+ All Categories
Home > Documents > CSARIM Info1212 tisk2 pro cleny CSARIM/csarim... · Mimořádné pozornosti se t ěšil...

CSARIM Info1212 tisk2 pro cleny CSARIM/csarim... · Mimořádné pozornosti se t ěšil...

Date post: 06-Feb-2018
Category:
Upload: duongthuy
View: 214 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
16
OBSAH I. Závěrečná zpráva o kongresu II. Vzdělávání v IM – aktuální situace III. Akce ČSARIM 2013 IV. Informace o volbách do výboru ČSIM V. Informace o inovovaném Ročním výkazu zdravotnických činností VI. Otázka pro členy ČSARIM VII. Výsledky ankety na změnu loga ČSARIM VIII. Nová tvář časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína XIX. kongres ČSARIM se konal v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 13.–15. 9. 2012. Prezidentem kongresu byl prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA. Organizační výbor ve složení Mgr. Ivana Kupečková, MBA (KAR FN Hradec Králo- vé), MUDr. Vladimír Mixa (FNM Praha) a Renata Somolová (GUARANT International, Praha) pracoval pod vedením MUDr. Pavla Dostála, Ph.D. (KAR FN Hradec Králové). Vědecký výbor kongresu ve složení doc. MUDr. Milan Adamus, Ph.D. (FN Olo- mouc), MUDr. Jan Bláha, Ph.D., (VFN Praha), prim. MUDr. Ivan Herold, CSc. (ON Mladá Boleslav), MUDr. Michal Horáček, D.E.A.A. (FNM Praha), MUDr. Tomáš Kotulák (IKEM, TN Praha), MUDr. Dušan Mach (Nové Město na Moravě), MUDr. Vla- dimír Mixa (FNM Praha), doc. MUDr. Miroslav Solař, Ph.D. (FN Hradec Králové), prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., (FN Ostrava) a MUDr. Anatolij Truhlář, (FN a ZZS Hradec Králové) pracoval pod vedením prof. MUDr. Vladimíra Černého, Ph.D., FCCM (FN Hradec Králové) I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O XIX. KONGRESU ČSARIM, HRADEC KRÁLOVÉ 2012 ČSARIM Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Z pověření výboru ČSARIM Informaci pro členy připravili: MUDr. Aleš Březina, CSc. IKEM Praha MUDr. Pavel Dostál, Ph.D. FN Hradec Králové prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. FN Brno Informace pro členy prosinec 2012 13.–15. 9. 2012 | Hradec Králové www.csarim2012.cz kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny XIX. www.csarim2012.cz
Transcript

OBSAH

I. Závěrečná zpráva o kongresu

II. Vzdělávání v IM – aktuální situace

III. Akce ČSARIM 2013

IV. Informace o volbách do výboru ČSIM

V. Informace o inovovaném Ročním výkazu zdravotnických činností

VI. Otázka pro členy ČSARIM

VII. Výsledky ankety na změnu loga ČSARIM

VIII. Nová tvář časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína

XIX. kongres ČSARIM se konal v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 13.–15. 9. 2012.

Prezidentem kongresu byl prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA.

Organizační výbor ve složení Mgr. Ivana Kupečková, MBA (KAR FN Hradec Králo-vé), MUDr. Vladimír Mixa (FNM Praha) a Renata Somolová (GUARANT International, Praha) pracoval pod vedením MUDr. Pavla Dostála, Ph.D. (KAR FN Hradec Králové).

Vědecký výbor kongresu ve složení doc. MUDr. Milan Adamus, Ph.D. (FN Olo-mouc), MUDr. Jan Bláha, Ph.D., (VFN Praha), prim. MUDr. Ivan Herold, CSc. (ON Mladá Boleslav), MUDr. Michal Horáček, D.E.A.A. (FNM Praha), MUDr. Tomáš Kotulák (IKEM, TN Praha), MUDr. Dušan Mach (Nové Město na Moravě), MUDr. Vla-dimír Mixa (FNM Praha), doc. MUDr. Miroslav Solař, Ph.D. (FN Hradec Králové), prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., (FN Ostrava) a MUDr. Anatolij Truhlář, (FN a ZZS Hradec Králové) pracoval pod vedením prof. MUDr. Vladimíra Černého, Ph.D., FCCM (FN Hradec Králové)

I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O XIX. KONGRESU ČSARIM, HRADEC KRÁLOVÉ 2012

ČSARIMČeská společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Z pověření výboru ČSARIM Informaci pro členy připravili:MUDr. Aleš Březina, CSc.IKEM PrahaMUDr. Pavel Dostál, Ph.D.FN Hradec Královéprof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.FN Brno

Informace pro členy prosinec

2012

13.–15. 9. 2012 | Hradec Královéwww.csarim2012.cz

kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

XIX.

www.csarim2012.cz

Informace pro členyprosinec

2012

2

Během slavnostního zahájení byla oceněna Uznáním za ce-loživotní práci v oboru a významný přínos k jeho rozvo-ji MUDr. Magdalena Fořtová, Medailí Františka Celestýna Opitze za celoživotní zásluhy a významný přínos k roz-voji oboru MUDr.Vladimír Kyncl, MUDr. Milan Juchelka a prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA. Čestné členství v ČSARIM bylo uděleno doc. MUDr. Jozefu Firmentovi, Ph.D.

Komisí ve složení Herold, Šturma, Kozlík byly oceněny:Nejlepší knihy v oboru AIM vydané v r. 2011:• anesteziologická problematika: Málek J. a kol.: Praktická anesteziologie

Grada 2011, ISBN-13: 978-80-247-3642-6

• intenzivistická problematika: Ševela K., Ševčík P. a kol.: Akutní intoxikace a léková

poškození v intenzivní medicíně, Grada 2011, ISBN-13: 978-80-247-3146-9

Nejlepší práce publikované v časopise v IF v roce 2011:• anesteziologie: Adamus M., Hrabálek M., Wanek T., Gabrhelík T.,

Zapletalová J.: Intraopearative reversal of neuromuscular block with sugammadex or neostigmine during extreme lateral body fusion, a novel technique for spine surgery. J Anesth, (2011), vol. 25, p 716-720

• intenzivní medicína: Valenta J., Brodská T., Drábek T., Hendl J, Kazda A.:

High-dose selenium substitution in spesis: a prospective randomized clinical trials. Intensive Care Med (2011), vol 37, 808-815

Nejlepší práce publikovaná v časopise Anesteziologie a intenzivní medicína (Počtova cena) ocenila komise ve složení Březina, Šturma, Chytra, Herold, Ševčík, Cvachovec, Černý a Mixa práci: Čundrle I. jr., Šrámek V., Pavlík M., Suk P., Radoušková I.,

Zvoníček V.: The infl uence of temparature adjustment on thromboelastography results: prospective cohort study Anest Intenziv Med.22, 2011, č. 5, s. 253-261

Oceněné publikace získaly každá prémii 20 000,- Kč.

Odborný program probíhal v 6 souběžných sekcích (sálech), z toho 5 bylo lékařských a 1 sekce nelékařských zdravotnic-kých pracovníků (NLZP).

Celkem odeznělo ve 33 blocích 163 přednášek, z toho 132 v sekcích lékařských a 31 v sekcích NLZP.

V lékařských sekcích bylo předneseno 125 vyzvaných předná-šek a 7 volných sdělení.

Volná sdělení lékaři: Praha 4, Brno 1, Olomouc 1, Plzeň 1.

V sekcích NLZP bylo předneseno 31 volných sdělení (Hradec Králové 11, Brno 6, Praha 5, Olomouc 4, Náchod 2, Ostrava 1, Valašské Meziříčí 1, Liberec 1.

Mimořádné pozornosti se těšil přednáškový a diskusní blok spo-lečný pro lékaře a NLZP s tématem Kompetence v anestézii. Byl

podán pohled na tuto problematiku kolegy obeznámenými se situací v UK, USA, Kanadě a Rakousku i v ČR. Pro naše pod-mínky bylo konstatováno, že v ČR je vedení anestézie vázáno na odbornost lékaře a to jak z pohledu vzdělání, tak z pohledu plátců péče a nepochybně zatím i z pohledu veřejnosti.

V posterové sekci bylo prezentováno 23 posterů v lékařské ob-lasti a 1 poster v oblasti NLZP.

Proběhly 4 kurzy (workshopy) zaměřené na lékařskou proble-matiku (Umělá plicní ventilace a Open Lung Concept; UZ v ru-kou anesteziologa – využití v anesteziologii a intenzivní péči; EKG pro intenzivisty a anesteziology; Radiodiagnostika pro intenzivisty a anesteziology).

V poledních přestávkách proběhlo 6 fi remních symposií (B.Braun, Baxter, Fresenius Kabi, Orion Pharma, MSD, CSL Behring)

Kongresu se účastnilo 7 zahraničních hostů s aktivní účastí (USA 2, Izrael 2, Velká Británie 2, Rakousko 1).

První kongresový den byl velmi úspěšně zakončen Společen-ským večerem, který přinesl brilantní hudební nabídku orches-tru Jazz & Bazar (30.–40. léta včetně Glena Millera) a nestár-noucí melodie The Beatles v podání vynikajícího The Beatles Revival Band. Mládí jistě ocenilo diskotéku a folklorně ladění účastníci Hradeckou cimbálovou skupinu.

Na závěr kongresu byly vyhodnoceny a odměněny nejlepší práce z oblasti volných sdělení vč. posterové sekce.

Komisí ve složení Adamus, Šrámek, Šturma, Herold, Horáček, bylo jako:• nejlepší ústní volné sdělení v oboru anesteziologie

v kategorii lékařů vyhodnoceno sdělení: Přínos aktivního ohřívání pacientek během císařského

řezu M. Kirchnerová, Olomouc

• nejlepší volné sdělení v oboru intenzivní medicína v kategorii lékařů vyhodnoceno sdělení:

Chyby v přípravě parenterálních roztoků J. Rychlíčková, Brno

Informace pro členy prosinec

2012

3

• nejlepší volné sdělení v sekci NLZP vyhodnoceno sdělení: Ošetřovatelská problematika u pacientů uštknutých je-

dovatým hadem Z. Vagnerová, D. Kusová, K. Svobodová (Praha)

Každá z prací byla oceněna prémií 10 000,- Kč.

XIX. kongres ČSARIM lze hodnotit jako vysoce úspěšný jak z hlediska odborného, tak i z hlediska společenského. Nezbý-vá, než se těšit na jubilejní XX. kongres ČSARIM 19.–21. 9. 2013 v Brně.

MUDr. Jan Šturma, CSc.

Na závěr připojuji srovnání sledovaných parametrů posledních tří kongresů ČSARIM:

2010 Zlín

2011 Praha

2012 HK

počet registrovaných lékaři 502 448 412NLZP 315 247 198studenti 61 9jednodenní registrace 37 48vystavovatelé 162 134 137Celkem 979 927 804sekce lékaři 4 7 5počet tematických bloků 30 35 40vyzvané přednášky 91 120 125ústní volná sdělení 54 40 7postery 20 22 23sekce NLZP 2 1 1počet tematických bloků 9 5 6vyzvané přednášky 5 5 0ústní volná sdělení 45 23 31postery 1 0 1fi remní symposia 8 8 6workshopy (kurzy) 2 3 4lékaři 1 2 4sestry 1 1 0

zahraniční účastníci 8 16 7www.csarim2013.cz

kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

XX.

19.–21. 9. 2013, Brno

Fot

o: A

KU

TN

E.C

Z

Informace pro členyprosinec

2012

4

Remifentanil B. Braun 1 mg

Remifentanil B. Braun 2 mg

Ultrakrátce působící opioid

B. Braun Medical s.r.o. | Divize Hospital Care | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 | Tel. +420-271 091 111 | www.bbraun.cz

Katalog.

číslo

Produkt Jednotka Typ

obalu

Kusů

v balení

Kód

SUKL

Cena v Kč

bez DPH

Cena v Kč

s DPH

3500650 Remifentanil B. Braun 1 mg 5x1mg Sklo 5 0161489 537,00 612,18

3500660 Remifentanil B. Braun 2 mg 5x2mg Sklo 5 0161490 697,00 794,58

Uživatelské výhody:

rychlý nástup a odeznění účinku1,3

orgánově nezávislý metabolismus2

bez akumulace1,3

kratší délka mechanické ventilace

a rychlejší propuštění z JIP4,5

Remifentanil B. Braun 1 mg a Remifentanil B. Braun 2 mg (dale jen Remifentanil

B. Braun) je ultrakrátce působící opioidní analgetikum, užívané zejména

jako analgetická složka celkové anestézie či analgo-sedace k diagnostickým

procedurám, stejně tak analgo-sedaci na jednotkách intenzivní péče.

Je dostupný ve skleněné injekční lahvičce ve formě prášku pro přípravu

koncentrátu injekčního nebo infuzního roztoku (1mg, 2mg).

Remifentanyl B. Braun je indikován:

k úvodu a/nebo udržování celkové anestezie

k zajištění analgezie u mechanicky ventilovaných pacientů starších 18 let

1. Egan T. Remifentanil Pharmacokinetics and Pharmacodynamics. Clin. Pharmacokinet. 1995; 29 (2): 80-94

2. Höhne C. Opioids during anesthesia in liver and renal failure. Anaesthesist 2004; 53:291-303

3. Wilhelm W. The place for short-acting opioids: special emphasis on remifentanil. Critical Care 2008; 12 (Suppl 3):S5

4. Dahaba A.A. Remifentanil versus Morphine Analgesia and Sedation for Mechanically Ventilated Critically Ill Patients. Anesthesiology 2004; 101:640-6

5. Muellejans B. Sedation in the intensive care unit with remifentanil/propofol versus midazolam/fentanyl: a randomized, open-label, pharmacoeconomic trial. Critical Care 2006; 10:R91

6. SPC přípravku Remifentanil B. Braun 1 mg a Remifentanil B. Braun 2 mg

Remifentanil_2S_inzerce_3xA4.indd 1 27.6.2012 17:20:26

Informace pro členy prosinec

2012

5

ZKRÁ

CEN

Ý S

OU

HRN

ÚD

AJŮ

O P

ŘÍP

RA

VKU

Rem

ifenta

nil B

. Bra

un 1

mg

Rem

ifenta

nil B

. Bra

un 2

mg

Prá

šek p

ro p

řípra

vu k

oncentr

átu

inje

kčníh

o n

ebo infu

zníh

o r

ozt

oku.

KVA

LIT

ATIV

NÍ A

KVA

NTIT

ATIV

NÍ SLO

ŽEN

Í

1 inje

kční la

hvič

ka o

bsa

huje

rem

ifenta

nili hydro

chlo

ridum

odpovíd

ající 1 m

g

rem

ifenta

nilu.

1 inje

kční la

hvič

ka o

bsa

huje

rem

ifenta

nili hydro

chlo

ridum

odpovíd

ající 2 m

g

rem

ifenta

nilu.

Po p

řípra

vě r

ozt

oku p

odle

návodu o

bsa

huje

každ

ý m

l pří

pra

vku R

em

ifenta

nil B

. B

raun

1 m

g/2

mg p

ráše

k p

ro p

řípra

vu k

oncentr

átu

inje

kčníh

o n

ebo infu

zníh

o r

ozt

oku 1

mg

rem

ifenta

nilu.

Sezn

am

pom

ocných láte

k

Gly

cin

Rozt

ok k

yse

liny c

hlo

rovodík

ové 1

mol/

l (k

úpra

vě p

H)

Tera

peuti

cké indik

ace

Rem

ifenta

nil je indik

ován jako a

nalg

eti

kum

, uží

vané p

ři ú

vodu a

/nebo u

drž

ování

celk

ové a

nest

ezi

e.

Rem

ifenta

nil je u

rčen k

zajišt

ění analg

ezi

e u

pacie

ntů

z jednote

k inte

nzi

vní péče,

um

ěle

venti

lovaných, od 1

8 let

věku v

ýše

.

VKO

NÍ A

ZPŮ

SO

B P

OD

ÁN

Í

Rem

ifenta

nil s

mí být

podáván p

ouze

v p

odm

ínkách, kdy je p

lně z

ajišt

ěn m

onit

ori

ng a

podpora

resp

iračníc

h a

kard

iovask

ulá

rníc

h f

unkcí, a

pouze

oso

bam

i zv

lášť

vyšk

ole

ným

i

pro

podávání anest

eti

k a

v r

ozp

ozn

ání a z

vlá

dnutí

očekávaných n

ežá

doucí účin

siln

ých o

pio

idů, včetn

ě r

esp

irační a k

ard

iáln

í re

susc

itace. Ta

to s

pecia

liza

ce m

usí

zahrn

ovat

znalo

st z

prů

chodnění a u

drž

ování prů

chodnost

i dýchacíc

h c

est

a u

mělé

venti

lace.

Konti

nuáln

í in

fuze

rem

ifenta

nilu m

use

jí b

ýt

podávány k

alibro

vaným

infu

zním

sete

m

do r

ychle

pro

udíc

í hadič

ky i.v

. in

fuze

nebo h

adič

ky s

e s

am

ost

atn

ým

pří

stupem

. Ta

to

infu

zní hadič

ka b

y m

ěla

být

při

poje

na d

o v

enózn

í kanyly

nebo d

o jejího n

ejb

ližš

ího

okolí, aby b

yl m

inim

alizo

ván m

rtvý p

rost

or

(viz

bod 6

.6 S

PC

pro

dalš

í info

rmace).

Péče m

usí

být

věnována

tom

u, aby

nedošl

o k

uza

vře

ní n

ebo o

dpoje

ní infu

zníc

h

cest

a p

o u

končení in

fuze

nále

žité

mu o

čiš

tění hadič

ky, aby b

yl odst

raněn z

byte

k

rem

ifenta

nilu (

viz

bod 4

.4 S

PC

). I

nfu

zní h

adič

ky/

infu

zní sy

stém

by

měly

být

po

ukončení infu

ze

odpoje

ny, a

by

nedošl

o k

bezd

ěčném

u p

odání.

Rem

ifenta

nil

může

být

podáván p

om

ocí tz

v. „t

arg

et-

contr

olled infu

sion“

(TC

I), t

j.

pro

gra

movanou infu

zí s

regula

cí cílové h

ladin

y, což

zajišť

uje

zabudovaný f

arm

a-

kokin

eti

cký m

odel (M

into

), z

ohle

dňujícím

věk p

acie

nta

a m

nožs

tví akti

vní tě

lesn

é

hm

oty

(LB

M).

Rem

ifenta

nil je u

rčen p

ouze

pro

intr

avenózn

í podání a n

esm

í být

podán e

pid

urá

lně

nebo intr

ath

ekáln

í in

jekcí (v

iz b

od 4

.3 S

PC

).

Ředění

Rem

ifenta

nil n

esm

í být

podáván b

ez

dalš

ího n

aře

dění při

pra

veného r

ozt

oku k

oncen-

trátu

vzn

iklé

ho z

lyofi

lizo

vaného p

rášk

u. V

iz b

od 6

.3 S

PC

o p

odm

ínkách u

chovávání a

bod 6

.6 S

PC

o d

oporu

čených r

ozt

ocíc

h k

ředění a n

ávodu k

pří

pra

vě/ř

edění pří

pra

vku

pře

d p

odáním

.

Celk

ová a

nest

ezi

e

Podávání re

mif

enta

nilu m

usí

být

indiv

iduáln

í podle

pacie

nto

vy o

dpovědi.

Dosp

ělí

Po

ma

nu

áln

ě k

on

tro

lov

an

ou

in

fuzí

(M

an

ua

lly

Co

ntr

oll

ed

In

fusi

on

-MC

I)

Tab. č.1

Doporu

čené d

ávkování pro

dosp

ělé

REM

IFEN

TA

NIL

INJ.

BO

LU

S

(μg/k

g)

KO

NTIN

LN

Í IN

FU

ZE

REM

IFEN

TA

NIL

U

(μg/k

g/m

in)

Počáte

ční

rychlo

st

Rozm

ezí

Úvod d

o a

nest

ézi

e

1 (

Podávat

déle

než

30 s

ec.)

0,5

1-

Anest

eti

cké p

řípra

vky p

odávané

současn

ě

Udrž

ování anest

ezi

e u

pacie

ntů

s ř

ízenou

venti

lací

Oxid

dusn

ý (

66 %

)0,5

10,4

0,1

2

Isofl

ura

n (

počáte

ční dávka 0

,5

MA

C)

0,5

10,2

50,0

5 a

ž 2

Pro

pofo

l (p

očáte

ční dávka 1

00

μg/k

g/m

in)

0,5

10,2

50,0

5 a

ž 2

Je-l

i re

mif

enta

nil p

odáván p

ři ú

vodu d

o a

nest

ezi

e jako inje

kční bolu

s,

nesm

í být

toto

podání kra

tší než

30 s

ekund.

Ve v

ýše

doporu

čených d

ávkách, re

mif

enta

nil v

ýzn

am

ně s

niž

uje

množs

tví hypnoti

ka

potř

ebného k

udrž

ení anest

ezi

e. A

by s

e v

ylo

učily h

em

odynam

ické ú

čin

ky r

em

ifen-

tanilu (

hypote

nze

a b

radykard

ie). m

usí

být

pro

to iso

flura

n a

pro

pofo

l podáván v

doporu

čených d

ávkách.

Doporu

čená d

ávkování jiných, so

učasn

ě p

odávaných h

ypnoti

k s

rem

ifenta

nilem

, kte

nejs

ou u

vedena v

tabulc

e v

ýše

, n

ejs

ou k

dis

pozi

ci.

Úv

od

do

an

est

ezi

e

Rem

ifenta

nil b

y m

ěl být

podáván p

ři ú

vodu d

o a

nest

ezi

e s

hypnoti

ky jako jso

u

pro

pofo

l, t

hio

penta

l nebo iso

flura

n. Podání re

mif

enta

nilu p

o h

ypnoti

cíc

h s

níž

í výsk

yt

svalo

vé r

igid

ity. R

em

ifenta

nil m

ůže

být

podán v

infu

zi r

ychlo

stí 0,5

1 μ

g/k

g/m

in,

s nebo b

ez

úvodníh

o inje

kčníh

o b

olu

su 1

μg/k

g, podaného p

o d

obu t

rvající víc

e n

30 s

ekund. Je

stliže

k e

ndotr

acheáln

í in

tubaci dochází

po v

íce n

8-1

0 m

inutá

ch o

d

začátk

u infu

ze r

em

ifenta

nilu, pak inje

kční bolu

s není nutn

ý.

Ud

ržo

an

est

ezi

e u

pa

cie

ntů

s u

lou

ve

nti

lac

í

Po e

ndotr

acheáln

í in

tubaci by m

ěla

být

rychlo

st infu

ze r

em

ifenta

nilu s

níž

ena jak

ukazu

je v

ýše

uvedená t

abulk

a, a t

o p

odle

způso

bu a

nest

ezi

e. K

vůli r

ychlé

mu n

ást

upu

a k

rátk

ém

u t

rvání účin

ku r

em

ifenta

nilu, ry

chlo

st p

odávání během

anest

ezi

e

může

být

titr

ována v

zest

upně p

řírů

stkem

25%

100%

nebo s

est

upně p

okle

sem

o 2

5%

50%

každ

ých 2

5 m

inut,

aby b

ylo

dosa

ženo p

oža

dované ú

rovně μ

-opio

idní

odezv

y. Při

nedost

ate

čně h

luboké a

nest

ezi

i lz

e p

odat

každ

ých 2

-5 m

inut

doplň

kový

inje

kční bolu

s.

An

est

ezi

e u

sp

on

tán

ch

ají

cíc

h p

ac

ien

tů s

e z

aji

ště

ním

vo

lně

prů

ch

od

ch

ch

a-

cíc

h c

est

(n

ap

ř. l

ary

ng

lní

an

est

ezi

olo

gic

ko

u m

ask

ou

)

Při

anest

ezi

i u s

pontá

nně d

ýchajícíc

h p

acie

ntů

se z

abezp

ečeným

i, v

oln

ě p

růchodným

i

dýchacím

i cest

am

i se

pra

vděpodobně o

bje

ví re

spir

ační depre

se. Pro

to s

e m

usí

věnovat

pozo

rnost

účin

kům

na r

esp

iraci, k

teré

se p

řípadně m

ohou k

om

bin

ovat

se s

valo

vou

rigid

itou.Ú

pra

va d

ávky d

le p

acie

nto

vých p

oža

davků v

yža

duje

zvlá

štní péči a m

ůže

vyža

dovat

podporu

venti

lace. M

usí

být

dost

upné p

atř

ičné p

říst

roje

k m

onit

oro

vání

pacie

ntů

, kte

rým

se p

odává r

em

ifenta

nil. Je

nezb

ytn

é, aby t

yto

pří

stro

je b

yly

pln

ě

vybaveny k

e z

vlá

dnutí

vše

ch s

tupňů r

esp

irační depre

se a

/nebo s

valo

vé r

igid

ity (

musí

být

dost

upný intu

bační se

t). (V

íce info

rmací nale

znete

v b

odě 4

.4 S

PC

).

Doporu

čená p

očáte

ční r

ychlo

st infu

ze p

ro d

oplň

kovou a

nalg

ezi

i u s

pontá

nně d

ý-

chajícíc

h p

acie

ntů

je 0

,04 μ

g/k

g/m

in s

tit

rací, a

ž do d

osa

žení účin

ku. B

ylo

zkoum

áno

rozm

ezí

rychlo

sti in

fuze

od 0

,025 d

o 0

,1 μ

g/k

g/m

in.

U s

pontá

nně d

ýchajícíc

h p

acie

ntů

se v

anest

ezi

i nedoporu

čuje

inje

kční bolu

s.

Rem

ifenta

nil s

e n

edoporu

čuje

uží

t ja

ko a

nalg

eti

kum

při

zákro

ku, kdy p

acie

nt

zůst

ává

při

vědom

í nebo jehož

venti

lace n

ení něja

k b

ěhem

zákro

ku p

odporo

vána.

So

ub

ěžn

á m

ed

ika

ce

Rem

ifenta

nil s

niž

uje

celk

ové m

nožs

tví nebo d

ávky inhala

čníc

h a

nest

eti

k, hypnoti

k a

benzo

dia

zepin

ů p

oža

dovaných p

ři a

nest

ezi

i (v

iz b

od 4

.5 S

PC

).

Dávky n

ásl

edujícíc

h láte

k:

isofl

ura

nu, th

iopenta

lu, pro

pofo

lu a

tem

aze

pam

u, uži

tých

při

anest

ezi

i byly

při

současn

ém

použi

tí s

rem

ifenta

nilem

sníž

eny a

ž o 7

5%

.

sad

y p

ro u

ko

en

í p

od

áv

án

í b

ěh

em

ča

sné

po

op

era

čn

í fá

ze

V d

ůsl

edku v

elm

i ry

chlé

ho o

dezn

ění účin

ku r

em

ifenta

nilu p

o p

řeru

šení, n

ení po 5

-10

min

utá

ch o

d u

končení podávání pří

tom

na ž

ádná r

ezi

duáln

í opio

dní akti

vit

a. Paci-

entů

m, u n

ichž

se p

ředpoklá

dají p

oopera

ční bole

sti, b

y m

ěla

být

podána a

nalg

eti

ka

pře

d u

končením

pří

vodu r

em

ifenta

nilu. D

osa

žení m

axim

áln

ího ú

čin

ku d

louhodobě

půso

bíc

ích a

nalg

eti

k v

yža

duje

dost

ate

čně d

louhou d

obu. V

ýběr

analg

eti

k b

y s

e m

ěl

řídit

typem

chir

urg

ického z

ákro

ku a

úro

vní poopera

ční péče.

V p

řípadě, že

není dosa

ženo p

atř

ičného ú

čin

ku d

louhodobě p

ůso

bíc

ích a

nalg

eti

k

pře

d k

oncem

zákro

ku, podávání re

mif

enta

nilu m

ůže

pokra

čovat,

aby b

yla

v č

asn

é

poopera

ční fá

zi a

nalg

ezi

e u

drž

ena d

o d

oby n

ást

upu m

axim

áln

ího ú

čin

ku d

louhodobě

půso

bíc

ích a

nalg

eti

k.

Jest

liže

se p

okra

čuje

v p

odávání re

mif

enta

nilu p

o z

ákro

ku, sm

í být

podáván p

ouze

v p

odm

ínkách p

lně z

ajišť

ujícíc

h m

onit

ori

ng, podporu

venti

lačníc

h a

kard

iovask

ulá

r-

níc

h f

unkcí, z

a d

ohle

du s

peciá

lně v

yšk

ole

ného p

ers

onálu

k r

ozp

ozn

ání a z

vlá

dnutí

resp

iračníc

h ú

čin

ků s

ilných o

pio

dů.

Navíc

se d

oporu

čuje

pečlivě s

ledovat

u p

acie

nta

výsk

yt

poopera

ční bole

sti, h

ypote

nze

a b

radykard

ie.

Dalš

í in

form

ace o

podání venti

lovaným

pacie

ntů

m n

a jednotc

e inte

nzi

vní péče jso

u

uvedeny v

bodu 4

.2.3

SPC

.

U s

pontá

nně d

ýchajícíc

h p

acie

ntů

může

být

počáte

ční ry

chlo

st infu

ze r

em

ifenta

nilu

sníž

ena n

a 0

,1 μ

g/k

g/m

in a

poté

může

být

zvyšo

vána

nebo s

niž

ována

post

upně o

0,0

25 μ

g/k

g/m

in k

ažd

ých 5

min

ut,

aby r

ozs

ah a

nalg

ezi

e p

řevyšo

val ri

ziko r

esp

irační

depre

se.

U s

pontá

nně d

ýchajícíc

h p

acie

ntů

se n

edoporu

čuje

k t

lum

ení bole

sti v p

oopera

ční

fázi

inje

kční bolu

s.

Po

pro

stře

dn

ictv

ím „

Targ

et-

Co

ntr

oll

ed

In

fusi

on

” (T

CI)

Úv

od

do

an

est

ezi

e a

je

jí u

drž

ov

án

íu u

ve

nti

lov

an

ýc

h p

ac

ien

Při

podání re

mif

enta

nilu p

om

ocí TC

I se

při

úvodu d

o a

nest

ezi

e a

při

jejím

udrž

ování

venti

lovaným

dosp

ělý

m p

acie

ntů

m p

odávají s

oučasn

ě intr

avenózn

ě n

ebo inhala

čně

hypnoti

ka (

viz

výše

tab. č. 1 p

ro m

anuáln

ě k

ontr

olo

vanou infu

zi (

MC

I)). V

e s

poje

ní s

těm

ito látk

am

i se

dost

ate

čné a

nalg

ezi

e v

úvodu d

o a

nest

ezi

e a

k o

pera

čním

u v

ýkonu

obvykle

dosa

huje

při

cílových k

oncentr

acíc

h r

em

ifenta

nilu v

krv

i v r

ozm

ezí

od 3

do 8

ng/m

l. R

em

ifenta

nil b

y m

ěl být

titr

ován p

odle

indiv

iduáln

ío o

dpovědi pacie

nta

.

Při

zvlá

ště z

atě

žujícíc

h c

hir

urg

ických v

ýkonech m

ůže

být

zapotř

ebí cílové k

oncentr

ace

15 n

g/m

l.

Ve v

ýše

doporu

čených d

ávkách r

em

ifenta

nil v

ýra

zně s

niž

uje

množs

tví potř

ebného

hypnoti

ka p

ři u

drž

ování anest

ezi

e. A

pro

to b

y s

e iso

flura

n a

pro

pofo

l m

ěl podávat

podle

doporu

čení, a

by s

e z

am

ezi

lo z

výše

ní hem

odynam

ických ú

čin

rem

ifenta

nilu

(hypote

nze

a b

radykard

ie). (

Viz

výše

tab.č

. 1 p

ro M

CI)

.

Násl

edující ta

bulk

a u

vádí ekviv

ale

nt

koncentr

ace r

em

ifenta

nilu v

krv

i při

TC

I blíží

cí se

různ

ým

rychlo

stem

infu

ze m

anuáln

ě k

ontr

olo

vané (

MIC

) za

rovnovážn

ého s

tavu:

Tab

. č. 2

: Ko

nc

en

tra

ce

re

mif

en

tan

ilu

v k

rvi

(na

no

gra

my

/ml)

urč

en

é p

om

oc

í M

into

(19

97

) fa

rma

ko

kin

eti

ck

éh

o m

od

elu

u 4

0-t

i le

téh

o m

uže

s t

ěle

sno

u h

mo

tno

stí

70

kg

a

ško

u 1

70

cm

, pro

zné

ry

ch

lost

i M

IC i

nfu

ze (

mik

rog

ram

y/k

g/m

in)

v r

ov

no

žné

m

sta

vu

Rychlo

st infu

ze r

em

ifenta

nilu

Koncentr

ace r

em

ifenta

nilu v

krv

i

(mik

rogra

my /

kg/m

in)

(nanogra

my/m

l)

0,0

51,3

0,1

02,6

0,2

56,3

0,4

010,4

0,5

012,6

1,0

25,2

2,0

50,5

Vzh

ledem

k n

edost

ate

čným

údajů

m s

e n

edoporu

čuje

podávat

rem

ifenta

nilu p

om

ocí

TCI

při

anest

ezi

i u s

pontá

nně d

ýchájícíc

h.

sad

y p

ro u

ko

en

í/p

ok

rač

ov

án

í p

od

áv

án

í v

ča

sné

po

op

era

čn

í fá

zi

Na k

onci zá

kro

ku, kdy je infu

ze T

CI

ukončena n

ebo jso

u s

níž

eny c

ílové k

oncentr

ace,

dojd

e p

ravděpodobně k

e s

pontá

nní venti

laci při

vypočít

ané k

oncentr

aci re

mif

enta

nilu

v r

ozm

ezí

od 1

to 2

ng/m

l. S

tejn

ě jako u

MIC

je t

řeba z

ajist

it ješt

ě p

řed u

končením

opera

ce p

oopera

ční analg

ezi

i dlo

uhodobě p

ůso

bíc

ími analg

eti

ky. (V

iz t

éž

sad

y p

ro

uk

on

če

ní/

po

kra

čo

po

v č

asn

é p

oo

pe

rač

fázi

pro

MIC

).

Vzh

ledem

k n

edost

ate

čným

údajů

m s

e n

edoporu

čuje

podávání re

mif

enta

nilu p

om

ocí

TCI

k ř

eše

ní poopera

ční analg

ezi

e.

Děti

(od 1

do 1

2 let)

Použí

vání re

mif

enta

nilu p

ři ú

vodu d

o a

nest

ezi

e n

ebylo

zkoum

áno. U

žití

rem

ifenta

nilu

při

úvodu d

o a

nest

ezi

e p

om

ocí TC

I u p

acie

ntů

od 1

do 1

2 let

se n

edoporu

čuje

, pro

tože

u t

éto

popula

ce p

acie

ntů

neexis

tují d

ost

upná d

ata

.

Ud

ržo

an

est

ezi

e

Pro

udrž

ování anest

ezi

e jso

u d

oporu

čené n

ásl

edující dávky r

em

ifenta

nilu (

viz

tab.č

.3):

Tab

. č. 3

: Do

po

ruč

en

é d

áv

ky

pro

pe

dia

tric

pa

cie

nty

(o

d 1

do

12

le

t v

ěk

u)

SO

UBĚŽN

Ě

PO

UŽÍV

AN

É

AN

ESTETIK

UM

*

INJE

KČN

Í BO

LU

S

REM

IFEN

TA

NIL

U

(μg/k

g)

KO

NTIN

LN

Í IN

FU

ZE

REM

IFEN

TA

NIL

U (

μg/k

g/m

in)

Počáte

ční ry

chlo

stU

drž

ovací ry

chlo

st

halo

than (

počáte

ční

dávka 0

,3 M

AC

)

10,2

50,0

5 t

o 1

,3

sevofl

ura

n

(počáte

ční dávka

0,3

MA

C)

10,2

50,0

5 t

o 0

,9

isofl

ura

n (

počáte

ční

dávka 0

,5 M

AC

)

10,2

50,0

6 t

o 0

,9

*Současn

é p

odávání s

oxid

em

dusn

ým

/kysl

íkem

v p

om

ěru

2:1

.

Když

je r

em

ifenta

nil p

odáván v

e f

orm

ě inje

kčníh

o b

olu

su n

esm

í být

doba p

odání

kra

tší než

30 s

ekund. Pokud n

ebyl so

učasn

ě p

odán inje

kční bolu

s nesm

í chir

urg

ický

zákro

k z

ačít

dří

ve n

po 5

min

utá

ch o

d z

ačátk

u infu

ze r

em

ifenta

nilu.

Při

podávání sa

motn

ého o

xid

u d

usn

ého (

70%

) a infu

ze r

em

ifenta

nilu b

y s

e r

ychlo

st

infu

ze k

udrž

ení anest

ezi

e m

ěla

pohybovat

mezi

0,4

a 3

μg/k

g/m

in. Z ú

dajů

zís

kaných

od d

osp

ělý

ch lze

usu

zovat,

že v

hodnou d

ávkou m

ůže

být

0,4

μg/k

g/m

in, ačkoli

specif

ické s

tudie

chybí.

Pedia

tric

ké p

acie

nty

je t

řeba s

ledovat

a d

ávku t

itro

vat

podle

při

měře

nost

i hlo

ubky

analg

ezi

e p

ro c

hir

urg

ický z

ákro

k.

So

ub

ěžn

á m

ed

ika

ce

Ve v

ýše

doporu

čených d

ávkách r

em

ifenta

nil v

ýra

zně s

niž

uje

množs

tví potř

ebného

hypnoti

ka p

ři u

drž

ování anest

ezi

e. A

pro

to b

y s

e iso

flura

n, halo

than a

sevofl

ura

n m

ěl

podávat

podle

doporu

čení, a

by s

e z

am

ezi

lo z

výše

ní hem

odynam

ických ú

čin

ků r

em

i-

fenta

nilu (

hypote

nze

a b

radykard

ie). N

ejs

ou k

dis

pozi

ci žá

dné ú

daje

o d

oporu

čeném

dávkování pro

souběžn

é p

ouži

tí jin

ých h

ypnoti

k s

rem

ifenta

nilem

. (V

iz v

ýše

: Podávání

pom

ocí M

CI, S

ouběžn

á m

edik

ace).

Do

po

ruč

en

é p

ost

up

y v

ča

sné

po

op

era

čn

í fá

zi/z

ah

áje

alt

ern

ati

vn

í a

na

lge

zie

pře

d

uk

on

če

ním

po

rem

ife

nta

nil

u

V d

ůsl

edku v

elm

i ry

chlé

ho o

dezn

ění účin

ku r

em

ifenta

nilu p

o p

řeru

šení, n

ení po 5

-10

min

utá

ch o

d u

končení podávání pří

tom

na ž

ádná r

ezi

duáln

í opio

dní akti

vit

a. Pacie

n-

tům

, u n

ichž

se p

ředpoklá

dají p

o z

ákro

ku p

oopera

ční bole

sti, s

e m

ají p

řed u

končením

podávání re

mif

enta

nilu p

odat

analg

eti

ka. V

ýběr

analg

eti

k, dávka a

doba p

odání by

měla

být

naplá

nována d

opře

du a

indiv

iduáln

ě p

řizp

ůso

bena, aby o

dpovíd

ala

typu

chir

urg

ického v

ýkonu u

pacie

nta

a p

ředpoklá

daném

u s

tupni poopera

ční péče (

viz

bod 4

.4 S

PC

).

Novoro

zenci a k

oje

nci (v

ěk d

o 1

roku)

Farm

akokin

eti

cký p

rofi

l re

mif

enta

nilu u

novoro

zenců a

koje

nců (

věk d

o 1

roku)

je p

o

kore

kci v r

ozd

ílu t

ěle

sné h

motn

ost

i sr

ovnate

lný s

tím

, kte

rý b

yl nale

zen u

dosp

ělý

ch.

Avša

k p

ro n

edost

ate

čnost

klinic

kých ú

dajů

se p

odávání re

mif

enta

nilu u

této

věkové

skupin

y n

edoporu

čuje

.

Zvlá

štní sk

upin

y p

acie

ntů

Doporu

čené d

ávkování pro

zvlá

štní sk

upin

y p

acie

ntů

(st

arš

í a o

bézn

í pacie

nty

, pacie

n-

ty s

pošk

oze

nou f

unkcí le

dvin

a jate

r, p

acie

nty

podst

upující neuro

chir

urg

ický z

ákro

k a

pacie

nty

s A

SA

III/

IV v

iz b

od 4

.2.4

SPC

).

Kard

iochir

urg

ie

Po

ma

nu

áln

ě k

on

tro

lov

an

ou

in

fuzí

Doporu

čené d

ávkování pro

pacie

nty

podst

upující kard

iochir

urg

ický z

ákro

k v

iz n

íže

tab.č

.4:

Tab

.č.4

: Do

po

ruč

en

é d

áv

ko

pro

an

est

ezi

i v

ka

rdio

ch

iru

rgii

IND

IKA

CE

INJE

KČN

Í BO

LU

S

REM

IFEN

TA

NIL

U

(μg/k

g)

KO

NTIN

LN

Í IN

FU

ZE

REM

IFEN

TA

NIL

U (

μg/k

g/m

in)

Počáte

ční ry

chlo

stTypic

ká u

drž

ovací

rychlo

st

Úvod d

o a

nest

ezi

eN

edoporu

čuje

se

1-

Udrž

ování anest

ezi

e

u v

enti

lovaných

pacie

ntů

:

sofl

ura

n (

počáte

ční

dávka 0

,4 M

AC

)

0,5

11

0,0

03 a

ž 4

Pro

pofo

l (p

očáte

ční

dávka 5

0 μ

g/

kg/m

in)

0,5

11

0,0

1 a

ž 4.3

Pokra

čování v p

o-

opera

ční analg

ezi

i

pře

d e

xtu

bací

Nedoporu

čuje

se

10 a

ž 1

Úv

od

do

an

est

ezi

e

Po p

odání hypnoti

ka

k d

osa

žení z

tráty

vědom

í se

má p

odávat

infu

ze r

em

ifenta

nilu s

počáte

ční ry

chlo

stí 1 μ

g/k

g/m

in. Použi

tí inje

kčníh

o b

olu

su r

em

ifenta

nilu s

e k

úvodu

do a

nest

ezi

e v

kard

iochir

urg

ii n

edoporu

čuje

. E

ndotr

acheáln

í in

tubace b

y m

ěla

být

pro

vedena n

ejm

éně p

o 5

min

utá

ch o

d z

ačátk

u infu

ze.

Ud

ržo

an

est

ezi

e

Po z

avedení endotr

acheáln

í in

tubace s

e m

á r

ychlo

st infu

ze r

em

ifenta

nilu t

itro

vat

podle

potř

eb p

acie

nta

. V

pří

padě p

otř

eby m

ohou b

ýt

podány d

oplň

kové d

ávky v

podobě inje

kčníh

o b

olu

su.

Vyso

ce r

izik

ovým

kard

iakům

, kte

ří s

e p

odro

bují o

pera

ci chlo

pní nebo t

ěm

, se

špatn

ou

funkcí le

vé k

om

ory

, se

podává b

olu

s m

axim

áln

ě 0

,5 μ

g/k

g.

Toto

dávkování pla

tí r

ovněž

pro

kard

iopulm

onárn

í bypass

v ř

ízené h

ypote

rmii (

viz

bod 5

.2 S

PC

).

So

ub

ěžn

á m

ed

ika

ce

Ve v

ýše

uvedených d

ávkách r

em

ifenta

nil v

ýra

zně s

niž

uje

množs

tví potř

ebného

hypnoti

ka k

udrž

ení anest

ezi

e. A

by s

e z

am

ezi

lo z

výše

ní h

em

odynam

ických ú

čin

rem

ifenta

nilu (

hypote

nze

, bra

dykard

ie)

má s

e p

roto

iso

flura

ne a

pro

pofo

l podávat

podle

výše

uvedených d

oporu

čení. N

ejs

ou k

dis

pozi

ci údaje

o d

ávkování pro

souběžn

é

podávání jiných h

ypnoti

k s

rem

ifenta

nilem

(viz

výše

Podávání m

anuáln

ě k

ontr

olo

va-

nou infu

zí (

MC

I), so

uběžn

á m

edik

ace).

Do

po

ruč

en

í p

ro p

oo

pe

rač

po

Po

kra

čo

v p

od

áv

án

í re

mif

en

tan

ilu

v p

oo

pe

rač

fázi

k z

aji

ště

an

alg

ezi

e p

řed

ex

tub

ac

í

Během

pře

vozu

pacie

nta

na o

dděle

ní poopera

ční péče s

e d

oporu

čuje

udrž

ovat

infu

zi

rem

ifenta

nilu s

tejn

ou r

ychlo

stí ja

ko v

posl

ední fá

zi o

pera

ce. Po p

řevozu

na t

oto

odděle

ní je

nutn

é p

ečlivě s

ledovat

u p

acie

nta

stu

peň s

edace a

analg

ezi

e a

infu

zi

rem

ifenta

nilu u

pra

vit

tak, aby o

dpovíd

ala

indiv

iduáln

ím p

otř

ebám

pacie

nta

(dalš

í

info

rmace o

péči na jednotc

e inte

nzi

vní péče v

iz b

od 4

.2.3

SPC

).

Za

jišt

ěn

í a

lte

rna

tiv

an

alg

ezi

e p

řed

pře

ruše

ním

po

rem

ife

nta

nil

u

V d

ůsl

edku v

elm

i ry

chlé

ho o

dezn

ění účin

ku r

em

ifenta

nilu p

o p

řeru

šení, n

ení po

5-1

0 m

inutá

ch o

d u

končení podávání pří

tom

na ž

ádná r

ezi

duáln

í opio

dní akti

vit

a.

Pře

d p

řeru

šením

rem

ifenta

nilu s

e m

usí

v d

ost

ate

čném

pře

dst

ihu p

odat

pacie

ntů

m

alt

ern

ati

vní analg

eti

ka a

sedati

va, aby s

e d

ost

avil jejich t

era

peuti

cký ú

čin

ek. Pro

to s

e

doporu

čuje

výběr

léků, je

jich d

ávkování a d

obu p

odání st

anovit

ješt

ě p

řed o

dpoje

ním

pacie

nta

od v

enti

lace.

Do

po

ruč

en

í p

ro u

ko

en

í p

od

áv

án

í re

mif

en

tan

ilu

Vzh

ledem

k v

elm

i ry

chlé

mu o

dezn

ění účin

ků r

em

ifenta

nilu b

yly

u k

ard

iochir

urg

ických

pacie

ntů

zazn

am

enány b

ezp

rost

ředně p

o u

končení podávání re

mif

enta

nilu h

ypert

en-

ze, tř

esa

vka a

bole

st (

viz

bod 4

.8 S

PC

). K

mim

imaliza

ci ri

zika v

znik

u t

ěchto

pro

jevů

musí

být

pře

d p

řeru

šením

infu

ze r

em

ifenta

nilu z

avedena a

dekvátn

í alt

ern

ati

vní

analg

ezi

e (

jak je p

opsá

no v

ýše

). R

ychlo

st infu

ze a

ž do u

končení m

á b

ýt

sniž

ována, v

nejm

éně 1

0 m

inuto

vých inte

rvale

ch, post

upně o

25%

. B

ěhem

odpojo

vání z

venti

lace

nesm

í být

infu

ze r

em

ifenta

nilu n

avyšo

vána, je

možn

á p

ouze

sest

upná t

itra

ce,

doplň

ovaná p

odle

potř

eby a

ltern

ati

vním

i analg

eti

ky. H

em

odynam

ické z

měny jako je

hypert

enze

a t

achykard

ie je v

pří

padě p

otř

eby n

utn

é léčit

vhodným

i pří

pra

vky.

Pokud jso

u p

odány v

rám

ci pře

chodu n

a a

ltern

ati

vní analg

ezi

i jiné o

pio

idy, m

usí

být

pacie

nt

pečlivě m

onit

oro

ván. Pří

nos

při

měře

né p

oopera

ční analg

ezi

e m

usí

být

vžd

y p

řevažo

vat

nad m

ožn

ým

riz

ikem

resp

irační depre

se, kte

rou t

yto

látk

y

vyvolá

vají.

Po

po

mo

TCI

Úv

od

do

an

est

ezi

e a

je

jí u

drž

ov

án

í

Podání re

mif

enta

nilu

pom

ocí TC

I se

použí

vá u

dosp

ělý

ch, venti

lovaných p

acie

ntů

při

úvodu d

o a

nest

ezi

e a

jejím

udrž

ování, s

pole

čně s

intr

avenózn

ím n

ebo inhala

čním

hypnoti

kem

(viz

tab. č.4

Do

po

ruč

en

é d

áv

ko

pro

an

est

ezi

i v

ka

rdio

ch

iru

rgii

v b

od

u

4.2

.2 S

PC

).V

kom

bin

aci s

těm

ito látk

am

i se

dost

ate

čné a

nalg

ezi

e p

ro k

ard

iochir

urg

ické

výkony o

bvykle

dosa

huje

na h

orn

í hra

nic

i ro

zmezí

cílových k

oncentr

ací re

mif

enta

nilu

v k

rvi doporu

čených p

ro u

žití

při

chir

urg

ických v

ýkonech o

becně. V

klinic

kých s

tudiích

bylo

podle

indiv

iduáln

ích o

dpovědí pacie

ntů

tir

ací dosa

ženo k

oncentr

ací v k

rvi vyšš

ích

než

20 n

g/m

l.

Ve v

ýše

doporu

čených d

ávkách r

em

ifenta

nil v

ýzn

am

ně s

niž

uje

při

udrž

ování anest

ezi

e

množs

tví poža

dovaného h

ypnoti

ka. P

roto

se

isofl

ura

n a

pro

pofo

l podává p

odle

výše

uvedených d

oporu

čení, a

by s

e z

am

ezi

lo z

výše

ní hem

odynam

ického ú

čin

ku

rem

ifenta

nilu (

hypote

nze

a b

radykard

ie), (

viz

výše

tab.č

.4.

Do

po

ruč

en

é d

áv

ko

pro

an

est

ezi

i v

ka

rdio

ch

iru

rgii). I

nfo

rmace o

koncentr

acíc

h r

em

ifenta

nilu v

krv

i po m

anu-

áln

ě k

ontr

olo

vané infu

zi v

iz t

ab.č

.2 K

on

ce

ntr

ac

e r

em

ife

nta

nil

u v

krv

i (n

an

og

ram

y/m

l)

urč

en

é p

om

oc

í M

into

(1

99

7) v b

odě 4

.2.1

.1 S

PC

.

sad

y p

ro u

ko

en

í/p

ok

rač

ov

án

í p

od

áv

án

í v

ča

sné

po

op

era

čn

í fá

zi

Na k

onci zá

kro

ku, kdy je T

CI

infu

ze u

končena n

ebo je s

níž

ena c

ílová k

oncentr

ace,

dojd

e p

ravděpodobně k

e s

pontá

nním

u o

bnovení re

spir

ace p

ři v

ypočít

ané k

oncentr

aci

v r

ozm

ezí

1 t

o 2

ng/m

l.

Jde-l

i o m

anuáln

ě k

ontr

olo

vanou infu

zi, je

zapotř

ebí poopera

ční analg

ezi

i dlo

uhodobě

půso

bíc

ími analg

eti

ky z

avést

pře

d u

končením

zákro

ku (

viz

sad

y p

ro u

ko

en

í

po

rem

ife

nta

nil

u v

bodě 4

.2.1

.1 S

PC

).

Kvůli n

edost

ate

čným

údajů

m s

e n

edoporu

čuje

podávání re

mif

enta

nilu p

om

ocí TC

I k

zajišt

ění poopera

ční analg

ezi

e.

Inte

nzi

vní péče

Dosp

ělí

Rem

ifenta

nil je m

ožn

é p

ouží

t k a

nalg

ezi

i na jednotc

e inte

nzi

vní péče u

pacie

ntů

s

um

ělo

u v

enti

lací. P

odle

potř

eby je m

ožn

é p

odat

dalš

í se

dati

va.

Rem

ifenta

nil b

yl pře

dm

ěte

m k

linic

kého h

odnocení pacie

ntů

na J

IP p

o d

obu a

ž 3 d

nů.

Jelikož

pacie

nti

nebyli s

ledováni déle

než

3 d

ny, nebyla

urč

ena b

ezp

ečnost

a ú

čin

nost

déle

trvající lé

čby. Pro

to s

e u

žití

delš

í než

3 d

ny n

edoporu

čuje

.

Vzh

ledem

k c

hybějícím

údajů

m s

e p

acie

ntů

m n

a J

IP p

odávání re

mif

enta

nilu p

om

ocí

TCI

nedoporu

čuje

.

Doporu

čená ú

vodní d

ávka r

em

ifenta

nilu a

rychlo

st infu

ze p

ro d

osp

ělé

se p

ohybuje

mezi

0,1

μg/k

g/m

in (

6 μ

g/k

g/h

) a 0

,15 μ

g/k

g/m

in (

9 μ

g/k

g/h

). R

ychlo

st infu

ze b

y m

ěla

být

zvyšo

vána p

ost

upně o

0,0

25 μ

g/k

g/m

in (

1,5

μg/k

g/h

) až

k d

osa

žení poža

dovaného

stupně

sedace a

analg

ezi

e. M

ezi

úpra

vou d

ávky m

á u

ply

nout

nejm

éně 5

min

ut.

Stu

peň s

edace a

analg

ezi

e m

á b

ýt

pečlivě s

ledován, opakovaně v

pra

vid

eln

ých

inte

rvale

ch v

yhodnocován a

podle

toho infu

ze r

em

ifenta

nilu u

pra

vována. Při

dosa

žení

rychlo

sti in

fuze

0,2

μg/k

g/m

in (

12 μ

g/k

g/h

) aniž

by b

ylo

dosa

ženo p

oža

dovaného

stupně s

edace, doporu

čuje

se z

ahájit

podávání vhodného s

edati

va (

viz

níž

e). D

ávko-

vání se

dati

va je t

řeba t

itro

vat

tak, aby b

ylo

dosa

ženo p

oža

dovaného s

tupně s

edace.

Pokud je t

řeba d

osá

hnout

vyšš

í úro

vně a

nalg

ezi

e, je

možn

é d

alš

í post

upné n

avýše

rychlo

sti in

fuze

rem

ifenta

nilu o

0,0

25 μ

g/k

g/m

in (

1,5

μg/k

g/h

).

Násl

edující ta

bulk

a s

hrn

uje

počáte

ční ry

chlo

st infu

ze a

typic

ké d

ávkovací ro

zmezí

při

zajišt

ění se

dace a

analg

ezi

e u

jednotl

ivých p

acie

ntů

.

Tab

. č.5

: Do

po

ruč

en

é d

áv

ko

pro

po

uži

tí r

em

ife

nta

nil

u v

po

dm

ínk

ác

h i

nte

nzi

vn

í

če

.

KO

NTIN

LN

Í IN

FU

ZE R

EM

IFEN

TA

NIL

U μ

g/k

g/m

in (

μg/k

g/h

)

Počáte

ční ry

chlo

stRozm

ezí

0,1

(6)

0,1

5 (

9)

0,0

06 (

0,3

6)

0,7

4 (

44,4

)

V p

odm

ínkách inte

nzi

vní péče s

e n

edoporu

čuje

podávání re

mif

enta

nilu v

podobě

inje

kčníh

o b

olu

su.

Uži

tí r

em

ifenta

nilu s

níž

í náro

ky n

a d

ávky jakéhokoli s

oučasn

ě p

odávaného s

edati

va.

Obvyklé

počáte

ční dávky s

edati

v, pokud jso

u z

apotř

ebí, jso

u u

vedeny n

íže:

Tab

. č.6

: Do

po

ruč

en

á ú

vo

dn

í d

áv

ka

se

da

tiv

v p

říp

ad

ě p

otř

eb

y

Sedati

vum

Bolu

s (m

g/k

g)

Rychlo

st infu

ze (

mg/k

g/h

)

Pro

pofo

laž

do 0

,50,5

Mid

azo

lam

do 0

,03

0,0

3

Aby b

ylo

možn

o t

itro

vat

obě p

odávané látk

y, nem

ěly

by s

e p

odávat

ve s

měsi

.

Do

ko

an

alg

ezi

e u

ve

nti

lov

an

ýc

h p

ac

ien

tů p

od

stu

pu

jíc

ích

bo

lest

ivé

kro

ky

Aby b

yla

zajišt

ěna a

nalg

ezi

e v

enti

lovaných p

acie

ntů

, kte

ří s

e p

odro

bují d

rážd

ivým

Rem

ifent

anil_

2S_i

nzer

ce_3

xA4.

indd

2

27.6

.201

2 1

7:21

:00

a/n

ebo b

ole

stiv

ým

zákro

kům

jako je e

ndotr

acheáln

í odsá

vání, p

řevaz

ran n

ebo

fyzi

ote

rapie

je n

ěkdy n

utn

é z

výši

t st

ávající ry

chlo

st infu

ze r

em

ifenta

nilu. D

oporu

čuje

se r

ychlo

st infu

ze r

em

ifenta

nilu n

ejm

éně 0

,1 μ

g/k

g/m

in (

6 μ

g/k

g/h

) po d

obu

pře

sahující 5 m

inut

pře

d

zaháje

ním

bole

stiv

ého z

ákro

ku. D

alš

í úpra

vy d

ávek m

ohou

být

pro

váděny k

ažd

ých 2

-5 m

inut

navýše

ním

o 2

5%

-50%

podle

dalš

í pře

dpokla

dané

potř

eby a

nalg

ezi

e n

ebo d

le o

dpovědi pacie

nta

.

Během

drá

ždiv

ých b

ole

stiv

ých z

ákro

ků s

e k

zajišt

ění doplň

kové a

nalg

ezi

e p

ouží

prů

měrn

á r

ychlo

st infu

ze 0

,25 μ

g/k

g/m

in (

15 μ

g/k

g/h

), m

axim

áln

ě 0

,74 μ

g/k

g/m

in

(44,4

μg/k

g/h

).

Za

ve

de

alt

ern

ati

vn

í a

na

lge

zie

pře

d u

ko

en

ím p

od

áv

án

í re

mif

en

tan

ilu

V d

ůsl

edku v

elm

i ry

chlé

ho o

dezn

ění účin

ku r

em

ifenta

nilu p

o p

řeru

šení, n

ení po 5

-10

min

utá

ch o

d u

končení podávání pří

tom

na ž

ádná r

ezi

duáln

í opio

dní akti

vit

a, bez

ohle

du n

a d

élk

u p

odávané infu

ze.

Po p

odávání r

em

ifenta

nilu

je n

utn

é v

zít

v ú

vahu m

ožn

ost

rozv

oje

tole

rance a

hypera

lgezi

e. Pro

to s

e m

usí

pacie

nto

vi pře

d u

končením

podávání re

mif

enta

nilu p

odat

v d

ost

ate

čném

časo

vém

pře

dst

ihu a

ltern

ati

vní se

dati

va a

analg

eti

ka, aby m

ohly

léky

začít

účin

kovat,

a t

ak p

ředejít

hypera

lgezi

i a p

růvodným

hem

odynam

ickým

zm

ěnám

.

Pro

to s

e d

oporu

čuje

výběr

léků, je

jich d

ávkování a d

obu p

odání st

anovit

ješt

ě p

řed

ukončením

podávání re

mif

enta

nilu. N

áhra

dní volb

ou k

zajišt

ění analg

ezi

e jso

u d

lou-

hopůso

bíc

í analg

eti

ka, in

travenózn

í nebo lokáln

í analg

eti

ka, dobře

kontr

olo

vate

lná

zdra

votn

ickým

pers

onále

m n

ebo p

acie

nte

m s

am

otn

ým

a v

yža

dují p

ečlivý v

ýběr

podle

potř

eb p

acie

ntů

.

Déle

trvající podávání μ

-opio

idníc

h a

gonis

tů m

ůže

vést

k r

ozv

oji t

ole

rance.

Po

ky

ny

pro

ex

tub

ac

i a

uk

on

če

po

rem

ife

nta

nil

u

Aby b

ylo

zajišt

ěno h

ladké v

ysa

zení re

mif

enta

nilu d

oporu

čuje

se p

ost

upně s

niž

ovat

rychlo

st infu

ze a

ž na ú

roveň 0

,1 μ

g/k

g/m

in (

6 μ

g/k

g/h

) a t

o 1

hodin

u p

řed e

xtu

bací.

Po e

xtu

baci by m

ěla

být

rychlo

st infu

ze s

niž

ována, ale

spoň v

10-t

i m

inuto

vých

inte

rvale

ch, post

upně o

25%

do ú

pln

ého u

končení. B

ěhem

odpojo

vání od v

enti

lace

se infu

ze r

em

ifenta

nilu n

esm

í zv

yšo

vat,

pouze

sniž

ovat

event.

dle

potř

eby d

opln

it

alt

ern

ati

vním

i analg

eti

ky.

Po p

řeru

šení podávání re

mif

enta

nilu je n

utn

é i.v

. kanylu

vyčis

tit

nebo o

dpojit,

aby s

e

zabrá

nilo d

alš

í m

ožn

é n

eúm

ysl

né a

plikaci.

Pokud jso

u p

odány v

rám

ci pře

chodu n

a a

ltern

ati

vní analg

ezi

i jiné o

pio

idy, m

usí

být

pacie

nt

pečlivě m

onit

oro

ván. Pří

nos

při

měře

né p

oopera

ční analg

ezi

e m

usí

vžd

y p

řevažo

vat

nad m

ožn

ým

riz

ikem

resp

irační depre

se, vyvolá

vané t

ěm

ito

látk

am

i.

Inte

nzi

vní péče u

pedia

tric

kých p

acie

ntů

Uži

tí r

em

ifenta

nilu s

e v

pedia

tric

ké inte

nzi

vní péči nedoporu

čuje

, pro

tože

pro

tuto

popula

ci pacie

ntů

nejs

ou d

ost

upné d

ost

ate

čné ú

daje

.

Pacie

nti

se s

níž

enou f

unkcí le

dvin

vyža

dující in

tenzi

vní péči

U p

acie

ntů

se z

horš

enou f

unkcí le

dvin

včetn

ě t

ěch, kte

ří s

e p

odro

bují f

iltr

aci nebo

dia

lýze

, není tř

eba u

pra

vovat

výše

uvedené d

ávky, ačkoli je p

ři p

ošk

oze

né f

unkci

ledvin

sníž

ena c

leara

nce m

eta

bolitu

karb

oxylo

vé k

yse

liny (

viz

bod 5

.2 S

PC

).

Zvlá

štní sk

upin

y p

acie

ntů

Sta

rší pacie

nti

(nad 6

5 let

věku)

Ce

lko

an

est

ezi

e

Podávání re

mif

enta

nilu v

této

popula

ci vyža

duje

obezř

etn

ost

. Pro

tože

byla

u

této

věkové s

kupin

y p

ozo

rována z

výše

ná s

enzi

tivit

a n

a f

arm

okokin

eti

cké ú

čin

ky

rem

ifenta

nilu r

ovná s

e p

očáte

ční dávka p

odávaného r

em

ifenta

nilu p

acie

ntů

m s

tarš

ím

65-t

i le

t polo

vin

ě d

oporu

čené d

ávky p

ro m

ladší

dosp

ělé

a p

oté

je

tit

rována

podle

indiv

iduáln

í potř

eby p

acie

nta

. Ta

to ú

pra

va d

ávek s

e t

ýká a

plikace v

e v

šech f

ází

ch

anest

ezi

e v

četn

ě ú

vodu, udrž

ování i bezp

rost

řední poopera

ční analg

ezi

e.

Vzh

ledem

ke z

výše

né c

itlivost

i st

arš

ích p

acie

ntů

k r

em

ifenta

nilu, cílová k

oncentr

ace

podávaného r

em

ifenta

nilu p

om

ocí TC

I m

á b

ýt

u t

éto

skupin

y 1

,5 t

o 4

ng/m

l s

násl

ed-

nou t

itra

cí podle

indiv

iduáln

í odpovědi pacie

nta

.

An

est

ezi

e b

ěh

em

ka

rdio

ch

iru

rgic

ch

ko

Sníž

ení počáte

čníh

o d

ávkování není nutn

é (

viz

bod 4

.2.2

SPC

).

Inte

nzi

vn

í p

éč

e

Sníž

ení počáte

čníh

o d

ávkování není nutn

é (

viz

výše

oddíl I

nte

nzi

vní péče).

Obézn

í pacie

nti

Při

manuáln

ě k

ontr

olo

vané infu

zi s

e d

oporu

čuje

sníž

it d

ávkování a s

tanovit

jej na

zákla

dě ideáln

í tě

lesn

é h

motn

ost

i, p

roto

že c

leara

nce a

dis

trib

uční obje

m r

em

ifenta

ni-

lu k

ore

luje

víc

e s

ideáln

í tě

lesn

ou h

motn

ost

í než

těle

snou h

motn

ost

í aktu

áln

í.

Při

výpočtu

množs

tví akti

vní tě

lesn

é h

moty

(Le

an B

ody M

ass

- L

BM

) s

použi

tím

far-

makokin

eti

ckého m

odelu

dle

Min

ta je p

ředpoklá

dané m

nožs

tví LB

M p

ravděpodobně

podhodnoceno u

žen s

BM

I vyšš

ím n

35 k

g/m

2 a

u m

užů

s B

MI

vyšš

ím n

40 k

g/

m2. A

by n

edošl

o k

poddávkování tě

chto

pacie

ntů

musí

být

TCI

rem

ifenta

nilu p

ečlivě

titr

ováno p

odle

indiv

iduáln

í odpovědi.

Pacie

nti

s p

oru

chou f

unkce ledvin

Na z

ákla

dě v

ýzk

um

ů p

rovedených d

o t

ěcho d

nů n

ení úpra

va d

ávkování u p

acie

ntů

s

pošk

oze

ním

funkce ledvin

, včetn

ě p

acie

ntů

na J

IP, nutn

á;

avša

k u

těchto

pacie

ntů

se

pro

jevuje

sníž

ení cle

ara

nce m

eta

bolitu

karb

oxylo

vé k

yse

liny.

Pacie

nti

s p

oru

chou f

unkce jate

r

Jelikož

u t

ěchto

pacie

ntů

zůst

ává f

arm

akokin

eti

cký p

rofi

l re

mif

enta

nilu o

pro

ti

zdra

vým

dosp

ělý

m n

ezm

ěněn, n

ení nutn

á ú

pra

va p

očáte

ční dávky. A

le p

acie

mti

s

těžk

ým

post

ižením

jate

rníc

h f

unkcí m

ohou b

ýt

cit

livějš

í k

resp

iračně-d

epre

sivním

u

účin

ku r

em

ifenta

nilu (

viz

bod 4

.4 S

PC

). T

ito p

acie

nti

vyža

dují p

ečlivé s

ledování a

titr

aci dávek r

em

ifenta

nilu p

odle

jejich indiv

iduáln

ích p

otř

eb.

Neuro

chir

urg

ičtí

pacie

nti

Om

eze

né ú

daje

, zí

skané o

d p

acie

ntů

, kte

ří p

odst

oupili neuro

chir

urg

ický z

ákro

k,

pro

káza

ly ž

e ž

ádná z

vlá

štní dávkovací doporu

čení nejs

ou n

utn

á.

Pacie

nti

s A

SA

III/IV

Ce

lko

an

est

ezi

e

Jelikož

lze o

čekávat

u p

acie

ntů

s A

SA

III

/IV

výra

znějš

í hem

odynam

ické ú

čin

ky s

ilných

opio

idů, je

tře

ba p

ři p

odávání re

mif

enta

nilu t

ěm

to p

acie

ntů

m o

patr

nost

i. D

oporu

čuje

se s

níž

ení počáte

ční dávky a

násl

edná t

itra

ce k

dosa

žení účin

ku.

Doporu

čení pro

dávkování u d

ětí

nebylo

sta

noveno, pro

tože

údaje

jso

u n

edost

ate

čné.

U p

acie

ntů

s A

SA

III

nebo I

V s

e p

ro T

CI

doporu

čuje

začít

na n

ižší

cílové h

ladin

ě o

d 1

,5

to 4

ng/m

l a n

ásl

edně t

itro

vat

podle

odpovědi.

Ka

rdio

ch

iru

rgic

an

est

ezi

e

Žádné s

níž

ení počáte

ční dávky n

ení nutn

é (

viz

bod 4

.2.2

SPC

).

Pokyny p

ro r

ychlo

sti in

fuze

rem

ifenta

nilu p

ři m

anuáln

ě k

ontr

olo

vané infu

zi

Tab

.č. 7

: Ry

ch

lost

in

fuze

re

mif

en

tan

ilu

(m

l/k

g/h

)

Rychlo

st

podávání lé

ku

(μg/k

g/m

in)

Rychlo

st p

odávání lé

ku (

ml/kg/h

) pro

rozt

oky o

koncentr

aci

20 μ

g/m

l25 μ

g/m

l50 μ

g/m

l250 μ

g/m

l

1m

g/5

0m

l1m

g/4

0m

l1m

g/2

0m

l10m

g/4

0m

l

0,0

125

0,0

38

0,0

30,0

15

Nedoporu

čuje

se

0,0

25

0,0

75

0,0

60,0

3N

edoporu

čuje

se

0,0

50,1

50,1

20,0

60,0

12

0,0

75

0,2

30,1

80,0

90,0

18

0,1

0,3

0,2

40,1

20,0

24

0,1

50,4

50,3

60,1

80,0

36

0,2

0,6

0,4

80,2

40,0

48

0,2

50,7

50,6

0,3

0,0

6

0,5

1,5

1,2

0,6

0,1

2

0,7

52,2

51,8

0,9

0,1

8

1,0

3,0

2,4

1,2

0,2

4

1,2

53,7

53,0

1,5

0,3

1,5

4,5

3,6

1,8

0,3

6

1,7

55,2

54,2

2,1

0,4

2

2,0

6,0

4,8

2,4

0,4

8

Tab

.č.8

: Ry

ch

lost

in

fuze

re

mif

en

tan

ilu

(m

l/h

) p

ro r

ozt

ok

20

μg

/m

l

Rychlo

st infu

ze

(μg/k

g/m

in)

Hm

otn

ost

pacie

nta

(kg)

510

20

30

40

50

60

0,0

125

0,1

88

0,3

75

0,7

51,1

25

1,5

1,8

75

2,2

5

0,0

25

0,3

75

0,7

51,5

2,2

53,0

3,7

54,5

0,0

50,7

51,5

3,0

4,5

6,0

7,5

9,0

0,0

75

1,1

25

2,2

54,5

6,7

59,0

11,2

513,5

0,1

1,5

3,0

6,0

9,0

12,0

15,0

18,0

0,1

52,2

54,5

9,0

13,5

18,0

22,5

27,0

0,2

3,0

6,0

12,0

18,0

24,0

30,0

36,0

0,2

53,7

57,5

15,0

22,5

30,0

37,5

45,0

0,3

4,5

9,0

18,0

27,0

36,0

45,0

54,0

0,3

55,2

510,5

21,0

31,5

42,0

52,5

63,0

0,4

6,0

12,0

24,0

36,0

48,0

60,0

72,0

Tab

.č.9

: Ry

ch

lost

in

fuze

re

mif

en

tan

ilu

(m

l/h

) p

ro r

ozt

ok

25

μg

/m

l

Rychlo

st

infu

ze

(μg/k

g/m

in)

Hm

otn

ost

pacie

nta

(kg)

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,0

125

0,3

0,6

0,9

1,2

1,5

1,8

2,1

2,4

2,7

3,0

0,0

25

0,6

1,2

1,8

2,4

3,0

3,6

4,2

4,8

5,4

6,0

0,0

51,2

2,4

3,6

4,8

6,0

7,2

8,4

9,6

10,8

12,0

0,0

75

1,8

3,6

5,4

7,2

9,0

10,8

12,6

14,4

16,2

18,0

0,1

2,4

4,8

7,2

9,6

12,0

14,4

16,8

19,2

21,6

24,0

0,1

53,6

7,2

10,8

14,4

18,0

21,6

25,2

28,8

32,4

36,0

0,2

4,8

9,6

14,4

19,2

24,0

28,8

33,6

38,4

43,2

48,0

Tab

.č.1

0: R

yc

hlo

st i

nfu

ze r

em

ife

nta

nil

u (

ml/

h)

pro

ro

zto

k 5

0 μ

g /

ml

Rychlo

st

infu

ze

(μg/k

g/m

in)

Hm

otn

ost

pacie

nta

(kg)

30

40

50

60

70

80

90

100

0,0

25

0,9

1,2

1,5

1,8

2,1

2,4

2,7

3,0

0,0

51,8

2,4

3,0

3,6

4,2

4,8

5,4

6,0

0,0

75

2,7

3,6

4,5

5,4

6,3

7,2

8,1

9,0

0,1

3,6

4,8

6,0

7,2

8,4

9,6

10,8

12,0

0,1

55,4

7,2

9,0

10,8

12,6

14,4

16,2

18,0

0,2

7,2

9,6

12,0

14,4

16,8

19,2

21,6

24,0

0,2

59,0

12,0

15,0

18,0

21,0

24,0

27,0

30,0

0,5

18,0

24,0

30,0

36,0

42,0

48,0

54,0

60,0

0,7

527,0

36,0

45,0

54,0

63,0

72,0

81,0

90,0

1,0

36,0

48,0

60,0

72,0

84,0

96,0

108,0

120,0

1,2

545,0

60,0

75,0

90,0

105,0

120,0

135,0

150,0

1,5

54,0

72,0

90,0

108,0

126,0

144,0

162,0

180,0

1,7

563,0

84,0

105,0

126,0

147,0

168,0

189,0

210,0

2,0

72,0

96,0

120,0

144,0

168,0

192,0

216,0

240,0

Tab

.č.1

1: R

yc

hlo

st i

nfu

ze r

em

ife

nta

nil

u (

ml/

h)

pro

ro

zto

k 2

50

μg

/m

l

Rychlo

st

infu

ze

(μg/k

g/m

in)

Hm

otn

ost

pacie

nta

(kg)

30

40

50

60

70

80

90

100

0,1

0,7

20,9

61,2

01,4

41,6

81,9

22,1

62,4

0

0,1

51,0

81,4

41,8

02,1

62,5

22,8

83,2

43,6

0

0,2

1,4

41,9

22,4

02,8

83,3

63,8

44,3

24,8

0

0,2

51,8

02,4

03,0

03,6

04,2

04,8

05,4

06,0

0

0,5

3,6

04,8

06,0

07,2

08,4

09,6

010,8

012,0

0

0,7

55,4

07,2

09,0

010,8

012,6

014,4

016,2

018,0

0

1,0

7,2

09,6

012,0

014,4

016,8

019,2

021,6

024,0

0

1,2

59,0

012,0

015,0

018,0

021,0

024,0

027,0

030,0

0

1,5

10,8

014,4

018,0

021,6

025,2

028,8

032,4

036,0

0

1,7

512,6

016,8

021,0

025,2

029,4

033,6

037,8

042,0

0

2,0

14,4

019,2

024,0

028,8

033,6

038,4

043,2

048,0

0

KO

NTRA

IND

IKA

CE

Pro

tože

pří

pra

vek R

em

ifenta

nil B

. B

raun o

bsa

huje

gly

cin

je k

ontr

ain

dik

ován k

epid

urá

lním

u n

ebo intr

ath

ekáln

ímu p

ouži

tí. (v

iz b

od 5

.3 S

PC

).

Podávání pří

pra

vku R

em

ifenta

nil B

. B

raun je k

ontr

ain

dik

ován u

pacie

ntů

se z

nám

ou

pře

cit

livělo

stí na r

em

ifenta

nil, ost

atn

í analo

gy f

enta

nylu

nebo jakoukoli jin

ou s

ložk

u

pří

pra

vku.

Sam

ost

atn

é u

žití

rem

ifenta

nilu p

ři ú

vodu d

o a

nest

ezi

e je k

ontr

ain

dik

ováno.

ZVLÁ

ŠTN

Í U

PO

ZO

RN

ĚN

Í A

OPA

TŘEN

Í PRO

PO

UŽIT

Í

Rem

ifenta

nil s

mí být

podáván p

ouze

v p

odm

ínkách, kdy je p

lně z

ajišt

ěno m

oni-

toro

vání a p

odpora

resp

irace a

kard

iovask

ulá

rníc

h f

unkcí a p

ouze

oso

bam

i zv

lášť

vyšk

ole

ným

i v a

plikaci anest

eti

k a

rozp

ozn

ávání a léčbě o

čekávaných n

ežá

doucíc

h

účin

ků s

ilných o

pio

idů, včetn

ě k

ard

iopulm

onáln

í re

susc

itace. V

ýcvik

těchto

oso

b m

usí

zahrn

ovat

také z

prů

chodnění a u

drž

ování prů

chodnost

i dýchacíc

h c

est

a u

mělo

u

plicní venti

laci.

Pro

tože

u p

acie

ntů

s u

mělo

u v

enti

laci na J

IP n

ebyla

sta

novena ú

čin

nost

a b

ezp

ečnost

podávání po d

elš

í dobu n

3 d

nů, pro

to s

e u

pacie

ntů

na J

IP d

elš

í podávání

nedoporu

čuje

.

Ry

ch

lé o

de

zně

úč

ink

u

V d

ůsl

edku v

elm

i ry

chlé

ho o

dezn

ění účin

ku r

em

ifenta

nilu, pacie

nti

se m

ohou z

anest

ezi

e r

ychle

pro

bra

t a p

o 5

-10 m

inutá

ch o

d u

končení podávání není pří

tom

na

žádná r

ezi

duáln

í opio

dní akti

vit

a.

Při

podávání re

mif

enta

nilu, ja

ko μ

-opio

idním

u a

gonis

tovi, je z

apotř

ebí věnovat

pozo

rnost

možn

ém

u r

ozv

oji t

ole

rance a

hypera

lgezi

e. Pro

to s

e m

usí

pacie

nto

vi pře

d

ukončením

podávání re

mif

enta

nilu, k p

revenci hypera

lgezi

e a

prů

vodníc

h h

em

o-

dynam

ických z

měn, podat

alt

ern

ati

vní analg

eti

ka a

sedati

va, a t

o v

dost

ate

čném

pře

dst

ihu, aby s

e jejich t

era

peuti

cký ú

čin

ek m

ohl ro

zvin

out.

Pacie

ntů

m, u n

ichž

se p

ředpoklá

dají p

oopera

ční bole

sti, b

y m

ěla

být

podána a

nalg

eti

-

ka p

řed u

končením

pří

vodu r

em

ifenta

nilu. D

osa

žení m

axim

áln

ího ú

čin

ku d

louhodobě

půso

bíc

ích a

nalg

eti

k v

yža

duje

dost

ate

čně d

louhou d

obu. V

ýběr

analg

eti

k b

y s

e m

ěl

řídit

typem

chir

urg

ického z

ákro

ku a

úro

vně p

oopera

ční péče. Pokud jso

u p

odány v

rám

ci pře

chodu n

a a

ltern

ati

vní analg

ezi

i jiné o

pio

idy, je

jich p

řínos

pro

při

měře

nou

poopera

ční analg

ezi

i m

usí

vžd

y p

řevažo

vat

nad m

ožn

ým

riz

ikem

resp

irační depre

se,

vyvolá

vané t

ěm

ito látk

am

i.

Uk

on

če

léč

by

Pří

znaky, kte

ré b

yly

vzá

cně z

azn

am

enány p

o n

áhlé

m u

končení podávání re

mif

enta

-

nilu, ze

jména p

ři p

odávání delš

ím n

3 d

ny, za

hrn

ovaly

tachykard

ii, hypert

enzi

a

agit

aci. P

okud s

e v

ysk

ytn

ou, je

pří

nosn

é o

bnovit

infu

zi a

sniž

ovat

ji p

om

alu

. Použi

pří

pra

vku R

em

ifenta

nil B

. B

raun d

elš

í než

3 d

ny s

e n

edoporu

čuje

u v

enti

lovaných

pacie

ntů

na J

IP.

Sv

alo

ztu

hlo

st –

pre

ve

nc

e a

čb

a

Svalo

vá z

tuhlo

st s

e m

ůže

obje

vit

i p

ři d

oporu

čeném

dávkování. J

ejí v

ýsk

yt

závis

í,

jako u

ost

atn

ích o

pio

idů, na v

elikost

i dávky a

rychlo

sti podávání. P

roto

inje

kční bolu

s

má b

ýt

aplikován p

o d

obu p

řesa

hující 30 s

ekund. Svalo

vá z

tuhlo

st v

yvola

ná r

em

i-

fenta

nilem

musí

být

léčena k

om

ple

xně, podle

klinic

kého s

tavu p

acie

nta

, s

použi

tím

patř

ičných p

odpůrn

ých o

patř

ení, v

četn

ě p

odpory

venti

lace.

Nadm

ěrn

á s

valo

vá z

tuhlo

st , k

teá s

e o

bje

ví během

úvodu d

o a

nest

ezi

e m

á b

ýt

oše

třena p

odáním

neuro

musk

ulá

rníc

h b

lokáto

rů a

/nebo d

oplň

kovým

hypnoti

kem

.

Svalo

vou z

tuhlo

st, pozo

rovanou b

ěhem

použi

tí r

em

ifenta

nilu jako a

nla

geti

ka, je

možn

é ř

eši

t za

stavením

podávání nebo s

niž

ováním

rychlo

sti in

fuze

rem

ifenta

nilu.

Svalo

vá z

tuhlo

st p

o p

řeru

šení in

fuze

rem

ifenta

nilu o

dezn

í během

min

ut.

Jin

ak m

ohou

být

podány a

nta

gonis

té μ

-opio

idů, ale

ty m

ohou z

ruši

t nebo s

níž

it a

nalg

eti

cký ú

čin

ek

rem

ifenta

nilu.

Re

spir

de

pre

se –

pre

ve

nti

vn

í o

pa

tře

a l

éč

ba

Hlu

boká a

nalg

ezi

e s

ilným

i opio

idy je d

opro

váze

na v

ýra

znou r

esp

irační depre

sí. Pro

to

rem

ifenta

nil m

á b

ýt

podáván p

ouze

tam

, kde jso

u k

dis

pozi

ci za

říze

ní pro

monit

oro

-

vání a z

vlá

dnutí

resp

irační depre

se.

Zvlá

štní pozo

rnost

vyža

dují p

acie

nti

s p

ost

iženou f

unkcí plic a

s t

ěžk

ým

post

ižením

funkce jate

r. T

ito p

acie

nti

mohou b

ýt

lehce c

itlivějš

í na d

epre

sivní účin

ky r

em

ifen-

tanilu n

a r

esp

iraci. T

yto

pacie

nty

je n

utn

é p

ečlivě s

ledovat

a d

ávky r

em

ifenta

nilu

titr

ovat

podle

indiv

iduáln

ích p

otř

eb p

acie

nta

.

Obje

ví-

li s

e r

esp

irační depre

se m

usí

být

řeše

na p

atř

ičným

způso

bem

, včetn

ě s

níž

ení

rychlo

sti in

fuze

o 5

0%

nebo d

očasn

ým

pře

ruše

ním

infu

ze. N

a r

ozd

íl o

d jin

ých

analo

gů f

enta

nylu

, nebyla

u r

em

ifenta

nilu p

ozo

rována r

ekure

tní re

spir

ační depre

se

dokonce a

ni po d

elš

ím p

odávání. Z

a n

evyja

sněných o

koln

ost

í (n

apř.

při

nechtě

aplikaci dávek v

podobě b

olu

su (

viz

oddíl n

íže)

a s

oučasn

ým

podání opio

idů s

dlo

u-

hým

účin

kem

) b

yl hlá

šen v

ýsk

yt

resp

irační depre

se, kte

rá s

e p

roje

ví do 5

0 m

inut

od

ukončení in

fuze

. Je

likož

poopera

ční zo

tavení ovlivňuje

mnoho f

akto

rů, je

důle

žité

se

ujist

it, že

došl

o p

řed p

ropušt

ěním

pacie

nta

z b

ezp

rost

řední poopera

ční péče k

návra

tu

pln

ého v

ědom

í a s

pontá

nní venti

lace b

yla

obnovena v

pln

ém

rozs

ahu.

Ka

rdio

va

sku

lárn

í ú

čin

ky

Vzn

ik h

ypote

nze

a b

radykard

ie, na jejichž

zákla

dě m

ůže

dojít

k a

syst

olii a z

ást

avě

srdeční (v

iz b

od 4

.5 a

4.8

SPC

), lze

zvlá

dnout

sníž

ením

rychlo

sti in

fuze

rem

ifenta

nilu

nebo d

ávky s

oučasn

ě p

odávaného a

nest

eti

ka n

ebo t

am

, kde je t

o v

hodné, použi

tím

i.v. ro

ztoků v

aso

pre

sori

ckých n

ebo a

nti

cholinerg

níc

h léků.

Na k

ard

iovask

ulá

rní účin

ky r

em

ifenta

nilu m

ohou b

ýt

cit

livějš

í pacie

nti

s h

ypovole

mií,

celk

ově o

slabení nebo p

acie

nti

sta

rší.

Ne

úm

ysl

po

Při

pro

plá

chování in

fuzn

í hadič

ky i.v

.rozt

okem

nebo jin

ým

lékem

může

dojít

ke v

znik

u

resp

irační depre

se, apnoe a

/nebo s

valo

vé z

tuhlo

sti, k

teré

může

být

vyvolá

no u

rčit

ým

množs

tvím

rem

ifenta

nilu v

mrt

vém

pro

storu

infu

zníh

o s

etu

a/n

ebo v

kanyle

. To

mu

lze p

ředejít

tím

, že

se r

em

ifenta

nil p

odává d

o p

řívodné k

anyly

rychle

pro

udíc

í in

fuzí

anebo s

am

ost

atn

ým

žilním

pří

stupem

, kte

rý je p

o d

okončení in

fuze

rem

ifenta

nilu

odpoje

n.

No

vo

roze

nc

i a

ko

jen

ci

Dosu

d c

hybějí r

ozh

odující údaje

pro

podávání novoro

zencům

a k

oje

ncům

mla

dší

m

1 r

oku.

Lék

ov

á z

áv

islo

st

Rem

ifenta

nil jako o

statn

í opio

idy m

ůže

vést

ke v

znik

u z

ávis

lost

i.

INTERA

KCE S

JIN

ÝM

I LÉČIV

ÝM

I PŘÍP

RA

VKY A

JIN

É F

ORM

Y IN

TERA

KCE

Rem

ifenta

nil n

ení m

eta

bolizo

ván p

lazm

ati

ckou c

holinest

erá

zou, pro

to s

e n

epře

dpo-

klá

dájí inte

rakce s

léky, kte

ré jso

u t

ímto

enzy

mem

meta

bolizo

vány.

Rem

ifenta

nil, ja

ko o

statn

í opio

idy, je

-li podáván m

anuáln

ě k

ontr

olo

vanou infu

nebo T

CI, s

niž

uje

potř

ebné m

nožs

tví nebo d

ávku inhala

čníc

h n

ebo i.v

. anest

eti

k a

benzo

dia

zepin

ů, kte

ré jso

u p

ro a

nest

ezi

i potř

ebné (

viz

bod 4

.2 S

PC

). P

okud s

e n

esn

íží

dávky s

oučasn

ě p

odávaných léků t

lum

ícíc

h C

NS, m

ůže

se u

pacie

ntů

zvýši

t výsk

yt

nežá

doucíc

h ú

čin

ků t

ěm

ito látk

am

i zp

ůso

bovaným

i.

Info

rmace o

lékových inte

rakcíc

h jin

ých o

pio

idů v

e v

ztahu k

anest

ezi

i js

ou v

elm

i

om

eze

né.

Kard

iovask

ulá

rní účin

ky r

em

ifenta

nilu (

hypote

nze

a b

radykard

ie)

se m

ohou z

horš

it u

pacie

ntů

uží

vajícíc

h s

oučasn

ě léky s

kard

iodepre

sivním

i účin

ky jako jso

u b

eta

-blo

ká-

tory

nebo b

lokáto

ry k

alc

iových k

análů

(viz

také b

ody 4

.4 a

4.8

SPC

).

NEŽÁ

DO

UCÍ Ú

ČIN

KY

Nejč

ast

ějš

ími nežá

doucím

i účin

ky s

poje

ným

i s

podáváním

rem

ifenta

nilu je p

řím

é

zvýše

ní účin

ků μ

opio

idníc

h a

gonis

tů. Ty

to n

ežá

doucí účin

ky o

dezn

í během

několika

min

ut

po p

řeru

šení nebo p

o s

níž

ení ry

chlo

sti in

fuze

rem

ifenta

nilu.

Četn

ost

vysk

ytu

jícíc

h s

e n

ežá

doucíc

h ú

čin

ků s

e k

lasi

fikuje

takto

:

Velm

i čast

é

1/1

0

Čast

é

1/1

00 a

ž <

1/1

0

Méně č

ast

é

1/1

000 a

ž <

1/1

00

Vzá

cné

1/1

0 0

00 a

ž <

1/1

000

Velm

i vzá

cné

< 1

/10 0

00

Není zn

ám

o (

z dost

upných ú

dajů

nelz

e u

rčit

)

Výsk

yt

podle

jednotl

ivých t

ěle

sných s

yst

ém

ů je u

veden n

íže.

Po

ruc

hy

im

un

itn

ího

sy

sté

mu

Vzá

cné:

hypers

enzi

tivní re

akce v

četn

ě a

nafy

laxe b

yly

hlá

šeny u

pacie

ntů

, kte

ří

dost

ávali r

em

ifenta

nil v

kom

bin

aci s

jedním

nebo v

íce a

nest

eti

ky

Psy

ch

iatr

ick

é p

oru

ch

y

Není zn

ám

o:

léková z

ávis

lost

Po

ruc

hy

ne

rvo

ho

sy

sté

mu

Velm

i čast

é:

rigid

ita k

ost

ern

ích s

valů

Vzá

cné:

sedace (

v p

růběhu p

robouze

ní po c

elk

ové a

nest

ezi

i)

Není zn

ám

o

kře

če

Srd

po

ruc

hy

Čast

é:

bra

dykard

ie

Vzá

cné:

asy

stolie/z

ást

ava s

rdeční po p

ředchozí

bra

dykard

ii u

pacie

ntů

léčených

rem

ifenta

nilem

v k

om

bin

aci s

jiným

i anest

eti

ky

Není zn

ám

o:

atr

ioventr

ikulá

rní blo

k

vn

í p

oru

ch

y

Velm

i čast

é:

hypote

nze

Čast

é:

výsk

yt

poopera

ční hypert

enze

Re

spir

ní,

hru

dn

í a

me

dia

stin

áln

í p

oru

ch

y

Čast

é:

akutn

í re

spir

ační depre

se, apnoe

Méně č

ast

é:

hypoxie

Ga

stro

inte

stin

áln

í p

oru

ch

y

Velm

i čast

é:

nauze

a, zv

racení

Méně č

ast

é:

zácpa

Po

ruc

hy

že a

po

dk

ožn

í tk

án

ě

Čast

é:

pru

ritu

s

Ce

lko

po

ruc

hy

a r

ea

kc

e v

mís

tě a

pli

ka

ce

Čast

é:

poopera

ční tř

esa

vka

Méně č

ast

é:

poopera

ční bole

st

Není zn

ám

o:

léková t

ole

rence

Pře

ruše

ní lé

čby

Pří

znaky, obje

vující se

po n

áhlé

m p

řeru

šení lé

čby, ze

jména p

ři p

rodlo

uže

ném

podává-

ní pře

sahujícím

3 d

ny (

viz

bod 4

.4 S

PC

), h

láše

né n

epří

liš

čast

o, za

hrn

ují t

achykard

ii,

hypert

enzi

a a

git

aci.

Inkom

pati

bilit

y

Pří

pra

vek R

em

ifenta

nil B

. B

raun n

esm

í být

mís

en s

jin

ým

i lé

čiv

ým

i pří

pra

vky s

výjim

kou t

ěch, kte

ré jso

u u

vedeny v

bodě 6

.6 S

PC

.

Nesm

í se

mís

it s

inje

kčním

rozt

okem

Rin

ger-

laktá

tu n

ebo inje

kčním

rozt

okem

Rin

ger-

-laktá

tu a

glu

kózy

50 m

g/m

l (5

%). R

em

ifenta

nil B

. B

raun s

e n

esm

í m

ísit

s p

ropofo

-

lem

do jedné infu

zní sm

ěsi

. I

nfo

rmace o

kom

pati

bilit

ě p

ři p

odávání perm

anentn

í i.v.

kanylo

u v

iz b

od 6

.6 S

PC

.

Podávání pří

pra

vku R

em

ifenta

nil B

. B

raun jedním

infu

zním

sete

m s

pole

čně s

krv

í/

sére

m/p

lazm

ou s

e n

edoporu

čuje

, je

likož

nesp

ecif

ické e

sterá

zy p

říto

mné v

kre

vníc

h

deri

váte

ch m

ohou v

ést

k h

ydro

lýze

rem

ifenta

nilu n

a n

eakti

vní m

eta

bolity

.

Pří

pra

vek R

em

ifenta

nil B

. B

raun n

elz

e p

řed p

odáním

mís

it s

jin

ým

i lé

čiv

ým

i pří

pra

vky.

ZVLÁ

ŠTN

Í O

PA

TŘEN

Í PRO

UCH

OVÁ

Uchovávejt

e p

ři t

eplo

tě d

o 2

5°C

.

Chra

ňte

pře

d c

hla

dem

nebo m

raze

m.

Podm

ínky u

chovávání re

konst

ituovaného/n

aře

děného léčiv

ého p

řípra

vku v

iz b

od

6.3

SPC

.

DRŽIT

EL R

OZH

OD

NU

TÍ O

REG

ISTRA

CI

B. B

raun M

els

ungen A

G, C

arl

-Bra

un-S

traß

e 1

, 34212 M

els

ungen, N

ěm

ecko

REG

ISTRA

ČN

Í ČÍS

LO

(A)

Rem

ifenta

nil B

. B

raun 1

mg :

05/7

48/1

0-C

Rem

ifenta

nil B

. B

raun 2

mg :

05/7

49/1

0-C

DA

TU

M P

RVN

Í REG

ISTRA

CE/P

RO

DLO

UŽEN

Í REG

ISTRA

CE

29.9

.2010

DA

TU

M R

EVIZ

E T

EXTU

13.1

0.2

010

ZPŮ

SO

B V

ÝD

EJE

Výdej pří

pra

vku je v

ázá

n n

a lékařs

ký p

ředpis

.

ZPŮ

SO

B Ú

HRA

DY

Léčiv

ý p

řípra

vek je h

raze

n z

veře

jného z

dra

votn

ího p

ojišt

ění při

posk

yto

vání zd

ravotn

í

péče v

rám

ci lé

kového p

aušá

lu.

PŘED

PO

UŽIT

ÍM P

EČLIV

Ě P

RO

STU

DU

JTE P

ŘÍB

ALO

VO

U IN

FO

RM

ACI!

Rem

ifent

anil_

2S_i

nzer

ce_3

xA4.

indd

3

27.6

.201

2 1

7:21

:00

Informace pro členyprosinec

2012

6

II. VZDĚLÁVÁNÍ V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ – AKTUÁLNÍ SITUACE

Změna sídla Výukového pracoviště Intenzivní medicíny IPVZ:Od 1. 9. 2012 – ARK FN Ostrava17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Porubae-mail: [email protected]

Vzdělávací program:K atestacím v současnosti převážně přistupují lékaři, kteří se do nástavbového oboru IM přihlásili po 1. 9. 2009 a pro něž je závazný Vzdělávací program nástavbového oboru Intenzivní medicína (VP IM) zveřejněný ve Věstníku MZ v dubnu r. 2010 – viz www.mzcr.cz. Vzhledem k náročnosti VP IM, který má mj. implementovány domény výukového programu ESICM CoBa-TRICE a který formou čtyř různých modulů respektuje specifi ka oborových intenzivních péčí, se nyní k atestacím z IM hlásí kolem 10 lékařů za rok.

Vzhledem k nutnosti absolvovat celý VP IM na akreditovaných pracovištích pro obor Intenzivní medicína všem uchazečům a jejich školitelům naléhavě doporučujeme, aby si pozorně přečetli VP IM.

Podzimní atestace z nástavbového oboru Intenzivní medicína:Písemného předatestačního testu MCQ dne 10. 10. 2012 v IPVZ Praha se zúčastnili 2 uchazeči, oba uspěli.Ústní část atestací proběhla 26. 11. 2012 na I. Interní klinice v Plzni, ze čtyř uchazečů uspěli dva.

Týdenní kurz Novinky v intenzivní medicíně 2012, který je společnou akcí Katedry AIM IPVZ a Výukového pracoviště IM IPVZ proběhne 10.–14. 12.2012 v Praze v Hotelu ILF na Bu-dějovické ul.

Čtyřdenní Předatestační kurz intenzivní medicíny proběhne v termínu 4.–7. února 2013 v areálu FN Ostrava, a to v návaz-nosti na XV. Postgraduální kurz Sepse a MODS. Účastníci Pře-datestačního kurzu budou mít volný vstup na odbornou část XV. Postgraduálního kurzu Sepse a MODS.

Jednání CoBaForum na kongresu ESICM v Lisabonu 17. 10. 2012 se zúčastnil Pavel Ševčík. Probíraly se otázky implemen-tace zásad CoBaTRICE a sbližování postgraduální výuky v In-tenzivní medicíně v rámci Evropy.

28. 11. 2012prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc.prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Náhle vzniklé krvácenís izolovaným prodloužením aPTT

Zpozorněte. Stanovte diagnózu. Zastavte krvácení.Více o získané hemofilii na www.ziskanahemofilie.cz

NovoSeven® Správná volba při kontrole krvácení

Možná mátepřed seboupacientase získanouhemofilií! N

7_43

/12

ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU NOVOSEVEN®

1 mg (50 KIU); 2 mg (100 KIU); 5 mg (250 KIU) Složení: Eptacogum alfa (activatum) 1 mg (50 KIU); 2 mg (100 KIU); 5 mg (250 KIU) v prášku pro přípravu injekčního roztoku v 1 injekční lahvičce. PL: chlorid sodný, di-hydrát chloridu vápenatého, glycylglycin, polysorbát 80, mannitol, sacharóza, me-thionin, kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný (k úpravě pH). Rozpouštědlo: Histidin, kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný (k úpravě pH), voda na injekci DI: rekombinantní biosyntetický aktivovaný koagulační faktor VII. PP: bílý lyofilizát, čirý, bezbarvý roztok. Indikační skupina: Koagulační faktor. Indikace: Léčba krvácivých příhod a pro prevenci krvácení při operacích nebo invazivních procedurách u následu-jících skupin pacientů: s vrozenou hemofilií s inhibitory koagulačních faktorů VIII nebo IX > 5 BU, s vrozenou hemofilií, u kterých se očekává vysoká anamnestická odpověď na faktor VIII nebo IX, u pacientů se získaným inhibitorem, s vrozeným nedostatkem faktoru VII a u pacientů s Glanzmannovou trombastenií s protilátkami proti GP IIb-IIIa a/nebo HLA a s předchozí nebo přítomnou refrakteritou k transfuzi krevních destiček. Kontraindikace: Známá přecitlivělost na aktivní látku, pomocné látky nebo na myší, křeččí nebo hovězí proteiny. Dávka: Podává se pouze jako i.v. bolus okamžitě po za-čátku krvácivé příhody a to 90 μg na kilogram tělesné hmotnosti. Následné injekce mohou být opakovány ve stejné dávce jako počáteční dávka přípravku NovoSeven®. Trvání léčby a interval mezi injekcemi může být četný podle závažnosti krvácení nebo invazivních procedur nebo chirurgických operací. V případě mírných až středně zá-važných krvácivých příhod (včetně domácí léčby) u pacientů s hemofilií A nebo B s inhibitory je rovněž možno podat jednu jednorázovou injekci o dávce 270 μg na ki-logram tělesné hmotnosti. Nežádoucí účinky: informaci poskytne podrobný souhrn údajů o přípravku. Balení: 1 injekční lahvička s bílým práškem pro přípravu injekčního roztoku, 1 injekční lahvička s rozpouštědlem k naředění. Doba použitelnosti: 3 roky, po rozpuštění 6 hodin při 25°C či 24 hodin při teplotě 5°C. Uchovávání: Při teplotě do 25°C, chránit před mrazem a přímým slunečním světlem. Datum schválení/Pro-dloužení: 23.2.2006/23.2.2006 Datum poslední revize textu říjen 2012. Držitel rozhodnutí o registraci: Novo Nordisk A/S, DK-2880 Bagsvaerd, Dánsko Regist-rační čísla: EU/1/96/006/004, EU/1/96/006/005, EU/1/96/006/006. Způsob hrazení: Přípravek je hrazen z prostředků všeobecného zdravotního pojištění, jako B/P. Způsob výdeje: výdej přípravku je vázán na lékařský předpis Adresa obchodního zastoupe-ní Novo Nordisk s.r.o., Evropská 33c, Praha 6, 160 00.

Informace pro členy prosinec

2012

7

III. AKCE ČSARIM 2013

Akce pořádané či spolupořádané ČSARIMVII. kongres České společnosti intenzivní medicíny12.–14. 6. 2013, Praha, hotel Clarion

XX. kongres ČSARIM19.–21. 9. 2013, Brno, hotel Internacionalwww.csarim2013.cz

Akce pod záštitou ČSARIMXV. Kurz Sepse a MODS5.–8. 2. 2013, Ostrava, VŠ báňská

Anestézie a resuscitace za mimořádných podmínek17.–18. 10. 2013 – Praha, ÚVN

VIII. Křivánkovy dny7.–8. 11. 2013 – Pardubice

V. Konference AKUTNE.CZ16. 11. 2013, Brno, Univerzitní kampus Bohunice

Covidien_BIS_Vista_inzerce_210×150mm.ai 1 29.5.2012 10:08:37

VII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY12.–14. června 2013, Clarion Congress Hotel, Praha

www.csimkongres.cz

Informace pro členyprosinec

2012

8

IV. INFORMACE O VOLBÁCH DO VÝBORU ČSIM

Volby do výboru České společnosti intenzivní medicíny (ČSIM) na období 2013–2016

Vážení členové ČSARIM,

v průběhu nejbližších týdnů proběh-nou volby do výboru ČSIM pro obdo-bí 2013-2016. V obou předcházejících výborech měli anesteziologové vysoké zastoupení a jsem přesvědčen, že by-chom měli udělat vše pro to, aby tomu tak bylo i v příštím výboru. Stejně tak jsem ale přesvědčen, že při výběru kandidátů do výboru musí mít jedno-značnou přednost nikoliv jejich zá-kladní odbornost, ale jejich schopnost a ochota pracovat obětavě pro potře-by členské základny a všech, kteří se intenzivní medicínou profesionálně zabývají. Vybírejte prosím kandidáty, kteří mají potenciál intenzivní medicí-nu rozvíjet ve všech jejích oblastech, kteří budou naše zájmy důstojně, prag-maticky, přesvědčivě a s náležitým respektem zastupovat při jednáních s ostatními odbornými společnostmi (ať již domácími či zahraničními), s plátci zdravotní péče, státními a vzdělávací-mi institucemi. Celá dosavadní historie činnosti ČSIM ukazuje, jak významnou roli pro ČSARIM mělo silné zastoupení anesteziologů ve výboru ČSIM. I když intenzivní péče byla, je a zřejmě vždy bude integrální součástí oboru Anes-teziologie a intenzivní medicína v naší zemi, nemyslím si, že bychom měli (či dokonce mohli si dovolit) v udržování této premisy polevit, naopak – jen naše trvalé úsilí, vzdělaná členská základna a účast těch nejlepších z nás ve vý-konných grémiích jsou cesta, jak naší současnou pozici v reálně existující konkurenci ostatních odborností a spo-lečností nejenom udržet, ale i perma-nentně upevňovat.

13. 11. 2012prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCMpředseda výboru ČSIM

V. INFORMACE O INOVOVANÉM ROČNÍM VÝKAZU ZDRAVOTNICKÝCH ČINNOSTÍ

ČSARIM společně s ÚZIS připravila inovaci formuláře Roční výkaz o činnosti ZZ – anesteziologie a intenzivní medicína.

Údaje budou dokumentovány od 1. ledna 2013 na pracovištích ZZ a budou celo-státně shrnuty za rok 2013 v začátku roku 2014. Pro sjednocení údajů připraví ÚZIS s výborem ČSARIM do konce roku doplněný manuál; bude zveřejněn na webových stránkách ÚZIS i ČSARIM.

K informaci připojujeme nový vzhled formuláře, vystihující vývoj oboru v nejbližší bu-doucnosti. Jeho základ zůstává nadále jako stěžejní, doplněné údaje jsou vytištěny červeně.

1. 11. 2012doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

Ministerstvo zdravotnictví Schváleno ČSÚ pro Ministerstvo zdravotnictví ČV 142/12 ze dne 17.10.2011 v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2012 Vyplněný výkaz laskavě předložte pracovišti státní statistické služby resortu zdravotnictví podle závazných pokynů ÚZIS ČR Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Údaje se zjišťují pro potřebu Ministerstva zdravotnictví, které odpovídá za jejich ochranu

Roční výkaz o činnosti ZZ A (MZ) 1-01 Druh ZZ (obor): anesteziologie a intenzívní medicína Za rok 2013 IČO Zpravodajská jednotka (adresa):

A025

PČZ

Oddělení, pracoviště, druh ZZ 25

I. Pracovníci ve zdravotnictví Č.ř. Lékaři

ze sl. 1 lékaři bez specializace

v oboru AR ZPBD ZPSZ, JOP ZPOD Ostatní odborní

pracovníci a b 1 2 3 4 5 6

Fyzické osoby (počet k 31.12.) celkem 11 Přepočtené počty (úvazek k 31.12.) celkem

12 Smluvní pracovníci (úvazek k 31.12.) 13 Průměrný roční přepočtený počet pracov. celkem (včetně smluvních) 14

z ř.11 počet osob s částeč. úvazkem 15 z ř.12 na nelůžkové části AR 16 z ř.13 na nelůžkové části AR 17

II. Činnost anesteziologická P o č e t Č.ř. Celkem u výkonů delších

než 2 hod. v region. anestézii ambulantně v průběhu

ÚPS *) a b 1 2 3 4 5 6

podaných anestezií 21

v kategoriích

0 - 19 let 22 z ř. 22 tělesná hmotnost menší než 3000 g 23

65 let a více 24

anestezovaní pacienti rozdělení podle ASA

ASA 1 25 ASA 2 26 ASA 3 27 ASA 4 28 ASA 5 29

dohled na probouzecím pokoji 30 anesteziologický dohled 31 porodní analgezie 32 mors in tabula 33 zemřelí do 24 hod. po anestezii 34

*) ÚPS = ústavní pohotovostní služba

III. Činnost resuscitační Č.ř.

Počet pacientů Počet ošetřov. dnů

Počet oš. dnů na dětském AR Výkony celkem celkem 0 - 19 let 65 let a více

a b 1 2 3 4 5 6 Pacienti přijatí na resuscit. lůžka celkem 41 Počet pacientů vykazovaných TISS body 42

Počet ošetřovacích dnů podle kategorie TISS bodů

9 – 14 43 15 – 19 44 20 – 29 45 30 – 39 46 40 – 49 47 50 a více 48

Počet pacientů vykazovaných v DRG 49

Typ příjmu interní 50 chirurgický 51 pooperační 52

APACHE II při přijetí 53 Pacienti na umělé plicní ventilaci

do 24 hod. 54 celkem 55

Informace pro členy prosinec

2012

9

VI. OTÁZKA PRO ČLENY ČSARIM

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

obracíme se na vás jménem výboru ČSA-RIM s anketní otázkou týkající se formy prezentací na nadcházejícím XX. kongre-su ČSARIM a potažmo i dalších akcích. Preferujete prezentaci vyzvaných před-nášek na zadaná aktuální témata oboru nebo byste dali přednost volným sdělením, která odrážejí současný zájem a aktivitu členů společnosti? Vzhledem k časové omezenosti odborného programu kongre-su není možná prezentace všech došlých sdělení. Pokud převáží zájem o volná sdělení, bude nutná redukce počtu vyzva-ných přednášek a naopak. Váš hlas tak rozhodne o skladbě odborného programu následujícího i dalších kongresů. Snažíme se o maximální přizpůsobení programu vašemu zájmu a zvýšení atraktivnosti akcí pořádaných výborem.

Prosím hlasujte do konce února 2013 na www.guarant.eu/csarim/.

MUDr. Pavel Dostál, Ph.D.MUDr. Aleš Březina, CSc.

VII. VÝSLEDKY ANKETY NA ZMĚNU LOGA ČSARIM

Výbor České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny na své schůzi dne 5. 4. 2012 jednal o podnětu členů společnosti na změnu stávající-ho loga společnosti. Výsledkem jednání výboru ČSARIM bylo rozhodnutí oslovit v průběhu XIX. kongresu v Hradci Králové účastníky kongresu s anketní otázku zjiš-ťující názor členů společnosti na aktuální podobu loga. Pro zachování stávajícího loga se vyslovilo 228 a pro změnu loga 78 účastníků kongresu ČSARIM v Hradci Králové. Na základě výsledků ankety po-zastavil výbor přípravu na vypsání výbě-rového řízení na nové logo naší odborné společnosti.

MUDr. Pavel Dostál, Ph.D.

III. Činnost resuscitační - pokračování Č.ř.

Počet pacientů Počet ošetřov. dnů

Počet oš. dnů na dětském AR Výkony celkem celkem 0 - 19 let 65 let a více

a b 1 2 3 4 5 6

Počet pacientů

přelo-žených na

OCHRIP 56 DIP 57 DIOP 58 standardní odd. 59

propuštěných 60

Zemřelí do 24 hod. 61 celkem 62

Převedení péče na paliativní 63

IV. Doplňující údaje P o č e t Č.ř. Celkem lůžková nelůžková anest. péče resusc. péče ambulance

a b 1 2 3 4 5 6 anest. - resusc. pracovišť 71 resuscitačních lůžek 72 probouzecích lůžek 73 ZPBD (fyzické osoby) 74 anesteziologických ambulancí 75 výkonů v anesteziologické ambulanci 76 ambulancí léčby bolesti 77 výkonů v ambulanci léčby bolesti 78 ambulancí postintenzívní péče 79 výkonů v ambulanci postintenzívní péče 80

I. Další kvalitativní a kvantitativní údaje Příloha

Č.ř. Ano = 1 ne = 0

Počet ošetřených pacientů Počet výkonů

a b 1 2 3 4 5 6

Urgentní příjem 121

v tom urgentní příjem samostatný 122

složkou AR pracoviště 123

Tým pro léčbu akutní bolesti 124

v tom tým je složkou AR pracoviště 125 samostatná ordinace léčby bolesti 126

Resuscitační tým typu MET 127

v tom MET složkou AR 128

MET složkou Emergency 129

samostatný 130

Resuscitační úsek 131

vybavení

ECMO 132

ECC 133

léčebná hypotermie 134

CRRT 135

II. Dlouhodobá intenzívní péče

Č.ř. Ano = 1 ne = 0

Počet pacientů Počet výkonů

Počet ošetřovacích

dnů celkem 0 – 19 let 65 let a více a b 1 2 3 4 5 6

OCHRIP v rámci AR 181 OCHRIP 182 Počet pacientů přeložených z resuscitačních lůžek 183

Počet výkonů OCHRIP péče

výkon 00387 184 výkon 00388 185 výkon 00389 186

NIP v rámci AR 187 NIP 188 DIOP v rámci AR 189 DIOP 190 Specifická péče DUPV 191 Specifická péče DEN 192

Razítko: Podpis vedoucího zpravodajské jednotky:

Výkaz sestavil: Telefon: E-mail: Datum:

Informace pro členyprosinec

2012

10

VIII. NOVÁ TVÁŘ ČASOPISU ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA

Anesteziologie & intenzivní medicína

ČASOPIS ČESKÉ SPOLEČNOSTI ANESTEZIOLOGIE, RESUSCITACE A INTENZIVNÍ MEDICÍNY & ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY

ISSN 1214-2158

Indexed in EMBASE/Excerpta MedicaExcerpováno v Bibliographia medica čechoslovaca, ScopusČasopis je indexován v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum, vývoj ČR

svazek (23), ročník 2012, číslo 1 (leden)

Implementace imunologických vyšetření do klinické rutinní praxe u kritiky nemocných

An audit of the i-gel supraglottic airway for general anaesthesia with spontaneous and controlled ventilation – the effect of ventilation mode and operator experience on device preformance

Validace faktorů predikce obtížné intubace

Kvalita života pacientů jeden rok po propuštění z intenzivní péče

Trefoil factor 1 jako ukazatel poškození střevní sliznice během septimatických stavů u dětí

Průběh cytokinové odezvy u zvířecího modelu nitrobřišní sepse modifikované imunosepresí

Získaná hemofilie A s těžkým průběhem - kazuistika

Křivánkovy dny 2011

Z OBSAHU:

vydává česká lékařská

společnost j. e. purkyně

Informace pro členy prosinec

2012

11

Časopis Anesteziologie a intenzivní medicína v novém: tentokrát nejen «facelift»

Čtenářům Anesteziologie a intenzivní medicína (v letech 1990–2002 Anesteziologie a neodkladná péče) se prvním číslem 24. ročníku dostává do rukou časopis, jenž po 10 letech mění významně nejen vzhled (tj. formát, kvalitu pa-píru, barvu titulní strany), ale přizpůsobuje i obsah množí-cím se požadavkům členů odborných společností ČSARIM a ČSIM. Volání po lepší dostupnosti materiálů určených ze-jména k podpoře oborového vzdělávání, uvádění odborných doporučení a guidelines, výukových kasuistik a snímků je stále silnější a s nárůstem požadavků na kvalitu předates-tační přípravy je to pochopitelné a opodstatněné.

Potřeba změny nakladatelského domu všech odborných ča-sopisů vydávaných ČLS JEP byla v posledních letech zřej-má a mezi členy redakční rady a výborů ČSARIM a ČSIM často diskutovaná. Z řady důvodů (zejména po zkušenos-tech s podobnými aktivitami ze strany jiných odborných spo-lečností ČLS v minulosti) jsme vyčkávali, až se na trhu ob-jeví silný strategický partner. Důvodem ke změně byly stále obtížnější ekonomické podmínky stávajícího vydavatelství NTS ČLS a potřeba globálnějšího a ofenzivnějšího marke-tingu, spolu s požadavky na profesionálnější a obratnější strategii získávání sponzorů a inzerentů.

Některé odborné časopisy vydávané ČLS JEP již v minu-losti nalezly nové nakladatele (např. Ambit Media, Galén), nicméně většina odborných a tzv. presidiálních časopisů (Praktický lékař a Časopis lékařů českých) do loňského roku setrvávala pod vydavatelstvím NTS ČLS JEP. Nepříznivý trend ekonomických výsledků hospodaření vydavatelství (přestože sám časopis Anesteziologie a intenzivní medicína v tomto směru patřil k menšině ekonomicky neproblémo-vých periodik) přiměl předsednictvo ČLS JEP k vypsání ten-dru na nového nakladatele. Výsledkem výběrového řízení bylo uzavření smlouvy o spolupráci při vydávání odborných časopisů mezi ČLS jako nositelem vydavatelského opráv-nění odborných a presidiálních časopisů od Ministerstva kultury a nakladatelstvím Mladá Fronta (Medical Services), při zachování dostupnosti elektronické verze předplatitelům prostřednictvím společnosti MeDitorial, s.r.o. Ne všechny odborné společnosti toto rozhodnutí přivítaly, to je třeba při-znat.

S vydavatelstvím Mladá Fronta (divize Medical Services), má řada členů reakční rady z minulosti dobré zkušenosti s vlastními knižními publikacemi a proto věříme, že je na-kladatelství kladně zúročí i v případě oborového časopisu.

Než se pokusíme o stručné bilancování toho, co se v po-sledních 10 letech podařilo s načrtnutím perspektivy rozvoje v nejbližších 5 letech, připomeňme zejména našim mladším kolegům, že vydání prvních čísel oborového časopisu An-esteziologie a Neodkladná péče v roce 1990 bylo vskutku mimořádným historickým počinem, jímž se obor (tehdy ješ-tě Anesteziologie a resuscitace) vymanil z pozice jakéhosi azylanta, jemuž bylo do té doby jednou ročně ponecháno 6. číslo Rozhledů v chirurgii k publikaci článků s aneste-ziologickou problematikou. Bylo by ovšem nespravedlivé pominout historickou úlohu Referátových výběrů z aneste-

ziologie a resuscitace redigovaných J. Drábkovou, jíž patří díky za tento oborový „Reader´s Digest“, jenž sloužil celým generacím českých anesteziologů nejen jako edukační ma-teriál, ale i jako jedna z možností jak prezentovat výsledky odborné práce. Teprve ale vznikem oborového časopisu, stejně jako i vlastní oborové komise, dovršil obor teprve svou emancipaci. Zasloužili se o to tehdy především Jaro-slav Počta a Ondrej Bohuš. Tvář prvního z nich máme mož-nost si každoročně připomínat při udílení ceny za nejlepší odbornou práci publikovanou v AIM.

Od roku 1990 časopis změnil svůj vzhled zásadním způ-sobem až v roce 2003, kdy se upraveným názvem přihlásil k intenzivní medicíně. Logo amerického záchranářského modrého kříže vedle anesteziologické makovice nahradila česká modifikace loga intenzivní medicíny. V těchto letech byla pro prosperitu časopisu významná podpora časopisu společnostmi MSM, B.Braun, Cheiron a Fresenius Kabi.

V roce 2008 přibylo na titulní straně časopisu logo České společnosti intenzivní medicíny a časopis byl zařazen mezi indexovaná periodika v Seznamu recenzovaných neimpak-tovaných odborných časopisů vedených Rady pro výzkum a vědu ČR. Zpřísnily se tím sice podmínky recenzního ří-zení, ale významně se zvýšila kvalita publikovaných pra-cí. Znamenalo to výraznou pomoc autorům, kteří v rámci grantů usilovali i o publikace mimo impaktované časopisy. Je možné, že nově chystané zpřísnění grantové politiky se v nejbližších letech negativně projeví na zájmu začínajících autorů o publikace původních prací v neimpaktovaném ča-sopisu.

I složení redakční rady doznalo v roce 2008 změny – dnes je svým složením mezioborová, s přesahem do řady partner-ských oborů, ať již je to vnitřní lékařství, gynekologie a porod-nictví nebo klinická biochemie. Došlo ke zkvalitnění struktu-rovaných abstrakt a díky spolupráci se společností MeDitoral s.r.o. po počátečním nejistém tápání se stala realitou dostup-nost elektronické verze časopisu prostřednictvím portálu www.prolekare.cz, zpětně i starších ročníků časopisu. Přes-to i nadále budeme usilovat o zlepšení webové prezentace časopisu a dostupnost vlastní elektronické verze.

Podařilo se vytvořit skupinu profesionálních recenzentů, kteří pokrývají prakticky celé zájmové pole všech subspe-cializací v rámci oboru. Mezinárodní rada je štíhlá a vedle prof. Škarvana jsou v ní kolegové ze Slovenska. Je to dů-ležité, protože z tisíce výtisků oborového časopisu je jedna třetina distribuována právě na Slovensko, které oborový časopis nemá. Pokud je publikačním jazykem časopisu pře-vážně čeština, je širší složení mezinárodní redakční rady nereálné. Je ale třeba přiznat, že se nám nepodařilo uspo-kojit hlasy členské základny volající po prosazení časopisu do databází typu PubMed (U.S. National Library of Medi-cine – NLM); někteří by „usilovali“ o impact faktor (IF), ale pravidla pro jeho udělení jsou matematicky přísná a závisí především na dostatečném počtu citovaných kvalitních pů-vodních prací, publikovaných v anglickém jazyce po dobu dvou za sebou jdoucích ročníků. Zde je na místě zcela ote-vřeně konstatovat (i když s možná s určitou lítostí), že zís-kání prestižního IF (Journal Impact Factor podle Journal Citation Report (JCR), produktu Thomson ISI (Institute for

Informace pro členyprosinec

2012

12

Scientific Information) je zcela iluzorní, minimálně v střed-nědobém horizontu. To ale vůbec neznamená, že časopis nemůže být dobrý.

Reálnější obraz o úrovni časopisu poskytuje srovnání v da-tabázi SCOPUS, v níž je časopis indexován od roku 2006. Ke srovnání úrovně jednotlivých časopisů a zemí využívá SCImago Rank Index (SJR), Hirschův index (h-index) a Ci-tes/Docs index (v posledních 2 letech. Jsou ekvivalentem Impact Faktoru a vyjadřují význam a prestiž časopisu, stej-ně tak i jeho citovanost. Časopis Anesteziologie a intenzivní medicína je uveden v kategorii Anaesthesiology & Pain Me-dicine jako první a jediný ze zemí Východní Evropy (s vý-jimkou Rumunska). Nápadným parametrem ve srovnání s jinými zeměmi je vyšší podíl autocitací. Celkově v celo-světovém měřítku zaujímá Česká republika v kategorii Ane-sthesiology & Pain Medicine 30. místo a je v tomto srovnání první ze zemí východní Evropy.

V oblasti intenzivní medicíny (Critical and Intensive Medici-ne) je SCOPUS databází uváděn u nás pouze časopis In-tervenční a akutní kardiologii (na 20. místě na světě) – náš vlastní časopis databáze v této kategorii neuvádí.

Zájem o časopis ve veřejnosti nadále nasvědčuje, že je hod-nocen odbornou veřejností kladně. Počet předplatitelů se pohybuje kolem jednoho tisíce a počet návštěv nejčtenějších článků na webu je přes 350, čímž se mezi ostatními časopisy na www.prolekare.cz řadí mezi nejnavštěvovanější.

Směrování struktury časopisu zejména do oblasti postgra-duálního vzdělávání je nutno vnímat v kontextu debaty o IF nejenom jako reálný odraz potenciálu české anesteziolo-gické odborné komunity produkovat původní kvalitní práce (ten je z řady objektivních důvodů nízký), ale i jako výzvu, aby časopis byl vskutku užitečným a do jisté míry nenahra-ditelným česky psaným zdrojem postgraduální přípravy. To není vůbec málo.

Zbývá konstatovat, oč usilujeme. V současnosti především o zachování tištěného oborového periodika v češtině (slo-venštině) s kvalitními abstrakty v angličtině a obstát v sou-těži s e-journály. Vítáme i originální anglické články. Máme snahu o vytvoření automatické registrace příspěvků, zís-kání tzv. doi systému (digital object identifier) a proniknutí do světových databází v rozsahu úměrném kvalitě časopi-su. Je jasné, že bez fulltextové anglické verse a podpory mezinárodního nakladatelského domu na globální úrovni to není dnes reálné.

Rádi bychom zachovali dostupnost časopisu udržením jeho dosavadní ceny a zajistili pro předplatitele výlučné právo na dostupnost elektronické verze po dobu prvních 12 mě-síců. Vedle nových vzdělávacích rubrik chceme prezento-vat didaktické radiografické snímky a kasuistiky čísla a dát současně místo i kratším článkům typu stručných sdělení o nových technologiích a inovativních postupech. Myslíme si, že to v nadcházejí době pronikání problematiky Health Technology Assessment bude velmi žádoucí.

Připravujeme rovněž sérii didaktických kapitol z oblasti vyu-žití ultrazvuku v anesteziologii a intenzivní medicíně.

Konečně bychom rádi dali prostor k diskusi všem, kteří mají zájem o komunikaci ve vztahu k publikovaným článkům for-mou Dopisů redakci. Budeme nadále přinášet aktuální zprá-vy ze života odborných společností, aktuality z konferencí a sjezdů a přehledy odborných tuzemských i zahraničních akcí na nejbližší kalendářní rok.

Věříme, že po takovéto generálce si Anesteziologie a inten-zivní medicína i nadále udrží své relativně prestižní místo v klubu českých odborných zdravotnických periodik a časo-pisu se bude dařit získávat nové a spokojené předplatitele.

MUDr. Ivan Herold, CSc.vedoucí redaktor Anesteziologie a intenzivní medicína

prof. MUDr Vladimír Černý, PhD., FCCMčlen redakční rady, předseda ČSIM

Informace pro členy prosinec

2012

13

Vážení kolegové, milí přátelé,

vzhledem k nastávajícímu adventnímu času dovolujeme si závěrem posledního letošního newsletteru popřát Vám

všem klidné předvánoční období, příjemné prožití vánočních svátků, do nového roku 2013 pak pevné zdraví a hodně

spokojenosti a úspěchů jak v osobním, tak i profesionálním životě.

Výbor ČSARIM

Informace pro členyprosinec

2012

14

Složení: Sevofl uranum 250 ml. Indikace: Úvod do celkové inhalační anestézie a její vedení u  dětí i  dospělých. Kontraindikace: Známá přecitlivělost na sevofl uran či jiná halogenovaná anestetika, pacienti s epizodou maligní hypertermie v anamnéze či tam, kde existuje na tuto možnost podezření. Nežádoucí účinky: Může dojít k  hypotenzi a  k  útlumu dýchání, přechodně ke zvýšení fl uorémie. V  pooperačním období se nejčastěji vyskytují nauzea, zvracení, hypotenze a bradykardie (u starších pacientů), u  dětí kašel a  agitovanost. Velmi vzácně byla hlášena zástava srdce.* Těhotenství a  kojení: Bezpečnost sevofl uranu pro matku a  dítě byla prokázána v  klinické studii anestezie při císařském řezu. Při podání je třeba zvážit přínos léku a  možná rizika. Zda je SEVORANE® vylučován do mateřského mléka, není známo. Kojící ženy musí vynechat kojení po dobu 48 hodin po podání sevofl uranu.* Interakce: SEVORANE® výrazně potencuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií. Dávkování a  způsob podání: Úvod do anestézie: Dávkování je individuální, závisí na požadovaném účinku, věku a  klinickém stavu pacienta. U  dětí i  dospělých bez premedikace lze užít koncentraci do 8 obj. %. Vedení anestézie: SEVORANE® v koncentraci 0,5-3 obj. % ve směsi s kyslíkem či s kyslíkem a oxidem dusným. Zvláštní

upozornění: Zvýšené opatrnosti je třeba u pacientů s renální insufi ciencí a u pacientů

s rizikem zvýšení intrakraniálního tlaku. Starší pacienti: spotřeba přípravku se s věkem snižuje. Užívání inhalačních anestetik bylo vzácně spojeno s  vzestupem hladin draslíku, jež může u dětí vést až k srdečním arytmiím, nejvíce zranitelní jsou pacienti s neuromuskulárním onemocněním. Ojediněle byly hlášeny případy prolongace QT intervalu, jež byly ve velmi vzácných případech spojeny s  arytmií typu Torsade de pointes (ve výjimečných případech s fatálním zakončením). Při podávání sevofl uranu vnímavým pacientům je proto zapotřebí opatrnosti.* Opatrnosti je také zapotřebí při podávání sevofl uranu pacientům s  mitochondriálními poruchami.* Balení: Hnědá skleněná/PEN láhev á 250 ml. Podmínky uchovávání: při teplotě do 25 °C. Držitel

registračního rozhodnutí: Abbott Laboratories Ltd., Maidenhead, Velká Británie. Registrační číslo: 05/384/97-C. Datum poslední revize textu: 18.5.2011 Přípravek je hrazen z veřejného zdravotního pojištění smluvním zdravotnickým zařízením formou lékového paušálu a je vázán na lékařský předpis.

* Všimněte si, prosím, změn v informacích o výrobku.

Seznamte se, prosím, s úplnou informací o přípravku dříve, než jej předepíšete.

Abbott Laboratories, s. r. o.Hadovka Offi ce ParkEvropská 2591/33d160 00 Praha 6Tel.: 267 292 111, fax: 267 292 100 www.abbott.cz

SEV/

01/1

2/08

/00

Informace pro členy prosinec

2012

15

Merck Sharp & Dohme s.r.o, Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republikaIČO: 284 62 564 , Tel.: 221 771 250, Fax: 224 214 901

09-13-ANES-1052661-0000

VYZKOU·EJTE BRIDIONOptimální vedení neuromuskulární blokády

ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKUBRIDION 100 MG/ML INJEKČNÍ ROZTOKSLOŽENÍ: 1 ML OBSAHUJE SUGAMMADEXUM NATRICUM, ODPOVÍDAJÍCÍ SUGAMMADEXUM 100 MG, 2 ML OBSAHUJÍ SUGAMMADEXUM NATRICUM, ODPOVÍDAJÍCÍ SUGAMMADEXUM 200 MG, 5 ML OBSAHUJE SUGAMMADEXUM NATRICUM, ODPOVÍDAJÍCÍ SUGAMMADEXUM 500 MG. INDIKACE: ZRUŠENÍ NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDY ZPŮSOBENÉ ROKURONIEM NEBO VEKURONIEM. PRO PEDIATRICKOU POPULACI: U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH JE SUGAMMADEX DOPORUČEN POUZE PRO BĚŽNÉ ZRUŠENÍ BLOKÁDY VYVOLANÉ ROKURONIEM. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ: SUGAMMADEX BY MĚL BÝT PODÁVÁN POUZE ANESTEZIOLOGEM NEBO POD JEHO DOHLEDEM. DOPORUČENÁ DÁVKA SUGAMMADEXU ZÁVISÍ NA STUPNI NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDY, KTERÁ MÁ BÝT ZRUŠENA. DOPORUČENÁ DÁVKA NEZÁVISÍ NA ZPŮSOBU VEDENÍ ANESTEZIE. DOSPĚLÍ: DOPORUČENÁ DÁVKA SUGAMMADEXU PO BLOKÁDĚ VYVOLANÉ PODÁNÍM ROKURONIA NEBO VEKURONIA JE 4 MG/KG, JESTLIŽE PŘI MONITOROVÁNÍ HLOUBKY NERVOSVALOVÉ BLOKÁDY V REŽIMU PTC JE DOSAŽENO 12 SVALOVÝCH ZÁŠKUBŮ. DÁVKA 2 MG/KG SUGAMMADEXU SE DOPORUČUJE, POKUD SE PŘI SPONTÁNNÍM ODEZNĚNÍ NERVOSVALOVÉ BLOKÁDY PŘI MONITORACI V REŽIMU TRAIN OF FOUR OBJEVÍ ZÁŠKUB T

2. JELI

KLINICKÁ NUTNOST OKAMŽITÉHO ZRUŠENÍ NERVOSVALOVÉ BLOKÁDY PO PODÁNÍ ROKURONIA, DOPORUČUJE SE DÁVKA 16 MG/KG SUGAMMADEXU. VE VÝJIMEČNÝCH PŘÍPADECH ZNOVUOBJEVENÍ SE BLOKÁDY PO OPERACI PO INICIÁLNÍ DÁVCE 2 MG/KG NEBO 4 MG/KG SUGAMMADEXU JE DOPORUČENO PODÁNÍ OPAKOVANÉ DÁVKY. DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ: PRO BĚŽNÉ ZRUŠENÍ BLOKÁDY NAVOZENÉ ROKURONIEM U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 217 LET V DOBĚ OBJEVENÍ SE T

2 JE DOPORUČENA DÁVKA 2 MG/KG SUGAMMADEXU. BRIDION 100 MG/ML MUSÍ BÝT ŘEDĚN NA 10 MG/ML, ABY SE ZVÝŠILA PŘESNOST DÁVKOVÁNÍ U PEDIATRICKÉ POPULACE. SUGAMMADEX BY

SE MĚL PODÁVAT INTRAVENÓZNĚ V JEDNORÁZOVÉ BOLUSOVÉ DÁVCE. DÁVKA BY SE MĚLA PODÁVAT RYCHLE, BĚHEM 10 SEKUND PŘÍMO DO ŽÍLY NEBO DO EXISTUJÍCÍHO INTRAVENÓZNÍHO SETU. KONTRAINDIKACE: HYPERSENZITIVITA NA LÉČIVOU LÁTKU NEBO NA KTEROUKOLI POMOCNOU LÁTKU. UPOZORNĚNÍ: U PACIENTŮ JE NUTNÁ VENTILAČNÍ PODPORA, DOKUD NENÍ OBNOVENO ADEKVÁTNÍ SPONTÁNNÍ DÝCHÁNÍ PO NÁSLEDNÉM ZRUŠENÍ NEUROMUSKULÁRNÍHO BLOKU. JESTLIŽE JE ZNOVU POŽADOVÁNO PODÁNÍ ROKURONIA NEBO VEKURONIA, JE DOPORUČENÁ ČEKACÍ DOBA 24 HODIN. JESTLIŽE JE NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDA POŽADOVÁNA PŘED UPLYNUTÍM DOPORUČENÉ ČEKACÍ DOBY, MĚLY BY SE POUŽÍT NESTEROIDNÍ NEUROMUSKULÁRNĚ BLOKUJÍCÍ AGENS. POUŽITÍ SUGAMMADEXU NENÍ DOPORUČENO U PACIENTŮ S TĚŽKÝM POŠKOZENÍM LEDVIN, VČETNĚ TĚCH, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ DIALÝZU. PACIENTI S VÁŽNÝM JATERNÍM POSTIŽENÍM BY SE MĚLI LÉČIT S VELKOU OPATRNOSTÍ. POKUD JE POZOROVÁNO OPĚTOVNÉ OBJEVENÍ BLOKÁDY, PACIENT MŮŽE VYŽADOVAT MECHANICKOU VENTILACI A OPAKOVANOU APLIKACI SUGAMMADEXU. SUGAMMADEX BY SE NEMĚL POUŽÍVAT KE ZRUŠENÍ BLOKÁDY VYVOLANÉ NESTEROIDNÍMI NEUROMUSKULÁRNĚ BLOKUJÍCÍMI AGENS, JAKO JSOU PŘÍPRAVKY OBSAHUJÍCÍ SUKCINYLCHOLIN NEBO BENZYLISOCHINOLIN. SUGAMMADEX BY SE NEMĚL POUŽÍVAT KE ZRUŠENÍ BLOKÁDY VYVOLANÉ STEROIDNÍMI NEUROMUSKULÁRNĚ BLOKUJÍCÍMI AGENS, JINÝMI NEŽ ROKURONIUM NEBO VEKURONIUM. VE STUDII S DOBROVOLNÍKY S DÁVKOU SUGAMMADEXU 4 MG/KG A 16 MG/KG VEDLO JEHO PODÁNÍ K MAXIMÁLNÍMU PRŮMĚRNÉMU PRODLOUŽENÍ AKTIVOVANÉHO PARCIÁLNÍHO TROMBOPLASTINOVÉHO ČASU APTT O 17 % A 22 % VE VŠECH PŘÍPADECH MĚLO TOTO MÍRNÉ PRODLOUŽENÍ KRÁTKÉ TRVÁNÍ < NEŽ 30 MINUT A PROTROMBINOVÉHO ČASU PTINR O 11 % A 22 %. TATO OMEZENÁ PRODLOUŽENÍ PRŮMĚRNÉHO APTT A PTINR TRVALA JEN KRÁTCE ≤ 30 MINUT. NA ZÁKLADĚ KLINICKÉHO SOUBORU DAT N=1 738 NEMĚL SAMOTNÝ SUGAMMADEX NEBO V KOMBINACI S ANTIKOAGULANCII ŽÁDNÝ KLINICKY RELEVANTNÍ ÚČINEK NA INCIDENCI PŘED A POOPERAČNÍCH KRVÁCIVÝCH KOMPLIKACÍ. U PACIENTŮ, KTEŘÍ PROFYLAKTICKY DOSTÁVAJÍ ANTIKOAGULANCIA RUTINNĚ PO OPERACI, NENÍ TATO FARMAKODYNAMICKÁ INTERAKCE KLINICKY RELEVANTNÍ. JE TŘEBA DBÁT OPATRNOSTI, POKUD ZVAŽUJEME POUŽITÍ SUGAMMADEXU U PACIENTŮ LÉČENÝCH ANTIKOAGULANCII PRO PREEXISTUJÍCÍ NEBO SOUČASNÉ ONEMOCNĚNÍ. KAŽDÝ ML ROZTOKU OBSAHUJE 9,7 MG SODÍKU. PRO SUGAMMADEX NEJSOU K DISPOZICI ŽÁDNÉ KLINICKÉ ÚDAJE VZHLEDEM K TĚHOTENSTVÍ. SUGAMMADEX BY MĚL BÝT PODÁVÁN TĚHOTNÝM ŽENÁM S OPATRNOSTÍ. SUGAMMADEX MŮŽE BÝT POUŽIT BĚHEM KOJENÍ. INTERAKCE: U TOREMIFENU, FLUKLOXICILINU A KYSELINY FUSIDIOVÉ INTERAKCE Z VYTĚSNĚNÍ NELZE VYLOUČIT. U HORMONÁLNÍCH ANTIKONCEPCÍ KLINICKY RELEVANTNÍ INTERAKCE ZE ZACHYCENÍ NELZE VYLOUČIT. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY: NEJČASTĚJI HLÁŠENÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY U CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ BYLY KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S ANESTEZIÍ ČASTÉ ≥ 1/100 AŽ < 1/10. NÁSLEDUJÍCÍ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY SPOJENÉ S UŽÍVÁNÍM SUGAMMADEXU BYLY HLÁŠENY U CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ V KLINICKÝCH STUDIÍCH: PORUCHY IMUNITNÍHO SYSTÉMU MÉNĚ ČASTÉ ≥ 1/1 000 AŽ < 1/100 LÉKOVÉ HYPERSENZITIVNÍ REAKCE; PORANĚNÍ, OTRAVY A PROCEDURÁLNÍ KOMPLIKACE ČASTÉ ≥ 1/100 AŽ < 1/10 KOMPLIKACE ANESTEZIE, MÉNĚ ČASTÉ ≥ 1/1 000 AŽ < 1/100 NECHTĚNÉ PROCITNUTÍ BĚHEM ANESTEZIE. U NĚKTERÝCH PACIENTŮ A DOBROVOLNÍKŮ SE VYSKYTLY LÉKOVÉ HYPERSENZITIVNÍ REAKCE, VČETNĚ ANAFYLAXE. V KLINICKÝCH STUDIÍCH CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ BYLY TYTO REAKCE HLÁŠENY MÉNĚ ČASTO A U HLÁŠENÍ PO UVEDENÍ NA TRH JE ČETNOST NEZNÁMÁ. TYTO REAKCE KOLÍSALY OD IZOLOVANÝCH KOŽNÍCH REAKCÍ K ZÁVAŽNÝM SYSTÉMOVÝM REAKCÍM NAPŘ. ANAFYLAXE, ANAFYLAKTICKÝ ŠOK A OBJEVOVALY SE U PACIENTŮ BEZ PŘEDCHOZÍ EXPOZICE SUGAMMADEXU. PŘÍZNAKY SPOJENÉ S TĚMITO REAKCEMI MOHOU ZAHRNOVAT: ZRUDNUTÍ, KOPŘIVKU, ERYTEMATÓZNÍ EXANTÉM, ZÁVAŽNOU HYPOTENZI, TACHYKARDII A OTOK JAZYKA A HLTANU. VÁŽNÉ HYPERSENZITIVNÍ REAKCE MOHOU BÝT FATÁLNÍ. INFORMACE O ZDRAVÝCH DOBROVOLNÍCÍCH: U SUGAMMADEXU BYLY POZOROVÁNY HYPERSENZITIVNÍ REAKCE, VČETNĚ ANAFYLAXE. V KLINICKÉ STUDII ZDRAVÝCH DOBROVOLNÍKŮ PŘI VĚDOMÍ PLACEBO, N=150; 4 MG/KG, N=148; A 16 MG/KG, N=150 BYLY HYPERSENZITIVNÍ REAKCE ČASTO HLÁŠENY U PŘI SUGAMMADEXU 16 MG/KG N=7, 4,7 %, MÉNĚ ČASTO U PŘI SUGAMMADEXU 4 MG/KG N=1, 0,7 % A ŽÁDNÉ U PLACEBA N=0, 0 %. V TÉTO KLINICKÉ STUDII BYLY TRENDY V ZÁVISLOSTI NA DÁVCE POZOROVÁNY TAKÉ U DYSGEUZIE, NAUZEY A NÁVALŮ HORKA.* UCHOVÁVÁNÍ: UCHOVÁVEJTE PŘI TEPLOTĚ DO 30 °C, V PŮVODNÍM OBALU, ABY BYL PŘÍPRAVEK CHRÁNĚN PŘED SVĚTLEM. CHRAŇTE PŘED MRAZEM. BALENÍ: 10 LAHVIČEK OBSAHUJÍCÍCH 2 ML NEBO 10 LAHVIČEK OBSAHUJÍCÍCH 5 ML. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: N.V. ORGANON, OSS, NIZOZEMSKO. REGISTRAČNÍ ČÍSLA: EU/1/08/466/001002. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU: 23. 7. 2012. * VŠIMNĚTE SI, PROSÍM, ZMĚN V INFORMACÍCH O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU.

ZPŮSOB VÝDEJE: VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS. ZPŮSOB ÚHRADY: PLNĚ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ.DŘÍVE NEŽ PŘÍPRAVEK PŘEDEPÍŠETE, SEZNAMTE SE, PROSÍM, S ÚPLNÝM SOUHRNEM ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU.

Pfiedvídateln˘. Kompletní. Rychl˘.

INZ BRID_180x242 [10-12].indd 1 30.10.12 12:10

Informace pro členyprosinec

2012


Recommended