Dědické právo III.Dědění ze zákona

www.pavelpetr.cz

D E S Í T K A

www.pavelpetr.cz

D E S Í T K A 3 

1.Jaké znáte delační důvody?2.Může být právnická osoba dědicem?3.Co je to systém parentel?4.Kdo je to smějící se dědic?5.Definujte spolužijící osobu.6.Co je to exheredatio a uveďte důvody a připomínky.7.Kdo je to vypravitel pohřbu a jaká mu náleží práva?8.Co je tzv. negativní závěť a připouští se?9.Bude platit závěť Z1, která byla zrušen pozdější závětí Z2, když závěť Z2 bude následně odvolána nebo zničena?10.Co se rozumí tzv. dovětkem ve smyslu lex ferenda?

www.pavelpetr.cz

www.pavelpetr.cz

ZVĚDAVÝ ROSŤA…

Musí mít vydědění písemnou formu?

Pokud ano svůj závěr odůvodněte?

Vzájemný vztah delačních důvodů Je možný souběh závěti a dědění

ze zákona? Je častějším jevem intestátní

nebo testamentární dědická posloupnost?

Co to znamená, že dědický podíl akreskuje?

Uplatňuje se akrescence u dědění ze závěti?

Dá se tomu předejít?

Pár věcí mi není jasných…

Co je to parentela? Řídí se tímto pravidlem

důsledně dědění ze zákona? Může být dítě v pěstounské

péči dědicem ze zákona (a co ze závěti)?

Může být homosexuální partner zůstavitele jeho zákonným dědicem?

Daňová problematika Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické,

dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Do I. skupiny patří – příbuzní v řadě přímé a manželé.Do II. skupiny patřía) příbuzní v řadě + spolužijící osoby

Do III. skupiny patří– ostatní fyzické osoby a právnické osoby

Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině – pozor změna od 1.1.2009

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M. 2009

Kdo je to smějící se dědic?

J U D I K A T U R A

17 Co 77/2004 publikovaný v časopise Soudní rozhledy, 2005, č. 4

Dědic, který svým počínáním po smrti zůstavitelky dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže odmítnout ani tehdy, když si jako dědic počínal předtím, než byl soudem o možnosti odmítnout (…) vyrozuměn.

J U D I K A T U R A

18 Co 324/95 publikovaný v časopise Ad Notam, 1996, č. 3

Dovolal-li se potomek relativní neplatnosti závěti dal tím najevo, že chce dědit a proto nemůže již dědictví odmítnout.

J U D I K A T U R A

2 Cdon 86/97 publikovaný v časopise Soudní judikatura, 1998, č. 21

Jestliže potomek trvale neprojevuje o zůstavitele zájem proto, že zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, nelze bez dalšího důvodu dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění.

J U D I K A T U R A

30 Cdo 1975/2001 publikovaný v časopise Soudní rozhledy

Závěť je vlastnoručně sepsaná, i když byla sepsaná nedominantní rukou zůstavitele.

J U D I K A T U R A

NS ČR 30 Cdo 2214/2002 Vydědění, Potomci vyděděného

I. Ustanovení § 469a odst. 2 obč. zák. umožňuje

zůstaviteli, aby spolu s vyloučením nejbližšího potomka z dědictví též výslovně vyjádřil vůli, že důsledky vydědění se vztahují i na potomky vyděděného, kteří by jinak nastoupili na jeho místo. Není rozhodné, zda by proti nim samým bylo možné uplatnit některý z důvodů vydědění (§ 469a odst. 3 část věty za středníkem, § 473 odst. 2 obč. zák.).

J U D I K A T U R A

NS ČR 21 Cdo 436/2001 Společná domácnost Společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé

soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele.

J U D I K A T U R A

NS ČR 21 Cdo 1219/2006 Smrtí majitele účtu smlouva o běžném či

vkladovém účtu nezaniká; do práv a povinností zemřelého majitele takového účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku (§ 175o o. s. ř.) odpovídá výši zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu.

J U D I K A T U R A

NS ČSSR 4 Cz 68/75 IČ ASPI JUD1937CZ Porosty vysázené na pozemcích nemají obvykle povahu

samostatných věcí a nemohou být předmětem dědictví po zůstaviteli, který nebyl vlastníkem pozemku. Do aktiv dědictví nelze v takovém případě zařadit ani rozdíl v ceně (hodnotě) pozemku daný způsobem obdělávání ze strany zůstavitele (např. hodnotu vinohradu založeného na pozemku), nýbrž jen případný nárok na náhradu nákladů vynaložených zůstavitelem na pozemek patřící jinému občanu (organizaci).