SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Marketing a management

DESTINAČNÍ MARKETING TURISTICKÉ OBLASTI HAVRANÍKY

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Autor: Viktor KRATOCHVÍL

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Dufek, DiS.

Znojmo 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval zcela samostatně pod vedením svého

vedoucího bakalářské práce Ing. Odřejem Dufkem, DiS. a že jsem uvedl všechny použité

zdroje, ze kterých jsem čerpal.

Ve Znojmě dne 23. dubna 2010 …........................................ podpis autora

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Ondřeji Dufkovi, DiS. za cenné připomínky a

odborné rady, které přispěli k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl

poděkovat veřejné správě obce Havraníky za poskytnuté materiály a věnovaný čas a také

svojí rodině při podpoře při studiu.

Abstrakt:

Cílem bakalářské práce je vytvoření marketingové strategie pro rozvoj cestovního ruchu

turistické destinace Havraníky. Práce se zabývá teoretickými přístupy ke zkoumané

problematice, vymezuje a charakterizuje řešené území, analyzuje základní a odvozenou

nabídku destinace a poptávku. Výsledné poznatky jsou shrnuty ve SWOT analýze. Na

základě zjištěných dat je vytvořena marketingové strategie destinace, realizační plán a

návrhy na řešení jednotlivých kroků plánu realizace.

Klíčová slova: cestovní ruch, destinace, marketingová strategie, organizace cestovního

ruchu, marketingový mix.

Abstract:

The goal of this Thesis is created marketing strategy for tourism development in tourist

destinations Havraníky. This Thesis deals with theoretical approaches to these problems,

identifies and characterizes the studied area, analyzes the primary and secondary offer of

resort and demand. The results are summarized in a SWOT analysis. Destination

marketing strategies, implementation plans and proposals to address each step

implementation plan are based on resulting information.

Keywords: tourism, destination, marketing strategy, organization of tourism, marketing

mix

OBSAH:

ÚVOD………………………………………………………………………………………7

CÍL PRÁCE…………………………………………………………………………………9

METODIKA………………………………………………………………………………...9

1.TEORETICKÁ ČÁST.......................................................................................................11

1.1 Cestovní ruch………….……………………………………………………………..11

1.2 Marketing…………………..………………………………………………………...11

1.3 Marketing cestovního ruchu……………….………………………………………...12

1.4 Destinace cestovního ruchu……….…………………………………………………13

1.4.1 Dělení destinace………………...…………………………………………………14

1.5 Management turistické destinace………..…………………………………………...15

1.5.1 Definice destinačního managementu…………..…………..…………………………15

1.6 Řízení destinace cestovního ruchu…………..……………………………………….16

1.6.1 Formy a financování organizace cestovního ruchu…...…..……………………….……………18

1.7 Marketing turistické destinace……………………..………………………………...18

1.7.1 Situační analýza………….……….………………………………………………19

1.7.2 Segmentace trhu…………….………….…………………………………………20

1.7.3 Marketingový mixu…………..………………………………………...……………………….21

PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………………………24

2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉ TURISTICKÉ DESTINACE…………………………………..24

2.1 Administrativní územní členění České republiky…………...………………………24

2.2 Vymezení turistické destinace Havraníky…………...………………………………24

2.3 Charakteristika turistické destinace Havraníky………………..……………………25

3. ANALÝZA ÚZEMÍ TURISTICKÉ DESTINACE……………………………………..26

3.1 Analýza nabídky cestovního ruchu na daném území………..……………..……….26

3.1.1 Základní nabídka území............................................................................................26

3.1.2 Odvozená nabídka...................................................................................................28

3.2 Analýza poptávky cestovního ruchu..........................................................................30

3.2.1 Průzkum návštěvnosti Jižní Moravy 2008....................................................................30

3.2.2 Rozhovory s místními ubytovateli (restaurátory)...........................................................30

3.2.3 Vlastní anketní šetření….........................................................................................31

3.2.4 Srovnání jednotlivých výsledků marketingového šetření……..............………………32

3.2.5 Profil návštěvníka…………………...………………………..…..…………….33

4. SWOT ANALÝZA……………………………………………………………………...33

4.1 SWOT analýza primární nabídky turistické destinace Havraníky………………….33

4.2 SWOT analýza turistická dopravní infrastruktury a služeb………………………...35

4.3 SWOT analýza základní turistické infrastruktury…………………………………..36

4.4 SWOT analýza z pohledu cestovního ruchu…..………...………………………….37

5. MARKETINGOVÉ STRATEGIE………………………….…………………………...39

6. SPOLUPRÁCE SUBJEKTŮ V DESTINACI…………………………………………..39

6.1 Realizační plán strategie…………………………………………………………….40

6.2 Volba vhodných partnerů ke spolupráci………………..……………………………40

6.3 Představení strategie……...…………………………………………………………40

6.4 Právní forma a založení OCR……………………………………………………….41

6.5 Stanovení vize, poslání a cílů………….…………………………………………….41

6.6 Segmentace trhu……………………………………………………………………..43

6.7 Strategie a marketingový mix……….……………………………………………….43

6.7.1 Produkt „Turistická stezka s rozhlednou“……………………………………………..43

ZÁVĚR…………………………………………………………………………………….47

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………………...49

INTERNETOVÉ ZDROJE……………………….………………………………………..49

SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………………….50

SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………………..50

PŘÍLOHY………………………………………………………………………………….50

9

Úvod

Cestovní ruch dnes patří k nejrychleji rozvíjejícímu se odvětví ekonomiky. Ovlivňuje řadu

ekonomických ukazatelů jako je zaměstnanost, výši HDP, aj. Jelikož se cestování stalo

jednou z běžných činností života a zároveň cestovní ruch vede ke zvyšování životní úrovně

a celkové prosperitě, je důležité věnovat tomuto odvětví zvýšený zájem, hlavně v

oblastech, kde cestovní ruch tvoří jeden z hlavních příjmů. Proto je důležité vynakládat

úsilí na o jeho rozvoj.

Cestovní ruch představuje obchod se zážitky, které vznikají spotřebou služeb cestovního

ruchu (atraktivity oblasti, chování místních obyvatel, úrovní kvality ubytování,

infrastrukturou, propagace aj.). Jelikož cestovní ruch je tvořen různými nabídkami,

můžeme jednotlivé zážitky shrnout do celkového dojmu o poskytovaných službách daného

místa nebo celé destinace. Dojem návštěvníka je důležitým stavením prvkem pro budování

produktu cestovního ruchu. Proto je důležité zkoumání návštěvníka a jeho potřeb,

zvyklostí pro správnou tvorbu produktů destinace cestovního ruchu a jeho prezentování

cílové skupině na trhu.

Díky neustálému vývoji cestovního ruchu na mezinárodní a regionální úrovni a měnícím se

potřebám a požadavkům zákazníků cestovního ruchu, jsou kladeny velké nároky na kvalitu

služeb poskytovaných v cestovním ruchu a na atraktivní nabídku destinací. Aby destinace

obstála v konkurenčním prostředí, je nutné přizpůsobovat nabídku prostřednictvím

produktů zpracovaných i na základě jiných analýz (silné a slabé stránky destinace, analýza

konkurence a poptávky) a vytváření marketingových strategií založených na principu

marketingu služeb.

Důležitým předpokladem pro fungování marketingových principů v destinaci je existující

organizace cestovního ruchu, která je založena na spolupráci subjektů zainteresovaných v

cestovním ruchu. Organizace cestovního ruchu mohou mít různé formy, různé zdroje

finančních prostředků, ale úkolem všech forem organizací je koordinace jednotlivých

pohledů účastníků cestovního ruchu (zákazníci, veřejné správa, soukromý sektor) k rozvoji

turismu v destinaci, identifikace trhů na základě marketingových výzkumů, komunikace s

cílovou skupinou, prodej a vytváření a podpora nových produktů cestovního ruchu.

10

Důvodem výběru tématu bakalářské práce na téma „Destinační marketing turistické oblasti

Havraníky“ je v prvé řadě to, že v této oblasti již dlouhou dobu bydlím a je mi blízká, a

také můj zájem o cestovní ruch a marketing.

11

Cíl práce

Cílem bakalářská práce „Destinační marketing turistické oblasti Havraníky“ je věnovat se

rozvoji cestovního ruchu v turistické destinaci Havraniky z pohledu veřejné správy.

Pro splnění cíle bude vypracována teoretická část obsahující teoretické přístupy ke

zkoumané problematice. V této části budou charakterizovány a popsány obecné pojmy

jako jsou cestovní ruch, marketing místního rozvoje a cestovního ruchu, destinační

marketing.

V praktické části bude vypracována obecná charakteristika destinace a podrobná analýza

současného stavu řešeného území.

V rámci dílčích cílů bude proveden kvantitativní marketingový výzkum zaměřený na

návštěvnost dané destinace, který bude probíhat formou řízených rozhovorů s jednotlivými

návštěvníky, a vypracována SWOT analýza určující slabé a silné stránky destinace,

příležitosti a hrozby.

Na základě provedených analýz budou vypracovány vhodné strategie pro rozvoj

cestovního ruchu v turistické destinaci z pohledu veřejné správy.

Pro zvolenou strategii bude provedena segmentace potencionálních návštevníků destinace.

Tyto segmenty budou popsány s pomocí segmentačních kriterií.

Pro vybrané segmenty bude vytvořen produkt cestovního ruchu a vypracován rozšířený

marketingový mix.

Metodika

Teoretická část se věnuje problematice cestovního ruchu, definicí marketingu a marketingu

cestovního ruchu, vymezuje pojem destinace a popsání a vysvětlení pojmů destinační

management, organizace cestovního ruchu a marketing. Při tvorbě teoretické části bylo

čerpáno z odborné literatury zabývající se danou problematikou a z internetových zdrojů.

12

V praktické části byly aplikovány poznatky z teoretické části na zkoumanou destinaci,

konkrétně destinaci Havraníky. Informace pro obecnou charakteristiku destinace a situační

analýzu vymezeného území byly získány z interních zdrojů obce Havraníky, z

internetových zdrojů a rozhovorů s místními obyvateli a místním starostou. Tyto rozhovory

byly řízené připravenými otázkami, které byly důležité pro zadané téma bakalářské práce.

Při sběru dat bylo využito i metody pozorování.

Data pro analýzu poptávky a definování typického návštěvníka byly získány z vlastního

anketního šetření probíhajícího od 9. března do 30. března 2010 na řešeném území. Avšak

tento marketingový výzkum nepřinesl reprezentativní výsledky, zúčastnilo se ho pouze 29

respondentů. Hlavní příčinou neúspěchu tohoto anketního šetření bylo období, kdy

probíhalo. Výzkum probíhal mimo turistickou sezonu. Proto by bylo vhodné ověřit

segment během turistické sezóny znovu. Hlavními zdroji při analýze poptávky cestovního

ruchu v destinaci byly statistické údaje pocházející z průzkumu návštěvnosti Jižní Moravy

2008 a řízené rozhovory s majiteli a zaměstnanci ubytovacích zařízení v řešeném území.

Pro lepší vyhodnocení byly jednotlivé výzkumy srovnány.

Na základě jednotlivých analýz byly vypracována SWOT analýza základní a odvozené

nabídky destinace a následná SWOT analýza z pohledu cestovního ruchu.

Na základě vyhodnocení zjištěných dat byly vytvořeny vhodné marketingové strategie pro

rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Byly vytvořeny jednotlivé kroky pro úspěšnou

realizaci vybrané strategie a návrhy řešení těchto kroků. Při tvorbě návrhů byly využity

poznatky z teoretické části, informace z internetových zdrojů a data z průzkumů a analýz.

Byla provedena segmentace trhu na základě kombinace kriterií geografických,

demografických a účelem cesty v návaznosti na profil typického návštěvníka. Pro daný

segment byl vytvořen produkt a marketingový mix.

13

1. Teoretická část

1.1 Cestovní ruch

Jak již bylo řečeno v úvodu, cestovní ruch dnes představuje jednu z nejdynamičtějších

ekonomických odvětví.

Existuje mnoho dalších definicí cestovního ruchu od různých autorů, které se od sebe příliš

neodlišují. HORNER, SWARBROOKE (1997, str. 33) ,,Cestovní ruch je definován jako

krátkodobý pohyb lidí mimo jejich normální prostředí, kde si mohou dopřát pro ně

příjemných aktivit.“

Podle FORETA a FORETOVÉ (2008, str. 9) se za cestovní ruch považuje ,,činnost osoby,

cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její

cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě.“ Avšak FORET

(2008, str. 9) uvádí, že o cestovní ruch se jedná tehdy jde i ,,o služební, obchodní nebo

jinak motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u

zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy.“

O cestovním ruchu v České republice můžeme říci, že od roku 1989 dle údajů Českého

statistického úřadu u nás dochází k růstu cestovního ruchu, jak v oblasti růstu objemu

služeb spojených s turismem i růstu objemu mezinárodních příjezdů s výjimkou posledních

dvou let 2008 a 2009, kdy poklesl počet zahraničních hostů i počet jejich přenocování,

avšak zvýšil se počet domácích hostů navštěvujících domácí rekreační oblasti i jejich počet

přenocování.

1.2 Marketing

K dnešnímu dni už bylo napsáno mnoho definicí marketingu. Podle SOLOMONA,

MARSHALLA a STUARTA (2006, str. 34) je ,,hlavní náplní marketingu uspokojování

potřeb různých zájmových skupin, tedy všech kdo se se marketingového procesu účastní.

Jednou z definicí marketingu přijatou Americkou marketingovou asociací na konci roku

2004 je: Marketing je jednou z činností vykonávaných organizacemi a představuje sadu

14

procesů pro vytváření, sdělování a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se

zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní

spojené.“

P. KOTLER (2003, str. 12) definuje marketing jako ,,umění a vědu o tom, jak vybírat

cílové trhy a jak si prostřednictvím vytváření, komunikování a dodávání mimořádné

hodnoty získat a udržet zákazníky a rozvíjet s nimi vztahy.“ nebo podrobnější znění

definice: ,,Marketing je podnikatelskou funkcí, která rozpoznává nenaplněné potřeby a

touhy, určuje a měří jejich rozsah a potencionální ziskovost, rozhoduje o tom, kterým

cílovým trhům by podnik dokázal sloužit nejlépe, vybírá pro tyto trhy vhodné výrobky,

služby a programy a vyžaduje od každého pracovníka organizace, aby měl neustále na

paměti zákazníka a sloužit mu.“

Jednoduše můžeme marketing popsat jako ,,manažerský proces, zodpovídající za

předvídání a uspokojování požadavků zákazníků při dosahování zisku“, jak uvádí

VAŠTÍKOVÁ (2008, str. 24).

Marketing tedy představuje jeden z nejdůležitějších procesů ve firmě, organizaci, která

slouží uspokojování potřeby zákazníka, určuje správný segment trhu a tvoří pro něj

odpovídající produkty.

1.3 Marketing cestovního ruchu

S vývojem poznání se rozvíjí i marketing a jeho aplikace na oblasti jako zemědělství,

průmysl nebo služby. Ve vyspělých zemích se dnes zvyšuje váha sektoru služeb, především

díky jejich provázanosti ostatními odvětvími ekonomiky. Jak tvrdí VAŠTÍKOVÁ (2008,

str. 12 - 24) je důležité využívat teorie a praxe z marketingové činnosti v oblasti služeb

jako výchozí základnu pro rozvoj marketingu cestovního ruchu, jelikož vychází ze

specifických vlastností služeb jako je nehmotný charakter, její vlastnosti jsou zákazníkovi

ukryty, neoddělitelnost služeb od producenta, pomíjivost služeb, specifičnost, různorodost,

podmíněnost nákladů aj.

Díky těmto vlastnostem služeb podle VAŠTÍKOVÉ (2008, str. 26) je ,,nutné k tradičnímu

15

marketingovému mixu připojit další 3P. Materiální prostředí pomáhá zhmotnění služby,

lidé usnadňující vzájemnou interakci mezi poskytovateli služeb a procesy usnadňují a

řídící poskytování služeb zákazníkům.“

Marketing cestovního ruchu je tedy aplikovaným marketingem služeb a má stejná

specifika jako marketing služeb. V marketingovém cestovního ruchu lze nalézt odlišnosti v

nástrojích rozvíjející cestovní ruch. Například k marketingovému mixu jsou přidána 4P,

které představují podle M. FORETA a V. FORETOVÉ (2008, str. 41 - 43) lidé, balíčky,

programování, společné projekty a partnerství.

1.4 Destinace cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu je uplatňován v různých sektorech turistického průmyslu a

jeho předmětem mohou být různé objekty jako cestovní kanceláře, ubytovací a stravovací

zařízení, dopravní společnosti, ale také celé destinace.

Destinace jsou podle PALATKOVÉ (2006, skripta) definovány jako regionální,

mezinárodně (globálně) konkurenceschopné, strategicky řízené jednotky nabídky na

mezinárodním trhu. Destinace nabízí klientovi odpovídající produkt a uspokojují jeho

očekávání. Destinace se snaží o perfektní a kvalitní organizaci celého řetězce služeb.

VAJČNEROVÁ (2009, str. 4) označuje destinaci jako „území nebo cílové místo cesty,

které disponuje souborem služeb poskytovaných v souvislosti s potenciálem cestovního

ruchu dané oblasti“. Destinaci vymezuje jako prostor, který tvoří atraktivity doplněné

všemi důležitými zařízeními pro fungování cestovního ruchu. Konkurenceschopnost a

ekonomická efektivnost destinací závisí na:

• základní nabídce (atraktivitě)

• odvozené nabídce (služby)

• dostupnosti

• úrovni řízení (destinační management)

PALATKOVÁ (2006, skripta) označuje destinaci cestovního ruchu za vzájemně si

konkurující jednotky, jejichž společným cílem je prodej služeb v destinaci a které plní řadu

16

funkcí.

• funkci marketingovou (marketing destinace),

• funkci nabídkovou,

• funkci zastoupení různých zájmových skupin

• funkci plánovací

Destinace podle KIRÁĽOVÉ (2003, str. 27) obsahuje šest různých složek:

• attractions – primární nabídka (přírodní a kulturně-historické atraktivity), které

svojí přítomností vybízejí k návštěvě destinace

• accessibility – dostupnost destinace a všeobecná infrastruktura

• amenities – sekundární nabídka (zahrnuje ubytovací a stravovací kapacity,

volnočasová zařízení,...)

• ancillary services – doplňkové služby (bankovní, poštovní či zdravotnický servis,

přítomnost obchodů,...)

• available packages – nabízené turistické produkty a balíčky služeb

• activities – další aktivity

JAKUBÍKOVÁ (2001, příspěvek) definuje ,,Turistická destinace potřebuje být

odpovídajícím způsobem řízena, to znamená, že potřebuje management, který by ji řídil. S

ohledem na tuto skutečnost, že se v naší republice postupně rozvíjí tržní ekonomika, úzce

spojená s marketingem, měl by to být marketingový management.“

1.4.1 Dělení destinací

Destinace je ovlivněna nabídkou a tudíž musí být ovlivňována i poptávkou, tedy zájmem

návštěvníků o danou destinaci cestovního ruchu.

Podle VAJČNEROVÉ (2009, str. 5) skutečné vymezení destinace určuje trh a zákazník.

Dále uvádí, že za destinaci lze považovat, z pohledu návštěvníka, celé kontinenty, státy,

regiony, města a střediska. V České republice je od roku 1999 vymezeno 15 turistických

regionů, které byly následně rozčleněny při zpracování programů na rozvoj cestovního

ruchu krajů a regionů na menší územní celky – turistické oblasti.

17

1.5 Management turistické destinace

Jak již bylo několikrát zmíněno, cestovní ruch představuje jednu z nejvíce se rozvíjejících

průmyslových oblastí a to díky růstu poptávky.

Jak uvádí VAJČNEROVÁ (2009, str. 12), růst poptávky podporuje rozvoj nabídky a vznik

nových destinací cestovního ruchu. Destinace si mezi sebou konkurují a bojují o přízeň

návštěvníků. Proto by destinace měly být strategicky řízeny a tvořit konkurence schopné

nabídky produktů a služeb.

JAKUBÍKOVÁ (2001, příspěvek) dodává, že destinace potřebují být řízeny, to znamená,

že potřebují management, který by ji řídil. S ohledem na tu skutečnost, že se v naší

republice postupně rozvíjí tržní ekonomika, úzce spojená s marketingem, měl by to být

marketingový management neboli destinační management.

1.5.1 Definice destinačního managementu

NEJEDL (2007, str. 31) uvádí, že „předpokladem efektivního působení cestovního ruchu v

území je organizační uspořádání procesů souvisejících s cestovním ruchem do vazeb a

vztahů, které umožní využít společně všech objektivních předností a výhod určitého území

z pohledu turismu a jeho rozvojových atributů ve prospěch komplexního rozvoje tohoto

území. Toto organizační uspořádání je přitom velice specifické, vzájemně provázaná

pavučina procesů, postupně se vyvíjející, ovlivňovaná z pohledu destinace řadou vnitřních

i vnějších vlivů. Zmíněné procesy probíhají mezi řadou subjektů, jež jsou součástí

cestovního ruchu i dalších subjektů přímo či nepřímo na turismu zainteresovaných, které,

mají-li zmíněným subjektům přinášet užitek, musí být formalizovány podle určitých

pravidel, což znamená, že tato strukturní jednotka musí být vnitřně řízena.“

HESKOVÁ (2006, str. 156) definuje destinační management jako „soubor řídících opatření

a nástrojů, které jsou využívány pro oblasti plánování, organizování, promotion a

rozhodovací procesy“. A vymezuje i základní okruhy činností destinačního managementu:

• rozvoj v souladu s trvalou udržitelností životního prostředí

• vytyčování ekonomických cílů (například podpora malého a středního podnikání,

18

stimulace investic do infrastruktury)

• sociálně-kulturní sféra (vytváření pracovních míst, udržování kulturních tradic,

historie, řemesel apod.)

• vnitřní a vnější komunikace organizovaná destinačním managementem

Destinační management představuje rozvojovou strategii založenou na principu spolupráce

soukromých a veřejnoprávních subjektů za účelem zefektivnění a rozvoje cestovního ruchu

v daném regionu. Jednotlivé subjekty si nekonkurují, naopak se vzájemně doplňují.

Společně nabízejí destinační produkty, shromažďují finanční prostředky a ucházejí se o

grantové podpory, na které by bez vzájemné spolupráce nedosáhly.

VAJČNEROVÁ (2009, str. 14) shrnula destinační management jako „spolupráci a

kooperaci za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu na určitém území bez ohledu

na vyspělost těchto forem a na charakter výsledných aktivit“.

1.6 Řízení destinace cestovního ruchu

V České republice, až na výjimky, je úroveň destinačního managementu ve stejné

vývojové fázi jakou prošly nejvyspělejší turistické destinace během 80. – 90. let. V této

době vznikaly lokální a regionální turistické organizace. Turistické celky se sdružovaly do

spolků a spolupráce spočívala v dohodách o společné reklamě a podpoře prodeje, jak uvádí

HESSKOVÁ (2006, str. 157).

Konkurenceschopnost turistických oblastí je ovlivněna z větší míry řízením a organizací

cestovního ruchu na daném území. Efektivita managementu destinace je podřízena

schopnosti spolupráce jednotlivých organizací a subjektů účastnících se cestovního ruchu,

je založen na principu 3P (PRIVATE – PUBLIC – PARTNERSHIP), tedy podnikatelského

sektoru (hotely, stravovací a ubytovací zařízení, provozovatelé kulturních a sportovních

zařízení), který nabízí dané služby v oblasti, tak veřejného sektoru (MMR, CzechTourism,

kraje, města, obce), který by měl vytvářet podmínky pro komplexnější rozvoj území a měl

by především zajišťovat neziskové služby, jak uvádí VAJČNEROVÁ (2009, str. 18).

Dle PASKOVÉ a ZELENKY (2002, str. 273) představuje DCM (nebo OCR jak uvádí jiní

19

autoři) ,,organizaci zaměřenou na management destinace v oblasti vytváření a prosazení

destinace a jejich produktů cestovního ruchu, realizuje záměry destinačního managementu.

DCM je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů cestovního ruchu, cenovou

politiku a aktivní prodej destinace. DMC je zpravidla podporována nebo vytvořena

hlavními poskytovateli služeb v destinaci.“

HESKOVÁ (2006, str. 158) vidí důležitost existence organizace cestovního ruchu v tom,

že tato organizace garantuje a vytváří strategickou marketingovou koncepci rozvoje

destinace. Můžeme posuzovat společnosti destinačního managementu z hlediska věcného

(organizačního) a prostorového (územního). Ve věcné rovině rozlišuje lokální a regionální

organizace cestovního ruchu, kterými jsou například spolky, sdružení aj. Obsahově se

jedná o řídící jednotku destinačního managementu. V prostorové rovině jde o vymezení

funkčních turistických destinací, marketingových turistických regionů, oblastí apod. OCR

řídí tři základní okruhy činností:

• systém klíčových obchodů (koordinace regionálních a externích partnerů při

rozvoji základních klíčových obchodů)

• management realizace na trhu (výzkum trhu, výběr partnerů pro realizaci natrhu)

• systémový management (organizování vzájemných vztahů mezi partnery,

zpracování zpětné vazby a kontrolu úspěšnosti)

Podle PALÁTKOVÉ (2006, str. 49) je OCR tvořena nejsilnějšími a nejvýznamnějšími

partnery regionu. OCR by měla zodpovídat za rozvoj a aktivní prodej produktů destinace,

marketing a koordinaci.

Dle VAJČNEROVÉ (2009, str. 25) se OCR zabývá, v závislosti na velikosti a rozsahu

působnosti, těmito činnostmi:

• tvorba koncepce rozvoje CR v oblasti

• analýza trhu, výzkumy

• tvorba, propagace a prodej produktů

• budování image a značky destinace

• koordinace činnosti subjektů podílejících se na rozvoji cestovního ruchu v oblasti

• komunikace a tvorba společných postupů pro dosažení stanovených cílů

• marketingové aktivity

20

• management kvality

• management znalostí

• návštěvnický managementem

• rozvoj a provoz informačních a rezervačních systémů

• shromažďování a poskytování informací

• spolupráce veřejné sféry a privátní sféry

1.6.1 Formy a financování organizace cestovního ruchu

Organizace cestovního ruchu neboli organizace destinačního managementu mohou

fungovat ve formách jak uvádí VAJČNEROVÁ (2009, str 24):

• OCR zřizované a financované orgány veřejné sféry (kraje, obce)

• dobrovolná sdružení subjektů financována nejsilnějšími partnery

• OCR vznikající na základě spolupráce podnikatelských subjektů a subjektů veřejné

správy – společné financování, přičemž může jít o strategickou alianci, sdružení

právnických osob, příspěvkovou organizaci, obecně prospěšnou společnost nebo

společnost s ručením omezeným.

Finanční zajištění OCR je možné řešit několika způsoby:

• přidělením veřejných finančních prostředků

• příspěvky od obcí (např. i bezplatný pronájem místnosti pro kancelář)

• místní poplatky

• členské příspěvky

• vlastní komerční činností

• nadační programy

• fondy EU – Evropský fond regionálního rozvoje

1.7 Marketing turistické destinace

Podle VAJČNEROVÉ (2009, str. 41) destinace představuje uzemní jednotku, jejichž

hodnota je tvořena nejen nabídkou atraktivit a služeb, ale i historií a kulturou, tradicemi,

mýty, případně fikcemi. Pro svůj úspěšný prodej musí být marketingově řízena a mít

jasnou marketingovou strategii. Základním předpokladem pro marketingové řízení

21

destinace je funkční organizace destinačního managementu. Základními prvky marketingu

destinace jsou:

• orientace na zákazníka

• marketingový výzkum

• analytické postupy a tvorba koncepce

• plánování a strategická rozhodnutí

• organizační struktura a vymezení kompetence

Definice marketingu destinace vychází z obecně platných již výše zmíněných definic

marketingu služeb. Marketing destinace stoji podle PALATKOVÉ (2006, skripta) na pěti

stavebních prvcích:

• filozofie orientace na zákazníka

• analytické postupy a koncepty nutné k rozvíjení filozofie

• techniky sběru dat

• plánovací funkce a okruh strategických rozhodnuti

• organizační struktura nutná pro uskutečněni planu.

Aby byla destinace úspěšná, jak uvádí JAKUBÍKOVÁ (2001, příspěvek), je třeba

přistupovat k řízení turistické destinace jako k řízení firmy. Je nutné identifikovat nabídku:

produkt, potencionální návštěvníky, cílový trh, ohrožení a příležitosti na trhu. Podle

Morrisona je pro úspěšné marketingové řízení potřebné najít odpověď na základní otázky:

• Kde jsme nyní? (situační analýza, )

• Kde bychom chtěli být? (stanovení cílů)

• Jak se tam dostaneme? (volba strategií, plánování )

• Jak se tam dostaneme? (realizace)

• Jak zjistíme, že jsme se tam dostali? (kontrola a zpětná vazba)

1.7.1 Situační analýza

Dle PALÁTKOVÉ (2006, skripta) analýzy vnitřního prostředí destinace je zaměřena na

zmapování primární a sekundární nabídky destinace, která určuje celkovou atraktivitu

destinace jako takovou. Primární nabídka je dominantním faktorem pro rozvoj cestovního

ruchu v destinaci, zároveň je neměnitelná a nebo pouze do jisté míry (členitost terénu,

22

vzhled krajiny, atd.) Kategorie primární nabídky zahrnuje:

• přírodní potenciál destinace

• kulturně-historické atraktivity

Sekundární nabídka je tvořena turistickými službami (které jsou předpokladem pro

možnost pobytu v destinaci) a infrastrukturou nutnou pro dosažení vybraných atraktivit.

Do sekundární nabídky řadíme:

• ubytovací služby

• stravovací zařízení

• dopravní infrastrukturu

• doplňkové služby (sportovně-rekreační zařízení, kulturní a zábavní centra, aj.)

1.7.2 Segmentace trhu

Dle VAJČNEROVÉ (2009, str. 43) představuje segmentace trhu „poznání zdrojových trhů

a jejich zákazníků“. Vzhledem k tomu, že současní klienti chovají v rozporu s obvyklými

zvyklostmi typickými pro klasická segmentační kriteria, lze uplatnit při rozdělení trhu i

nové přístupy.

Podle PALÁTKOVÉ (2006, skripta) je základním segmentačním znakem zdrojového trhu

sklon k cestování, který poměřuje počet cestujících osob na území státu, regionu nebo

jinak vymezené skupině a k celkovému počtu obyvatel státu, regionu. „Vyšší sklon k

cestování mají lidé s vyšším vzděláním a příjmem, lidé žijící ve městech, s jedním nebo

více automobily. Nejvyšší sklon k cestování mají mladí lidé bez dětí, rodiny s dětmi a

senioři.“

Dle VAJČNEROVÉ (2009, str. 44) máme různé metody segmentace.

Segmentace podle druhu cest, která se zabývá jednotlivými typy cest jako jsou rekreační

cesty, obchodní cesty, návštěvy příbuzných a známých.

Segmentace podle životního cyklu rodiny, která pracuje s rozdílnými fázemi vývoje rodiny

a jejich mezifázemi, jako je: mládenecké období, novomanželský stupeň bez dětí, plné

23

hnízdo I (nejmladší dítě do 5 let), plné hnízdo II (nejmladší dítě 6 – 11 let), plné hnízdo III

(nejmladší dítě 11 – 18 let), rodiny s jedním dítětem, prázdné hnízdo I (starší pár bez dětí,

pracující), prázdné hnízdo II (starší pár nebo jedna osoba bez dětí již nepracující).

Segmentace podle načasování pohybu zaměřující se na dobu pobytu jednotlivých skupin

návštěvníků, kterým přizpůsobuje svou nabídku.

Segmentace podle motivace, jenž představuje informace, co klient od destinace či produktu

očekává a proč si právě tuto destinaci či produkt zvolil. Důvody motivace mohou být různé

a jejich určení je poměrně obtížné, protože lidé sami nevědí důvod pro své rozhodnutí.

1.7.3 Marketingový mix

Marketingový mix je základním marketingovým nástrojem, podle kterého je pro jednotlivé

tržní segmenty vytvořen konkrétní produkt s odpovídající cenou, který je distribuován

nejvhodnějšími cestami za použití komunikačních a propagačních prostředků nejvíce

vyhovujících koncovým zákazníkům. Pro marketing destinace je používán rozšířený

marketingový mix, který kromě základních 4P je rozšířen o další 4P (people, packaging,

partnership a programing), jak uvádí VAJČNEROVÁ (2009, str. 47).

Produkt

Podle PALÁTKOVÉ (2006, skripta) lze produkt vnímat jako souhrnnou nabídku všech

subjektů zainteresovaných v cestovním ruchu. Tedy vše, co slouží k uspokojování potřeb a

přání návštěvníků destinace. Nejde jen o využívání služeb, ale také o zážitky a emoce

vyvolané pobytem v destinaci (atmosféra, duch místa, prostředí). V současné době je častá

tvorba komplexních balíčků služeb (tzv. package). Tyto balíčky zahrnují atraktivity

destinace (přírodní, kulturní, historické) a infrastrukturu cestovního ruchu (služby

zabezpečující uspokojení potřeb návštěvníků).

Podle JAKUBÍKOVÉ (2001, příspěvek) je cílem uspokojit nejen potřebu a přání hostů, ale

také jim nabídnout nevšední zážitek. Na celkovém charakteru produktu se podílejí i

samotní návštěvníci, kteří spoluvytvářejí atmosféru navštíveného místa.

Cena

24

Stanovení správné výše ceny, jak uvádí PALÁTKOVÁ (2006, skripta), je velmi citlivá

otázka, protože pro návštěvníka představuje jeden z nejviditelnějších komponentů

marketingového mixu. Je třeba zohlednit ceny služeb zakomponovaných do produktu,

náklady na image destinace, ceny konkurenčních produktů, image a strategii destinace,

koupěschopnost poptávky, atd. Destinace se mnohdy snaží nalákat návštěvníky uplatněním

diskriminačních praktik, kdy nabízí snížené ceny produktů s cílem přilákat návštěvníky

(např. u mimosezónních pobytů, nabídky „na poslední chvíli“, slevy pro studenty či

seniory).

Distribuce

Jak uvádí PALÁTKOVÁ (2006, skripta), distribuční cesty udávají, jakým způsobem se

produkt dostane k cílovému segmentu. Distribuce je velmi důležitá, protože náklady na ni

se odhadují na cca 20-30% ceny produktu. Distribuční cesty dělíme na přímé a nepřímé:

• přímé: produkt je prodáván bez využití služeb zprostředkovatelů (např: prodej

produktu na recepci hotelu, v turistických informačních centrech, atd.)

Mezi prostředky přímé distribuce se řadí: katalog destinace, telemarketing,

informační linka (hot-line, infoline), zelená linka, faxmailing a možnosti internetu)

• nepřímé: prodej produktu probíhá skrze služby zprostředkovatelů (cestovních

kanceláří a agentur, tzv. tour operátorů)

Propagace

Dle PALÁTKOVÉ (2006, skripta) v rámci propagačniho mixu lze nalézt několik

základních nástrojů, jak produkty destinace prezentovat a podpořit jejich prodej, a to

zejména pomoci reklamního mixu, public relations, podpory prodeje, osobního prodeje,

přímého marketingu.

Reklamní mix je nejviditelnějším a obecně nejznámějším způsobem propagace. Jeho

výhodou je fakt, že dokáže oslovit širokou skupinu stávajících i potenciálních návštěvníků

při vynaložení poměrně nízkých nákladů a při jejím ztvárnění lze použít nejrozmanitější

způsoby vyjádření. Nevýhodu představuje obtížné získání zpětné vazby či sledování

efektivnosti vydaných finančních prostředků.

Public relations (PR), neboli vztahy s veřejností, jsou na rozdíl od placené reklamy

budovány s mnohem menšími finančními náklady, avšak často s daleko lepšími výsledky,

než placená reklama.

25

Podpora prodeje zohledňuje změny v poptávce na trhu a pomáhá zvyšovat prodej produktu

destinace. Jde o krátkodobě působící stimul, který se zaměřuje spíše na konkrétní akce.

Výhodou je rychlé získání zpětné vazby či zvyšování prodeje daného produktu destinace

mimo sezónu. Naopak nevýhodou je fakt, že působí krátkodobě a nevede k vytvoření

věrnosti značce.

Výhodou osobního prodeje je vysoká důvěryhodnost, možnost pružného doplnění

informací dle požadavků potenciálního klienta, získání přehledu o přesných potřebách a

přáních návštěvníků, okamžité zjištění zpětné vazby. Nevýhodou se jeví především vysoké

náklady spojené s touto aktivitou.

Lidé a spolupráce

JAKUBÍKOVÁ (2001, příspěvek) cestovní ruch je bezprostředně závislý na kvalitě

lidských zdrojů. Stejně tak je nutné klást důraz na společné využívání všech zdrojů.

„Charakter produktu cestovního ruchu nutí provozovatele zařízení cestovního ruchu stále

více spolupracovat. V mnoha oblastech je konkurence zbytečná, zvyšuje náklady. Je lepší

vstoupit do partnerských vztahů a zaměřit se na společný cíl, kterým je získávání dalších

návštěvníků, budovaní příznivé image destinace.

Praktická část

2. Vymezení řešené turistické destinace

2.1 Administrativní územní členění České republiky

Území České republiky je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zákona č. 129/2000 Sb.,

o krajích v návaznosti na zákon č. 314/2002 Sb. členěno na územně samosprávné celky –

kraje (14 krajů) a obce. Současně je území státu podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním

26

členění státu členěno na 8 krajů. Pro potřeby statistického srovnávání je Česká republika

členěna na statistické jednotky NUTS (NUTS I – celé území státu, NUTS II – regiony

soudržnosti, NUTS III – kraje).

2.2 Vymezení turistické destinace Havraníky

V České republice je od roku 1999 vymezeno 15 turistických regionů sloužící k prezentaci

dané země, tedy České republiky na mezinárodních trzích, ale i k prezentaci domácímu

trhu, domácím účastníkům cestovního ruchu. Tyto turistické destinace byly následně

rozčleněny při zpracování programů na rozvoj cestovního ruchu krajů a regionů na menší

územní celky – turistické oblasti, které jsou odlišeny od ostatních turistických oblastí

specifickou nabídkou. Těchto turisticky zajímavých oblastí se nachází na území ČR

celkem 40.

V každé z turistických regionů je vytvořen koordinátor cestovního ruchu zajišťující

komunikaci z Czechtourism. Na Jižní Moravě, kam spadá i turistická destinace Havraníky,

v roce 2006 zahájila činnost krajská organizace cestovního ruchu Centrála cestovního

ruchu Jižní Morava (CCRJM). Organizace byla založena Jihomoravským krajem,

statutárním orgánem města Brna a Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky.

Tato organizace cestovního ruchu řeší koncepci cestovního ruchu v Jihomoravském kraji.

Komunikuje s jednotlivými subjekty angažovanými v cestovním ruchu.

Obr. 1 - Turistické oblasti České republiky

27

Zdroj: www.czechtourism.cz

Turistický region Jižní Morava je tvořen turistickými oblastmi Znojemsko a Podyjí, Pálava

a Lednicko-Valtický areál, Slovácko, Brno a okolí a Moravský kras a okolí.

2.3 Charakteristika turistické destinace Havraníky

Destinace Havraníky se nachází v turistickém regionu Znojemsko a Podyjí. Tato turistická

oblast se rozprostírá v jihozápadní části Jihomoravského kraje nedaleko hranic s

Rakouskem. Hlavní charakteristikou turistického regionu Znojemsko a Podyjí je řeka Dyje,

která představuje zdroj energie, potravy a volnočasových aktivit. Pro okres Znojmo je

typický Národní park Podyjí a množství kulturních památek jako jsou Rotunda sv.

Kateřiny, Vlkova věž, Znojemské podzemí, Vranovský zámek aj. Vyhledávanou formou

cestovního ruchu v Znojemského okresu je vinařská turistika a poznávací turistika. Dále

vyniká možnostmi cykloturistiky, venkovské turistiky nebo možností rekreace u vody.

Turistická oblast Havraníky je situována v jižní části turistické oblasti Znojemsko a Podyjí.

Vyznačuje se stejnými formami cestovního ruchu jako celý subregion. Dominantní

postavení zde má poznávací turistika a aktivní turistika (cykloturistika, pěší turistika).

Neméně důležité postavení v turistické destinaci Havraníky má i vinařství, avšak vinařská

turistika zde není tak rozšířená. Převážná část katastrálního území obce je součástí v NP

Podyjí, proto se zde nachází mnoho přírodních atraktivit, které jsou zařazeny mezi

chráněné krajinné oblasti.

28

Obr. 2 – Vymezení turistické oblasti Havraníky

zdroj: práce autora

Obec Havraníky byla jednou z obcí podílejících se na založení dobrovolného svazku obcí

Daníž, který byl založen v roce 1999 za účelem spolupráce při obnově venkova, rozvoje

vinařství a společné propagace obcí.

Na rozvoji cestovního ruchu v destinaci Havraníky se z větší části podílí samotná obec,

proto se ve své práci zabývám rozvojem cestovního ruchu z pohledu veřejné správy.

3. Analýza území turistické destinace Havraníky

V následující části jsou uvedeny analýzy vycházející z interních informací poskytnutých

místní veřejnou správou, informací poskytnutých správou národního parku, z dostupných

informací na internetu, rozhovorů s místními obyvateli, místními podnikateli a

pozorováním.

3.1 Analýza nabídky cestovního ruchu na daném území

3.1.1 Základní nabídka území

Vymezené území nabízí řadu lákavých možností pro trávení volného času jako např.

poznávací cestovní ruch, pobyty v přírodě, jelikož jeho část se nachází v chráněné krajinné

oblasti, která skýtá zachovalou a nenarušenou krajinu s mimořádným bohatstvím

29

rostlinných a živočišných druhů. Nedávno zrekonstruované památky nadchnou milovníky

historie.

Přírodní potenciál oblasti

Mezi přírodní atraktivity spadající do katastrálního území Havraníky patří přírodní

památka Skalky nacházející se na východním území obce. Havranické skalky jsou

významné výskytem mnoha druhů teplomilných rostlin a živočichů. Další přírodní

atraktivitu tvoří Havranické vřesoviště představující jednu z ukázkových oblastí

suchomilných a teplomilných vřesovišť v České republice. V Havranickém vřesovišti

nalezneme vzácnou keříčkovou vegetaci, širokou škálu různých druhů rostlin a

bezobratlých. Havranické vřesoviště je národní přírodní rezervací, vstup do něj mimo

značené cesty není dovoleno. Kamenné moře je dalším přírodním úkazem nacházejícím se

na území Havraniků. Kamenné moře představuje údolní svah s kamennými proudy a moři,

skalními věžemi, pilíři a svahovými hřebeny. Na území se nachází chráněné druhy hmyzu

např. kudlanka nábožná, pestrokřídlec podražcový či jasoň dimninkový.

Kulturně-historický potenciál oblasti

Na území obce Havraníky se nachází několik památek, které v nedávné době prošly

rekonstrukcí a byly znovu zpřístupněny veřejnosti. Avšak je zde část kulturně-historických

budov (převážně vinných sklepů), které jsou v soukromém vlastnictví a nejsou finanční

prostředky na jejich obnovu.

Obec Havraníky vznikla ve 12. století, kdy zde byly založeny první vinice. Tyto vinice

byly spravovány klášterem premonstrátů v Louce. Dále se v obci nacházela kaple sv.

Linharta založená v roce 1220, tedy před vznikem samotného města Znojma, a začátkem

19. století přestavěna na kostel sv. Linharta. V katastrálním území obce se nachází mnoho

sakrálním památek, jako jsou zděné poklony, jejichž účel bylo zastavit kolemjdoucího a

donutit jej poklonit se stánku božímu, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765 v

životní velikosti, socha sv. Floriána z roku 1767 nebo starý hřbitov s deskou s latinským

nápisem situovaný vedle kostela. Dále se v obci nachází areál vinných sklepů, který je

situován v dolním okraji obce. Havranické sklepy jsou zajímavé svými rozsáhlými

podzemími. Prozkoumávat zdejší podzemí však není možné, protože většina sklepů je

veřejnosti uzavřena. Unikátem je památkově chráněná barokní lisovna, která má ve

výklenku nad vchodem sochu Panny Marie z roku 1718.

30

V oblasti Havraníků vzniklo díky lidské fantazii mnoho pověstí pravdivých i

nepravdivých. Tajuplnost chodeb ve vinařských sklepech, dala vzniknout pověsti o

kamenném loží určeném párům, kteří marně usilují o dítě. Další pověst mohu vypráví o

zvláštních účincích ořešáku královského, který ochránil obyvatele domu před morem roku

1832 a proto dnes obec zdobí alej těchto stromů. A mnoho jiných pověstí např. o vypálené

vesnici Temnici, o uhlířově dceři.

Jelikož se obec Havraníky a okolí nachází v ochranném pásmu Národního parku Podyjí,

dle jejich nařízení musí být zachován harmonický obraz sídel v krajině a tradiční lidové

stavby. Objekty v Havraníkách jsou situovány do uzavřených dvorů a vytváří ulicovou

zástavbu. Zadní část usedlostí tvoří stodoly, které sloužily a i dnes slouží k obhospodaření

záhumenek. Dodržování tradiční architektury dobových sídel má velký význam pro

venkovskou turistiku.

K tradičním významným kulturním akcím patří Pálení čarodějnic probíhající v noci z 30.

dubna do 1. května. Tato kulturní akce se vztahuje k jednomu z nejvýznamnějších

pohanských svátku, oslavy jara. Do kulturních akcí zahrneme i folklorní slavnosti např.

otvírání pramenů, josefovská zábava aj.

3.1.2 Odvozená nabídka

Základní turistická infrastruktura

Na daném území se nachází 4 hlavní poskytovatelé ubytovacích služeb. Jsou zde 3

penziony (HAM HAM, Drei Kronnen, Koňský ráj), 1 kamp (Camp Suchý) a ubytování v

soukromí. Cena lůžek se pohybuje od 100 – 700 Kč za přenocování, při větším počtu

turistů poskytují ubytovací zařízení hromadné slevy. Ubytovací zařízení nabízí z

doprovodných služeb wifi připojení k internetu, masáže, kadeřnictví, manikůru, pedikůru

aj. Všechny z ubytovacích zařízení jsou vybaveny restauračním zařízením, poskytují

možnost polopenze a plné penze. V těchto restauračních zařízeních je podáváno kvalitní

jídlo z kvalitních surovin, ale chybí zde nabídka tradičních regionálních pokrmů.

Turistická dopravní infrastruktura a služby

Dopravní dostupnost území je na dobré úrovni. Lokalita je dostupná po silnici II. třídy

31

vysoké kvality, avšak místní komunikace jsou ve velmi špatném technickém stavu. Území

je vybaveno několika parkovišti, autoservisem Brostík, který se zaměřuje i na servis kol a

nedaleko se nachází čerpací stanice. Dopravní obslužnost je na nižší úrovni, autobusové

dopravní spoje zde jezdí v tří hodinových intervalech. Obytná část destinace Havraníky je

zásobena elektrickou energií a plynem. V celé oblasti se nachází kanalizační síť a je

zabezpečena distribuce pitné vody z podzemních zdrojů, které jsou dostatečně chráněny a

při rozvoji cestovního ruchu nemůže dojít k zhoršení její kvality. Obec podporuje třídění

odpadů - má v pronájmu celkem 6 kontejnerů na tříděný odpad. Nevyhovující je možnost

likvidace odpadů pro turisty, v obci není dostatečné množství odpadkových košů. Z

turistické infrastruktury ještě mohu uvést, že se obci nachází obchod se smíšeným zbožím

provozovaný soukromou osobou a možnost využití obecního internetu, avšak připojení k

tomuto internetu pro návštěvníky není možné. V obci se nachází areál, který je vymezen

jako průmyslová zóna. Tento areál je v soukromém vlastnictví ZD Šatov.

Přes řešené území vede několik cyklotras, avšak tyto cyklotrasy přímo nevedou přes

centrum, kde se nachází ubytovací a restaurační zařízení. Cyklotrasy vedou po zpevněných

lesních a polních cestách a po asfaltové komunikaci. U cyklostezek a v obci je nabídka

doprovodných služeb spojených s cykloturistikou (stánek k ochutnávce vína a k

občerstvení, servis na opravu kol, stojany na kola u restauračních zařízení). Dále se na

řešeném území nachází i hipostezky, jenž jsou určené milovníkům koní. V oblasti je

připravena řada značených cest pro pěší turisty. Popis cyklostezek, hipostezek a

turistických stezek v příloze 2,3. Dále z analýzy vyplývá, že se zde nenachází dostatečná

možnost ochutnávky vín a doprovodných služeb s ní spojené (např. výklad o historii vína).

Zábavní a kulturní zařízení

Na analyzovaném území se nenachází žádný sportovní areál, není zde možnost sportovního

vyžití, i když se v dané lokalitě nachází vodní plocha, možnost letní turistiky u vody zde

není možná. Na řešeném území se nenachází podmínky (chybí dostatečné prostory,

technické zázemí, zkušenosti) pro kongresovou turistiku a nenachází se zde turistické

informační centrum.

Ostatní infrastruktura

Na řešeném území se nachází firma Havránek K+K zabývající se betonovou výrobou

dekorativních ozdob do zahrad a stavebním materiálem, občanské sdružení Zoufalé

32

manželky o.s. starající se o pořádání kulturních akcí. Ve spolupráci s obcí připravují

programy při oslavách pro místní obyvatelstvo (oslava Dni matek, vítání občánků) a

přípravu programů pro nejmenší obyvatele obce a FC Inter Winter Havraníky, jehož

členové mají dlouholeté zkušenosti s pořádáním kulturních akcí jako je např. Pálení

čarodějnic a reprezentují obec při sportovních kláních.

3.2 Analýza poptávky cestovního ruchu

Analýza poptávky se skládá ze tří částí - z průzkumu návštěvnosti Jižní Moravy 2008, z

řízených rozhovorů se zaměstnanci a majiteli tří ubytovacích zařízení na daném území a

poskytovatelem soukromého ubytování a vlastním marketingovým šetřením, který však

neposkytuje reprezentativní výsledky a nelze je použít při řešení dané problematiky.

3.2.1 Průzkum návštěvnosti Jižní Moravy 2008

Zadavatelem průzkumu návštěvnosti Jižní Moravy byl Krajský úřad Jihomoravského kraje

a vypracovala jej Ekonomicko-správní fakulta MU Brno. Průzkum probíhal

kombinovaným způsobem, tj. řízenými rozhovory s návštěvníky a šetřením ve vybraných

Turistických informačních centrech. Anketní šetření probíhalo v období od 20. června do

31. srpna 2008. Výsledkem průzkumu bylo 2300 relevantních odpovědí respondentů na

celkem 23 otázek. Tento dokument je veřejně přístupný na stránkách centrály cestovního

ruchu - Jižní Morava. Výsledky z šetření se nachází v teoretické části v kapitole 2.

Průzkum návštěvnosti Jižní Moravy 2008.

3.2.2 Rozhovory s místními ubytovateli a restaurátory

Rozhovorů se zaměstnanci a majiteli třech ubytovacích zařízení a jednoho poskytovatele

soukromého ubytování probíhajících od 5. do 11. dubna 2010 vyplynuly údaje, z nichž

bylo možné definovat typického zákazníka těchto ubytovacích zařízení.

Pomocí rozhovorů jsem definoval návštěvníky, kteří se vydávají do dané lokality. Z

výsledků rozhovorů vyplynulo, že řešené území navštěvují z většiny domácí návštěvníci a

zbytek připadá na zahraniční turisty, převážně z Rakouska a Slovenska, menšinu

33

zahraničních turistů tvoří návštěvníci z Německa a Polska. Hlavní věkovou skupinu

návštěvníků tvoří věková skupina v rozmezí 25 – 49 let. Zbytek asi 2/5 návštěvníků je

rozdělen mezi věkovou skupinu do 25 let a návštěvníky důchodového věku. Ve vzdělání

turistů převažuje středoškolské vzdělání. Přibližně 1/5 tvoří turisté s vysokoškolským

vzděláním a 1/5 tvoří lidé se základním vzděláním.

Hlavními dopravními prostředky k přepravě do řešeného území patří dle rozhovorů

automobil. Menšinu ubytovaných tvoří zájezdy. Veřejných dopravních prostředků dle

názoru ubytovacích zařízení využilo velice málo turistů. Necelé 3/5 ubytovaných přijelo do

destinace v doprovodu partnera či kamarádů. Méně než 1/3 návštěvníků tvoří rodiny s

dětmi a zbytek návštěvníků přijíždí jako jednotlivci. Hlavním důvodem navštívení

destinace jsou přírodní krásy a historický potenciál. Převážná většina turistů dává přednost

cykloturistice a pěší turistice. Kvůli zábavě, kulturním akcím a venkovské turistice se

vydává malý počet turistů převážně věková skupina do 25 let.

Informace o dané lokalitě, dle názorů majitelů a zaměstnanců ubytovacích zařízení,

získávají návštěvníci převážně z internetu. Kolem 1/3 návštěvníků přijíždí do dané lokality

na doporučení rodiny a známých. Z propagačních materiálů se rozhodlo pro danou lokalitu

přibližně 1/5.

Většina návštěvníků je spokojena s poskytnutými ubytovacími službami a 2/3 s

doprovodnou infrastrukturou. A přibližně 1/4 turistů se vrací zpět. Většina návštěvníků

navštěvuje destinaci během letní sezóny.

Mezi připomínkami, které často uvádějí turisté jsou špatné nízká nabídka služeb spojených

s vinařskou turistikou, horší služby některých atraktivit, informační značení, technický stav

místní dopravní infrastruktury, nevybavenost sportovním zařízením, žádná možnost

rekreaci u vody.

3.2.3 Vlastní anketní šetření

Z marketingového šetření vyplynulo, že hlavními návštěvníky destinace jsou domácí

návstěvníci a ze zahraničí návštěvníci z Rakouska a Slovenska.

Nejčastější věkovou skupinu představovali, lidé ve věku 35 – 49. Nejčastějším vzděláním

34

respondentů je středoškolské s maturitou následuje vysokoškolské vzdělání, základní

vzdělání a středoškolské vyučen.

Nejčastěji návštěvníci do destinace přijížděli v doprovodu rodiny a sami. Nejčastějším

účelem cesty je návštěva známých a příbuzných, následuje navštívení destinace náhodně a

rekreace. Pro návštěvníky jsou nejlákavějšími možnosti cykloturistika a pěší turistika, poté

je pro návštěvníky lákavá poznávací turistika (orientována na přírodní atraktivity).

Pouze malá většina návštěvníků v dané destinaci přenocovala a to 1 – 2 noci a využila

přitom nabídky penzionů v destinaci. Téměř všichni byli spokojeni s ubytováním a

doprovodnými službami ubytovacích zařízení. Turisté i jednodenní návštěvníci byli

spokojeny s kvalitou a nabídkou stravovacích zařízení.

Návštěvníci jsou spokojeny s možnostmi cykloturistiky a pěší turistiky. Velká část

návštěvníků nebyla spokojena s místními komunikacemi. Hlavními zdroji informací o

regionu byl použit internet a doporučení známých. Převážná většina dotazovaných

uvažuje o navštívení destinace znovu.

3.2.4 Srovnání jednotlivých výsledků marketingového šetření

Rozdílné výsledky mezi průzkumem návštěvnosti Jižní Moravy v roce 2008 a definicí

návštěvníka jednotlivými ubytovacími zařízeními vyplývají z geografické polohy,

nabídkou dané lokality. Výsledky, které uvádějí ubytovací zařízení vycházejí z dat

poskytnutými turisty, osobami které v dané lokalitě přenocovali, zatímco průzkum

návštěvnosti Jižní Moravy započítává hodnoty uváděné i jednodenními návštěvníky.

Obě šetření definují se přibližně shodují v demografických prvcích typického návštěvníka.

Z hlediska zahraniční návštěvnosti uvádějí ubytovací, zároveň i restaurační zařízení větší

návštěvnost zahraničních hostů ze sousedního Rakouska.

Oba výzkumy se shodují i v tom, jak návštěvníci cestují, zda s partnerem s přáteli, nebo

rodinou.

Oba průzkumy se shodují, že hlavním důvodem navštívení destinace je poznávací turistika

35

a aktivní relaxace, ale dle ubytovacích zařízení jsou hlavními lákadly pro příjezd do

destinace cykloturistika a pěší turistika.

Přibližně stejná data uvádějí oba průzkumy i u informačních zdrojích o destinaci.

Návštěvníci převážně využívají dostupné informace na internetu a rozhodují se dle

doporučení známých.

Oba průzkumy se přibližně shodují i ve spokojenosti návštěvníků se službami a

infrastrukturou.

3.2.5 Profil návštěvníka

Nejčastějšími návštěvníky jsou domácí turisté ve věkové skupině 25 – 49 let, kteří

přijíždějí, v doprovodu partnera nebo přátel, ale i rodiny s dětmi, vlastním automobilem.

Přijíždějí kvůli poznání přírodních krás, převážně se orientují na cykloturistiku, pěší

turistiku a vinařskou turistiku. Informace o lokalitě získávají převážně z internetu a od

známých. Turista se vrací opakovaně a přenocovává v rozmezí 3 – 7 nocí a utratí denně v

rozmezí 200 – 1000 Kč na osobu.

4. SWOT analýza území

SWOT analýza řešeného území vychází z analýzy nabídky cestovního ruchu na daném

území (základní a odvozené nabídky), z analýzy poptávky cestovního ruchu na daném

území (z marketingových průzkumů a řízených rozhovorů s majiteli a zaměstnanci

ubytovacích zařízení).

4.1 SWOT analýza primární nabídky turistické destinace Havraníky

Silné stránky

• část území obce Havraníky nacházející se v NP Podyjí

• Havranické skalky, které jsou na seznamu CHKO

• Havranické vřesoviště patřící mezi přírodní památky

• sakrální památky – zděné poklony, kostel sv. Linharta, sv. Jana Nepomuckého,

36

socha sv. Floriána, starý hřbitov

• památkově chráněná barokní lisovna z 18. století

• dlouholetá historie vinařství – staré vinice

• kulturní zázemí - pověsti (O uhlířově dceři, O magickém loži), folklór (otvírání

pramenů, josefovská zábava, poutě po sakrálních památkách), lidové tradice (pálení

čarodějnic)

• vodní plocha využitelná k rekreaci

• zachovalá lidová architektura

Slabé stránky

• omezení možnosti při využití území nacházejícího se v NP Podyjí

• špatný technický stav neopravených památek a budov

• neaktivní zapojení obyvatelstva do rozvoje primárních atraktivit destinace

• nevyhovující turistické značení atraktivit

• nerozvinuté služby spojené s možnostmi rekreace u vody

Příležitosti

• koncepce politiky cestovního ruchu 2007 – 2013 pro rozvoj cestovního ruchu

(podpora je směřována do veřejného sektoru)

• rozvoj venkovské turistiky

• zájem o rekreaci u vody

• zapojení obyvatelstva pro rozvoj základní a odvozené nabídky cestovního ruchu

(např. poskytnutí poradenství při vyřizování dotací při podnikání v cestovním

ruchu)

Hrozby

• zpřísnění nařízení o ochraně přírodních atraktivit

• nedostatek financí z veřejných zdrojů na potřebné opravy památek a budov

• zhoršování přírodního prostředí

• snižování návštěvnosti destinace domácími návštěvníky

37

4.2 SWOT analýza turistická dopravní infrastruktury a služeb

Silné stránky

• dostupnost regionu po silnici II. třídy

• dostatek parkovacích míst

• autoservis na řešeném území

• autobusová doprava s okresním městem Znojmem

• celá obytná část zásobena elektrickou energií a plynem

• nabídka internet místnímu obyvatelstvu

• dostatečná kanalizační síť

• možnost třídění odpadů

• zajištěná distribuce pitné vody

• plochy veřejné zeleně

• zájem obce o rozšiřování a zkvalitnění veřejné zeleně

• enviromentální osvěta obyvatelstva

• možnost nákupu v prodejně smíšeného zboží

• průmyslová zóna

• vybudované cyklostezky

• vybudované hipostezky

• vybudované pěší turistické stezky

Slabé stránky

• špatný technický stav místní komunikace

• nižší frekvence dopravních spojů

• absence železniční dopravy

• špatný technický stav chodníků

• nemožnost využití obecního internetu návštěvníky

• neaktivní zájem některých obyvatel třídit odpad

• nedostatek odpadkových košů určených pro turisty

• horší distribuce pitné vody do některých částí obce v letních měsících

• absence nového územního plánu obce

• oblast vymezená jako průmyslová zóna v soukromém vlastnictví

38

• absence cyklostezky přes centrální část obce

• nedostatečná síť hipostezek

• nedostatečné značení turisticky atraktivních míst v obci

• absence turistického informačního centra (TIC)

Příležitosti

• vyčlenění finančních prostředků nebo využití dotačních programů použitelných na

opravu místní komunikace, chodníků, opravu vodovodního systému, vytvoření

turistického značení

• vyčlenění finančních prostředků nebo využití dotačních titulů na obnovu a

rozšiřování veřejné zeleně

• finanční podpora při zvýšení objemu tříděného odpadu pro obce

• nabídka k odkupu nebo pronájmu nevyužívané části průmyslové zóny

• všeobecný rozvoj internetu

• schválení nového územního plánu obce

• zájem o cykloturistiku v řešeném území

• zájem o hipoturistiku v řešeném území

Hrozby

• devastace zeleně návštěvníky

• zhoršení státních pozemních komunikací

• zhoršení životního prostření

• nedostatek finančních prostředků na opravu místních komunikací

• zhoršení kvality služeb spojené s internetem

• negativní postoj místního obyvatelstva

• negativní postoj ze strany lidských zdrojů

• půdní eroze

• zhoršení kvality turistických stezek (cyklostezek, hipostezek)

4.3 SWOT analýza základní turistické infrastruktury

Silné stránky

• dostatek ubytovacích a restauračních zařízení

39

• kvalita poskytovaných služeb

• ceny za poskytované služby

Slabé stránky

• malá nabídka doprovodných služeb v ubytovacích zařízeních

• absence kulturních zařízení

• absence sportovních zařízení

• chybí podmínky (dostatečné prostory, technické zázemí, zkušenosti) pro

kongresovou turistiku

Příležitosti

• zájem o doprovodné služby spojené s pobytem v ubytovacích zařízeních

• zaměření na regionální gastronomii

• zájem o sportovní vyžití

• celosvětový trend kongresové turistiky

Hrozby

• zhoršení kvality poskytovaných služeb od poskytovatelů cestovního ruchu

• snížení návštěvnosti dané destinace

• snížení zájmu turistů o sportovní vyžití, kongresovou turistiku

• silná konkurence

4.4 SWOT analýza z pohledu cestovního ruchu

Silné stránky

• geografická poloha destinace

• kulturní, přírodní a historický potenciál

• infrastruktura (základní, turistická dopravní a služby)

• silná pozice poznávací turistiky

• zahraniční návštěvnost

Slabé stránky

• technický stav infrastruktury

40

• výrazná sezónnost - nedostatečná nabídka produktů mimo letní sezónu

• technický stav některých památek a budov

• nedostatek finančních prostředků veřejné správy k rozvoji cestovního ruchu

• nedostatečná propagace destinace ze strany veřejné správy – absence tištěných

propagačních materiálů, zastaralé, neaktualizované internetové stránky

• nevyhovující turistická dopravní infrastruktura

• i díky geografické poloze destinace malá návštěvnost zahraničních turistů

Příležitosti

• koncepce politiky cestovního ruchu 2007 – 2013 pro rozvoj cestovního ruchu

(podpora je směřována do soukromého sektoru a do veřejného sektoru), využití

evropských fondů na rozvoj cestovního ruchu

• vstřícnost veřejné správy ke spolupráci s místními podnikateli, obyvateli a

občanskými sdruženími

• navštěvování destinace i mimo sezónu

• zvýšení počtu návštěvníků

• zájem o rekreaci u vody

• zájem o vinařskou turistiku

• rozvoj cestovního ruchu v oblastech venkovské turistiky, agroturistiky,

gastroturistiky

• zájem o sportovní vyžití

• zájem o služby spojené s cykloturistikou, hipoturistikou, vinařskou turistikou

Hrozby

• úbytek počtu domácích a zahraničních návštěvníků

• zlevněná nabídka pobytů ve vzdálenějších turisticky zajímavých destinacích

• zhoršení stavu infrastruktury

• znekvalitnění služeb související s ubytováním a stravováním

• negativní přístup místního obyvatelstva k rozvoji cestovního ruchu

• nabídka konkurenčních lokalit jak u nás tak v zahraničí

41

5. Marketingové strategie

Veřejná správa obce Havraníky by se měla zaměřit na níže uvedené návrhy strategií, které

podpoří rozvoj cestovního ruchu v řešené turistické destinaci.

Spolupráce subjektů podílejících se na cestovním ruchu

Veřejná správa by se měla zaměřit na spolupráci s jednotlivými subjekty podílejícími se

přímo i nepřímo na cestovním ruchu. Tato spolupráce může dopomoci ke snížení nákladů z

obecního rozpočtu na realizaci propagace destinace, tvorbu nových produktů, zkvalitnění

poskytovaných služeb, výzkum trhu a získání nových pohledů pro určení primárních cílů

při rozvoji cestovního ruchu v destinaci.

Podpora podnikatelských subjektů orientovaných na vinařskou turistiku

Z marketingových šetření vyplývá, že vinařská turistika je jedním z motivačních prvků pro

návštěvu destinace, proto by se veřejná správa obce Havraníky měla zaměřit na podporu

podnikatelských subjektů orientovaných na vinařskou turistiku. Pomocí dostupných

nástrojů může motivovat tyto subjekty k rozšíření nabídky v oblasti vinařské turistiky, k

přípravě nových produktů a zkvalitnění poskytovaných služeb.

Podpora podnikatelských subjektů orientovaných na venkovskou turistiku

Z marketingového šetření vyplývá, že velice málo návštěvníků se vydává do destinace za

venkovskou turistikou. Toto je dáno téměř žádnou nabídkou služeb spojených s tímto

druhem turistiky v destinaci, i přestože je kladen důraz na zachování harmonického obrazu

sídel a tradičních lidových staveb. Veřejná správa by se měla zaměřit na podporu

podnikatelů realizující produkty spojené s venkovskou turistikou.

6. Spolupráce subjektů v destinaci

Ve své práci jsem se rozhodl rozvést strategii zaměřenou na spolupráci jednotlivých

subjektů účastnících se přímo i nepřímo cestovního ruchu. Spolupráce by měla fungovat na

principu 3P, tedy spolupráce veřejné správy s podnikatelskými subjekty účastnící se

cestovního ruchu a s právními subjekty.

42

Koncepce politiky cestovního ruchu 2007 – 2013 pro rozvoj cestovního ruchu se zaměřuje

na podporu organizací cestovního ruchu, proto by vhodnou metodou spolupráce

jednotlivých subjektů v destinaci bylo založení této organizace.

6.1 Realizační plán strategie

Jednotlivé kroky pro realizaci strategie:

• volba vhodných partnerů pro spolupráci

• předložení návrhu strategie vhodným subjektům

• zvolení vhodné právní formy

• založení OCR

• definování vize a poslání

• stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů

• zvolení vhodné strategie

• segmentace trhu

• příprava produktů

6.2 Volba vhodných partnerů ke spolupráci

Jako zakladatele zájmového sdružení navrhuji obec Havraníky, jako zástupce veřejné

správy, restaurační a ubytovací zařízení v destinaci Drei Kronen, HAM HAM, camp Suchý

a Koňský ráj. Dále by se na založení měli podílet NP Podyjí, Havránek K+K, Autoservis

Brostík a občanská sdružení Zoufalé manželky o.s. a Inter Winter Havraníky.

6.3 Představení strategie

Pro realizaci dané strategie byl učiněn první krok. Proběhla prezentace, jejímž hlavním

cílem bylo seznámení subjektů s možnostmi rozvoje cestovního ruchu založené na

vzájemné spolupráci. Náplní prezentace bylo seznámení subjektů s pojmem organizace

cestovního ruchu a s jejími funkcemi, s právními formami a možnostmi financování,

nastínění výhod a nevýhod plynoucích ze vzájemné spolupráce.

Avšak tato prezentace nepřesvědčila hlavní poskytovatele služeb v destinaci a z diskuze

vyplynulo, že hlavní překážkou úspěšné realizace strategie jsou špatné mezilidské vztahy

43

mezi některými podnikateli. Možnost, jak vyřešit vzniklý problém špatné mezilidské

vztahy, je v přesvědčení jednotlivých subjektů o tom, že „bussinnes není o citech, ale o

penězích“.

Veřejná správa by měla nadále nabádat jednotlivé subjekty ke vzájemné spolupráci

vhodnými motivačními prostředky (např. poskytnutí bezplatného pronájmu prostor pro

OCR) a po odstranění hlavního problému bránícího úspěšné realizaci strategie pokračovat

dle navrženého realizačního plánu.

6.4 Právní forma a založení OCR

Za nejvhodnější právní formu OCR považuji zájmové sdružení právnických osob, které

mohou založit jen právnické osoby a to minimálně dvě. Sdružení je zakládáno podle § 20f

a následného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů.

Předmětem činnosti organizace by měla být tvorba strategie rozvoje cestovního ruchu na

území, kde působí, společný přístup při získávání finančních prostředků na rozvoj

cestovního ruchu v oblasti, vytvoření a udržování image daného území, plánování a

realizace investičních záměrů, ochrana životního prostředí, sociální a kulturní rozvoj na

území.

6.5 Stanovení vize, poslání a cílů

Pro destinaci je důležité definovat vizi, která by určovala směr, jakým se rozvoj destinace

má ubírat. Vize musí být definována za spolupráce všech subjektů destinace. V této

podkapitole navrhuji vizi, poslání destinace a cíle destinace, a jejich naplňování by mělo

být hlídáno zájmovým sdružením právnických osob.

Definování vize

„Tichá a malebná lokalita vinohradů, tradiční venkovské architektury a chráněných

přírodních krás, kde si můžete užít aktivního odpočinku a zažít nečekané. To jsou

Havraníky.“

44

Definice poslání

Hlavními lákadly řešeného území jsou přírodní krásy a stav životního prostředí v dané

lokalitě. Důraz by měl být kladen na poznávací turistika, cykloturistika a pěší turistiky. Je

důležité, aby se organizace cestovního ruchu starala o rozvoj cestovního ruchu s ohledem

na uchování přírodní i kulturně-historické složky lokality, kontrolu kvality dosavadních

produktů cestovního ruchu v řešeném území, přípravu nových produktů a propagaci

nabídky dané lokality.

Cíle

Dlouhodobé i krátkodobé cíle by měly být zvoleny s ohledem na potřeby obce a

soukromých subjektů podílejících se na cestovním ruchu. Při volbě cílů je nutné zohlednit i

způsoby financování použité k naplnění cílů a jednotlivé účasti zainteresovaných osob.

Dlouhodobé cíle:

• rozvoj cestovního ruchu na daném území s ohledem na životní prostředí

• udržování image, spokojenosti návštěvníků

• rozšíření působnosti sdružení

Pro možnost dosažení dlouhodobých cílů je nutné zajistit jisté předpoklady, které

organizace dosáhne splněním krátkodobých cílů:

• vytvoření image území – v horizontu 2 let vytvořit image v souladu s vizí a

posláním destinace, jenž by rozšířila znalost a vnímání veřejnosti o destinaci

• marketingové výzkumy – v horizontu 2 let, provést výzkumy o návštěvnosti

destinace, výzkum spokojenosti návštěvníků se službami v destinaci

• zvýšení návštěvnosti v lokalitě – během 2 let zvýšit návštěvnost destinace

domácími i zahraničními navštěvníky

• rozšíření nabídky doprovodných služeb – do 2 let rozšířit stávájící nabídku

doprovodných služeb (např. více parkovacích stojanů na kola u turistických

atraktivit, více odpadkových košů)

• vytvoření nebo podpora nových produktů v destinaci – během 2 let uvést na trh

nový produkt, který by oslovil cílové segmenty, a jeho následnou propagaci a

provést průzkum spokojenosti návštěvníků s produktem

45

6.6 Segmentace trhu

Segmentaci trhu by měla být na základě kombinace segmentace geografické, demografické a

účelem cesty. V návaznosti na profil typického návštěvníka (viz kapitola 3.2.4 profil návštěvníka )

lze určit tyto hlavní cílové skupiny návštěvníků:

• návštěvník 25 – 49 let z tuzemska nebo zahraničí jehož hlavní prioritou je

poznávací turistika

• návštěvník 25 – 49 let z tuzemska nebo zahraničí, který navštíví destinaci kvůli

poznávací turistice a aktivní relaxaci

• návštěvník do 25 let z tuzemska nebo zahraničí vydávající se do destinaci kvůli

aktivnímu odpočinku a zábavě

• návštěvník nad 60 let z tuzemska nebo zahraničí, jehož motivem pro navštívení

destinace je poznávací turistika a relaxace v přírodě

6.7 Strategie a marketingový mix

Zájmové sdružení právnických osob by měla rozvíjet stejné strategie jako veřejná správa.

Z pohledu všech zainteresovaných subjektů by se v prvé řadě měla zaměřit na zvýšení

přílivu návštěvníků do centra nabídky služeb, zkvalitňování poskytovaných služeb a

rozšíření stávajících produktů CR. K tomuto účelu je určen následující produkt.

6.7.1 Produkt „Turistická stezka s rozhlednou“

Cílem produktu je zvýšení počtu návštěvníků v centrální části a k zvýšení počtu

návštěvníku využívající služeb nabízených v cestovním ruchu. Produkt je zaměřen na

turisty, kteří aktivně tráví svůj čas a přijíždějí za poznávací turistikou, cykloturistikou a

pěší turistikou.

Popis produktu

Turistické stezce je zahrnuta cyklistická stezka – tato stezka je určena jak fyzicky zdatným

cyklistům, tak jí mohou využívat i rodiny s dětmi nebo aktivní senioři, a pěší turistická

stezka – která je určena celé škále návštěvníků, jenž přijeli za poznávací turistikou a

46

aktivně tráví svůj volný čas. Produkt bude využíván v čase sezóny (jarních, letních

měsících i podzimní dle počasí)

Tato stezka umožňuje navštívení přírodních a kulturních krás vymezené destinace (tedy

památky, CHKO Havranické skalky), vede přes oblast, kde jsou situovány havranické

vinné sklepy (např. památkově chráněná barokní lisovna). Na turistické stezce se nachází

rozhledna, jejíž hlavní výhodou je krásný výhled po okolí, možnost zakoupení suvenýrů a

informační servis. Trasu vyznačuje Obr. 3 Turistická stezka s rozhlednou.

Obr. 3 : Turistická stezka s rozhlednou

Zdroj: práce autora

Popis obr. 3

fialové trasy – již existující cyklostezky

zelená trasa – produkt „Turistická stezka s rozhlednou“

Hlavními motivačními prvky k využití této turistické stezky návštěvníky jsou krásný

výhled po okolí z rozhledny, primární a sekundární nabídka destinace, fyzická nenáročnost

a možnost kombinace produktu s ostatními turistickými stezkami.

47

Doprovodné služby Turistická stezka s rozhlednou

Důležitými faktory podle kterých hodnotí návštěvníci danou destinaci jsou: kvalita

poskytovaných služeb, lidské zdroje – přístup personálu využívaných zařízení (camp,

restaurace aj.), přátelskost a čistota prostředí. Proto je důležité udržovat kvalitu

doprovodných služeb.

Doprovodné služby produktu „Turistická stezka s rozhlednou“:

• servis jízdních kol

• parkovací plochy u atraktivit

• ubytovací služby

• restaurační služby

• nabídka vinařských produktů (ochutnávka vína, prozkoumání podzemí)

• informační servis

Cena produktu

Cenu produktu tvoří ceny turistické služby obsažené v produktu (ceny v restauračních

zařízeních, v ubytovacích zařízeních), které by měly odpovídat kvalitě poskytovaných

služeb. Ceny turistických služeb můžeme ovlivnit poskytováním slev na doprovodné

služby obsažených v produktu.

Propagace

Na propagaci produktu „Turistická stezka s rozhlednou“ se podílejí všechny

zainteresovány organizace.

Z analýzy poptávky je patrné, že nejvíce informací o destinaci jsou získávány z internetu,

proto vhodnou formou propagace jsou webové stránky obce Havraníky, webové stránky

založené organizace cestovního ruchu a jednotlivých zakládajících organizací, internetové

stránky města Znojma, CCRJM, sdružení obcí Daníž a jednotlivých informačních

serverech zabývajících turistickými stezkami (www.turistika.cz, www.jizni-morava.info,

cyklotrasy.cz).

Pro propagaci nabídky celé destinace by bylo vhodné z praktických důvodů, tedy

„možnosti mít vždy po ruce“, zvolit i tištěné materiály. Vhodnými materiály pro propagaci

48

produktu jsou turistické mapy vydávané NP Podyjí, CCRJM. Vhodné jsou i prospekty s

charakteristikou řešené destinaci. Produkt by měl být obsažen v tištěných formách

propagace jednotlivých členů sdružení, obce.

Neméně důležitou formou propagace je reklama. Za vhodné považuji použití tiskové

reklamy v odborných časopisech zabývající se turistikou (Turista, Cykloturistika,

Dovolená), články o tipech na dovolené v některých ze čtených magazínů prodávaných po

celé republice (Překvapení, Chvilka pro tebe), reklama v místních regionálních novinách.

Lidé a kooperace

Vybraný produkt bude probíhat v rámci spolupráce jednotlivých subjektů. Tyto subjekty

představují místní obyvatelé, veřejná správa, poskytovatelé ubytovacích a restauračních

zařízení, poskytovatelé služeb v oblasti vinařství, neziskové organizace působící na

řešeném území nebo organizace zainteresované v oblasti cyklistiky.

Financování produktu

Financování produktu by bylo hrazeno z veřejných zdrojů, jinak řečeno z dotačních

programů nabízených ministerstvem pro místní rozvoj (Program podpory nestátních

neziskových organizací pro rok 2010, projekty na podporu rozvoje venkova) nebo

evropskými fondy pro rozvoj cestovního ruchu (Společným regionálním operačním

programem – SROP). Na financování produktu by se podíleli i členové zájmového

sdružení právnických osob, kteří poskytnou dary, či odvedou příspěvky stanovené

organizací.

Podpora z grantových programů je nejčastěji poskytována formou finančních dotací a výše

této dotace i to, kterým subjektům je určena, závisí na konkrétních podmínkách programu.

49

Závěr

Na základě výše uvedené analýzy zkoumané destinace Havraníky mohu říci, že destinace

Havraniky nabízí návštěvníkům zajímavé atraktivity cestovního ruchu. Tato oblast je

vhodná pro návštěvníky, kteří rádi využívají aktivního odpočinku pěšky, v sedle kola nebo

koně v příjemném a klidném prostředí se zachovalou krajinou a chráněnými přírodními

krásami. V destinace Havraníky se nachází i kulturně historické památky, převážně

sakrální památky a památky spojené s vinařstvím. Oblast se vyznačuje velkou škálou

pověstí a tradiční lidovou architekturou.

Z průzkumů návštěvnosti a rozhovorů s majiteli ubytovacích zařízení jsem určil typické

návštěvníky dané destinace. Nejčastějšími návštěvníky jsou lidé ve věkové skupině 25 – 49

let přijíždějící v doprovodu přátel a rodiny. Větší část návštěvníků přenocuje a z

marketingových průzkumů vyplývá, že doba přenocování v dané destinaci je 3 – 7 nocí.

Hlavními motivačními prvky pro návštěvu destinace je poznávací turistika orientující na

cykloturistiku, pěší turistiku a vinařskou turistiku. Návštěvníci získávají informace o

destinaci převážně z internetu a od známých.

Z analýz vyplývá, že věřejná správa obce Havraníky by měla podpořit podnikání v oblasti

cestovního ruchu a to převážně podnikání v oblasti vinařství a venkovské turistiky a

nabádat jednotlivé subjekty angažované přímo i nepřímo na cestovním ruchu ke

spolupráci, která by vedla ke snížení finančních výdajů z obecního rozpočtu a

zohledňovala jednotlivé pohledy subjektů v destinaci na rozvoj CR.

Za vhodnou metodu rozvoje strategie spolupráce je považováno založení organizace

cestovního ruchu veřejnou správou a právními subjekty, které se v destinaci nachází. V

práci je připraven realizační plán skládající se z jednotlivých kroků a návrhů jejich

provedení: předložení návrhu o možnostech spolupráce subjektům v destinaci, založením

organizace cestovního ruchu, zvolením právní formy, definováním vize a poslání,

stanovením krátkodobých a dlouhodobých cílů, zvolením vhodné strategie a vytvořením

produktu.

Vhodným produktem, který by zohledňoval stanoviska všech zúčastněných subjektů, je

vytvoření turistické stezky s rozhlednou, která by zvýšila počet návštěvníků v centrální

části a zvýšil počet návštěvníků využívající služeb nabízených v cestovním ruchu.

50

Pro realizaci strategie již byly učiněny první kroky a objeveny první překážky bránící

úspěšné realizaci. Hlavním problémem jsou špatné mezilidské vztahy mezi jednotlivými

subjekty. Doporučuji jejich odstranění a následné pokračování v realizaci dané strategie dle

realizačního plánu.

51

Seznam použité literatury: FORET, M., FORETOVÁ, V.: Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu, Znojmo: SVSE Znojmo s.r.o, 2008. 120 s., ISBN 80-903914-3-7 HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3

HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Marketing Tourism Hospitality and Leisure in Europe, Oxfort: Alden Press, 1997. 33 s., ISBN 1-86152-303-3 JAKUBÍKOVÁ, D.: Příspěvek pro Mezinárodní konferenci – Region. Služby. Cestovní ruch, online, Filosofická fakulta Ostravské univerzity. Ostrava 2001, URL <www.mmr.cz>

KIRAĽOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. s 173. ISBN 80-86119-56-4 KOTLER, P.: Marketing od A do Z, Praha: Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261-082-1 NEJEDL, K.: Úvod do problematiky destinačního managementu – 2. díl. Časopis C.O.T. Business, únor 2007, s. 31 PALATKOVÁ, M.: Prolínání destinací a destinační partnerství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. Skripta vytvořena pro projekt ,,Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu.“ URL<www.mmr.cz > PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. s 448. ISBN 80-239-0152-4 SOLOMON, M.R., MARSHALL, G.W., STUART, E.W.: Marketing očima světových marketing manažerů, Brno: Computer Press, 2006. 565 s. ISBN 80-251-1273-X VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb efektivně a moderně, Praha: Grada., 2008. vyd. 1. 232 s. ISBN 80-247-2721-9

Internetové zdroje

CCRJM, Průzkum návštěvnosti Jižní Moravy 2008, [online] URL<hhttp://www.ccrjm.cz/statistiky/clanek-283> Havraníky [online]. Dostupný na z: <www.havraniky.cz> Jihomoravský kraj [online]. Dostupný na z: <www.kr-jihomoravsky.cz> Sdružení obcí Daníž [online]. Dostupný na z:<www.daniz.cz> Znojmo [online]. Dostupný na z:<www.znojmocity.cz>

52

Vinařské stezky [online]. Dostupný z: <www.vinarske.stezky.cz> Centrála cestovního ruchu Jižní Morava [online]. Dostupný z: <www.ccrjm.cz> Ministerstvo vnitra [online]. Dostupný z:<portal.gov.cz>

Ostatní použité zdroje

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR, Chráněné území ČR, Brněnsko,

Znojmo a Podyjí 88 s.

ZNAK OBCE HAVRANÍKY, 2009, obec Havraníky

Seznam obrázků

Obr. 1: Turistické oblasti České republiky

Obr. 2: Vymezení turistické oblasti Havraníky

Obr. 3: Turistická stezka s rozhlednou

Seznam příloh

Příloha 1: Turistické regiony

Příloha 2: Pověst o uhlířově dceři

Příloha 3: Cyklistické stezky a turistické stezky v Národním parku Podyjí

Příloha 4: Pohlednice obce

Příloha 5: Založení zájmového sdružení

příloha 6: Znak obce Havraníky

Příloha 7: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013

Přílohy

Příloha 1: Turistické regiony

Zdroj: www.czechtourism.cz

Příloha 2: Pověst o uhlířově dceři

Uhlíř Lip se svou půvabnou dcerou Lesanou pálil tu v milířích uhlí. Dcerka odvážela dřevěné uhlí, naložené

v pytlích na oslíku, do blízkých pracháren na Dyji. Po odevzdání uhlí se šla vykoupat do řeky a pak do

blízkého kláštera, kde se u kříže při vchodu do kláštera zbožně pomodlila. Na zpáteční cestě uvila z

natrhaných květin věnce a ozdobila jimi sebe i svého pomocníka. Představená kláštera si ji oblíbila a podělila

ji často ovocem a různými pochoutkami, které však Lesana sama nesnědla, ale rozdala je chudým a

nemocným ve vesnici. Dívka byla pro svou lidumilnost u vesničanů oblíbená, a protože ji lidé obyčejně

vídali bíle oděnou a ozdobenou květy, říkali jí víla Lesana.

Na blízkém hradě žil a hýřil zpustlý rytíř, který se chtěl Lesany za každou cenu zmocnit. Už několikrát

podařilo se jí ubránit se jeho milostným návrhům; věděla, že starý zpustlík je ženatý. A mimo to o Lesanu se

ucházel ne právě hezký, ale pilný selský jinoch Jeník; byl však ziskuchtivý a lstivý. Na Lesaně líbila se mu

jen její krása a skromnost. Jelikož dívka zasnoubila se už nebeskému ženichu, zamítala milostné návrhy

Jeníkovy. A zakrátko zavřela se za ní opravdu brána blízkého kláštera.

Již dva roky žila v tichých zdech klášterních. Tu v prsou zamítnutého milence vzplanula mrzká touha po

penězích a rozhodl se prodati rytíři za třpytný kov svou milenku za pomoci trpaslíka Becko, který byl v

klášteře zahradníkem a klíčníkem. Prozradil totiž Jeníkovi, že Lesana prochází se každodenně v okolí

kláštera a u velkého dubu vždy odpočívá. A jinochu se plán opravdu podařil. Za dusného srpnového dne

připlížil se k odpočívající dívce a bezradnou zanesl na hrad rytíři.

Bezmezná byla pomstychtivost Lesanina otce, když se dověděl, co se stalo s jeho jediným dítětem. V divém

hněvu zabil ziskuchtivého chasníka, pak pospíšil na hrad a sekerou rozpoltil hlavu zhýralého rytíře. Z blízké

prachárny na Dyji přivlekl několik soudků střelného prachu ke hradu a výbuch srovnal sídlo neřesti se zemí.

Ani tím však ještě nebyla ukojena touha uhlířova po pomstě. Zradu zahradníka potrestal tím, že celý klášter

vyhodil do povětří. Snad jen sporé zbytky kamenných zdí a rozptýlených balvanů jsou svědky míst, kde

klášter stával.

Lesaně se podařilo z hradu utéci. Když však spatřila zkázu způsobenou svým otcem, pomátla se na rozumu.

A když jednou oba stáli na skále nad řekou, Lesana svrhla nic netušícího otce do Dyje. Bloudila pak v

nekonečných lesích, jimiž břehy Dyje byly pokryty, plachá, nedůtklivá, vyhýbajíc se všemu lidskému. A lidé

už nikdy nešťastnici nespatřili. Snad zaměnila trudný život pozemský za radostný svět tajemných víl, které za

horkých letních nocí za svitu bílé luny veselí se na kyprých pobřežních lučinách Dyje plavným tancem, jejž

doprovázejí písní mámivou.

Zdroj: www.havraniky.cz

Příloha 3: 2. Průzkum návštěvnosti Jižní Morava 2008

Podle průzkumu návštěvnosti Jižní Moravy převážnou část návštěvníků regionu Jižní Morava tvořili domácí

návštěvníci (80,1 %). Zahraničních návštěvníků zamířilo na jih Moravy 19,9 %, z toho nejvíce ze Slovenska

(26,7 %), Rakouska (16,5 %), Polska (12,4 %), Německa (8,3 %) a Nizozemska (12,2 %). Plných 62 %

návštěvníků pocházelo ze vzdálenosti vice než 100 km od navštívené destinace.

Nejvyšší návštěvnost tvoří věková skupina 36-49 let (29 %) a 25-35 let (29 %). Věková skupina do 25 let se

podílela na návštěvnosti 22 % a věková skupina nad 50 let činila 20 % dotazovaných respondentů. 18,1 %.

Nejvyšší skupinu tvořili návštěvníci se středoškolským vzděláním (56,6 %), 25,3 % tvořili vysokoškolsky

vzdělaní a 18,1 % bylo ze základním vzděláním. 59 % návštěvníků navštívilo turistickou destinaci v

doprovodu partnera, rodiny s dětmi činily 34 % a pouze 7% navštívilo lokalitu osamoceně.

Důležitým výsledkem šetření bylo zjištění, že 62 % respondentů alespoň jednou přenocovalo v navštívené

destinaci. Z toho 37 % turistů přenocovalo jednou nebo dvakrát a 57 % se ubytovalo na tři až sedm nocí.

Způsob ubytování, jenž je charakteristický pro letní sezónu. V hotelových zařízeních se ubytovalo celkem 14

% turistů. Nejvíce využilo ubytování v kempech, které jsou cenově dostupnější, a to 33 % turistů, 26 %

dotazovaných se ubytovalo v penzionech, zbytek dotazovaných využilo jiné možnosti přenocování. Celkem

70 % dotazovaných využilo pro dosažení destinace automobil. Vlakem se do turistické oblasti dopravilo

pouhých 7 % a 7 % využilo cestovních kanceláří a byli dopraveny do určené lokality autobusem.

Nejdůležitější otázkou pro tvorbu produktu cestovního ruchu byla otázka, z jakého důvodu navštívili danou

destinaci. 46 % respondentů se vydalo za krásami přírody, historií a architekturou. 17 % dotazovaných

přijíždí kvůli relaxaci a odpočinku, tedy např. relaxaci v přírodě nebo u vody. 16 % návštěvníků využilo

možnosti turistiky a sportovních areálů.

Ohledně lákavosti atraktivit Jižní Moravy odpovědělo 28,3 % z dotazovaných, dává přednost poznávací

turistice, u 16,1 % převládá orientace na pěší turistiku, 10,8 % na cykloturistiku. Koupání a rekreaci u vody

dává přednost 15,7 % dotazovaných. Za společenským životem a zábavou by se vydalo 9,9 % a 6,6 %

odpovědí bylo pro kulturní akce. Překvapivé je, že za lákavou venkovskou turistikou by se vydalo pouhých

2,3 % respondentů, zbytek se nedokázal rozhodnout nebo se vydalo do daného regionu z jiného důvodu. 74

% respondentů by se znovu navštívilo krásy jihomoravského regionu.

Ohledně tvorby ceny produktů destinace může pomoci otázka, zda je Jižní Morava levným nebo drahým

turistickým regionem. Můžeme říci, že většina shledala Jihomoravský kraj za levný. 39,3 % návštěvníků

uvedlo, že v lokalitě utratí v průměru 200 až 500 Kč na osobu za den. 500 až 1000 Kč utratí v průměru 34 %

respondentů. 14,8 % uvedlo, že jejich náklady na jeden den za jednu osobu se pohybují přes 1000 Kč a u 11,9

% se pohybovali náklady na osobu za den do 200 Kč.

Při analýze poptávky je důležité se zaměřit odkud návštěvníci získávají důležité informace o turisticky

atraktivních místech. 46% respondentů využilo informace z Turistických informačních center, 54 %

nevyužilo této možnosti. Respondenti při výběru odpovědí mohli vybrat i více zdrojů informací. 51 %

dotazovaných získalo informace o regionu z internetu, 45 % se řídilo názorem známých. Informace z

cestovních kanceláří využilo 17 % dotazovaných, 29 % bylo osloveno regionem z propagačních materiálů a

15 % se o lokalitě dozvědělo z médií.

Při hodnocení kvality poskytovaných služeb bylo nejvíce připomínek k cenové úrovni, kdy celkem 34,1 %

uvedlo, že spíše či zcela neodpovídá kvalitě poskytovaných služeb. K čistotě a pořádku zaujalo negativní

postoj 24,6 %, k úrovni personálu mělo výtky 10,3 % dotazovaných. Ke kvalitě gastronomických služeb

mělo výhrady jen 7,6 % návštěvníků. Nejméně negativních odpovědí směřovalo na ubytovací zařízení (4,4

%).

Podobné negativní postoje zaujali k péči o rozvoj cestovního ruchu v regionu. 13,3 % shledává kvalitu

nabídky programů pro volný čas za nedostačující, 9,3 % se negativně vyjádřilo k poskytování informací o

regionu, ke špatné péči o životní prostředí se vyjádřilo 9,2 % a o nedostatečné péči o kulturní a historické

smýšlí 7,6 % respondentů. K péči o bezpečnosti návštěvníků se negativně vyjádřilo 6,9 %. Nejlépe byla

hodnocena přátelskost místních obyvatel k návštěvníků (pouhé 4 % záporných odpovědí).

Zdroj:

Při hodnocení turistické infrastruktury bylo nejméně příznivě hodnocena dopravní infrastruktura (39,7 %) a

dostupnost regionu hromadnou dopravou (15 %), dále pak příležitosti pro zábavu a společenské vyžití (14,6

%). Pro nedostačující vybavenost sportovní infrastrukturou se vyjádřilo 13,5 % a nedostačující nákupní

možnosti uvedlo 13,1 % dotazovaných. Dobře byla hodnocena rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit (jen

6 % negativních odpovědí).

Zdroj:www.ccrjm.cz

Příloha 3: Cyklistické stezky a turistické stezky v Národním parku Podyjí

Zdroj: propagační leták Narodní park Podyjí

Příloha 4: Pohlednice obce

Příloha 5: Založení zájmového sdružení

Sdružení je možno založit dvojím způsobem. Uzavřením písemné zakladatelské smlouvy, kde je nutné

schválit stanovy, určit statutární orgán(y) a vše stvrdit podpisy zakladatelů, které musí být úředně ověřeny

nebo založení sdružení na ustanovující členské schůzi, kde je důležité, aby na členské schůzi byli přítomny

všechny osoby zakládající sdružení. Je nutné sepsat zápis z členské schůze obsahující seznam zakládajících

členů s uvedením jejich názvů, sídla, IČ, podpis členů – zakladatelů, musí být vytvořeny stanovy sdružení a

musí být určen statutární orgán.

Registraci sdružení provádí ve správním řízení Krajské úřady. Musí být podán návrh na zápis do registru

zmocněnou osobou. K tomuto návrhu je nutné předložit zakladatelskou smlouvu nebo zápis z ustanovující

členské schůze, doklady potvrzující právní subjektivitu zakladatelů a oprávnění fyzických osob za ně jednat,

stanovy sdružení, určení konkrétních fyzických osob jednat jménem sdružení s uvedením jejich data narození

a adresy trvalého pobytu, nutný je souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla sdružení (výpis vlastnictví

katastru nemovitostí, nájemní smlouva). Tato společnost podléhá zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví,

vyhlášce MFČR č. 504/2002 Sb. V platném znění a českým účetním standardům č. 401 – 414 pro účetní

jednotky, u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání. Sdružení právnických osob má vlastní

právní subjektivitu.

Zdroj: portal.gov.cz

příloha 6: Znak obce Havraníky

Zdroj: Interní materiály: Znak obce Havraníky

Příloha 7: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013

Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu

· Opatření 1: Tvorba nosných národních a nadnárodních produktů cestovního ruchu

· Opatření 2: Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu

Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu

· Opatření 1: Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné

infrastruktury cestovního ruchu

· Opatření 2: Rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních

lokalit využívaných pro cestovní ruch s důrazem na jejich sekundární využití

· Opatření 3: Zkvalitňování služeb cestovního ruchu

· Opatření 4: Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu

Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů

· Opatření 1: Marketing (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a

regionální úrovni

· Opatření 2: Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu

· Opatření 3: Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním

ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu

Priorita 4: Vytvá ření organizační struktury cestovního ruchu

· Opatření 1: Zakládání a činnost organizací cestovního ruchu na regionální a

oblastní úrovni

· Opatření 2: Činnost turistických informačních center

· Opatření 3: Spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými

organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu

· Opatření 4: Krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů

v oblasti cestovního ruchu v ČR

Zdroj: www.mmr.cz