Desertifikace v Africe, problém

států Sahelu.

Je možné poušť zastavit?

Hana Bereňová

Markéta Václavková

UB – UZ, podzim 2010

Poušť = nejnehostinnější místo

na světě

• 14% plochy pevnin

• Forma krajiny nebo oblast, která přijímá malé množství srážek (průměrné roční množství srážek <250 mm)

• Vznikají v místech silného a dlouhotrvajícího slunečního záření

• Povrch je pokryt kamením (hamada), štěrkem (reg, serír) nebo pískem (erg)

• Pouštní suchomilné rostliny (xerofyty)

• Málo osídlené oblasti

Rozšíření pouští na světě

Problémy rozšiřování pouští

• S přibývajícími srážkami přecházejí pouště pozvolna v polopouště s porosty rostlin odolných vůči suchu.

• Jsou využívány jako pastviny pro stáda koz a velbloudů.

• Vypásání rostlinstva v polopouštích vede k rozšiřování pouští (desertifikace).

Definice desertifikace

• Obecná:

- proces vzniku nebo rozšiřování pouští v suchých oblastech.

• Podle OSN:

- degradace půdy v suchých, polosuchých a suchých polovlhkých oblastech, vyplývající z různých faktorů, včetně klimatických změn a činnosti člověka

• CIDA – Kanadská mezinárodní rozvojová agentura

- půdní degradace, která postihuje suché regiony a dochází k tomu, že zasažená půda ztrácí všechny své produktivní schopnosti a je nemožné, aby je znovu získala

Příčiny

• Na postupu a zvětšování ploch pouští se

podílí:

1) Klimatické faktory

2) Antropogenní faktory

Klimatické faktory• Faktor vody

- Značná nerovnoměrnost v množství dopadajících srážek a zásob sladké vody

• Období sucha

- Súdán má obrovské problémy se suchem a od 70. let se tam neustále snižuje roční úhrn srážek

- Etiopie, konkrétně její severní část čelila v 80. letech katastrofálnímu suchu

- Senegal zasáhla katastrofická sucha v 70. letech a potom opět v období let 1983-1984

- Somálsko postihují sucha velmi často. Sucho přišlo v polovině 70. let a potom na počátku 80. a 90. let. Má to za následek, že většina země je vyprahlá a tudíž velmi náchylná na desertifikaci

- V Mali měli v 80. letech snížené srážky v polosuché oblasti Sahelu za následek obrovská sucha

- Niger je už od konce 60. let postihován opakovanými suchy

• Globální oteplování

- V suchých oblastech se už tak velká sucha zejména v letních obdobích prohloubí a urychlí to proces desertifikace

Antropogenní faktory

• Člověk je odpovědný za desertifikaci hlavně

svou ekonomickou a politickou činností, která

je často v rozporu s přírodními zákony.

• Lidé upřednostňují ekonomické výhody a

zisky před ekologickými potřebami přírody

• Extrémní nároky na produkci zemědělských

plodin, nadměrné pastevectví, sběr

palivového dříví, odlesňování a chybné

zavlažovací postupy

Nevhodné hospodářské strategie

• Pěstování podzemnice olejné

- pěstování snižuje množství humusu v půdě. Humus udržuje půdu plnou živin a bez něj půda rychle ztrácí vlhkost a živiny, degraduje a často se mění v poušť

• Chov dobytka

- Prodejem chtějí zlepšit svou slabou ekonomickou situaci,

- zvířata spotřebovávala mnoho vody, a tak se v mnoha oblastech vodní zdroje zmenšovaly, až nakonec úplně vymizely a s nimi samozřejmě zmizela i zeleň a byla nahrazována pustinami a pouštěmi.

Následky

• Snižování odolnosti země

• Snižování úrodnosti půd

• Zhoršování stavu vegetace

• Vliv desertifikace na produkci potravin

• Environmentální migrace a její důsledky

• Písečné bouře, transport písku a související

problémy

• Ekonomické následky procesu desertifikace

Boj proti desertifikaci

• Desertifikace = globální problém

• Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994.

• Hlavním cílem úmluvy je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe, prostřednictvím efektivních opatření na všech úrovních a za mezinárodní spolupráce.

• Úmluva má napomoci ke zlepšení obnovy, ochrany a udržitelného využívání půdy a vodních zdrojů přispět k zachování biologické rozmanitosti.

Sahel

• arabsky „sáhil“ = pobřeží, okraj pevniny, břeh

• pásmo na jižním okraji Sahary

• délka 3 862 km, šířka od stovek po tisíc km,

plocha 3 miliony km2

• přechodné pásmo mezi pouští a savanami podél

13. rovnoběžky

• velmi suché podnebí, ročně 100 – 600 mm

srážek, a to v jednom období dešťů

• Mauritánie

• Senegal

• Mali

• Burkina

Faso

• Alžírsko

• Niger

• Nigérie

• Čad

• Súdán

• Etiopie

Problémy v Sahelu

• problémy se zajišťováním jídla a vody

• vysoká teplota -> daří se infekčním chorobám (malárie)

• extrémní klimatické výkyvy za posledních 40 let

• -> vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce

• zemědělství – ve státech Sahelu přes 40 % HDP

• podle závěrů Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) oblast západní a střední Afriky zasáhne v několika nadcházejících desetiletích celosvětově největší zvýšení teplot.

• degradace půdy – podle FAO 80 % půdy

Problémy v Sahelu

• obrovský populační růst

• velká dětská úmrtnost

• podvýživa

• hladomor způsobený suchem – poslední:

květen a červen 2010 - týkalo se asi 10

mil. lidí

Velká zelená zeď

• pás stromů 15 km široký

• stromy odolné proti suchu

• zpomalení eroze půdy, zbrzdění větrů, lepší vstřebávání dešťové vody

• plánovaná cena: nejméně 3 mil. USD, 2 roky

• projekt vznikl už 2005, ale chybí peníze, podpora vlády

• Senegal investoval 2 mil. dolarů na výsadbu – postaveno přes 500 km

Použité zdroje

• http://news.nationalgeographic.com/news/2010/01/091228-great-green-wall-trees-senegal-sahara-desert/

• http://www.treehugger.com/files/2010/06/africa-great-green-wall-stop-spreading-sahara-if-its-planted.php

• http://en.wikipedia.org/wiki/Sahel

• http://desertificationb.tripod.com/id3.html

• http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2006-mrs/2006_Lostak.pdf

• www.eamos.cz/amos/kat_fyz/externi/.../DESERTIFIKACE.ppt

• www.mzp.cz/osv/edice.nsf/.../$file/Desertifikace.pdf

Děkujeme za pozornost