Řád 41: hlošinotvaré

• Čeleď: hlošinovité

• Dřeviny s listy pokrytými šupinovitými

hvězdovitými trichomy, dodávají stříbrný

vzhled

• Plodem je nažka, oříšek nebo peckovice

Hlošina úzkolistá – Asijský keř,

česká oliva

Rakytník řešetlákový – dvoudomý

trnitý keř nebo stromek, plody mají

vysoký obsah vitaminu C

Řád 43: myrtotvaré

• Čeledi:

– Kyprejovité

– Pupalkovité

– Kotvicovité

– Hrnečníkovité

– Myrtovité

– Marhaníkovité

Kyprejovité

• Byliny v tropech i dřeviny

• Oboupohlavné květy

• Plodem je tobolka

• Rozšířeny především v tropech (Amerika)

a subtropech

Kyprej vrbice

Pupalkovité

• Byliny i dřeviny a liány

• Rozšířené po celém světě

• Plodem je tobolka nebo bobule

Pupalka dvouletá

Vrbovka úzkolistá

Vrbovka malokvětá

Vrbovka chlupatá

Vrbovka horská

Fuksie – planě

v Jižní

Americe a na

Novém

Zélandu

Kotvicovité

• Vodní rostliny

• Jediný rod s 30 druhy

• Plodem je peckovice (oříšek)

Kotvice plovoucí –

ohrožená, dnes vzácně

na rybnících a tůních

Myrtovité

• Stále zelené dřeviny s celistvými

kožovitými listy

• V pletivech aromatické silice

• Květy jednotlivě nebo v hroznech

• Tropy a subtropy

• Plodem je bobule, peckovice, tobolka,

nažka

Myrta

Psidium guajava – dužnaté sladké plody

Pimentovník – nové koření

Hřebíčkovec – poupata, silice, koření

Blahovičníky – značná heterofylie. Z

čerstvých listů se destiluje vonná

silice. Odpuzuje komáry.

Marhaníkovité

• Jeden rod se dvěma druhy

• Granátovník – keř nebo malý stromek,

odpradávna pěstovaný v subtropech

Starého světa, pochází z oblasti mezi

Íránem a Pakistánem

Příbuzná čeleď Rhizophoraceae Čeleď zahrnuje tropické stromy, především zástupce

mangrovů s rody Rhizophora a Bruguyera

Řád 44: kakostotvaré

• Čeledi:

– Rudodřevovité

– Šťavelovité

– Kacibovité

– Lnovité

– Kakostovité

– Lichořeřišnicovité

– Netýkavkovité

Rudodřevovité

• Tropické stále zelené dřeviny

• V pletivech specifické alkaloidy

• Tropy Starého i Nového světa

• Plodem je peckovice

Rudodřev koka, kokainovník

Pěstují se pro kokové listy, v nichž je

cca 1% alkaloidů. Je jich 7, ale 0,2-

0,6% kokainu. Indiáni žvýkali listy

jako posilující prostředek při námaze,

kokainu se využívá v medicícíně,

zneužívá jako drogy. Extrakt z listů je

v coca-cole.

Šťavelovité

• Byliny s masitými hlízovými kořeny nebo

oddenky.

• Složené listy v přízemní růžici. U

některých zástupců zakrnělá listová čepel

a funkci přebírá rozšířený řapík

• Po celém světě, vybírají si ale teplejší

oblasti

• Plodem je tobolka, zř. bobule

Šťavel kyselý

Šťavel růžkatý Šťavel čtyřlistý

Averrhoa carambola – bobule u nás

prodávané jako ovoce karamboly

Oxalis tuberosa –

potrava Indiánů

Kacibovité

• Keře, polokeře i byliny se zpeřenými

vstřícnými listy

• Květy jednotlivě nebo ve vijanech

• Stepi, pouště a slaniska celého světa

• Plod poltivý, tobolka, bobule

Kotvičník zemní

Kaciba

Guajak – tvrdé,

těžké dřevo s

léčivou pryskyřicí

Lnovité

• Dřeviny (i liány) a byliny

• Jednoduché listy

• Květy jednotlivě nebo ve vrcholíku

• V pletivech drúzy nebo šťavelan vápenatý

• Plodem je tobolka nebo nažka

Len setý – typ přadný a

olejný. Pokrutiny jsou

krmuvem Zvláště

chráněný len

žlutý

Stozrník lnovitý – ohrožený

druh rybničních oblastí

Kakostovité

• Byliny až polokeře s často dělenými nebo

složenými listy

• Květy jednotlivě nebo ve vrcholíku

• Trichomy často obsahují éterické oleje

• Zobanitý poltivý plod se rozpadá v 5

plůdků

Kakost luční

Kakost smrdutý

Pumpava rozpuková

(obecná) – semena se

zavrtávají do země

Pelargonie

Lichořeřišnicovité

• Byliny se střídavými listy

• Velké ostruhaté květy

• Často ovíjivé, někdy s oddenky nebo

hypokotylními hlízami

• Plodem je tobolka

• Jižní Amerika zvl. Andy

Lichořeřišnice větší

Netýkavkovité

• Byliny s jednoduchými listy

• Stopkaté květy jednotlivě v úžlabí listů

nebo v hroznech

• Plodem tobolka, bobule

Netýkavka nedůtklivá Netýkavka žláznatá

Netýkavka malokvětá Netýkavka balzamína

• Dřínovité

• Hortenziovité

• Curtisiaceae

• Grubbiaceae

• Hydrostachyaceae

• Loasovité

Řád 45: dřínotvaré

Dřínovité

Keře se vstřícnými listy s obloukovitou žilnatinou

Plody - peckovičky

na stříhané živé ploty a stěny

jedlé plody – ovocné odrůdy

Svída krvavá

Řád 46: miříkotvaré (okoličnaté)

• Miříkovité

• Aralidiaceae

• Griseliniaceae

• Myodocarpaceae

• Pennantiaceae

• Pittosporaceae

• Toricelliaceae

Miříkovité

• převážně byliny, asi 3600 druhů

• rozšířeny v mírném pásu

• Listy složené, zpeřené na spodní části

řapíku mají rozšířenou část - POCHVA

• květy drobné, oboupohlavné, pravidelné,

5-četné

• pestíky-2 plodolisty-plod DVOUNAŽKA

• Květenství - složený okolík

• obsahují IDIOBLASTY

• Koření, zelenina –

anýz, petržel, celer,

mrkev, koriandr,

libeček

• Toxické – rozpuk,

bolehlav, bolševník

• V léčitelství

bolehlav

Rozpuk

jízlivý

Bolševník

velkolepý

Řád 47: jesencotvaré

• Jesencovité

• Lepidobotryaceae

Jesencovité

• Opadavé stromy keře nebo liány. Listy vstřícné

nebo střídavé

• Květy jednotlivé nebo ve vidlanovitých či

hroznovitých květenstvích, drobné, pravidelné,

oboupohlavné,

• Plod tobolka, bobule, nažka nebo peckovice.

• Semena s kožovitým osemením a zpravidla s

nápadně zbarveným míškem obklopujícím

semeno zcela nebo jen částečně.

• Rozšíření po celém světě, kromě arktických

oblastí.

brslen

jesenec

Řád 48: řešetlákotvaré

• Řešetlákovité

• Révovité

Řešetlákovité

• dřeviny, většinou keře

• asi 900 druhů většinou v tropech a

subtropech

• květy v úžlabních svazečcích

• plod peckovice, tobolka či nažka,

krušina

řešetlák

Révovité

• Opadavé, vzácně vždyzelené liány

• Listy střídavé, dlanitě členěné nebo dlanitě

složené, s palisty.

• Květy drobné, oboupohlavné nebo

jednopohlavné, 5-4četné

• Plod bobule.

• Rozšíření převážně v tropech a

subtropech, méně v mírných pásech obou

polokoulí.

loubinec

Řád 49: hořcotvaré

• Toješťovité

• Hořcovité

• Jasmínovcovité

• Kulčibovité

• Mořenovité

Toješťovité

• sukulenty, byliny, stromy i liány.

• po celém světě, ve vlhkých tropech

převažují stromy a liány, v sušších

oblastech, zvláště v Africe a na

Madagaskaru, sukulenty.

tolita barvínek

Hořcovité

• byliny (v tropech i stromy a liány).

• listy jednoduché, celokrajné

• Pravidelné květy oboupohlavné

• Plody jsou dvouchlopňové pukající tobolky s

mnoha semeny.

• Vyskytují se od tropických oblastí po oblasti

polární, nachází se i ve vysokých polohách.

• obsahují glykosidy a také alkaloid gentianin.

• Běžná je mykorhiza.

zeměžluč

hořec

vachta plavín kropenáč

Jasmínovcovité

• keře, polokeře, nevysoké stromy nebo

liány s jednoduchými vstřícnými listy.

• Květenství úžlabní, z několika málo květů

nebo jsou květy jednotlivé. Květy jsou

pravidelné, oboupohlavné

• Plodem je tobolka.

jasmínovec

Kulčibovité

• jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře a

liány, řidčeji stromy

• Zástupci rodu kulčiba mají často úžlabní

úponky nebo trny.

• Květenství jsou vrcholičnatá, vrcholová

nebo úžlabní.

• Květy jsou pravidelné

• Plodem je tobolka nebo bobule.

• Bělavé květy rodu kulčiba (Strychnos) jsou opylovány můrami, červené květy rodu Spigelia pravděpodobně kolibříky.

• Semena přinejmenším některých druhů kulčiby jsou šířena opicemi pojídajícími plody navzdory tomu, že semena jsou velmi jedovatá.

• Křídlatá semena rodu Antonia jsou šířena větrem.

Kulčiba – masky

na Srí Lance,

lehkostí připomíná

balsu

Kurare je zahuštěný vodný extrakt, získaný z

rozličných částí (kůra, kořeny, listí...) druhů

rodu Strychnos, zejména Strychnos toxifera,

Strychnos castelnaei a jiných. Je to pastovitá

nebo ztvrdlá hmota tmavohnědé barvy,

rozpustná ve vodě a v zředěném ethanolu.

Kurare lze z rostlin získat varem jejich částí,

následným zahuštěním nad ohněm nebo na

slunci. Droga je bez zápachu, chutná však

velice hořce.

Indiáni v oblasti

Orinoka a

Amazonky

Mořenovité

• příbuzné zimolezovitým

• Převážně byliny

• listy - vstřícné, křižmostojné

• mají téměř stejně velké palisty, vypadají

jako v přeslenech

• Květy - drobné, 5-četné

• Plody - bobule, nažky

Kávovník

Chininovník

Gardénie

Svízel

Mařinka

Řád 50: štětkotvaré

• Bezovité

• Zimolezovité

• Štětkovité

Bezovité

• Převážně keře, někdy stromy.

• Listy jsou vstřícné a lichozpeřené.

• Květy jsou uspořádané do vrcholičnatých

květenství.

• Plod je peckovice.

černý

černý chebdí

červený

Zimolezovité

• převážně dřeviny

• rozšířeny v S mírném pásu, někdy zasahují

až do tropů

• Listy – vstřícné

• Květy - drobné, pravidelné nebo

souměrné, 5-četné, vrcholičnatá květenství

• Plody - bobule, peckovice, tobolky

Kalina tušalaj

Pámelník

Zimolez

Štětkovité

• Listy - vstřícné, členěné i jednoduché

• Květenství – hlávka – plochá - připomíná

úbor

Chrastavec

Hlaváč

Štětka

Řád 51: jirnicotvaré

• Jirnicovité

• Kokoticovité

• Stružkovcovité

• Brutnákovité

Kokoticovité

• Jednoleté, nezelené, parazitické liány.

• Lodyhy ovíjivé, bělavé, žlutavé až

načervenalé, často i různě skvrnité, na

hostiteli přichycené haustorii.

• Listy redukované na nepatrné šupiny,

které mohou zcela chybět.

Užerka =

Otočka =

Kokotice

Brutnákovité

• Byliny - nadzemní část mají porostlou

chlupy

• Listy - střídavé, jednoduché, většinou

celokrajné

• Květy -5-četné, paprsčité, ve vijanovitých

květenstvích

• Plody - čtyři jednosemenné tvrdky

• u modře nebo fialově kvetoucí zástupci se během květu

mění barva koruny(reakce květních barviv-antokyanů-na

změnu chemického složení buněčné šťávy)

Pomněnka

Plicník

Kostival

Pilát

Hadinec

Kamejka

Řád 52: lilkotvaré

• Lilkovité

• Svlačcovité

• Zvonkovité

• Lobelkovité

• Sphenocleaceae

Řád : zvonkotvaré

Lilkovité

• Květy - 5-četné, paprsčité

• Plody - bobule, tobolky

• obsahují prudce jedovaté ALKALOIDY-

některé se využívají k výrobě léků

• většina rostlinami užitkovými

Rulík

Durman

Blín

Mandragora

Paprika

Rajče

Brambor

Kustovnice - goji

Tabák virginský

Svlačcovité

• vytrvalé poléhavé či ovíjivé rostliny

• listy střídavé, bez palistů, jednoduché,

řapíkaté až přisedlé

• oboupohlavné květy jednotlivé či ve

vrcholičnatých květenstvích

• plod vejcovitá či kulovitá tobolka

opletník

svlačec

povijnice

Zvonkovité

• Byliny - hlavně na S polokouli

• Květy - pravidelné, 5-četné, rozdělené na

kalich a korunu

• Listy - střídavé, jednoduché, nedělené

• Plod - tobolka

Zvonek

Zvonečník

Pavinec

Lobelkovité

• Jednoleté až vytrvalé byliny

• Listy střídavé, většinou jednoduché.

• Květy jednotlivé nebo v hroznovitých

květenstvích

• Plod tobolka, pukající 2 chlopněmi, na vrcholu

se zbytkem kalicha, nebo vzácně bobule.

• Převážně v tropech a subtropech.

• Nápadný je obsah specifických alkaloidů a u

některých taxonů obsah kaučuku v mléce.

Řád 53: hluchavkotvaré

• Pod tento řád spadly řády:

– Krtičníkotvaré

– Hvězdošotvaré

– Jitrocelotvaré

– Olivovníkotvaré

• Carlemanniaceae

• Podpětovité

• Hluchavkovité

• Martyniaceae

• Olivovníkovité

• Paulovniovité

• Pedaliaceae

• Plocospermataceae

• Schlegeliaceae

• Stilbaceae

• Tetrachondraceae

• Thomandersiaceae

• Phrymaceae

• Budlejovité

• Trubačovité

• Zárazovité

• Bublinatkovité

• Koulenkovité

• Jitrocelovité

• Krtičníkovité

• Pantoflíčkovité

• Puštičkovité

• Paznehtníkovité

• Byblidovité

• Sporýšovité

Budlejovité

• Keře, vzácně stromy i byliny, s chlupy zpravidla

hvězdovitými či stromečkovitými.

• korunní lístky srostlé v trubku a límečkovitě

rozšířený lem rozdělený ve 4 laloky

• Plod tobolka pukající chlopněmi. Semena se 2

postranními křídly

• Převážně v tropech a subtropech

• druhově nejbohatším rodem je Buddleja, jejíž

některé druhy jsou běžně pěstovány a zplaňují v

mírném pásmu.

Trubačovité

• nejčastěji liány a stromy

• Koncový lístek je u lián často přeměněn v

jednoduchou, rozdvojenou až

rozvětvenou úponku.

• Plodem je nejčastěji suchá tobolka

katalpa

Zárazovité

• parazité nebo poloparazité přiživující se na

kořenech jiných rostlin.

• Květenství jsou úžlabní nebo vrcholová,

nejčastěji hrozny

• Plodem je tobolka obsahující mnoho

hranatých semen.

Záraza

Podbílek

Černýš

Všivec

Bublinatkovité

• vodní, vlhkomilné nebo pozemní byliny.

• Kořeny chudé, adventivní nebo

bezkořenné

• Vodní splývavé, nekořenující, některé

druhy rostou přichyceny k podkladu.

• Velikost rostlin může být od trpasličích po

3 metry (některé vodní bublinatky).

• Plodem je tobolka s mnoha drobnými

semeny.

tučnice

Jitrocelovité

• jednoleté až vytrvalé byliny

• Listy zpravidla v přízemní růžici, střídavé

či vstřícné. Žilnatina souběžná.

• Květenstvím jsou většinou husté klasy

nebo hlávky.

• Plodem je tobolka nebo nažka.

• 4 rody s asi 300 druhy jsou rozšířeny

téměř po celém světě. U nás rostou tři

rody a asi 12 druhů.

Jitrocel

Chmelík

Pobřežnice

Krtičníkovité

• Byliny

• květy - souměrné, původně 5-četné některé části

(zejména tyčinky) se nevyvíjejí

• hroznovitá nebo vrcholičnatá květenství

• Plody – tobolka

• nemají alkaloidy, ale některé druhy obsahují

léčivé látky GLYKOSIDY

• několik druhů POLOPARAZITÉ (černýše,

kokrhele)

*prolínají se se zárazovitými – podbílek, černýš atd.

úpor

všivec

Pantoflíčkovité

• byliny a keře s jednoduchými vstřícnými

listy. Listy celokrajné, zubaté nebo

laločnaté, někdy v přízemní růžici.

• Květy jsou oboupohlavné, se srostlým

kalichem i korunou.

• Plodem je tobolka s mnoha semeny

jovellana

Sporýšovité

• byliny, keře, stromy i liány.

• Stonky jsou často čtyřhranné. Někdy mají

rostliny trny nebo ostny, jednoduché nebo

žláznaté chlupy.

• Květenství hrozny, klasy nebo hlávky.

Květy jsou téměř pravidelné,

oboupohlavné

• Plodem je peckovice se 2 až 4 semeny

nebo schizokarp rozpadající se na 4

oříšky. Semena jsou bez endospermu

Sporýš

Libora

Hluchavkovité

• Byliny kosmopolitní - nejvíce ve

Středomoří

• řada pěstována pro nať, semena, plody

• Stonky – čtyřhranné

• Listy - vstřícné, křižmostojné

• květy - souměrné podle 1 roviny, pyskaté,

dvoumocné tyčinky, pestík-2 plodolisty;

mají kalich a korunu

• Plody - 4 tvrdky na dně vytrvalého kalichu

Konopice

Mateřídouška

Čistec

Šalvěj

Zběhovec

Ožanka

Hluchavka

Černohlávek

Máta

Karbinec

Popenec

Dobromysl

Bukvice

Jablečník

Buřina

Šanta

Olivovníkovité

• Dřeviny

• Rozmanité plody: bobule, tobolka,

peckovice, nažka

• Tropy, subtropy i mírný pás

Olivovník evropský – mateřskou

rostlinou je planý olivovník lesní

Některé druhy jasmínu obsahují vonné silice

Jasan ztepilý Zlatice prostřední

Ptačí zob

obecný

Šeřík

Řád 54: hvězdnicotvaré

(složnokvěté)

• Alseuosmiaceae

• Argophyllaceae

• Hvězdnicovité

• Calyceraceae

• Goodeniaceae

• Pentaphragmaceae

• Phellinaceae

• Rousseaceae

• Stylidiaceae

Hvězdnicovité (+čekankovité)

• velmi početná skupina

• byliny i polokeře – kosmopolitní

• zásobní látka INULIN

• obsahují mléčnice

• Květenství - úbor, 2 druhy květů-

jazykovité, trubkovité

• úbory

– z květů trubkovitých - heřmánek terčovitý

– z květů jazykovitých - jestřábníky, smetánka

– kombinace obou druhů květů - sedmikráska

• Plody - nažky, rozšiřují se větrem nebo

živočichy; chmýr je přeměněný kalich

• vytrvávají podzemními kořeny nebo

oddenkovými hlízami, plazivými kořeny

nebo silnými kořeny

Astra

Bodlák

Čekanka

Devětsil

Dvouzubec

Gerbera

Heřmánek

Chrpa

Jestřábník

Kopretina

Locika

Mléč

Ostropestřec

Pcháč

Podběl

Řebříček

Sedmikráska

Slunečnice

Škarda

Turan

Vratič

Zlatobýl

Jednoděložné - doplnit

• Šmelotvaré

• Liliotvaré

• Zázvorotvaré

• Vstavačotvaré

• Křížatkotvaré

• Sítinotvaré

• Šáchorotvaré

• Orobincotvaré

• Áronotvaré

• Arekotvaré

• Lipnicotvaré