spotrebitele tvorbou dat potrebných pro posouzení rizika, do každé fáze cyklu životnosti produktu spocívajících na využití nanotechnologií zaclenit vyhodnocování rizik a patricne prizpusobovat stávající metodické postupy nebo podle potreby vyvíjet postupy nové;

– výše uvedené cinnosti doplnit náležitou spoluprací a vhodnými iniciativami na mezinárodní úrovni.

Akce popsané v tomto sdelení jsou rovnež v souladu s usneseními zasedání Evropské rady z Lisabonu z roku 2000, kde se deklarovalo odhodlání rozvíjet dynamickou znalostní ekonomiku a spolecnost, z Göteborgu v roce 2001, které se zamerilo na udržitelný rozvoj, a z Barcelony v roce 2002, které jako cíl stanovilo nasmerování 3 % HDP do oblasti výzkumu1. Sdelení rovnež prispívá k rozvoji Evropského výzkumného prostoru (ERA, European Research Area) 2 a jeho prínosu.

1. ÚVOD

1.1. Co jsou to nanotechnologie?

Predpona „nano“ má svuj puvod v reckém výrazu „trpaslík“ a ve vede a technice oznacuje velikost 10-9, tj. jednu miliardtinu (= 0,000000001). Nanometr (nm) je miliardtina metru, desettisíckrát menší než tlouštka lidského vlasu. Zde termínu „nanotechnologie“ používáme jako hromadného, spolecného oznacení ruzných oboru nanovedy a nanotechnologií.

Koncepcne se nanotechnologie zabývá vedou a technikou v nanomerítku, tj. v merítku atomu a molekul, jakož i vedeckými principy a novými vlastnostmi, které je možno v této oblasti pochopit a ovládnout. Takové vlastnosti je pak možno pozorovat a využívat v mikromerítku nebo i v makromerítku, napríklad ve vývoji materiálu a nástroju vybavených novými funkcemi a výkonovými parametry.

1.2. Proc jsou nanotechnologie duležité?

Veda operující v nanorozmerech bývá casto oznacována za „horizontální“, „klícovou“ nebo „podpurnou“, jelikož dokáže pronikat do prakticky všech odvetví techniky. Casto svádí dohromady ruzné oblasti vedy a teží z interdisciplinárního ci

1 Závery predsednictva je možno si stáhnout na internetové adrese

http://ue.eu.int/en/Info/eurocouncil/index.htm 2 „Evropský výzkumný prostor: Vytvárení nové hybné síly - Posilování - Presmerování - Otevírání

nových perspektiv“ COM (2002) 565 konecné znení

CS 5 CS

„konvergujícího“ prístupu; ocekává se, že vyústí v inovace schopné prispet k rešení mnohých problému, se kterými se spolecnost dneška potýká:

– lékarské využití vcetne napr. miniaturizace diagnostických nástroju, které lze zavést do tela s cílem rozpoznat chorobu co nejdríve. Povlaky na bázi nanotechnologií mohou zlepšovat biologickou aktivitu a biologickou snášenlivost lékarských implantátu. Samovolne se utvárející mnohastupnové struktury typu „lešení“ pripravují cestu novým generacím tkánového inženýrství a biomimetických tj. prírodu kopírujících materiálu, u kterých je v dlouhodobém výhledu nadeje, že budou fungovat jako syntetické náhrady orgánu. Vyvíjejí se nové systémy cílené aplikace léciv a v poslední dobe se podarilo nasmerovat nanocástice do nádorových bunek, na které je pak možno aplikovat napríklad termální terapii;

– informacní technologie vcetne prostredku pro ukládání a uchovávání dat s velmi vysokou hustotou záznamu (napr. 1 terabit na ctverecní palec) a nové technologie zobrazování – displeje na ohebných plastových materiálech. V dlouhodobém výhledu by realizace molekulární nebo biomolekulární nanoelektroniky a spintroniky a zvládnutí kvantových výpocetních operací mohlo zprístupnit nové cesty vývoje, presahující možnosti soucasné výpocetní techniky;

– výroba a uchovávání energie by mohly mít prospech napríklad z nových palivových clánku nebo z nových lehkých pevných látek s nanostrukturou se schopností úcinne skladovat vodík. Vyvíjejí se rovnež úcinné a levné fotovoltaické solární clánky (napr. solární „nátery“). Od vývoje v oblasti nanotechnologií se ocekávají energetické úspory, zejména ze zlepšování izolacních a transportních vlastností a zefektivnení osvetlovací techniky;

– výsledky vývoje na poli nauky o materiálu s využitím nanotechnologií ovlivní podle ocekávání prakticky všechna odvetví. Nanocástic se již dnes využívá pro zpevnování materiálu nebo pro zlepšování funkcnosti kosmetických prípravku. Povrchy je možno použitím nanostruktur modifikovat tak, aby byly napríklad odolné proti poškrábání, nesmácivé, cisté nebo sterilní. Ocekává se, že selektivní štepování („grafting“) organických molekul vytvárením povrchových nanostruktur bude mít své dopady na výrobu cidel na biologickém základe („biosenzoru“) a na výrobu molekulárních funkcních komponent v elektronice. Je možno významne zlepšit výkonnost materiálu za extrémních podmínek a tak napr. dosáhnout pokroku v prumyslových odvetvích zamerených na letectví a kosmonautiku;

– výroba v nanomerítku vyžaduje nové mezioborové prístupy k výzkumu i k samotným výrobním procesum. Na koncepcní úrovni k ní existují dve hlavní cesty: ta první zacíná u mikrosystému, které dále miniaturizuje („shora dolu“), a ta druhá napodobuje prírodu vytvárením struktur pocínaje atomární a molekulární úrovní („zdola nahoru“). Tu první je možno pripodobnit k montáži, tu druhou k syntéze. Zminovaný prístup „zdola nahoru“ se nachází v pocátecním stádiu vývoje, má však potenciálne dalekosáhlé dopady a muže i rozrušovat stávající výrobní postupy;

CS 6 CS

– prístrojové vybavení urcené ke studiu vlastností hmoty v nanomerítku již dnes má své významné prímé i neprímé dopady, podnecující rozvoj v celé rade odvetví. Vývoj rastrovacího tunelového mikroskopu mel pro zrození nanotechnologie epochální význam. Prístrojové vybavení rovnež sehrává úlohu zásadního významu pri vývoji výrobních procesu at už prístupem „shora dolu“ nebo prístupem „zdola nahoru“;

– výzkum v potravinárství a na úsecích vody a životního prostredí muže dále postoupit vpred díky novým výsledkum dosaženým za pomoci nanotechnologií, mj. díky nástrojum pro detekci a neutralizaci prítomnosti mikroorganizmu nebo pesticidu. Puvod dovážených potravin je možno vysledovat pomocí nového miniaturizovaného znackování na bázi nanotechnologií. Vývoj nápravných resp. ozdravných postupu (napr. fotokatalytických metod) na bázi nanotechnologií muže zajistit nápravu a ocistu prostredí od ekologických škod a znecištujících látek (napr. oleje ve vode nebo v pude);

– bezpecnost by se podle ocekávání mela zvýšit napr. použitím nových, vysoce specifických systému detekce schopných vcas vysílat varovné signály o prítomnosti biologických nebo chemických látek, a to posléze i na úrovni izolovaných jednotlivých molekul. Nanoznackováním by bylo možno zajistit zlepšenou ochranu majetku, napr. bankovek. Probíhá též vývoj nových kryptografických metod pro použití v datových komunikacích.

Na trh již bylo uvedeno nekolik produktu založených na využití nanotechnologií. Mezi nimi jsou lékarské a zdravotnické produkty (napr. obvazy, srdecní chlopne aj.); elektronické soucásti; náter odolný proti poškrábání; sportovní výbava; nemackavé a nešpinivé tkaniny; a opalovací krémy. Podle analytiku má trh techto produktu objem kolem 2,5 miliardy €, ale mohl by vzrust i na stovky miliard € do roku 2010 a na bilion pozdeji3.

Díky perspektive vyšší výkonnosti pri menším množství surovin, zejména realizací výrob typu „zdola nahoru“, poskytují nanotechnologie možnost snížit produkci odpadu behem celé doby životnosti výrobku. Nanotechnologie mohou prispívat k uskutecnení udržitelného rozvoje4 a k dosažení cílu, na které se zameruje Agenda 215 a akcní plán na podporu ekologických technologií6.

1.3. Jaký prístup je vhodné zvolit, aby bylo zajišteno, že nanotechnologie budou bezpecné?

V souladu se Smlouvou bude treba zajistit, aby nanotechnologické aplikace splnovaly požadavky na dodržování vysokého standardu verejného zdraví,

3 Viz napr. údaje uvedené v publikaci „New Dimensions for Manufacturing: A UK Strategy for

Nanotechnology“ (Nové dimenze ve výrobe: britská strategie na úseku nanotechnologií), Ministerstvo obchodu a prumyslu (DTI) v roce 2002, str. 24

4 „A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development“ (Udržitelnou Evropou za lepší svet: strategie Evropské unie na úseku udržitelného rozvoje), COM(2001) s. 264. Viz rovnež Deklarace OSN u príležitosti vstupu do nového tisíciletí (United Nations Millennium Declaration) (http://www.un.org/millennium/)

5 Viz http://www.un.org/esa/sustdev/documents/agenda21/index.htm 6 Viz http://europa.eu.int/comm/research/environment/etap_en.html

CS 7 CS

bezpecnosti a ochrany spotrebitelu7 i životního prostredí8. Pro tyto rychle se rozvíjející technologie je duležité, aby byly v co nejranejším stádiu rozpoznány a rešeny problémy a obavy na úseku bezpecnosti (at již skutecné nebo zdánlivé). Úspešné využívání nanotechnologií potrebuje mít zdravou vedeckou základnu, má-li mít duveru spotrebitelu a má-li poskytovat jistotu komercní sfére. Navíc je treba podniknout veškerá potrebná opatrení k zajištení zdraví a bezpecnosti pri práci.

Má-li být zajišteno, že vývoj, výroba, využívání i likvidace produktu na bázi nanotechnologií budou probíhat bezpecne, je životne duležité rešit otázky rizik již od zacátku jakožto nedílnou soucást vývoje techto technologií pocínaje prvním návrhem a VaV a konce jejich komercním využitím. Nanotechnologie nás staví pred nové nárocné problémy rovnež na úseku posuzování a zvládání rizik. Proto je duležité, aby soubežne s technologickým rozvojem probíhal patricný VaV s cílem opatrit si kvantitativní toxikologická a ekotoxikologická data (vcetne údaju o reakcích lidského organizmu a prostredí na rizikové expozice) tak, aby bylo možno existující rizika vyhodnocovat a postupy posuzování rizik podle potreby upravovat. Cinnostem týkajícím se verejného zdraví, životního prostredí, bezpecnosti a ochrany spotrebitelu se venujeme níže v tomto dokumentu.

2. VEDECKOVÝZKUMNÉ CINNOSTI V OBORU NANOTECHNOLOGIÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ VE SVETE

Vzhledem k potenciálu nanotechnologií uskutecnuje mnoho zemí programy VaV vyznacující se vysokými a rychle vzrustajícími objemy investování verejných prostredku. Za poslední desetiletí se zájem o tuto oblast zvýšil a investování verejných prostredku rychle vzrostlo z objemu kolem 400 mil. € v roce 1997 na dnešních více než 3 mld. V tomto oddílu podáváme prehled iniciativ na poli nanotechnologií, které jsou financovány z verejných prostredku.

Podíl financování VaV na úseku nanotechnologií ze soukromých zdroju není sice možno presne urcit, ale odhaduje se na témer 2 mld. €, z cehož implicitne vyplývá, že celkové investice do VaV nanotechnologií dosahují celosvetove objemu zhruba 5 mld. €. V této souvislosti je duležité zduraznit, že EU, kde podíl soukromých zdroju na celkovém investování do VaV ciní 56 %, zaostává za USA, kde tento podíl je 66 %, i za Japonskem, kde je 73 %9.

2.1. VaV na úseku nanotechnologií ve tretích zemích

Odstartováním Národní nanotechnologické iniciativy (NNI) v roce 2000 zahájily USA ambiciózní program VaV na úseku nanotechnologií a výdaje USA z federálních zdroju vzrostly z 220 mil. $ v roce 2000 na zhruba 750 mil. $ v roce 2003, pricemž

7 Clánek 152 Smlouvy požaduje, aby „pri vymezení a provádení všech politik a cinností Spolecenství byl

zajišten vysoký stupen ochrany lidského zdraví“, a clánek 153 požaduje, aby „požadavky vyplývající z ochrany spotrebitele byly brány v úvahu pri vymezování a provádení jiných politik a cinností Spolecenství.“

8 Clánek 174 této smlouvy mj. sleduje cíle „udržování, ochrany a zlepšování kvality životního prostredí“, „obezretného a racionálního využívání prírodních zdroju“ a „podpory opatrení na mezinárodní úrovni, celících regionálním a celosvetovým problémum životního prostredí“.

9 Publikace Evropské komise „Key Figures 2003-2004“ (Klícové údaje 2003-2004) z roku 2003

CS 8 CS

rozpocet navrhovaný na rok 2005 predpokládá cástku 982 mil. $. Další podporu zajištuje financování ze zdroju jednotlivých státu USA, které ciní okolo 300 mil. $.

Dlouhodobé odhodlání na federální úrovni bylo v USA nedávno stvrzeno „zákonem o rozvoji nanotechnologií v 21. století“, který platí pro období let 2005-2008 a kterým se peti agenturám resp. ministerstvum (NSF, DoE, NASA, NIST a EPA) prideluje cástka témer 3,7 mld. $, což do roku 2008 více než zdvojnásobí jejich financní zdroje ve srovnání s dnešním stavem. Je treba poznamenat, že tato cástka nezahrnuje výdaje na obranu (DoD tj. ministerstvo obrany) ani jiné oblasti, do kterých v soucasnosti plyne zhruba jedna tretina federálního rozpoctu urceného na nanotechnologie.

Japonsko zaradilo nanotechnologie mezi své hlavní prioritní smery výzkumu v roce 2001. Vyhlašované úrovne financování se prudce zvyšovaly ze 400 mil. $ v roce 2001 na zhruba 800 mil. $ v roce 2003, predstihly objem pridelovaný na tyto úcely z federálních zdroju USA a v roce 2004 mají vzrust o dalších 20 %. Jižní Korea rozbehla ctižádostivý desetiletý program dotovaný cástkou okolo 2 mld. $ z verejných prostredku, a Tchaj-wan se zavázal poskytnout z verejných zdroju cástku zhruba 600 mil. $ v období šesti let.

Cína na nanotechnologie venuje rostoucí financní cástky, což je zvlášte významné, vezme-li se v úvahu jejich kupní síla. Její podíl na celosvetovém publikování rychle roste tempem, které koncem devadesátých let dosahovalo 200 % rocne, a pomalu již dostihuje EU a USA. Ruská federace je v oboru nanotechnologií dobre zavedena a totéž platí i pro nekolik dalších tzv. nových nezávislých státu.

Nanotechnologiím venují rostoucí pozornost mnohé další regiony a státy, mezi které patrí Austrálie, Kanada, Indie, Izrael, latinská Amerika, Malajsie, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Jižní Afrika a Thajsko.

2.2. Evropský VaV na úseku nanotechnologií

Evropa rozpoznala potenciál nanotechnologií již velmi záhy a vypracovala si již silnou znalostní základnu ve vedních oborech zamerených na nanorozmer, kde pusobí jedni z nejschopnejších vedcu z oboru. Nekolik zemí má výzkumné programy zamerené na toto téma, které beží již od poloviny ci od konce devadesátých let. Prestože nekteré zeme nemají v chodu iniciativy specificky zamerené na nanotechnologie, je v nich relevantní VaV casto zaclenen do jiných programu (napr. biotechnologie, mikrotechnologie a jiné).

Porovnáme-li Evropu, Japonsko a USA, není zde možno oznacit žádného vysloveného „víteze“ ani „poraženého“, avšak jisté trendy lze již vypozorovat. Na sílu Evropy ve vedních oborech zamerených na nanotechnologie poukazuje skutecnost, že v období let 1997-1999 cinil podíl EU na celosvetovém publikování 32 %, kdežto podíl USA byl 24 % a podíl Japonska 12 %10. Zdá se však, že techto znalostí nebylo ve všech prípadech ze strany prumyslu náležite využito. Rozbor patentu odhaluje, že podíl EU na celosvetové patentové tvorbe je 36 % ve srovnání se 42 % pro USA, což poukazuje na slabost pri prevodu výsledku VaV do praxe.

10 The Third European Report on Science & Technology Indicators, (Tretí evropská zpráva o vedecko-

technických ukazatelích), Evropská komise (2003) http://www.cordis.lu/indicators/third_report.htm

CS 9 CS

Verejné investování má v ruzných clenských státech EU ruznou úroven at už v absolutním nebo v relativním vyjádrení (viz príloha). Je možno odhadnout, že úroven financování VaV na úseku nanotechnologií z verejných zdroju v Evrope vzrostla z objemu cca 200 mil. € v roce 1997 na soucasnou úroven cca 1 mld. €, pricemž zhruba dve tretiny techto financních zdroju pocházejí z programu jednotlivých státu nebo regionu.

Pokud jde o výdaje z verejných zdroju v absolutním vyjádrení, investuje EU významné objemy financních prostredku, které jsou srovnatelné s výdaji USA a Japonska. Avšak v prepoctu na pocty obyvatel ciní prumerná úroven verejného financování pro EU-25 celkem 2,4 € na obyvatele (2,9 € pro EU-15) ve srovnání s 3,7 € pro USA a 6,2 € pro Japonsko. Podobne v prepoctu na podíl HDP platí, že EU-25 investuje 0,01 % v porovnání s 0,01 % v USA a 0,02 % v Japonsku.

Všechny zeme EU-25 s výjimkou Irska momentálne v prepoctu na jednoho obyvatele investují méne než USA i než Japonsko. V úvahu je treba též vzít nárusty plánované v USA a v Japonsku: v USA se do roku 2006 plánuje nárust na 5 € na obyvatele a v Japonsku se pro rok 2004 plánuje nárust na 8 € na obyvatele. Zdá se proto, že rozdíl mezi EU a jejími hlavními konkurenty bude pravdepodobne dále rust.

Jedním z klícových rozdílu mezi EU a našimi hlavními konkurenty je, že na celé scéne evropského VaV zamereného na nanotechnologie vzniká riziko jejího pomerného rozdrobení, kdy bude v chodu nesourodá rada ruzných rychle se rozvíjejících programu a zdroju financování. Príspevek ES v rámci FP6, který v roce 2003 cinil 350 mil. €, predstavuje približne jednu tretinu celkových evropských výdaju na nanotechnologie.

Pro naše hlavní konkurenty jsou charakteristické koordinované a/nebo centralizované programy VaV zamerené na nanotechnologie. Napríklad v USA se pres dve tretiny celkového objemu financních zdroju prideluje jako soucást Národní nanotechnologické iniciativy spadající pod federální program. Je nepravdepodobné, že by si EU dokázala v globálním merítku udržet svoji konkurenceschopnost, pokud své programy na úrovni Spolecenství lépe nezamerí a nezkoordinuje.

Výzkum v oboru nanotechnologií probíhá v pristupujících zemích, které se rovnež úcastní projektu zarazených do rámcových programu EU venovaných technologickému výzkumu a vývoji. Švýcarsko má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií dlouhou tradici a udržuje si jednu z nejvyšších úrovní patentování a publikování v prepoctu na obyvatele. Nanotechnologické výzkumné programy byly rovnež založeny v jiných pridružených zemích zarazených do FP6, napr. v Norsku.

Cetné výzkumné projekty probíhající na bázi spolupráce, jakož i jiné iniciativy již získaly podporu ze zdroju rámcových programu EU. Tem pribyl významný evropský rozmer vytvorením týmu mezinárodní spolupráce, címž byl podnícen znacný nárust financování ze zdroju jednotlivých státu i ze soukromých zdroju. I když již ctvrtý rámcový program (FP4) i pátý rámcový program (FP5) financovaly znacný pocet

CS 10 CS

projektu zamerených na nanotechnologie11, teprve v šestém rámcovém programu (FP6)12 byly nanotechnologie výslovne uvedeny jako jedna z hlavních priorit.

3. NA CESTE K NEKONECNE MALÉMU: PET HYBNÝCH SIL PODNECUJÍCÍCH POKROK

Hospodárský rust na dnešním celosvetovém trhu vyžaduje inovace, které jsou zase závislé na výzkumu. VaV svetové úrovne tvorí neodmyslitelnou soucást tohoto procesu, avšak jsou zde ješte další faktory, které je treba brát v úvahu. V tomto kontextu zjištujeme pet hybných sil: VaV, infrastruktura; vzdelání, školení a výcvik; inovace; a celospolecenský rozmer. Aby bylo možno težit z potenciálu, který Evropský výzkumný prostor nabízí, je na úrovni Spolecenství zapotrebí soustavy cinností synergicky pusobících na úrovni všech techto vzájemne závislých hybných sil.

Takovýto integrovaný prístup k VaV ve vedních oborech soustredených na nanorozmery a v nanotechnologiích byl jedním z hlavních záveru setkání „EuroNanoForum2003“13, které v prosinci 2003 usporádalo generální reditelství pro výzkum (RTD) a kterého se zúcastnilo pres 1000 úcastníku z celého sveta. K nedávným iniciativám Komise patrí seminár usporádaný generálním reditelstvím pro zdraví a ochranu spotrebitele (SANCO) v breznu 2004 na téma potenciálních rizik spojených s nanotechnologiemi14. Další iniciativy, napr. k tématu plánovacích map a predvídání („foresighting“), podniká generální reditelství pro výzkum (GR RTD) a Spolecné výzkumné stredisko (Joint Research Centre, JRC).

3.1. Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky

Vezmeme-li v úvahu nárocné úkoly intelektuální, vedecké a technické, které pred námi stojí v nanovede a v nanotechnologiích, je vynikající úroven výzkumu a vývoje nezbytná, má-li být zajišteno, že Evropa zustane dlouhodobe konkurenceschopná. V tomto ohledu je nezbytná podpora VaV financováním z verejných zdroju, a stejne nezbytné je mít k disposici výzkumníky svetové úrovne a zajistit konkurenci mezi výzkumnými týmy na evropské úrovni.

Soucasne je treba znalosti vytvárené prostrednictvím VaV pomocí nanotechnologií prevádet do inovacních výrobku a procesu, které budou schopny zlepšovat konkurenceschopnost evropského prumyslu. V této souvislosti je nutné nejen udržet si vynikající úroven ve VaV, nýbrž též posilovat investování do VaV s relevancí pro prumysl a pritom posilovat VaV na úrovni Spolecenství i koordinaci politik jednotlivých státu s cílem zajistit dosažení „kritického množství“.

3.1.1. Zvyšování investic do znalostí pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy

Pro vytvárení hodnot a nových pracovních míst na globalizovaném trhu a ve znalostní ekonomice má zásadní význam konkurenceschopnost pri vytvárení nových

11 Další informace lze získat z projektové databáze http://www.cordis.lu/fp6/projects.htm 12 Viz http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm 13 Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.euronanoforum2003.org/ 14 Další informace jsou k disposici na internetové adrese

http://europa.eu.int/comm/health/ph_risk/events_risk_en.htm.

CS 11 CS

znalostí. Je pravda, že evropský VaV musí být výtecný, ale mel by též být dobre nacasovaný a celkové náklady na jeho chod by mely být na úrovni konkurence, nebot jinak vzniká riziko, že prumyslové cinnosti se budou premístovat do oblastí, kde produkce znalostí probíhá z hlediska nákladu efektivneji. Dokážeme-li se postavit do cela pri vytvárení znalostí, bude možno soucasný trend zvrátit a lákat prumyslová odvetví založená na znalostech do Evropy.

Vzniká zde riziko, že evropské investování verejných prostredku do VaV na úseku nanotechnologií bude v období nadcházejících peti let výrazne nižší než investování našich hlavních konkurentu. Stojíme tvárí v tvár nebezpecí, že ztratíme rychlost a spád, nedojde-li k podstatnému navýšení investic na evropské úrovni, a to alespon k jejich ztrojnásobení do roku 2010, bereme-li v úvahu cíle formulované v Lisabonu. Takovéto investice by nemely být na úkor jiných programu VaV, nýbrž by mely být v souladu se zmíneným cílem „3 %“15 a mely by se soustredit na nejnárocnejší aspekty, zejména na znalostní prumyslové inovace („nanovýrobu“), na integraci uskutecnovanou na rozhraních makro-mikro-nano a na interdisciplinární („konvergující“) VaV. Užitecná by mohla být též vhodná synergie s evropskou strategií na úseku biologických ved a biotechnologií16.

Investování do VaV je treba zvýšit jak na úrovni Spolecenství, tak i na úrovni jednotlivých clenských státu takovými zpusoby, aby se vzájemne doplnovalo a svými interakcemi posilovalo. Výzkumné projekty realizované ve spolupráci na evropské úrovni mají zásadní význam pro získání potrebných schopností a pro nahromadení kritického množství výsledku potrebného pro další zvyšování úrovne výzkumu. Je to zvlášte duležité pro dosažení rychlého pokroku nanotechnologií uplatnením interdisciplinárního VaV. V tomto kontextu je treba se soustredit na synergii výzkumu, infrastruktury a vzdelávání – ty jsou od sebe neoddelitelné. Takovýto systémový prístup oživí a posílí produkci znalostí a soucasne bude do Evropy vábit a v Evrope držet ty nejlepší odborníky, které ve VaV na úseku nanotechnologií pracují.

3.1.2. Výzkum na úrovni Spolecenství

Výzkum provádený na úrovni Spolecenství, který probíhá v konkurencním prostredí a za pruhledných podmínek, je hlavním prostredkem stimulace a podpory VaV svetové úrovne v Evropském výzkumném prostoru (European Research Area, ERA). Jednak vede ke sdílení znalostí, ale též svádí dohromady ty nejlepší týmy z ruzných oboru a vytvárí rozhraní mezi prumyslem a vysokoškolskou sférou, címž zajištuje dynamický vstup do procesu mezidisciplinárního VaV, který je prínosný pro další rozvoj nanotechnologií.

V rámcových programech EU již získal podporu znacný pocet výzkumných projektu zamerených na nanotechnologie. I když pri zlepšování excelence ve VaV již bylo dosaženo výrazného pokroku, až 6. rámcový program uznává klícovou úlohu nanotechnologií a soustredí cinnosti VaV do jedné prioritní tématické oblasti, což Komisi umožnuje rešit problém rozptylování, zdvojování a rozdrobování. Byly

15 „More Research for Europe: Towards 3 % of GDP“ (Více výzkumu Evrope: Na ceste ke 3 % HDP),

COM(2002) s. 499 konecné znení 16 „Life Sciences and Biotechnology: A strategy for Europe“ (Biologické vedy a biotechnologie: Strategie

pro Evropu), COM(2002) s. 27

CS 12 CS

zavedeny dva nové nástroje, a sice integrované projekty (IP) a síte excelence (Networks of Excellence, NE). Ty pak doplnuje cela rada dalších nástroju a akcí17 vcetne IP specificky urcených pro MSP.

Od vydání prvních výzev k podávání návrhu bylo již vybráno a projednáno pres 20 IP a NE se zamerením na VaV v nanovedách a nanotechnologiích. Integrované projekty soustredují k urcitému konkrétnímu cíli kritická množství zainteresovaných subjektu a financních prostredku. Integrují veškeré technické i netechnické aspekty procesu VaV a dokáží zajistit prechod od nanotechnologicky zamereného vedeckého bádání k vlastním nanotechnologiím tím, že svedou dohromady sféru výzkumu s prumyslovou praxí.

Novou koncepci predstavují Evropské technologické platformy, kde je cílem dát dohromady všechny zainteresované subjekty a dlouhodobe rozvíjet urcitou spolecnou vizi, vytváret mapy pro postup vpred, zajištovat dlouhodobé financování a realizovat promyšlený prístup k rízení. Tato koncepce muže být príhodná tam, kde je treba reagovat na potrebu zajištení vyššího stupne synergie a koordinace mezi jednotlivými aktéry v urcité konkrétní oblasti techniky.

3.1.3. Koordinace politiky jednotlivých státu

Politice jednotlivých státu a regionu i jejich programum náleží významné místo pri financování evropského VaV na úseku nanotechnologií. Uznává se ovšem, že kapacity jednotlivých státu casto nepostacují pro vytvorení center excelence na svetové úrovni. Proto je naléhave treba tyto programy koordinovat tak, aby se vynakládané úsilí soustredilo do jednoho smeru a aby se v rámci Evropského výzkumného prostoru zamerilo k zajištení kritického množství a vetšího dopadu na tri hlavní osy synergie: výzkum, infrastrukturu a vzdelávání.

Pro posílené uplatnení nanotechnologií v aplikacích a pro zvýšení a využití mezioborové povahy VaV na úseku nanotechnologií je duležité, aby národní programy rozvíjené v (casto) ruzných oborech a jejich priority byly koordinovány tak, aby se vynakládané úsilí soustredilo na zajištení kritického množství v aplikovaném VaV a aby docházelo k promísení ruzných vedeckých odborností. To by melo pomáhat pri zajištování rychlého uplatnení znalostí v inovacích ve všech evropských regionech.

Iniciativy typu otevrené metody koordinace (OMC)18a ERA-NET19 mohou stimulovat a podporovat koordinaci programu a spolecných aktivit uskutecnovaných na úrovni státu nebo regionu a též mezi ruznými evropskými organizacemi. Takové iniciativy mohou být též doprovázeny vhodnými aktivitami zamerenými na benchmarking jakožto prostredek merení dosaženého pokroku.

17 Informace o kompletní škále nástroju užívaných pro 6. rámcový program je možno nalézt na

internetové adrese http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm 18 Jak je stanoveno v záverech predsednictva lisabonského zasedání Evropské rady z roku 2000

http://ue.eu.int/ 19 Viz http://www.cordis.lu/coordination/home.html

CS 13 CS

3.1.4. Mapy a predvídání

Tzv. „mapy“ rozvoje technologií poskytují prostredek, jak definovat a hodnotit pokrok dosahovaný na úseku nanotechnologií a jak sledovat jejich pronikání do vyzrálejších fází prumyslového rozvoje. Proces sestavování techto map je užitecný již sám o sobe, nebot od všech aktéru vyžaduje, aby ve vzájemné interakci promýšleli možný další vývoj a uvažovali o nárocnosti jednotlivých úkolu, o dopadech a o budoucích potrebách. Avšak všeobecná mapa rozvoje nanotechnologií je nerealistická, protože pole, které by mela pokrývat, je príliš široké. Namísto toho by mapy mely být aplikovány na ta tržní odvetví, která dosáhla dostatecné vyzrálosti. Ve stádiu príprav se nachází nekolik map, do nichž jsou zarazovány cenné príspevky ústavu jako napr. Institute for Prospective Studies (Institut pro perspektivní studia, IPTS) fungujícího v rámci Spolecného výzkumného strediska (JRC).

Jakožto podpurný prostredek vývoje map jako strategického nástroje pro utvárení politiky sehrává významnou úlohu predvídání tím, že predpovídá smery budoucího vývoje a umožnuje patricné plánování. S ohledem na skutecnost, že nanotechnologie v sobe obsahují rušivý potenciál, je to zvlášte duležité všude tam, kde je zapotrebí prozkoumávat možné dopady na spolecnost. K tomuto úcelu je treba mít specifickou metodiku a vytvárí se nezávislá skupina expertu EU na vysoké úrovni: „Predvídání nové technologické vlny: konvergence nanotechnologií, biotechnologií a informacních technologií a jejich dopady na evropskou spolecnost a konkurenceschopnost“.

Akce: Evropský výzkumný prostor se zamerením na nanotechnologie

1. Má-li EU setrvat v popredí vedních oboru zamerených na nanotechnologie a v popredí vývoje nanotechnologií jako takových, mela by posilovat podporu, kterou poskytuje VaV. Komise v rámci zajištování synergií s programy bežícími na úrovni jednotlivých státu vyzývá clenské státy, aby:

(a) podstatne zvýšily investování verejných prostredku do vedních oboru zamerených na nanotechnologie a do nanotechnologií samých, pricemž toto zvyšování by melo probíhat koherentne a koordinovane a melo by s ohledem na závery lisabonského jednání a na smernou cílovou hodnotu „3 %“ do roku 2010 vzrust na trojnásobek;

(b) podporily vynikající úroven vedeckých nanooboru úcastí na cinnostech rozvíjených v konkurencním prostredí na celoevropské úrovni;

(c) posílily VaV na úseku nanotechnologií s cílem vytvárení rentabilních aplikací a s durazem na zaclenení MSP;

(d) po dobu trvání príštího rámcového programu udržovaly koncentraci cinností VaV tak, aby bylo vytvoreno kritické množství a aby byly zajišteny synergické úcinky mezi rozvojem nanooboru, nanotechnologiemi, souvisejícími inženýrskými disciplinami a bezpecnostními aspekty;

(e) zajistily úcinnou koordinaci národních programu;

(f) posilovaly cinnosti zamerené na tvorbu map a na predvídání na evropské úrovni za prispení center excelence a ústavu jako je IPTS.

CS 14 CS

3.2. Infrastruktura: Evropská „centra excelence“

Pod pojmem infrastruktura máme na mysli prostredky a zdroje poskytující základní služby pro sféru výzkumu. Ty mohou být individuální (tj. poskytované v jednom míste), distribuované (tj. tvorené sítí distribuovaných zdroju) nebo virtuální (tj. služby poskytované elektronickou cestou). Moderní zarízení a prístrojové vybavení má pro rozvoj nanotechnologií rostoucí význam, mj. též proto, aby ukázalo, zda je príslušný VaV schopen prevodu na potenciálne hodnototvorné produkty a procesy.

Pro urychlení vývoje vedních nanooboru i nanotechnologií mají zásadní význam investice do široké palety pokrocilých prostredku a zarízení, prístroju a výbavy. Z jejich interdisciplinární a komplexní povahy vyplývá, že o investice do takovéto infrastruktury se casto budou muset delit organizace na místní, regionální, celostátní a privátní úrovni. Je užitecné si tuto infrastrukturu roztrídit do trí odlišných úrovní investování:

– investice ve výši do nekolika desítek milionu €, typicky uskutecnované na místní nebo regionální úrovni, napríklad Strediska interdisciplinárního výzkumu nanotechnologií (Interdisciplinary Research Centres in Nanotechnology) ve Velké Británii a Strediska nanotechnologické kompetence (Competence Centres for Nanotechnology) utvárená v Nemecku;

– investice ve výši do 200 mil. €, typicky uskutecnované na úrovni státu, kde jako dobré príklady mohou posloužit MINATEC ve Francii, IMEC v Belgii a MC2 ve Švédsku, které se již staly vehlasnými stredisky v evropském i celosvetovém merítku;

– investice presahující 200 mil. €, pro které specificky orientované ústavy, prostredky a zarízení v takovém rozmeru dosud v EU neexistují, ale již vznikají ve tretích zemích20.

Dnešní infrastruktura ne vždy vyhovuje požadavkum prumyslu. Tato neshoda muže spocívat v rozdílech v rízení, v rozdílech zemepisných nebo se týkat snadnosti prístupu ci obtížného dosahování dohody o podmínkách zajištení práv na duševní vlastnictví. Rešení typu „otevrených laboratorí“ se snadným prístupem pro prumysl se vyskytují velice zrídka, ale je jich velice zapotrebí. Zejména MSP mají casto nedostatek kapitálu a takový prístup by jim mohl znacne pomoci urychlit proces VaV a zkrátit dobu do uvedení na trh.

3.2.1. Nová „centra excelence“ pro Evropu

Naléhave je zapotrebí infrastruktury svetové úrovne pro nanovedy a nanotechnologie evropské dimenze a evropského zamerení („center excelence“). Krom toho, že taková infrastruktura zajistí prístup k zarízením nejvyšších parametru, která nemusí být lokálne k disposici, mohla by rovnež pokrývat všechny aspekty interdisciplinárního VaV, vzdelávání a konstrukce i stavby prototypu. Též by mohla

20 Príkladem je „California Nanosystems Institute“ rozvíjený za prispení investic ve výši približne

300 mil. $ z federálních fondu, fondu jednotlivých státu USA a soukromých fondu (viz http://www.cnsi.ucla.edu/mainpage.html)

CS 15 CS

zahrnovat partnerství státního a soukromého sektoru a sloužit jako inkubátor pro nove zacínající a osamostatnené podniky.

Pro dosažení potrebného kritického množství potrebujeme své zdroje soustredit v omezeném poctu infrastruktur na území Evropy. Mezi odvetví, kterým mohou prospet vzájemné synergické efekty, patrí nanoelektronika, nanobiotechnologie a nanomateriály. Proti potrebe co nejvetšího omezení fragmentace a zdvojování je však treba postavit význam zajištení konkurence a tudíž vynikající úrovne VaV.

Je treba dosáhnout patricné rovnováhy mezi infrastrukturou na evropské úrovni, na úrovni jednotlivých státu a na úrovni regionální. V dlouhodobém výhledu muže být rozvoj celé rady stredisek nebo stredisek rozclenených do více lokalit významným prostredkem pro uchování náležité úrovne konkurence. Cenné vstupy pro zajištení optimálního prístupu mohou poskytnout evropské technologické platformy spolu s takovými orgány, jako je evropské strategické fórum pro infrastrukturu výzkumu (European Strategy Forum on Research Infrastructure, ESFRI) .

3.2.2. „Iniciativa pro rust“

Sdelení nazvané „Evropská iniciativa pro rust, investice do sítí a znalostí k posílení rustu a zamestnanosti“21 obsahuje návrh iniciativy se širokým záberem, sestavený ve spolupráci s Evropskou investicní bankou (EIB). Pro uvedení akce do pohybu byl navržen „Program rychlého rozbehu“, pro který se ocekává sdružené financování hlavne bankovními pujckami (prostrednictvím iniciativy EIB nazvané „Inovace 2010“) a ze soukromých (prumyslových) zdroju.

Infrastruktura pro nanoelektroniku je jednou z investicních oblastí pro první vlnu navrhovaných projektu „Rychlého rozbehu“. Jednou z dalších oblastí je nová generace laseru (napr. lasery s volnými elektrony), které napríklad potenciálne mohou snímat „fotografické“ zábery zachycující atomární strukturu jednotlivých molekul. Taková zarízení mají nesmírnou cenu pro rozvoj nanovedy i nanotechnologií a je treba usilovat o uplatnení synergických úcinku s jinými akcemi na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých státu.

Akce: Infrastruktura

2. Infrastruktura svetové úrovne („centra excelence“) s evropským rozmerem a zamerená na evropské zájmy je klícová pro posilování konkurenceschopnosti EU v nanovedách a ve VaV na úseku nanotechnologií. Komise vyzývá clenské státy, aby

(a) rozvinuly soudržný systém vytvárející infrastrukturu VaV, který bude brát ohledy na potreby všech aktéru a zejména bude rozvíjet synergie se vzdeláváním;

(b) podnikly opatrení pro maximalizaci pridané hodnoty stávající infrastruktury, berouce v úvahu potreby prumyslu a zejména MSP.

Komise zduraznuje, že je zapotrebí

21 „A European initiative for growth: Investing in networks and knowledge for growth and jobs“

(Evropská iniciativa zamerená na rust: Investování do sítí a znalostí k zajištení rustu a pracovních míst) COM(2003) 690

CS 16 CS

(c) zkoumat a mapovat stávající infrastrukturu s cílem urcit nejnaléhavejší potreby tak, aby mohlo dojít k urychlení pokroku v nanotechnologiích a zejména na úseku interdisciplinárního VaV;

(d) v prípade potreby vybudovat novou, pro nanotechnologie vyhrazenou infrastrukturu na evropské úrovni, která dokáže soustredit dostatecné „kritické množství“ a bude brát ohledy na potreby prumyslu;

(e) prošetrit možnosti zajištení financní synergie s Evropskou investicní bankou, Evropským investicním fondem a Strukturálními fondy.

3.3. Investování do lidských zdroju

Aby bylo možno potenciál nanotechnologií využít, potrebuje EU množství výzkumných pracovníku a inženýru cinných v interdisciplinárních oborech, kterí dokáží produkovat nové znalosti a následne pak zajistit jejich prevod do prumyslové praxe. K rádnému vyhodnocování a zvládání rizik, která nanotechnologie mohou predstavovat pro lidské zdraví, potrebuje EU rovnež kvalitne vyškolené a vycvicené toxikology a posuzovatele rizik. Nanotechnologie jako pole nové a dynamické nám dává nádhernou možnost získat pro životní dráhu ve výzkumu vetší pocty mladých vedeckých pracovníku a dalšího odborného personálu.

Podle nedávné zprávy22 pripadá v Evrope 5,68 aktivních výzkumníku na každých 1000 pracovne cinných osob, kdežto v USA jich je 8,08 a v Japonsku 9,14. Když vezmeme v úvahu pocty pracovníku spojené s dosažením cílové hodnoty 3 % podle záveru lisabonského zasedání do roku 2010, lze predpokládat, že bude treba ješte približne 1,2 milionu dalších pracovníku pro sektor evropského výzkumu (do cehož je zapocteno 700 tisíc výzkumníku)23. Nejduležitejší je, aby byla podniknuta opatrení pro získání výzkumných pracovníku a pro jejich udržení v Evrope, vcetne nedostatecne využívaného potenciálu mezi ženami.

3.3.1. Jak pro „nano“ získávat mladé

Podstatnou složkou zde prezentovaného prístupu je podnecovat mladší generaci již od raného mládí k úcasti na diskusích o vede. Z individuálních zkušeností je známo, že pravdepodobnost, s jakou si nekdo zvolí životní dráhu ve vede, velkou merou závisí na tom, jak mu jeho ucitelé ve škole, rodice a také sdelovací prostredky – jak to rekl držitel Nobelovy ceny Richard Feynman – dokázali predat radost z objevování. Jednoduché nanotechnologické koncepce je možno uvádet pomocí praktických vedeckých pokusu a ukázek.

Nanotechnologie se dobre hodí pro stredoškolskou výuku, protože se casto vyucuje v integrovaném pojetí a ne v závislosti na jednotlivých oborech. Klícové však je, aby mladší generace nejen získala porozumení pro výzkum, nýbrž také aby pochopila, co vlastne výzkumníci delají. To by melo studentum pomáhat pri informovaném výberu

22 Publikace Evropské komise „Key Figures 2003-2004“ (Klícové údaje 2003-2004) z roku 2003, s. 44.

Hodnota uvádená pro EU platí pro rok 2001, hodnota uvádená pro USA platí pro rok 1997 a hodnota uvádená pro Japonsko platí pro rok 2002

23 „Investing in research: An action plan for Europe“ (Investování do výzkumu: Akcní plán pro Evropu) COM(2003) 226

CS 17 CS

tím, že výzkum bude prezentován jako možná budoucí životní dráha, která nabízí vzrušení, odpovednost i mnoho príležitostí. Cenné jsou iniciativy jako napríklad „Evropský rok výzkumných pracovníku“24.

3.3.2. Prekonávání hranic oboru

Vysoké školy pri rozvoji znalostí v Evrope sehrávají ústrední úlohu25. Nanotechnologie kladou velký duraz na interdisciplinární prístup. Dokážeme si predstavit vysokoškolské predmety, ve kterých studenti nadále získávají základní vzdelání v celé rade disciplin bez ohledu na to, ve kterém konkrétním oboru nakonec hodlají školu absolvovat. Tím by melo být zajišteno, že se budoucí generace nanotechnologu bude skládat ze specialistu prístupných myšlenkám odjinud, kterí se dokáží spojit se svými kolegy z jiných disciplin. Praktické „ucení výzkumem“ by se mohlo stát podstatným prvkem nanotechnologie.

Pro nanotechnologie by se melo uvažovat o nových formách vzdelávání, prekracujících tradicní hranice disciplin, aby poskytovaly cílenou interdisciplinární výuku na svetové úrovni ve vysokoškolském i v postgraduálním studiu. Melo by se uvažovat též o nových prístupech, které zajistí prostredky k vydobytí financí z verejných i soukromých zdroju, spolu s jinými formami spolupráce akademické a prumyslové sféry (napr. akademické „nove rozbíhané“ podnikání a „univerzity rizikového kapitálu“). Mohlo by to být v kontextu evropských „center excelence“ (viz Akce 2), což by studentum poskytovalo ideální príležitost, jak nabývat praktických zkušeností s nejmodernejším výzkumem.

3.3.3. Podnikatelsky založení výzkumní pracovníci a inženýri

Pracovní uplatnení ve výzkumu si v poslední dobe získává pozornost na celoevropské úrovni a do popredí je vyzdvihována rada slabin, ke kterým patrí: zpusoby náboru, pracovní podmínky a rozdíly v možnostech, které se pri profesním postupu nabízejí mužum a ženám26. Zejména prekážky kladené mobilite výzkumných pracovníku a inženýru pri prechodech z výzkumu do prumyslu a zpet (tj. posuzování profesní úspešnosti na základe publikací nebo patentu) vyvolávají obavy a mohou být ke škode transferu technologií a inovací na úseku nanotechnologií.

Názor, že vzdelávání koncí tam, kde zacíná zamestnání, je pri zamerení na dynamickou znalostní spolecnost kontraproduktivní. Rešení nabízí akcní plán dovedností a mobility27. Nanotechnologie predstavují dynamický obor, který vyžaduje neustálé vzdelávání, aby bylo možno sledovat nejnovejší vývoj. S postupným približováním nanotechnologií k trhu nabývá na duležitosti potreba školení na pomoc zacínajícím a osamostatnujícím se novým podnikum, rízení

24 „Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers“ (Vedectí pracovníci

v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé životní dráhy) COM(2003) 436 25 „The role of universities in the Europe of knowledge“ (Úloha vysokých škol ve znalostní Evrope)

COM(2003) 58 26 „Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers“ (Vedectí pracovníci

v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé životní dráhy) COM(2003) 436 27 „Making a European area of lifelong learning a reality“ (Praktické uskutecnování Evropského prostoru

celoživotního vzdelávání) COM(2001) 678 a Akcní plán Evropské komise zamerený na znalosti a mobilitu COM(2002) 72

CS 18 CS

ruzných druhu portfolia duševního vlastnictví, bezpecnost a zlepšování pracovních podmínek (vcetne zdraví a bezpecnosti pri práci) i prohlubování jiných doplnkových znalostí a dovedností, aby bylo zajišteno, že novátori budou mít lepší pozici pri získávání financních prostredku a pri uplatnování svých iniciativ.

Akce: Investování do lidských zdroju

3. Komise vyzývá clenské státy k prispení na techto úsecích:

(a) zjištování potreb vzdelávání na úseku nanotechnologií a nabízení príkladu osvedcených postupu a/nebo výsledku pilotních studií;

(b) podpora príprave a realizaci nových ucebních predmetu a osnov, školení ucitelu a vzdelávací materiály podporující interdisciplinární prístupy k nanotechnologiím pri normálním i pri postgraduálním studiu;

(c) zaclenování doplnkových znalostí do postgraduálního studia a do celoživotního vzdelávání, napr. podnikatelské znalosti, otázky zdraví a bezpecnosti pri práci, patentování, mechanismy osamostatnování nového podnikání, komunikace atd.

Komise zde shledává príležitost

(d) overovat schudnost výzev k podávání „spolecných návrhu Marie Curieové“28 v oblastech nanovedy a nanotechnologií;

(e) založit „Evropskou cenu pro nanotechnologie“, která by prispívala k povzbuzování interdisciplinárního a podnikatelského ducha výzkumných pracovníku.

3.4. Prumyslové inovace, od poznatku k technologiím

Na dnešním globalizovaném trhu hospodárská úspešnost stále více závisí na vytvárení znalostí i na jejich správe a využívání. Mají-li být produkovány znalosti, je treba investovat do VaV. Prumyslové inovace zase naopak vyžadují znalosti, mají-li vytváret hmotný prospech. Takto se kruh uzavírá a do VaV je možno vkládat nový soukromý kapitál.

Jak muže evropský prumysl težit z úspechu nanooboru naší vedy a realizovat produkty a služby, které vytvárejí nové hodnoty? Schopnost odblokovat potenciál techto znalostí prostrednictvím nanotechnologií je klícová tím, že dává nové podnety prumyslovým oborum, které již v nárocném mezinárodním prostredí nebyly konkurenceschopné, a že rozvíjí nová odvetví evropského prumyslu na bázi znalostí. Je zapotrebí integrovaného prístupu k inovacní politice29 a tento prístup bude rozvíjen v rámci nadcházejícího akcního plánu inovací30. Nehlede na spolecné

28 Viz http://europa.eu.int/mariecurie-actions 29 „Innovation policy: updating the Union's approach in the context of the Lisbon strategy“ (Politika na

úseku inovací: aktualizace prístupu Evropské unie v kontextu lisabonské strategie) COM(2003) 112 30 Viz http://europa.eu.int/comm/enterprise/innovation/index.htm

CS 19 CS

cinitele31 klícové pro veškerý VaV, mezi než patrí fungující trhy, na kterých se uplatnuje konkurence, fiskální politika podporující inovace, financní nástroje32, kvalifikovaní pracovníci, partnerství verejného a soukromého sektoru a infrastruktura, musí nanotechnologie venovat pozornost trem dalším faktorum, kterými jsou patentování zásadních poznatku, otázky predpisu a metrologie.

3.4.1. Príležitosti dnešního prumyslu a jeho nárocné úkoly

Nanotechnologie nabízejí podnikum velké príležitosti, jak realizovat postupné i zásadní inovace. Zároven predstavují pro mnohé podniky riziko, že jejich potenciál vcas nerozpoznají a ztratí konkurenceschopnost. To, že v Evrope chybí silná kultura podpory a podnecování ochoty prebírat na sebe podnikatelská rizika v oblastech jako jsou nanotechnologie, muže být rozhodujícím faktorem, spolu s príznivými rámcovými podmínkami pro uskutecnování inovací.

Evropský prumysl funguje ve vysoce konkurencním prostredí. Z ruzných duvodu mohou jeho odvetví trpet nedostatkem kapitálu, takže mohou venovat pouze omezené zdroje na VaV a na inovace. Údaje z poslední doby ukazují, že celkove ciní podíl soukromého investování do VaV v EU 1,09 % HNP v porovnání s podílem 1,85 % v USA a 2,2 % v Japonsku33. Pro nanotechnologie sice takové údaje nejsou k disposici, ale je možno predpokládat, že podíl prumyslového investování je v Evrope též úmerne nižší než v USA nebo v Japonsku.

3.4.2. Vznik podniku a rizikový kapitál v oblasti nanotechnologií

Vetšina oblastí nanotechnologie se nachází v raném stádiu svého vývoje a úspešní výzkumníci se casto stávají podnikateli a rozbíhají zacínající firmy. Ze stovek takovýchto firem založených behem posledních let jich polovina sídlí v USA, kdežto v EU jich sídlí ctvrtina34. Vezme-li se v úvahu, že zhruba dve tretiny zamestnanosti v Evrope zajištují MSP, je evidentní, že je treba více usilovat o to, aby se vytvárení nových, inovacních podniku dostalo vetších pobídek35.

Banky a investori rizikového kapitálu si velmi vybírají, než nabídnou zejména rizikový kapitál do oblastí, které vnímají jako zatížené velkými technickými riziky, nejistotou ohledne doby potrebné do uvedení na trh nebo které by mohly mít negativní etické, zdravotní nebo ekologické dusledky. Normálne je zapotrebí mít k prukazu vlastnictví znalostí patenty a noví podnikatelé musí nejen být na špici vývoje nanotechnologií, nýbrž také musí tyto své znalosti spojovat s podnikatelským postrehem a zbehlostí ve strategii podnikání.

Noví podnikatelé si casto stežují, že jim je nabídnut úver (namísto podnikatelského tj. rizikového kapitálu), ale že se jim nedostane žádné podpory na úseku rízení – to

31 Viz napr. „Investing in research: An action plan for Europe“ (Investování do výzkumu: Akcní plán pro

Evropu) COM(2003) 226 32 Viz napr.. „Access to finance of small and medium-sized enterprises“ (Prístup malých a stredních

podniku k financování) COM(2003) 713 33 Publikace Evropské komise „Key Figures 2003-2004“ (Klícové údaje 2003-2004) z roku 2003 34 „Little science, big bucks“ (Vedy málo, dolaru hodne), Nature Biotechnology, sv. 21, c. 10, ríjen 2003,

s. 1127 35 „Action Plan: The European Agenda for Entrepreneurship“ (Akcní plán: Evropská agenda podnikavosti

a podnikání) COM(2004) 70

CS 20 CS

vnímají jako neco, co je vystavuje zvýšenému nebezpecí a riziku. Pres technologickou úspešnost mohou nove zakládané podniky selhat, nedokáží-li vyrovnat príjmy a výdaje – projít takzvaným „údolím smrti“. Tento problém muže být akutní práve u nanotechnologií, kde proces VaV vyžaduje dlouhodobé nasazení. V tomto kontextu muže sehrát významnou úlohu Evropská investicní banka (EIB) tím, že poskytne pujcky a posílí kapitálovou základnu nanotechnologicky orientovaných podniku.

3.4.3. Patentování

Prokázání vlastnických práv k dosaženým poznatkum ochranou duševního vlastnictví má zásadní duležitost pro uchování konkurenceschopnosti prumyslu jak z hlediska jeho schopnosti prilákat pocátecní investice, tak i z hlediska zajištení výnosu do budoucna. Pocty patentu orientovaných na nanotechnologie neustále rostou již od pocátku 80. let. Spolecná správa práv k duševnímu vlastnictví muže být na úsecích jako jsou nanotechnologie nárocná, nebot jejich mezioborová povaha zde svádí dohromady výzkumné pracovníky a pracovníky prumyslu s ruznými profesními kulturami a postoji.

Nanotechnologie díky velkému durazu, který kladou na znalosti, vyvolávají zásadní otázky ohledne toho, co by melo být a co by naopak nemelo být patentovatelné (napr. na úrovni jednotlivých molekul). Dosažení dohody o koncepcích a definicích na evropské a v ideálním prípade na celosvetové úrovni sehraje významnou úlohu pro zachování duvery investoru a pro vyhnutí se deformacím plynoucím z místne odlišného posuzování nebo odlišných výkladu práv k duševnímu vlastnictví.

3.4.4. Predpisy

Patricná a vcasná regulace na úsecích verejného zdravotnictví, ochrany spotrebitelu a ochrany životního prostredí má zásadní význam a též zajistí duveru spotrebitelu, pracovníku a investoru. Co nejvíce by melo být využíváno stávajících predpisu. Avšak zvláštní povaha nanotechnologií vyžaduje, aby tyto predpisy byly znovu prezkoumány a podle potreby revidovány. Meli bychom zvolit aktivní prístup. Pokrok vedeckých poznatku v nanooborech, který prináší VaV uskutecnovaný na celoevropské úrovni i v jednotlivých státech, by mel tvorit základnu pro další kroky v tomto smeru.

Harmonizovaná legislativa vedle toho, že zajištuje konzistenci a brání deformacím trhu, sehrává klícovou úlohu tím, že minimalizuje rizika a zajištuje ochranu zdraví a prostredí. Stávající predpisy se velmi casto opírají o parametry, které se mohou pro nekteré nanotechnologické aplikace, jako jsou napríklad volné nanocástice, ukázat jako nevhodné. Napríklad prahové hodnoty se casto definují pomocí výrobních objemu nebo hmotností, pri jejichž nedosažení muže být urcitá látka z pusobnosti predpisu vynata. Relevanci takovýchto prahových hodnot bude treba znovu prošetrit a v prípade potreby je zmenit.

3.4.5. Metrologie a normy

Aby se zajistilo, že EU bude moci komercní potenciál nanotechnologií realizovat, budou prumysl a spolecnost potrebovat spolehlivé a kvantitativní charakterizacní prostredky a též mericí metody, které budou oporou konkurenceschopnosti

CS 21 CS

a spolehlivosti budoucích výrobku a služeb. Pro usnadnení rychlého vývoje techto technologií a k tomu, aby uživatelé získali potrebnou duveru v jejich provozní a výrobkové parametry, je treba vyvinout príslušnou metrologii a normy.

Nanotechnologie vyžadují i nové mericí metody, pricemž jde o velice nárocnou oblast. V nanomerítku se nesnadno odstranují rušivé úcinky mericích prístroju na vlastní merení. V nekterých oblastech metrologické nástroje v soucasnosti proste nejsou k disposici. Pred vlastní normalizací je zapotrebí výzkumných a vývojových prací, které musí prihlédnout k potrebám prumyslu, pokud jde o rychlost merení a o otázky kontroly. Evropský výbor pro standardizaci (CEN)36 nedávno zahájil cinnost pracovní skupiny pro nanotechnologie.

Akce: Prumyslové inovace, od poznatku k technologiím

4. Evropská komise, zduraznujíc prínosy koordinovaného prístupu k podnecování inovací a podnikatelských aktivit na poli nanotechnologií v Evrope,

(a) vyzývá clenské státy k zajištení takových podmínek, které budou podporovat investice prumyslu a nových inovacních podniku do VaV v souladu s cíli stanovenými na zasedání v Lisabonu;

(b) zduraznuje potrebu prohlubovat zkoumání hledisek a podmínek úspešného prumyslového využití nanotechnologií;

(c) vybízí Evropskou investicní banku a Evropský investicní fond, aby prispely k posilování kapitálové základny inovací na poli nanotechnologií, a vyzývá clenské státy, aby prezkoumaly využívání Strukturálních fondu na iniciativy VaV na regionální úrovni;

(d) považuje silný, harmonizovaný a dostupný rámec zajištování práv k duševnímu vlastnictví za zásadní pro podporu transferu technologií a inovací;

(e) vyzývá clenské státy k zajištení tesnejší spolupráce patentových úradu s cílem vybudovat úcinnejší celosvetový systém patentové ochrany37;

(f) vybízí clenské státy, aby provedly revizi stávající legislativy tak, aby byly vzaty v úvahu veškeré specifické prvky nanotechnologií, a aby prijaly spolecný evropský prístup;

(g) vybízí clenské státy, aby posilovaly a koordinovaly cinnosti na úsecích metrologie, standardizace a normalizace a tím posílily konkurenceschopnost evropského prumyslu.

36 Další informace je možno nalézt na internetové adrese http://www.cenorm.be/ (Resoluce CEN BT

C005/2004) 37 Viz záverecné komuniké z jednání Výboru OECD pro vedeckotechnickou politiku na ministerské

úrovni, 29.-30. ledna 2004 (viz http://www.oecd.org/)

CS 22 CS

3.5. Zaclenení celospolecenské dimenze

Nekterí lidé sféru vedy kritizují za to, že je príliš vzdálena mechanismum demokracie a chybí jí pochopení verejnosti, verejné vnímání bilance rizik a prínosu a úcast verejnosti s možností kontroly. I když potenciální využití nanotechnologií muže zlepšit kvalitu života, muže být jako u každé nové technologie spojeno i s urcitými riziky. To by melo být otevrene priznáno a prozkoumáno. Soucasne je treba rádne posoudit, jak verejnost nanotechnologie a jejich rizika vnímá, a tyto problémy rešit.

Je v obecném zájmu zaujmout aktivní postoj, plne integrovat celospolecenské úvahy do procesu VaV a pritom zkoumat jeho prínosy, rizika a hlubší smysl pro spolecnost. Jak již bylo uvedeno38, je treba toto uskutecnit co nejdríve a necekat jen na dodatecné uznání techto skutecností. V tomto ohledu je složitá a neviditelná povaha nanotechnologie výzvou tem, kdo pracují na poli informování o výsledcích vedy a ozrejmování rizik.

3.5.1. Zodpovedný vývoj nanotechnologií

Je treba respektovat etické principy a tam, kde je to zapotrebí, je prosazovat legislativními nástroji. Tyto principy jsou vteleny do Evropské charty základních práv39 a dalších evropských i jiných mezinárodních dokumentu40. Též by mel být brán ohled na názor evropské skupiny pro etiku (European Group of Ethics, EGE)41, která zkoumá etické aspekty lékarských aplikací souvisejících s nanotechnologiemi.

Dále sem patrí základní etické hodnoty jako zásada respektování dustojnosti, zásada individuální autonomie, zásada spravedlnosti a dobrocinnosti, zásada svobody bádání a zásada proporcionality. Je treba pochopit, že tyto zásady platí pro aplikace zamerené na lidi i pro aplikace, které na lidi prímo zamereny nejsou. Vedle toho se u nekterých aplikací, napr. u miniaturizovaných cidel, mohou projevovat specifické dusledky z hlediska ochrany soukromí a osobních dat.

Je nezbytné zajistit otevrený, vysledovatelný a overitelný vývoj nanotechnologií, který bude probíhat na základe zásad demokracie. Pres nekterá volání po uvalení moratoria na nanotechnologické výzkumy je Komise presvedcena, že by to bylo velice kontraproduktivní. Krome toho, že by se tím spolecnosti upírala možnost prístupu k eventuálním prínosum, mohlo by to vést k vytvárení „technologických ráju“, tj. míst, kde by výzkum mohl probíhat v zónách nepodléhajících regulacnímu rámci za podmínek umožnujících jeho zneužití. Z toho by vyplývala naše neschopnost sledovat postup vývoje a intervenovat, což by mohlo vést k ješte horším následkum. Princip prevence42 v té forme, jak je dosud využíván, by bylo možno aplikovat v prípadech odhalení reálných a závažných ohrožení.

38 Viz napr. „Nanotechnology: Revolutionary opportunities & societal implications“ (Nanotechnologie:

Revolucní príležitosti a dopady na spolecnost), 3. Spolecný seminár EC-NSF o nanotechnologiích, Lecce, Itálie (2002), a „The social and economic challenges of nanotechnology“ (Spolecenské a hospodárské výzvy nanotechnologie), ESRC, Velká Británie (2003)

39 Viz http://www.europarl.eu.int/charter/default_en.htm 40 Viz http://europa.eu.int/comm/research/science-society/ethics/legislation_en.html 41 Viz http://europa.eu.int/comm/european_group_ethics/index_en.htm 42 „Communication from the Commission on the Precautionary Principle“ (Sdelení Komise o principu

prevence) COM(2000) 1

CS 23 CS

3.5.2. Informace, komunikace a dialog: Jak pochopit neviditelné

„Co jsou to nanotechnologie?“ Anketa, do které bylo v roce 2001 zahrnuto pres 16 000 osob43, ukázala, že chápání nanotechnologií je na nízké úrovni. Jelikož jsou složité a uplatnují se v merítku, které je neviditelné, mohou nanotechnologie predstavovat pojem, který verejnost chápe jen nesnadno. Tiskové titulky napr. o nanorobotech, kterí se sami rozmnožují, což je jedna z vecí, jež momentálne dalece presahují naše možnosti, o nichž se však hovorí, jakoby se jednalo o bezprostrední hrozbu, ukazují, že o soucasném nanotechnologickém výzkumu a jeho možných využitích je naléhave zapotrebí poskytovat informace. Výtecným príkladem, jak lze zvýšit povedomí verejnosti i nanotechnologiích, je tzv. „nanonákladák“44.

Pokud nebudeme vážne usilovat o efektivní komunikaci, mohou se inovace na poli nanotechnologií setkávat u verejnosti s nespravedlivými odsudky. Nezbytný je efektivní obousmerný dialog, pri kterém budou vzaty v úvahu náhledy široké verejnosti a který by také mohl ovlivnovat rozhodování o politice VaV45. Duvera verejnosti a prijetí nanotechnologií bude klícové pro jejich další vývoj v dlouhodobém výhledu a umožní nám težit z jejich potenciálních prínosu. Je evidentní, že veda se bude muset naucit lépe komunikovat.

Akce: Zaclenení celospolecenské dimenze

5. Komise, zduraznujíc potrebu venovat patricnou pozornost celospolecenským aspektum nanotechnologií,

(a) vyzývá clenské státy k otevrenému a aktivnímu prístupu k rízení VaV na úseku nanotechnologií, aby se zajistilo informování verejnosti a aby se získala její duvera;

(b) podporuje dialog s obcany/spotrebiteli EU s cílem podpory dobre informovaného rozhodování o VaV na úseku nanotechnologií na základe nestranných informací a výmeny názoru;

(c) stvrzuje své odhodlání rídit se etickými principy, aby se zajistilo, že VaV na úseku nanotechnologií bude probíhat zodpovedne a pruhledne.

4. VEREJNÉ ZDRAVÍ, BEZPECNOST, OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ A OCHRANA SPOTREBITELE

Ruku v ruce s VaV a technickým pokrokem musí jít vedecké prošetrení a posouzení možných ohrožení zdraví a životního prostredí ze strany nanotechnologií. Pracuje se na nekterých cílených studiích k posouzení potenciálních rizik, která jsou rovnež prošetrována v rámci projektu IP a NE, které na úseku nanotechnologií beží jako soucást 6. rámcového programu. Neocekávané chování se muže projevit napríklad u

43 Eurobarometr Evropské komise – „Europeans, Science and Technology“ (Evropané, veda a technika)

55.2, prosinec 2001 44 Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.nanotruck.net. 45 „Science and Society - Action plan“ (Veda a spolecnost – akcní plán), COM(2001) 714

CS 24 CS

nanocástic z duvodu jejich malých rozmeru46. Výsledkem mohou být specifické problémy napríklad pri výrobe, likvidaci, manipulaci, skladování a doprave. Zde je treba provádet VaV ke stanovení relevantních parametru a podle potreby pripravovat predpisy, pricemž je nutno brát v úvahu kompletní retezec aktéru pocínaje výzkumníky a konce výrobními pracovníky a spotrebiteli. Tento VaV musí rovnež brát ohled na dopady nanotechnologií behem celého jejich životního resp. provozního cyklu, napríklad použitím tzv. nástroju pro posuzování cyklu životnosti. Jelikož tyto otázky jsou predmetem zájmu všude ve svete, bylo by výhodné získávané poznatky soustavne shromaždovat do spolecného fondu na mezinárodní úrovni.

Obecneji receno vyžaduje verejné zdraví i ochrana prostredí a spotrebitele, aby všichni, kdo se podílí na vývoji nanotechnologií — vcetne výzkumníku, vývojáru, výrobcu a distributoru — rešili jakákoliv možná rizika predem a co nejdríve, vycházejíce ze spolehlivých vedeckých údaju a analýz a využívajíce patricných metodických nástroju. To predstavuje urcitou výzvu, protože predpovídání vlastností produktu založených na využití nanotechnologií je nesnadné, jelikož vyžaduje, aby byla brána v potaz jak klasická fyzika, tak i kvantove mechanické efekty. V mnoha ohledech je možno „sestrojování“ látky za pomoci nanotechnologie pripodobnit vytvárení nové chemikálie. Výsledkem je, že rešení rizik, která nanotechnologie mohou predstavovat pro zdraví obyvatel, životní prostredí a spotrebitele si vyžádá vyhodnocování možného opetného využití stávajících dat a produkci nových dat specifických pro nanotechnologie k otázkám toxikologickým a ekotoxikologickým (vcetne reakcí na obdržené dávky a údaju o expozicích). To také vyžaduje zkoumání a podle potreby prizpusobování metod posuzování rizik. V praxi rešení potenciálních rizik spjatých s nanotechnologiemi vyžaduje zarazení postupu pro posuzování rizik do všech stádií cyklu životnosti nanotechnologických produktu.

Akce: Verejné zdraví, bezpecnost, ochrana životního prostredí a ochrana spotrebitele

6. Na podporu vysoké úrovne verejného zdraví i ochrany prostredí a spotrebitelu Komise zduraznuje tyto potreby:

(a) rozpoznat a rešit otázky bezpecnosti (skutecné nebo takto vnímané) v co nejranejší fázi;

(b) posilovat podporu integrace zdravotnických, ekologických, rizikových a dalších souvisejících aspektu do cinností VaV spolu s uskutecnováním konkrétních studií;

(c) podporovat sber toxikologických a ekotoxikologických dat (vcetne údaju o odezvách na obdržené dávky) a vyhodnocovat potenciální expozice cloveka i prostredí.

46 Viz napr. projekty financované ES: Nanopatologie – „The role of nano-particles in biomaterial-induced

pathologies“ (Úloha nanocástic u patologických stavu indukovaných biomateriály) (QLK4-CT-2001-00147); Nanoderm – „Quality of skin as a barrier to ultra-fine particles“ (Kvalita pokožky jakožto bariéry proti pruniku cástic nesmírne malých velikostí) (QLK4-CT-2002-02678); Nanosafe – „Risk assessment in production and use of nano-particles with development of preventive measures and practice codes“ (Posuzování rizik pri produkci a využívání nanocástic ve vývoji preventivních opatrení a pracovních kodexu) (G1MA-CT-2002-00020)

CS 25 CS

Komise vyzývá clenské státy, aby podporovaly:

(d) prizpusobování postupu posuzování rizik podle potreby tak, aby byly brány v úvahu specifické otázky související s nanotechnologickými aplikacemi;

(e) integraci posuzování rizik pro lidské zdraví, životní prostredí, spotrebitele a pracovníky ve všech stádiích životního cyklu této technologie (vcetne koncepcí, VaV, výroby, distribuce, použití a likvidace).

5. DALŠÍ KROK: MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Klícovým kladem pri zajištování postupu VaV je mezinárodní spolupráce. Napríklad 6. rámcový program se otevírá svetu, nebot dovoluje úcast na projektech výzkumným týmum prakticky ze všech zemí. To je zvlášte duležité pro nanotechnologie, kdy je treba velkého množství základních poznatku a kde je ješte treba vyrešit mnoho nárocných vedeckých a technických úkolu – muže být zapotrebí globální kritické množství znalostí. Mezinárodní spolupráce muže VaV urychlit tím, že rychleji prekoná znalostní mezery a napríklad pomuže pripravit cestu pro nová metrologická rešení a nové normy.

Nekolik zemí již s EU uzavrelo dohody o vedeckotechnické spolupráci zahrnující i nanotechnologie. Zejména existuje realizacní dohoda mezi Evropskou komisí (EK) a Národní nadací pro vedu (National Science Foundation, NSF, USA) a další podobná dohoda s Ministerstvem pro vedu a techniku (MOST, Cína). Takovéto realizacní dohody vytvárejí rámec pro posílenou spolupráci a dovolují zahájit spolecné iniciativy. Od roku 1999 se vydávají koordinované výzvy EC-NSF a bylo zahájeno již asi 20 projektu.

V návaznosti na zkušenosti získávané v 6. rámcovém programu je zapotrebí rozvíjet posílenou mezinárodní spolupráci v nanovedách i nanotechnologiích jak s hospodársky pokrocilejšími zememi (s cílem sdílet poznatky a spolecne težit z dosažení kritického množství), tak i se zememi hospodársky méne rozvinutými (aby pro ne byl zabezpecen prístup k poznatkum a aby se zabránilo vytvárení jakéhokoliv „apartheidu znalostí“). Zejména je naléhave zapotrebí delit se o poznatky související s nanotechnologiemi v oblasti zdraví, bezpecnosti a ekologie tak, aby to bylo ku prospechu všem obcanum.

Spolecné sdílené principy vedení VaV na úseku nanotechnologií by mohly být zacleneny do dobrovolného rámce (napr. do urcitého kodexu správného chování), který by sbližoval EU se zememi, které jsou aktivní ve výzkumu nanotechnologií a sdílejí naše odhodlání zodpovedne vést další rozvoj tohoto oboru. Predbežné výmeny názoru se zástupci napr. USA, Japonska, Švýcarska a Ruska jsou v tomto ohledu velice povzbudivé a mohly by pripravit cestu dalším iniciativám.

Akce: Mezinárodní spolupráce

7. Komise v souladu s prijatými mezinárodními závazky a zejména se závazky vuci Svetové organizaci pro obchod (WTO) bude podporovat:

CS 26 CS

(a) mezinárodní diskusi nebo shodu o otázkách globálního zájmu, jakými jsou napríklad verejné zdraví, bezpecnost, životní prostredí, ochrana spotrebitelu, posuzování rizik, prístupy k regulacních opatrením, metrologie, nomenklatura a normy;

(b) prístup k základním poznatkum v méne prumyslove rozvinutých zemích s cílem prispívat k prevenci jakéhokoliv „apartheidu znalostí“;

(c) monitorování a sdílení informací o vedeckém, technickém, hospodárském a spolecenském vývoji na úseku nanotechnologií;

(d) definování mezinárodního „kodexu správného chování“ s cílem dosáhnout celosvetové dohody o základních zásadách zodpovedného rozvoje nanotechnologií.

CS 27 CS

PRÍLOHA: ODHAD FINANCOVÁNÍ NANOTECHNOLOGIÍ Z VEREJNÝCH ZDROJU

(Pripomínáme, že níže uvádené údaje byly odvozeny z nekolika zdroju47)

Obr 1: Celkové objemy výdaju na nanotechnologie z verejných zdroju v roce 2003 pro tyto zeme: Evropa (vcetne CH, IL a NO jakožto zeme pridružené k FP6), Japonsko, USA a ostatní (1€ = 1$).

511

810

USA jednotlivéstáty300

Clenské a pridru-žené státy

800

ES350

USA na federálníúrovni770

0

200

400

600

800

1000

1200

Evropa Japonsko USA Ostatní

Vere

jné

výda

je (v

mili

onec

h)

Obr 2: Objemy financování pro EU-15 spolu s nekterými pristupujícími zememi (CZ, LV, LT, SI) a s hlavními pridruženými zememi (CH, IL a NO) a ES v absolutním vyjádrení v € za rok 2003.

180

130

6043

22 15 15 145 5 3 1,5 1,2 0,5

250

50

020406080

100120140160180200220240260280300

ES

Francie

Spojen

é král

ovstv

íItá

lie

Nizoze

msko

Irsko

Švéds

koBelg

ieFins

ko

Rakou

sko

Dánsk

o

Portug

alsko

Vere

jné

výda

je (v

mili

onec

h €)

350

47 Asie (APNF, ATIP, nABACUS); Evropa (Bundesministerium für Bildung und Forschung (Nemecko),

Enterprise Ireland, Generální sekretariát pro výzkum (Recko), Inspection générale de l’administration de l’éducation nationale et de la recherche (Francie), Nanoforum, Národní kontaktní místa (National Contact Points), nanotechnologická databáze CORDIS, ruzné zdroje); USA (NSF); ostatní (ruzné zdroje)

CS 28 CS

Obr 3: Úroven financování pro významné tretí zeme (s výjimkou USA a Japonska) s fungujícími programy na úseku nanotechnologií, v absolutním vyjádrení v $ pro rok 2003. Pri posuzování techto císelných údaju je treba mít na pameti potenciálne velké rozdíly kupní síly.

100 100

50

30

9 8 5 5 40

25

50

75

100

125

150

Jižní

Korea

Tchajw

an

Austrá

lie

Kanad

a

Singap

ur

Nový Z

éland

Malajsi

e

Thajsk

oInd

ie

Vere

jné

výda

je (v

mili

onec

h U

SD)

200

Obr 4: Porovnání úrovní financování pro EU-15, EU-25, nekteré pristupující zeme (CZ, LV, LT, SI), hlavní pridružené zeme zúcastnené na FP6 (CH, IL a NO), USA a Japonsko v prepoctu na obyvatele v roce 2003 (1€ = 1$).

3,63,4

3,1 3,1 3,0 3,0 2,9 2,92,7

2,42,2

1,7 1,6 1,5

1,1

0,6 0,60,3

0.050.040.040,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

Japo

nsko

Irsko

USA

Švýca

rsko

Izrae

l

Nizoze

msko

Francie

EU-15

Finsko

EU-25

Spojen

é král

ovstv

í

Švéds

ko

Norsko

Belgie

Itálie

Rakou

sko

Dánsk

o

Portug

alsko

Vere

jné

finan

cová

ní n

anot

echn

olog

ie (n

a ob

yvat

ele)

6.2 5.6