Diagnostika v čínské medicíně - preskoly.sk

Předmluvu napsal Julian Scott

Giovanni Maciocia

Diagnostika v čínské medicíněObsáhlý průvodce

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jaké koliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním a podobně, bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky v souvis losti s touto publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu.

Giovanni Maciocia má právo být označen za autora tohoto díla a jeho právo je jím uplatňováno v souladu se zákonem o autorských právech, projektech a patentech z roku 1988. The right of Giovanni Maciocia to be identifi ed as author of this book has been asserted by him in accordance with the Copyright, Designs and Patents Act 1988.

Toto dílo Diagnostika v čínské medicíně, 1. vydání od Giovanniho Maciocii, CAc (Nan-ťing), ISBN 978-0-443--026448-7, je vydáno základě dohody s Elsevier Limited.This edition of Diagnosis in Chinese Medicine, 1st edition by Giovanni Maciocia, CAc (Nanjing), ISBN 978-0-443--026448-7, is published by arrangement with Elsevier Limited.

PoznámkaZnalosti v oboru lékařství se neustále mění. Je nutno dodržovat standardní bezpečnostní opatření, nicméně s rozšiřo-váním našich znalostí díky novému výzkumu a klinickým zkušenostem může být nutné nebo vhodné zavádět v léčbě a lékové terapii změny. Čtenářům je doporučeno kontrolovat nejaktuálnější informace o přípravcích poskytované výrobci všech jednotlivých podávaných léčiv a ověřovat doporučené dávkování, způsob a dobu jejího trvání podá-vání a kontraindikace. Za určení dávkování a nejlepší léčby každého jednotlivého pacienta odpovídá praktik, opírající se o své zkušenosti a o poznání pacienta. Ani vydavatel, ani autor nepřijímají žádnou odpovědnost za žádné poško-zení zdraví ani škody způsobené osobám nebo na majetku v důsledku použití této publikace.

Publikování inzerce nezakládá ze strany vydavatele záruku nebo potvrzení kvality nebo hodnoty propagovaných pro-duktů nebo služeb v těchto materiálech popisovaných nebo prohlášení nebo nároků učiněných inzerenty s ohledem na tyto produkty nebo služby.

Fotografi e a ilustrace jsou součástí textu autora, v opačném případě je zdroj součástí jejich popisku.

Odborná korektura MUDr. Jiří MařádekOdborná konzultace Jan HájekSinologický poradce Zuzana Drahovzalová

Text copyright © Giovanni Maciocia, 2004This edition copyright © Elsevier Limited, 2004

Překlad © Ing. Martina Brunnerová, 2015© Nakladatelství ANAG, 2015ISBN 978-80-7263-918-2

OBSAH

Předmluva 35Úvodní slovo 37Poděkování 41Poznámka k překladu čínských pojmů 43Jak používat tuto knihu 45Rejstřík symptomů a příznaků 49Seznam zkratek 53

1. DÍLDIAGNOSTIKA POZOROVÁNÍM 55ÚVOD 55

Vztah mezi pěti smysly, devíti otvory a vnitřními orgány 56Vztah mezi různými oblastmi obličeje a vnitřními orgány 56Vztah mezi pěti tkáněmi a vnitřními orgány 57Vztah mezi pěti místy transportu čchi a jinovými orgány 58Projevy pěti jinových orgánů 58Dvanáct oblastí na pokožce 58

1. ČÁSTPOZOROVÁNÍ TĚLA,MYSLI A PLETI 61ÚVOD 61

Souvztažnost mezi jednotlivou částí a celkem 61Pozorování konstitučních znaků 63

1. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ TVARU POSTAVY, FYZICKÉHO VZEZŘENÍ A CHOVÁNÍ 65

ÚVOD 65

KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE JIN A JANGU 66

Tvar postavy s hojností jangu 66Tvar postavy s hojností jin 67Tvar postavy s nedostatkem jangu 68Tvar postavy s nedostatkem jin 68Tvar postavy s rovnováhou jin a jangu 69

KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE PĚTI PRVKŮ 69

Dřevěný typ 69Ohnivý typ 70Zemský typ 71Kovový typ 72Vodní typ 73Klinická aplikace typů podle pěti prvků 74

KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE PRENATÁLNÍCH A POSTNATÁLNÍCH VLIVŮ 75

Tvar postavy se silnou prenatální konstitucí 75Tvar postavy se slabou prenatální konstitucí 77Tvar postavy se silnou postnatální čchi 77Tvar postavy se slabou postnatální čchi 78

KLASIFIKACE PODLE TĚLESNÉ STAVBY 79Robustní typ 79Kompaktní typ 79Svalový typ 80Hubený typ 80Otylý typ 81

KLASIFIKACE TVARU POSTAVY PODLE SNÁŠENLIVOSTI LÉKŮ A TOLERANCE BOLESTI 81

Tvar postavy ukazující na vysokou snášenlivost léků a toleranci bolesti 81Tvar postavy ukazující na nízkou snášenlivost léků a toleranci bolesti 82

2. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ MYSLI, DUCHA A EMOCÍ 83

ÚVOD 83

TŘI ASPEKTY DUCHA 84Ztělesnění ducha 84Vitalita ducha 84Záře ducha 85

TŘI STAVY DUCHA 85Silný duch 85Slabý duch 85Falešný duch 86

DUCH A KONSTITUCE 86Silný duch a silná konstituce 86Slabý duch a slabá konstituce 87

Slabý duch a silná konstituce 87Silný duch a slabá konstituce 87

DUCH A EMOCE 87Oči 87Pleť 88Jazyk 88

3. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ BARVY PLETI 89

ÚVOD 89

HOSTITELSKÉ A HOSTUJÍCÍ BARVY 90Hostitelské barvy 90Hostující barvy 90Klinický význam 91

POZOROVÁNÍ RŮZNÝCH ASPEKTŮ BARVY PLETI 91Povrchová nebo hluboká barva 92Zřetelná nebo skrytá barva 92Rozptýlená nebo koncentrovaná barva 93Řídká nebo hustá barva 93Barva s leskem nebo bez lesku 94Souhlasná nebo protichůdná barva 94Prognóza podle barvy pleti 96Změny barvy pleti v průběhu nemoci 98Barvy pleti a emoce 99

BARVY PLETI 99Normální barva pleti 99Bílá barva pleti 100Sinalá barva pleti 101Žlutá barva pleti 101Červená barva pleti 103Namodralá/nazelenalá barva pleti 104Tmavá barva pleti 105Nachová barva pleti 106

4. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ POHYBŮ TĚLA 107

HLAVA 107Třes hlavy 107Ztuhlost krku 108

OBLIČEJ 108Zešikmení očí a úst 108Obrna obličeje (Bellova paréza) 108Tik v obličeji 109

KONČETINY A TĚLO 109Ochrnutí 109Třes nebo spasticita končetin 110Záškuby svalů 111Opistotonus 111Kontraktury končetin 111Hemiplegie 112Třes rukou 112Třes nohou 112Kontraktury prstů 113

2. ČÁSTPOZOROVÁNÍ ČÁSTÍ TĚLA 115ÚVOD 115

5. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ HLAVY, OBLIČEJE A VLASŮ 117

HLAVA 117Suchá pokožka hlavy 117Zarudnutí a bolest pokožky hlavy 117Třes hlavy 118Otok celé hlavy 118Nežity na pokožce hlavy 118Vřídky na pokožce hlavy 118Vřídky v oblasti bradavkového výběžku kosti spánkové 118Oděrky na pokožce hlavy 118Hlava naklánějící se k jedné straně 118Hlava zaklánějící se dozadu 118Pozdní uzavření fontanel 118

OBLIČEJ 118Akné 119Vyrážka s pupínky / skvrnami 119Otok obličeje 119Otok a zarudnutí obličeje 119Otok, zarudnutí a bolest tváří 119Vřídky pod jařmovým obloukem 119Vrásky v obličeji 119Zešikmení očí a úst 119

VLASY 119Vypadávání vlasů 120Alopecie 120Suché a lámavé vlasy 120Mastné vlasy 121Předčasné šedivění vlasů 121Lupy 121

6. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ OČÍ 123

ÚVOD 123

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ OČI 124

VZTAH MEZI VNITŘNÍMI ORGÁNY A OČIMA 124Oči a játra 124Oči a ledviny 124Oči a srdce 125Oči a žaludek a slezina 125Oči a žlučník 125Oči a močový měchýř 125Oči a tenké střevo 126Pět koleček 126Osm obvodů 127Oční systém 127

ASPEKTY POZOROVÁNÍ OČÍ 128Lesk očí 128

6 OBSAH

Ovládání očí 128Normální oči 128

POZOROVÁNÍ PATOLOGICKÝCH PŘÍZNAKŮ OČÍ 128Abnormální barva 128Další znaky 130Zapadlé oční bulvy 130

7. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ NOSU 135

ÚVOD 135

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ NOS 135

VZTAH MEZI NOSEM A VNITŘNÍMI ORGÁNY 136

ABNORMÁLNÍ BARVA 137Bledá 137Žlutá 137Červená 137Namodralá/nazelenalá 137Rudě nachová 137Tmavá 138

OTEKLÝ NOS 138

CHVĚJÍCÍ SE NOSNÍ KŘÍDLA (ZEVNĚJŠEK CHŘÍPÍ) 138

SUCHÉ NOSNÍ DÍRKY 138

KRVÁCENÍ Z NOSU 138

POLYPY 138

VŘÍDKY NA NOSE 138

PUPÍNKY NA NOSE 138

8. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ RTŮ, ÚST, PATRA, ZUBŮ, DÁSNÍ A PHILTRA 141

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ ÚSTA A RTY 141

RTY 142Abnormální barva 142Suché nebo popraskané rty 144Oloupané rty 144Oteklé rty 144Chvějící se rty 144Vpáčené rty 144Povolené rty 144

ÚSTA 144Opary 144Popraskané koutky úst 145Afty 145Otevřená ústa 145Zešikmení úst 145Slintání z koutků úst 146

PATRO 146Abnormální barva 146

ZUBY A DÁSNĚ 147Zuby 147Dásně 148

PHILTRUM 149Ploché philtrum 150Strnule vyhlížející philtrum 150Abnormální barva 150

9. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ UŠÍ 151

ÚVOD 151

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ UŠI 151

VELIKOST UŠÍ 152Velké uši 152Malé uši 152Oteklé uši 153Svraštělé uši 153

SUCHÝ A SVRAŠTĚLÝ VNĚJŠÍ ZÁVIT 153

BOLÁKY NA UCHU 153

BRADAVICE NA UCHU 153

ABNORMÁLNÍ BARVA 153Žlutý vnější závit 153Bledý vnější závit 153Namodralý/nazelenalý (qing) vnější závit 153Tmavý vnější závit 153Zarudlý vnější závit 153Zarudlá zadní strana ucha 154Otok a zarudnutí prohlubně na boltci 154

ROZŠÍŘENÉ KREVNÍ CÉVY NA UCHU 154

NADMĚRNÁ TVORBA UŠNÍHO MAZU 154

VÝTOK Z UŠÍ 154

10. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ HRDLA A KRKU 155

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ HRDLO A KRK 155

HRDLO 156Zarudnutí hrdla 156Struma 156Pulzování karotické tepny 156Pozorování hrtanu 156Oteklé krční mandle 157Abnormální barva krčních mandlí 157

KRK 158Délka krku 158Ztuhlost krku 158Měkký krk 159Nachýlený krk 159Šířka krku 159Oteklé krční uzliny 160

OBSAH 7

11. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ ZAD 161

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ ZÁDA 161

ATROFIE SVALŮ PODÉL PÁTEŘE 162

ZTUHLOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 162

ANOMÁLIE ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE 162Páteř ohnutá dopředu 162Skolióza 162Nadměrná lordóza 163Nadměrná kyfóza 163Vyrovnání křivky bederní páteře 164Vychýlení páteře 164

PŘÍZNAKY NA POKOŽCE 164Pupínky na zádech 164Puchýřky ve spodní části zad 165Suchost a zarudnutí pokožky spodní části zad 165Žluté zbarvení spodní části zad 165Skvrny na pokožce ve spodní části zad 165Nežity v bodě BL23 shenshu 165Pupínky nebo neštovičky na hýždích 165

12. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ PRSŮ U ŽEN 167

ÚVOD 167

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ PRSY 167

VELIKOST PRSŮ 168Malé prsy 168Napětí prsů 168Oteklé prsy 168Zarudnutí a otok prsů 168

BULKY V PRSECH 168

ABNORMALITY BRADAVEK 170Mléčný výtok z bradavek 170Lepkavý žlutý výtok z bradavek 170Krvavý výtok z bradavek 170Vpáčené bradavky 170Popraskané bradavky 171

KŮŽE PŘIPOMÍNAJÍCÍ POMERANČOVOU KŮRU 171

13. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ SRDEČNÍCH ÚDERŮ 173

ÚVOD 173

SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM DOLŮ 174

SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM NAHORU 174

SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM DOLEVA 174

SRDEČNÍ ÚDERY POSUNUTÉ SMĚREM DOPRAVA 174

SRDEČNÍ ÚDERY POD MEČOVITÝM VÝBĚŽKEM KOSTI HRUDNÍ 174

14. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ RUKOU 175

ÚVOD 175

ABNORMÁLNÍ BARVA 175Bledé ruce 175Zarudlý hřbet rukou 175Červené dlaně 175

ŽILKY NA BŘÍŠKU PALCE 176

ATROFIE BŘÍŠKA PALCE 176

ATROFIE SVALŮ NA HŘBETECH RUKOU 176

TŘES RUKOU 176

PLÍSEŇ (DERMATOFYTÓZA) 176

PRSTY 176Kontraktury prstů 176Lžičkovité prsty 177Tenké, zašpičatělé prsty 177Oteklé prsty 177Popraskané prsty 178Ztluštělé prsty připomínající zámotky 178Svraštělé a vrásčité prsty 178

DEFORMOVANÉ KLOUBY PRSTŮ 178

DLANĚ 178Suché, popraskané, loupající se dlaně 178Zpocené dlaně 178Čáry v dlaních 179

15. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ NEHTŮ 183

ÚVOD 183

POVRCHOVÉ ABNORMALITY 183Rýhované nehty 183Brázdy v nehtech 183Tenké a křehké nehty 184Ztluštění nehtů 184Hrubé a tlusté nehty 184Suché a křehké nehty 184Suché a ztluštělé nehty 184Popraskané nehty 184Olupující se nehty 184

POKROUCENÉ NEHTY 185

STOČENÉ NEHTY 185

ODLUČUJÍCÍ SE NEHTY 185

8 OBSAH

ABNORMÁLNÍ BARVA 185Nehty s bílými skvrnami 185Bledě bílé nehty 185Matně bílé nehty 185Červené nehty 185Žluté nehty 185Namodralé/nazelenalé nehty 185Tmavé nehty 186Nafi alovělé nehty 186

LUNULY 186

SOUVZTAŽNOST NEHTŮ A ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮ 186

Palec 187Ukazovák 187Prostředník 187Prsteník 187Malík 188

16. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ HRUDNÍKU A BŘICHA 189

HRUDNÍK 189Vystouplý hrudník 190Propadlý hrudník 190Vystouplá kost hrudní 190Propadlý hrudník na jedné straně 190Vystouplý hrudník na jedné straně 191Gynekomastie 191

BŘICHO 191Velikost břicha 192Útvary v břiše 192Příznaky na pupku 193Příznaky na pokožce 193

17. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ GENITÁLIÍ 195

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ GENITÁLIE 195

PUBICKÉ OCHLUPENÍ 196Ztráta pubického ochlupení 196Nadměrné pubické ochlupení 196

PENIS 196Zarudnutí a otok žaludu penisu 196Vředy na penisu 196Peyronieova nemoc 196Priapismus 196Měkký a ochablý penis 196Dlouhý penis u dětí 196

ŠOUREK 197Svraštělý šourek 197Volný šourek 197Šourek povolený na jedné straně 197Oteklý šourek 197Oteklý a mokvající šourek 197Abnormální barva 197

VULVA (LŮNO) A VAGÍNA 197Boláky na vulvě 197Leukoplakie 197Otok vulvy 197Výhřez pochvy 197

18. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ ČTYŘ KONČETIN 199

ÚVOD 199

ATROFIE ČTYŘ KONČETIN 199

OCHABLOST ČTYŘ KONČETIN 200

ZTUHLOST ČTYŘ KONČETIN 200

OCHRNUTÍ ČTYŘ KONČETIN 200

POHYBY KONČETIN 201Kontraktury čtyř končetin 201Křeče čtyř končetin 201Třes nebo spasticita čtyř končetin 202

OTOK ČTYŘ KONČETIN 202

OTOK KLOUBŮ ČTYŘ KONČETIN 203

19. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ NOHOU 205

PŘÍZNAKY NA NOHOU 205Otok 205Atrofi e 206Ochrnutí 206Křivé nohy 206

CHŮZE 207Překotná chůze 207Nestabilní chůze 207Potácivá chůze 207Čapí chůze 207Šouravá chůze 207

20. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ VÝMĚŠKŮ 209

ÚVOD 209

VYKAŠLÁVANÉ HLENY 209

VÝTOK Z NOSU 210

POT 210

STOLICE 210Barva 210Konzistence 211Tvar 211

MOČ 211

MENSTRUAČNÍ KREV 212Barva 212Konzistence 212

OBSAH 9

POŠEVNÍ VÝTOK 212Barva 212Konzistence 213Očistky 213

21. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ KŮŽE 215

ÚVOD 215Vrstvy kůže 215Typy kožních lézí 216

KŮŽE A VNITŘNÍ ORGÁNY 216Kůže a plíce 216Kůže a žaludek a slezina 218Kůže a ledviny 218Kůže a játra 219Kůže a srdce 219Kůže a spojnice drah 219

PŘÍZNAKY NA KŮŽI 220Barva kůže 220Povrch kůže 221Kůže předloktí (na vnitřní straně) 222Prostor mezi kůží a svaly (couli) 222Tělesné ochlupení 222Skvrny, pupínky, puchýřky a neštovičky 222Suchá pokožka 224Mastná pokožka 224Otok kůže 225Šupinatění 225Kožní oděrky 225Vyrážky 225Praskliny 226Kožní vředy 226Dermografi smus 227

KOŽNÍ CHOROBY 227Ekzém 227Akné 228Lupénka 229Kopřivka 230Névy 231Maligní melanom 232Mykóza 232Kvasinková infekce 233Opar (herpes simplex) 234Pásový opar (herpes zoster) 234Bradavice 235Růžovka 235

22. KAPITOLAPOZOROVÁNÍ U DĚTÍ 237

ÚVOD 237

PLEŤ 237Červená 237Žlutá 237

Bledá 238Namodralá/nazelenalá 238

OTVORY 238Oči 238Uši 238Nos 238Ústa 239Močová trubice a řitní otvor 240

TĚLESNÉ POHYBY 240

PÁTEŘNÍ SVALY 240

UKAZOVÁK 240Žilky na ukazováku 240Rýhy na ukazováku 241

KOŘEN NOSU 245

3. ČÁSTDIAGNOSTIKA PODLE JAZYKA 247ÚVOD 247

23. KAPITOLADIAGNOSTIKA PODLE JAZYKA 249

PODMÍNKY PRO VYŠETŘENÍ JAZYKA 249Osvětlení 249Techniky pozorování jazyka 249Vnější faktory ovlivňující barvu jazyka 250

OBLASTI JAZYKA 250

KLINICKÝ VÝZNAM JAZYKA 252Barva těla jazyka 252Tvar těla jazyka 252Povlak jazyka 253Duch jazyka 253

24. KAPITOLABARVA TĚLA JAZYKA 255

DUCH JAZYKA 255

BARVY TĚLA JAZYKA 255Bledý jazyk 256Červený jazyk 256Fialový jazyk 258

ŽILKY POD JAZYKEM 259

25. KAPITOLATVAR TĚLA JAZYKA 261

ÚVOD 261

TENKÝ JAZYK 261

OTEKLÝ JAZYK 262

10 OBSAH

ČÁSTEČNĚ OTEKLÝ JAZYK 262

ZTUHLÝ JAZYK 262

OCHABLÝ JAZYK 262

DLOUHÝ JAZYK 263

KRÁTKÝ JAZYK 263

ROZPRASKANÝ JAZYK 263

VYCHÝLENÝ JAZYK 264

POHYBUJÍCÍ SE JAZYK 264

TŘESOUCÍ SE JAZYK 264

JAZYK S OTISKY ZUBŮ 265

26. KAPITOLAPOVLAK JAZYKA 267

FYZIOLOGIE POVLAKU JAZYKA 267

KLINICKÝ VÝZNAM POVLAKU JAZYKA 267

PŘÍTOMNOST NEBO NEPŘÍTOMNOST POVLAKU 268

POVLAK S KOŘENEM NEBO BEZ KOŘENE 268

TLOUŠŤKA POVLAKU 269

ROZLOŽENÍ POVLAKU 269

VLHKOST POVLAKU 269

STRUKTURA POVLAKU 269Lepkavý povlak 269Kluzký povlak 270Plísňovitý povlak 270

POVLAK JAZYKA U NEMOCÍ Z VNĚJŠÍHO NAPADENÍ 270

27. KAPITOLAOBRAZY JAZYKA PŘI RŮZNÝCH SYNDROMECH 271

JAZYK PŘI NEDOSTATKU ČCHI 271

JAZYK PŘI NEDOSTATKU JANGU 271

JAZYK PŘI NEDOSTATKU KRVE 272

JAZYK PŘI NEDOSTATKU JIN 272

JAZYK PŘI HLENU A VLHKOSTI 274

JAZYK PŘI HORKOSTI 274

JAZYK PŘI CHLADU 275

JAZYK PŘI STAGNACI ČCHI A STÁZE KRVE 275

JAZYK PŘI VNITŘNÍM VĚTRU 275

JAZYK PŘI VNĚJŠÍM NAPADENÍ VĚTREM 275

2. DÍLDIAGNOSTIKA DOTAZOVÁNÍM 277ÚVOD 277

28. KAPITOLAÚVOD 279

PODSTATA DIAGNOSTIKY DOTAZOVÁNÍM 279

POVAHA „SYMPTOMŮ“ V ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ 280Jazyk a pulz 281

UMĚNÍ DOTAZOVÁNÍ: KLADENÍ SPRÁVNÝCH OTÁZEK 281

TERMINOLOGICKÉ PROBLÉMY PŘI DOTAZOVÁNÍ 282

PACIENTOVY SLOVNÍ VÝRAZY 283

ÚSKALÍ, KTERÝM JE TŘEBA SE PŘI DOTAZOVÁNÍ VYHNOUT 283

POSTUP DOTAZOVÁNÍ 284

ČASOVÉ ROZMEZÍ SYMPTOMŮ 285

SKLOUBENÍ DOTAZOVÁNÍ S POZOROVÁNÍM 285

URČENÍ SYNDROMŮ A DOTAZOVÁNÍ 286

DIAGNOSTIKA PODLE JAZYKA A PULZU: SKLOUBENÍ S DOTAZOVÁNÍM 287

DESET TRADIČNÍCH OTÁZEK 290Omezenost deseti tradičních otázek 292Otázky na emocionální stav 293Otázky na sexuální život 293Otázky na hladinu energie 293

ŠESTNÁCT OTÁZEK 293

29. KAPITOLABOLEST 295

ÚVOD 295

OBLAST BOLESTI 297

POVAHA BOLESTI 297Bolestivost 297Bolest s pocitem těžkosti 297Rozpínavá bolest 297Bolest s pocitem plnosti 298Bolest s pocitem prázdnoty 298Bolest s pocitem chladu 298Pálivá bolest 298Kolikovitá bolest 298Křečovitá bolest 298Bolest s tísnivým pocitem 298Bolest s pocitem nacpanosti 299Tlaková bolest 299Tahavá bolest 299

OBSAH 11

Řezavá bolest 299Pulzující bolest 299Vrtavá bolest 299Číhavá bolest 299

ČASOVÝ ASPEKT BOLESTI 299

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ BOLEST 300Tlak 300Teplota 300Jídlo a pití 300Vyprázdnění střev 300Pohyb a klid 300

BOLEST ORGÁNU OPROTI BOLESTI DRÁHY 301

30. KAPITOLAJÍDLO A CHUŤ 303

ÚVOD 303

HLAVNÍ SYNDROMY PŘI SYMPTOMECH TRÁVENÍ 304

Nedostatek čchi 304Stagnace čchi 304Protichůdný tok čchi 304Stáza krve 304Vlhkost 304Hlen 304Akumulace potravy 304

JÍDLO 305

CHUŤ K JÍDLU 306Nadměrný hlad 306Odpor k jídlu 306Hlad při současné nechuti jíst 306

CHUŤ 307

NEVOLNOST A ZVRACENÍ 307

ŘÍHÁNÍ 308

NÁVRAT KYSELÉ NESTRÁVENÉ POTRAVY 309

31. KAPITOLASTOLICE A MOČ 311

ÚVOD 311

STOLICE 312Frekvence 312Konzistence 313Tvar 314Barva 314Zápach a zvuky 315Bolest břicha spojená s vyprazdňováním 316

MOČ 316Frekvence 316Barva 316

Množství 316Potíže při močení 317Zákal 317Inkontinence 317Močení v noci 317Bolest 317Zápach 317

32. KAPITOLAŽÍZEŇ A PITÍ 319

ÚVOD 319

ŽÍZEŇ 320

SUCHO V ÚSTECH 321

UPŘEDNOSTŇOVÁNÍ HORKÝCH NEBO STUDENÝCH NÁPOJŮ 321

NEPŘÍTOMNOST ŽÍZNĚ 321

33. KAPITOLAHLADINA ENERGIE 323

ÚVOD 323

HISTORICKÉ POZADÍ 324

SYNDROMY PŮSOBÍCÍ ÚNAVU 324

34. KAPITOLAHLAVA 329

ÚVOD 329

BOLEST HLAVY 330Nástup 330Časové hledisko 330Lokalizace 330Charakter bolesti 330Ulevující nebo zhoršující faktory 331Vnitřní a vnější původ 331

MOTÁNÍ HLAVY 336

MDLOBY 337

POCIT NA PRASKNUTÍ HLAVY 338

POCIT TĚŽKOSTI HLAVY 338

POCIT OTUPĚLOSTI V HLAVĚ 339

ŠUM V MOZKU 339

POCIT CHLADU V HLAVĚ 339

POCIT HORKA V HLAVĚ 340

NECITLIVOST/MRAVENČENÍ KŮŽE NA HLAVĚ 340

SVĚDĚNÍ KŮŽE VE KŠTICI 341

12 OBSAH

35. KAPITOLAOBLIČEJ 343

ÚVOD 343

OBLIČEJ 344Pocit horka v obličeji 344Bolest v obličeji 344Pocit necitlivosti/mravenčení v obličeji 345

NOS 345Ucpaný nos 346Svědění v nose 346Kýchání 346Rýma 347Pobolívání nosu 347Bolest v nose 347Suché nosní dírky 348Ztráta čichu 348

ZUBY A DÁSNĚ 348Bolest zubů 349Zanícené dásně 349Krvácející dásně 349Ustupující dásně 350

ÚSTA A RTY 350Afty 350Opary 351

JAZYK 351Svědění na jazyku 351Necitlivost jazyka 351Bolest jazyka 351

36. KAPITOLAHRDLO A KRK 353

ÚVOD 353

DRÁHY OVLIVŇUJÍCÍ HRDLO A KRK 354

HRDLO 354Bolení v krku 354Sucho v hrdle 355Šimrání v krku 355Chrapot 355Pocit překážky v hrdle 356Oteklé a zarudlé krční mandle 356

KRK 357Struma 357Bolestivý nebo ztuhlý krk 358

37. KAPITOLATĚLO 359

ÚVOD 359

BOLENÍ CELÉHO TĚLA 359

BOLEST V KLOUBECH 360

BOLEST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 360

NECITLIVOST/MRAVENČENÍ 361

SVĚDĚNÍ 361

ÚBYTEK HMOTNOSTI 361

OBEZITA 362

38. KAPITOLAHRUDNÍK A BŘICHO 363

HRUDNÍK 363Kašel 364Bolest hrudníku 365Bolest v žebrech 366Pocit tísně na hrudníku 366Pocit horka v hrudníku 366Vnímané bušení srdce 367

BŘICHO 367Pocity 368Lokalizace bolesti břicha 369

39. KAPITOLAKONČETINY 377

ÚVOD 377

SLABOST KONČETIN 378

POTÍŽE PŘI CHŮZI (ATROFIE/OCHABLOST KONČETIN) 378

POCIT NAPĚTÍ V KONČETINÁCH 378

POCIT TĚŽKOSTI V KONČETINÁCH 378

SVALOVÁ BOLEST KONČETIN 379

NECITLIVOST/MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH 379

BOLEST KLOUBŮ CELÉHO TĚLA 379

TŘES KONČETIN 380

HORNÍ KONČETINY 381Bolest ramene a neschopnost zvednout je 381Bolest v lokti 382Bolest rukou 382Studené ruce 382Horké ruce 383Svědění rukou 383Necitlivost/mravenčení rukou 383Otok rukou 383

DOLNÍ KONČETINY 383Bolest v kyčli 383Bolest ve stehně 384Bolest kolenou 384Slabá kolena 384Křeče v lýtkách 384Studené nohy 384

OBSAH 13

Bolest chodidel 384Otok chodidel 385Bolest plosek nohou 385Pocit pálení plosek nohou 385

40. KAPITOLASPÁNEK 387

ÚVOD 387

NESPAVOST 388

DIVOKÉ SNY 389

CHOROBNÁ SPAVOST 389

41. KAPITOLAPOCENÍ 391

ÚVOD 391

KLINICKÝ VÝZNAM POCENÍ 392Povrchové syndromy 392Vnitřní syndromy 392

PATOLOGIE POCENÍ 392

KLASIFIKACE POCENÍ 393Oblast těla 393Denní doba 393Chorobný stav 393Kvalita potu 393

ABSENCE POCENÍ 393

42. KAPITOLAUŠI A OČI 395

UŠI 395Ušní šelesty 396Ztráta sluchu 397Bolest v uších 397Svědění v uších 397

OČI 397Bolest očí 398Svědění očí 399Pocit napětí v očích 399Slzící oči 400Suché oči 400Rozmazané vidění 400

43. KAPITOLAPOCIT CHLADU, POCIT HORKA A HOREČKA 401

ÚVOD 401

POCIT CHLADU 402Pocit chladu u vnitřních stavů 403Pocit chladu u stavů z vnějších napadení 405Jak rozlišovat mezi vnějšími a vnitřními příčinami pocitu chladu 406

SOUČASNÝ POCIT CHLADU A HOREČKA U VNĚJŠÍCH STAVŮ 407

Větrný chlad a větrná horkost 409Letní vedro 410Vlhká horkost 410Suchá horkost 410

STŘÍDAJÍCÍ SE POCIT CHLADU A POCIT HORKA 410

POCIT HORKA Z VNITŘNÍCH PŘÍČIN 411

VNITŘNÍ HOREČKA 412Akutní horečka 412Chronická horečka 414

HORKOST PĚTI SRDCÍ 416

PROTICHŮDNÉ POCITY CHLADU A HORKA U VNITŘNÍCH STAVŮ 416

Současný nedostatek jin ledvin a jangu ledvin 416Nedostatek krve s prázdnou horkostí 416Disharmonie ústřední dráhy 416Jinový oheň 417

44. KAPITOLAPSYCHICKÉ A EMOCIONÁLNÍ SYMPTOMY 419

ÚVOD 419

DEPRESE 420Defi nice deprese 420Diagnostika deprese 421Deprese v čínské medicíně 421Syndromy při depresi 422

STRACH/ÚZKOST 424

PODRÁŽDĚNOST/HNĚV 425

OBAVY / PŘÍLIŠNÉ PŘEMÝŠLENÍ 426

SMUTEK/ŽAL 427

PŘÍLIŠNÁ RADOST 428

DUŠEVNÍ NEKLID 428

45. KAPITOLASEXUÁLNÍ SYMPTOMY 431

ÚVOD 431

MUŽI 432Impotence 432Ztráta libida 432Předčasná ejakulace 433Noční výrony semene 433Únava a motání hlavy po ejakulaci 433

ŽENY 433Ztráta libida 433Bolest hlavy záhy po orgasmu 434

14 OBSAH

46. KAPITOLAŽENSKÉ SYMPTOMY 435

ÚVOD 435

GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA 436

SYMPTOMY PRSŮ 437Prsní bulky 437Premenstruační napětí prsů 438

MENSTRUACE 438Síla krvácení 439Barva 440Konzistence 440Cyklus 440První menstruace 441Menopauza 441Bolest 441Premenstruační symptomy 443Další symptomy objevující se v období kolem menstruace 445

TĚHOTENSTVÍ A POROD 445Plodnost 445Potrat a umělé přerušení těhotenství 446Porod 448Kojení 448

POŠEVNÍ VÝTOK 448

47. KAPITOLADĚTSKÉ SYMPTOMY 449

ÚVOD 449

MATČINO TĚHOTENSTVÍ 449

POROD 450

PROBLÉMY PO NAROZENÍ 450

DĚTSKÉ NEMOCI 450

SYMPTOMY TRÁVENÍ 450

OČKOVÁNÍ 450

SYMPTOMY DÝCHACÍCH CEST A BOLEST UŠÍ 450Kašel a sípot 451Bolest v uších 451Chronický katar 451

SPÁNEK 451

POMALÝ VÝVOJ 451

48. KAPITOLADIAGNOSTIKA PŘÍČIN NEMOCÍ 453

ÚVOD 453

SPOLUPŮSOBENÍ PŘÍČIN NEMOCÍ 454Spolupůsobení poranění s podnebím 454

Spolupůsobení slabé dědičné konstituce se stravováním 454Spolupůsobení emocionálních problémů v pubertě s přepracováním 454Spolupůsobení slabé dědičné konstituce srdce s emocionálními problémy 455

PĚT FÁZÍ ŽIVOTA 455Dětství 455Dospívání 455Mladý dospělý věk 455Střední věk 456Stáří 456

PŘÍČINY NEMOCÍ 457Dědičnost 457Emoce 458Přepracování 465Stravování 465Podnebí 466Poranění 467Léky včetně vakcín 467Přílišná sexuální aktivita 468

3. DÍLDIAGNOSTIKA POHMATEM 469ÚVOD 469

49. KAPITOLADIAGNOSTIKA PODLE PULZU 471

ÚVOD 472

„DEVĚT OBLASTÍ“ PULZU PODLE VNITŘNÍ KNIHY ŽLUTÉHO CÍSAŘE 473

PULZ V KNIZE SLOŽITÝCH OTÁZEK 473

TŘI POZICE PULZU 474

PŘIŘAZENÍ POZIC PULZU JEDNOTLIVÝM ORGÁNŮM 475

Pozice orgánů na pulzu 475Sladění různých přiřazení pulzu 480

TŘI ÚROVNĚ 483

METODY ODEBÍRÁNÍ PULZU 484Časové hledisko 484Poloha paže 484Srovnání dechu 484Umístění prstů 484

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PULZ 486Roční období 487Pohlaví 487Věk 488Tělesná stavba 488Menstruace 488

OBSAH 15

Těhotenství 488Fanguanmai a xiefeimai 488

ATRIBUTY NORMÁLNÍHO PULZU 489Duch 489Žaludeční čchi 489Kořen 489

POKYNY PRO INTERPRETACI PULZU 491Pohmat pulzu jakožto celku třemi prsty 491Pohmat ducha, žaludeční čchi a kořene 491Pohmat tří pozic nejprve najednou a poté jednotlivě 492Pohmat tří úrovní 492Pohmat celkové kvality pulzu, pokud existuje 492Pohmat kvality pulzu, síly a úrovně každé jednotlivé pozice pomocí posouvání a tlaku prstů 493Počítání tepové frekvence 493

KLINICKÁ APLIKACE DIAGNOSTIKY PODLE PULZU 493

Pulz je často rozhodující při defi nitivním potvrzení diagnózy 494Pulz je nezbytný pro rozlišení prázdnoty a nadbytku 494Pulz je nezbytný pro určení principu léčby 495Pulz u emocionálních problémů 495Pulz jako indikátor problémů jednotlivých orgánů 496Pulz jako indikátor srdečních problémů 496Pulz nemusí nutně odrážet všechny aspekty disharmonie 497Pulz ukazuje disharmonie nespojené s projevujícími se syndromy 498Pulz může ukazovat na vespod ležící prázdnotu za nepřítomnosti symptomů 498Pulz u nádorového onemocnění 499

SKLOUBENÍ DIAGNOSTIKY PODLE PULZU A PODLE JAZYKA 500

Čchi a krev 500Časový faktor 500Když je pulz rychlý a jazyk není červený 500Když je pulz pomalý a jazyk je červený 500Diagnostika podle pulzu podrobněji doplňuje diagnostiku podle jazyka 500

LIMITY DIAGNOSTIKY PODLE PULZU 501Subjektivnost 501Podléhání krátkodobým vlivům 501

50. KAPITOLAKVALITY PULZU 503

ÚVOD 503

POHMAT A IDENTIFIKACE KVALITY PULZU 504

OSM ZÁKLADNÍCH KVALIT PULZU 505Plovoucí 505Hluboký 507Pomalý 508

Rychlý 510Prázdný 512Plný 513Hladký 514Zadrhávající 515

PULZY PRÁZDNÉHO TYPU 517Slabý 517Tenký 518Nepatrný 518Měkký (slabý-plovoucí) 519Krátký 520Stvolovitý 520Kožený 521Skrytý 521Rozptýlený 522

PULZY PLNÉHO TYPU 523Strunovitý 523Napružený 524Vlnovitý 525Velký 527Pevný 527Dlouhý 528Čilý 529

PULZY S NEPRAVIDELNOSTMI VE FREKVENCI NEBO RYTMU 529

Uzlíkovitý 529Chvatný 530Prudký 531Přerušovaný 531Zpomalený 532

TŘI NETRADIČNÍ KVALITY PULZU 533Nepravidelný 533Stagnující 534Smutný 534

KLASIFIKACE KVALIT PULZU 535Osm základních skupin kvalit pulzu 535Různé aspekty pro klasifi kaci kvalit pulzu 535Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů čchi, krve a tělních tekutin 536Klasifi kace kvalit pulzu podle osmeré osnovy 536Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů na základě šesti oddílů 537Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů na základě čtyř vrstev 537Klasifi kace kvalit pulzu podle syndromů trojitého ohřívače 537

TERMINOLOGIE 537

POZICE PULZU PODROBNĚ 537Levá distální pozice (srdce) 537Levá prostřední pozice (játra) 540Levá proximální pozice (ledviny) 541Pravá distální pozice (plíce) 542Pravá prostřední pozice (žaludek a slezina) 543Pravá proximální pozice (tenké střevo a ledviny) 545

16 OBSAH

KVALITY PULZU UKAZUJÍCÍ NA NEBEZPEČNÝ STAV 545

VLIV LÉČIV NA PULZ 546

51. KAPITOLAVYŠETŘOVÁNÍ ČÁSTÍ TĚLA POHMATEM 549

ÚVOD 549

VYŠETŘOVÁNÍ POHMATEM V OBLASTI HRUDNÍKU A BŘICHA 550

Vyšetřování pohmatem v oblasti hrudníku 552Vyšetřování pohmatem v oblasti břicha 553

VYŠETŘOVÁNÍ KŮŽE POHMATEM 556Kůže těla 556Diagnostika podle předloktí 557Vyšetřování spánků u dětí pohmatem 558

POHMAT RUKOU A NOHOU 559Teplota 559Pohmat a porovnání hřbetu ruky a dlaně 560Pohmat rukou a nohou u dětí 560Pohmat nehtů 560

POHMAT AKUPUNKTURNÍCH BODŮ 560Přední sběrné body (mu) 560Zádové přepravní body (beishu) 562Body původu (yuan) 562

52. KAPITOLAVYŠETŘENÍ DRAH POHMATEM 563

ÚVOD 563

SPOJNICE DRAH 563

ŠLACHO-SVALOVÉ DRÁHY 565

VYŠETŘENÍ DRAH POHMATEM PŘI BOLESTIVÉM OBSTRUKČNÍM SYNDROMU (BI) 565

VYŠETŘENÍ DRAH POHMATEM 565Dráha plic 566Dráha tlustého střeva 566Dráha žaludku 567Dráha sleziny 569Dráha srdce 569Dráha tenkého střeva 570Dráha močového měchýře 571Dráha ledvin 572Dráha osrdečníku 573Dráha trojitého ohřívače 574Dráha žlučníku 575Dráha jater 576

4. DÍLDIAGNOSTIKA POSLECHEM A ČICHEM 579ÚVOD 579

53. KAPITOLADIAGNOSTIKA POSLECHEM 581

ÚVOD 581

HLAS 581Normální hlas 582Hlas a pět prvků 582Síla a kvalita hlasu 582

ŘEČ 584

PLÁČ U KOJENCŮ 584

DÝCHÁNÍ A VZDYCHÁNÍ 584Dýchání 584Patologické zvuky při dýchání 585Vzdychání 585

KAŠEL A KÝCHÁNÍ 585Kašel 585Kýchání 586

ŠKYTAVKA 586

ŘÍHÁNÍ 586

ZVRACENÍ 587

54. KAPITOLADIAGNOSTIKA ČICHEM 589

ÚVOD 589

TĚLESNÝ PACH 589

PACH TĚLNÍCH VÝMĚŠKŮ 590Dech 590Pot 590Vykašlávané hleny 590Moč a stolice 591Poševní výtok a očistky 591Střevní plyny 591

5. DÍLSYMPTOMY A PŘÍZNAKY 593ÚVOD 593

1. ČÁSTSYMPTOMY A PŘÍZNAKY ČÁSTÍ TĚLA 597ÚVOD 597

55. KAPITOLAHLAVA, VLASY A OBLIČEJ 599

HLAVA 599Motání hlavy 599Mdloby 600Pocit těžké hlavy 601Bolest hlavy 601

OBSAH 17

Pocit hlavy na prasknutí 602Pocit otupělosti v hlavě 603Pocit chladu na hlavě 603Pocit horka na hlavě 603Necitlivost hlavy 603Padající hlava 603Naklánění hlavy k jedné straně 604Třes hlavy 604Šum v mozku 604Otok celé hlavy 604Vřídky v oblasti bradavkového výběžku kosti spánkové 604Hlava zaklánějící se dozadu 605

VLASY A KŮŽE NA HLAVĚ 605Předčasné šedivění vlasů 605Vypadávání vlasů 605Alopecie 606Suché a lámavé vlasy 606Mastné vlasy 607Lupy 607Svědění kůže na hlavě 607Suchá pokožka hlavy 608Zarudnutí a bolest pokožky hlavy 608Nežity na pokožce hlavy 608Oděrky na pokožce hlavy 608Vřídky na pokožce hlavy 609

OBLIČEJ 609Akné 609Pocit horka v obličeji 610Bolest v obličeji 611Necitlivost obličeje 612Otok obličeje 612Tiky 613Zešikmení očí a úst 613Obličejová obrna 613Vyrážka s pupínky/skvrnami 614Otok a zarudnutí obličeje 614Otok, zarudnutí a bolest tváří 614Vřídky pod jařmovým obloukem 614Vrásky v obličeji 614

56. KAPITOLABARVA OBLIČEJE 615

BÍLÁ/BLEDÁ 615

ŽLUTÁ 616

ČERVENÁ 617

NAMODRALÁ/NAZELENALÁ 618

NACHOVÁ 618

TMAVÁ 618

SINALÁ 618

ČERVENÁNÍ SE 619

57. KAPITOLAUŠI 621

UŠNÍ ŠELESTY / HLUCHOTA 621

SVĚDĚNÍ V UŠÍCH 622

BOLEST V UŠÍCH 622

KRVÁCENÍ Z UŠÍ 623

VÝTOK Z UŠÍ 623

NADMĚRNÁ TVORBA UŠNÍHO MAZU 623

ABNORMÁLNÍ VELIKOST 624Oteklé uši 624Svraštělé uši 624

SUCHÝ A SVRAŠTĚLÝ VNĚJŠÍ UŠNÍ ZÁVIT 624

BOLÁKY NA UŠÍCH 625

BRADAVICE NA UŠÍCH 625

ABNORMÁLNÍ BARVA VNĚJŠÍHO UŠNÍHO ZÁVITU 625

Žlutá 625Bledá 625Namodralá/nazelenalá (qing) 625Tmavá 626Červená 626

ZARUDLÁ ZADNÍ STRANA UŠÍ 626

ROZŠÍŘENÉ KREVNÍ CÉVY NA UŠÍCH 626

OTOK A ZARUDNUTÍ PROHLUBNĚ NA BOLTCI 627

58. KAPITOLANOS 629

ABNORMÁLNÍ BARVA 629Bledá 629Žlutá 630Červená 630Namodralá/nazelenalá 630Rudě nachová 631Tmavá 631

KÝCHÁNÍ 631

UCPANÝ NOS 631

RÝMA 632

SVĚDĚNÍ V NOSE 633

SUCHÉ NOSNÍ DÍRKY 633


POBOLÍVÁNÍ NOSU 635

BOLEST V NOSE 635

OTEKLÝ NOS 636

18 OBSAH

NEPŘÍJEMNÉ PACHY 637

ZTRÁTA ČICHU 637

POLYPY 638

CHVĚNÍ NOSNÍCH KŘÍDEL (ZEVNĚJŠKU CHŘÍPÍ) 638

VŘÍDKY NA NOSE 638

PUPÍNKY NA NOSE 639

59. KAPITOLAHRDLO 641

BOLENÍ V KRKU 641

ZARUDNUTÍ HLTANU 642

ZARUDNUTÍ A OTOK HLTANU 642

ZARUDNUTÍ A ODĚRKY V HLTANU 643

OTEKLÉ KRČNÍ MANDLE 643

HLENY V HRDLE 644

STRUMA (OTOK PO STRANÁCH KRKU) 644

ŠIMRÁNÍ V KRKU 645

SUCHO V HRDLE 645

CHRAPOT NEBO ZTRÁTA HLASU 646

BÍLÉ HNISAJÍCÍ VŘÍDKY V HRDLE 646

POCIT PŘEKÁŽKY V HRDLE 647

ZČERVENÁNÍ KRKU 647

60. KAPITOLAÚSTA, JAZYK, ZUBY, DÁSNĚ, RTY, PATRO A PHILTRUM 649

ÚSTA 649Afty v ústech 649Opary 650Popraskané koutky úst 651Svědění v okolí úst 651Slintání z koutků úst 652Chvějící se ústa 652Otevřená ústa 652Zešikmení úst 653

JAZYK 653Svědění na jazyku 653Bolestivý jazyk 654Necitlivost jazyka 654Afty na jazyku 655

ZUBY 655Bolest zubů 655Zubní kazy 656Uvolněné zuby 656

Skřípání zubů 656Plak 657Suché a bílé zuby 657Suché a matné zuby 657Žluté a suché zuby 658Šedivé zuby 658Vlhké horní zuby a suché dolní zuby 658

DÁSNĚ 658Zanícené dásně 658Krvácející dásně 659Ustupující dásně 659Hnisající dásně 660Bledé dásně 660Zarudlé dásně 660Nafi alovělé dásně 661

RTY 661Bledé rty 661Červené rty 661Nafi alovělé rty 662Namodralé/nazelenalé rty 662Žluté rty 662Suché nebo popraskané rty 662Chvějící se rty 663Oloupané rty 663Oteklé rty 664Vpáčené rty 664Povolené rty 664Abnormální barva rtů v těhotenství 664

PATRO 664Bledé patro 664Matně bledé patro 665Žluté patro 665Červené patro 665Nafi alovělé patro 665

PHILTRUM 665Ploché philtrum 665Strnule vyhlížející philtrum 665Bledé philtrum 666Zarudlé philtrum 666Namodralé/nazelenalé philtrum 666Tmavé philtrum 666

61. KAPITOLAOČI 667

ZRAK 668Rozmazané vidění a mžitky před očima 668Šilhání 669Krátkozrakost 669Dalekozrakost 669Zhoršené noční vidění 670Zhoršená ostrost vidění 670Náhlé oslepnutí 671

SVĚDĚNÍ OČÍ 671

SUCHÉ OČI 672

OBSAH 19

HORKÉ A BOLESTIVÉ OČI 672

SLZÍCÍ OČI 673

VÝTOK Z OČÍ 674

ZBARVENÍ OČÍ 675Žluté (oční bělmo) 675Zarudlé (oční bělmo) 675Namodralé/nazelenalé (oční bělmo) 676Tmavé (oční bělmo) 676Bledé koutky 676Zarudlé koutky 676

OČNÍ VÍČKA 677Ječné zrno 677Zarudlá oční víčka 678Tmavá oční víčka 678Zelená oční víčka 678Bledá oční víčka 679Oteklá oční víčka 679Nežit na očním víčku 679Bolest očních víček 680Chvějící se oční víčka 680Pokleslá oční víčka 680Ztráta ovládání očních víček 681Uzlíky na očních víčkách 681Malá červená zrnka zevnitř očních víček 681Zarudnutí zevnitř spodních víček 682

ZELENÝ ZÁKAL 682

POCIT NAPĚTÍ V OČÍCH 682

OČNÍ BULVY 683Vystouplé oční bulvy 683Zapadlé oční bulvy 684Šupinaté oční bulvy 684Kmitající oční bulvy 684Oční bulvy obrácené v sloup 685

TEČKOVITÉ KRVÁCENÍ POD SPOJIVKOU 685

ČERVENÉ ŽILKY / ČERVENÁ BLANKA 686Červené žilky v očích 686Spouštějící se červená blanka 686Červená blanka v očním koutku 687

ROHOVKA 687Zakalení rohovky 687Zjizvení po zakalení rohovky 688

BÍLÉ SKVRNKY 688

ZORNICE 688Červený prstenec kolem zornice 688Bílá blanka na zornici u dětí 689Žlutá tekutina mezi zornicí a duhovkou 689Krvácení mezi zornicí a duhovkou 689Rozšířené zornice 690Zúžené zornice 690

UPŘENĚ ZÍRAJÍCÍ OČI 691

ZAVŘENÉ OČI 691

OTEVŘENÉ OČI 691

OBRÁCENÉ ŘASY 691

ŠEDÝ ZÁKAL 691

62. KAPITOLAŠÍJE, RAMENA A HORNÍ ČÁST ZAD 693

ŠÍJE A RAMENA 693Ztuhlá šíje 693Ztuhlost krku 694Bolest šíje 694Měkký krk 694Nachýlený krk 694Široký krk 695Tenký krk 695Oteklé krční uzliny 695Pulzování karotické tepny 695Bolest ramen 696Zmrzlé rameno 696

HORNÍ ČÁST ZAD 696Bolest horní části zad 696Studená horní část zad 696Horká horní část zad 696Ztuhlost zad jako při navlečení těsného opasku 697

63. KAPITOLAHRUDNÍK 699

KAŠEL 699Akutní kašel 699Chronický kašel 700Vykašlávání krve 701

DUŠNOST 701

SÍPOT 702

BOLEST 703Bolest hrudníku 703Bolest žeber 704

POCITY V HRUDNÍKU A U SRDCE 704Pocit tísně na hrudníku 704Pocit nafouknutí hrudníku 704Pocit horka v hrudníku 705Pocit soužení u srdce 705Pocit nacpanosti pod srdcem 706

VNÍMANÉ BUŠENÍ SRDCE 706Vnímané bušení pod srdcem 706

POSUNUTÝ ÚDER SRDEČNÍHO HROTU 707Úder srdečního hrotu posunutý směrem dolů 707Úder srdečního hrotu posunutý směrem nahoru 708Úder srdečního hrotu posunutý směrem doleva 708Úder srdečního hrotu posunutý směrem doprava 708Úder srdečního hrotu pod mečovitým výběžkem kosti hrudní 708

20 OBSAH

ABNORMÁLNÍ TVAR HRUDNÍKU 708Vystouplý hrudník 708Propadlý hrudník 709Vystouplá kost hrudní 709Propadlý hrudník na jedné straně 709Vystouplý hrudník na jedné straně 709

GYNEKOMASTIE 710

ZÍVÁNÍ 710

VZDYCHÁNÍ 710

64. KAPITOLAKONČETINY 711

SVALOVÁ BOLEST KONČETIN 711

BOLEST V KONČETINÁCH 712

RUCE A NOHY 712Studené ruce a nohy 712Horké ruce a nohy 713

ABNORMÁLNÍ POCITY V KONČETINÁCH 713Necitlivost/mravenčení končetin 713Pocit těžkých končetin 714Pocit napětí v končetinách 714

SLABOST A ATROFIE 714Slabost končetin 714Atrofi e končetin 715Ochablost končetin 715

OTOK KONČETIN 716Otok končetin 716Otok kloubů končetin 716

POHYBY KONČETIN 716Ztuhlost končetin 716Ochrnutí končetin 717Kontraktury končetin 717Třes nebo spasticita končetin 718Záchvaty křečí končetin 718

65. KAPITOLAPAŽE 721

BOLEST V LOKTI 721

RUCE 722Studené ruce 722Horké ruce 722Bledé ruce 723Zarudlé hřbety rukou 723Zarudlé dlaně 723Zpocené dlaně 723Bolest rukou 724Svědění rukou 725Necitlivost/mravenčení rukou 725Třes rukou 726Otok rukou 726

Deformované klouby prstů 726Plíseň (dermatofytóza) 726Suché, popraskané a loupající se dlaně 727Žilky na bříšku palce 727Atrofi e bříška palce 727Atrofi e svalů na hřbetech rukou 728

PRSTY 728Oteklé prsty 728Kontraktury prstů 728Lžičkovité prsty 729Tenké, zašpičatělé prsty 729Popraskané prsty 729Ztluštělé prsty 730Svraštělé a vrásčité prsty 730

NEHTY 730Rýhované nehty 730Ztluštění nehtů 730Hrubé a tlusté nehty 730Popraskané nehty 730Odlučující se nehty 731Brázdy v nehtech 731Tenké a křehké nehty 731Suché a křehké nehty 731Suché a ztluštělé nehty 732Stočené nehty 732Olupující se nehty 733Pokroucené nehty 733Nehty s bílými skvrnami 733Bledě bílé nehty 733Matně bílé nehty 733Červené nehty 733Žluté nehty 733Namodralé/nazelenalé nehty 734Tmavé nehty 734Nafi alovělé nehty 734Malé nebo nepřítomné lunuly 734Velké lunuly 734

66. KAPITOLADOLNÍ KONČETINY 735

CHODIDLA 735Otok 735Studené nohy 736

ATROFIE DOLNÍCH KONČETIN 736

OCHRNUTÍ DOLNÍCH KONČETIN 737

CHŮZE 737Překotná chůze 737Nestabilní chůze 738Potácivá chůze 738Čapí chůze 738Šouravá chůze 738

KŘIVÉ NOHY 739

OBSAH 21

BOLEST 739Bolest ve stehně 739Bolest v kyčli 739Bolest v koleni 739Bolest v chodidle 740Bolest v tříslech 740Bolest plosek nohou 740

KOLENA 741Slabá kolena 741Ztuhlá kolena 741

SLABOST DOLNÍCH KONČETIN 741

POCIT TĚŽKÝCH DOLNÍCH KONČETIN 742

NEKLIDNÉ NOHY 742

TŘES DOLNÍCH KONČETIN 743

KŘEČE V LÝTKÁCH 743

VŘEDY V DOLNÍ ČÁSTI NOHOU 743

VŘEDY NA PRSTECH NOHOU 744

PÁLIVÝ POCIT V PLOSKÁCH NOHOU 744

67. KAPITOLASPODNÍ ČÁST ZAD 745

BOLEST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 745

ISCHIAS 746

POCIT CHLADU A TĚŽKOSTI VE SPODNÍ ČÁSTI ZAD 746

SLABOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD A KOLENOU 746

ZTUHLOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 747

BOLEST KOSTRČE 747

ATROFIE SVALŮ PODÉL PÁTEŘE 747

NEOHEBNOST SPODNÍ ČÁSTI ZAD 747

PŘÍZNAKY NA KŮŽI 747Pupínky na zádech 747Puchýřky ve spodní části zad 748Suchost a zarudnutí pokožky spodní části zad 748Žluté zbarvení spodní části zad 748Skvrny na pokožce ve spodní části zad 748Nežity v bodě BL23 shenshu 748Vředy na hýždích 748Pupínky nebo neštovičky na hýždích 749

ZAKŘIVENÍ PÁTEŘE 749Skolióza 749Nadměrná lordóza 749Páteř ohnutá dopředu 749Nadměrná kyfóza 750Narovnání zakřivení bederní páteře 750Vychýlení páteře 750

68. KAPITOLACELÉ TĚLO 751

BOLESTI CELÉHO TĚLA 751

BOLEST V KLOUBECH 752

ZTRÁTA VNÍMÁNÍ 752Ochrnutí 752Hemiplegie 753Necitlivost/mravenčení 754Necitlivost poloviny těla 754

SVĚDĚNÍ 755

OTOK 755

ZMĚNY HMOTNOSTI 756Obezita 756Úbytek na váze 756

ŽLOUTENKA 756

ZÁŠKUBY SVALŮ 757

OPISTOTONUS 757

69. KAPITOLATRÁVICÍ SOUSTAVA A CHUŤ 759

ŘÍHÁNÍ 759

NÁVRAT POLKNUTÉ POTRAVY 760Návrat kyselé nestrávené potravy 760Návrat polknuté potravy 760

ŠKYTAVKA 761

HLAD A VZTAH K JÍDLU 761Nechutenství 761Přílišný hlad 762Odpor k jídlu 763Hlad při současné nechuti jíst 763Hlodavý hlad 763Chuť na sladkosti / neustálé uzobávání 764

OSPALOST PO JÍDLE 764

NEVOLNOST, ŘÍHÁNÍ A ZVRACENÍ 765Nevolnost 765Zvracení 766Dávení 767Zvracení krve 767Obtížné polykání (brániční zalykání) 768

PACHUŤ 768Hořká pachuť 768Sladká pachuť 769Slaná pachuť 769Kyselá pachuť 769Lepkavá pachuť 770Ztráta rozlišování chutí 770Páchnoucí dech 770

22 OBSAH

70. KAPITOLAŽÍZEŇ A PITÍ 771

ŽÍZEŇ 771

SUCHO V ÚSTECH 772

NEPŘÍTOMNOST ŽÍZNĚ 773

ZVÝŠENÁ TVORBA SLIN 773

71. KAPITOLABŘICHO 775

ÚVOD 775

BOLEST 776Oblast pod mečovitým výběžkem kosti hrudní 776Bolest v nadbřišku 777Bolest v podžebří 778Bolest v oblasti pupku 778Bolest ve středové oblasti podbřišku 779Bolest v postranních oblastech podbřišku 780

NAFOUKNUTÍ A PLNOST 780Nafouknutí břicha 780Plnost břicha 781

ABNORMÁLNÍ POCITY V BŘIŠE 781Pocit chladu v břiše 781Pocit pulzování pod pupkem 782Pocit energie stoupající v břiše 782

KRUČENÍ V BŘIŠE 782

PLYNATOST 783

PŘÍZNAKY NA KŮŽI 783Rozšířené břišní žíly 783Linie 783Skvrny 783

ÚTVARY V BŘIŠE 783Malé bulky v podžebří 784Bulky v nadbřišku 784

OTOK BŘICHA 784

VELIKOST BŘICHA 785Hubené břicho 785Velké břicho 785

POVISLÝ PODBŘIŠEK 785

PUPEK 785Vystouplý pupek 785Zapadlý pupek 785

72. KAPITOLAVYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE 787

PRŮJEM NEBO ŘÍDKÁ STOLICE 787

PRŮJEM SE ZVRACENÍM 788

ZÁCPA 788

STŘÍDÁNÍ ZÁCPY A ŘÍDKÉ STOLICE 789

NESCHOPNOST UDRŽET STOLICI 790

KREV A HLENY VE STOLICI 790

HLENY VE STOLICI 790

KREV VE STOLICI 791

OBTÍŽNÉ VYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE 791

NÁMAHA PŘI VYPRAZDŇOVÁNÍ STOLICE 792

73. KAPITOLAMOČENÍ 793

TMAVÁ MOČ 793

BLEDÁ MOČ V HOJNÉM MNOŽSTVÍ 794

KALNÁ MOČ 794

BOLESTIVÉ MOČENÍ 794

MALÉ MNOŽSTVÍ MOČI A OBTÍŽNÉ MOČENÍ 795

OBTÍŽNÉ MOČENÍ 795

ČASTÉ MOČENÍ 796

UKAPÁVÁNÍ MOČI 796

NESCHOPNOST UDRŽET MOČ 797

NOČNÍ POMOČOVÁNÍ 797

MOČENÍ V NOCI 798

KREV V MOČI 798

SPERMA V MOČI 799

74. KAPITOLAŘITNÍ OTVOR 801

SVĚDĚNÍ ŘITNÍHO OTVORU 801

HEMOROIDY 802

VÝHŘEZ ŘITI 802

TRHLINY V ŘITNÍM OTVORU 802

PÍŠTĚL ŘITI 802

ŘITNÍ VŘÍDKY 803

75. KAPITOLAMUŽSKÉ SEXUÁLNÍ A GENITÁLNÍ SYMPTOMY 805

IMPOTENCE 805

ZTRÁTA LIBIDA 806

OBSAH 23

EJAKULACE 806Předčasná ejakulace 806Noční výrony semene 807Neschopnost ejakulovat 807Krev ve spermatu 808Studené vodnaté sperma 808Únava a motání hlavy po ejakulaci 808

PRIAPISMUS 808

STUDENÉ GENITÁLIE 809

ŠOUREK 809Stažení šourku 809Povolený šourek 809Šourek povolený na jedné straně 809Oteklý šourek 809Oteklý a mokvající šourek 810Bledý šourek 810Zarudlý šourek 810Nachový šourek 810Tmavý šourek 811Svědění šourku 811

PENIS 811Bolest a svědění penisu 811Měkký a ochablý penis 811Zarudnutí a otok žaludu penisu 812Peyronieova nemoc 812Vředy 812

OTOK A BOLEST VARLAT 813


76. KAPITOLAPOCENÍ 815

SAMOVOLNÉ POCENÍ 815

NOČNÍ POCENÍ 816

POCENÍ V DŮSLEDKU KOLAPSU 816

ŽLUTÝ POT 817

LOKALIZOVANÉ POCENÍ 817Jednostranné pocení 817Pocení na hlavě 818Pocení na hrudníku 818Pocení rukou a nohou 818Pocení dlaní 819Pocení v podpaží 819

ABSENCE POCENÍ 819

77. KAPITOLAPŘÍZNAKY NA KŮŽI 821

MASTNÁ POKOŽKA 821

SUCHÁ POKOŽKA 822

VYRÁŽKY 822Ekzém 822Lupénka 823Akné 823Kopřivka 824Růžovka 825Vyrážka v podpaží 825Zarudlé, svědící a oteklé prsty 825

INFEKCE 826Opar (herpes simplex) 826Pásový opar (herpes zoster) 826Mykóza 827Kvasinková infekce 827

VÝRŮSTKY A ÚTVARY 827Bradavice 827Névy (mateřská znaménka) 828Maligní melanom 828Nežity na hlavě 828Karbunkly na krku 828Karbunkly na horní části zad 828Uzlíky pod kůží 828

VŘEDY NA KRKU 829

78. KAPITOLAEMOCIONÁLNÍ SYMPTOMY 831

HNĚVIVOST 831

SKLONY K OBAVÁM 831

SMUTEK 832

STRACH/ÚZKOST 832

LEKAVOST 833

PŘÍLIŠNÁ RADOST 834

DUŠEVNÍ NEKLID 834

SILNÁ BÁZLIVOST 834

NEVHODNÝ SMÍCH 835

79. KAPITOLAPSYCHICKÉ A EMOCIONÁLNÍ SYMPTOMY 837

DEPRESE 837

DEPRESE A MANICKÉ CHOVÁNÍ 838Depresivní fáze 838Manická fáze 839

ÚZKOST 839

PODRÁŽDĚNOST 840

SCHIZOFRENIE 842

24 OBSAH

80. KAPITOLAPSYCHICKÉ POTÍŽE 843

ŠPATNÁ PAMĚŤ 843

OBTÍŽNÉ SOUSTŘEDĚNÍ 844

OBTÍŽNÉ UČENÍ U DĚTÍ 844

HYPERAKTIVITA 844

81. KAPITOLAPROBLÉMY SE SPÁNKEM 847

NESPAVOST 847

DIVOKÉ SNY 848

CHOROBNÁ SPAVOST 850

MLUVENÍ ZE SPÁNKU 850

NÁMĚSÍČNOST 850

CHRÁPÁNÍ 851

82. KAPITOLAPOCIT CHLADU, POCIT HORKA, HOREČKA 853

POCIT CHLADU, TŘESAVKA 853Vnější příčiny 853Vnitřní příčiny 854

HOREČKA 854Akutní horečka 854Chronická horečka 855Stoupající a klesající horečka 856Horečka u nádorového onemocnění 856Horečka po chemoterapii 857

HORKOST PĚTI SRDCÍ 857

PROTICHŮDNÉ POCITY CHLADU A HORKA 857

83. KAPITOLAHLAS, ŘEČ A ZVUKY 859

SILNÝ HLAS 859

SLABÝ HLAS 860

ZASTŘENÝ HLAS 860

CHRAPOT 860

NOSOVÝ HLAS 860

CHRÁPÁNÍ 861

NEZŘETELNÁ ŘEČ 861

NESOUVISLÉ, USTAVIČNÉ MLUVENÍ 861

MUMLÁNÍ SI PRO SEBE 861

BLOUZNIVÁ ŘEČ 862

OBTÍŽNÉ NALÉZÁNÍ SLOV 862

ZADRHÁVÁNÍ 862

STÉNÁNÍ 862

KŘIK 862

2. ČÁSTGYNEKOLOGICKÉ SYMPTOMY A PŘÍZNAKY 863ÚVOD 863

84. KAPITOLAMENSTRUAČNÍ SYMPTOMY 865

MENSTRUAČNÍ KREV 865Bledá menstruační krev 865Nafi alovělá menstruační krev 865Sraženiny v menstruační krvi 866Lepkavá menstruační krev 866Vodnatá menstruační krev 866

MENSTRUAČNÍ CYKLUS 867Předčasná menstruace (krátký cyklus) 867Opožděná menstruace (dlouhý cyklus) 867Nepravidelná menstruace 867Silná menstruace 867Slabá menstruace 868Bolestivá menstruace 868Nepřítomnost menstruace 869Krvácení uprostřed cyklu 870Zastavující se a rozbíhající menstruace 870Menstruace vracející se po menopauze 870

85. KAPITOLAPROBLÉMY V DOBĚ MENSTRUACE 871

PREMENSTRUAČNÍ NAPĚTÍ 871

BOLEST HLAVY 872

NAPĚTÍ PRSŮ 872

HOREČKA 873

BOLESTI CELÉHO TĚLA 873

OTOK 873

PRŮJEM 874

ZÁCPA 874


AFTY V ÚSTECH 874

KOŽNÍ VYRÁŽKY 875

MOTÁNÍ HLAVY 875

ZVRACENÍ 875

OBSAH 25

NESPAVOST 875

BOLEST OČÍ 876

86. KAPITOLAPROBLÉMY BĚHEM TĚHOTENSTVÍ 877

RANNÍ NEVOLNOST 877

POŠEVNÍ KRVÁCENÍ 878

BOLEST BŘICHA 878

OTOK 878

PROBLÉMY SPOJENÉ S MOČENÍM 879Bolestivé močení 879Zadržení moči 879Krev v moči 879

ZÁCPA 879

ÚZKOST 880

MOTÁNÍ HLAVY 880

KAŠEL 880

ZTRÁTA HLASU 880

POCIT DUŠENÍ 881

KŘEČE (EKLAMPSIE) 881

PROBLÉMY TÝKAJÍCÍ SE PLODU 881Hrozící potrat 881Nerostoucí plod 882Poloha koncem pánevním 882Opakované potraty 882

87. KAPITOLAPROBLÉMY PO PORODU 883

ZADRŽENÍ PLACENTY 883

OČISTKY 883Přetrvávající výtok očistků 883Zadržení očistků 884

BOLEST 884Bolest břicha 884Bolest kloubů 884Bolest v podžebří 884

POŠEVNÍ KRVÁCENÍ 885Krvácení z pochvy po porodu 885Zástava menstruace po potratu 885

OBTÍŽNÉ MOČENÍ 885

ZÁCPA 885

POCENÍ 886

MOTÁNÍ HLAVY 886

OTOK 886

HOREČKA 886

MATEŘSKÉ MLÉKO 887Nevytékající mléko 887Samovolné vytékání mléka po porodu 887

POPORODNÍ DEPRESE / PSYCHÓZA 887

KOLAPS 888

KŘEČE 888

88. KAPITOLAPŘÍZNAKY PRSŮ 889

NAPĚTÍ A OTOK PRSŮ 889Napětí prsů 889Oteklé prsy 890Zarudnutí a otok prsů 890

BOLEST PRSŮ 890

PRSNÍ BULKY 890

BRADAVKY 891Mléčný výtok z bradavek 891Lepkavý žlutý výtok z bradavek 891Krvavý výtok z bradavek 891Popraskané bradavky 892Vpáčené bradavky 892

KŮŽE PŘIPOMÍNAJÍCÍ POMERANČOVOU KŮRU 892

MALÉ PRSY 892

89. KAPITOLARŮZNÉ GYNEKOLOGICKÉ SYMPTOMY 895

NEPLODNOST 895

MENOPAUZÁLNÍ SYNDROM 896

ÚTVARY V BŘIŠE 896

POŠEVNÍ VÝTOK 897Bílý 897Žlutý 897Červenobílý 897Pětibarevný 897

ZÁNĚT A OTOK 898Svědění pochvy 898Ekzém na pohlaví 898Boláky na vulvě 898Otok vulvy 898

POKLES 899Pokles dělohy 899Pokles pochvy 899

LEUKOPLAKIE 899

26 OBSAH

BOLEST PŘI POHLAVNÍM STYKU 899

KRVÁCENÍ PŘI SOULOŽI 900

ZTRÁTA LIBIDA 900


3. ČÁSTPEDIATRICKÉ SYMPTOMYA PŘÍZNAKY 903ÚVOD 903

90. KAPITOLADĚTSKÉ PROBLÉMY 905

HOREČKA 905Mírná horečka 906

ZVRACENÍ 906

PRŮJEM 907

PROBLÉMY DÝCHACÍCH CEST 907Kašel 907Sípot 907

UŠNÍ PROBLÉMY 907Bolest v uších 907Zalehlé uši 908

HORKÉ DLANĚ A PLOSKY NOHOU 908

KONSTITUČNÍ SLABOST 908

ZÁCPA U KOJENCŮ 909

PROBLÉMY SPOJENÉ S MOČENÍM 909Zadržení moči u kojenců 909Noční pomočování 909

PLÁČ 910Noční pláč u kojenců 910

PŘERUŠOVANÝ SPÁNEK 910

AKUMULAČNÍ PORUCHA 910

ČERVI 911Roupi 911Hlístice 911

PĚT OCHABLOSTÍ 911

PĚT ZPOMALENÍ 911

ZÁNĚTY 911Akutní kožní vyrážka 911Růže 912

ŽLOUTENKA 912

INFEKCE 912Plané neštovice 912Příušnice 912

CHVĚNÍ NOSNÍCH DÍREK 912

KŘEČE 913Akutní 913Chronické 913

JEDOVATOST V PLODU 913

FONTANELA 913Propadlá fontanela 913Vystouplá fontanela 914Pozdní uzavření fontanely 914

BÍLÉ SKVRNY NA PATŘE A NA JAZYKU 914

DLOUHÝ PENIS 914

6. DÍLIDENTIFIKACE SYNDROMŮ 915ÚVOD 915

1. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮPODLE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ 919ÚVOD 919

91. KAPITOLASRDCE 921

NEDOSTATEK ČCHI SRDCE 921

SYNDROMY NEDOSTATKU JANGU SRDCE 921Nedostatek jangu srdce 921Nedostatek jangu srdce s hlenem 922

KOLAPS JANGU SRDCE 922

NEDOSTATEK KRVE SRDCE 922

NEDOSTATEK ČCHI SRDCE A KRVE SRDCE 922

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN SRDCE 922Nedostatek jin srdce 922Nedostatek jin srdce s prázdnou horkostí 923

NEDOSTATEK ČCHI SRDCE A JIN SRDCE 923

NEDOSTATEK JAK JANGU SRDCE, TAK JIN SRDCE 923

STAGNACE ČCHI SRDCE 923

VYŠLEHUJÍCÍ OHEŇ SRDCE 924

SYNDROMY HLENU 924Ohnivý hlen zneklidňující srdce 924Hlen zakalující mysl 924

OBSAH 27

STÁZA KRVE SRDCE 924

BLOKÁDA CÉV SRDCE 925

PŘETÉKAJÍCÍ VODA V SRDCI 925

KALNÁ VLHKOST OBKLOPUJÍCÍ SRDCE 925

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 925

92. KAPITOLASLEZINA 927

SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI SLEZINY 927Nedostatek čchi sleziny 927Nedostatek čchi sleziny s vlhkostí 927Nedostatek čchi sleziny s hlenem 928

NEDOSTATEK JANGU SLEZINY 928

NEDOSTATEK KRVE SLEZINY 928

POKLES ČCHI SLEZINY 928

SLEZINA NEKONTROLUJÍCÍ KREV 928

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN SLEZINY 929Nedostatek jin sleziny 929Nedostatek jin sleziny s prázdnou horkostí 929

CHLADNÁ VLHKOST VE SLEZINĚ 929

VLHKÁ HORKOST VE SLEZINĚ 929

HORKOST SLEZINY 930

HLEN BLOKUJÍCÍ STŘEDNÍ OHNIŠTĚ 930

JINOVÝ OHEŇ Z PRÁZDNOTY ŽALUDKU A SLEZINY A NEDOSTATKU PŮVODNÍ ČCHI 930

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 930Nedostatek čchi sleziny a žaludku 930Nedostatek krve sleziny a srdce 931Nedostatek čchi sleziny a plic 931Nedostatek krve sleziny a jater 931Zablokování sleziny vlhkostí se stagnací jaterní čchi 931

93. KAPITOLAJÁTRA 923

SYNDROMY STAGNACE ČCHI JATER 933Stagnace čchi jater 933Stagnující čchi jater obracející se v horkost 933Stagnace čchi jater s hlenem 934

PROTICHŮDNĚ PROUDÍCÍ ČCHI JATER 934

STOUPAJÍCÍ JANG JATER 934

STÁZA KRVE JATER 934

VZHŮRU VYŠLEHUJÍCÍ OHEŇ JATER 935

VLHKÁ HORKOST 935Vlhká horkost v játrech 935Vlhká horkost v játrech a žlučníku 935

VÍTR JATER 936Krajní horkost rodící vítr 936Stoupající jang jater rodící vítr 936Oheň jater rodící vítr 936Nedostatek krve jater rodící vítr 937Vítr jater nesoucí v sobě hlen 937

SYNDROMY NEDOSTATKU KRVE JATER 937Nedostatek krve jater 937Nedostatek krve jater s hlenem 937

STAGNACE CHLADU V DRÁZE JATER 938

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN JATER 938Nedostatek jin jater 938Nedostatek jin jater s prázdnou horkostí 938

NEDOSTATEK ČCHI JATER 938

OHNIVÝ HLEN JATER 939

NEDOSTATEK JANGU JATER 939

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 939Protichůdně proudící čchi jater napadající slezinu 939Protichůdně proudící čchi jater napadající žaludek 940Oheň jater napadající plíce 940Nedostatek krve jater a srdce 940

94. KAPITOLAPLÍCE 941

SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI PLIC 941Nedostatek čchi plic 941Nedostatek čchi plic s hlenem 941

NEDOSTATEK JANGU PLIC 942

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN PLIC 942Nedostatek jin plic 942Nedostatek jin plic s prázdnou horkostí 942Nedostatek jin plic s hlenem 942

NEDOSTATEK ČCHI PLIC A JIN PLIC 942

SUCHOST PLIC 943

NAPADENÍ PLIC VĚTREM 943Napadení plic větrným chladem 943Napadení plic větrnou horkostí 943Napadení plic větrem-suchostí 943Napadení plic větrem-vodou 944

HORKOST PLIC 944

SYNDROMY HLENU 944Vlhkost-hlen v plicích 944Chladný hlen v plicích 944

28 OBSAH

Horký hlen v plicích 945Hlen-suchost v plicích 945Hlenovité tekutiny v plicích 945

STAGNACE ČCHI PLIC 945

KOLAPS ČCHI PLIC 945

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 946Nedostatek čchi plic a srdce 946

95. KAPITOLALEDVINY 947

NEDOSTATEK ČCHI LEDVIN 947

SYNDROMY NEDOSTATKU JANGU LEDVIN 947Nedostatek jangu ledvin 947Nedostatek jangu ledvin, přetékající voda 948

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN LEDVIN 948Nedostatek jin ledvin 948Nedostatek jin ledvin s prázdnou horkostí 948Nedostatek jin ledvin s vyšlehující prázdnou horkostí 949Nedostatek jin ledvin s hlenem 949

SYNDROMY NEDOSTATKU JANGU LEDVIN A JIN LEDVIN 949

Nedostatek jangu ledvin a jin ledvin – převaha nedostatku jin ledvin 949Nedostatek jangu ledvin a jin ledvin– převaha nedostatku jangu ledvin 949

NEPEVNÁ ČCHI LEDVIN 950

LEDVINY NENASÁVAJÍ ČCHI 950

NEDOSTATEK ESENCE LEDVIN 950

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 951Nedostatek jin ledvin a jater 951Nedostatek jin ledvin a jater s prázdnou horkostí 951Disharmonie ledvin a srdce (nedostatek jin ledvin a srdce s prázdnou horkostí srdce) 951Nedostatek jin ledvin a plic 951Nedostatek jin ledvin a plic s prázdnou horkostí 952Nedostatek jangu ledvin a sleziny 952

96. KAPITOLATENKÉ STŘEVO 953

PLNÁ HORKOST V TENKÉM STŘEVĚ 953

BOLESTI ČCHI V TENKÉM STŘEVĚ 953

ZAUZLOVÁNÍ ČCHI TENKÉHO STŘEVA 954

PRÁZDNOTA A CHLAD TENKÉHO STŘEVA 954

ZAMOŘENÍ TENKÉHO STŘEVA ČERVY 954

97. KAPITOLAŽALUDEK 955

NEDOSTATEK ČCHI ŽALUDKU 955

PRÁZDNOTA A CHLAD ŽALUDKU (NEDOSTATEK JANGU ŽALUDKU) 955

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN ŽALUDKU 956Nedostatek jin žaludku 956Nedostatek jin žaludku s prázdnou horkostí 956

NEDOSTATEK JIN ŽALUDKU A JANGU ŽALUDKU 956

STAGNACE ČCHI ŽALUDKU 956

STÁZA KRVE V ŽALUDKU 957

HORKOST ŽALUDKU 957

OHEŇ ŽALUDKU 957

OHNIVÝ HLEN ŽALUDKU 957

VLHKÁ HORKOST ŽALUDKU 958

CHLAD NAPADAJÍCÍ ŽALUDEK 958

ČCHI ŽALUDKU PROUDÍCÍ PROTICHŮDNĚ SMĚREM VZHŮRU 958

AKUMULACE POTRAVY V ŽALUDKU 958

98. KAPITOLAŽLUČNÍK 959

SYNDROMY VLHKÉ HORKOSTI 959Vlhká horkost ve žlučníku a játrech 959Vlhká horkost ve žlučníku 959

VLHKÝ CHLAD VE ŽLUČNÍKU 960

HORKOST ŽLUČNÍKU 960

PRÁZDNOTA ŽLUČNÍKU 960

STAGNACE VE ŽLUČNÍKU S HORKÝM HLENEM 960

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 961

99. KAPITOLATLUSTÉ STŘEVO 963

VLHKÁ HORKOST V TLUSTÉM STŘEVĚ 963

SYNDROMY HORKOSTI 963Horkost v tlustém střevě 963Horkost blokující tlusté střevo 964

SYNDROMY CHLADU 964Chlad napadající tlusté střevo 964Chlad tlustého střeva 964

OBSAH 29

SUCHOST TLUSTÉHO STŘEVA 964

VLHKOST V TLUSTÉM STŘEVĚ 964

PRÁZDNOTA A CHLAD TLUSTÉHO STŘEVA 965

PRÁZDNOTA A VLHKOST TLUSTÉHO STŘEVA 965

KOLAPS TLUSTÉHO STŘEVA 965

100. KAPITOLAMOČOVÝ MĚCHÝŘ 967

VLHKÁ HORKOST V MOČOVÉM MĚCHÝŘI 967

VLHKÝ CHLAD V MOČOVÉM MĚCHÝŘI 967

PRÁZDNOTA A CHLAD MOČOVÉHO MĚCHÝŘE 968

2. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE ČCHI, KRVE A TĚLNÍCH TEKUTIN 969ÚVOD 969

101. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE ČCHI, KRVE, JANGU A JIN 971

ČCHI 971Nedostatek čchi 971Pokles čchi 971Kolaps čchi 971Stagnace čchi 971Protichůdný tok čchi 972Zablokovaná čchi 972

KREV 972Nedostatek krve 972Stáza krve 972Horkost krve 973Suchost krve 973Chlad krve 973Ztráta krve 973Kolaps krve 973

JANG 974Nedostatek jangu 974Kolaps jangu 974Nestoupající čistý jang 974

JIN 974Nedostatek jin 974Nedostatek jin s prázdnou horkostí 974Kolaps jin 974Neklesající kalná jin 974

KOMBINOVANÉ SYNDROMY ČCHI, KRVE, JIN A JANGU 974

Nedostatek jin i jangu 974Nedostatek čchi i krve 975Nedostatek čchi i jin 975

102. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE TĚLNÍCH TEKUTIN 977

NEDOSTATEK TĚLNÍCH TEKUTIN 977

OTOK 977

HLEN 978Vítr-hlen 978Horký hlen 978Chladný hlen 978Vlhkost-hlen 978Suchost-hlen 978Čchi-hlen 978Potrava-hlen 978Hlen se stázou krve 979Hlenovité tekutiny 979Hlen pod kůží 979Hlen v dráhách 979Hlen matoucí srdce 979Hlen v kloubech 979Hlen ve žlučníku 979Hlen v ledvinách 979Šok-hlen 979Víno-hlen 979

3. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE PATOGENNÍCH ČINITELŮ, ČTYŘ VRSTEV, ŠESTI ODDÍLŮ A TŘÍ OHNIŠŤ 981ÚVOD 981

103. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA PATOGENNÍCH ČINITELŮ 985

ÚVOD 985

VÍTR 985Vnější vítr 986Vnitřní vítr 987

CHLAD 988Vnější chlad 988Vnitřní chlad 989

LETNÍ VEDRO 990

30 OBSAH

VLHKOST 990Vnější vlhkost 991Vnitřní vlhkost 992

SUCHOST 992Vnější suchost 993Vnitřní suchost 993

OHEŇ 993

104. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA ČTYŘ VRSTEV 995

ÚVOD 995

VRSTVA OCHRANNÉ ČCHI 996Větrná horkost 996Letní vedro 996Vlhká horkost 996Suchá horkost 997

VRSTVA ČCHI 997Horkost plic (horkost v hrudníku a na bránici) 997Horkost žaludku 997Suchá horkost (oheň) tenkého a tlustého střeva 997Horkost žlučníku 998Vlhká horkost v žaludku a slezině 998

VRSTVA VYŽIVUJÍCÍ ČCHI 998Horkost ve vrstvě vyživující čchi 998Horkost v osrdečníku 998

VRSTVA KRVE 999Krajní horkost zneklidňující krev 999Krajní horkost rozdmýchávající vítr 999Prázdný vítr pohybující se uvnitř 999Kolaps jin 999Kolaps jangu 999

ČTYŘI VRSTVY V KOSTCE 999

SKRYTÁ HORKOST 1001Typ šao-jangu 1004Typ jang-mingu 1004Typ šao-jin 1004

SOUVISLOSTI MEZI ČTYŘMI VRSTVAMI, ŠESTI ODDÍLY A TŘEMI OHNIŠTI 1004

105. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA ŠESTI ODDÍLŮ 1007

ODDÍL TCHAJ-JANGU 1007Dráhové syndromy 1007Orgánové syndromy 1008

ODDÍL JANG-MINGU 1009Jangmingový dráhový syndrom 1009Jangmingový orgánový syndrom 1009

ODDÍL ŠAO-JANGU 1009

ODDÍL TCHAJ-JIN 1009

ODDÍL ŠAO-JIN 1010Transformace chladu 1010Transformace horkosti 1010

ODDÍL T'ÜE-JIN 1010

106. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA TŘÍ OHNIŠŤ 1011

HORNÍ OHNIŠTĚ 1011Větrná horkost v ochranné čchi plic 1011Horkost v plicích (ve vrstvě čchi) 1011Horkost v osrdečníku (ve vrstvě vyživující čchi) 1012

STŘEDNÍ OHNIŠTĚ 1012Horkost v jang-mingu 1012Vlhká horkost ve slezině 1012

SPODNÍ OHNIŠTĚ 1012Horkost v ledvinách 1012Horkost jater rozdmýchávající vítr 1012Prázdný vítr jater 1012

107. KAPITOLAZBYTKOVÝ PATOGENNÍ ČINITEL 1013

ÚVOD 1013

VZNIK ZBYTKOVÉHO PATOGENNÍHO ČINITELE 1013

DIAGNOSTIKA A LÉČBA ZBYTKOVÉHO PATOGENNÍHO ČINITELE 1015

Jak se diagnostikuje? 1015Typy zbytkového patogenního činitele 1015Účinky zbytkového patogenního činitele 1015Léčba zbytkového patogenního činitele 1015

HLEN 1016Vlhkost-hlen v plicích 1016Horký hlen v plicích 1016

VLHKOST 1017Vlhkost v žaludku a slezině 1017Vlhká horkost v žaludku a slezině 1017Vlhká horkost ve žlučníku 1017Vlhká horkost v uších 1017Vlhká horkost v hlavě 1017

OBSAH 31

HORKOST 1018Horkost v plicích 1018Horkost v plicích se suchostí 1018Horkost v žaludku 1018Jedovatá horkost v krčních mandlích 1019

SYNDROM ŠAO-JANGU 1019Syndrom šao-jangu (šest oddílů) 1019Horkost ve žlučníku (čtyři vrstvy) 1019

4. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMERÉ OSNOVY, DVANÁCTI DRAH, OSMI MIMOŘÁDNÝCH DRAH A PĚTI PRVKŮ 1021ÚVOD 1021

108. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMERÉ OSNOVY 1023

ÚVOD 1023

POVRCH – NITRO 1024Povrchové stavy 1024Vnitřní stavy 1025

HORKOST – CHLAD 1025Horké stavy 1025Chladné stavy 1026Kombinované stavy horkosti a chladu 1028

PLNOST – PRÁZDNOTA 1029Plné stavy 1030Prázdné stavy 1030Kombinované plné a prázdné stavy 1031

JIN – JANG 1031

109. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA DVANÁCTI DRAH 1033

PLÍCE 1033

TLUSTÉ STŘEVO 1033

ŽALUDEK 1034

SLEZINA 1034

SRDCE 1034

TENKÉ STŘEVO 1034

MOČOVÝ MĚCHÝŘ 1035

LEDVINY 1035

OSRDEČNÍK 1035

TROJITÝ OHŘÍVAČ 1035

ŽLUČNÍK 1036

JÁTRA 1036

110. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMI MIMOŘÁDNÝCH DRAH 1037

ÚVOD 1037

ŘÍDÍCÍ DRÁHA (DUMAI) 1037

DRÁHA POČETÍ (RENMAI) 1038

ÚSTŘEDNÍ DRÁHA (CHONGMAI) 1038

KOMBINOVANÉ SYNDROMY DRÁHY POČETÍ A ÚSTŘEDNÍ DRÁHY 1039

Prázdnota dráhy početí a ústřední dráhy 1039Nestabilita dráhy početí a ústřední dráhy 1039Prázdnota a chlad dráhy početí a ústřední dráhy 1039Stáza krve v dráze početí a ústřední dráze 1040Stáza krve a vlhkost v dráze početí a ústřední dráze 1040Plná horkost v dráze početí a ústřední dráze 1040Prázdná horkost v dráze početí a ústřední dráze 1041Vlhká horkost v dráze početí a ústřední dráze 1041Stagnující horkost v dráze početí a ústřední dráze 1041Plný chlad v dráze početí a ústřední dráze 1042Prázdnota a chlad dělohy 1042Vlhkost a hlen v děloze 1042Stagnující chlad v děloze 1043Horkost plodu 1043Chlad plodu 1043Krev proudící protichůdně směrem vzhůru po porodu 1043

OPASKOVÁ DRÁHA (DAIMAI) 1044

JINOVÁ PATNÍ DRÁHA (YINQIAOMAI) 1044

JANGOVÁ PATNÍ DRÁHA (YANGQIAOMAI) 1045

JINOVÁ PROPOJOVACÍ DRÁHA (YINWEIMAI) 1045

JANGOVÁ PROPOJOVACÍ DRÁHA (YANGWEIMAI) 1045

POZNÁMKY 1045

111. KAPITOLAIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA PĚTI PRVKŮ 1047

ÚVOD 1047

SYNDROMY SPOJENÉ S CYKLEM ROZENÍ 1047Dřevo nerodící oheň 1047Oheň nerodící zemi 1048

32 OBSAH

Země nerodící kov 1048Kov nerodící vodu 1048Voda nerodící dřevo 1048

SYNDROMY SPOJENÉ S CYKLEM POTLAČOVÁNÍ 1048

Dřevo potlačující zemi 1048Země potlačující vodu 1048Voda potlačující oheň 1048Oheň potlačující kov 1048Kov potlačující dřevo 1048

SYNDROMY SPOJENÉ S CYKLEM PONIŽOVÁNÍ 1048Dřevo ponižující kov 1048Kov ponižující oheň 1049Oheň ponižující vodu 1049Voda ponižující zemi 1049Země ponižující dřevo 1049

DODATKY 1051

Dodatek 1 Kazuistika 1053

Dodatek 2 Předpisy 1065

Dodatek 3 Historie diagnostiky v čínské medicíně 1089

SLOVNÍČEK ČÍNSKÝCH POJMŮ 1099

LITERATURA 1105

ČÍNSKÁ CHRONOLOGIE 1107

REJSTŘÍK 1109

FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA 1174

OBSAH 33

Úvodní slovo

Tato kniha o diagnostice v ínské medicín dopl ujemé p edchozí knihy: „Foundations of Chinese Medi-cine“ (Základy ínské medicíny) o základní teorii ín-ské medicíny, „Practice of Chinese Medicine“ (Praxe ínské medicíny) o aplikaci této teorie na lé bu ne-

mocí, „Tongue Diagnosis in Chinese Medicine“ (Di-agnostika podle jazyka v tradi ní ínské medicín )o diagnostice podle jazyka a „Obstetrics and Gynae-cology in Chinese Medicine“ (Porodnictví a gyneko-logie v ínské medicín ) o gynekologii.

ím delší dobu trvá moje praxe, tím více oce uji vý-znam diagnostiky v ínské medicín , zejména i v me-dicín obecn . Bylo by vlastn možné íci, že hodnota ínské medicíny spo ívá nejenom v teorii jin a jangu,

p ti prvk , osmeré osnovy atd., ale v diagnostice samotné. Diagnostika v ínské medicín je tak hod-notná, protože pevn vychází z pe livého vyšet enípacienta: to tvo í základ diagnostiky v jakékoliv medi-cín z jakéhokoliv kulturního pozadí, v etn moderní medicíny západní.

T ebaže to není p íliš asto uznáváno, moderní zá-padní medicína bývala založena na pe livém vyšet-ení pacienta, než v ní posléze p evládla technologie

s moderními diagnostickými metodami. Technicky založené testy nahradily náležité vyšet ení pacienta; to je nejslabším lánkem západní medicíny a to je také p í inou, pro je ínská medicína se svým pe livýmvyšet ováním pacient p itažlivá pro mnoho tisíc lé-ka po celém sv t .

K ilustraci tohoto názoru se mimo ádn hodí je-den p íklad z mé praxe. Na jednorázovou konzultaci ke mn p išla pacientka (žijící v USA) s trvalou bolestí ky le a zad. Bylo jí 78 let a po 4 roky trp la silnou bo-lestí v dolní ásti zad vyst elující do pravé ky le. Na-vštívila jednoho ze špi kových neurochirurg v USA, který na ídil snímkování a ist na základ snímka bez náležitého vyšet ení diagnostikoval problém meziobratlových prostor v oblasti bederní páte e.Operaci nedoporu il a pacientka trp la další 2 roky. Ve v ku p ibližn 75 let bývala velmi aktivní, t ikráttýdn hrávala tenis, ale nyní mohla st ží chodit.

P i vyšet ení jsem si jako první v ci všiml, že pa-cientka p i ch zi kulhá a její t lo se naklání na stranu. Nemám osteopatickou odbornou kvali kaci, ale b -hem let jsem vysledoval, že lidé s chronickým problé-mem zad mají tendenci se p i ch zi mírn p edklán t;pacient ina ch ze však byla zna n odlišná a podle mé zkušenosti souvisela spíše s problémem ky lí než s problémem zad. Zjistil jsem si podrobnou anamnézu a poté jsem pacientku požádal, aby se položila na le-hátko. Provedl jsem s ní test se zvedáním natažené nohy (tj. zvednutí pravé nohy s nataženým kolenem) a ten žádnou bolest zad nevyvolal. Poté jsem její pra-vou nohu ohnul a to vyvolalo intenzivní bolest v ky li.Všechno ukazovalo spíše na ky el než na problém spodní ásti zad. Stále jsem velmi váhal se zpochyb-n ním diagnózy v hlasného neurochirurga. Proto jsem zavolal do Itálie kolegovi, který je mimo ádn odbornzdatným a znalým osteopatem, a ten m po telefonu požádal, abych nechal pacientku provést pro diagnos-tické ú ely další t i pohyby. K mému úžasu potvrdil, že pacientka ur it trpí spíše patologií ky le než be-derní páte e. Požádal jsem ji, aby si ihned po návratu do USA nechala zhotovit rentgenový snímek ky le(na který ji její neurochirurg neobjednal). U inila tak a rentgen potvrdil, že její pravá ky el je úpln celá postižena silnou artrózou. Podstoupila vým nu ky le,její bolest úpln zmizela a ona op t hraje tenis. Je jí nyní 80 let.

Tento p ípad uvádím jako jasnou ilustraci toho, jak bylo náležité vyšet ení pacienta v etn pe livého zjiš-t ní anamnézy v západní medicín opomenuto ve pro-sp ch moderních test . Takové testy jsou samoz ejmd ležité, musejí však následovat až po pe livém vy-šet ení pacienta a musejí z n j vycházet.

Jako další p íklad efektivnosti diagnostiky v ín-ské medicín mi vytane na mysli pacientka, kterou jsem vid l p ed n kolika m síci. Jednalo se o 29letou ženu trpící silnou bolestí zad, letargií a nevolností, jež byly jejím praktickým léka em diagnostikovány jako infekce ledvin. Pacientka užívala týden antibiotika, to ale nem lo na její symptomy žádný zjevný ú inek.

38 ÚVODNÍ SLOVO

Po dotazování pacientky vyšlo na povrch, že bolest, která byla skute n lokalizovaná v oblasti levé ledviny, je spojena s pohybem a je horší p i nádechu. Pacientka nem la hore ku (ve skute nosti jí bylo dosti chladno) a žádné symptomy mo ových cest. Její pulz a jazyk nebyly nijak pozoruhodné, krom toho, že pulz byl na pozici jater a žlu níku strunovitý a mírn napru-žený. Pulz ledvin a mo ového m chý e byl na pohmat celkem zdravý a na v tší ásti jazyka nebyl žádný lep-kavý žlutý povlak.

Na základ t chto skute ností jsem cítil, že dia-gnóza infekce ledvin stanovená praktickým léka emz ejm nebude správná a že bolest s v tší pravd podob-ností pochází z problému s žebry (proto byla na pulzu ovlivn na pozice jater a žlu níku): zhoršení bolesti p i nádechu siln poukazovalo na problém žeber, pro-tože bolest zad z infekce mo ových cest by dýcháním nebyla ovlivn na. Pacientku jsem lé il vhodným zp -sobem a bolest se okamžit zlepšila. Osteopat pozd jipotvrdil, že pacient ino dvanácté žebro bylo skute nposunuté a to že bylo skute nou p í inou bolesti.

Tato kazuistika dále osv tluje význam náležitého vyšet ení pacienta (které výše zmín ný praktický lékaopomenul u init): v n m spo ívá skute ná síla ínské diagnostiky a ínské medicíny obecn . Síla diagnostiky v ínské medicín spo ívá práv v neuv iteln po-drobném vyšet ení pacienta, ke kterému se p istupuje ze ty ech hledisek: pozorování, dotazování, pohmatua poslechu/ ichu.

Diagnostika v ínské medicín je silná také ve svém celostním pohledu na t lo a mysl. Pravd -podobn v žádné jiné form diagnostiky nelze u inittak obsáhlé, celostní a podrobné posouzení pacienta v relativn krátkém ase, a p itom tahat za všechna r zná diagnostická vlákna sou asn . Nap íklad již v okamžiku, kdy pacient p ichází, praktik ínské me-dicíny maximáln zbyst í všechny své smysly a pozo-ruje zp sob pacientovy ch ze, jeho vitalitu, sílu hlasu, lesk o í a pleti, tvar obli eje, barvu pleti, t lesný pach, vlasy, jazyk a nakonec pulz.

Další motivací k napsání knihy o diagnostice byl pro m pocit, že se jedná o oblast v moderní ínopomíjenou. Ve snaze ínskou medicínu „zmoder-nizovat“ a u init ji p ijateln jší pro zavedené ínskéi západní biomedicínské instituce m li moderní ín-ští léka i a u itelé tendenci p ehlížet jemn jší aspekty ínské diagnostiky, zejména diagnostiku podle jazyka

a pulzu. Na ínských klinikách u itelé p íliš astopopisují kvalitu pulzu ledabyle a tak, aby ji uvedli

do souladu s klinickými projevy: jestliže má pacient všechny symptomy stagnace jaterní chi, jeho pulz jestrunovitý. Tím je ignorována možnost, že by pulz mohl být namísto toho zadrhávající (což by ukazo-valo, že stagnace jaterní chi je sekundární k nedo-statku krve jater). P ál bych si, aby jemn jší aspekty ínské diagnostiky z staly zachovány.

Kniha je rozd lena podle tradi ních ty ech ástíínské diagnostiky, jimiž jsou diagnostika pozorová-

ním („dívat se“), dotazováním („ptát se“), pohmatem („dotýkat se“) a poslechem („poslouchat a ichat“).Krom t chto ty ech hlavních díl pokrývá 5. díl symptomy a p íznaky: zatímco se 1. díl v novanýpozorování zabývá p íznaky a 2. díl v novaný dota-zování se zabývá symptomy, v 5. dílu o symptomech a p íznacích jsou uvedeny stovky r zných klinických projev bez ohledu na to, do které kategorie spadají, a jsou uspo ádány podle ásti t la, jež postihují.

Mezi pozorováním a dotazováním se rozlišuje istz didaktických d vod , p i emž toto rozlišování ne-odpovídá klinické realit , kdy zjišt ní z pozorování a z dotazování probíhá sou asn a m že být auto-maticky spojováno. Odd lovat od sebe nap íklad su-chou pokožku (p íznak zjišt ný p i pozorování) a sv -d ní pokožky (symptom zjišt ný p i dotazování) je um lé a nerealistické. Dalším dobrým p íklademje otok kotník : pozorování p íznak je bezprost ednskloubeno s pohmatem dané oblasti a dotazováním pacienta.

Kombinování symptom i p íznak pro každou ob-last navíc odpovídá také tomu, jak u pacienta obvykle postupujeme. Když nap íklad p ijde pacient, u n hožjsou klinické projevy soust ed ny hlavn v jedné oblasti t la, budeme p irozen nejprve zkoumat tuto oblast dotazováním se na symptomy a pozorováním veškerých vn jších p íznak , aniž bychom dotazo-vání a pozorování od sebe odd lovali. Když si pacient st žuje, dejme tomu, na rozmazané vid ní, okamžita automaticky budeme pozorovat o i, abychom vid li,zda nejsou suché nebo podlité krví.

V 6. díle jsou uvedeny syndromy v ínské medi-cín z r zných hledisek – tedy podle vnit ních orgán ,patogenních initel , chi, krve a t lních tekutin, os-meré osnovy, dvanácti drah, ty vrstev, šesti oddíl ,t í ohniš a p ti prvk . Je t eba poznamenat, že syn-dromy uvedené v 5. díle o symptomech a p íznacíchbyly pokaždé uzp sobeny konkrétním symptom ma nemusejí nutn odpovídat syndrom m uvedeným v 6. díle. Nap íklad syndrom nedostatku krve jater

ÚVODNÍ SLOVO 39

pod konkrétním o ním symptomem bude obsahovat symptomy a p íznaky mírn odlišné od symptoma p íznak uvedených u obecného syndromu nedostatku krve jater v 6. díle. Kdekoliv je to vhodné, je v 6. díle uvedena lé ba pomocí akupunktury a lé ivých bylin.

Na za átku knihy je rejst ík všech symptoma p íznak obsažených v 5. díle s k ížovými odkazy na 1. díl (pozorování), 2. díl (dotazování), 3. díl (po-hmat) a 4. díl (poslech a ich).

Dodatek 1 obsahuje kazuistiky s konkrétním dia-gnostickým významem, které jsou použity k osv tleníd ležitých teoretických princip ínské medicíny. Dodatek 2 uvádí všechny bylinné p edpisy zmín név 6. dílu v novaném syndrom m. Dodatek 3 p inášístru nou historii ínské diagnostiky.

Amersham, 2004 Giovanni Maciocia

Rejstřík symptomůa příznaků

Číslo dílu 5 1 2 3

HLAVA A OBLIČEJHlavaŠum v mozku 55 34Motání hlavy 55 34Padající hlava 55Mdloby 55 34Pocit chladu na hlavě 55 34Pocit hlavy na prasknutí 55 34Pocit horka na hlavě 55 34Pocit těžké hlavy 55 34Pocit otupělé hlavy 55 34Hlava naklánějící se

k jedné straně 55 5Hlava zaklánějící se dozadu 55 5Bolest hlavy 55 34Necitlivost kůže na hlavě 55 34Zarudnutí a bolest

pokožky hlavy 55 5Otok celé hlavy 55 5Třes hlavy 55 4, 5Vřídky v oblasti

bradavkového výběžku kosti spánkové 55 5

Vlasy a kůže na hlavěAlopecie 55 5Nežity na pokožce hlavy 55 5Lupy 55 5Suché a lámavé vlasy 55 5Suchá pokožka hlavy 55 5Oděrky na pokožce hlavy 55 5Mastné vlasy 55 5Vypadávání vlasů 55 5Svědění kůže na hlavě 55 34Předčasné šedivění vlasů 55 5Zarudnutí a bolest

pokožky hlavy 55 5Vřídky na pokožce hlavy 55 5

ObličejAkné 55, 5

77Namodralá/nazelenalá

barva pleti 56 3Tmavá barva pleti 56 3Zešikmení očí a úst 55 4, 5Bolest v obličeji 55 35Obličejová obrna 55 4Tik v obličeji 55 4Pocit horka v obličeji 55 35Vrásky v obličeji 55 5Necitlivost/mravenčení

obličeje 55 35Otok obličeje 55 5


Vyrážka s pupínky / skvrnami 55 5Nachová barva pleti 56 3Červená barva pleti 56 3Sinalá barva pleti 56 3Otok a zarudnutí obličeje 55 5Otok, zarudnutí

a bolest tváří 55 5Vřídky pod jařmovým

obloukem 55 5Bílá/bledá barva pleti 56 3Žlutá barva pleti 56 3

UšiKrvácení z uší 57Namodralý/nazelenalý

vnější ušní závit 57 9Svraštělé uši 57 9Tmavý vnější závit 57 9Výtok z uší 57 9Rozšířené krevní cévy

na uších 57 9Suchý a svraštělý

vnější ušní závit 57 9Bolest v uších 57 42Nadměrná tvorba

ušního mazu 57 9Svědění v uších 57 42Bledý vnější závit 57 9Zarudlá zadní strana uší 57 9Zarudlý vnější závit 57 9Boláky na uších 57 9Otok a zarudnutí

prohlubně na boltci 57 9Oteklé uši 57 9Ušní šelesty / hluchota 57 42Bradavice na uších 57 9Žlutý vnější závit 57 9

NosNepříjemné pachy 58Ucpaný nos 58 35Namodralý/nazelenalý nos 58 7Tmavý nos 58 7Suché nosní dírky 58 7 35Chvění nosních křídel 58 7Svědění v nose 58 35Ztráta čichu 58 35Pobolívání nosu 58 35Krvácení z nosu 58 7Bolest v nose 58 35Bledý nos 58 7Pupínky na nose 58 7Polypy 58Červený nos 58 7


Rudě nachový nos 58 7Rýma 58 20 35Kýchání 58 35Oteklý nos 58 7Vřídky na nose 58 7Žlutý nos 58 7

HrdloSucho v hrdle 59 36Pocit překážky v hrdle 59 36Chrapot / ztráta hlasu 59 36 53Šimrání v krku 59 36Hleny v hrdle 59Zarudnutí hltanu 59 10Zarudnutí / oděrky v hltanu 59 10Zarudnutí a otok hltanu 59 10Zčervenání krku 59 10Bolení v krku 59 36Otok po stranách krku

(struma) 59 10 36Oteklé krční mandle 59 10 36Bílé hnisající vřídky v hrdle 59

ÚstaOpary 60 8 35Popraskané koutky úst 60 8Zešikmení úst 60 8Slintání z koutků úst 60 8Svědění v okolí úst 60Afty v ústech 60 8 35Široce otevřená ústa 60 8Chvějící se ústa 60

JazykSvědění na jazyku 60 35Necitlivost jazyka 60 35Bolestivý jazyk 60 35Afty na jazyku 60

ZubySuché a matné zuby 60 8Šedivé zuby 60 8Skřípání zubů 60Uvolněné zuby 60 8Plak 60 8Zubní kazy 60 8Bolest zubů 60 35Vlhké horní / suché dolní

zuby 60 8Bílé a suché zuby 60 8Žluté a suché zuby 60 8

DásněKrvácející dásně 60 8 35

ÚVOD 57

Obrázek P1.1 ukazuje souvislost oblastí obli eje a p tijinových orgán podle Prostých otázek a obrázek P1.2 tuto souvislost podle Zázra ného epu.

Význam vztah mezi oblastmi obli eje a vnit nímiorgány v diagnostice bude pozd ji vysv tlen podrobn ji.

Vztah mezi pěti tkáněmi a vnitřními orgány

Ve 4. kapitole Prostých otázek se uvádí vztah mezi p ti tkán mi a p ti jinovými orgány takto:

Plíce pokožkaSlezina svalyJátra šlachySrdce krevní cévyLedviny kosti

Plíce ovliv ují pokožku do té míry, že rozptylují ochrannou chi v pokožce a prostoru mezi pokožkou a svaly (couli); plíce také ídí otevírání a zavírání pór , a tudíž pocení. Vztah mezi plícemi a pokožkou je velmi z etelný u atopických pacient , kte í trpí jak astmatem, tak ekzémem.

Slezina ovliv uje svaly a zp sobuje jejich ochab-lost, je-li prázdná. Játra ovliv ují šlachy, což zahrnuje vazy a chrupavky: zejména krev jater vyživuje vazy v kloubech a zajiš uje, aby byly náležit vyživované a promazané. „Šlachy“ a jejich vztah s játry však mají v ínské medicín širší význam. Nap íklad nehty jsou pokládány za prodloužení šlach a o t esu nebo k e íchu pacienta trpícího vnit ním v trem se íká, že jsou zp sobeny „t esením šlach“.

Srdce ídí krev a ovliv uje stav krevních cév. Led-viny ovliv ují kosti a kostní d e : zejména je to esenceledvin, která vyživuje kosti a kostní d e .

P t tkání pohotov ukazuje patologické stavy s nimi spojených orgán . Když jsou plíce prázdné, prostor mezi k ží a svaly je „otev ený“ a taková osoba m žetrp t samovolným pocením a bude náchylná k napa-dení vn jším v trem.

Když je prázdná slezina, osoba zakouší svalovou ochablost a celkovou únavu. Jsou-li prázdná játra(zejména p i nedostatku krve jater), šlachy se stávají náchylnými v i napadení chladem, vlhkostí nebo v -trem; prázdnota krve jater m že také zp sobit stažení šlach. Stáza krve jater nebo stagnace jaterní chi mo-hou zp sobit ztuhlost vaz v kloubech, zatímco vítrjater m že vyvolat t es šlach.

Srdce

JátraPlíce

Slezina

Ledviny

Obr. P1.1 Souvztažnost oblastí obličeje a vnitřních orgánů podle Prostých otázek

Hlava/obličej

Hrdlo

Plíce

Srdce HrudníkPrsa

HrudníkPrsa

Játra

ŽlučníkŽlučník

Tlustéstřevo

Ledvina

Pupek

Ledvina

Pupek

Tlustéstřevo

Paže

ZádaZáda

Rameno

RuceČéška

PažeRameno

RuceČéška

ŽaludekŽaludekSlezina

Močový měchýř/děloha

Močový měchýř/děloha

Vnitřní částstehen

Vnitřní částstehen

KolenaKolena

Holeň/chodidlo

Holeň/chodidlo

Horní část stehen

Tenkéstřevo

Tenkéstřevo

Obr. P1.2 Souvztažnost oblastí obličeje a vnitřních orgánů podle Zázračného čepu

Ztuhlost krku

Pozorování

„Ztuhlost krku“ znamená, že pro pacienta je obtížné p edklán t nebo zaklán t hlavu a otá et jí ze strany na stranu.

Klinický význam

V akutních situacích m že ztuhlost krku ukazovat na napadení vn jším v trem, které bývá doprovázeno všemi typickými projevy vn jšího napadení, jako je ne-snášenlivost chladu, hore ka, bolest hlavy a plovoucí pulz. Ztuhlost krku m že být vyvolána jak v trnýmchladem, tak v trnou horkostí, ale s v tší pravd po-dobností se vyskytuje p i napadení v trným chladem(vlastn se jedná o jeden z hlavních symptom na-padení v trným chladem, jak je uvedeno v Pojed-nání o zran ní chladem – viz literatura, str. 1105). Další možný akutní stav vyvolávající ztuhlost krku nastává, když vn jší chlad a vlhkost napadnou svaly krku; v tomto p ípad je p ítomna také výrazná bo-lest krku. Jedná se o p ípad akutního bolestivého ob-struk ního syndromu, který bývá relativn b žný.

V chronických p ípadech je ztuhlost krku zp so-bena bu slabostí dráhy mo ového m chý e v oblasti krku, k níž dochází na pozadí prázdnoty ledvin, nebo vnit ním v trem; oba p ípady jsou b žn jší u starších osob.Syndromy, které leží v pozadí ztuhlosti krku, shrnuje ráme ek 4.1:

RÁMEČEK 4.1 ZTUHLOST KRKU

• Ztuhlost s nesnášenlivostí chladu, plovoucí pulz: napadení vnějším větrem

• Ztuhlost a bolest: napadení vnějším chladem a vlhkostí

• Mírná ztuhlost a motání hlavy: prázdnota močového měchýře a ledvin

OBLIČEJ

Jsou popsány tyto p íznaky v obli eji:

• zešikmení o í a úst,• obrna obli eje (Bellova paréza),• tik v obli eji.

Zešikmení očí a ústPozorování, 5. kapitola; Symptomy a příznaky, 55. kapitola

Pozorování

Zešikmení o í a úst spo ívá ve stažení úst sm remke zdravé stran a neschopnosti zcela zav ít nebo ote-v ít o i; pacient navíc shledává obtížným se jakkoliv šklebit, nadouvat tvá e, cenit zuby nebo pískat.

Klinický význam

Zešikmení o í a úst je d sledkem (v trné) mrtvice a obvykle je lze vid t u lidí st edního v ku i starších osob; vždy ukazuje na vnit ní vítr postihující svaly v obli eji.

Když zešikmení o í a úst následuje po mrtvici, na-zývá se v západní medicín centrální obli ejová obrna, protože pochází z centrálního nervového systému. U obli ejové obrny po mrtvici nejsou postiženy nervy (zásobující svaly) nad o ima, tudíž pohyby obo í a kr-ení ela jsou normální. Naopak u periferní obli ejové

obrny (Bellovy parézy) pacient není schopen na stranpostižené obrnou zdvihnout obo í ani pokr it elo.Zešikmení o í a úst ukazuje obrázek 4.1.

Obrna obličeje (Bellova paréza)Symptomy a příznaky, 55. kapitola

Obrna obli eje je d sledkem poškození periferních nerv , zatímco zešikmení o í a úst po mrtvici je zp -sobeno poškozením centrálního nervového systému.

Obr. 4.1 Zešikmení očí a úst

108 1. díl: DIAGNOSTIKA POZOROVÁNÍM – 1. část

(„spasmu bránice“). Pacient trpívá ztrátou hmotnosti, vy erpáním, obtížemi p i polykání a mívá pocit, jako by mu mezi hrdlem a bránicí uvízlo sousto potravy.

Oteklé krční uzlinySymptomy a příznaky, 59. kapitola

Umíst ní kr ních uzlin ukazuje obrázek 10.9.Akutní otok kr ních uzlin bývá obvykle d sledkem

napadení v trnou horkostí s jedovatou horkostí; jinými slovy, otok kr ních uzlin b hem napadení v trnouhorkostí ukazuje, že je p ítomna i jedovatá horkost. To je b žné nap íklad v akutních fázích žláznaté hore ky(infek ní mononukleózy). U chronických stav m žeotok kr ních uzlin ukazovat také na jedovatou horkost,avšak na takovou, která se obecn vyskytuje na pozadí nedostatku chi nebo jin, p ípadn obou z nich.

U chronických p ípad m že být otok kr ních uzlin d sledkem jedovaté horkosti se stázou krve, p ípadn d -sledkem hlenu (obr. 10.10). Obr. 10.9 Krční uzliny

Obr. 10.10 Oteklé krční uzliny

Obr. 10.8 Tenký krk


Nemoci oběhové soustavy

U vysokého krevního tlaku sahá ára emocí za sv jp irozený konec (obr. 14.10).

U onemocn ní v n itých tepen jsou jak ára emocí, tak ára hlavy kratší, než je obvyklé (obr. 14.11).

Nemoci dýchacího ústrojí

U astmatu jsou na obou koncích dráhy zdraví znamení oválného tvaru (obr. 14.12).

U tuberkulózy plic jsou znamení oválného tvaru uprost ed dráhy zdraví (obr. 14.13).

Obr. 14.10 Čáry ukazující na vysoký krevní tlak

Obr. 14.11 Čáry ukazující na onemocnění věnčitých tepen

Obr. 14.12 Znamení na čáře zdraví u astmatu

Obr. 14.13 Znamení na čáře zdraví u tuberkulózy plic


Čínská patologie a diagnostika

Z ínské perspektivy má akné tyto hlavní p í iny:

• Horkost plic: Charakteristické jsou pupínky s bílým vrcholkem a ernými te kami obvykle na ele, kolem nosu a v horní ásti zad a na hrud-níku.

• Horkost žaludku: Charakteristické jsou pupínky s bílým vrcholkem a ernými te kami obvykle kolem úst a na hrudníku a v horní ásti zad.

• Horkost krve: Charakteristické jsou ervené pu-pínky obvykle kolem nosu, úst a obo í. Tento typ akné bývá asto horší p ed menstruací a b hem ní.

• Jedovatá horkost: Charakteristické jsou nešto-vi ky, jež mohou být bolestivé. Projevem mohou být také zanícené cysty. Nej ast ji postiženými místy jsou horní ást zad a hrudník.

• Vlhká horkost s jedovatou horkostí a stázou krve: Charakteristické jsou hluboké, bolestivé, zanícené hrbolky a hnisem napln né cysty. Tento typ obvykle zanechává dolí ky a jizvy.

• Nedostatek chi plic a sleziny: Jedná se astoo základní stav kombinovaný s vlhkostí a charak-teristický dlouhotrvajícími pupínky, které vymi-zejí až po dlouhé dob .

Syndromy, které leží v pozadí akné, shrnuje ráme-ek 21.10:

RÁMEČEK 21.10 AKNÉ

• Bílé tečky a černé tečky na čele, nose, horní části zad a hrudníku: horkost plic

• Bílé tečky a černé tečky v okolí úst, na hrudníku a horní části zad: horkost žaludku

• Červené pupínky v okolí nosu, úst a obočí, zhoršující se před menstruací/během menstruace: horkost krve

• Bolestivé neštovičky, zanícené cysty v horní části zad a na hrudníku: jedovatá horkost

• Hluboké bolestivé zanícené uzlíky, hnisem naplněné cysty, tvorba dolíčků a jizev: vlhká horkost s jedovatou horkostí a stázou krve

• Dlouhotrvající pupínky, které mizí pomalu: nedostatek čchi plic a sleziny často kombinovaný s vlhkostí

LupénkaSymptomy a příznaky, 77. kapitola

Západní patologie a diagnostika

Lupénka je chronická neinfek ní zán tlivá dermatóza charakteristická jasn ohrani enými zarudlými ložisky

pokrytými st íb itými šupinami. Vrcholnou dobou ná-stupu je druhá a t etí dekáda života. U d tí mladších 8 let je lupénka neobvyklá.

P ibližn 35 % pacient má toto onemocn nív rodinné anamnéze. Jestliže má lupénku jeden z ro-di , u dít te je 25% pravd podobnost podobného postižení, jestliže však lupénku mají oba rodi e, tato pravd podobnost se zvyšuje na 60 %.

Podoba lupénky se pohybuje od typických chro-nických ložisek postihujících lokty až po akutní ge-neralizovanou formu s neštovi kami. Existuje mnoho r zných typ lupénky:

• Ložisková: Spo ívá v jasn vymezených ložis-cích diskovitého tvaru postihujících lokty, ko-lena, k ži kštice nebo okraj kštice.

• Kapkovitá: Jedná se o akutní symetrický výsev „kapkovitých“ lézí obvykle na trupu a kon eti-nách. Tato forma obvykle postihuje dospívající nebo mladé dosp lé osoby a m že se objevit po streptokokové infekci v hrdle.

• Ohybová: Postihuje záhyby v podpaží, oblasti pod prsy a t ísla. Obvykle je pozorována u star-ších osob.

• Lokalizovaná: Lokalizovanou lupénku lze vid tna dlaních a ploskách nohou, prstech a nehtech a na k ži kštice.

• Generalizovaná pustulózní: Jedná se o vzácný typ lupénky charakteristický neštovi kami po ce-lém t le. Na erytematózním pozadí vznikají pláty malých sterilních žlutavých neštovi ek, které se mohou rychle ší it. Nástup je asto akutní a pa-cient se necítí dob e, má hore ku a je malátný.

• Nehtová: U tohoto typu lupénky je nejb žn jšízm nou tvorba jamek v nehtech, následovaná od-d lováním distálního konce nehtu od nehtového l žka. Pod nehtem dochází k nadm rnému roho-vat ní s hromad ním keratinu pod distálním kon-cem nehtu, postihujícímu p evážn nehty prstna nohou.

• Lupénková artritida: Jedná se o autoimunitní onemocn ní charakteristické sou asným výsky-tem lupénky a zán tu kloub , který p ipomínárevmatoidní artritidu.

Dalším diagnostickým p íznakem lupénky je Au-spitz v fenomén – p i poškrábání povrchových šupin se v typickém p ípad odhalují malé krvácivé te ky.

Protože lupénky existuje mnoho druh , mohou být jako lupénka nesprávn diagnostikovány i jiné kožní

21. kapitola: POZOROVÁNÍ KŮŽE 229

symptomy a také duševní zmateností a hyperaktivi-tou; p i ohnivém hlenu je p ítomen také premenstru-a ní otok prs a jejich bolest.

Premenstrua ní nap tí m že být zp sobeno také prázdnotou, p edevším nedostatkem krve jater, nedo-statkem jin jater a ledvin, nedostatkem jangu slezinya ledvin a nedostatkem chi sleziny s vlhkostí. P i sta-vech prázdnoty se premenstrua ní nap tí projevuje p edevším depresí, plá em, ztrátou motivace, pocity t žkosti, únavou a malátností a pouze mírnou podráž-d ností.

!

Premenstruační napětí není vždy způsobeno stagnací čchi jater.

Nevolnost nebo zvracení p ed menstruací zna ístagnující chi jater napadající žaludek, zatímco pre-menstrua ní zácpa s bobkovitou stolicí a pocitem nafouknutí b icha ukazují na stagnující chi jaternapadající tenké a tlusté st evo a slezinu. Je d ležité

se vždy zeptat, zda v období menstruace dochází k n -jaké zm n ve vyprazd ování st ev, protože taková zm na odráží u ženy stav jangových orgán . astýmisymptomy objevujícími se v dob menstruace jsou ídká stolice nebo zácpa. Zácpa v dob menstruace

m že být d sledkem stagnující chi jater napadající tenké a tlusté st evo, nedostatku krve jater (p i suché stolici) nebo nedostatku jangu ledvin (p i málo astémvyprazd ování), zatímco ídká stolice m že být zp -sobena nedostatkem chi sleziny, stagnující chi jaternapadající slezinu (p i pocitu nafouknutí b icha) nebo nedostatkem jangu ledvin (p i pr jmu).

Bolesti hlavy p ed menstruací ukazují na stagnaci jaterní chi nebo vzestup jangu jater. Nap tí prsznamená stagnaci chi jater, pokud jsou však prsy velmi oteklé a bolestivé, m že to ukazovat na hlen(který se u premenstrua ních problém obvykle kombinuje se stagnací chi). Akutní bolest prs m žebýt zp sobena jedovatou horkostí v prsech, k jaké do-chází p i akutním zán tu prsu po porodu.

Kazuistika 46.6Osmadvacetiletá žena trpěla již od prvního krvácení bolestivou menstruací. Menstruace přicházela pra-videlně a trvala 9 až 10 dní; menstruační krev byla tmavá s občasnými sraženinami. Bolest byla někdy bodavé povahy, ale jindy se spíše než o bolest jednalo o tupé hluboké pobolívání s výrazným pocitem těž-kosti: pacientka řekla, že celou spodní polovinu těla cítí jako těžkopádnou, těžkou a nacpanou, což byl jasně její způsob vyjádření toho, co se v čínské me-dicíně nazývá „pocit těžkosti“. Bolest byla situována ve středové oblasti podbřišku a zmírňovala ji horká lázeň. Pacientka v nedávné době pociťovala bolest při souloži. Tato bolest byla ostré povahy a byla rov-něž lokalizována ve středové oblasti podbřišku. Kromě bolestivých menstruací pacientka pociťovala posled-ní 2 roky také tupou bolest v pravé části podbřišku uprostřed cyklu; tato bolest byla provázena rovněž tmavohnědým výtokem. Trpěla také premenstruačním napětím, projevujícím se podrážděností a napětím prsů a pocitem nafouknutí břicha. Na základě vnitř-ního a ultrazvukového vyšetření u ní byla diagnostiko-vána endometrióza.

Mezi další symptomy odhalené dotazováním pat-řily studené končetiny, občasný pocit horka v obličeji, vnímané bušení srdce, úzkost a sevření hrudníku.

Jazyk byl na špičce červený a pulz celkově mírně hladký a na levé proximální pozici mírně napružený.

Diagnóza: Bodavý charakter bolesti a tmavá barva menstruační krve se sraženinami jasně ukazují na stázu krve, která s největší pravděpodobností po-chází z chladu v děloze. Přítomnost chladu můžeme odvodit ze zmírnění bolesti horkou lázní a také z ana-mnézy: je-li vlastně menstruace bolestivá již od prv-ního krvácení, nejběžnějším etiologickým faktorem je napadení dělohy vnějším chladem v důsledku hraní si v krátkých kalhotách v chladném a vlhkém počasí. V tomto případě tedy chlad v děloze brání oběhu krve a působí stázu krve.

Kromě stázy krve je zde také jasný syndrom vlh-kosti ve spodním ohništi, který se projevuje občasným tupým pobolíváním během menstruace, výrazným po-citem těžkosti a bolestí uprostřed cyklu. Dochází také k určité stagnaci jaterní čchi působící premenstruační symptomy.

Občasný pocit horka v obličeji, studené končetiny, vnímané bušení srdce, úzkost a sevření hrudníku, to vše lze vysvětlit jakožto projevy protichůdného toku čchi v ústřední dráze. Když uvážíme tyto sym-ptomy a menstruační symptomy, můžeme vlastně říci, že všechny pacientčiny symptomy odrážejí disharmo-nii ústřední dráhy.

Hlavním principem léčby tudíž bude prostě regu-lace ústřední dráhy ohříváním dělohy, oživováním krve a rozpouštěním vlhkosti ve spodním ohništi.

444 2. díl: DIAGNOSTIKA DOTAZOVÁNÍM

1. ČÁST

SYMPTOMY A PŘÍZNAKYČÁSTÍ TĚLA

5. díl

Obsah části

55 Hlava, vlasy a obličej 599 56 Barva obličeje 615 57 Uši 621 58 Nos 629 59 Hrdlo 641 60 Ústa, jazyk, zuby, dásně, rty, patro a philtrum 649 61 Oči 667 62 Šíje, ramena a horní část zad 693 63 Hrudník 699 64 Končetiny 711 65 Paže 721 66 Dolní končetiny 735 67 Spodní část zad 745 68 Celé tělo 751 69 Trávicí soustava a chuť 759 70 Žízeň a pití 771 71 Břicho 775 72 Vyprazdňování stolice 787 73 Močení 793 74 Řitní otvor 801 75 Mužské sexuální a genitální symptomy 805 76 Pocení 815 77 Příznaky na kůži 821 78 Emocionální symptomy 831 79 Psychické a emocionální symptomy 837 80 Psychické potíže 843 81 Problémy se spánkem 847 82 Pocit chladu, pocit horka, horečka 853 83 Hlas, řeč a zvuky 859

ÚVOD

První ást 5. dílu se zabývá obecnými symptomy a p í-znaky celého t la. V 5. dílu jsou jak symptomy, tak p íznaky uvedeny podle oblasti t la, bez rozlišování mezi tím, co je vid t p i pozorování a co lze zjistit dotazováním pacienta. Rozlišování mezi pozorová-ním a dotazováním neodpovídá klinické realit , kdy zjišt ní z pozorování a z dotazování probíhá sou-asn a m že být automaticky spojováno. Odd lovat

od sebe nap íklad krví podlité o i (pozorování) a bo-lest v o ích (dotazování) je um lé a nerealistické. Kli-nické realit odpovídá shromaž ování jak symptom(zjiš ovaných dotazováním), tak p íznak (zjiš ova-ných pozorováním) pro každou ást t la. Uvedu jiný p íklad: jestliže si pacient st žuje na bolest kloubu (dotazování), první p irozenou v cí, kterou ud láme,je, že se na kloub podíváme, zda není oteklý (pozoro-vání), a kloub rovn ž vyšet íme pohmatem (pohmat); v tomto p íkladu se tedy v jeden celek spojují pozoro-vání, dotazování a pohmat.

Kombinování symptom i p íznak pro každou ob-last navíc odpovídá tomu, jak u pacienta obvykle po-stupujeme. Když jsou nap íklad pacientovy klinické projevy soust ed né hlavn v jedné oblasti t la, p iro-zen tuto oblast vyšet íme dotazováním se na symp-tomy a pozorováním veškerých vn jších p íznak bez rozlišování mezi dotazováním a pozorováním; jestliže si pacient st žuje t eba na rozmazané vid ní, okamžita automaticky pozorujeme o i, zda nejsou suché nebo podlité krví.

Pro objasn ní propojení mezi 5. dílem o sympto-mech a p íznacích, 1. dílem o pozorování a 2. dílem o dotazování jsem v každém z t chto díl uvedl od-kazy (nap . „motání hlavy“ nacházející se v 55. kapi-tole 5. dílu se nachází také v 34. kapitole 2. dílu).

Náhlé oslepnutí

Oheň jater

Náhlé jednostranné oslepnutí, krví podlité o i, bolest hlavy, motání hlavy, ušní šelesty, podrážd nost, ná-chylnost k výbuch m hn vu, ervený obli ej, žíze ,ho ká pachu , zácpa, tmavá mo , ervený jazyk s ješterven jšími stranami a suchým žlutým povlakem,

strunovitý-rychlý pulz.

Stáza krve jater

Náhlé jednostranné oslepnutí, bolest v o ích, bolest podžeb í/b icha, bolestivá menstruace, tmavá a sra-žená menstrua ní krev, útvary v b iše, na alov lénehty a rty, nachová nebo tmavá ple , alový jazyk, strunovitý nebo pevný pulz.

Horký hlen v játrech

Náhlé oslepnutí, ervený obli ej a o i, podrážd nost,náchylnost k výbuch m hn vu, ušní šelesty / hluchota (s náhlým nástupem), bolest hlavy na spáncích, mo-tání hlavy, žíze , ho ká pachu , spánek narušovaný sny, zácpa se suchou stolicí, tmav žlutá mo , krvá-cení z nosu, zvracení krve, vykašlávání krve, pocit tísn na hrudníku, ch estivý zvuk v hrdle, pocit otu-p lé hlavy, vykašlávání hlen , vysoký krevní tlak, ervený a oteklý jazyk s ješt erven jšími stranami

a s lepkavým žlutým povlakem, strunovitý-hladký--rychlý pulz.

Horký hlen v srdci

Náhlé oslepnutí, ervený obli ej, zarudlé o i, vní-mané bušení srdce, duševní neklid, žíze , pocit tísnna hrudníku, tmavá mo , vykašlávání hlen , ch es-tivý zvuk v hrdle, ho ká pachu , nespavost, spánek narušovaný sny, pocit nervozity, duševní zmatenost, nesouvislá e , ukvapené chování, tendence ke zra-ování nebo peskování lidí, nekontrolovaný smích

nebo plá , k ik, mumlání si pro sebe, deprese, ma-nické chování, ervený jazyk s ješt erven jšíoteklou špi kou a srde ní rýhou s lepkavým žlu-tým povlakem uvnit , hladký-rychlý nebo hladký--vlnovitý-rychlý pulz.

Vítr jater

Náhlé jednostranné oslepnutí, t es, silné motání hlavy, ušní šelesty, bolest hlavy, necitlivost kon etin, tiky, ztuhlý, vychýlený nebo pohybující se jazyk, struno-vitý pulz.

Horkost ve vrstvě krve (v rámci čtyř vrstev)

Náhlé oslepnutí, vysoká no ní hore ka, kožní vyrážka se skvrnami, duševní zmatenost, kóma, krvácení, tmav ervený a suchý jazyk bez povlaku, tenký--rychlý pulz.

SVĚDĚNÍ OČÍ

Dotazování, 42. kapitola

Nedostatek krve jater

Mírné sv d ní o í, rozmazané vid ní, mžitky p edo ima, motání hlavy, necitlivost/mraven ení kon etin,matn bledá ple , slabá menstruace, bledý jazyk, zadr-hávající nebo tenký pulz.

Nedostatek jin jater

Sv d ní o í, mžitky p ed o ima, suché o i, rozmazané vid ní, motání hlavy, necitlivost/mraven ení kon etin,slabá menstruace, matn bledá ple , ale s ervenýmilícními kostmi, suché a k ehké nehty, suchá pokožka a vlasy, no ní pocení, normáln zbarvený jazyk bez povlaku, tenký nebo plovoucí-prázdný pulz.

Oheň jater

Silné sv d ní o í, krví podlité o i, bolestivé o i, bo-lest hlavy, ervený obli ej, motání hlavy, ušní šelesty, podrážd nost, náchylnost k výbuch m hn vu, žíze ,ho ká pachu , zácpa, tmavá mo , ervený jazyk s ješterven jšími stranami a suchým žlutým povlakem,

strunovitý-rychlý pulz.

Oheň srdce

Sv d ní o í, zarudlé o i, pálivý pocit v o ích, za-rudnutí ve vnit ním o ním koutku, vnímané bušení srdce, žíze , afty v ústech a na jazyku, duševní ne-klid, pocit nervozity, nespavost, spánek narušovaný sny, pocit horka, ervený obli ej, ho ká pachu , er-vený jazyk s ješt erven jší špi kou a žlutým povla-kem, vlnovitý-rychlý pulz.

Vítr jater

Sv d ní o í, suché o i, rozmazané vid ní, t es, silné motání hlavy, ušní šelesty, bolest hlavy, necitlivost kon etin, tiky, ztuhlý, vychýlený nebo pohybující se jazyk, strunovitý pulz.

61. kapitola: OČI 671

ŽLUTÝ POT

Pozorování, 20. kapitola; Dotazování, 41. kapitola

Žlutý pot byl poprvé zmín n ve Výtahu z Pojednání o receptech obsahu zlaté sk í ky (Jingui yaolüe,cca 200 n. l.). Ve 14. kapitole, kde je žlutý pot zmí-n n t ikrát, se praví: „P i nemoci se žlutým pocením „P i nemoci se žlutým pocením je p ítomen otok, hore ka, žíze a žlutý pot jako míza je p ítomen otok, hore ka, žíze a žlutý pot jako míza korkovníku (tedy jasn žlutý).“korkovníku (tedy jasn žlutý).“1

Vlhká horkost

Žlutý pot p ipomínající mízu korkovníku po celém t le, hore ka, otok, pocit t žkosti, lepkavá / ho ká pa-chu , lepkavý žlutý povlak jazyka, hladký pulz.

Další symptomy a p íznaky závisejí na postiženém orgánu, kterým mohou být žaludek, slezina, játra nebo žlu ník.

Zablokování vyživující a ochranné čchi

Hore ka, pot p ipomínající mízu korkovníku, otok, pocit t žkého t la, pocit, jako by hmyz lezl pod k ží, žíze , obtížné mo ení, bílý povlak jazyka, hlu-boký pulz.

Pro tento syndrom je charakteristický nedostatek ochranné chi a stagnace vyživující chi (p esn ob-rácen než u syndromu tchaj-jangu z v tru); jsou za-držovány tekutiny, je zablokována chi a je poškozena funkce mo ového m chý e. Tato p í ina žlutého potu je mén astá n ž p í ina p edchozí.

Stagnující čchi jater obracející se v horkost

Žlutý pot barvící oble ení, zejména v podpaží, pod-žeb í nebo v oblasti genitálií, nafouknutí v podžeb ínebo nadb išku, mírný pocit tísn na hrudníku, podráž-d nost, premenstrua ní nap tí, nepravidelná menstrua-ce, premenstrua ní nap tí v prsech, pocit knedlíku v krku, pocit horka, ervený obli ej, žíze , náchylnost k výbuch m hn vu, silná menstruace, jazyk po stra-nách ervený, strunovitý a mírn rychlý pulz.

Nedostatek čchi sleziny a plic

Žlutý pot v horní ásti zad, v oblasti podžeb í nebo na hlav se zhoršením po námaze, mírn krátký dech, slabý hlas, samovolné pocení ve dne, nechu k mlu-vení, svítiv bílá ple , tendence k nachlazení, únava, nechutenství, mírné nafouknutí b icha po jídle, slabost kon etin, ídká stolice, bledý jazyk, prázdný pulz.

Tento syndrom je b žn jší u starších osob.

Nedostatek jin s prázdnou horkostí a vlhkostí

Žlutý pot, který barví oble ení v podpaží nebo v ob-lasti genitálií, mastná pokožka, no ní sucho v hrdle, ve erní pocit horka, no ní pocení, horkost p ti srdcí,zard lé líce, nespavost, úzkost, sucho v ústech s chutí pít po malých doušcích, p ílišný poševní výtok, pocit t žkosti, ervený jazyk bez povlaku, plovoucí-prázdný a mírn hladký pulz.

LOKALIZOVANÉ POCENÍ

Jednostranné pocení

Jednostranné pocení m že probíhat na levé nebo pravé stran t la. Z hlediska akupunktury je tento symptom asto d sledkem nerovnováhy v jinových nebo jango-

vých patních dráhách. Jednostranné pocení bylo zmí-n no ve Vnit ní knize Žlutého císa e – Prostých otáz-kách (Huangdi neijing Suwen), kde se ve 3. kapitole praví: „Jednostranné pocení je d sledkem vyprázd-„Jednostranné pocení je d sledkem vyprázd-n ní drah na p íslušné stran t la.“n ní drah na p íslušné stran t la.“2 „Vyprázdn ní“neboli slabost drah na jedné stran t la se m že obje-vit jako výsledek n jakého úrazu na této stran nebo po vysoké hore ce, která poškozuje jinové tekutiny a vede k nedostate né výživ dráhy na dané stran .

Vítr-hlen

Jednostranné pocení, silné motání hlavy, rozmazané vid ní, t es, jednostranná necitlivost nebo mraven eníkon etiny, ušní šelesty, nevolnost, hleny v hrdle, pocit tísn na hrudníku, ztuhlý nebo vychýlený a oteklý ja-zyk, strunovitý-hladký pulz.

Hlen se stázou krve

Jednostranné pocení, jednostranná necitlivost kon-etiny, motání hlavy, nevolnost, hleny v hrdle, pocit

tísn na hrudníku, bolest kon etin, alový a oteklý ja-zyk, hladký-strunovitý pulz.

Nedostatek čchi a krve

Jednostranné pocení, nechutenství, ídká stolice, slabý hlas, únava, rozmazané vid ní, motání hlavy, necitli-vost/mraven ení kon etin, vnímané bušení srdce, matnbledá ple , bledý jazyk, slabý nebo zadrhávající pulz.

Chladná vlhkost

Jednostranné pocení, kontraktury šlach, kontraktury rukou, pocit t žkých kon etin, plnost v nadb išku,

76. kapitola: POCENÍ 817

915

6. DÍL

IDENTIFIKACE SYNDROMŮ

Obsah dílu

1. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE VNITŘNÍCH ORGÁNŮ 91 Srdce 921 92 Slezina 927 93 Játra 933 94 Plíce 941 95 Ledviny 947 96 Tenké střevo 953 97 Žaludek 955 98 Žlučník 959 99 Tlusté střevo 963 100 Močový měchýř 967

2. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ PODLE ČCHI, KRVE A TĚLNÍCH TEKUTIN 101 Identifi kace syndromů podle čchi, krve, jangu a jin 971 102 Identifi kace syndromů podle tělních tekutin 977

3. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA PATOGENNÍCH ČINITELŮ, ČTYŘ VRSTEV, ŠESTI ODDÍLŮ A TŘÍ OHNIŠŤ 103 Identifi kace syndromů

z hlediska patogenních činitelů 985 104 Identifi kace syndromů z hlediska čtyř vrstev 995 105 Identifi kace syndromů z hlediska šesti oddílů 1007 106 Identifi kace syndromů z hlediska tří ohnišť 1011 107 Zbytkový patogenní činitel 1013

4. ČÁSTIDENTIFIKACE SYNDROMŮ Z HLEDISKA OSMERÉ OSNOVY, DVANÁCTI DRAH, OSMI MIMOŘÁDNÝCH DRAH A PĚTI PRVKŮ 108 Identifi kace syndromů z hlediska osmeré osnovy 1023 109 Identifi kace syndromů z hlediska dvanácti drah 1033 110 Identifi kace syndromů

z hlediska osmi mimořádných drah 1037 111 Identifi kace syndromů z hlediska pěti prvků 1047

ÚVOD

„Identi kace syndrom “ znamená proces identi kace základní disharmonie, která leží pod všemi klinic-kými projevy. Jedná se o základní podstatu diagnos-tiky a patologie v ínské medicín . Uvážením obrazu tvo eného všemi symptomy a p íznaky rozpoznáváme a identi kujeme vespod ležící disharmonický vzorec.

Identi kace syndrom tak zahrnuje vytvo ení cel-kového obrazu disharmonie, kdy jsou vzaty do úvahy všechny symptomy a p íznaky. V tomto ohledu ínskámedicína nepátrá po p í inách, ale po syndromech. Když ekneme, že u pacienta se projevuje disharmo-nický vzorec nedostatku jin ledvin, nejedná se o p í-inu nemoci (kterou je nutno hledat v život dané

osoby), ale o disharmonii ležící vespod nemoci. V dal-ších ohledech samoz ejm ínská medicína po iden-ti kaci syndromu iní další krok a pokouší se zjistit p í inu disharmonie.

V kontextu identi kace syndrom by „symptomy a p íznaky“ m ly být interpretovány v širokém smyslu. Pat í mezi n i projevy, které v západní medicín ne-jsou za „symptomy“ nebo p íznaky“ považovány (nap . bázlivost, slabý hlas, neschopnost rozhodnout se, nep ítomnost žízn apod.).

P i identi kaci syndrom se ídíme typickou ín-skou léka skou lozo í, spo ívající v hledání spíše vzájemných vztah než lineárních p í in. Každý symp-tom nebo p íznak má význam pouze v souvislosti se všemi ostatními projevy; konkrétní symptom proto m že v r zných situacích znamenat r zné v ci. Na-p íklad p íznak „suchých vlas “ doprovázený no nímpocením, ve erním pocitem horka, no ní suchostí v hrdle a erveným jazykem bez povlaku znamená nedostatek jin, zatímco „suché vlasy“ doprovázené rozmazaným vid ním, slabou menstruací a bledým jazykem ukazují na nedostatek krve.

Obsah kapitoly

SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI SLEZINY 927Nedostatek čchi sleziny 927Nedostatek čchi sleziny s vlhkostí 927Nedostatek čchi sleziny s hlenem 928

NEDOSTATEK JANGU SLEZINY 928

NEDOSTATEK KRVE SLEZINY 928

POKLES ČCHI SLEZINY 928

SLEZINA NEKONTROLUJÍCÍ KREV 928

SYNDROMY NEDOSTATKU JIN SLEZINY 929Nedostatek jin sleziny 929Nedostatek jin sleziny s prázdnou horkostí 929

CHLADNÁ VLHKOST VE SLEZINĚ 929

VLHKÁ HORKOST VE SLEZINĚ 929

HORKOST SLEZINY 930

HLEN BLOKUJÍCÍ STŘEDNÍ OHNIŠTĚ 930

JINOVÝ OHEŇ Z PRÁZDNOTY ŽALUDKU A SLEZINY A NEDOSTATKU PŮVODNÍ ČCHI 930

KOMBINOVANÉ SYNDROMY 930Nedostatek čchi sleziny a žaludku 930Nedostatek krve sleziny a srdce 931Nedostatek čchi sleziny a plic 931Nedostatek krve sleziny a jater 931Zablokování sleziny vlhkostí

se stagnací jaterní čchi 931

SYNDROMY NEDOSTATKU ČCHI SLEZINY

Nedostatek čchi sleziny

Klinické projevy

Nechutenství, mírné nafouknutí b icha po jídle, únava, malátnost, bledá ple , slabost kon etin, ídká stolice, mírná deprese, tendence k obezit .Jazyk Bledý.Pulz Prázdný.

Akupunktura

CV12 zhongwan, ST36 zusanli, SP3 taibai, SP6 san-yinjiao, BL20 pishu, BL21 weishu.

Předpis

Odvar ty ušlechtilých sijunzi tang.

Nedostatek čchi sleziny s vlhkostí

Klinické projevy

Nechutenství, mírné nafouknutí b icha po jídle, únava, malátnost, bledá nebo sinalá ple , slabost kon-etin, ídká stolice, mírná deprese, tendence k obezit ,

plnost b icha, pocit t žkosti, lepkavá pachu , špatné trávení, nestrávená potrava ve stolici, nevolnost, tupá bolest hlavy na ele, p ílišný poševní výtok.Jazyk Bledý s lepkavým povlakem.Pulz M kký.

Akupunktura

CV12 zhongwan, ST36 zusanli, SP3 taibai, SP6 san-yinjiao, BL20 pishu, BL21 weishu, SP9 yinlingquan,BL22 sanjiaoshu, ST28 shuidao.

92. kapitola

SLEZINA

6. DÍL 1. ČÁST

Tabulka 104.4 Porovnání klinických projevů čtyř vrstev

Symptomy Ochranná čchi Čchi Vyživující čchi/krev

Horečka Mírná horečka, třesavka

Vysoká horečka, pocit horka Noční horečka

Žízeň Mírná Intenzivní, chuť pít studené nápoje

Sucho v ústech, chuť usrkávat tekutiny

Psychický stav Nezměněný Možné delirium, mysl obecně jasná

Delirium, mdloby, mysl zmatená

Pocení Mírné Vydatné Noční pocení

Jazyk Červený po stranách nebo vpředu, tenký bílý povlak

Červené tělo, silný suchý žlutý povlak

Červené tělo, bez povlaku

Pulz Plovoucí-rychlý Velký-rychlý, hluboký-plný--rychlý nebo hladký-rychlý

Tenký-rychlý

Souhrn Povrchový syndrom Vnitřní syndrom, řádná čchi silná

Vnitřní syndrom, řádná čchi slabá

Tabulka 104.5 Porovnání klinických projevů čtyř vrstev

Jazyk Ochranná čchi Čchi Vyživující čchi

Krev

Větrná horkost Letní vedro Suchá horkost Vlhká horkost

Tělo Červené po stranách/vpředu

Červené Suché Červené Červené Sytě červené Sytě červené

Povlak Tenký bílý nebo žlutý

Tenký bílý Tenký bílý, suchý

Bílý, lepkavý Silný, suchý, žlutý nebo hnědý (při vlhké horkosti žaludku a sleziny lepkavý)

Bez povlaku Bez povlaku

Poznámka Je důležitější povlak Je důležitější tělo

Je důležitější tělo

Tabulka 104.6 Rozlišování mezi pupínky, puchýřky a skvrnami

Typ Tvar Lokalizace Následky

Pupínky (zhen) Jako malá zrnka, vyčnívající z kůže, červené, lze nahmatat

Hrudník, břicho, záda, ponejvíce obličej; zřídka na končetinách

Zanechávají stopy

Puchýřky (bao) Kulatého tvaru, bílé, zřetelné, jako malé kapky vody, tvarem připomínající zrnka rýže nebo perly, lze nahmatat

Hrudník, břicho, podpaží, krk; na končetinách zřídka, na obličeji nikdy

Zanechávají stopy

Skvrny (ban) Velké kruhovité skvrny, v jedné úrovni s pokožkou, nevyčnívají, nelze nahmatat

Hrudník, břicho, záda, ponejvíce obličej; zřídka na končetinách

Nezanechávají stopy

1000 6. díl: IDENTIFIKACE SYNDROMŮ – 3. část

BAZHENTANG

Odvar osmi perelRadix Angelicae sinensis danggui 10 gRadix Ligustici chuanxiong chuanxiong 5 gRadix Paeoniae lactiflorae baishao 8 gRadix Rehmanniae glutinosae preparata shudi-

huang 15 gRadix Ginseng renshen 3 gRhizoma Atractylodis macrocephalae baizhu 10 gSclerotium Poriae cocos fuling 8 gRadix Glycyrrhizae uralensis preparata zhigan-

cao 5 g

BAZHENGSAN

Prášek osmi standardníchCaulis Mutong mutong 3 gTalcum huashi 12 gSemen Plantaginis cheqianzi 9 gHerba Dianthi qumai 6 gHerba Polygoni avicularis bianxu 6 gFructus Gardeniae jasminoidis shanzhizi 3 gRadix et rhizoma Rhei dahuang 6 gMedulla Junci effusi dengxincao 3 gRadix Glycyrrhizae uralensis gancao 3 g

BAIHE GUJIN TANG

Odvar s rostlinou Lilium na zpevnění kovuBulbus Lilii baihe 15 gTuber Ophiopogonis japonici maimendong 9 gRadix Scrophulariae ningpoensis xuanshen 9 gRadix Rehmanniae glutinosae shengdihuang 9 gRadix Rehmanniae glutinosae preparata shudi-

huang 9 gRadix Angelicae sinensis danggui 6 gRadix Paeoniae lactiflorae baishao 9 gRadix Platycodi grandiflori jiegeng 6 gBulbus Fritillariae cirrhosae chuanbeimu 6 gRadix Glycyrrhizae uralensis gancao 3 g

BAIHUTANG

Odvar bílého tygraGypsum Fibrosum shigao 30 gRadix Anemarrhenae asphodeloidis zhimu 9 gRadix Glycyrrhizae uralensis preparata zhigan-

cao 3 gNelepkavá rýže jingmi 9 g

BAITOUWENG TANG

Odvar s rostlinou Pulsatilla Radix Pulsatillae chinensis baitouweng 6 gRhizoma Coptidis huanglian 9 gCortex Phellodendri huangbo 9 gCortex Fraxini qinpi 9 g

BANXIA HOUPO TANG

Odvar s rostlinami Pinellia a Magnolia Rhizoma Pinelliae ternatae banxia 12 gCortex Magnoliae officinalis houpo 9 gFolium Perillae frutescentis zisuye 6 gSclerotium Poriae cocos fuling 12 gRhizoma Zingiberis officinalis recens shengjiang 9 g

BANXIATANG

Odvar s rostlinou PinelliaRhizoma Pinelliae ternatae banxia 12 gRhizoma Zingiberis officinalis recens sheng-

jiang 3 plátkyRadix Platycodi grandiflori jiegeng 3 gFructus Evodiae rutaecarpae wuzhuyu 3 gRadix Peucedani qianghu 6 gCarapax Amydae sinensis biejia 9 gFructus Citri aurantii immaturus zhishi 6 gRadix Ginseng renshen 9 gSemen Arecae catechu binglang 6 semen

BAOHEWAN

Pilulka na uchování harmonieFructus Crataegi shanzha 9 gMassa Fermentata medicinalis shenqu 9 gSemen Raphani sativi laifuzi 6 gPericarpium Citri reticulatae chenpi 6 gRhizoma Pinelliae ternatae banxia 9 gSclerotium Poriae cocos fuling 9 gFructus Forsythiae suspensae lianqiao 3 g

BAOYINJIAN

Odvar na ochranu jinRadix Rehmanniae glutinosae shengdihuang 24 gRadix Rehmanniae glutinosae preparata shudi-

huang 15 gRadix Paeoniae lactiflorae baishao 12 gRadix Dioscoreae oppositae shanyao 12 gRadix Scutellariae baicalensis huangqin 9 gCortex Phellodendri huangbo 9 gRadix Dipsaci asperi xuduan 6 gRadix Glycyrrhizae uralensis gancao 3 g

1066 DODATEK 2

Dodatek 3

HISTORIE DIAGNOSTIKY V ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ

Tento dodatek (adaptovaný z Praktické diagnostiky v ínské medicín od Deng Tietaa 1988, Shiyong zhongyi zhenduanxue, Shanghai Science Publishing House, Šanghaj) poskytuje stru ný historický p ehledvývoje diagnostiky v ínské medicín .1 Rozeberu tyto historické aspekty diagnostiky:

• diagnostiku podle pulzu,• diagnostiku podle drah,• diagnostiku podle jazyka.

DIAGNOSTIKA PODLE PULZU

Diagnostika podle pulzu je v ínské medicín mimo-ádn d ležitou diagnostickou metodou. Jedná se o ne-

uv iteln so stikovaný a p esný diagnostický nástroj, který prošel p erušovaným historickým vývojem již od dynastie ou (11. století až 771 p . n. l.).

Diagnostika podle pulzu v dávných dobách

Stále není jisté, kdy byl pulz poprvé ozna en za dia-gnostický nástroj. N kte í badatelé se domnívají, že diagnostika podle pulzu byla praktikována již v dy-nastii ou (11. století až 771 p . n. l.). V prastaré knize nazvané Ob ady dynastie ou se v kapitole nadepsané Léka ské záležitosti praví: „Pacientova prognóza „Pacientova prognóza se ur uje podle p ti druh chi, p ti druh zvukse ur uje podle p ti druh chi, p ti druh zvuka p ti druh barev; p ihlíží se také ke zm nám devíti a p ti druh barev; p ihlíží se také ke zm nám devíti otvor a pulzování devíti vnit ních orgán .“otvor a pulzování devíti vnit ních orgán .“ N kte íhistorici interpretují výraz „p ihlédnutí k pulzování“ ve významu nahmatání pulzu.

Bian Que

Historik Sima Qian píše ve své knize Historické záznamy (Shiji) o dávném léka i jménem Bian Que jako o nejstarším odborníkovi na diagnostiku podle pulzu. Tento pohled je podpo en i v dalších tex-tech. Nap íklad Hanfei z období Vál ících stát ( 476–221 p . n. l.) tvrdí n co podobného ve své knize Práce Hanfeie (Hanfeizi). V knize Práce prince Huai-nan (Huainanzi) od Liu An se praví, že Bian Que do-kázal diagnostikovat nemoci odebíráním pulzu.

Bian Que, známý také jako Qin Yueren, žil v 5. sto-letí p . n. l. b hem p echodu mezi Jarním a Podzimním obdobím v období Vál ících stát . Byl ve své dobvelmi známým praktikujícím léka em, který hodncestoval a stal se odborníkem na vnit ní léka ství, chi-rurgii, gynekologii, pediatrii a nemoci starých lidí.

Texty Mawangdui

Diagnostikou podle pulzu se zabývají t i texty vyne-sené na sv tlo z hrobky Mawangdui: Metody odebí-rání pulzu (Maifa), Fatální p íznaky jinového a jan-gového pulzu (Yin-yangmai sihou) a Kniha moxování jedenácti drah nohou a rukou (Zu-bi shiyimai jiujing).Tato t i klasická díla byla vykopána z hrobky . 3 Mawangdui, a p estože byla napsána anonymn , víme, že p edcházejí Vnit ní knize Žlutého císa e (Huangdineijing).

Ve Fatálních p íznacích jinového a jangového pulzu a Knize moxování jedenácti drah nohou a rukou se ro-zebírá význam pulzu p i stanovení prognózy. V Knize moxování jedenácti drah nohou a rukou se nap íkladpíše, že pokud je pulz narušený v d sledku nemoci t íjin, hrozí smrt nejdéle do deseti dn ; pokud je rytmus pulzu na dotek jako t i lidé drtící zrní, hrozí smrt nej-déle do t í dn ; pokud je pulz na dotek takový, jako bývá hned po jídle, hrozí smrt nejdéle do t í dn . Pulz popsaný na dotek jako „t i lidé drtící zrní“ by mohl být

Slovníček čínských pojmů

VŠEOBECNÉ

Bakuo Osm obvodů

Couli Prostory a struktury (rovněž prostor mezi kůží a svaly)

Cun Cun (měrná jednotka v akupunktuře)

Dantian Rumělkové pole

Fenrou Tuk a svaly

Fu Povrchová vrstva kůže

Gao Tuková tkáň

Ge Hluboká vrstva kůže

Huang Membrány

Ji Podkožní svaly

Jin Šlachy

Rou Svaly neboli maso

Shaofu Postranní oblasti podbřišku

Wu lun Pět koleček

Xiang Obraz

Xiaofu Středová oblast podbřišku

Xinxia Oblast pod mečovitým výběžkem kosti hrudní

Xuli Velká spojnice dráhy žaludku (projevující se v pulzaci srdečního hrotu)

Xuanfu Póry (včetně mazových žláz)

Zongjin Původní svaly (také ve významu penis)

SYMPTOMY A PŘÍZNAKY

Ban Skvrna (v diagnostice podle jazyka červené skvrny)

Banshen bu sui Hemiplegie

Ben Kořen

Biyuan Nosní ložisko (zánět vedlejších nosních dutin)

Biao Projev

Caoza Hlodavý hlad

Chuan Dušnost

Daohan Noční pocení

Dian Červené tečky (na jazyku)

Duanqi Krátký dech

Duoqi Vyloupení čchi (velmi slabý hlas s přerušovanou řečí)

Exin Nevolnost

Fan wei Návrat polknuté potravy

Fanzao Duševní neklid

Fengtuan Pupen

Fengyinzhen Větrná skrytá vyrážka(kopřivka)

Fengzhen Větrná vyrážka (zarděnky)

Fu Plísňovitý

Gan‘ou Krátké a tiché dávení

Han-re wang lai Střídání zimnice a horečky

Diagnostika v čínské medicíněObsáhlý průvodce

Tato významná nová kniha, kterou napsal světoznámý autor a učitel Giovanni Maciocia, je všeobsažným, snadno přístupným a bohatě ilustrovaným průvodcem diagnostikou v čínské medicíně. Klade důraz na problémy a symptomy „skutečného světa“ a přitom staví praxi nad teorii. Diagnostika pozorováním je podrobně rozebrána na úrovni dosud v západních učebnicích čínské diagnostiky nevídané, jako pomůcka je přidána řada kreseb a fotografi í. Diagnostika dotazováním je vždy pojednána z hlediska západních pacientů a je doplněna řadou kazuistik z autorovy vlastní klinické praxe. Kniha provede studenty i praktiky od základů diagnostiky až po její vytříbenější úrovně.

Mezi nejzajímavější prvky patří:

• důsledné rozebrání čínské diagnostiky vycházející z čínských textů, avšak na základě klinického porozu-mění západním pacientům,

• nebývalá hloubka informací, které jsou pečlivě propo-jeny křížovými odkazy,

• všechny příznaky a symptomy, jakkoliv nepatrné, s nimiž se může moderní pacient dostavit do ordinace,

• klinické zkušenosti a vědomosti předního představitele v oblasti čínské medicíny,

• jasné nastínění možností při rozhodování v klíčových si-tuacích, které čtenářům pomůže v těch nejnáročnějších klinických případech,

• logické uspořádání usnadňující čtenářům rychlé nale-zení informací, které v klinických situacích potřebují,

• bohatě ilustrovaná pomůcka pro praktiky i studenty včetně 25 stránek barevných fotografi í.

O autorovi

Giovanni Maciocia je jedním z nejznámějších a nejrespek-tovanějších západních praktiků a učitelů s mnohaletými odbornými zkušenostmi v současné době. Má svou vlastní praxi v Anglii a přednáší po Evropě a v USA.

Giovanni Maciocia je již 16 let jediným autorem v ob-lasti východní medicíny, jehož knihy se staly nezbytnými pro studium i praxi pro celou jednu západní generaci. Tato dlouho očekávaná obsáhlá kniha o diagnostice a rozli-šování symptomů dále rozšiřuje jeho pozoruhodné dílo a nebude se bez ní chtít obejít žádný student ani praktik.

Peter DeadmanJournal of Chinese Medicine

Maciociova Diagnostika v čínské medicíně je nenahra-ditelným nástrojem pro interpretaci symptomů a příznaků. Je prvním textem, který praktikovi pomáhá pochopit význam symptomů a příznaků a přitom usnadňuje stra-tegii diagnostiky a léčby a vnáší do ní více logiky.

Dr. Carlo Maria GiovanardiPresident, Italian Federation of Acupuncture Societies

Maciociova nová kniha o diagnostice brilantně vyplňuje mezeru v existující literatuře. Vypadá sice encyklopedicky, přesto je ale překvapivě užitečná v každodenní praxi. Tato kniha pevně stojí na základech čínské medicíny a přitom je čtenáři průvodcem v aplikaci principů tradiční diagnos-tiky u současných západních pacientů. Lékaři-akupunk-turisté u knihy zvláště ocení snadný přístup ke zjišťování významu symptomů a příznaků, s nimiž se setkávají ve své klinické praxi. Jedná se o mimořádně dobrou knihu.

Joseph M. Helms, M.D.Founding President, American Academy

of Medical Acupuncture

Giovanni Maciocia neustále přináší Západu precizní znalosti z oblasti východní medicíny podané skutečně srozumitelnou formou. V této své nové práci pokračuje, jakožto učitel i praktik, v jedinečné tradici výuky i psaní, jež přináší bezprostřední praktické informace s přímou klinickou aplikací a současně s nimi i teoretický vhled a moudrost, které člověka nutí uvažovat a přemýšlet o vý-chodní tradici a vidět ji z nových úhlů pohledu. To je neo-cenitelným přínosem k něčemu, co lze popsat jedině jako neutuchající „Maciociovo poslání“.

Ted Kaptchuk, OMDAssistant Professor of Medicine Harvard Medical School

www.anag.cz

Původně vydáno jako Diagnosis in Chinese Medicine. Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Elsevier.

Date post:	17-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Diagnostika v čínské medicíně - preskoly.sk

Documents