UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI

FAKULTA ZDRAVOTNICKYacuteCH VĚD

Uacutestav ošetřovatelstviacute

Barbora Laniacutekovaacute DiS

Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči

Bakalaacuteřskaacute praacutece

Vedouciacute praacutece Mgr Lenka Mazalovaacute

Olomouc 2011

2

ANOTACE BAKALAacuteŘSKEacute PRAacuteCE

Naacutezev praacutece Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči

Naacutezev praacutece v AJ Diagnostic process in nursing care

Datum zadaacuteniacute 2011-01-10

Datum odevzdaacuteniacute 2011-04-30

Vysokaacute škola fakulta uacutestav Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Fakulta zdravotnickyacutech věd

Uacutestav ošetřovatelstviacute

Autor praacutece Barbora Laniacutekovaacute DiS

Vedouciacute praacutece Mgr Lenka Mazalovaacute

Oponent praacutece

Abstrakt v ČJ

Bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči

Praacutece se specifikuje na ošetřovatelskou diagnoacutezu Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně podle NANDA International Praacutece se věnovala teacuteto vyacutezkumneacute otaacutezce

bdquoKtereacute nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute

všeobecneacute sestry při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 ve Fakultniacute nemocnici

Olomoucldquo Ciacutelem praacutece bylo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Druhyacutem

ciacutelem praacutece bylo ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc K vyacutezkumneacutemu šetřeniacute byla pouţita metoda dotazniacuteku

Abstrakt v AJ

The theme of the bacheloracutes thesis is The diagnostic process in nursing care The thesis

is focused on the nursing diagnosis called Bathinghygiene self care deficit according

to the NANDA International The thesis analyzes the question bdquoWhich most frequent

3

determinant characters and related factors are used by registered nurses for

determination of a nursing diagnosis in the system NANDA International

bathinghygiene self care deficit 00108 in University Hospital in Olomoucldquo The main

aim of the thesis was to identify the most frequently determinant characters and related

factors of this nursing diagnosis determined by registered nurses The second aim was

to verify the efficiency of the nursing diagnosis bathinghygiene self care deficit in

care about patients in the nursing department of University Hospital in Olomouc The

method of questionnaire was applied to the research investigation

Kliacutečovaacute slova v ČJ ošetřovatelskyacute proces diagnostickyacute proces diagnostickyacute

algoritmus validizace taxonomie ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně

Kliacutečovaacute slova v AJ nursing process diagnostic process diagnostic algorithm

validation taxonomy nursing diagnosis bathinhhygiene self care deficit

Rozsah 59s 8s přiacutel

4

Prohlašuji ţe jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a pouţila jen

uvedeneacute bibliografickeacute a elektronickeacute zdroje

Olomouc 30 dubna 2011

-------------------------------

podpis

5

Děkuji Mgr Lence Mazaloveacute za odborneacute vedeniacute bakalaacuteřskeacute praacutece a za cenneacute

rady ktereacute mi při zpracovaacuteniacute poskytla

6

Obsah

UacuteVOD 7

1 TEORETICKAacute ČAacuteST 8

11 Ošetřovatelskyacute proces 8

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu 10

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu 12

12 NANDA 13

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez 13

131 Taxonomie I 13

132 Taxonomie II 15

133 Struktura Taxonomie II 16

14 Diagnostickyacute proces 16

141 Diagnostickyacute algoritmus 18

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez 21

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 27

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST 28

21 Ciacutele praacutece 28

22 Metodika praacutece 28

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 28

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka 28

223 Charakteristika respondentů 29

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 29

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza 29

DISKUSE 40

ZAacuteVĚR 44

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE 46

SEZNAM ZKRATEK 48

SEZNAM TABULEK 49

SEZNAM GRAFŮ 50

SEZNAM PŘIacuteLOH 51

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

2

ANOTACE BAKALAacuteŘSKEacute PRAacuteCE

Naacutezev praacutece Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči

Naacutezev praacutece v AJ Diagnostic process in nursing care

Datum zadaacuteniacute 2011-01-10

Datum odevzdaacuteniacute 2011-04-30

Vysokaacute škola fakulta uacutestav Univerzita Palackeacuteho v Olomouci

Fakulta zdravotnickyacutech věd

Uacutestav ošetřovatelstviacute

Autor praacutece Barbora Laniacutekovaacute DiS

Vedouciacute praacutece Mgr Lenka Mazalovaacute

Oponent praacutece

Abstrakt v ČJ

Bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči

Praacutece se specifikuje na ošetřovatelskou diagnoacutezu Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně podle NANDA International Praacutece se věnovala teacuteto vyacutezkumneacute otaacutezce

bdquoKtereacute nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute

všeobecneacute sestry při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 ve Fakultniacute nemocnici

Olomoucldquo Ciacutelem praacutece bylo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Druhyacutem

ciacutelem praacutece bylo ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc K vyacutezkumneacutemu šetřeniacute byla pouţita metoda dotazniacuteku

Abstrakt v AJ

The theme of the bacheloracutes thesis is The diagnostic process in nursing care The thesis

is focused on the nursing diagnosis called Bathinghygiene self care deficit according

to the NANDA International The thesis analyzes the question bdquoWhich most frequent

3

determinant characters and related factors are used by registered nurses for

determination of a nursing diagnosis in the system NANDA International

bathinghygiene self care deficit 00108 in University Hospital in Olomoucldquo The main

aim of the thesis was to identify the most frequently determinant characters and related

factors of this nursing diagnosis determined by registered nurses The second aim was

to verify the efficiency of the nursing diagnosis bathinghygiene self care deficit in

care about patients in the nursing department of University Hospital in Olomouc The

method of questionnaire was applied to the research investigation

Kliacutečovaacute slova v ČJ ošetřovatelskyacute proces diagnostickyacute proces diagnostickyacute

algoritmus validizace taxonomie ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně

Kliacutečovaacute slova v AJ nursing process diagnostic process diagnostic algorithm

validation taxonomy nursing diagnosis bathinhhygiene self care deficit

Rozsah 59s 8s přiacutel

4

Prohlašuji ţe jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a pouţila jen

uvedeneacute bibliografickeacute a elektronickeacute zdroje

Olomouc 30 dubna 2011

-------------------------------

podpis

5

Děkuji Mgr Lence Mazaloveacute za odborneacute vedeniacute bakalaacuteřskeacute praacutece a za cenneacute

rady ktereacute mi při zpracovaacuteniacute poskytla

6

Obsah

UacuteVOD 7

1 TEORETICKAacute ČAacuteST 8

11 Ošetřovatelskyacute proces 8

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu 10

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu 12

12 NANDA 13

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez 13

131 Taxonomie I 13

132 Taxonomie II 15

133 Struktura Taxonomie II 16

14 Diagnostickyacute proces 16

141 Diagnostickyacute algoritmus 18

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez 21

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 27

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST 28

21 Ciacutele praacutece 28

22 Metodika praacutece 28

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 28

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka 28

223 Charakteristika respondentů 29

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 29

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza 29

DISKUSE 40

ZAacuteVĚR 44

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE 46

SEZNAM ZKRATEK 48

SEZNAM TABULEK 49

SEZNAM GRAFŮ 50

SEZNAM PŘIacuteLOH 51

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

3

determinant characters and related factors are used by registered nurses for

determination of a nursing diagnosis in the system NANDA International

bathinghygiene self care deficit 00108 in University Hospital in Olomoucldquo The main

aim of the thesis was to identify the most frequently determinant characters and related

factors of this nursing diagnosis determined by registered nurses The second aim was

to verify the efficiency of the nursing diagnosis bathinghygiene self care deficit in

care about patients in the nursing department of University Hospital in Olomouc The

method of questionnaire was applied to the research investigation

Kliacutečovaacute slova v ČJ ošetřovatelskyacute proces diagnostickyacute proces diagnostickyacute

algoritmus validizace taxonomie ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně

Kliacutečovaacute slova v AJ nursing process diagnostic process diagnostic algorithm

validation taxonomy nursing diagnosis bathinhhygiene self care deficit

Rozsah 59s 8s přiacutel

4

Prohlašuji ţe jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a pouţila jen

uvedeneacute bibliografickeacute a elektronickeacute zdroje

Olomouc 30 dubna 2011

-------------------------------

podpis

5

Děkuji Mgr Lence Mazaloveacute za odborneacute vedeniacute bakalaacuteřskeacute praacutece a za cenneacute

rady ktereacute mi při zpracovaacuteniacute poskytla

6

Obsah

UacuteVOD 7

1 TEORETICKAacute ČAacuteST 8

11 Ošetřovatelskyacute proces 8

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu 10

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu 12

12 NANDA 13

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez 13

131 Taxonomie I 13

132 Taxonomie II 15

133 Struktura Taxonomie II 16

14 Diagnostickyacute proces 16

141 Diagnostickyacute algoritmus 18

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez 21

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 27

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST 28

21 Ciacutele praacutece 28

22 Metodika praacutece 28

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 28

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka 28

223 Charakteristika respondentů 29

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 29

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza 29

DISKUSE 40

ZAacuteVĚR 44

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE 46

SEZNAM ZKRATEK 48

SEZNAM TABULEK 49

SEZNAM GRAFŮ 50

SEZNAM PŘIacuteLOH 51

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

4

Prohlašuji ţe jsem bakalaacuteřskou praacuteci vypracovala samostatně a pouţila jen

uvedeneacute bibliografickeacute a elektronickeacute zdroje

Olomouc 30 dubna 2011

-------------------------------

podpis

5

Děkuji Mgr Lence Mazaloveacute za odborneacute vedeniacute bakalaacuteřskeacute praacutece a za cenneacute

rady ktereacute mi při zpracovaacuteniacute poskytla

6

Obsah

UacuteVOD 7

1 TEORETICKAacute ČAacuteST 8

11 Ošetřovatelskyacute proces 8

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu 10

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu 12

12 NANDA 13

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez 13

131 Taxonomie I 13

132 Taxonomie II 15

133 Struktura Taxonomie II 16

14 Diagnostickyacute proces 16

141 Diagnostickyacute algoritmus 18

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez 21

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 27

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST 28

21 Ciacutele praacutece 28

22 Metodika praacutece 28

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 28

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka 28

223 Charakteristika respondentů 29

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 29

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza 29

DISKUSE 40

ZAacuteVĚR 44

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE 46

SEZNAM ZKRATEK 48

SEZNAM TABULEK 49

SEZNAM GRAFŮ 50

SEZNAM PŘIacuteLOH 51

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

5

Děkuji Mgr Lence Mazaloveacute za odborneacute vedeniacute bakalaacuteřskeacute praacutece a za cenneacute

rady ktereacute mi při zpracovaacuteniacute poskytla

6

Obsah

UacuteVOD 7

1 TEORETICKAacute ČAacuteST 8

11 Ošetřovatelskyacute proces 8

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu 10

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu 12

12 NANDA 13

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez 13

131 Taxonomie I 13

132 Taxonomie II 15

133 Struktura Taxonomie II 16

14 Diagnostickyacute proces 16

141 Diagnostickyacute algoritmus 18

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez 21

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 27

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST 28

21 Ciacutele praacutece 28

22 Metodika praacutece 28

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 28

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka 28

223 Charakteristika respondentů 29

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 29

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza 29

DISKUSE 40

ZAacuteVĚR 44

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE 46

SEZNAM ZKRATEK 48

SEZNAM TABULEK 49

SEZNAM GRAFŮ 50

SEZNAM PŘIacuteLOH 51

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

6

Obsah

UacuteVOD 7

1 TEORETICKAacute ČAacuteST 8

11 Ošetřovatelskyacute proces 8

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu 10

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu 12

12 NANDA 13

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez 13

131 Taxonomie I 13

132 Taxonomie II 15

133 Struktura Taxonomie II 16

14 Diagnostickyacute proces 16

141 Diagnostickyacute algoritmus 18

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez 21

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 27

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST 28

21 Ciacutele praacutece 28

22 Metodika praacutece 28

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 28

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka 28

223 Charakteristika respondentů 29

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute 29

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza 29

DISKUSE 40

ZAacuteVĚR 44

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE 46

SEZNAM ZKRATEK 48

SEZNAM TABULEK 49

SEZNAM GRAFŮ 50

SEZNAM PŘIacuteLOH 51

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

7

UacuteVOD

Diagnostickyacutem procesem v ošetřovatelskeacute peacuteči se snaţiacuteme identifikovat

ošetřovatelskeacute probleacutemy klientů Uacutekolem neniacute určovat nemoc a přebiacuterat tiacutem roli leacutekaře

Diagnostickyacutem procesem se všeobecnaacute registrovanaacute sestra snaţiacute utřiacutedit ziacuteskaneacute

informace o klientovi a tiacutem určit ošetřovatelskyacute probleacutem Ošetřovatelskeacute probleacutemy

klienta se stanovujiacute v ošetřovatelskyacutech diagnoacutezaacutech Ciacutelem diagnostickeacuteho procesu

je samozřejmě formulovaacuteniacute individuaacutelniacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute

Jarošovaacute 2005 s 42) Diagnostickyacute proces patřiacute ke kaţdodenniacute naacuteplni praacutece

všeobecneacute registrovaneacute sestry

Hygienickaacute peacuteče je peacuteče o sebe sama kteraacute je danaacute zvyklostmi kaţdeacuteho

jednotlivce (Kozierovaacute 1995 s 507) Patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute potřeby a vyjadřuje

estetiku kaţdeacuteho jednotlivce Potřeba čistoty podle Maslowovy hierarchie potřeb patřiacute

k fyziologickyacutem potřebaacutem (Trachtovaacute 2008 s 14-15) Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně je NANDA Internationaln diagnostikou charakterizovaacuten jako

standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute

se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat denniacute hygienu (Marečkovaacute

2006 s 121) Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute patřiacute mezi aktuaacutelniacute

diagnoacutezy V taxonomii II se tato diagnoacuteza řadiacute do domeacuteny č 4 s naacutezvem Aktivita

odpočinek a třiacutedy sebepeacuteče

Praktickaacute čaacutest praacutece kteraacute se věnuje vyacutezkumneacutemu šetřeniacute na tuto konkreacutetniacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu probiacutehala ve Fakultniacute nemocnici Olomouc na klinikaacutech

I a III Interniacute kliniky Na těchto klinikaacutech všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl sestavenyacute podle diagnostickeacuteho algoritmu slouţiacuteciacute jako

postup ke stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

8

1 TEORETICKAacute ČAacuteST

11 Ošetřovatelskyacute proces

Ošetřovatelskyacute proces se začal pouţiacutevat v Českeacute republice aţ koncem

osmdesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute V současnosti je mezi profesionaacutely v ošetřovatelstviacute

znaacutemyacute (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 35-36) Stal se takeacute součaacutestiacute kaţdodenniacute praxe

všeobecneacute registrovaneacute sestry Některeacute teoretičky ošetřovatelstviacute se zabyacutevaly teoriiacute

ošetřovatelskeacuteho procesu K jedneacute z představitelek teorie ošetřovatelskeacuteho procesu

patřiacute Ida Jean Orlando Ta ošetřovatelskyacute proces charakterizovala jako systematickou

odbornou profesionaacutelniacute reakci sestry na potřeby klienta (Pavliacutekovaacute 2006 s 91)

Kozierovaacute uvaacutediacute definici ošetřovatelskeacuteho procesu bdquoOšetřovatelskyacute proces

je systematickaacute metoda plaacutenovaacuteniacute a poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacutečeldquo bdquoOšetřovatelskyacute

proces je cyklickyacute děj coţ znamenaacute ţe jeho jednotliveacute sloţky naacutesledujiacute za sebou

v logickeacutem pořadiacuteldquo (Kozierovaacute 1995 s 166)

Ve věstniacuteku Ministerstva zdravotnictviacute Českeacute republiky č 92004 se uvaacutediacute

ţe ošetřovatelskyacute proces je hlavniacute pracovniacute metodou ošetřovatelskeacuteho personaacutelu

Ošetřovatelskyacute proces je metodou poskytovaacuteniacute a řiacutezeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče Ciacutelem

ošetřovatelskeacuteho procesu je prevence odstraněniacute nebo zmiacuterněniacute probleacutemů v oblasti

individuaacutelniacutech potřeb klientůpacientů

Činnost sester v nepřetrţiteacutem provozu organizujeme naacutesledujiacuteciacutemi systeacutemy peacuteče

Systeacutem skupinoveacute peacuteče ndash skupinovaacute sestra během sluţby pečuje o určitou

skupinu pacientů Takeacute odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho procesu a vedeniacute

přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace Při předaacutevaacuteniacute sluţby sestra předaacute kaţdeacuteho

nemocneacuteho osobně skupinoveacute sestře z dalšiacute směny

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

9

Systeacutem primaacuterniacutech sester - primaacuterniacute sestra odpoviacutedaacute za zajištěniacute ošetřovatelskeacuteho

procesu a vedeniacute přiacuteslušneacute zdravotnickeacute dokumentace po celou dobu hospitalizace

u konkreacutetniacuteho pacienta ktereacutemu je přidělena při jeho přijetiacute do nemocnice Pokud neniacute

sestra ve sluţbě předaacute nemocneacuteho sestraacutem naacutesledujiacuteciacute směny ale po naacutevratu zpět do

sluţby přebiacuteraacute nemocneacuteho zpět (Věstniacutek MZČR č 92004 s 5-6)

Vyacutevoj ošetřovatelskeacuteho procesu kteryacute všeobecneacute registrovaneacute sestry pouţiacutevajiacute

v praxi se do dnešniacute podoby rozviacutejel mnoho let

Jako prvniacute pouţila termiacuten ošetřovatelskyacute proces Hallovaacute v roce 1955 Od tohoto

roku ošetřovatelskyacute proces popisovaly sestry teoretičky různyacutem způsobem Napřiacuteklad

v roce 1963 Wiedenbachovaacute vysvětluje ošetřovatelskyacute proces pomociacute třiacute kroků a to

pozorovaacuteniacute poskytnutiacute pomoci a přesvědčeniacute se o vyacutesledku V roce 1967 Zaacutepadniacute

mezistaacutetniacute komise o vyššiacutem vzdělaacutevaacuteniacute (Western Interstate Commission on Higher

Education ndash WICHE) uvaacutediacute pět kroků ošetřovatelskeacuteho procesu a to percepci

komunikaci interpercepci intervenci a vyhodnoceniacute Komisiacute byl ošetřovatelskyacute proces

pojmenovaacuten jako bdquovzaacutejemnyacute vztah mezi pacientem a sestrou v daneacutem prostřediacute

to zahrnuje chovaacuteniacute pacienta a sestry a vyacutesledneacute interakceldquo (WICHE 1967)

Před vznikem ošetřovatelskeacuteho procesu sestry poskytovaly peacuteči na přiacutekaz leacutekaře

Peacuteče byla zaměřena viacutece na specifickeacute chorobneacute stavy neţ na přiacutejemce peacuteče Americkaacute

asociace sester (ANA) v roce 1973 uveřejnila pět součaacutestiacute ošetřovatelskeacuteho procesu

posuzovaacuteniacute diagnostika plaacutenovaacuteniacute realizace a vyhodnoceniacute

S rozvojem ošetřovatelskeacuteho procesu se začal pouţiacutevat termiacuten ošetřovatelskaacute

diagnoacuteza Pojem charakterizuje pacientovy probleacutemy či potřeby (Kozierovaacute 1995

s 155) V Marečkoveacute je definovanaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza jako standardniacute

pojmenovaacuteniacute ošetřovatelskeacuteho probleacutemu Kaţdyacute ošetřovatelskyacute probleacutem se označuje

standardniacutemi naacutezvy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez NANDA International Samozřejmou

součaacutestiacute kaţdeacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je pětimiacutestnyacute mezinaacuterodniacute čiacuteselnyacute koacuted

(Marečkovaacute 2006 s 19 24)

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

10

Aby mohla všeobecnaacute registrovanaacute sestra stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu

musiacute postupovat podle jednotlivyacutech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu

111 Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu

Jednotliveacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu navazujiacute na sebe v logickeacutem pořadiacute

a tudiacuteţ jsou jednotliveacute faacuteze provaacutezaneacute

Pouţitiacute ošetřovatelskeacuteho procesu vyţaduje po sestře aby ovlaacutedala různeacute

schopnosti např interpersonaacutelniacute technickeacute a intelektoveacute K interpersonaacutelniacutem

schopnostem patřiacute komunikace naslouchaacuteniacute vědomosti informace ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajů

a dalšiacutech Mezi intelektoveacute schopnosti ktereacute sestra potřebuje k řešeniacute probleacutemů se

řadiacute kritickeacute myšleniacute a provedeniacute ošetřovatelskyacutech uacutesudků (Kozierovaacute 1995 s 166-

167)

Ošetřovatelskyacute proces maacute 5 faacuteziacute

I Posuzovaacuteniacute

Prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu Zahrnuje sběr individuaacutelniacutech potřeb klienta

rodiny nebo komunity (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 39) Mezi hlavniacute metody sběru

informaciacute patřiacute pozorovaacuteniacute rozhovor a fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute (Kozierovaacute 1995 s 175-

177) Posouzeniacute je vhodneacute provaacutedět podle struktury diagnostickyacutech domeacuten NANDA

taxonomie II Jednotlivyacutech domeacuten maacuteme 13 K jednotlivyacutem domeacutenaacutem jsou přiřazeny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy charakterizujeme

určujiacuteciacutemi znaky a souvisejiacuteciacutemi faktory U rizikovyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

rizikovyacutemi faktory (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 40)

II Ošetřovatelskaacute diagnostika

Ošetřovatelskeacute diagnostice je věnovaacutena podrobněji podkapitola 14 s naacutezvem

Diagnostickyacute proces

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

11

III Plaacutenovaacuteniacute

V ošetřovatelskeacutem procesu ho řadiacuteme ke třetiacutemu kroku Jestliţe jsou stanoveny

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy všeobecnaacute sestra musiacute naplaacutenovat k jejich řešeniacute odpoviacutedajiacuteciacute

ošetřovatelskou peacuteči (Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 45) V teacuteto faacutezi jde o vytyacutečeniacute

ošetřovatelskyacutech intervenciacute s ciacutelem prevence redukce či eliminace probleacutemů pacienta

ktereacute sestra ziacuteskala a ověřila v diagnostickeacute faacutezi Jiţ neplatiacute ţe sestry plaacutenujiacute pro

pacienta ale pacient se musiacute podle moţnosti saacutem aktivně zapojit a podiacutelet

se na ošetřovatelskeacutem procesu Faacuteze plaacutenovaacuteniacute maacute 6 čaacutestiacute vytyacutečeniacute priorit ndash stanoveniacute

preferenčniacuteho pořadiacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez vytyacutečeniacute pacientovyacutech ciacutelů

a vyacuteslednyacutech kriteacuteriiacute plaacutenovaacuteniacute ošetřovatelskyacutech intervenciacute zapsaacuteniacute sesterskyacutech

ordinaciacute ndash specifickeacute zaacutesahy vykonaneacute sestrou na dosaţeniacute vytyacutečenyacutech ciacutelů napsaacuteniacute

plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče konzultovaacuteniacute (Kozierovaacute 1995 s 206-214)

IV Realizace

Faacuteze realizace je zaměřena k dosaţeniacute naplaacutenovanyacutech ciacutelů individuaacutelniacute peacuteče

(Staňkovaacute 1999 s 53) Jde o vykonaacuteniacute nebo zaacutesah uplatněniacute ošetřovatelskyacutech

intervenciacute těch ktereacute jsou zaznamenaneacute v plaacutenu ošetřovatelskeacute peacuteče (Kozierovaacute

1995 s 224)

V Vyhodnoceniacute

Posledniacute faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu kterou všeobecnaacute registrovanaacute sestra

musiacute posoudit je vyhodnoceniacute Vyhodnocuje zda došlo k dosaţeniacute ciacutele klienta a do

jakeacute miacutery byl ciacutel splněn Hodnotiacute zda byl ciacutel splněn čaacutestečně splněn nebo nesplněn

Tuto faacutezi řadiacuteme k vyacuteznamneacutemu kroku ošetřovatelskeacuteho procesu protoţe jejiacute zaacutevěry

určujiacute zda se majiacute ošetřovatelskeacute zaacutesahy ukončit pokračovat revidovat nebo změnit

(Kozierovaacute 1955 s 231)

Ošetřovatelskyacute proces maacute určiteacute vyacutehody jak pro pacienta tak i pro sestru

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

12

112 Vyacutehody ošetřovatelskeacuteho procesu

Vyacutehody pro pacienta

1) Kvalitniacute plaacutenovanaacute peacuteče vedouciacute k poskytnutiacute potřeb jednotlivce rodiny nebo

komunity

2) Soustavnost peacuteče plaacuten peacuteče je dostupnyacute všem osobaacutem ošetřovatelskeacuteho tyacutemu

ktereacute se uacutečastniacute na peacuteči o pacienta

3) Uacutečast pacienta na peacuteči aktivniacute zapojeniacute klienta do peacuteče spolupraacutece

na ošetřovatelskeacutem procesu pro dosaţeniacute ciacutele klienta

Vyacutehody pro sestru

1) Důsledneacute a systematickeacute ošetřovatelskeacute vzdělaacutevaacuteniacute vyţaduje po absolventech

aby uměli a věděli jak pouţiacutet ošetřovatelskyacute proces

2) Uspokojeniacute v praacuteci ndash dobře naplaacutenovanaacute ošetřovatelskaacute peacuteče dodaacute všeobecnyacutem

registrovanyacutem sestraacutem sebevědomiacute ţe dobře naplaacutenovaneacute ošetřovatelskeacute

intervence jsou vyacutesledkem spraacutevneacuteho ohodnoceniacute probleacutemů klienta

3) Odbornyacute růst všeobecneacute registrovaneacute sestry

4) Pokud všeobecnaacute registrovanaacute sestra dodrţuje vykonaacutevaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče

a vedeniacute všech faacuteziacute ošetřovatelskeacuteho procesu tak splňuje zaacutekonneacute povinnosti

vůči pacientovi (Kozierovaacute 1995 s 170-171) Jak jiţ bylo dřiacuteve uvedeno

v podkapitole 11 ošetřovatelskyacute proces patřiacute k hlavniacute pracovniacute metodě

ošetřovatelskeacuteho personaacutelu je uveden ve věstniacuteku č 92004 Ministerstva

zdravotnictviacute Českeacute republiky

V předchaacutezejiacuteciacute podkapitole s naacutezvem Faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu byl uveden

termiacuten NANDA a NANDA taxonomie II V dalšiacute čaacutesti textu naacutesleduje vysvětleniacute teacuteto

problematiky

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

13

12 NANDA

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association byla zaloţena v roce

1982 Prvniacute prezidentkou se stala Marjory Gordonovaacute V roce 2002 NANDA přijiacutemaacute

slovo mezinaacuterodniacute ndash International Asociace NANDA vyvinula podrobnyacute a široce

uplatnitelnyacute diagnostickyacute proces Ktereacutemu je věnovaacutena tato praacutece Systeacutem NANDA

specifikuje diagnoacutezy podle těchto diagnostickyacutech prvků určujiacuteciacutech znaků

souvisejiacuteciacutech faktorů rizikovyacutech faktorů definice diagnoacutez a čiacuteselneacuteho koacutedu

(Marečkovaacute 2006 s 17) V systeacutemu NANDA se jednaacute o pouţitiacute jednotneacute

terminologie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Je vyacutehodou pro vytvořeniacute společneacuteho

odborneacuteho ošetřovatelskeacuteho jazyka a tiacutem usnadněniacute komunikace v ošetřovatelskeacutem

tyacutemu (Staňkovaacute 1999 s 32)

Aby se ošetřovatelštiacute profesionaacuteloveacute leacutepe orientovali v souboru

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez doporučujeme se opřiacutet o strukturu taxonomie II kteraacute byla

revidovanaacute z taxonomie I (Marečkovaacute 2005 s 52)

13 Taxonomie sesterskyacutech diagnoacutez

131 Taxonomie I

Taxonomie I sesterskyacutech diagnoacutez byla přijata v roce 1973 na prvniacute naacuterodniacute

konferenci o klasifikaci sesterskyacutech diagnoacutez Bylo schvaacuteleno 31 diagnostickyacutech

kategoriiacute Diagnoacutezy byly seřazeny dle abecedy Toto abecedniacute zařazeniacute povaţovali

někteřiacute za nevědeckeacute nehirarchickeacute nepřehledneacute a nepraktickeacute Proto v roce 1978

skupina sester teoretiček NANDA navrhla vyuţitiacute bdquodeviacuteti modelů celistveacuteho člověkaldquo

Nanda taxonomie I revidovanaacute

Naacutevrh s deviacuteti modely celistveacuteho člověka přijala NANDA v r 1982 a vznikla

taxonomie I NANDA v roce 1984 přejmenovala bdquomodely celistveacuteho člověkaldquo

na Vzorce lidskyacutech reakciacute (Kozierovaacute 1995 s 200-201)

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

14

Patřily mezi ně tyto vzorce lidskyacutech reakciacute

1) Vyacuteměna ndash vzaacutejemneacute daacutevaacuteniacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute

2) Komunikace

3) Navazovaacuteniacute vztahů

4) Hodnoceniacute ndash stanoveniacute relativniacutech hodnot

5) Volba z různyacutech alternativ

6) Pohyb ndash aktivita

7) Vniacutemaacuteniacute ndash přijiacutemaacuteniacute informaciacute

8) Poznaacutevaacuteniacute ndash způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute

9) Ciacutetěniacute ndash subjektivniacute způsob lidskeacute reakce kteryacute představuje uvědomovaacuteniacute si

novyacutech zpraacutev informaciacute (Mastiliaacutekovaacute 2003 s 106)

V roce 1986 byla zahaacutejena činnost vyacuteboru pro revizi ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

V čele předsednictviacute staacutela Linda Carpenitovaacute Postupovalo se ve shodě se Směrnicemi

k přezkoumaacuteniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ustanovenyacutech taxonomiiacute I Teacutehoţ roku byla

Nanda diagnostickaacute klasifikace zaslaacutena Světoveacute zdravotnickeacute organizaci Jejiacutem uacutečelem

bylo zahrnutiacute do Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute (MKO) Praacutece na rozviacutejeniacute

ošetřovatelskeacute terminologie a diagnostiky nadaacutele pokračovaly

NANDA taxonomie I byla za přispěniacute Phyllis Kritehoveacute v roce 1987

publikovaacutena Nesla naacutezev oranţovaacute kniha (Orange book) a veřejnost si ji takeacute pod

tiacutemto naacutezvem zapamatovala Oficiaacutelniacute Nanda periodikum (Nursing Diagnosis) se

začalo vydaacutevat v roce 1990 V roce 1997 byl naacutezev vyacuteše jmenovaneacuteho periodika

upraven na NursingDiagnosis ndash The ohnal of Nursing Language and Classification

Takeacute teacutehoţ roku se uskutečnilo prvniacute pracovniacute setkaacuteniacute tyacutemu NANDA NIC NOC

Posledniacute zasedaacuteniacute se konalo v březnu 2004 v Chicagu Zahaacutejeniacute spolupraacutece

předznamenalo propojovaacuteniacute vyacutesledků těchto 3 klasifikaciacute Společnyacutem zaacuteměrem NIC

NOC NANDA je přineacutest ošetřovatelskeacute praxi komplexniacute systeacutem klasifikace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez intervenciacute a ciacutelů

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

15

Mnoho sester uvaacutedělo o taxonomii I ţe maacute v praxi niacutezkou miacuteru klinickeacute

vyuţitelnosti podle deviacuteti uvedenyacutech vzorců lidskyacutech reakciacute Proto byl v roce 2000

vyacuteborem pro taxonomii předloţen novyacute systeacutem jehoţ jaacutedrem jsou diagnostickeacute

domeacuteny a zaklaacutedaacute se na Funkčniacutech vzorciacutech zdraviacute podle Gordonoveacute Vznikla tak

vyššiacute verze klasifikace diagnostickyacutech pojmů s naacutezvem Nanda taxonomie II

(Marečkovaacute Jarošovaacute 2005 s 73-78)

132 Taxonomie II

V dubnu 1994 se sešel Vyacutebor pro taxonomii aby mohl zařadit nově podaneacute

diagnoacutezy do revidovaneacute Taxonomie I Vyacutebor měl velkeacute probleacutemy s kategorizaciacute

některyacutech diagnoacutez Proto rozhodl ţe je nutneacute aby vznikla novaacute taxonomickaacute

struktura Prvniacute třiacuteděniacute bylo ukončeno na jedenaacutecteacute konferenci v roce 1994

v Nashville Tennessee (USA) Druheacute kolo třiacuteděniacute a jeho analyacuteza z něj byla

prezentovaacutena na dvanaacutecteacute konferenci v roce 1996 v Pittsburgu Pennsylvania (USA)

Třiacuteděniacute stanovilo vytvořeniacute 21 kategoriiacute toto třiacuteděniacute se pro vyuţitiacute v praxi ukaacutezalo

jako obsaacutehleacute Vyacutebor pro taxonomii Spraacutevniacute radě Nanda rozeslal v roce 1998 čtyři

třiacuteděniacute s vyuţitiacutem 4 odlišnyacutech struktur Za nejviacutece vyhovujiacuteciacute se nakonec ukaacutezala

struktura s vzorcem M Gordonoveacute Se souhlasem M Gordonoveacute upravil Vyacutebor pro

taxonomii jejiacute naacutevrh (Herdman 2010 s 353)

Vytvořenaacute struktura byla představena členům Vyacuteboru pro taxonomii v dubnu

1998 na 13 konferenci v St Louis v Missouri (USA) Na teacuteto konferenci došlo

k roztřiacuteděniacute diagnoacutez podle zvolenyacutech domeacuten Některeacute domeacuteny byly přejmenovaacuteny aby

odraacuteţely obsah diagnoacutez Posleacuteze se v raacutemci struktury vytvořily definice pro všechny

domeacuteny a třiacutedy Nakonec byla definice kaţdeacute diagnoacutezy porovnaacutena s definiciacute třiacutedy

a domeacuteny do ktereacute byla umiacutestěna Konference NANDA NIC NOC kteraacute

se uskutečnila v Chicagu v roce 2002 Na teacuteto konferenci proběhlo zařazeniacute

schvaacutelenyacutech ošetřovatelskyacutech diagnoacutez do Taxonomie II V lednu 2003 v Chicagu

vyacutebor pro taxonomii provedl dalšiacute uacutepravy terminologie Po uskutečněneacute konferenci

v Chicagu v roce 2004 zařadil Vyacutebor pro taxonomii schvaacuteleniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

do přiacuteslušnyacutech kategoriiacute (Herdman 2010 s 353-354)

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

16

133 Struktura Taxonomie II

Taxonomie II se děliacute na 3 uacuterovně ndash domeacuteny třiacutedy ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Maacute 13 domeacuten 47 třiacuted a řadu diagnoacutez

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v raacutemci taxonomie majiacute pěticiferneacute celeacute čiacuteslo Formaacutet

koacutedu umoţňuje růst a vyacutevoj klasifikačniacute struktury a neniacute potřeba měnit koacutedy

při doplňovaacuteniacute novyacutech diagnoacutez uacuteprav a reviziacute Koacutedy ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

se připisujiacute po schvaacuteleniacute Spraacutevniacute radou na doporučeniacute Vyacuteboru pro rozvoj diagnoacutez

(Herdman 2010 s 354)

14 Diagnostickyacute proces

Staňkovaacute (1999 s 25) diagnostickyacute proces definuje jako proces analyacutezy

a synteacutezy ziacuteskanyacutech poznatků při nichţ se uplatňujiacute myšlenkoveacute procesy ndash objektivita

kritickeacute myšleniacute rozhodovaacuteniacute induktivniacute a deduktivniacute usuzovaacuteniacute

Diagnostickyacute proces maacute tyto faacuteze utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute stanoveniacute

probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

priority diagnoacutez

Utřiacuteděniacute a vyhodnoceniacute informaciacute

Neţ zahaacutejiacuteme ošetřovatelskou diagnostiku je vhodneacute zjistit informace nejen

z leacutekařskeacute dokumentace Jako dalšiacute zdroj informaciacute slouţiacute samotnyacute klient od ktereacuteho

ziacuteskaacuteme převaacuteţnou většinu informaciacute ale informace mohou byacutet ziacuteskaacuteny takeacute od

rodiny přaacutetel atd Informace o mediciacutenskeacutem stavu klienta je pro ošetřovatelskou

diagnostiku vyacuteznamnaacute Je třeba připomenout skutečnost ţe onemocněniacute klienta

představuje v ošetřovatelskeacute diagnostice souvisejiacuteciacute ne prvotniacute roli (Marečkovaacute 2006

s 35)

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

17

Ziacuteskaneacute informace všeobecnaacute registrovanaacute sestra vyhodnocuje Postup vyţaduje

od sestry dostatek znalostiacute o somatickyacutech psychologickyacutech a sociaacutelniacutech funkciacutech

člověka

Při provaacuteděniacute prvniacute faacuteze ošetřovatelskeacuteho procesu ziacuteskaacute sestra mnoho informaciacute

ale ne všechny jsou pro jejiacute praacuteci uţitečneacute Sestra musiacute informace utřiacutedit nejleacutepe do

čtyř zaacutekladniacutech skupin

vybrat informace ktereacute povaţuje pro dalšiacute ošetřovaacuteniacute pacienta nezbytneacute

a potřebneacute

určit informace ktereacute jsou prozatiacutem neuacuteplneacute ktereacute musiacute doplnit

předat důleţiteacute informace bez kteryacutech se jiniacute členoveacute zdravotnickeacuteho tyacutemu

neobejdou

zbyleacute informace se kteryacutemi z hlediska ošetřovatelskeacuteho procesu neniacute potřeba

se zabyacutevat (Staňkovaacute 1999 s 26)

Stanoveniacute probleacutemů pacienta a potřeb ošetřovatelskeacute peacuteče

Ziacuteskaneacute informace slouţiacute jako podklad pro stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

(Staňkovaacute 1999 s 27)

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Formulovaacuteniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacute odpoviacutedat ziacuteskanyacutem informaciacutem

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza se specifikuje tiacutem ţe u niacute určiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory popřiacutepadě u potenciaacutelniacute diagnoacutezy rizikoveacute faktory (Mastiliakovaacute 2003

s 126) Po stanoveniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku souvisejiacuteciacuteho faktoru nebo

rizikoveacuteho faktoru přistupujeme k ověřeniacute diagnoacutezy Je nutneacute ověřit zda je klient

v situaci nebo stavu kterou definuje určitaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza a kterou všeobecnaacute

registrovanaacute sestra chce stanovit (Marečkovaacute 2006 s 39)

Definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy podle Nanda z roku 1990

bdquoOšetřovatelskaacute diagnoacuteza je klinickyacute zaacutevěr o reakciacutech jednotlivce rodiny nebo

komunity na aktuaacutelniacute nebo potenciaacutelniacute zdravotniacute probleacutemy nebo ţivotniacute procesldquo

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

18

bdquoOšetřovatelskeacute diagnoacutezy poskytujiacute zaacuteklad pro vyacuteběr ošetřovatelskyacutech zaacutesahů

k dosaţeniacute vyacutesledků za ktereacute odpoviacutedaacute sestraldquo (Mastiliakovaacute 2003 s 124)

Kompetentniacute sestry a porodniacute asistentky jsou povinny u klienta ošetřovatelskeacute

peacuteče potvrdit nebo vyloučit přiacutetomnost ošetřovatelskyacutech diagnoacutez Doporučujeme

postupovat podle diagnostickeacuteho algoritmu kteryacute naacutes dovede k potvrzeniacute nebo naopak

vyloučeniacute přiacutetomnosti ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Marečkovaacute 2006 s 33-34)

141 Diagnostickyacute algoritmus

K určeniacute dysfunkčniacutech potřeb u klienta musiacuteme postupovat podle specifickeacute

metodiky Takovyacute postup nazyacutevaacuteme diagnostickyacutem algoritmem Diagnostickyacute

algoritmus představuje způsob myšleniacute a organizovaacuteniacute informaciacute ktereacute vedou

k diagnostickeacutemu zaacutevěru To rozhoduje o tom jakeacute dysfunkčniacute potřeby se u klienta

v době diagnostiky vyskytujiacute

Diagnostickyacute algoritmus se děliacute do třiacute faacuteziacute Kaţdaacute faacuteze se soustřeďuje na

diagnostiku jineacuteho typu ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

Prvniacute faacuteze- nalezeniacute aktuaacutelniacutech diagnoacutez1

Pro určeniacute ošetřovatelskyacutech diagnoacutez se orientujeme podle diagnostickyacutech prvků

Mezi ně řadiacuteme určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory definice diagnoacutezy a čiacuteselnyacute koacuted

Při prvniacute a druheacute faacutezi ošetřovatelskeacuteho procesu je uacutečelneacute postupovat podle

diagnostickyacutech třiacuted od prvniacute k posledniacute domeacuteně

I krok ndash vyhledaacutevaacuteniacute určujiacuteciacutech znaků2

V tomto kroku ciacuteleně hledaacuteme určujiacuteciacute znaky aktuaacutelniacute diagnoacutezy Pokud zjistiacuteme

minimaacutelně jeden určujiacuteciacute znak zaznamenaacuteme jej do ošetřovatelskeacute dokumentace Poteacute

přistoupiacuteme ke druheacutemu kroku algoritmu Jestliţe ani jeden určujiacuteciacute znak

nenalezneme můţeme tvrdit ţe klient danou ošetřovatelskou diagnoacutezu nemaacute

(Marečkovaacute2006s36)

1 bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute existujiacute u jedince rodiny nebo komunity Je

podloţena určujiacuteciacutemi znaky (projevy znaky přiacuteznaky) ktereacute se seskupujiacute do vzorců se souvisejiacuteciacutemi podněty nebo

zaacutevěryldquo (Herdman 2010 s 406) 2 bdquoPozorovatelneacute podnětyzaacutevěry ktereacute se nahromadiacute jako projevy aktuaacutelniacute wellness nebo na podporu zdraviacute

zaměřeneacute diagnoacutezyldquo (Herdman 2010 s 407)

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

19

II krok vyhledaacutevaacuteniacute souvisejiacuteciacutech faktorů3

Druhyacute krok provaacutediacuteme tehdy jestliţe jsme nalezli minimaacutelně jeden určujiacuteciacute

znak Po nalezeniacute minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku naacutesleduje vyhledaacutevaacuteniacute

souvisejiacuteciacutech faktorů daneacute diagnoacutezy Jestliţe nalezneme minimaacutelně jeden souvisejiacuteciacute

faktor provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute dokumentace a přistoupiacuteme k posledniacutemu

třetiacutemu kroku

III krok ověřeniacute diagnoacutezy

Pokud jsme našli kombinaci minimaacutelně jednoho určujiacuteciacuteho znaku a souvisejiacuteciacuteho

faktoru provedeme třetiacute krok Ujistiacuteme se jestli je klient skutečně v situaci nebo

ve stavu kterou popisuje definice daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Po ověřeniacute a při

kladneacutem zjištěniacute zapiacutešeme přiacutetomnost dysfunkčniacute potřeby do ošetřovatelskeacute

dokumentace ve formě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy s čiacuteselnyacutem koacutedem Pokud je vyacutesledek

po ověřeniacute negativniacute Toto zjištěniacute vede ke kontrole vyacutesledků předchaacutezejiacuteciacutech kroků

Druhaacute faacuteze ndash nalezeniacute potenciaacutelniacutech diagnoacutez

Slouţiacute k rozpoznaacuteniacute potenciaacutelně dysfunkčniacutech potřeb ktereacute rozpoznaacuteme podle

rizikovyacutech faktorů Potenciaacutelně dysfunkčniacute potřeby představujiacute konkreacutetniacute ohroţeniacute

a bez poskytnutiacute ošetřovatelskeacute peacuteče se mohou změnit v potřeby dysfunkčniacute

Potenciaacutelniacute diagnoacutezy jsou signaacutelem k zabezpečeniacute ošetřovatelskeacute peacuteče zaměřeniacute

na preventivniacute opatřeniacute Postup diagnostickeacuteho algoritmu je obdobnyacute jako v prvniacute faacutezi

(Marečkovaacute 2006 s 37)

3 bdquoFaktory ktereacute vykazujiacute nějakyacute typ vzoroveacuteho vztahu s ošetřovatelskou diagnoacutezou Takoveacute faktory lze popsat

jako předchaacutezejiacuteciacute spojovaneacute s tyacutekajiacuteciacute se přispiacutevajiacuteciacute nebo napomaacutehajiacuteciacuteldquo bdquoPouze aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy majiacute souvisejiacuteciacute faktoryldquo (Herdman 2010 s 407)

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

20

I krok vyhledaacutevaacuteniacute rizikovyacutech faktorů4

Rizikovaacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

bdquoPopisuje lidskeacute reakce na zdravotniacute podmiacutenkyţivotniacute procesy ktereacute se mohou

vytvořit u zranitelneacuteho jedince rodiny nebo komunity Je podloţena rizikovyacutemi

faktory ktereacute přispiacutevajiacute ke zvyacutešeneacute zranitelnostildquo (Herdman 2010 s 406)

Hledaacuteme rizikoveacute faktory posuzovaneacute potenciaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Při

naacutelezu minimaacutelně jednoho rizikoveacuteho faktoru provedeme zaacuteznam do ošetřovatelskeacute

dokumentace Poteacute přistoupiacuteme k druheacutemu kroku algoritmu tiacutem je ověřeniacute Pokud

nenalezneme ţaacutednyacute rizikovyacute faktor můţeme potvrdit ţe se tato potenciaacutelniacute

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza u klienta nevyskytuje

II krok ověřeniacute diagnoacutezy

K ověřeniacute přistupujeme pouze tehdy pokud jsme nalezli minimaacutelně jeden

rizikovyacute faktor daneacute diagnoacutezy Opět provedeme ověřeniacute zda se klient skutečně nachaacuteziacute

v situaci kteraacute je popisovaacutena definiciacute daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy U kladneacuteho

ověřeniacute potvrdiacuteme diagnoacutezu V ošetřovatelskeacute dokumentaci zapiacutešeme standardizovanyacute

naacutezev ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a zapiacutešeme čiacuteselnyacute koacuted U negativniacuteho ověřeniacute definice

sledovaneacute potenciaacutelniacute diagnoacutezy u klienta vyloučiacuteme (Marečkovaacute 2006 s 37-39)

Třetiacute faacuteze ndash nalezeniacute diagnoacutez k podpoře zdraviacute

Diagnoacuteza k podpoře zdraviacute popisuje lidskou reakci klienta na tělesnou i duševniacute

pohodu a jeho ochotu funkci daneacute potřeby zlepšit Patřiacute mezi ně vzdělaacutevaciacute

ošetřovatelskeacute probleacutemy ktereacute motivujiacute k edukačniacute činnosti Jednaacute se o situace kdy

klient ve prospěch zdraviacute jednaacute vhodně ale v určityacutech oblastech můţe edukaciacute

dosaacutehnout zlepšeniacute Vyhledaacutevaacuteniacutem teacuteto skupiny diagnoacutez se zabyacutevajiacute ošetřovatelštiacute

4 bdquoFaktory prostřediacute a fyziologickeacute psychogenniacute genetickeacute nebo chemickeacute prvky ktereacute zvyšujiacute zranitelnost jedince

rodiny skupiny nebo komunity vůči zdraviacute škodliveacute udaacutelostildquo (Herdman 2010 s 407)

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

21

profesionaacuteloveacute v dlouhodobeacute peacuteči ndash primaacuterniacute rodinneacute nebo komunitniacute V diagnostice

provaacutediacuteme opět kroky algoritmu (Marečkovaacute 2006 s 39)

Posledniacute faacuteziacute diagnostickeacuteho procesu je potřeba určeniacute priority diagnoacutez

Priority diagnoacutez

Stanoveneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy musiacuteme na konci diagnostickeacuteho procesu

seřadit podle aktuaacutelnosti v jakeacutem pořadiacute budou řešeny Aby sestra dosaacutehla

optimaacutelniacuteho vyřešeniacute měla by s klientem nebo členy jeho rodiny probrat

ošetřovatelskou diagnoacutezu (Staňkovaacute 1999 s 31)

V souvislosti s ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami se často slyacutechaacutevaacute pojem validizace

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

15 Validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

Pojem validovat validizovat se pouţiacutevaacute nejčastěji ve vyacuteznamech jako potvrdit

platnost ověřit dokaacutezat S problematikou validity se setkaacutevaacuteme převaacuteţně v oblasti

vyacutezkumu Validita takeacute patřiacute mezi nejvyacuteznamnějšiacute termiacuteny v metodologii vyacutezkumu

diagnostickyacutech kategoriiacute v ošetřovatelstviacute (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 25)

Nejlepšiacute podklady ke studiu metod validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez lze

ziacuteskat napřiacuteklad v těchto zahraničniacutech periodikaacutech Nursing Diagnosis The Journal of

Nursing Language and Classification International Journal of Nursing Terminologies

and Clasifications Research Nursing and Health Advances Nursing Science The

Journal of Advanced Nursing (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2006 s 26)

Ciacutelem validizace je zvyacutešit přesnost ošetřovatelskeacute diagnostiky takeacute

standardizace ošetřovatelskeacute terminologie a samozřejmě zlepšeniacute efektivnosti

ošetřovatelskyacutech intervenciacute (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 2)

V člaacutenku od autorů Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep se v souvislosti s validizaciacute

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez ktereacute jsou zahrnuteacute v NANDA klasifikaci uvaacutediacute ţe jde

vlastně o hledaacuteniacute odpovědiacute na tyto otaacutezky

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

22

1) jsou všechny zaacutesadniacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory v diagnoacuteze zastoupeneacute

2) Můţeme určitou diagnoacutezu odlišit od ostatniacutech diagnoacutez se kteryacutemi maacute diagnoacuteza

společneacute některeacute diagnostickeacute znaky

3) Na zaacutekladě jakyacutech uacutedajů můţeme přesně odlišit (diferencovat) podobneacute

diagnoacutezy

4) Bude se danaacute diagnoacuteza vyskytovat u kaţdeacuteho pacienta při přiacutetomnosti určityacutech

fenomeacutenů

5) Jsou ziacuteskaneacute uacutedaje metody relevantniacute pro stanoveniacute diagnoacutezy

6) Odraacuteţiacute danaacute diagnoacuteza skutečnyacute probleacutem pacienta (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep

2006 s 26)

Fehring ve svyacutech studiiacutech uvaacutediacute několik modelů validizace ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez Řadiacuteme mezi ně tyto modely model validity diagnostickeacuteho obsahu model

klinickeacute diagnostickeacute validity hodnoceniacute etiologickeacute korelace na pacienta zaměřenyacute

model klinickeacute diagnostickeacute validity a diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model

Hlavniacutem důvodem vzniku Fehringovyacutech modelů bylo poskytnout podrobnějšiacute

metodologii kterou mohou pouţiacutevat a pochopit sestry magistry potřeba metodologie

kteraacute vyuacutesťuje v měřitelneacute uacutedaje a takeacute potřeba standardizovaneacuteho přiacutestupu

k validizaci za uacutečelem moţneacuteho srovnaacuteniacute viacutece validizačniacutech studiiacute a takeacute potřeba určit

kriteacuteria pro spolehlivost definujiacuteciacutech charakteristik (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 119-

120)

1) Model validity diagnostickeacuteho obsahu ndash Diagnostic Content Validity Model

(DCV model)

Nejčastěji pouţiacutevanyacute model ve validizačniacutech studiiacutech Model kdy dostatečnyacute

počet expertů (25-50) hodnotiacute definujiacuteciacute charakteristiky jednotlivyacutech diagnoacutez

a ke kaţdeacute je přiřazovaacutena vyacuteznamnost charakteristiky na Likertově stupnici5 od 1-5

Pro dosaţeniacute shody mezi experty se pouţiacutevaacute Delfskaacute technika6 bdquoPro kaţdou

charakteristiku se vypočiacutetaacute vaacuteţeneacute skoacutere ktereacute se ziacuteskaacute součtem hodnot přiřazenyacutech

5 1- ţaacutednaacute vyacuteznamnost 2- malaacute vyacuteznamnost 3- středniacute vyacuteznamnost 4- velkaacute vyacuteznamnost 5 největšiacute vyacuteznamnost

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) 6 bdquoDelfskaacute technika je zaloţena na paneloveacute diskuzi Experti posuzujiacute danyacute znak nejprve individuaacutelně Shrnutiacute

individuaacutelniacutech vyacutesledků se znovu posuzuje členy expertniacute skupiny Tento postup se opakuje aţ do dosaţeniacute

jednoznačneacute shodyldquo (Holmanovaacute Ţiakovaacute Čaacutep 2007 s 54)

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

23

kaţdeacute odpovědi a jeho naacuteslednyacutem vyděleniacutem celkoveacuteho počtu odpovědiacuteldquo

bdquoCharakteristiky ktereacute majiacute hodnotu 05 a meacuteně jsou vyřazenyldquo bdquoCharakteristiky

ktereacute dosaacutehnou viacutece jak 080 jsou povaţovaacuteny za hlavniacuteldquo bdquoCelkoveacute DCV skoacutere

se ziacuteskaacute součtem ohodnoceniacute individuaacutelniacutech charakteristik a vypočiacutetaacuteniacutem

průměruldquo(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120)

Tento model se nejviacutece vyuţiacutevaacute Pouţit byl napřiacuteklad pro tyto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy ve validizačniacutech studiiacutech Narušenyacute obraz těla Uacutezkost Beznaděj Duchovniacute

tiacuteseň a mnoho dalšiacutech (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120-121)

2) Model klinickeacute diagnostickeacute validity ndash Clinical Diagnostic Validity Model (CDV

model)

Stanovenou zkoumanou ošetřovatelskou diagnoacutezu pozorujiacute a hodnotiacute dva kliničtiacute

experti kteřiacute sledujiacute dostatečnyacute počet pacientů (např 50) přičemţ odborniacuteci sledujiacute

přiacutetomnost či nepřiacutetomnost kaţdeacute definujiacuteciacute charakteristiky validizovaneacute diagnoacutezy

a takeacute hodnotiacute frekvenci předem identifikovanyacutech charakteristik určiteacute diagnoacutezy s těmi

charakteristikami ktereacute se projevujiacute u kaţdeacuteho pozorovaneacuteho pacienta

Charakteristiky s hodnotou 05 a meacuteně jsou vyřazeneacute Charakteristiky ktereacute majiacute

hodnotu viacutece jak 080 povaţujeme za hlavniacute Celkoveacute skoacutere se vypočiacutetaacute součtem skoacutere

kaţdeacute charakteristiky a vypočiacutetaacuteniacutem průměru

Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ktereacute majiacute celkoveacute skoacutere pod 06 Fehring navrhuje

přepracovat nebo vyřadit ze seznamu Nanda diagnoacutez V těchto dvou uvedenyacutech

a nejčastěji pouţiacutevanyacutech modelech sehraacutevaacute důleţitou roli soubor expertů Fehring

navrhuje pouţiacutevat hodnotiacuteciacute systeacutem kteryacute by měl zabezpečit ţe vybranaacute sestra

maacute dostatečneacute vzdělaacuteniacute a potřebneacute předpoklady zkušenosti pro tuto činnost Podle

Fehringa by musela sestra zařazena do souboru expertů dosaacutehnout minimaacutelně 5 bodů

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 121-123)

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

24

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů uveden v člaacutenku Zeleniacutekoveacute Ţiakoveacute

Pro přehlednost vytvořena tabulka

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů

Kriteacuteria Body

Magisterskeacute vzdělaacuteniacute v ošetřovatelstviacute 4

Magisterskaacute praacutece zaměřena na oblast

relevantniacute k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze 1

Publikovanyacute vyacutezkum v oblasti daneacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy nebo podobneacute

oblasti

2

Publikovanyacute člaacutenek o problematice

ošetřovatelskeacute diagnostiky v časopise 2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece v oblasti

ošetřovatelskeacute diagnostiky 2

Současnaacute klinickaacute praxe (minimaacutelně 1

rok) v oblasti daneacute diagnoacutezy 1

Certifikace v oblasti klinickeacute praxe

k přiacuteslušneacute oblasti diagnoacutezy 2

Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertů tabulka uvedena vyacuteše neniacute vţdy moţneacute

pouţiacutet v kaţdeacute zemi v celeacutem rozsahu Autoři validizačniacutech studiiacute v zaacutevislosti na typu

studie a podle podmiacutenek daneacute země čaacutestečně modifikujiacute V Českeacute a Slovenskeacute

republice můţe pro vyacutezkumniacuteky v oblasti validizace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez nastat

probleacutem jak naplnit některeacute Fehringoveacute definovaneacute podmiacutenky pro experty Předevšiacutem

se jednaacute o poţadavky tyacutekajiacuteciacute se diplomoveacute a disertačniacute praacutece z oblasti ošetřovatelskeacute

diagnostiky publikovanyacute člaacutenek nebo uacutečast na vyacutezkumu v oblasti daneacute ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Neniacute moţneacute naplnit všechny Fehringova stanoveneacute kriteacuteria kriteacuteria byla

modifikovaacutena tak aby splňovala současnyacute stav vzdělaacuteniacute sester v klinickeacute praxi

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute Čaacutep Jarošovaacute Vrublovaacute 2010 s 408-409)

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

25

V člaacutenku s naacutezvem Naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběru expertů pro validizaci ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez v ČR a SK je uveden naacutevrh kriteacuteriiacute vyacuteběrů expertů pro Českou republiku

a Slovenskou republiku

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu pro ČR a SK

Kriteacuteria Body Z

aacutek

lad

niacute

MagisterskeacutePhDr Vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 3

Bakalaacuteřskeacute vzdělaacuteniacute v

ošetřovatelstviacute 2

SZŠVOŠ 1

Současnaacute klinickaacute praxe

(minimaacutelně 1 rok) v oblasti daneacute

diagnoacutezy

1

Klinickaacute praxe viacutece jak 5 let 2

Klinickaacute praxe viacutece jak 10 let 3

Dop

lňu

jiacuteciacute

Specializacecertifikace (např

absolvovaacuteniacute certifikovaneacuteho kurzu

ndash kurz mentor apod) v oblasti

klinickeacute praxe k přiacuteslušneacute oblasti

diagnoacutezy

2

Diplomovaacuterigoroacutezniacute praacutece

zaměřenaacute na oblast relevantniacute

k daneacute ošetřovatelskeacute diagnoacuteze

1

Publikovanyacute člaacutenek (vyacutezkumneacuteho

nebo teoretickeacuteho charakteru) o

problematice ošetřovatelskeacute

diagnostiky

2

Doktorandskaacute dizertačniacute praacutece

v oblasti ošetřovatelskeacute diagnostiky 3

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

26

3) Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings (ECR)

Tato korelace vyţaduje schopnost kvantifikovat a přesně stanovit diagnoacutezy

a předloţenou etiologii souvisejiacuteciacutech faktorů nebo rizikovyacutech faktorů Vykonaacuteniacutem

statistickyacutech korelaciacute mezi diagnoacutezami a etiologiiacute se ziacuteskaacute ECR skoacutere Korelačniacute

koeficient se vypočiacutetaacutevaacute na vyjaacutedřeniacute siacutely schopnosti etiologie předpovědět existenci

diagnoacutezy (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

4) Na pacienta zaměřenyacute model klinickeacute diagnostickeacute validity

Model vyuţiacutevaacute informace ziacuteskaneacute přiacutemo od pacienta Pacienti kteřiacute majiacute

ošetřovatelskou diagnoacutezu psychologickeacute nebo behavioraacutelniacute povahy (např Uacutezkost

Beznaděj Bezmocnost) Tito pacienti jsou vyzvaacuteni k hodnoceniacute definujiacuteciacutech

charakteristik jak jednotliveacute charakteristiky vypoviacutedajiacute o jejich pocitech a chovaacuteniacute

Vyacutepočet tohoto modelu a kroky jsou shodneacute s modelem validity diagnostickeacuteho

obsahu (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123)

5) Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differential Diagnostic

Validation Model (DDV model)

V tomto modelu se vyberou dvě podobneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy a takeacute soubor

expertů kteřiacute budou hodnotit definujiacuteciacute charakteristiky Model se vyuţiacutevaacute na rozlišeniacute

uacutezce souvisejiacuteciacutech diagnoacutez (např Strach Uacutezkost) popřiacutepadě diagnoacutez různeacuteho stupně

(např miacuternaacute středniacute silnaacute uacutezkost) bdquoDefinujiacuteciacute charakteristiky obou diagnoacutez se spojiacute

a sestry ndash experti hodnotiacute jejich vyacuteznam pro kaţdou diagnoacutezu zvlaacutešť přičemţ nevědiacute

ţe charakteristiky jsou spojeneacuteldquo bdquoHodnoty pro kaţdou charakteristiku jsou sčiacutetaneacute

a potom vyděleneacute celkovyacutem počtem odpovědiacute pro vyacutepočet vaacuteţeneacuteho skoacutere kaţdeacute

charakteristikyldquo (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Za hlavniacute jsou povaţovaneacute charakteristiky s vaacuteţenyacutem skoacuterem 0 80 a viacutece Skoacutere

0 80-050 označujeme jako vedlejšiacute charakteristiky Charakteristiky ktereacute majiacute skoacutere

0 50 a meacuteně nejsou povaţovaneacute za charakteristickeacute pro danou diagnoacutezu DDV skoacutere

jednotlivyacutech diagnoacutez dosaacutehneme součtem skoacutere validizovanyacutech charakteristik

a vyděleniacutem počtu validizovanyacutech charakteristik DDV celkoveacute skoacutere se porovnaacute

u kaţdeacute diagnoacutezy Experti nejprve hodnotiacute soubor pacientů s jednou ošetřovatelskou

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

27

diagnoacutezou a poteacute hodnotiacute soubor pacientů s podobnou ošetřovatelskou diagnoacutezou

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 123-124)

Vyacuteběr uvedenyacutech modelů pro konkreacutetniacute validizačniacute studii zaacutevisiacute na těchto

podmiacutenkaacutech zkušenosti vyacutezkumniacuteka podmiacutenky v daneacute krajině typ studie charakter

diagnoacutezy Důleţiteacute je takeacute ziacuteskat adekvaacutetniacute počet expertů nebo spolupracujiacuteciacutech

pacientů a takeacute mnoho dalšiacutech faktorů (Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 126)

Pro vyacutezkumneacute šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci bylo pouţito ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

16 Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle NANDA

International by se dala zařadit k zaacutekladniacutem fyziologickyacutem potřebaacutem podle

psychologa Maslowa

Hygienickou peacuteči ovlivňuje mnoho faktorů Patřiacute mezi ně napřiacuteklad kultura

sociaacutelniacute rodinneacute a individuaacutelniacute faktory kaţdeacuteho jednotlivce Všeobecneacute registrovaneacute

sestry musiacute vědět ktereacute hygienickeacute činnosti si klient zvlaacutedne zajistit saacutem a při kteryacutech

musiacute zasaacutehnout sestra (Kozierovaacute 1995 s 105)

Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně s čiacuteselnyacutem koacutedem 00108 a třiacutedou

sebepeacuteče se řadiacute do diagnostickeacute domeacuteny č 4 s naacutezvem aktivita-odpočinek Patřiacute mezi

aktuaacutelniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Diagnostickyacute algoritmus diagnoacutezy uveden v přiacuteloze

č 3 s 57

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

28

2 PRAKTICKAacute ČAacuteST

21 Ciacutele praacutece

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byly zvoleny naacutesledujiacuteciacute ciacutele

1) Zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory registrovanyacutemi

všeobecnyacutemi sestrami u ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA -

International Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně- 00108

2) Ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně 00108 v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute nemocnice

Olomouc

22 Metodika praacutece

221 Metodika vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Pro splněniacute ciacutelů byla zvolena metoda dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Dotazniacutek obsahuje

celkem 7 poloţek Z toho prvniacute 4 poloţky jsou sestaveny podle postupu

diagnostickeacuteho algoritmu při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Tyto poloţky daacutele

rozdělujeme do 3 oblastiacute V poloţkaacutech 5 aţ 7 byly zjišťovaacuteny demografickeacute uacutedaje a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe Všechny poloţky v dotazniacuteku tvořily formu uzavřenyacutech

otaacutezek Respondenti v našem přiacutepadě všeobecneacute registrovaneacute sestry vyplňovaly

dotazniacutek anonymně

222 Vyacutezkumnaacute otaacutezka

Pro bakalaacuteřskou praacuteci byla zvolena tato vyacutezkumnaacute otaacutezka bdquoKtereacute nejčastějšiacute

určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory vyuţiacutevajiacute registrovaneacute všeobecneacute sestry

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy systeacutemu NANDA - International Deficit

sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně -00108 ve Fakultniacute nemocnici Olomoucldquo

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

29

223 Charakteristika respondentů

Zkoumanyacute soubor tvořily všeobecneacute registrovaneacute sestry ve Fakultniacute nemocnici

Olomouc na klinikaacutech I a III Interniacute kliniky

224 Organizace vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

Důleţityacutem krokem před zahaacutejeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo ziacuteskaacuteniacute souhlasu

ve Fakultniacute nemocnici Olomouc Po ziacuteskaneacutem souhlasu mohl začiacutet sběr dat

Vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo uacutenor ndash březen 2011 Celkem se rozdalo 60 dotazniacuteků

naacutevratnost byla ovšem pouze 30 dotazniacuteků (50) S tiacutemto konečnyacutem vzorkem se daacutele

pracovalo při zpracovaacuteniacute vyacutesledků

23 Zpracovaacuteniacute vyacutesledků vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a jejich analyacuteza

Naacutesledujiacuteciacute tabulka uvaacutediacute naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik Při

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute se počiacutetalo celkově s 30 dotazniacuteky

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinik

Klinika Rozdaacuteno Naacutevratnost

I Interniacute klinika 33 20

III Interniacute klinika 27 10

Niacuteţe uvaacutediacuteme zpracovaacuteniacute jednotlivyacutech poloţek z dotazniacuteku Kaţdaacute poloţka je

nejprve vyhodnocena v tabulce Z tabulky daacutele vyplyacutevaacute graf

K vyhodnoceniacute poloţek pouţiacutevaacuteme absolutniacute a relativniacute četnost Pro

zpracovaacutevaacuteniacute vyacutesledků byl pouţit vzorec pro vyacutepočet relativniacute četnosti

fi = nin 100

ni = absolutniacute četnost

n = celkovaacute četnost

fi = relativniacute četnost

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

30

Relativniacute četnost podaacutevaacute informaci o tom jak velkaacute čaacutest z celkoveacuteho počtu

hodnot připadaacute na danou hodnotu (Chraacuteska 2000 48-49)

Jednotliveacute poloţky z dotazniacuteku jsou zpracovaacuteny operačniacutem systeacutemem Windows

Vista v programech Microsoft Office Excel 2007

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Položka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

V teacuteto tabulce je jiţ uvaacuteděn počet u jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků

Tab 4 Určujiacuteciacute znaky

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky)

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute

tělo nebo jeho čaacutesti 27 3 90 10

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a

udrţet zdroje vody 14 16 47 53

1 3

Klient neniacute schopnyacute regulovat

teplotu nebo proud vody ke

koupaacuteniacute

14 16 47 53

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si

potřeby ke koupaacuteniacute 12 18 40 60

1 5 Klient neniacute schopen osušit se 21 9 70 30

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit

do koupelny nebo z niacute 27 3 90 10

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

31

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky

Ze souboru ziacuteskanyacutech odpovědiacute vyplyacutevaacute ţe nejviacutece všeobecneacute sestry označujiacute

u stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně naacutesledujiacuteciacute

27 (90) sester uvaacutediacute ţe při stanoveniacute teacuteto diagnoacutezy je určujiacuteciacutem znakem to ţe

klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo a jeho čaacutesti A rovněţ shodneacute sester uvaacutediacute dalšiacute

určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Z tohoto grafu

jednoznačně vyplyacutevaacute ţe uvedeneacute určujiacuteciacute znaky patřiacute mezi nejčastěji stanoveneacute

21 (70) sester uvaacutediacute dalšiacute určujiacuteciacute znak kteryacute zniacute klient neniacute schopen osušit

se 14 (47) sester uvedlo určujiacuteciacute znak ţe si klient neniacute schopen opatřit a udrţet

zdroje vody a klient neniacute schopen regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

12 (40) sester uvaacutediacute ţe klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Položka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 (viz

tabulka) (Marečkovaacute 2006 s 120-121)

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

32

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute

odpovědi označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta Absolutniacute

četnost

Relativniacute

četnost

ano vţdy při přiacutejmu 6 20

ano i v průběhu hospitalizace 6 20

neposuzuji 1 3

ano vţdy při přiacutejmu i v průběhu hospitalizace 17 57

celkem 30 100

Graf 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno kdy sestry posuzujiacute sebepeacuteči klienta Na vyacuteběr

byly moţnosti a) ano vţdy při přiacutejmu K teacuteto variantě odpovědi se připojilo 6 (20)

sester Dalšiacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď b) ano i v průběhu hospitalizace Tuto

odpověď označilo shodneacute sester Posledniacute moţnostiacute vyacuteběru byla odpověď

c) neposuzuji k teacuteto odpovědi se přiklonila 1 (3) sestra V teacuteto poloţce měly spraacutevně

sestry označit odpověď a) i b) zaacuteroveň Tyto dvě odpovědi označilo pouze 17 (57)

sester

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

33

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Položka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte

z nabiacutezenyacutech moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktory

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Ano Ne Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace 14 16 47 53

32 Nedostatečnaacute motivace 7 23 23 77

3 3 Bolest 30 0 100 0

3 4 Silnaacute uacutezkost 9 21 30 70

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo

nebo jeho čaacutesti 18 12 60 40

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace) 15 15 50 50

3 7

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť orientace

schopnost plaacutenovat atd)

20 10 67 33

3 8 Vyčerpanost 29 1 97 3

3 9 Uacutenavnost 23 7 77 23

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 20 10 67 33

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute 23 7 77 23

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute 11 19 37 63

3 13

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v

koupelně protiskluzoveacute

podloţky

22 8 73 27

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

34

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory

V teacuteto poloţce bylo ciacutelem zjistit ktereacute souvisejiacuteciacute faktory jsou pro sestry prioritniacute

při stanoveniacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně

Jednoznačně 30 (100) respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor bolest Velkeacute procento

29 (97) se takeacute přiklonilo k souvisejiacuteciacutemu faktoru vyčerpanost 23 (77)

respondentů označilo souvisejiacuteciacute faktor uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute

V zaacutepětiacute na tyto souvisejiacuteciacute faktory navazuje souvisejiacuteciacute faktor barieacutery prostřediacute kteryacute

povaţuje za důleţityacute 22 (73) sester

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute a kognitivniacute poruchy označilo 20 (67)

respondentek 18 (60) označilo souvisejiacuteciacute faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo

jeho čaacutesti 15 (50) respondentů označilo poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

14 (47) sester označilo sniacuteţenou motivaci 11 (37) sester označilo dyskomfort

9 (30) sester se přiklonilo k uacutezkosti Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

35

Oblast III Ověřeniacute definice

Položka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Tab 8 Ověřeniacute definice

Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

ano odpoviacutedaacute 28 93

ne neodpoviacutedaacute 2 7

celkem 30 100

Graf 4 Ověřeniacute definice

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

36

Ve III čaacutesti dotazniacuteku bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice podle diagnostickeacuteho

algoritmu Zda definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně odpoviacutedaacute

uacuterovni schopnosti klienta u ktereacuteho byly vybraacuteny určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory

Respondenti měli na vyacuteběr ze dvou moţnostiacute Ano odpoviacutedaacute k teacuteto odpovědi

se přiklonilo 28 (93) z nich coţ je většina Ne neodpoviacutedaacute tuto odpověď označili

2 (7) respondenti Spraacutevnaacute odpověď ověřeniacute definice je ano odpoviacutedaacute

Oblast IV

Tato oblast byla věnovaacutena demografickyacutem uacutedajům a obsahuje tři poloţky a to

věk vzdělaacuteniacute a deacutelka praxe v oboru jako všeobecnaacute sestra

Položka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

Tab 9 Vaacuteš věk

Vaacuteš věk Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

21 - 30 let 11 37

31 - 40 let 10 33

41 - 50 let 6 20

nad 50 let 3 10

celkem 30 100

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

37

Graf 5 Vaacuteš věk

Z tabulky a z grafu vyplyacutevaacute ţe nejviacutece respondentů vyplnilo dotazniacutek

ve věkoveacutem rozmeziacute 21-30 let a to 11 (37) mezi 31-40 lety vyplnilo dotazniacutek

10 (33) mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester a 3 (10) sestry vyplnily

dotazniacutek nad 50 let

Položka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Tab 10 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

Středniacute zdravotnickaacute škola 22 73

Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute 5 17

Vysokaacute škola 3 10

celkem 30 100

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

38

Graf 6 Vzdělaacuteniacute

V souboru respondentů bylo zjišťovaacuteno vzdělaacuteniacute Středniacute zdravotnickou školu

absolvovalo 22 (73) sester Vyššiacute odbornou školu zdravotnickou absolvovalo

5 (17) sester pouze 3 (10) sestry vystudovaly vysokou školu

Položka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

Tab 11 Deacutelka praxe

Jak dlouho pracujete jako

všeobecnaacute sestra Absolutniacute četnost Relativniacute četnost

meacuteně jak 10 let 12 40

11 - 20 let 9 30

21 - 30 let 6 20

viacutece jak 30 let 3 10

celkem 30 100

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

39

Graf 7 Deacutelka praxe

Posledniacute poloţkou v dotazniacuteku byla zjišťovaacutena deacutelka praxe v oboru všeobecneacute

sestry 12 (40) sester vyplnilo dotazniacutek tyto majiacute meacuteně jak 10 let praxe 9 (30)

sester z celkoveacuteho počtu respondentů maacute 11-20 let praxe v oboru 21-30 let praxe

v oboru maacute 6 (20) sester Viacutece jak 30 let praxe v oboru majiacute pouze 3 (10) sestry

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

40

DISKUSE

Vyhledaacutevaacuteniacute relevantniacutech zdrojů pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehalo v obdobiacute

listopad uacutenor Pro vyhledaacutevaciacute strategii byla pouţita tato kliacutečovaacute slova diagnostickyacute

proces validizace deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bathinghygiene self care

deficit Z českyacutech online databaacuteziacute se vyuţily naacutesledujiacuteciacute online periodika ndash Kontakt

Profese-online ve kteryacutech jsme nalezli 3 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce

Vyuţit byl takeacute elektronickyacute časopis s volnyacutem přiacutestupem ndash Ošetřovatelstviacute a porodniacute

asistence ve ktereacutem jsme nalezli 2 relevantniacute zdroje ve slovenskeacutem jazyce Podle

kliacutečoveacuteho hesla v google databaacutezi nalezeno 117 000 odkazů Z toho se dalo pouţiacutet

pouze jednoho relevantniacuteho zdroje v českeacutem jazyce Pro diskusi byly pouţity

informačniacute zdroje nalezeneacute v online časopisu International Journal of Nursing

Terminology and Classifications Vyhledaacutevaacuteniacute probiacutehalo pomociacute zadaacuteniacute kliacutečoveacuteho

hesla bathinghygiene self care deficit V tomto online časopise bylo pomociacute

uvedeneacuteho kliacutečoveacuteho hesla nalezeno 27 člaacutenků Pouţityacute byl jeden informačniacute zdroj

v anglickeacutem jazyce

Zahraničniacute studie o deficitu sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně z roku 1990

od autorů McKeighen a Mehmert kteraacute se zabyacutevala validizaciacute teacuteto ošetřovatelskeacute

diagnoacutezy Zaměřovala se konkreacutetně na vymezeniacute určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u věkoveacute skupiny od 9 aţ 92 let Zkoumanyacute vzorek ve vyacutezkumu z roku 1990

představoval pacienty z chirurgie rehabilitace ortopedie porodnicko-gynekologickeacuteho

odděleniacute psychiatrie a intenzivniacute peacuteče

Analyacuteza sběru dat pro bakalaacuteřskou praacuteci probiacutehala na jednotkaacutech intenzivniacute peacuteče

a standardniacutech odděleniacutech I a III interniacute kliniky Fakultniacute nemocnice Olomouc

Ve zpracovaacuteniacute vyacutesledků bakalaacuteřskeacute praacutece nebyl ziacuteskanyacute vzorek rozdělen podle klinik

V poloţce č 1 byly zjišťovaacuteny nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky

V analyacuteze vyacutesledků označilo 27 (90) respondentů určujiacuteciacute znak klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti Shodneacute procento respondentů jako

v předchoziacutem uacutedaji odpovědělo ţe k nejčastějšiacutemu určujiacuteciacutemu znaku při stanoveniacute

diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně patřiacute klient neniacute schopen se přemiacutestit

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

41

do koupelny nebo z niacute Dalšiacute velkeacute procento 21 (70) respondentů se přiklonilo

k určujiacuteciacutemu znaku klient neniacute schopen osušit se U těchto třiacute určujiacuteciacutech znaků vyacuteše

uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe jsou nejviacutece vyuţitelneacute u klientů na interniacutech

odděleniacutech Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dalšiacute dva určujiacuteciacute znaky označilo 14 respondentů tedy 47 Jednalo se

o naacutesledujiacuteciacute určujiacuteciacute znaky klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody a klient

neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute Posledniacute určujiacuteciacute znak

klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute označilo 12 respondentů tedy

40 Z uvedenyacutech určujiacuteciacutech znaků se můţeme domniacutevat ţe tři vyacuteše jmenovaneacute

nepatřiacute u interniacutech pacientů k prioritniacutem při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při

koupaacuteniacute a hygieně Lze je u interniacutech pacientů vyloučit

V jiţ vyacuteše zmiňovaneacute zahraničniacute studii s naacutezvem Bathinghygiene self-care

deficit defining characteristics and related factors across age groups and diagnosis-

related groups in an acute care setting z časopisu International Journal of Nursing

Terminologies and Classifications z roku 1990 uvedeno 84 respondentů určujiacuteciacute

znak neschopnost umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti V teacuteţe studii je daacutele uveden

nejčastějšiacute určujiacuteciacute znak klient neniacute schopen opatřit si a udrţet zdroje vody v 77

Poloţka č 2 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem bylo zjišťovaacuteno zda sestry provaacutedějiacute hodnoceniacute funkčniacute

uacuterovně klienta Jestliţe ano tak kdy toto hodnoceniacute provaacutedějiacute Respondenti měli

na vyacuteběr ze třiacute moţnostiacute a to posuzovaacuteniacute provaacutediacuteme vţdy při přiacutejmu v průběhu

hospitalizace nebo vůbec neposuzujiacute Samozřejmostiacute je ţe by se funkčniacute uacuteroveň

klienta v oblasti sebepeacuteče měla provaacutedět při přiacutejmu ale i v průběhu hospitalizace

V průběhu hospitalizace můţe totiţ dojiacutet u klienta ke zlepšeniacute funkčniacute uacuterovně v oblasti

sebepeacuteče nebo naopak ke zhoršeniacute Všeobecnaacute sestra nesmiacute opomenout posuzovaacuteniacute

funkčniacute uacuterovně klienta

Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci bylo zjištěno ţe 57 sester

posuzuje funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče vţdy při přiacutejmu i v průběhu

hospitalizace

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

42

Poloţka č 3 Zjištěniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

V teacuteto poloţce se zjišťovaly nejčastěji stanoveneacute souvisejiacuteciacute faktory Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo vyhodnoceno ţe 30 (100) respondentů určilo jako

souvisejiacuteciacute faktor bolest Souvisejiacuteciacute faktor vyčerpanost označilo 29 (97) sester

Uacutenavnost a muskuloskeletoveacute poškozeniacute označilo 23 (77) respondentů Souvisejiacuteciacute

faktor barieacutery prostřediacute označilo 22 (73) respondentů U těchto souvisejiacuteciacutech faktorů

vyacuteše uvedenyacutech se můţeme domniacutevat ţe tyto souvisejiacuteciacute faktory jsou prioritniacute při

stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně u interniacutech pacientů

Naacutesledujiacuteciacute souvisejiacuteciacute faktory ktereacute byly vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou praacuteci

kognitivniacute poruchy označilo 20 (67) respondentů toteacuteţ shodneacute procento označilo

souvisejiacuteciacute faktor neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute 18 (60) sester označilo souvisejiacuteciacute

faktor neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti 15 (50) sester označilo

souvisejiacuteciacute faktor vniacutemaacuteniacute 14 (47) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor sniacuteţenaacute

motivace 11 (37) sester označilo souvisejiacuteciacute faktor dyskomfort 9 (30) sester

označilo souvisejiacuteciacute faktor silnaacute uacutezkost Posledniacute souvisejiacuteciacute faktor nedostatečnaacute

motivace označilo 7 (23) sester Souvisejiacuteciacute faktory vyhodnoceny pro bakalaacuteřskou

praacuteci s vyacutesledkem pod 70 se můţeme domniacutevat ţe nejsou vyuţitelneacute při stanoveniacute

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně pro interniacute pacienty

na uvedenyacutech klinikaacutech kde vyacutezkumneacute šetřeniacute probiacutehalo

V teacuteţe zahraničniacute studii zmiňovaneacute u prvniacute poloţky z roku 1990 nejsou uvedeny

všechny souvisejiacuteciacute faktory pro srovnaacuteniacute Bolest v 59 je uvaacuteděna na chirurgickeacutem

odděleniacute Muskuloskeletoveacute poškozeniacute je uvedeno v 66 a to na ortopedii

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute je uvedeno v 71 na odděleniacute rehabilitace Kognitivniacute

poruchy v 9 opět uvedeny na chirurgickeacutem odděleniacute

Poloţka č 4 Ověřeniacute definice

V teacuteto poloţce bylo zjišťovaacuteno ověřeniacute definice diagnoacutezy deficitu sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně K variantě ano odpoviacutedaacute se přiklonilo 28 (93) sester

Samozřejmě tato odpověď je spraacutevnaacute protoţe je to třetiacute krok algoritmu tzv ověřeniacute

definice Ne definice neodpoviacutedaacute označily 2 (7) sestry

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

43

Poloţky ke zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů

Poloţky v dotazniacuteku pro zjištěniacute demografickyacutech uacutedajů byly věk vzdělaacuteniacute

a deacutelka praxe

Poloţka č 5 Vaacuteš věk

Věk mezi 21-30 lety se pohyboval u 11 (37) respondentů Věk mezi 31-40 lety

uvedlo 10 (33) respondentů Určitě některeacute sestry ve věkoveacutem rozmeziacute 21-40 studujiacute

a s touto problematikou se setkaacutevajiacute alespoň v průběhu studia Pro vyššiacute věkovou

kategorii je NANDA nepochopitelnaacute a některeacute všeobecneacute registrovaneacute sestry nechtějiacute

přijiacutemat noveacute informace Mezi 41-50 lety vyplnilo dotazniacutek 6 (20) sester Nad 50 let

vyplnily dotazniacutek 3 (10) sestry

Poloţka č 6 Vzdělaacuteniacute

Vzdělaacuteniacute maacute takeacute určitou souvislost s informacemi tyacutekajiacuteciacute se NANDA

diagnostiky Převaacuteţnaacute většina sester kteraacute vyplnila dotazniacutek absolvovala středniacute

zdravotnickou školu Středniacute zdravotnickou školu vystudovalo 22 (73) sester Vyššiacute

odbornou školu zdravotnickou absolvovalo 5 (17) sester zde se jiţ můţeme

domniacutevat ţe se sestry v průběhu sveacuteho studia setkaly s problematikou NANDA

A pouze 3 (10) sestry absolvovaly vysokou školu

Poloţka č 7 Jak dlouho pracujete jako všeobecnaacute sestra

K posledniacute poloţce z dotazniacuteku patřilo zjištěniacute deacutelky praxe všeobecneacute sestry

Vyacutesledky byly naacutesledujiacuteciacute Opět vyplnilo dotazniacutek největšiacute procento sester s menšiacute jak

10letou praxiacute v oboru a to 12 (40) S deacutelkou praxe 11-20 let dotazniacutek vyplnilo

9 (30) sester 6 (20) sester vyplnilo dotazniacutek s praxiacute od 21-30 let A pouze 3 (10)

sestry vyplnily dotazniacutek s praxiacute v oboru viacutece jak 30 let Můţeme usuzovat ţe maleacute

procento (10) svědčiacute o tom ţe tyto sestry jsou jiţ v praxi mnoho let a tuto

problematiku neznajiacute Takeacute se můţeme domniacutevat ţe se o novou problematiku

nezajiacutemajiacute nebo můţe byacutet pro ně sloţitaacute

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

44

ZAacuteVĚR

Bakalaacuteřskaacute praacutece se zaměřila na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute

peacuteči s konkreacutetniacutem zaměřeniacutem na deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108 podle

NANDA International

K ciacutelům praacutece patřilo zjistit nejčastěji stanoveneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute

faktory registrovanyacutemi sestrami u jiţ zmiňovaneacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy Pro ziacuteskaacuteniacute

dat jsme pouţili anonymniacute dotazniacutek kteryacute byl poteacute vyhodnocen Z vyacutesledků

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute bylo zjištěno ţe mezi nejčastějšiacute určujiacuteciacute znaky patřiacute klient neniacute

schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti 90 a dalšiacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute byl

z dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute vyhodnocen jako nejčastějšiacute tedy s největšiacutem procentem

klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute Tento určujiacuteciacute znak označilo

takeacute 90 respondentů Posledniacutem určujiacuteciacutem znakem kteryacute jsme usuzovali jako

nejčastějšiacute patřiacute klient neniacute schopen osušit se a to v 70 Uvedeneacute vyacutesledky bylo

moţneacute porovnat s vyacutesledky vyacutezkumneacuteho šetřeniacute z roku 1990 podrobněji uvedeno

v diskusi

O určujiacuteciacutech znaciacutech a souvisejiacuteciacutech faktorech ktereacute byly vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem

pro bakalaacuteřskou praacuteci vyhodnoceny pod 70 můţeme hovořit jako o nevyuţitelnyacutech

pro interniacute pacienty

Druhyacute ciacutel se zaměřil na vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy bdquoDeficit sebepeacuteče

při koupaacuteniacute a hygieně 00108 v peacuteči o pacienta na ošetřovaciacute jednotce Fakultniacute

nemocnice Olomouc Tento ciacutel bylo nutno ověřit podle validizace dle Fehringa

Pro validizaci jsme pouţili model validity diagnostickeacuteho obsahu (DCV) Uvedenyacute

Fehringův model patřiacute k nejčastějšiacutem modelům pouţiacutevanyacutech ve validizačniacutech studiiacutech

(Zeleniacutekovaacute Ţiakovaacute 2010 s 120) Vyacutezkumnyacutem šetřeniacutem pro bakalaacuteřskou praacuteci jsme

předpoklaacutedali ţe vyuţitelneacute určujiacuteciacute znaky a souvisejiacuteciacute faktory pro určeniacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně bude odpoviacutedat 70-100 Vyacutezkumneacute šetřeniacute

pro bakalaacuteřskou praacuteci přineslo přehled nejčastějšiacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech

faktorů u interniacutech pacientů Na zaacutekladě vyacutesledků došlo k vytvořeniacute hodnotiacuteciacuteho

naacutestroje kteryacute by mohl slouţit pro praxi k posouzeniacute interniacutech pacientů ve Fakultniacute

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

45

nemocnici Olomouc Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro interniacute pacienty seřazujeme podle priorit

jednotlivyacutech určujiacuteciacutech znaků a souvisejiacuteciacutech faktorů Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute

v praxi pro interniacute pacienty vloţila jsem do přiacutelohy č 4 s 59

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

46

BIBLIOGRAFICKEacute A ELEKTRONICKEacute ZDROJE

HERDMAN H Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy ndash Definice a klasifikace 2009-2011 Přel

Pavla Kudlovaacute Praha Grada 2010 456 s ISBN 978-80-247-3423-1

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Metodologickeacute poznaacutemky k problematike

validizaacutecie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] 12006 [cit 2011- 02-07] s 25-30

Dostupnyacute na www

lthttpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicnioddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt06gt ISSN 1212-4117

HOLMANOVAacute E ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J Reflexia aplikacie ošetřovatelskyacutech

diagnoacutez vo vyacutezkume Ostrava Ostravskaacute univerzita 2007 105 s 230-9 Dostupnyacute na

www lthttpzsfosuczuomdokumentyuom-publikaceebn-2007pdf ISBN 978- 80-

7368˃

CHRAacuteSKA M Zaacuteklady vyacutezkumu v pedagogice 2 vyd Olomouc Univerzita

Palackeacuteho 2000 257 s ISBN 80-7076-798-9

KOZIEROVAacute B Ošetrovateľstvo 1 Přel Anna Kriškovaacute Maacuteria Musilovaacute Vlasta

Zaacutevodnaacute Martin Vyd Osveta 1995 836 s ISBN 80-217-0528-0

MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v NANDA domeacutenaacutech 1 vyd Praha

Grada 2006 264 s ISBN 80-247-1399-3

MAREČKOVAacute J JAROŠOVAacute D Nanda domeacuteny v posouzeniacute a diagnostickeacute faacutezi

ošetřovatelskeacuteho procesu 2 vyd Ostrava Ostravskaacute univerzita Zdravotně sociaacutelniacute

fakulta 2005 86 s ISBN 80-7368-058-0

MASTILIAacuteKOVAacute D Uacutevod do ošetřovatelstviacute I diacutel 1 vyd Praha Univerzita

Karlova 2003 187 s ISBN 80-246-0429-9

McKEIGHEN MEHMERT BathingHygiene Self-care deficit Defining

Characteristics and related factors across age groups and Diagnosis-Related groups and

Diagnosis- Related groups in an Acute care settingInternational Journal of Nursing

Terminologies and Classifications 1012 1990 ISSN 1744-618X

47

PAVLIacuteKOVAacute S Modely ošetřovatelstviacute v kostce 1 vyd Praha Grada 2006 150 s

ISBN 80-247-1211-3

STAŇKOVAacute M Jak provaacutedět ošetřovatelskyacute proces ndash českeacute ošetřovatelstviacute 4 1vyd

Brno IDVZP 1999 66 s ISBN 80-70-13-283-3

TRACHTOVAacute E a kol Potřeby nemocneacuteho v ošetřovatelskeacutem procesu Brno

Naacuterodniacute centrum ošetřovatelstviacute a neleacutekařskyacutech zdravotnickyacutech oborů 2008 185 s

ISBN 80-7013-324-4

Věstniacutek 92004 Koncepce ošetřovatelstviacute Praha Ministerstvo zdravotnictviacute Českeacute

republiky Dostupnyacute na www

˂httpwwwmzcrczLegislativadokumentyvestnik_3648_1778_11html˃

ZELENIacuteKOVAacute R ŢIAKOVAacute K ČAacuteP J JAROŠOVAacute D VRUBLOVAacute Y

Naacutevrh kriteacuterii vyacuteberu expertov pre validizaacuteciu ošetřovatelskyacutech diagnoacutez v ČR a SR

[online] 42010 [cit 2011-02-10] s 407-413 Dostupnyacute na www

˂httpwwwzsfjcuczstrukturautvaryedicni-oddeleniperiodikakontaktjednotliva-

cisla-casopisu-kontakt-podle-rocnikukontakt-20104-2010˃ ISSN 1804-7122

ZELENIacuteKOVAacute R ŢIAKOVAacute K Validizačneacute štuacutedie ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

[online] 12010 roč 1 [cit 2011-02-07] s 1-9 Dostupneacute na www

˂httpperiodika osuczosetrovatelstviaporodniasistencedok2010-

011_zelenikovapdf˃

ZELENIacuteKOVAacute R ŢIAKOVAacute K Využitie Fehlingovyacutech modelov při validizaacutecii

ošetřovatelskyacutech diagnoacutez [online] duben 2010 roč III2 [cit 2010-12-13] s 117-128

Dostupneacute na www ˂httpprofeseonlineupolczvyuzitie-fehringovych-modelov-pri-

validizacii-osetrovatelskych-diagnoz˃

48

SEZNAM ZKRATEK

WICHE - Western Interstate Commission on Higher Education

ANA ndash Americkaacute asociace sester

NANDA ndash North American Nursing Diagnosis Association severoamerickaacute asociace

pro ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

MKO ndash Mezinaacuterodniacute klasifikace onemocněniacute

NIC ndash Nursing Interventions Classification ndash Klasifikace ošetřovatelskyacutech intervenciacute

NOC ndash Nursing Outcomens Classification ndash Klasifikace očekaacutevanyacutech vyacutesledků

ošetřovatelskeacute peacuteče

DCV ndash Model validity diagnostickeacuteho obsahu - Diagnostic Content Validity Model

CDV ndash Model klinickeacute diagnostickeacute validity - Clinical Diagnostic Validity Model

ČR ndash Českaacute republika

SK ndash Slovenskaacute republika

ECR ndash Hodnoceniacute etiologickeacute korelace ndash Etiologic Correlational Ratings

DDV ndash Diferenciaacutelniacute diagnostickyacute validizačniacute model ndash Differentional Diagnostic

Validation Model

atd ndash a tak daacutele

např napřiacuteklad

49

SEZNAM TABULEK

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertůhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu v ČR a SKhelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinikhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip29

Tab 4 Určujiacuteciacute znakyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip30

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktoryhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

Tab 8 Ověřeniacute definicehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip35

Tab 9 Vaacuteš věkhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip36

Tab 10 Vzdělaacuteniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip37

Tab 11 Deacutelka praxehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip38

50

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

Graf 2Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

Graf 4 Ověřeniacute definice helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip35

Graf 5 Vaacuteš věkhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip37

Graf 6 Vzdělaacuteniacute helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip38

Graf 7 Deacutelka praxehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip39

51

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacutel 1 Dotazniacutekhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108helliphellip57

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacientyhelliphelliphelliphelliphellip59

52

Přiacutel 1 Dotazniacutek

Vaacuteţeneacute všeobecneacute sestry

dostaacutevaacute se vaacutem do rukou dotazniacutek kteryacute je vypracovaacuten pro vyacutezkumneacute šetřeniacute

k bakalaacuteřskeacute praacuteci na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči u diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle klasifikace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

NANDA 2009-2011 Ciacutelem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute je zjistit nejčastěji stanoveneacute přiacuteznaky

(určujiacuteciacute znaky) a přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami

u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy A takeacute ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce

Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dotazniacutek je zcela anonymniacute a ziacuteskaneacute uacutedaje budou pouţity vyacutehradně ke zpracovaacuteniacute

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci

Předem děkuji za spolupraacuteci a za vaacuteš čas při vyplněniacute dotazniacuteku

Barbora Laniacutekovaacute studentka 3 ročniacuteku

oboru Všeobecnaacute sestra

prezenčniacute studium FZV UP v Olomouci

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Poloţka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody

1 3 Klient neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody

ke koupaacuteniacute

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

53

1 5 Klient neniacute schopen osušit se

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute

Poloţka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 7(viz

tabulka)

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute odpovědi

označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Poloţka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace

32 Nedostatečnaacute motivace

3 3 Bolest

3 4 Silnaacute uacutezkost

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

7 MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v Nanda domeacutenaacutech s 120-121

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

49

SEZNAM TABULEK

Tab 1 Fehringův hodnotiacuteciacute systeacutem expertůhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

Tab 2 Modifikace Fehringova hodnotiacuteciacuteho systeacutemu v ČR a SKhelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

Tab 3 Naacutevratnost dotazniacuteků z jednotlivyacutech klinikhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip29

Tab 4 Určujiacuteciacute znakyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip30

Tab 5 Hodnoceniacute funkčniacute uacuterovně klientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

Tab 6 Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

Tab 7 Souvisejiacuteciacute faktoryhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

Tab 8 Ověřeniacute definicehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip35

Tab 9 Vaacuteš věkhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip36

Tab 10 Vzdělaacuteniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip37

Tab 11 Deacutelka praxehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip38

50

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

Graf 2Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

Graf 4 Ověřeniacute definice helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip35

Graf 5 Vaacuteš věkhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip37

Graf 6 Vzdělaacuteniacute helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip38

Graf 7 Deacutelka praxehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip39

51

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacutel 1 Dotazniacutekhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108helliphellip57

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacientyhelliphelliphelliphelliphellip59

52

Přiacutel 1 Dotazniacutek

Vaacuteţeneacute všeobecneacute sestry

dostaacutevaacute se vaacutem do rukou dotazniacutek kteryacute je vypracovaacuten pro vyacutezkumneacute šetřeniacute

k bakalaacuteřskeacute praacuteci na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči u diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle klasifikace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

NANDA 2009-2011 Ciacutelem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute je zjistit nejčastěji stanoveneacute přiacuteznaky

(určujiacuteciacute znaky) a přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami

u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy A takeacute ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce

Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dotazniacutek je zcela anonymniacute a ziacuteskaneacute uacutedaje budou pouţity vyacutehradně ke zpracovaacuteniacute

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci

Předem děkuji za spolupraacuteci a za vaacuteš čas při vyplněniacute dotazniacuteku

Barbora Laniacutekovaacute studentka 3 ročniacuteku

oboru Všeobecnaacute sestra

prezenčniacute studium FZV UP v Olomouci

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Poloţka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody

1 3 Klient neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody

ke koupaacuteniacute

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

53

1 5 Klient neniacute schopen osušit se

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute

Poloţka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 7(viz

tabulka)

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute odpovědi

označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Poloţka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace

32 Nedostatečnaacute motivace

3 3 Bolest

3 4 Silnaacute uacutezkost

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

7 MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v Nanda domeacutenaacutech s 120-121

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

50

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Určujiacuteciacute znaky helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

Graf 2Posuzovaacuteniacute funkčniacute uacuterovně klienta helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

Graf 3 Souvisejiacuteciacute faktory helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

Graf 4 Ověřeniacute definice helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip35

Graf 5 Vaacuteš věkhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip37

Graf 6 Vzdělaacuteniacute helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip38

Graf 7 Deacutelka praxehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip39

51

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacutel 1 Dotazniacutekhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108helliphellip57

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacientyhelliphelliphelliphelliphellip59

52

Přiacutel 1 Dotazniacutek

Vaacuteţeneacute všeobecneacute sestry

dostaacutevaacute se vaacutem do rukou dotazniacutek kteryacute je vypracovaacuten pro vyacutezkumneacute šetřeniacute

k bakalaacuteřskeacute praacuteci na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči u diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle klasifikace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

NANDA 2009-2011 Ciacutelem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute je zjistit nejčastěji stanoveneacute přiacuteznaky

(určujiacuteciacute znaky) a přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami

u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy A takeacute ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce

Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dotazniacutek je zcela anonymniacute a ziacuteskaneacute uacutedaje budou pouţity vyacutehradně ke zpracovaacuteniacute

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci

Předem děkuji za spolupraacuteci a za vaacuteš čas při vyplněniacute dotazniacuteku

Barbora Laniacutekovaacute studentka 3 ročniacuteku

oboru Všeobecnaacute sestra

prezenčniacute studium FZV UP v Olomouci

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Poloţka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody

1 3 Klient neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody

ke koupaacuteniacute

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

53

1 5 Klient neniacute schopen osušit se

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute

Poloţka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 7(viz

tabulka)

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute odpovědi

označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Poloţka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace

32 Nedostatečnaacute motivace

3 3 Bolest

3 4 Silnaacute uacutezkost

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

7 MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v Nanda domeacutenaacutech s 120-121

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

51

SEZNAM PŘIacuteLOH

Přiacutel 1 Dotazniacutekhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108helliphellip57

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacientyhelliphelliphelliphelliphellip59

52

Přiacutel 1 Dotazniacutek

Vaacuteţeneacute všeobecneacute sestry

dostaacutevaacute se vaacutem do rukou dotazniacutek kteryacute je vypracovaacuten pro vyacutezkumneacute šetřeniacute

k bakalaacuteřskeacute praacuteci na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči u diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle klasifikace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

NANDA 2009-2011 Ciacutelem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute je zjistit nejčastěji stanoveneacute přiacuteznaky

(určujiacuteciacute znaky) a přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami

u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy A takeacute ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce

Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dotazniacutek je zcela anonymniacute a ziacuteskaneacute uacutedaje budou pouţity vyacutehradně ke zpracovaacuteniacute

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci

Předem děkuji za spolupraacuteci a za vaacuteš čas při vyplněniacute dotazniacuteku

Barbora Laniacutekovaacute studentka 3 ročniacuteku

oboru Všeobecnaacute sestra

prezenčniacute studium FZV UP v Olomouci

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Poloţka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody

1 3 Klient neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody

ke koupaacuteniacute

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

53

1 5 Klient neniacute schopen osušit se

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute

Poloţka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 7(viz

tabulka)

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute odpovědi

označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Poloţka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace

32 Nedostatečnaacute motivace

3 3 Bolest

3 4 Silnaacute uacutezkost

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

7 MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v Nanda domeacutenaacutech s 120-121

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

52

Přiacutel 1 Dotazniacutek

Vaacuteţeneacute všeobecneacute sestry

dostaacutevaacute se vaacutem do rukou dotazniacutek kteryacute je vypracovaacuten pro vyacutezkumneacute šetřeniacute

k bakalaacuteřskeacute praacuteci na teacutema Diagnostickyacute proces v ošetřovatelskeacute peacuteči u diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně podle klasifikace ošetřovatelskyacutech diagnoacutez

NANDA 2009-2011 Ciacutelem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute je zjistit nejčastěji stanoveneacute přiacuteznaky

(určujiacuteciacute znaky) a přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) registrovanyacutemi všeobecnyacutemi sestrami

u teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy A takeacute ověřit vyuţitelnost ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně v peacuteči o pacienty na ošetřovaciacute jednotce

Fakultniacute nemocnice Olomouc

Dotazniacutek je zcela anonymniacute a ziacuteskaneacute uacutedaje budou pouţity vyacutehradně ke zpracovaacuteniacute

vyacutezkumneacuteho šetřeniacute v bakalaacuteřskeacute praacuteci

Předem děkuji za spolupraacuteci a za vaacuteš čas při vyplněniacute dotazniacuteku

Barbora Laniacutekovaacute studentka 3 ročniacuteku

oboru Všeobecnaacute sestra

prezenčniacute studium FZV UP v Olomouci

Oblast I Zjištěniacute přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Poloţka č 1

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacuteznaky (určujiacuteciacute znaky) Ano Ne

1 1 Klient neniacute schopen si umyacutet celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

1 2 Klient neniacute schopnyacute opatřit si a udrţet zdroje vody

1 3 Klient neniacute schopnyacute regulovat teplotu nebo proud vody

ke koupaacuteniacute

1 4 Klient neniacute schopen zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

53

1 5 Klient neniacute schopen osušit se

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute

Poloţka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 7(viz

tabulka)

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute odpovědi

označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Poloţka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace

32 Nedostatečnaacute motivace

3 3 Bolest

3 4 Silnaacute uacutezkost

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

7 MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v Nanda domeacutenaacutech s 120-121

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

53

1 5 Klient neniacute schopen osušit se

1 6 Klient neniacute schopen se přemiacutestit do koupelny nebo z niacute

Poloţka č 2

Posuzujete funkčniacute uacuteroveň klienta v oblasti sebepeacuteče pomociacute stupnice 0 ndash 4 7(viz

tabulka)

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

Z nabiacutezenyacutech moţnostiacute můţete vybrat viacutece odpovědiacute Prosiacutem Vaacutemi vybraneacute odpovědi

označte křiacuteţkem

a) ano vţdy při přiacutejmu

b) ano i v průběhu hospitalizace

c) neposuzuji

Oblast II Zjištěniacute přiacutečin (souvisejiacuteciacutech faktorů)

Poloţka č 3

Pokud stanovujete u pacienta ošetřovatelskou diagnoacutezu deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute

a hygieně ktereacute přiacutečiny (souvisejiacuteciacute faktory) u něj nachaacuteziacutete Vyberte z nabiacutezenyacutech

moţnostiacute v tabulce a označte svoji volbu křiacuteţkem X

Můţete označit libovolnyacute počet Vaacutemi vybranyacutech přiacuteznaků (určujiacuteciacutech znaků)

Přiacutečny (souvisejiacuteciacute faktory) Ano Ne

3 1 Sniacuteţenaacute motivace

32 Nedostatečnaacute motivace

3 3 Bolest

3 4 Silnaacute uacutezkost

3 5 Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

7 MAREČKOVAacute J Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy v Nanda domeacutenaacutech s 120-121

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

54

3 6 Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze halucinace)

3 7 Kognitivniacute poruchy (např myšleniacute paměť

orientace schopnost plaacutenovat atd)

3 8 Vyčerpanost

3 9 Uacutenavnost

3 10 Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

3 11 Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

3 12 Dyskomfort - nepohodliacute

3 13 Barieacutery prostřediacute např koupelna neniacute umiacutestěna na

pokoji chyběniacute madel v koupelně protiskluzoveacute

podloţky

Oblast III Ověřeniacute definice

Poloţka č 4

Odpoviacutedaacute definice ošetřovatelskeacute diagnoacutezy (viz niacuteţe) uacuterovni schopnostiacute klienta

u ktereacuteho jste stanovili ošetřovatelskyacute probleacutem v oblasti koupaacuteniacute a hygieny

Definice Deficit sebepeacuteče je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho probleacutemu

člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo dokončovat

denniacute hygienu

Prosiacutem Vaacutemi vybranou odpověď označte křiacuteţkem

a) ano odpoviacutedaacute

b) ne neodpoviacutedaacute

Oblast IV

Poloţka č 5

Vaacuteš věk

a) 21-30 let

b) 31-40 let

c) 41-50 let

d) nad 50 let

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

55

Poloţka č 6

Vzdělaacuteniacute

a) Středniacute zdravotnickaacute škola

b) Vyššiacute odbornaacute škola zdravotnickaacute

c)Vysokaacute škola

Poloţka č 7

Jak dlouho pracuje jako všeobecnaacute sestra

a) meacuteně jak 10 let

b) 11- 20 let

c) 21- 30 let

d) viacutece jak 30 let

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

56

Přiacutel 2 Souhlas s provedeniacutem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

57

Přiacutel 3 Algoritmus diagnoacutezy Deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně 00108

I krok stanoveniacute určujiacuteciacutech znaků

Při stanoveniacute diagnoacutezy deficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je vhodneacute proveacutest

funkčniacute hodnoceniacute uacuterovně pacienta

0 Plně soběstačnyacute

1 Potřebuje pomocneacute prostředky

2 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby asistenci dohled nebo edukaci

3 Potřebuje pomoc od dalšiacute osoby a pomocneacute prostředky

4 Je zaacutevislyacute na tělesneacute aktivitě se nepodiacuteliacute

II krok Stanoveniacute souvisejiacuteciacutech faktorů

Urč

ujiacute

ciacute z

nak

y

Nes

chopnost

Umyacutet si celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Opatřit si a udrţet zdroje vody

Regulovat teplotu nebo proud vody ke koupaacuteniacute

Zaopatřit si potřeby ke koupaacuteniacute

Osušit se

Přemiacutestit se do koupelny nebo z niacute

Sou

vis

ejiacutec

iacute fa

kto

ry

Sniacuteţenaacute nebo nedostatečnaacute motivace

Bolest

Silnaacute uacutezkost

Neschopnost vniacutemat sveacute tělo nebo jeho čaacutesti

Percepčniacute nebo kognitivniacute poruchy

Vyčerpanost nebo uacutenavnost

Neuromuskulaacuterniacute poškozeniacute

Muskuloskeletoveacute poškozeniacute

Dyskomfort (nepohodliacute)

Barieacutery prostřediacute

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

58

III krok Ověřeniacute definice

bdquoDeficit sebepeacuteče při koupaacuteniacute a hygieně je standardizovanyacute naacutezev ošetřovatelskeacuteho

probleacutemu člověka se zhoršenou schopnostiacute se samostatně okoupat a vykonaacutevat nebo

dokončovat denniacute hygienuldquo (Marečkovaacute 2006 s 120121)

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace

59

Přiacutel 4 Hodnotiacuteciacute naacutestroj pro posouzeniacute v praxi pro interniacute pacienty Fakultniacute

nemocnice Olomouc

Určujiacuteciacute znaky

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopen si umyacutet

celeacute tělo nebo jeho čaacutesti

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Klient neniacute schopnyacute opatřit

si a udrţet zdroje vody

Klient neniacute schopen se

přemiacutestit do koupelny nebo z

niacute

Klient neniacute schopnyacute

regulovat teplotu nebo

proud vody ke koupaacuteniacute

Klient neniacute schopen osušit se

Klient neniacute schopen

zaopatřit si potřeby ke

koupaacuteniacute

Souvisejiacuteciacute faktory

Nad

70

v

yu

žite

lneacute

Bolest

Po

d 7

0

nev

yu

žite

lneacute

Kognitivniacute poruchy (např

myšleniacute paměť

orientace schopnost

plaacutenovat atd)

Vyčerpanost Neuromuskulaacuterniacute

poškozeniacute

Uacutenavnost Neschopnost vniacutemat sveacute

tělo nebo jeho čaacutesti

Muskuloskeletoveacute

poškozeniacute

Poruchy vniacutemaacuteniacute (iluze

halucinace)

Barieacutery prostřediacute např

koupelna neniacute

umiacutestěna na pokoji

chyběniacute madel v

koupelně

protiskluzoveacute

podloţky

Sniacuteţenaacute motivace

Dyskomfort - nepohodliacute

Silnaacute uacutezkost

Nedostatečnaacute motivace