Dějiny Židůve Světlé nad Sázavou. Geschichte der Juden

in Světlá a. d. S.Zpracoval

Anton n Kostelecký, ředitel mfiV i

I. Vznik a vývoj židovské obce světelské.Přesných záznamů nen , kdy se Židé ve S. usadili.

D ř ve bydleli asi jen v okoln ch vesnic ch. Židům povoleno bylo zprvu bydleti jen na Malé straně. Ř kalijim familiant, chráněný Žid (Schutzjude), též Bestandmann.

Nejstarš rodiny žid. ve S. byly S e e w a l d o v a aM i i l l e r o v a . O Seewaldovi čin se po prvé zm nkav zámeckém archivu r. 1746, kdy panská vinopalnabyla mu pronajata za ročn nájemné 200 zl. vid.měny. Bydlel v č. 2. Rodina Seewaldů byla z nejváženějš ch žid. rodin v městě. Kromě lihovarnictvvěnovali se Seewaldové obchodu a koželužstv . Prvnkoncesi ke zř zen úplného obchodu sm šeným zbož m obdržel r. 1800 Markus S e e w a 1 d. Mužšt potomci Seewaldů se ze S. po r. 1850 odstěhovali, Rosalia Seewaldova se provdala za Josefa H errmannač. 114 a jej nepř m potomci žij dosud ve S.

Druhá nejstarš žid. rod. byla M ü l l e r o v a , bydl c nejdř ve v č. 3. Miillerové byli obchodn ky, kteřprovozovali obchod s plodinami a hlavně výrobkynově zř zených závodů na velkostatku světelském.Majiteli panstv byli tehdy Filip hrabě Kolovrat Krakovský a jeho syn Leopold. Tito hluboce vzdělan ,osv cen šlechtici snažili se pomoci chiulému krajisvětelskému na pahorkatině českomoravské, zavádělinová odvětv průmyslová (broušen granátů, výrobua broušen skla, dolován na stř bro, výrobu mosazných předmětů, pap ru, knofl ků, klobouků, tužek,drasla). Těmto výrobkům snažili se Mullerové naj tiodbyt.

Důkazem, že Židé bydleli ve S. a v okol již dř ve,je, že hrabě F ilip Krakovský daroval r. 1742 úbočkopce s polem na Malé straně žid. rodinám jako po>hřebiště a dal jim povolen stavěti svá obydl při zámeckém parku.

Jak stoupal počet obyvatelstva náb. žid., jest pozorovati ze statistiky (viz Seidler, Kronika města S.):R. 1787 č tala S. 4 žid. rod., r. 1802 10 žid. rodin.P ři pozdějš ch sč tán ch nebyl počet žid. obyvatelstvazvláš uváděn. R. 1921 měla S. mezi 2261 obyvateli107 Židů. Nyn (r. 1933) č tá žid', obec 78 členů,z nichž 21 poplatn ků. V okol bydl Židé jenv M e z i k l a s c h , D o l n m M ě s t ě , V e l k ý c hK ř e p i n á c h a v D o b r é V o d ě Rejčkovské.Př jmy obce i vydán čin 12.000 Kč. Starostou odr. 1927 je Rudolf P i e k , obchodn k. D ř vějš starostové byli: Matěj B e r a n , Isáfc M ü l l e r , Ludv kM ü l l e r , Adolf M a h 1 e r, Mořic S k a 11 a a RudolfM ü l l e r .

Rab na toho času obec nemá, posledn m byl JosefB 1 o c h, působil od r. 1914 a zemř. 14. března 1930.Předchůdci jeho (učitelé náboženstv ) byli asi odr. 1848: David K r a u s , Albert U l l m a n n , F i

Bearbeitet von

s c h e r , Adolf K o r n f e l d (1879), Leopold R e i s s(1887), Josef S i n g e r , Ignát T s c h a s s n i (1892;,R e i n h a r d t , Mořic B l a n , Samuel S c h i l l e r(zemř. zde), Rudolf B l á n a Gustav B l a n .

D ř ve bývala modlitebna na M a l é s t r a n ě(v domě u H errmannů), od 4. března 1889 konaj sepobožnosti ve vlastn synagoze na pravém břehuSázavy.

Zápisy matričn konány byly v dobách nejstarš chna zámeckém úřadě, od r. 1809 do r. 1850 na úřaděděkanském, od r. 1839 do r. 1895 u ž. o. v Ledči n. S.a od 1. ledna 1896 u zdejš n. o. Matrikářem je nynRobert M a h l e t .

H řbitovy má ž. o. dva. Starý (od r. 1742) je naM a l é s t r a n ě , na něm se pohřb valo až do r. 1886.Je chován v úctě, náhrobn kameny jsou dosud dobřečitelné, na nejstarš ch je p smo jen hebrejské, potomtéž německé, nejnovějš české. R. 1886 byl otevřennový rozsáhlý hřbitov vedle hřbitova katolického. •—R. 1875 dne 14. listopadu bylo založeno pohřebnbratrstvo Chevra Kadischa a bylo potvrzeno výnosemm stodržitelstv v Praze 18. dubna 1876, č. 17.354.Předsedy byli: zakladatel Matěj B e r a n , po němnásledovali Ludv k M ü l l e r , Robert M ü l l e r aRobert M a h 1 e r, jenž nyn bratrstvo ř d .

II . Vynikaj c rodáci a osobn ost i židovskéve Svět lé nad Sázavou.

L e o p o l d K o h n,velkostatkář a básn k.

Leopold Kohn (pseudonym S v ě t e 1 s k ý) nar. sedne 8. dubna 1838 v S. v. č. 173 jako syn zemědělcea nájemce vinopalny Eliáše Kol na. Otec jeho odstě

,. hoval se r. 1840 do Nové Vsi u S. Školu navštěvovalLeopold v Heřmanově Městci, a to školu žid., gymnasium absolvoval v Něm. Brodě a inskriboval napražské universitě, aby studoval filosofii. Pro hmotnénesnáze musel se však vzdáti studi , byl po nějakýčas vychovatelem, až konečně jeho starý sklon zvtězil a on se oddal zemědělstv . R. 1869 se oženil ausadil se jako nájemce velkostatku ve Vlkanči a později v Mimoni u České L py. Zde r. 1901 skončil svůjprac vyplněný život.

Jeho tak jednoduše l čený život byl, přihlédneme libl že, životem zcela neobyčejným. Leopold Kohn bylduchem nad m ru čilým, jenž dovedl, ač osudem bylstále pronásledován, ač jeho povolán vyžadovalo. ce'lau jeho bytost, povznésti se ke všemu, co hýbalo dušjeho doby. Jiný konflikt, z něhož vyšel jako v těz, přineslo tomuto muži jeho židovstv . Pevně zakořeněnv tradici a česky vychován, dovedl se zájmem, bas nadšen m sledovat obrozenecké hnut české, aniž byjen jednou zapřel své př slušenstv a svou lásku k svému židovskému národu.

!"V jeho literárn pozůstalosti jsou nesčetné krásnébásmě, ale zachovalo se i množstv dopisů od vynikajc ch mužů českých, jež svědč o jeho oduševnělosti.V posledn době snažily se některé kruhy o vydán jehoprac , z nichž uvád me následuj c básně:

VY A MY.Národ český ještě nezahynul!mocným zvolal hlasem času duch,dlouho spal, než opět se vyšinul,dlouho trpěl, vyslyšel ho bůh.Slunce vzcház jemu, slunce jasné,světlo vzkř šenému národu,bůh li spravedlivý, nevyhasne:zasloužil si Čech svou svobodu.Pro svobody světlo v temné doběcedil on již šlechetnou svou krev,v boji proti duchamorné zloběkrvácel dř v jiných český lev.Krvácel — a dvě stolet ránasmutná ho na lůžko poutala,až ho svobodných národů brána,prvorozence, uv tala. — — —Mezi Čechy žil již od pravěků

..'... v m ru 3 Cechy toho lidu kmen,:«.'• • jenž co kořist světoborných vzteků

k žit na věky byl odsouzen.Pohostiný Slovan přijal vl dněcizince od libanonských hor,drahné doby žili oba klidněvedle sebe, jiné v ře vzdor.Nový vedral živel se do vlasti,kde brat v svatém m ru s bratrem žil.Chtěje sám ve krásnou zem se vkrásti,nesvornosti semeno rozsil:Vypu Žida, křes ane a Čechu,od věků byl Žid tvůj nepř tel,on byl katem oněch muk a vzdechů,

ž*0~~ ježto utrpěl tvůj Spasitel.Čechům radil tak, než Židům pravil:Nemějte již spolku s Čechy v c,s národem, jenž důvěry vás zbavil, —my vám podáváme ruky vstř c.Uposlechli hladkým slovům oba,

" snášenlivý druhdy Čech a Žid,trest jich neminul, nastala dobazáhuby pro všechen český lid. — —Lepš Čechům opět doby kynou,dnové svobody a volnosti,také Židům v světě minoudny zasloužených žalost .K nebesům volaj c bezprávČechům, Židům kryla jedna noc,obou srdce raněné uzdravtatáž světem hýbaj c moc.Páriové trudné minulosti,nevěřme již had m slovům v c,spojme se a v blahé budoucnostisláva, moc a m r nám kyne vstř c. — —

VLTAVA A JORDÁN.Ze všech řek na kruhu š rá světanejv ce mou mysl j má dvé:jednu praotcův mých duch oblétá,druhá poutá zraky — city mé.I) jedné kolébka mého kmenev úžasný se proměnila hrob,druhá vlast bratř mých se ženesvrhuj c ch pouta mrtkých mdlob.Daleká mezera děl obě:K půlnoci ta spěje, ona v jih,ba i v moři vodném obou hroběnesejde se ani krůpěj z nich.Vltava svou vodu stř bropěnnous lá u veliký oceán,v moři Mrtvém věčně zasmušenou= t„ l„ „Irm r.nsvň tiw Tnrrlňn.

Přece stékaj se obě řekyv srdci mého c těn :zvln ce je zoufalstv m na věky, —naděj v konečné spasen .Upom nce na vlast, kterou mijJordán, slzu zbožnou v obět dám,bratř m pak, již nad Vltavou žij ,snahy, činy, ano život sám.

Adolf M a h l e r .Ado f M a h l e r pocházel z Lipnice, kdež se nar.

dne 20. prosince 1849. R. 1874 přistěhoval se do S.,kdež měl v č. 17 obchod se sm šeným zbož m.

Dal se v učen ke Sterzingrovi ua JLipnici a obchodzat m vedla jeho manželka. Po vyučen nedostal hnedkoncesi a spojil se na 3 roky se Schlesingrem, odi něhož dostal potom průkaz o praxi a pak od úřadu koncesi kamenického mistra. Jsa podnikavý, využitkovalpolohy S. na hlavn trati mezi Prahou a V dn , dosáhlosobn mi styky dopravn ch výhod a mohl dobře soutěžiti. Zaměstnával až 300 lid . Brzy po něm začal podobným způsobem obchodovati Jos. Podpěra a pozdějii jeho mladš bratr Anton n. V čele rozmachu kamenického průmyslu na Světelsku a Lipnicku byliMahler a Jos. Podpěra. Oba měli při tom i obchods potravinami a vydělávali tak dvakrát, nebo jejichodběrateli byli jejich děln ci. Do r. 1905 působiliskoro jen sami, později přibyly firmy nové. Z těchsynové Adolfa Mahlera Robert a Gustav zdárně pokračuj ve šlépěj ch svého podnikavého otce, jenž zemřel r. 1927. Manž. jeho Klára, dosud svěž stařenkadrobné postavy (matka 13 dět ), vyznačuje se bystrou pamět a ráda vzpom ná zašlých dob.

otcem v r. 1876 v Kunemili. V r. 1887 přes dlil doS., kde obchod rozš řil a r. 1890 najmul panskou pilu.Nájem trval až do r. 1907. R. 1908 postavil protinádraž vlastn parn pilu, která jest vedena jeho rodi d ál jh jé

S., kde obchod rozš řil a r. 1890 najmuNájem trval až do r. 1907. R. 1908nádraž vlastn parn pilu, která jest vdinou podnes a nese stále jeho jméno.

• lil. P ř jm en židovská.Byla to velkou většinou jména německá, čemuž

se nelze diviti, nebo dávána byla v době, kdy Habsburkové chtěli celou svou ř ši poněmčiti.

Uvád me doleji abecedn seznam př jmen žid., vyskytuj c ch se od dávných dob do nynějška ve městěS. a v jeho okol . Poznámka: Pravopis některých přjmen u různých rodin se od sebe liš podle tradicerodin.

Bachrach, Beck, Beran, Bezručka, Bloch, Bondy,Breth, Bretisch, Budlovský.

Eisner.Feldmann, Fischer, Frankenbusch, Fuchs.G oldschmidt, G oldstein, G rünhut, G utfreund.H auser, Heim, H errmann, Holzer.Kavka, Kaiich, Kohn, Kornfeld, Kraus.Lange, Lederer.Mahler, Margolius, Mautner, Meissl, Morawetz,

Müller.N eumann, N eustadtl.Ohrenstein.Pacovský, Pfeffer, Pick, Polák, Popper, Porges,

Pražák.Reiss, Rosenzweig, Roub ček.Seewald, Seidler, Seiner, Schüller, Schwartz, Skalla,

Š astný, Straka, Schmolka.U limann.

hak Maller

M. Skalla Rudolf Piek Robert Makler MCOr. Alfréd Weinstein

Wantoch, Weinstein, WeissensteinZimmer.

IV. Padl a oběti války ze žid. rodin svčtclských.

1. Arnošt M ü l l e r , poruč k, syn Ludv ka Miillera,obch. a manž. jeho Emilie ze S. č. 89, nar. 14. dubna1883, zemř. ve vojenské nemocnici v Haliči dne21. prosince 1914.

2. Otto H e r r m a n n , syn Adolfa H errmanna,hostinského a manž. Klandie ze S. č. 114, nar. dne12. února 1883, zemř. následkem válečných útrap veS. dne 24. zář 1915 ve věku 32 let.

3. Otto M a u t n e r , obch. ze S. č. 17. padl naitalském bojišti ve věku 31 let. Pochován byl v Lublani.

4. Rudolf P o p p e r , syn Filipa Poppra, maj. parnpily a manž. Amalie ze S. č. 75, nar. dne 30. března1889, zemř. následkem útrap válečných dne 11. listopadu 1924 ve S. ve věku 35 let. Pochován byl ve S.

5. Stanislav O h r e n s t e i n , syn Hynka Ohrensteina, kupce ze S. č. 26 a jeho manž. Karoliny, roz.

Strakové, nar. dne 22. června 1888, padl na italskémbojišti dne 21. května 1916.

V. Seznam židovských rodin,

které bydl ve Světlé nad Sáz. r. 1933 (uspořádánodle domovn ch č sel):

1. Richard M o r a w e t z , tov. a maj. panstv .2. Leo S c h m o l k a, nájemce velkostatku. 15. Synagoga. 17. Rudolf P i e k , obch. 23. Robert M ii 11 e r,obch. Hugo P o p p e r , maj. parn pily. 26. KarolinaO h r e n s t e i n o v á , obchodnice. 35. Theodor aEduard H o l z e r o v é , velkoobchodn ci. 38. MořicS k a l l a , obch. a maj. pletárny. 89. Ludv k M ü 11 e r, býv. obch., nyn soukromn k. 92. Rudolf H e r rm a n n, obch. 97. Josefa O h r e n s t e i n o v á , obchodnice kožemi. 100. Adolf B 1 o c h, obch. 104. Gustav N e u s t a d 11, obch. 172. Rudolf M ü l l e r ,obch. 176. Leopold Vr b a , povozn k. 185. EduardM ü l l e r , obch. 193. F rantišek M a h l e r , elektrotechnik. 203. Josef K r a u s , obch. a maj. pletárny.

228. MUDr. Alfréd W e i n s t e i n , lékař a maj.velkostatku H amry. 284. Robert M a h l e r , maj. závodu kamenického. 329. Gustav M a h l e r , maj.závodu kamenického.

VI. Rodokmeny:R o d i n a v e l k o s t a t k á ř e R i c h a r d a M o r a w e t z e .

Dne 11. VIL 1914 stal se n.ajetn kem panstv světelskéhotovárn k z Üpice Richard M o r a w e t z .

Nar. se dne 22. V. r. 1881. Manž. jeho je Bedřiška, roz. Glaserová z Prahy. Děti: Herbert, Oskar, uar, ve S. dne 17. I. 1917,Jan Petr, nar. rovněž ve Sv. dne 4. V. 1919 a dcera Soňa.

Rodina obývá nyn jen v létě zámek č. 1.Panstv S. má výměru 334 ha zemědělské půdy (pronajaté

i s továrnou na škrob, jej ž denn výroba čin 4000 /cg sušenéhoškrobu) a 2214 ha lesů, jež jsou ve vlastn režii.

R o d i n a S c h m o l k o v a.Od 1. března 1930 má najatý velkostatek S. Leo S c h m o 1 k a

z Božejova, okr. Pelhřimov.Otcem jeho byl Michael Schmolka, nájemce velkostatku

Božejov, jenž nar. se r. 1849 v Chotyčanech, okr. Tábor a zemř.r. 1923 v Božejově. Měl za manž. Terezii, roz. Pollákovou,r. 1851, zemř. r. 1916. Děti: Ludv k, nar. r. 1881, nájemce velkostatku Hroby, zemř. r. 1931, Julius, nar. r. 1883, nájemcevelkostatku Dvořiště, okr. Pacov, zemř. r. 1922 a nahoře jmenovaný Leo, nar. dne 16. XI. 1885 ve Lhotce, okr. Pelhřimov.

Manž. Leo Schmolky je Elsa, nar. dne 6. VI. 1894 ve Veselé,okr. Počátky. Děti: Miloš, nar. dne 26. VIII. 1919 v JidřichověHradci a Jiř , nar. dne 3. IV. 1927 tamtéž.s R o d i n a P i c k o v a .

Na náměst • ve S. v č. ' 17 Rudolf P i e k , obch., nar. dne28. I. 1889 v Ledči nad Sáz. Jeho manž. je Kamila, roz. Mautnerová 25. IV. 1893 z Mladé Vožice. Děti: Ida, nar. dne 9. I I I .1920 a Hilda, nar. dne 24. I I . 1927.

R o d i n a M i i l l e r o va .Nejstarš záznam je o Davidu Müllerovi v č. 3, nar. asi

r. 1731, zemř. 5. I. 1811. Z nejstarš ch matrik, uložených naděkanstv , lze souditi, že byly tři větve rodiny Miillerovy, jejmiž zakladateli byli Samuel, Filip a Jakub Müller.

Samuel M ü l l e r z č. 3, později v č. 173, uar. se r. 1762,zemř. 27. VIII. 1828, měl za manž. Marii, roz. Löwi ze Sedlecká,zemř. 12. VIL 1852. Děti: Isak Muller, nar. 1801, podomn obch.,zemř. 21. I. 1881, Anna, nar. 1804, zemř. 22. X. 1887, Kateřina,nar. 3. VI. 1806, Josef, nar. 10. IV. 1808, David, nar. 3. I. 1811,zemř. 13. I. 1881 v č. 172, Joacliym, nar. 1817, Barbora, nar.5. V. 1819, Eleonora, nar. 5. VIII. 1821. Z nich: Josef Müller,měl za manž. Eleonoru Moravcovou z Pacova. Děti: Eliáš, nar.8. I I I . 1840, Marie, nar. 9. IV. 1842, Samuel, nar. 5. VII. 1846,Adolf, nar. 5. IV. 1848.

David Müller, familiant, měl za manž. Marii, roz. Seinorovou,nar. 1796, dř ve provdanou za M. Seewal a, zemř. 3. IV. 1876v č. 120.

Joachym Müller, obch. koňmi, manž. Terezie, roz. Weissová.Děti: Františka, nar. 18. X. 1851, Anna, nar. 31. I. 1854, zemř.22. X. 1887, Karolina, nar. 20. XI. 1856.

Z větve Samuela Miillera pocház asi též Abraham Müller,• podomn obch., nar. 1799, zemř. v č. 176 dne 10. IX. 1880 aMatyáš Müller. Matyáš Müller, nar. r. 1806, zemř. 6. X. 1903v č. 176, měl za manž. Annu, roz. Miillerovou, r. 1815, zemř.5. VIII . 1894. Děti: Rosalie, nar. 3. VIII. 1861, Jana, nar. azemř. 1864, Emilie, nar. 1. IX. 1866, Josefa, nar. 7. XII. 1867a Mořic Müller, nar. 16. XII. 1867. Týž bydlel v č. 176, dvakrát se oženil. Děti: Ladislav, nar. a zemř. 1897, Anna, nar.15. XII. 1901, Vlasta, nar. 1. VIII. 1903 a Františka, nar.25. I. 1909.

Z a k l a d a t e l e m I I . vě t ve b y l F i l i p M ü l l e r ,familiant v č. 130. Nar. se r. 1764 a zemř. 28. V. 1836. Jehomanž. byla Anna, roz. Langeová z Puklic na Moravě r. 1767,zemř. 31. XI. 1847.

jejich syn byl Josef Müller, č. 107, nar. 1796, zemř. 21. V.1878, manž. Alžběta, rez. Ullmannová z Lučice r. 1806, zemř.5. V. 1892. Děti: David, roz. dne 6. I I . 1843, zemř. 4. IV. 1845,Kateřina, nar. 18. VI. 1847, provdaná za Ignáce Miillera (dětiRosalie, nar. 29. XI. 1871 a Eduard, nar. 12. VI. 1874) a synFilip.

Filip Müller, nar. se 1. V. 1837, zemř. v č. 185 dne 24. IX.1927. Manž. Alžběta, roz. Mahlerová z Lipnice r. 1849 zemř.9. VIII. 1929. Děti: Františka, uar. 1. XII. 1874, provdaná Brethová v Linci, Max, nar. 8. VIII. 1876 (nyn v Americe), Josef,nar. 17. XI. 1879 (nyn v Celovci), Rudolf, nar. 2. V. 1881,Gustav, nar. 1882, zemř. 1883, Eduard, nar. 14. I. 1884, Klára,nar. 4. I. 1887, provdaná Posamentierová v Judenburgu aArnoštka, nar. a zemř. 1889.

Syn Rudolf Müller oženil se s Annou, roz. Herrmannovou,

bydl v č. 172, obchoduje obil m a má děti: Marii, nar. dne5. X. 1909 a Valerie, nar. dne 12. XI. 1912, provd. za ValteraKlementa.

Druhý syn, který se rovněž usadil ve S., a to ve svém rodném domě, Eduard Müller, oženil se s Martou, roz. Urbachovouz Vinohrad, bydl v č. 185, obchoduje rovněž obil m. Děti:Zdeňka, nar. dne 19. VIII. 1911, provdaná za Gustava Stránského v Králové Městci a Bohumil, nar. 1. IV. 1913.

Třet větev M ü 11 e r ů je po Jakubu M ü l l e r o v i , obch.Tento nar. se r. 1776, žil v č. 109, oženil se s Mari , roz. Löwyz Vrchlab a zemř. 19. VIL 1844. Děti: Ludmila, nar. 8. IX.1807, Anna, nar. 20. VIII. 1809, Josefa, nar. 17. IX. 1811, David, nar. 20. VIII . 1815, Isák, nar. 15. V. 1817 a Leopold, nar.3. IX. 1819, později rab n v Čes. Budějovic ch.

David Müller oženil se s Františkou, roz. Steinovou r. 1824,zemř. 27. V. 1872, bydlel, v č. 100. Děti: Klára, uar. 15. VI.1851, provdaná za Mořice Herrmanna, č. 172. zemř. 18. I I .1931, Anastazie, nar. 4. XII. 1854, Rudolf, nar. 30. VIL 1856,Gustav, nar. 31. VIII. 1858, Berta, nar. 27. V. 1861. Syn Davida Gustav Müller měl za manž. Herm nu, roz. Steinovou azemř. 29. XII. 1900. Děti z tohoto mauž.: Jiř , nar. 12. I I . 1885,zemř. 17. VI. 1886, Františka, roz. ]. I I I . 1886, provdaná " zaGustava Mahlera, Leopoldina, nar. 19. IV. 1888, provdaná za

Josefa Blocha, obch. v č. 100, zemř. 31. I I I . 1915. (Druhá manž.A. Blocha je Berta, roz. Freulerová.) '

Druhý syn Jakuba Müllera byl Isák M ü l l e r , jenž měl zamanž. Františku, roz. Hoffmannovou z Uhl. Janovic, zemř.10. IX. 1908, byl obch. v č. 60, potom v č. 23. Dět : Klára, nar.8. XII. 1851, zemř. 11. I I . 1855, Ludv k, nar. 14. I I I . 1853, Karel,nar. 1. IV. 1855, Adolf, nar. a zemř. 1857, Bohumil, nar. 3. V.1858, Richard, nar. 2. IV. 1860, Robert, nar. 12. I I . 1862,Eduard, nar. 13. IV. 1864, Marie. nar. 18. VIII . 1866 (provd.Cohn, lékárn k, V deň, zemř. 24. V. .1901), Julius, nar.6. IX. 1868, Alfréd, nar. 9. I. 1874 (lékárn k ve V dni).

Ludv k M ü l l e r , obch. v č. 89 a 182, oženil se s Emili , roz.Brodeovou z Habrů. Děti: Alb na, nar. 13. VII. 1880, Arnošt,nar. 13. IV. 1883, zemř. ve voj. nemocnici 21. XII. 1914, Marie,nar. 25. XI. 1884 a Anna, nar. 23. I. 1897.

Robert M ü l l e r , obch. v č. 23., manž. Adolf na, roz. Ábelesova z Vinařic. D ěti; Milada, nar. 25; VI. 1891 (provd. za HugoPoppra, továr.), Otokar, nar. 21. VIII. 1892, zemř. 8. IV. 1893,Miloš, nar. 21. I I I . 1895, zemř. jako stud. práv 22. VIII. 191SÍ

R o d i n a P o p p e r o v a.Rodina tato pocház původně z Možděnic, kde žil obch. Mořic

P o p p e r , nar. 1819, zemř. 21. I. 1927, se svou mánž. Aloisi ,roz. Fuchsovou r. 1827, zemř. 7. I I I . 1904.

Jejich synem byl Filip P o p p e r , nar. 23. I I . 1847, zemř.28. VIL 1911, manž. jeho byla Amalie, roz. Flaschnerováz Habrů 13. X. 1851, zemř. 9. I I . 1927.

Děti: Richard, nar. 19. I. 1876, ředitel rafinerie, zemř. 16. IX.1927, Arnošta, nar. 31. VII. 1877, zemř. 31. V. 1910, Marie, nar.22. I. 1879, zemř. 1879. Viktor, nar. 27. I I . 1880, nyn ředitelbanky v Brně, Hugo a Rudolf, nar. 30. I I I . 1889, úředn k, zemř.11. XI. 1924. •

Hugo P o p p e r , nar. dne 5. I I . 1883, je majitelem parn pilya bydl v č. 23 ve S. Jeho manž. je Milada, roz. Miillerova. Majsyna Ottu, studuj c ho práv, nar. 16. IX. 1912.

R o d i n a O h r e n s t e i n o v ápocház ze Sedmpan. Heřman O h r e n s t e i n , hostinský v Přisece, měl'8'dět : Marii, nar. 15. I. 1825, provd. za Aloise Ohrensteina ve Služátkách č. 15, Jakuba, nar. 12. V. 1853, jenž seusadil ve Zruči, Josefa, nar. 8. I. 1855, později s dlem v N.Dvorech, Zikmunda, nar. 24. XI. 1857, zemř. 12. IV. 1859,Hynka, nar. 27. IV. 1859, zemř. 12. I I I . 1928, Adolfa, nar.27. IX. 1860, zemř. 2. I. 1923, Rosalii, nar. 29. V. 1862, zemř.16. X. 1865, a Gustava, uar. a zemř. r. 1865.

Alois O h r e n s t e i n s výše uvedenou manž. Mari měli také.8 dět . Jsou to: Jana, nar. 15. IX. 1878, August, nar. 6. I. 1880,Rudolf, nar. 10. I I . 1882, zemř. 1. XI. 1885, Karel, nar. 13. XI.1883, zemř. 29. I. 1884, Robert, nar. 15. XII. 1884, Božena, nar.1. XII. 1886, Josef, nar. 14. I. 1891, a Anna, nar. 1. VIL 1894.

Hynek O h r e n s t e i n, kupec ze S. č. 26, vzal si za manž.Karolinu, roz. Strakovou. Děti: Rudolf, nar. 24. XI. 1881, Barbora, nar. 24, VIII. 1886, Stanislav, nar. 22. VI. 1888, padl21. V. 1916 na italském bojišti, Anna, nar. 18. I. 1890, Marie,nar. 10. I. 1892, a Františka, nar. 3. I I . 1895.

Adolf O h r e n s t e i n , nar. 27. IX. 1860, zemř. 2. I. 1923,byl kupcem v č. 31 ve S. a měl za manž. Terezii, roz. Ohrensteinovou. Děti: Robert, nar. 27. IV. 1889, zemř. 14. I I I . 1919,Otto, nar. 23. I I . 1892, zemř. 5. VI. 1892 a Josef, nar. 6. VI.1894, zemř. 31. I I I . 1925.

R o d i n a H o l z e r o v a .Karel Hölzer obchodoval nejdř ve mlýnskými výrobky

v domě č. 22, potom ve vlastn m domě č. 35. Synové maj nynmlýn na kořen a velkoobchod u nádraž světelského a bydlv domě č. 35 na náměst .

Karel H o l z e r , nar. se r. 1854, zemř. 28. IX. 1912. Jehomanž. byla Jana, roz. Picková r. 1858, zemř. 23. IX.. 1909. Děti:Rudolf, nar. 24. VIII. 1882, komptoiristka, zemř. 5. XII. 1908,Theodor a Eduard.

Theodor H ö l z e r , nar. se dne 2. V. 1884, vzal si za mauž.Annu, roz. Neustadtlovou. Děti: Helena, nar. dne 7. VI. 1914,Valerie, nar. dne 7. IV. 1916 a Karel, který se nar. dne16. V. 1923.

Eduard H o l z e r , nar. se dne 23. IX. 1886, jeho niauž. jeHerm na, roz. Poláková z Čechtic. Děti: Miloslav, nar. dne 17. I.1912, Hana, nar. dne 5. XI. 1913 a Marie, nar. dne 24. VI.1922. ; .. :;

R o d i n a S k a l l o va .Dne 1. XI. 1901 přistěhovala se do S. rod. Mořice S k a 11 y,

jenž pocház ze Stádlece, je obch. a maj. pletárny ve vlastn mdomě č. 38. Jeho manž. je Arnošta Weissensteinová z Jihlavy.

Děti: Vi l m a , provdaná za Jindřicha Reisse, kapitána, mádvě dcerušky, Nelly, nar. dne 16. I I . 1922 a Eriku, nar. dne6. I. 1925.

E l i šk a , nar. dne 8. VI. 1902. A n n a, nar. r. 1904, zemř.r. 1905. B o ž e n a , nar. dne 23. V. 1906, zemř. dne 7. VII. 1932.P a ve l , nar. dne 2. X. 1908, je nyn doktorem lékařstv .F r a n t i š e k , nar. dne 21. I I . 1913.

R o d i n a H e r r m a n n o v a ( Bo n d y)Ve S. v Doln ulici č. 92 založil obchod vejci, máslem a hou

bami Markus B o n d y, nar. dne 15. XII. 1856 v Lipnici; zemř.12. VI. 1923. Byl dvakrát ženat, druhou manž. byla Terezie, roz.Moravcová. Děti z 1. manž.: Olga, nar. 8. XII. 1881, zemř.,Anna, nar. dne 14. IV. 1885, Rudolf, nar. 27. X. 1886, zemř.r. 1932, Alfréd, nar. 30. X. 1888 a Eugen, nar. 28. VIII. 1890,zemř. Z 2. manž.: Božena, nar. 13. I I I . 1893 a Karel, nar.20. VI. 1895.

Dcera Božena provdala se za Rudolfa H e r r m a n n a, jenžvede dále obchod po svém tchánovi. Maj syna Jiř ho, nar. dne17. VIII. 1920.

R o d i n a N e u s t a d t l o v apocház z Hraběš na, je nyn ve S. a jedi a linie byla takév Kunemili.

Josef N e u s t a d t I, hostinský v Hraběš ně, měl 2 syny,Karla a Emanuela.

Karel N e u s t a d t ! nar. se r. 1845, byl hostinským v Kunemili č. 42 a zemř. 2. I. 1895 tamtéž. Manž. jeho byla Marie,roz. Picková. Měli děti: Bertu, nar. 17. IV. 1880, dvojčataAnnu a Pavl nu, nar. 8. I. 1882, Rudolfa, nar 17. IX. 1884,zemř. 7. IV. 1911, Annu, nar. 13. VIL 1887, druhá dvojčataRůženu a Boženu, nar. 10. I. 1890, a Bohumila, nar. 18. IX.1892, zemř. 28. I I . 1919.

Emanuel N e u s t a d t l nar. se r. 1847, byl hostinským zprvuv Hraběš ně, později v Chejstovic ch. Jeho manž. Josefa, roz.Meislová, měla po svém t>ratru najaté mostn mýto ve S. č. 104,které převzal potom syn Gustav Neustadtl, nar. 14. IX. 1879v Hraběš ně. Vzal si za manž. Annu, roz. Malilerovou. Měliděti: Josef, nar. 16. I. 1911, zemř. 2. I I . 1911, Marii, nar.1. I I . 1912, Leo Emanuela, nar. 19. V. 1913, Helenu Leopoldinu, nar. 3. X. 1915, a Jana, nar. 20. VII. 1922.

(Budova mýta bývala původně dřevěná, později zděná.Gustav Neustadtl ji koupil od vrchnosti a přistavěl ji přizř zen nového betonového mostu. Nájemci mýta předt m býlMeisl a Stein.)

L e o p o l d Vr b aprovozoval povoznictv v č. 176 na Malé straně Pocházelz Dědic (okr. Čáslav). Nar. 14. ledna 1859, zemř. 24. I I I . 1933.Jeho manž. Františka zemř. 4. I. 1925 ve S.

R o d i n a H e r r m a n n o v a .Rodina tato pocház z Přestavlk, kdež v č. 68 bydlel

^Gabriel H e r r m a n n , familiant a vinopaln k, se svou manž.Rosali , roz. Mayslovou z Ronova. Měli 2 syny.

Jejich prvn syn Vilém H e r r m a u a najal si vinopalnuč. 172 a 177 ve S. Za manž. měl Barboru, roz. Mayslovouz Herálce. Děti: Annu, nar. 17. I I I . 1843, zemř. 9. IV. 1845.Marii, roz. 11. IX. 1844, Aloisii nar. 7. VIII 1846, zemř. 7. XII.1847, a syna Josefa, nar. 11. I I I . 1849. Děti: Richard, Emilie,Vilém na, Františka a Adolfina. Tato linie Herrmannň se dáleve S. nevyskytuje.

Druhý syn Gabriela Herrmanna, Josef H e r r m a n n, nar.r. 1817, zemř. 16. I I . 1878, byl hostinským v ě. 114 ve S.Jeho manž. byla Růžena Seewaldová, nar. 2. IV. 1827, zemř.8. VIII. 1896. Měli 2 syny, Mořice a Adolfa.

Mořic H e r r m a n n, nar. 21. IX. 1848 v Zájezdci, zemř.29. I. 1928 ve S. Jeho choti byla Klára, roz. Miillerová r. 1854,zemř. 18. I I . 1931. Bydleli v č. 172 ve S. Měli 8 dět : Kamilu,nar. 26. VI. 1872, zemř. 30. I. 1873, Františku, nar. 9. VI. 1873,Rudolfa, nar. 16. XI. 1874, Olgu, nar. 15. XII. 1876, Josefu,nar. 22. IV. 1878, Arnoštu, nar. 8. V. 1881, zemř. 22. V. 1882,Annu, nar. 26. V. 1884, provdanou za Rudolfa Miillera, aJiř ho, nar. 1. IX. 1887.

Druhým synem Josefa Herrmanna byl Adolf H e r r m a n n ,jenž byl hostinským v č. 114 a za manž. měl Klaudiu Čapkovou z Ousob . Děti: Marta, nar. 15. I I . 1890, Josef, nar.26. VI. 1891, Otto, nar. 12. I I . 1893, zemř. jako obě války24. IX. 1915, Arnošt, nar. 21. X. 1894, Eliška, nar. 29. IV. 1898,Pavl na, uar. 18. I. 1901, Jiř , nar. 28. V. 1904, Anna, nar.28. VII. 1905, Irma, nar. 18. VI. 1907, Pavel, nar. 28. VIL 1909.zemř. 1. VIL 1910, a Karel, nar. 28. X. 1914.

R o d i n a M a h l e r o v a .Josef Máhler na Lipnici a manž. Terezie roz. Bondy měli

syna Adolfa, *x>z. dne 4. V. 1848, jenž vzal si za manž. Kláru,nar. 20. XII . 1849, dceru Abrahama a Sáry Meisslových ze S.,dř ve ve Věži. Bydleli postupně v č. 17, 93 a 193.

Děti: Berta, nar. 3. ledna 1876, provdaná Kummermannováve V dn , Robert, nar. 28. I. 1878, Gustav, nar. 19. V. 1879,Kamila, nar. 26. VIII. 1880, provdaná Strassbergová v Rakousku, Oskar Josef, nar. 21. XI. 1881, žij c ve V dni, František, nar. 2. VII. 1883, Eugen, nar. 31. I. 1885, úředn kv Bratislavě, Artur, nar. 27. XI. 1886, zemřel, Anna, nar. 3. I I I .1888, provdána Neustadtlova ve S.,. Zdenka, nar. 22. V. 1889,Marta, nar. 28. I I . 1891, žij c v Americe, Lidmila, nar. 1. IV.1892, provdaná Schwartzová, a Jan, nar. 6. IX. 1897, zemřel.

Ze synů žij ve S. n. S. Robert, Gustav a František. R o b e r tM a k l e r , maj. kamenického závodu, bydl v ě. 284, manž.jeho je Anna, roz. Nettlová z Trutnova. Děti: František Josef,nar. 15. IV. 1911, a Gertruda, nar. 23. X. 1913.

Gustav M a li 1 e r, kamenický mistr, bydl c v č. 329, mámanž. Františku, roz. Miillerovou ze S. Děti: Jiř , nar.10. VIII. 1908, též kamenický mistr, Jaroslav, nar. 20. I I I . 1910,Růžena, nar. 7. VIII. 1 912, provd. za Jiř ho Saluse, a Leopold,nar. 1. I I I . 1920.

František M a k l e r , maj. elektrického závodu v č. 193 ve S.Manž. Anna, roz. Karpelesová z Prahy. Děti: Jiř , nar.25. I I I . 1919, a Zdeněk, nar. 26. XII. 1920.

R o d i n a K r a u s o v a .Tato rod. je úzce spř zněna s jinou větv rod. Ohren

steinové. Jakub Ohrenstein z Pohlede, nar. v Sedmpanechr. 1816, zemř. 9. I. 1882, měl syny Joachyma a Aloise adceru Rosalii. Tuto vzal si za manž. H y n e k K r a u s a měli3 děti, Josefu, Eduarda a Josefa. Josef Kraus, obch. a maj.pletárny v č. 203 ve S., má za manž. dceru Joachyma Ohrensteina Zofii. Jejich synem je Ladislav, nar. 30. VIII. 1904.

R o d i n a MUDr. A l f r é d a W e i n s t e i n a.Pocház z Tábora. Do Světlé se přistěhovala r. 1923 a vlastn

nyn dům č. 228.MUDr. Alfréd W e i n s t e i n nar. se dne 13. I. 1891. Chot

jeho je Marie, roz. Mayerová, nar. dne 3. I I . 1900. Maj dceruVěru, nar. dne 22. VIII. 1922.

MUDr. Weinstein je jako starosta v čele města a starostouSokola. Patř mu též velkostatek Hamry u Hlinská.

VII. Závěr.Ke konci této stati srovnáme význam Židů světel

ských před r. 1800 a nyn r. 1933.Vid me veliký rozd l. Tehdy z milosti vrchnosti

trpěn nájemci (familianti, Schutzjuden, Bestandleute)na Malé straně shromaž ovali jako pilné včelky medpro své pány, kteř ve formě dan a různých poplatkůjim med odn mali, nepřej ce jim při tom. zprvu aniprávo m ti vlastn dům, ani volnost bydleti jindev městě, ba často násil m a s potupou je do části fc bydlen vykázané vraceli.

N eúmornou přičinlivost a hlavně velikou šetrnostvybojovali si Židé celkem v nepřátelském prostřednového společenského postaven a zvláště zde ve S.dosáhli opravdu nadobyčejného a .skvělého úspěchu:Majitelem zámku a panstv je nyn továrn k z ÜpiceRichard M o r a w e t z , nájemcem jeho dvora ve S. jeLeo S c h m o l k a , maj. parn pily je Hugo P o p p e r ,maj. velkobchodu a mlýna na kořen jsou Karla H o lž e r a synové, závody kamenické vlastn Robert M a h1 e r a G ustav M a li 1 e r, Židům patř nejvýstavnějšdomy a většina nejlepš ch obchodů ve S., v městskémzastupitelstvu maj 3 členy, z nichž MUDr. AlfredW e i n s t e i n je starostou města a zároveň starostouSokola. #

O městě Světlé n. S. pojednává kniha Ant. Kostelecký: Průvodce po Ledči n. S., Světlé n. S. atd. Možno objednati za6 Kč u autora tohoto pojednán ve Světlé n. S.

020

Dějiny Ž idů v Táboře1).Zpracoval

Dr. František Kroupa, Tábor.

G eschichte der Judenin Tabor1).

Bearbeitet von

Dr. František Kroupa, Tábor.

V osudech města H radiště hory Tábor, čili stručněTábor, vystupuj židé poměrně pozdě. Téměř všeckaměsta okoln zaznamenávaj pevně usedlé žid. rodinyjiž v XV., některá dokonce ve XIV. stol., v T. naprotitomu bezpečné zprávy tohoto druhu jsou až z konceXVI. stol. Jest jisto, že důležitým činitelem byl tuzvláštn , ba ojedinělý náboženský a sociáln ráz starého T.j který i přes vnějš likvidaci r. 1437 a 1451měl dlouho hlubokou odezvu ve vnitřn ch poměrechměsta. '

N echci t m ř ci, že by před zm něnou dobou židédo T. byli vůbec nepřišli. Byl jistě častým c lem žid.obchodn ků, kteř v bl zkém i dalekém okol dostiznačně byli usazeni, avšak jen přechodně o trz ch apodobných př ležitostech s vyloučen m možnosti trvalejš ho usazen , nad č mž vládnouc měš anstvo důsledně bdělo. Jest proto t m zaj mavějš , že prvnjméno žid vyskytuje se v T. u rodiny křes anské ještěpřed r. 1525, mezi nejstarš mi záznamy v městskýchknihách. Je tak nazýván Jan k l o b o u č n k , usedlýna domech č. 69 a 70 2) a jeho pivovaru ř ká se „židovský pivovar1'. Škoda, že neznáme důvodu tohotopojmenován .

Prvn bezpečnou zprávu o židech vT . máme v městských knihách z r. 1572 při domě č. 137, kdy majiteljeho Václav K á š o v e c jest „z poručen panskéhodán do vězen , že u sebe židy hospodou fedroval''.Tato zpráva potvrzuje ovšem dosud jen to, co řečenobylo dř ve o přechodných pobytech Židů v T. Mnohemdůležitějš jest naproti tomu zpráva z r. 1594, kdyPavel Lidi mladš z Lidlova koupil v. T. dům č. 51 apronajal jej rodině židovské. Čin tento těžce nesli Táboršt , kteř neradi viděli, že pronájmem šlechtickéhodomu, jenž nepatřil jejich právu, obcház a ruš se jejich zákaz o židech. Jméno této žid. rodiny nen známo,aspoň ne s plnou bezpečnost . Teprve pro obdob předr. 1618 v me ze svědectv Petra Voka Zmyslovskéhoz Radvanova, že na domě Lidlovském bydlel žid B en e š s manželkou R á c h l i č k o u , se synem Ad am e m a s druhým židem J á c h y m e m , a že v téžedobě žil v T. žid H i r š 1 s manželkou R o j n o u a seschovancem M a r k e m 3 ) . Tento B e n e š jest asiB e n e š M e n d l , který se připom ná i se svou manželkou v zápisech městských r. 1617 při jakémsi obchodn m dohazován . Bylo by tedy jméno Mendl spojeno s počátky židů v T.

Obrat nastal r. 1621. Tehdy Ferdinand I I . velmizlepšil zlé dosud sociáln postaven židů odměnou zafinančn pomoc, kterou mu poskytli za českého povstán . Konec t. r. nebo hned počátek r. 1622 jesti počátkem skutečného a bezpečného us dlen se židův T. Když totiž 18. listopadu r. 1621 T. kapituloval,uložena mu velká válečná výplata (rancion) v částce60.000 zl. rýnských, která vyb rána byla od 22. listo

padu 1621 do 22. prosince 1622. Podm nky byly prozubožené město velice př sné, každý majitel domu mělodvésti třetinu jeho odhadn ceny a poněvadž v mnohých př padech neměli ochuzen měš ané tolik hotových peněz, sebráno jim bylo náhradou na cennýchpředmětech vše, co jen bylo možno. A právě' k odhadutěchto předmětů povolal si tehdejš „gubernátor" Tábora Maximilian Bechler z Meningen z okoln ch městTýna nad Vltavou a Soběslave židy. Zaj mavá zprávao počátc ch židů v T. zachovala se nám ve výpověd chsousedů táborských Jana Duchka a Jana Krumlovského před právem Soběslavským z 9. dubna r. 1669.Tehdy magistrát usiloval o to, aby mohl židy z městavypověděti a vyslýcháni byli proto stař pamětn ci,kteř měli dosvědčiti, že před r. 1618 židé v T. trvale

Synagoga (vnějšek)

osazeni nebyli. Výpovědi pro zaj mavost znovu otisku ji4) :

Svědectv Jana D uchka, 74 roky starého: „Jistitimohu, že židé u nás v Táboře začátek svůj měli pootevřen města Tábora, když rancion sousedé táborštskládati museli, že pak peněz všech na hotovosti ne

(»21