+ All Categories
Home > Documents > Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

Date post: 14-Nov-2021
Category:
Upload: others
View: 3 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
120
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra matematiky Emílie Smrečková 2. ročník – prezenční magisterské studium Obor: Učitelství matematiky pro 2. stupeň základních škol a učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Eva Bártková, Ph.D. OLOMOUC 2012
Transcript
Page 1: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI

Pedagogickaacute fakulta

Katedra matematiky

Emiacutelie Smrečkovaacute

2 ročniacutek ndash prezenčniacute magisterskeacute studium

Obor Učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň zaacutekladniacutech škol a učitelstviacute zaacutekladů společenskyacutech

věd a občanskeacute vyacutechovy pro středniacute školy a 2 stupeň zaacutekladniacutech škol

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Diplomovaacute praacutece

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

OLOMOUC 2012

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji že diplomovou praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace

v matematice jsem vypracovala zcela samostatně Veškereacute prameny a zdroje informaciacute ktereacute

jsem použila k sepsaacuteniacute teacuteto praacutece byly citovaacuteny a jsou uvedeny v seznamu použityacutech pramenů

a literatury

V Olomouci dne 4 dubna 2012 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Emiacutelie Smrečkovaacute

Poděkovaacuteniacute

Děkuji Mgr Evě Baacutertkoveacute PhD za odborneacute vedeniacute diplomoveacute praacutece vstřiacutecneacute

poskytovaacuteniacute informaciacute za rady a připomiacutenky

Děkuji vedeniacute a předevšiacutem žaacutekům ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem za

ochotu a spolupraacuteci při praktickeacutem ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her a dotazniacutekoveacutem šetřeniacute

Obsah

Uacutevod 1

1 Motivace3

11 Pojem motivace3

111 Systeacutemovyacute přiacutestup4

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15

132 Matematickeacute myšleniacute 17

2 Vyacuteukoveacute metody18

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18

22 Strukturniacute prvky20

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25

3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34

Kategorie aktivizačniacutech metod 34

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37

41 Didaktickaacute hra38

411 Metodickaacute přiacuteprava her 39

412 Struktura didaktickyacutech her39

413 Klasifikace didaktickyacutech her 40

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46

6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86

Zaacutevěr 88

Seznam použiteacute literatury 90

Seznam tabulek 94

Seznam grafů94

Seznam přiacuteloh95

Anotace

1

Uacutevod

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci

vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad

každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to

pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak

už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že

matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků

rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a

jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je

něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat

důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při

vyacuteuce matematiky

Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute

Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute

vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje

naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute

vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na

požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute

jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na

předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi

probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je

zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute

předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute

tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je

efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 2: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji že diplomovou praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace

v matematice jsem vypracovala zcela samostatně Veškereacute prameny a zdroje informaciacute ktereacute

jsem použila k sepsaacuteniacute teacuteto praacutece byly citovaacuteny a jsou uvedeny v seznamu použityacutech pramenů

a literatury

V Olomouci dne 4 dubna 2012 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Emiacutelie Smrečkovaacute

Poděkovaacuteniacute

Děkuji Mgr Evě Baacutertkoveacute PhD za odborneacute vedeniacute diplomoveacute praacutece vstřiacutecneacute

poskytovaacuteniacute informaciacute za rady a připomiacutenky

Děkuji vedeniacute a předevšiacutem žaacutekům ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem za

ochotu a spolupraacuteci při praktickeacutem ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her a dotazniacutekoveacutem šetřeniacute

Obsah

Uacutevod 1

1 Motivace3

11 Pojem motivace3

111 Systeacutemovyacute přiacutestup4

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15

132 Matematickeacute myšleniacute 17

2 Vyacuteukoveacute metody18

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18

22 Strukturniacute prvky20

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25

3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34

Kategorie aktivizačniacutech metod 34

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37

41 Didaktickaacute hra38

411 Metodickaacute přiacuteprava her 39

412 Struktura didaktickyacutech her39

413 Klasifikace didaktickyacutech her 40

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46

6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86

Zaacutevěr 88

Seznam použiteacute literatury 90

Seznam tabulek 94

Seznam grafů94

Seznam přiacuteloh95

Anotace

1

Uacutevod

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci

vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad

každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to

pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak

už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že

matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků

rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a

jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je

něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat

důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při

vyacuteuce matematiky

Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute

Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute

vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje

naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute

vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na

požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute

jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na

předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi

probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je

zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute

předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute

tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je

efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 3: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

Poděkovaacuteniacute

Děkuji Mgr Evě Baacutertkoveacute PhD za odborneacute vedeniacute diplomoveacute praacutece vstřiacutecneacute

poskytovaacuteniacute informaciacute za rady a připomiacutenky

Děkuji vedeniacute a předevšiacutem žaacutekům ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem za

ochotu a spolupraacuteci při praktickeacutem ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her a dotazniacutekoveacutem šetřeniacute

Obsah

Uacutevod 1

1 Motivace3

11 Pojem motivace3

111 Systeacutemovyacute přiacutestup4

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15

132 Matematickeacute myšleniacute 17

2 Vyacuteukoveacute metody18

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18

22 Strukturniacute prvky20

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25

3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34

Kategorie aktivizačniacutech metod 34

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37

41 Didaktickaacute hra38

411 Metodickaacute přiacuteprava her 39

412 Struktura didaktickyacutech her39

413 Klasifikace didaktickyacutech her 40

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46

6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86

Zaacutevěr 88

Seznam použiteacute literatury 90

Seznam tabulek 94

Seznam grafů94

Seznam přiacuteloh95

Anotace

1

Uacutevod

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci

vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad

každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to

pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak

už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že

matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků

rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a

jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je

něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat

důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při

vyacuteuce matematiky

Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute

Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute

vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje

naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute

vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na

požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute

jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na

předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi

probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je

zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute

předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute

tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je

efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 4: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

Obsah

Uacutevod 1

1 Motivace3

11 Pojem motivace3

111 Systeacutemovyacute přiacutestup4

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15

132 Matematickeacute myšleniacute 17

2 Vyacuteukoveacute metody18

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18

22 Strukturniacute prvky20

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25

3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34

Kategorie aktivizačniacutech metod 34

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37

41 Didaktickaacute hra38

411 Metodickaacute přiacuteprava her 39

412 Struktura didaktickyacutech her39

413 Klasifikace didaktickyacutech her 40

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46

6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86

Zaacutevěr 88

Seznam použiteacute literatury 90

Seznam tabulek 94

Seznam grafů94

Seznam přiacuteloh95

Anotace

1

Uacutevod

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci

vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad

každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to

pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak

už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že

matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků

rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a

jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je

něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat

důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při

vyacuteuce matematiky

Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute

Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute

vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje

naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute

vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na

požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute

jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na

předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi

probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je

zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute

předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute

tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je

efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 5: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46

6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86

Zaacutevěr 88

Seznam použiteacute literatury 90

Seznam tabulek 94

Seznam grafů94

Seznam přiacuteloh95

Anotace

1

Uacutevod

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci

vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad

každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to

pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak

už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že

matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků

rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a

jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je

něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat

důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při

vyacuteuce matematiky

Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute

Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute

vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje

naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute

vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na

požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute

jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na

předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi

probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je

zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute

předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute

tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je

efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 6: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

1

Uacutevod

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci

vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad

každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to

pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak

už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že

matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků

rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a

jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je

něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat

důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při

vyacuteuce matematiky

Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute

Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute

vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje

naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute

vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na

požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute

jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na

předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi

probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je

zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute

předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute

tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je

efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 7: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

2

ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu

didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro

zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute

rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute

vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace

V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute

ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků

k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně

interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a

učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by

tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 8: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

3

1 Motivace

11 Pojem motivace

K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho

slovniacuteku je motivace

bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute

1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute

2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem

3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků

4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem

lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)

Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin

chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou

psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity

Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je

zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že

vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je

vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce

Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je

jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute

motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně

žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu

osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak

v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj

k odstraněniacute nedostatků

Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky

- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel

- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute

- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 9: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

4

Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace

- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je

narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute

- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu

- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je

řiacutezeno kognitivně

- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute

objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity

Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute

vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute

- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace

chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute

adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života

- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute

odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme

sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti

- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute

kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do

vlastniacuteho jaacute

Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy

zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem

je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je

reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)

111 Systeacutemovyacute přiacutestup

Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a

vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 10: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

5

člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve

ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)

Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten

situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy

(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi

normami

Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute

z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech

potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či

paacutetraacuteniacute

Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute

samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi

kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb

Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci

energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute

že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů

Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute

Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi

podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute

k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute

Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak

politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva

Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a

vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o

motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně

vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali

nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute

finančniacute odměna za vykonanou praacuteci

Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života

člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což

se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute

přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek

spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na

6

terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty

naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje

1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili

vyvolaacutevalo obdiv)

2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)

3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti

spojeneacute se společenskou poziciacute)

4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute

movitost velkeacute finančniacute možnosti)

5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)

6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute

o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute

z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo

(Nakonečnyacute M 1996 s 57)

12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce

Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute

proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit

se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu

Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute

populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech

jedinců)

Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi

vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně

motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute

Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic

nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute

straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem

způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat

Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a

způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat

7

Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si

uvědomit že

- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute

- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat

- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele

Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute

nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem

učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme

šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute

Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to

faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory

jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash

vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)

Miacutera nejistoty

Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např

pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit

Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute

snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute

zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec

Průvodniacute pocity

To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute

k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat

uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu

uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit

možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem

Uacutespěch

Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se

tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy

Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i

pedagogickeacute schopnosti učitele

8

Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute

k novyacutem uacutekolům

Zaacutejem

Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije

zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku

zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute

Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece

Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a

bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle

neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech

vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace

Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute

k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute

z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute

motivace (Hunterovaacute M 1999)

121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku

Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute

bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace

k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku

maacute radost

Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se

soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi

zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou

Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva

Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute

9

Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a

proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a

pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele

teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze

a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky

Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v

jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute

několikraacutet během života měnit profesi

Posilovat sebevědomiacute

Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute

zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim

sebevědomiacute

Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu

Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu

Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a

viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute

10

Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu

Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o

něj a nezvlaacutedajiacute jej

Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se

žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky

Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a

poskytovat zpětnou vazbu

Potřeba pochvaly

Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem

prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně

srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute

ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky

Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat

Strach z neuacutespěchu a trestu

Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci

se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu

- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute

využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce

Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel

by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute

11

Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute

To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se

objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho

prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem

Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku

předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute

Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich

sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute

přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)

bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou

- interakce mezi učitelem a žaacutekem

- aktualizace vhodnyacutech potřeb

- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů

- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)

Proč se žaacuteci chtějiacute učit

1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute

Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute

2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute

Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute

stimul

3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute

Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že

něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků

4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků

Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby

byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči

5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky

Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů

6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost

Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů

lidskeacuteho poznaacuteniacute

12

7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute

I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a

zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil

Jak probouzet zaacutejem žaacuteků

- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen

- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty

z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do

vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze

- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků

- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky

- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků

- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute

- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim

později sděliacutete spraacutevnou odpověď

- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu

- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)

Osobniacute rozměr

Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat

mu osobniacute rozměr

Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute

rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak

omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele

Zaacutehada

Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute

přiacuteznivce je zaacutehada

Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento

glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto

hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G

2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo

očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje

13

Hierarchie potřeb

Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute

člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute

Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti

Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)

Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol

pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby

Potřeby řazeneacute hierarchicky

- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho

potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute

- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty

- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny

kolegů

- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute

- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek

Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka

spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj

(potřeba seberealizace)

Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky

Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech

provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze

uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit

tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute

bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že

- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute

- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď

svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)

- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih

- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute

- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s

52)

14

Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo

průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute

Demotivačniacute faktory

Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem

emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute

Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek

vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)

Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka

13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute

programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute

Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a

přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute

emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu

Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute

klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky

15

Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem

vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky

motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute

Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto

ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute

podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute

vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)

bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je

v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho

myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo

bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy

ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu

kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem

rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)

131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Didaktickaacute hra

Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech

motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice

Matematickeacute soutěže

Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky

talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem

reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech

Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi

didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry

Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu

- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky

matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech

počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry

16

nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika

hodinaacutech

- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute

Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda

Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan

Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků

bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti

a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu

uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute

B 2002 s 73)

Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou

soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž

ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku

Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků

v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro

učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou

Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby

uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute

Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a

souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter

uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je

orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky

Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute

Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a

učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem

bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a

experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou

činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)

17

Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute

dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je

součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)

132 Matematickeacute myšleniacute

Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů

vyučovaacuteniacute matematice

Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv

matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků

V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem

vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala

užitečnost a praktičnost pro život

Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute

žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj

myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je

důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků

Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem

logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty

Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci

s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute

kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute

Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute

lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu

matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)

18

2 Vyacuteukoveacute metody

Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute

prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu

zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech

ciacutelů

Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech

aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a

zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů

Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na

zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda

nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky

Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a

samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je

začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z

Obst O 2009)

Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti

na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce

reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute

21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod

Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho

vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku

pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a

praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo

uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute

Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru

Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a

dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně

sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute

19

Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem

dokonaleacuteho řečnictviacute

Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem

osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů

Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody

preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech

metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla

doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na

přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti

scholastickyacutem rozpravaacutem

Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla

mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a

potěšeniacute

Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace

vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a

snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)

Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema

čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo

zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu

na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec

k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute

se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na

slovniacute metodu

Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se

do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody

aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na

praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou

manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti

Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se

problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence

vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute

seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat

aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute

zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro

20

iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou

přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou

k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J

1967)

22 Strukturniacute prvky

Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a

učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute

prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter

činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny

prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech

vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute

v komunikaci se žaacuteky

Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou

učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu

Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky

- motivy činnosti

- ciacutel činnosti

- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat

konkreacutetně)

- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)

- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti

- rozhodovaacuteniacute

- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)

- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute

Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke

zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou

nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek

vyučovaciacute i učebniacute činnosti

Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute

vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute

21

uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute

znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen

k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute

Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute

takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a

řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

23 Klasifikace vyučovaciacutech metod

Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno

logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute

kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody

analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu

lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988

Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody

motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute

(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody

hodnoceniacute kontroly klasifikace)

I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)

II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)

A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt

1 Monologickeacute metody

- Přednaacuteška

- Metoda vypraacutevěniacute

- Popis

- Vysvětlovaacuteniacute

22

B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru

1 Metody demonstračniacute

- Exkurzniacute demonstrace

- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek

- Pohybovaacute demonstrace

- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek

- Ilustrace

2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů

3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)

4 Pracovniacute metody

- Laboratorniacute metody

- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech

- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe

5 Hra jako vyučovaciacute metoda

C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)

1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody

- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute

- Beseda

2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)

- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute

- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)

D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou

E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute

1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava

2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem

F Metody bezděčneacuteho učeniacute

III Metody fixa čniacute

A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute

1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute

23

2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice

3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute

4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť

5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra

B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute

1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute

2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink

IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)

A Klasickeacute diagnostickeacute metody

1 Uacutestniacute zkouška

2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky

3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy

4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy

- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu

- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů

- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute

- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece

- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu

- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu

B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod

1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute

2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech

3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute

4 Exploračniacute metody

5 Anamneacuteza

6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny

- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody

C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů

24

D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů

- Interpretačniacute metody

E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)

Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995

J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute

logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute

A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute

I Metody slovniacute

1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)

2) dialogickeacute metody (např diskuze)

3) metody piacutesemnyacutech praciacute

4) metody praacutece s učebniciacute knihou

II Metody naacutezorně demonstračniacute

1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů

2) předvaacuteděniacute

3) demonstrace obrazů statickyacutech

4) projekce statickaacute a dynamickaacute

III Metody praktickeacute

1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute

2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute

3) pracovniacute činnosti

4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti

B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute

I Metody sdělovaciacute

II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků

III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute

25

C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute

I Postup srovnaacutevaciacute

II Postup induktivniacute

III Postup deduktivniacute

IV Postup analyticko-syntetickyacute

D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt

procesuaacutelniacute

I Metody motivačniacute

II Metody expozičniacute

III Metody fixačniacute

IV Metody diagnostickeacute

V Metody aplikačniacute

E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute

I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami

II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)

J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně

zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute

vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti

edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku

pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute

inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku

brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich

školaacutech

Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro

objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo

26

Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i

aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute

školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena

praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou

zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady

slohoveacute a samostatneacute praacutece

Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a

vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute

Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace

žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do

vyučovaacuteniacute

Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak

zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel

RVP)

27

3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce

Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na

zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje

Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde

k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody

však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů

Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka

v edukačniacutem procesu

Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost

(Maňaacutek J Švec V 2003)

bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se

jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute

uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a

postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)

Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy

Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich

bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute

jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů

dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na

myšleniacute a řešeniacute probleacutemů

Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro

metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu

Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na

vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute

Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich

myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než

jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute

přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a

spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje

s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči

společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky

Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času

28

interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem

zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež

jsou k dispozici

Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do

určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve

vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti

každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit

metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute

metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)

Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň

však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu

v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora

ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost

(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)

31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce

Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup

k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich

ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi

důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a

deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)

Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele

poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute

Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho

obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe

Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet

překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute

žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute

zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro

učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy

založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod

29

Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute

klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se

však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen

k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy

Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu

bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně

ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a

takeacute kdy ji užiacutet

S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika

(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute

didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)

Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od

něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků

Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat

požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby

učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady

1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod

2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod

3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem

4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod

5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)

32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce

Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci

obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne

z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a

nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku

přijiacutemaacuten s nechutiacute

30

Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech

metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute

novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka

Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky

Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten

partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho

života a jejich vybaveniacute dovednostmi

Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute

naacutezory

Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se

viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a

kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit

Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem

aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)

33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu

Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by

měl učitel dodržovat některaacute pravidla

- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě

porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou

- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute

naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech

informaciacute

- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na

opakovaacuteniacute laacutetky

- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla

byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili

Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky

aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a

dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu

31

a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute

svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit

v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků

Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky

1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute

2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity

např na praktickou aplikaci informaciacute

3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro

naučeniacute laacutetky noveacute

4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a

společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)

34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky

Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute

Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky

do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna

vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a

jejich seberealizaci

Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž

podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute

určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute

Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce

Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se

aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce

Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem

leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute

Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech

fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute

Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu

k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch

32

341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod

Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky

spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že

mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže

Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute

poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem

přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute

Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit

sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora

sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a

zodpoviacutedat sami za sebe

Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky

Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit

Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu

existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele

R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel

- podporuje iniciativu žaacuteků

- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci

- podporuje kreativniacute myšleniacute

- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute

- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek

- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu

Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute

konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům

Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute

křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla

efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute

33

342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod

Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi

žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje

ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat

argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod

učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po

straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute

35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod

Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu

- na straně učitele

- žaacuteka

- vedeniacute školy

- materiaacutelniacute a technickeacute

- časoveacute a organizačniacute

- finančniacute

Překaacutežky na straně učitele

Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou

ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute

Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod

Překaacutežky na straně žaacuteka

Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute

na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout

Překaacutežky na straně vedeniacute školy

Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po

neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute

prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti

34

Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy

Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si

vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a

zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech

technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli

Překaacutežky časoveacute a organizačniacute

Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem

spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny

Překaacutežky finančniacute

Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy

tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky

36 Členěniacute aktivizačniacutech metod

Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro

potřeby učitele podle

- naacuteročnosti přiacutepravy

- časoveacute naacuteročnosti

- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)

- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)

Kategorie aktivizačniacutech metod

- probleacutemoveacute uacutelohy

- diskusniacute metody

- situačniacute metody

- inscenačniacute metody

- speciaacutelniacute metody

- hry (Kotrba T Lacina L 2007)

35

Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute

Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute

vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově

učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a

oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a

samostatnost

Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor

(konflikt)

Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh

- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem

- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute

potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy

- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky

- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti

dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku

- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute

- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu

zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady

Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na

- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu

- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)

Diskusniacute metody

Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou

navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute

vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl

na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi

řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse

Situačniacute metody

Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a

přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno

uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku

36

Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na

jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute

vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute

Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na

- rozboroveacute metody

- metody konfliktniacutech situaciacute

- metody incidentu

- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem

- bibliografickeacute metody

Inscenačniacute metody

Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti

předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale

přiacutemou realizaciacute probleacutemů

Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně

přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute

role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti

Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a

jednotliveacute role

Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky

- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života

- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute

- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute

Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute

roliacute na

- strukturniacute inscenace

- nestrukturniacute inscenace

- mnohostranneacute hraniacute roliacute

37

4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce

Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti

kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem

věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt

poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute

rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i

velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute

pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce

s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi

konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece

s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a

rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute

discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)

Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že

hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi

hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute

jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)

Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute

svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se

překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity

kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho

vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je

charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak

ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute

podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do

mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J

Švec V 2003)

bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků

podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute

činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je

dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro

soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a

38

zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme

mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i

psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)

Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě

využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je

převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M

Průcha J Koudela J 1988)

41 Didaktickaacute hra

V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-

vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně

řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala

nepochopenaacute

Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen

existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel

dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute

vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry

nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute

činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se

odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute

řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role

pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele

Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na

provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute

je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute

hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J

2001 s 43)

Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly

sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o

vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele

39

jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J

1988)

411 Metodickaacute přiacuteprava her

Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je

založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute

srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci

Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je

hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute

vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena

Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou

sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J

Koudela J 1988)

J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do

vyacuteuky

- stanoveniacute ciacutelů hry

- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)

- ujasněniacute pravidel hry

- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry

- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute

- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta

- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit

- určeniacute časoveacuteho limitu hry

- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)

bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech

odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina

L 2007 s 96)

412 Struktura didaktickyacutech her

40

Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti

hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na

- přiměřenost časoveacuteho limitu

- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry

- herniacute situace a reakce žaacuteků

- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)

Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře

- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)

- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)

- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute

- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele

- způsob hodnoceniacute vyacutesledků

- možneacute modifikace hry

- poznaacutemky

- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky

- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou

Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi

učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)

413 Klasifikace didaktickyacutech her

Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute

didaktickeacute hry zahrnujiacute

M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle

a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute

b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště

c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute

dovednosti

d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu

e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek

f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel

41

H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů

b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a

skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry

c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry

d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute

představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)

J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute

a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute

b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute

Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře

a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti

b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti

c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly

Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute

a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute

b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti

c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti

d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti

e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)

Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy

a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo

tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek

učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky

kviacutezy pexeso

b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)

přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např

strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)

42

414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky

Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash

vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je

potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve

společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute

činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute

Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ

Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a

vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute

algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se

soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B

2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je

věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute

prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny

jsou tak mezipředmětoveacute vztahy

415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky

Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti

Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů

vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute

Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na

žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)

Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky

zaacutesady

bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu

s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute

charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale

uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva

43

Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute

- zaacutesada vědeckosti

- zaacutesada uvědomělosti

- zaacutesada naacutezornosti

- zaacutesada přiměřenosti

- zaacutesada soustavnosti

- zaacutesada trvalosti

- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Zaacutesada vědeckosti

Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu

a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady

jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute

didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada

vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci

matematickyacutech pojmů

Zaacutesada uvědomělosti

Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro

matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu

jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato

zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute

Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si

uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit

pochopit

Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute

smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k

vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti

Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při

opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou

začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu

Zaacutesada naacutezornosti

44

Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute

zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute

činnosti a jejich pozorovaacuteniacute

Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto

realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho

života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute

Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely

obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze

prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny

Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute

různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků

Zaacutesada soustavnosti

V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute

matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute

soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi

začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu

zapamatovaacuteniacute

Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute

laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute

Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma

Zaacutesada přiměřenosti

Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute

odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků

Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za

pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele

motivuje

Zaacutesada trvalosti

Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje

a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute

zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu

osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky

45

Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka

Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech

v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute

Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům

Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči

charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a

řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet

všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)

46

5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti

V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu

žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute

avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky

určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech

prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute

Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a

naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem

Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem

vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem

na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute

matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem

životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)

Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň

zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky

1) Čiacuteslo a proměnnaacute

Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se

ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů

2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty

Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech

jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů

3) Geometrie v rovině a prostoru

Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute

svůj grafickyacute projev

4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy

47

Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho

života

Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her

a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech

Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash

tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje

a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute

rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)

Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute

hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice

matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem

48

6 Navrženeacute didaktickeacute hry

Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute

aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute

hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute

(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)

Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke

hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace

didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod

Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech

publikaciacutech

Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a

Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute

pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute

M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše

Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute

hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku

2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku

2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute

E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci

Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996

49

1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute

ZLOMKOVEacute PEXESO

Učivo Zlomky

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku

- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků

- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho

vyjaacutedřeniacute

Afektivniacute

- osvojiacute si fair play hru

Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa

Časovyacute limit cca 10 min

Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech

znalostiacute

Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po

sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči

skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech

karet

Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute

nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně

Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute

Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute

50

VYacuteM ĚNA

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutel

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi

čiacutesly

- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute

a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute

- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady

Časovyacute limit 15 min

Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se

Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci

majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům

Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem

kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by

jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute

Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo

- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si

změniacute miacutesta

- Jsou lichaacute čiacutesla

- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10

- jsou prvočiacutesla

Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute

čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo

Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

51

DOPRAVNIacute ZNA ČKY

Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4

- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek

Afektivniacute

- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky

Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)

Časovyacute limit 10 min

Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam

Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je

čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech

jsou čiacutesla dělitelnaacute 3

Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech

je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4

Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute

odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam

Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle

zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a

určujiacute jejiacute vyacuteznam

Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

52

ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)

Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute převody jednotek

- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)

- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci

- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute

reakce

Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v

přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je

prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute

ziacuteskaacute většiacute počet bodů

Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si

sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva

sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je

položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty

s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně

dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co

nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co

53

nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu

trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na

konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute

prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů

Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky

Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

54

2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY

DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute

- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho

domaacuteciacuteho mazliacutečka

Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma

sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů

urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu

kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko

Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit

Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka

Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou

55

RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života

- učiacute se zapisovat data do tabulky

- učiacute se zanaacutešet data do grafu

- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace

- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace

Afektivniacute

- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se

řešit tuto situaci

Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko

Časovyacute limit 15 min

Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do

grafu

Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku

Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana

chodiacute do zpěvu a na zumbu

Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři

čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)

Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich

dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč

Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor

V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute

měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů

Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece

56

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat

přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor

Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku

průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute

Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka

7 přiacuteloha - graf

57

MAGICKYacute ČTVEREC

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute

- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute

- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla

- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute

Pomůcky pracovniacute list

Časovyacute limit 10 min

Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami

nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech

řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet

Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je

zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech

sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo

(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)

Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce

Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla

(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho

čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou

uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu

Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

58

3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

PŘEČTI KRYCHLI

Učivo Siacutetě těles

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů

- procvičujiacute logickeacute myšleniacute

Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba

Časovyacute limit 10 min

Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle

Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je

zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute

straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)

Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle

budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si

žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli

Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA

Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle

59

TEČKOVEacute POLE

Učivo Rovinneacute obrazce

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- treacutenujiacute prostorovou představivost

- učiacute se orientaci v rovině

- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti

Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko

Časovyacute limit 10 min

Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body

Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze

přesaacutehnout tečkoveacute pole

Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje

jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu

pojmu s obrazcem

Zadaacuteniacute Naryacutesuj

- čtverec

- obdeacutelniacutek

- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek

- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek

- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek

- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek

- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute

- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku

Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole

60

GEOMETRICKEacute MOLEKULY

Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute

- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy

Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula

Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se

rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute

slučovat molekuly např

- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec

- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule

Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se

nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu

vypadaacutevajiacute ze hry

Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

61

PŘIacuteMYacute UacuteHEL

Učivo Uacutehel a jeho velikost

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech

- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti

- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost

- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů

Psychomotorickeacute

- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti

Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů

Časovyacute limit 5 min

Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady

Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel

Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě

někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel

přiacutemyacute

Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu

Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než

15deg apod

Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

62

4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY

KIMOVA HRA S ČIacuteSLY

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- posilujiacute zrakovou paměť

- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute

- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem

Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby

Časovyacute limit 10 min

Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute

Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet

Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem

časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty

přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty

zapsat na papiacuter

Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože

jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel

V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta

chybiacute

63

ZMRZLINAacute Ř

Ciacutele

Kognitivniacute Žaacuteci

- učiacute se kombinatorice

- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute

řešeniacute

Afektivniacute

- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute

Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute

Časovyacute limit 10 min

Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou

pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky

Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet

koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů

zmrzlin)

Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi

kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě

Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně

pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute

počet

Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash

žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou

zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje

Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute

chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč

Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina

64

MATEMATICKYacute POKER

Ciacutele Žaacuteci

Kognitivniacute

- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii

- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci

Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček

Časovyacute limit 10 min

Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute

poker

Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně

vybranyacutech čiacutesel

Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla

žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky

Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute

čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou

uacutehlopřiacutečkaacutech

Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute

Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů

Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů

Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů

Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů

Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly

Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel

65

7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute

Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je

empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke

shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech

vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute

dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)

Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu

shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak

upřiacutemnějšiacute

Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute

stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše

souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a

dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami

Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese

Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10

diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )

Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků

k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich

naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry

V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo

zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky

Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se

žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy

Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou

uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky

pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti

jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků

66

Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice

Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute

předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich

obliacutebenyacute předmět

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 278 222 111 139

Pouze diacutevky 0 20 40 30 10

Pouze

chlapci

347 308 154 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

231 308 192 153 115

Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute

počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět

8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem

67

Obliacutebenost matematiky

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

0

5

10

15

20

25

30

35

1 2 3 4 5

Stupe ň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto

souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem

68

Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky

Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56

Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28

Nevědělo 195 Nic nebo vše 28

Hry 167 Všechno 28

Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28

Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28

Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195

(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry

by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si

mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic

Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky

0

2

4

6

8

10

12

Hry Nic

Viacutece zaacute

bavy

Nic nebo vše

Všech

no

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena

v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po

jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece

69

pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když

budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději

Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute

Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili

matematickyacutech soutěžiacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

25 167 195 111 278

Pouze diacutevky 0 20 20 20 40

Pouze

chlapci

347 154 193 77 231

Pouze ZŠ

Karlovice

10 20 10 30 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 154 231 39 27

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech

soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto

soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute

chlapci než diacutevky

70

Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech

0

2

4

6

8

10

12

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP

než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute

71

Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do

tyacutedne)

Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40

diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

111 139 222 167 361

Pouze diacutevky 0 10 10 40 40

Pouze

chlapci

154 154 27 77 347

Pouze ZŠ

Karlovice

10 10 30 30 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

115 154 193 115 423

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se

nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne

72

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

ZŠ Karlovice

ZŠ Vrbno pP

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43

žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky

vyskytovaly často

73

Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy

Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy

Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8

žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

584 195 56 28 139

Pouze diacutevky 30 30 10 10 20

Pouze

chlapci

693 154 39 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

80 0 10 0 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 39 39 154

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute

hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci

než diacutevky

Hlavolamy

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

74

Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků

naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla

rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4

diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 139 195 0 195

Pouze diacutevky 30 0 30 0 40

Pouze

chlapci

539 193 154 0 115

Pouze ZŠ

Karlovice

50 30 0 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

462 77 27 0 193

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději

samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy

jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe

Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

75

Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně

nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10

a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto

nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

58 4 139 139 56 83

Pouze diacutevky 50 10 30 10 0

Pouze

chlapci

616 154 77 39 115

Pouze ZŠ

Karlovice

60 0 20 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

578 193 115 39 77

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto

souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině

vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu

Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

76

Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute

s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a

nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně

souhlasilo pouze 10 )

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 222 139 111 195

Pouze diacutevky 10 30 10 30 20

Pouze

chlapci

423 193 154 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 20 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

347 231 115 154 154

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute

řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii

chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se

vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem

a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute

77

Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhalsu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute

pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ

Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako

jednoznačně souhlasneacute

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

556 139 111 28 167

Pouze diacutevky 70 10 10 0 10

Pouze

chlapci

50 154 115 39 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 10 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 154 115 0 115

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

78

V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra

liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek

než u chlapců

Zlomkoveacute pexeso

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila

Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem

souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo

578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 195 167 0 111

Pouze diacutevky 40 20 40 0 0

Pouze

chlapci

578 193 77 0 154

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 20 0 10

79

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 231 154 0 115

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak

nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra

liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech

Domaacuteciacute mazliacute čci

02468

101214161820

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

80

Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila

Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a

5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

473 195 111 83 139

Pouze diacutevky 30 30 30 10 0

Pouze

chlapci

539 154 39 77 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 30 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 154 115 115 115

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14

chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než

diacutevek

Přiacutemyacute uacutehel

02468

1012141618

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

81

Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila

Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem

podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše

souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně

souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto

nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2

žaacuteci

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

528 222 111 56 83

Pouze diacutevky 60 20 10 0 10

Pouze

chlapci

50 231 115 77 77

Pouze ZŠ

Karlovice

60 10 10 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

50 27 115 77 39

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem

jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim

hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům

Zmrzlinaacute ř

0

5

10

15

20

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

82

Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila

Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem

s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20

(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute

procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70

tj 7 žaacuteků

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

639 83 195 28 56

Pouze diacutevky 70 10 10 10 0

Pouze

chlapci

616 77 231 0 77

Pouze ZŠ

Karlovice

70 0 10 10 10

Pouze ZŠ

Vrbno pP

616 115 231 0 39

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek

jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců

označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili

Dopravniacute zna čky

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

83

Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila

Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167

tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců

se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ

Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl

40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

334 111 25 139 167

Pouze diacutevky 10 20 40 20 10

Pouze

chlapci

423 77 193 115 193

Pouze ZŠ

Karlovice

40 10 10 0 30

Pouze ZŠ

Vrbno pP

308 115 308 193 77

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Rodina Janaacute čkovyacutech

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

84

Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo

přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo

možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

1 - Naprosto

souhlasiacutem

2 - Spiacuteše

souhlasiacutem

3 - Nemohu

rozhodnout

4 - Spiacuteše

nesouhlasiacutem

5 - Naprosto

nesouhlasiacutem

Z celkoveacuteho

počtu

278 334 25 28 111

Pouze diacutevky 20 40 40 0 0

Pouze

chlapci

308 308 193 39 154

Pouze ZŠ

Karlovice

30 20 30 0 20

Pouze ZŠ

Vrbno pP

27 385 231 39 77

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek

souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda

s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky

Geometrickeacute molekuly

0

2

4

6

8

10

12

14

1 2 3 4 5

Stupeň souhlasu

Čet

nost z celkoveacuteho počtu

pouze diacutevky

pouze chlapci

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

85

Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč

Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83

Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56

Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28

Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo

Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2

tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute

hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo

odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc

těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru

Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem

dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute

s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a

necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky

Probleacutemoveacute uacutelohy

02468

10121416

Neodpovědě

lo

Rodina Janaacutečkovyacutech

Žaacutednaacute

Přiacutem

yacute uacutehel

Zmrzlinaacuteř

Geometrickeacute m

olekuly

Dopravniacute z

načky

Všechny

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

86

8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti

Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu

2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu

ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků

z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry

ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1

diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her

Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při

naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby

jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy

jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu

spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute

maximaacutelně 20 žaacuteků

Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně

dotazniacutek

Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco

netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela

lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady

Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i

pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali

že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky

docela snadneacute

Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute

předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že

matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky

žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet

žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast

v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky

Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili

k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute

hry

87

Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou

žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky

byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa

Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že

jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu

haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji

neuměli použiacutet

Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich

uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se

vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi

Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a

určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute

Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny

dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet

Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou

či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o

kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj

pracovniacute list

Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku

nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni

společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli

probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky

U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute

molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika

kolech však zadaacuteniacute pochopili

Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute

88

Zaacutevěr

Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou

V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute

novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace

jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a

zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek

Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu

vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak

vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny

V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash

motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute

Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce

Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky

lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a

projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem

z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto

kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet

V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a

soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit

mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute

systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny

na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě

spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu

jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute

postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech

společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět

prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute

však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute

školy

V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a

didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute

89

maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute

schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i

důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při

zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi

prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky

V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech

celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při

navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem

navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na

nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute

taktizovaacuteniacute

Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute

sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit

zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů

Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem

zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem

hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty

Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo

viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco

netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky

Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele

matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute

postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet

90

Seznam použiteacute literatury

ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute

1983 s 338

GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1

vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5

HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd

Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8

HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232

ISBN 978-80-7367-397-0

HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky

Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3

HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-

900704-9-3

HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-

7178-220-3

JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute

Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4

JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi

středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4

KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-

7367-571-4

91

KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute

školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-

303-5

KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno

Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute

Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9

KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia

1995 s 64 ISBN 8085804-75-1

MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-

210-3123-9

MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173

MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s

219 ISBN 80-7315-039-5

NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252

NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN

80-200-05927

NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno

Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X

NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň

ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X

NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus

1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6

92

PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-

90-20

PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7

PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel

2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8

PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269

ISBN 80-7178-399-4

RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho

Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2

SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc

Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7

SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel

2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1

SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322

ISBN 978-80-247-1821-7

VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada

Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9

VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha

Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5

93

Internetoveacute zdroje

Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]

Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt

httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt

Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v

současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z

lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-

soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt

94

Seznam obraacutezků

Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 20

Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve

skupinaacutech 2009 s 21

Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52

Seznam tabulek

Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute

Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech

Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky

Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů

Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry

Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry

Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute

Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso

Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci

Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel

Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř

Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky

Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech

Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly

Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam grafů

Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek

Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy

Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky

Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu

Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute

95

Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy

Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute

Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)

Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry

Seznam přiacuteloh

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa

11

83

43

64

32

73

21

51

2

4

6

8

2

8

4

6

3

3

1

3

2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute

10 3 10

75 25

50 - 36 + 10

60 6 + 14

(30 5) + 2

50 2 + 5

(42 3) ndash 8

2 3 2

2 3 5 1

42 - 12 1

36 2 - 6

5 6 1

2 3 4

5 3 5

5 7 - 5

3 + 5 8 -

13

26 + 24

2 6 + 1 - 8

6 + 11 + 7

15 + 15

275 - 075

4 8 10

2 10 4 -50

792 - 002 -

49

9 6 - 12

13 2 - 14

4 8 2

45 - 3 5

55 11 - 2

67 - 37 2

(43 + 21) 4

5 12 - 45

3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky

MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 3

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3

Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)

ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute

jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4

BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou

dělitelnaacute 4

Kterou dopravniacute značku jsi

odhalil(a)

29 71 32 58 44 74

92 30 13 28 54 25

34 21 43 55 72 47

68 63 16 31 90 61

89 81 54 18 63 77

37 93 59 92 45 50

65 102 64 56 39 22

49 12 19 83 48 80

86 40 62 52 46 53

43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50

13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41

51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78

79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83

91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65

45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91

55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81

4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek

4 m = 4000 cm

4 kg 52 g = 452 g

2deg = 200acute

105 l = 25 hl

3 m 31 cm =

3021cm

45 kg = 4500 g

345acute = 5deg 45acute

205 l = 205 hl

250 cm = 25 m

3 kg 1023 g =

3023g

5deg 3acute = 363acute

6 hl 12 l = 612 hl

8 mm = 08 cm

405 kg = 405 g

83acute = 1deg 3acute

308 hl = 308 l

6 m 3 dm = 630

dm

3900 g = 39 kg

1acute 60acuteacute = 2acute

210 l = 21 hl

45 cm = 450 m

3 g = 0003 kg

3deg = 180acute

58 l = 58 hl

800 cm = 8 dm

2 t = 200 kg

120acute = 2acuteacute

5 l = 500 ml

350 cm = 35 m

5400 kg = 54 t

234acuteacute= 5acute 34acuteacute

2 hl = 200 000 ml

432 cm = 432m

34 kg = 340 g

2deg 3acute = 7380acuteacute

3 l 54 ml = 3054

ml

5 dm 6 cm = 56 m

59 t = 5900 kg

6543acute = 1deg 49acute

5 l 78 ml = 578 ml

321 mm = 321

dm

789 kg = 7890g

67deg = 360acuteacute

320 ml = 032 l

5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou

Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho

mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich

obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že

- Dva kluci majiacute hlodavce

- Martin se bojiacute hadů

- David navštěvuje souseda s křečkem

- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory

Martin Alžběta David Filip

Had

Pes

Křeček

Potkan

6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka

Položka

PŘIacuteJMY

(Kč)

VYacuteDAJE

(Kč)

PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek

8000 Kč)

1

Poplatky

2

3

X

1950

4

5

6

7

CELKEM

7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf

8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec

9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli

Rozlušti tento naacutepis

10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole

11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

ČTVEREC

ČTVEREC

KRUH

TROJUacuteHELNIacuteK

KRYCHLE

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

OBDEacuteLNIacuteK

KRYCHLE

KOULE

JEHLAN

KVAacuteDR

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KRUH

OBDEacuteLNIacuteK

VAacuteLEC

ČTYŘSTĚN

KOULE

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

VAacuteLEC

KVAacuteDR

HRANOL

KUŽEL

HRANOL

KUŽEL

JEHLAN

ČTYŘSTĚN

TROJUacuteHELNIacuteK

12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů

55deg

125deg

32deg

148deg

7deg

173deg

63deg

117deg

98deg

82deg

12deg

168deg

43deg 30acute

136deg 30acute

32deg 20acute

147deg 40acute

56deg 10acute

123deg 50acute

89deg 59acute

90deg 1acute

78deg 13acute

101deg 47acute

21deg 34acute

158deg 26acute

67deg 25acute

112deg 35acute

87deg 9acute

92deg 51acute

90deg

90deg

158deg 3acute

21deg 57acute

13 přiacuteloha ndash zmrzlina

Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a

citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit

(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)

Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva

kopečky stejneacute přiacutechutě

14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico

15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10

11 12 13 14 15

16 přiacuteloha - dotazniacutek

DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI

Mileacute žačky miliacute žaacuteci

Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute

praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)

s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem

4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)

Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice

Emiacutelie Smrečkovaacute

Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Pohlaviacute diacutevka chlapec

Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice

1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda

Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice

4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila

souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem

16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci

ANOTACE

Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute

Katedra Katedra matematiky

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD

Rok obhajoby 2012

Naacutezev praacutece

Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice

Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics

Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi

Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody

Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise

Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods

Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek

Rozsah praacutece 95 s

Jazyk praacutece českyacute

Page 11: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 12: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 13: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 14: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 15: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 16: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 17: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 18: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 19: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 20: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 21: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 22: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 23: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 24: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 25: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 26: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 27: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 28: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 29: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 30: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 31: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 32: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 33: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 34: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 35: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 36: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 37: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 38: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 39: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 40: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 41: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 42: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 43: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 44: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 45: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 46: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 47: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 48: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 49: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 50: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 51: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 52: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 53: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 54: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 55: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 56: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 57: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 58: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 59: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 60: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 61: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 62: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 63: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 64: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 65: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 66: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 67: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 68: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 69: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 70: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 71: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 72: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 73: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 74: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 75: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 76: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 77: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 78: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 79: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 80: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 81: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 82: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 83: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 84: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 85: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 86: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 87: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 88: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 89: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 90: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 91: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 92: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 93: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 94: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 95: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 96: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 97: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 98: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 99: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 100: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 101: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 102: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 103: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 104: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 105: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 106: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 107: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 108: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 109: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 110: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 111: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 112: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 113: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 114: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 115: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 116: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 117: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 118: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 119: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice
Page 120: Didaktická hra jako nástroj motivace v matematice

Recommended