UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI
Pedagogickaacute fakulta
Katedra matematiky
Emiacutelie Smrečkovaacute
2 ročniacutek ndash prezenčniacute magisterskeacute studium
Obor Učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň zaacutekladniacutech škol a učitelstviacute zaacutekladů společenskyacutech
věd a občanskeacute vyacutechovy pro středniacute školy a 2 stupeň zaacutekladniacutech škol
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Diplomovaacute praacutece
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
OLOMOUC 2012
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji že diplomovou praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace
v matematice jsem vypracovala zcela samostatně Veškereacute prameny a zdroje informaciacute ktereacute
jsem použila k sepsaacuteniacute teacuteto praacutece byly citovaacuteny a jsou uvedeny v seznamu použityacutech pramenů
a literatury
V Olomouci dne 4 dubna 2012 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Emiacutelie Smrečkovaacute
Poděkovaacuteniacute
Děkuji Mgr Evě Baacutertkoveacute PhD za odborneacute vedeniacute diplomoveacute praacutece vstřiacutecneacute
poskytovaacuteniacute informaciacute za rady a připomiacutenky
Děkuji vedeniacute a předevšiacutem žaacutekům ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem za
ochotu a spolupraacuteci při praktickeacutem ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her a dotazniacutekoveacutem šetřeniacute
Obsah
Uacutevod 1
1 Motivace3
11 Pojem motivace3
111 Systeacutemovyacute přiacutestup4
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15
132 Matematickeacute myšleniacute 17
2 Vyacuteukoveacute metody18
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18
22 Strukturniacute prvky20
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25
3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34
Kategorie aktivizačniacutech metod 34
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37
41 Didaktickaacute hra38
411 Metodickaacute přiacuteprava her 39
412 Struktura didaktickyacutech her39
413 Klasifikace didaktickyacutech her 40
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46
6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86
Zaacutevěr 88
Seznam použiteacute literatury 90
Seznam tabulek 94
Seznam grafů94
Seznam přiacuteloh95
Anotace
1
Uacutevod
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci
vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad
každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to
pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak
už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že
matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků
rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a
jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je
něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat
důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při
vyacuteuce matematiky
Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute
Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute
vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje
naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute
vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na
požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute
jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na
předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi
probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je
zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute
předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute
tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je
efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
Prohlaacutešeniacute
Prohlašuji že diplomovou praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace
v matematice jsem vypracovala zcela samostatně Veškereacute prameny a zdroje informaciacute ktereacute
jsem použila k sepsaacuteniacute teacuteto praacutece byly citovaacuteny a jsou uvedeny v seznamu použityacutech pramenů
a literatury
V Olomouci dne 4 dubna 2012 helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Emiacutelie Smrečkovaacute
Poděkovaacuteniacute
Děkuji Mgr Evě Baacutertkoveacute PhD za odborneacute vedeniacute diplomoveacute praacutece vstřiacutecneacute
poskytovaacuteniacute informaciacute za rady a připomiacutenky
Děkuji vedeniacute a předevšiacutem žaacutekům ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem za
ochotu a spolupraacuteci při praktickeacutem ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her a dotazniacutekoveacutem šetřeniacute
Obsah
Uacutevod 1
1 Motivace3
11 Pojem motivace3
111 Systeacutemovyacute přiacutestup4
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15
132 Matematickeacute myšleniacute 17
2 Vyacuteukoveacute metody18
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18
22 Strukturniacute prvky20
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25
3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34
Kategorie aktivizačniacutech metod 34
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37
41 Didaktickaacute hra38
411 Metodickaacute přiacuteprava her 39
412 Struktura didaktickyacutech her39
413 Klasifikace didaktickyacutech her 40
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46
6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86
Zaacutevěr 88
Seznam použiteacute literatury 90
Seznam tabulek 94
Seznam grafů94
Seznam přiacuteloh95
Anotace
1
Uacutevod
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci
vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad
každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to
pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak
už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že
matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků
rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a
jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je
něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat
důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při
vyacuteuce matematiky
Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute
Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute
vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje
naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute
vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na
požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute
jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na
předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi
probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je
zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute
předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute
tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je
efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
Poděkovaacuteniacute
Děkuji Mgr Evě Baacutertkoveacute PhD za odborneacute vedeniacute diplomoveacute praacutece vstřiacutecneacute
poskytovaacuteniacute informaciacute za rady a připomiacutenky
Děkuji vedeniacute a předevšiacutem žaacutekům ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem za
ochotu a spolupraacuteci při praktickeacutem ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her a dotazniacutekoveacutem šetřeniacute
Obsah
Uacutevod 1
1 Motivace3
11 Pojem motivace3
111 Systeacutemovyacute přiacutestup4
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15
132 Matematickeacute myšleniacute 17
2 Vyacuteukoveacute metody18
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18
22 Strukturniacute prvky20
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25
3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34
Kategorie aktivizačniacutech metod 34
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37
41 Didaktickaacute hra38
411 Metodickaacute přiacuteprava her 39
412 Struktura didaktickyacutech her39
413 Klasifikace didaktickyacutech her 40
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46
6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86
Zaacutevěr 88
Seznam použiteacute literatury 90
Seznam tabulek 94
Seznam grafů94
Seznam přiacuteloh95
Anotace
1
Uacutevod
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci
vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad
každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to
pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak
už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že
matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků
rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a
jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je
něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat
důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při
vyacuteuce matematiky
Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute
Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute
vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje
naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute
vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na
požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute
jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na
předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi
probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je
zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute
předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute
tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je
efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
Obsah
Uacutevod 1
1 Motivace3
11 Pojem motivace3
111 Systeacutemovyacute přiacutestup4
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce6
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku8
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute14
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute 15
132 Matematickeacute myšleniacute 17
2 Vyacuteukoveacute metody18
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod 18
22 Strukturniacute prvky20
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod 21
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 198821
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 199524
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich školaacutech25
3 Aktiviza čniacute metody ve vyacuteuce27
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce28
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce29
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu 30
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky 31
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod 32
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod33
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod33
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod34
Kategorie aktivizačniacutech metod 34
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce 37
41 Didaktickaacute hra38
411 Metodickaacute přiacuteprava her 39
412 Struktura didaktickyacutech her39
413 Klasifikace didaktickyacutech her 40
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky42
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46
6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86
Zaacutevěr 88
Seznam použiteacute literatury 90
Seznam tabulek 94
Seznam grafů94
Seznam přiacuteloh95
Anotace
1
Uacutevod
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci
vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad
každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to
pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak
už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že
matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků
rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a
jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je
něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat
důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při
vyacuteuce matematiky
Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute
Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute
vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje
naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute
vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na
požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute
jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na
předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi
probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je
zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute
předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute
tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je
efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky 42
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti 46
6 Navrženeacute didaktickeacute hry 48
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute65
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice 66
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice 71
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti 86
Zaacutevěr 88
Seznam použiteacute literatury 90
Seznam tabulek 94
Seznam grafů94
Seznam přiacuteloh95
Anotace
1
Uacutevod
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci
vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad
každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to
pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak
už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že
matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků
rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a
jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je
něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat
důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při
vyacuteuce matematiky
Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute
Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute
vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje
naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute
vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na
požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute
jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na
předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi
probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je
zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute
předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute
tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je
efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
1
Uacutevod
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice jsem si pro svou praacuteci
vybrala protože mě nejviacutece zaujalo slovo bdquohraldquo Už jen při vysloveniacute tohoto slůvka se snad
každeacutemu vybaviacute spojeniacute s něčiacutem zaacutebavnyacutem soutěživyacutem Snad každyacute si hraje raacuted a neplatiacute to
pouze pro děti Hra s vyacuteukou je zvlaacuteštniacute spojeniacute ktereacute pro někoho staacutele neniacute přijatelneacute Avšak
už J A Komenskyacute spojoval školu s hrou Toto teacutema jsem si vybrala takeacute proto že
matematika na zaacutekladniacute škole patřila mezi meacute obliacutebeneacute předměty což u některyacutech žaacuteků
rozhodně neniacute Liacutebil se mi naacutepad vypracovat hry a ty pak ověřovat u žaacuteků jakyacute majiacute uacutespěch a
jestli opravdu dokaacutežiacute motivovat
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece je vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Uacutevodniacute kapitola je zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Motivace obecně je daacute se řiacutect motor kteryacute naacutes vede k činnosti Motivace žaacuteků při vyacuteuce je
něco co žaacuteky dokaacuteže nadchnout povzbudit a žaacuteci se odhodlajiacute něco naučit Budu se zabyacutevat
důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvedu některeacute motivačniacute prostředky ktereacute lze využiacutet při
vyacuteuce matematiky
Ve druheacute kapitole vymeziacutem vyučovaciacute metody zabyacutevaacutem se jejich prvky a klasifikaciacute
Uvedu ktereacute metody převažovaly v historii a takeacute uvedu jak si stojiacute v současneacute době některeacute
vyacuteukoveacute metody jak z pohledu žaacuteků tak z pohledu učitelů Na tuto kapitolu navazuje
naacutesledujiacuteciacute čaacutest věnovanaacute aktivizačniacutem metodaacutem ve vyacuteuce Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute
vyacuteznamneacute postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na
požadavciacutech společnosti Dnešniacute žaacuteci nepotřebujiacute pouze encyklopedickeacute poznatky ale musiacute
jej umět prakticky využiacutevat to je jeden z ciacutelu aktivizačniacutech metod Zaměřuji se na
předpoklady a požadavky pro zařazeniacute aktivizačniacutech metod do vyacuteuky a s nimi spojenyacutemi
probleacutemy jak z pohledu žaacuteků a učitelů tak i z pohledu vedeniacute školy Dalšiacute kapitola je
zaměřena na konkreacutetniacute aktivizačniacute metody - hry a didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutestiacute
předškolniacuteho věku a pro někoho je nepřiacutepustneacute naacutesledneacute spojeniacute vyacuteuky a hry Avšak neniacute
tomu tak Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute schopnosti vyacuteuka je
efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaniacute Daacutele se zaměřuji na vyacuteznam didaktickyacutech her
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
2
ve vyacuteuce Zabyacutevaacutem se vyacuteznamem důsledneacute metodickeacute přiacutepravy těchto her Uvaacutediacutem strukturu
didaktickyacutech her a rozlišuji některeacute klasifikace her Vymezuji didaktickeacute zaacutesady důležiteacute pro
zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti se věnuji didaktickyacutem hraacutem Navrhnu didaktickeacute hry ktereacute poteacute
rozděliacutem podle čtyř tematickyacutech celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu pro zaacutekladniacute
vzdělaacutevaniacute v oblasti Matematika a jejiacute aplikace
V dalšiacute čaacutesti navrženeacute didaktickeacute hry ověřuji v praxi u žaacuteků 6 ročniacuteků Součaacutestiacute
ověřeniacute didaktickyacutech her v praxi je i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem zjišťuji vztah žaacuteků
k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem Naacutesledně
interpretuji a hodnotiacutem ziacuteskaneacute vyacutesledky ověřovaacuteniacute her a dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
Tato praacutece by měla sloužit studentům učitelstviacute matematiky pro 2 stupeň ZŠ a
učitelům matematiky jako zdroj inspirace pro zavaacuteděniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky Takeacute by
tito studenti a učiteleacute měli ziacuteskat pohled na to jakyacute postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a hraacutem
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
3
1 Motivace
11 Pojem motivace
K pojmu motivace různiacute autoři přiřazujiacute různyacute obsah Podle definice pedagogickeacuteho
slovniacuteku je motivace
bdquoSouhrn vnitřniacutech i vnějšiacutech faktorů ktereacute
1) navazujiacute aktivujiacute dodaacutevajiacute energii lidskeacutemu jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute
2) zaměřujiacute toto jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute určityacutem směrem
3) řiacutediacute jeho průběh způsob dosahovaacuteniacute vyacutesledků
4) ovlivňujiacute teacutež způsob reagovaacuteniacute jedince na sveacute jednaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute jeho vztahy k ostatniacutem
lidem a ke světuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 127)
Jiniacute autoři zastaacutevajiacute naacutezor že pojem motivace se vztahuje k vysvětlovaacuteniacute přiacutečin
chovaacuteniacute Někteřiacute však poukazujiacute na rozdiacutel pojmů motivace a přiacutečina Motivy jsou
psychologickeacute přiacutečiny chovaacuteniacute a motivace je proces vzniku určiteacute aktivity
Autor J Nuttin uvaacutediacute motivaci jako hypotetickyacute proces jehož zaacutekladniacutem znakem je
zaměřovaacuteniacute a energetizace chovaacuteniacute Motivace daacutevaacute vyacuteznam chovaacuteniacute strukturuje jej tak že
vykazujiacute smysluplneacute aktivity Procesy motivace připravujiacute jednaacuteniacute Podle K Lewina je
vyacutechodiskem motivace vnitřniacute stav napětiacute a ciacutelem je dovršujiacuteciacute reakce
Podle pojetiacute D O Hebla motivace vysvětluje proč je organismus aktivniacute a proč je
jedna aktivita dominantnějšiacute než druhaacute W Herkner zase zdůrazňuje pozici hodnot v pojetiacute
motivace ktereacute hrajiacute kliacutečovou roli Pojem hodnoty v tomto smyslu vyjadřuje něco subjektivně
žaacutedouciacuteho v rovině jak biologickeacute tak sociaacutelniacute Oba tyto aspekty se integrujiacute v pojmu
osobnosti Nedostatky v těchto hodnotaacutech vytvaacuteřejiacute motivačniacute napětiacute ndash potřebu Motivace pak
v tomto smyslu vyjadřuje stav vnitřniacute nerovnovaacutehy a chovaacuteniacute vystupuje jako naacutestroj
k odstraněniacute nedostatků
Proces motivace maacute tři zaacutekladniacute znaky
- zaměřeniacute chovaacuteniacute na určityacute ciacutel
- intenzita motivovaneacuteho chovaacuteniacute
- perzistence ndash setrvaacutevaacuteniacute motivovaneacuteho chovaacuteniacute do teacute doby dokud neniacute dosaženo ciacutele
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
4
Američtiacute psychologoveacute formulovali principy motivace
- princip ekvilibria ndash energie je aktivovaacutena a zaměřeneacute chovaacuteniacute setrvaacutevaacute pokud je
narušena rovnovaacuteha fyziologickaacute a psychickaacute
- princip dominance ndash pouze jeden motiv zaklaacutedaacute aktivitu organismu
- princip percepce ciacutele ndash chovaacuteniacute je určovaacuteno takeacute zvnějšku a spraacutevnyacute směr chovaacuteniacute je
řiacutezeno kognitivně
- princip sekundaacuterniacuteho posilovaacuteniacute ndash motivačniacute hodnotu ziacuteskaacutevaacute jak původniacute ciacutelovyacute
objekt tak i asociovaneacute podněty a aktivity
Z různyacutech hledisek maacute motivace různeacute uacuterovně hovořiacuteme o uacuterovniacutech regulace chovaacuteniacute
vyjadřujiacuteciacute různyacute stupeň organizace chovaacuteniacute
- systeacutem nepodmiacuteněnyacutech reflexů a instinktů ndash vyacutevojově nejnižšiacute uacuteroveň regulace
chovaacuteniacute jde o soubor vrozenyacutech reakciacute ndash reflexů a instinktů zajišťujiacuteciacutech zaacutekladniacute
adaptaci organismu biologickyacutem podmiacutenkaacutech života
- systeacutem automatismů a zvyků ndash vytvaacuteřiacute se na zaacutekladě podmiňovaacuteniacute stereotypů ktereacute
odpoviacutedajiacute typizaci určityacutech životniacutech podmiacutenek a životniacuteho stylu jedince Řadiacuteme
sem různeacute pracovniacute a kulturniacute naacutevyky a zautomatizovaneacute činnosti
- systeacutem volniacute kontroly chovaacuteniacute ndash jde o specifickou regulaci chovaacuteniacute kdy je chovaacuteniacute
kontrolovaacuteno vlastniacutem jaacute vzdaacutevaacuteme se dosaženyacutech radostiacute protože nezapadajiacute do
vlastniacuteho jaacute
Behavioraacutelniacute psychologoveacute rozlišujiacute primaacuterniacute a sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutemy tedy
zjednodušeniacute vyacutekladu uacuterovniacute motivace z hlediska procesu učeniacute Primaacuterniacute motivačniacute systeacutem
je zastoupen souborem vrozenyacutech potřeb zatiacutemco sekundaacuterniacute motivačniacute systeacutem je
reprezentovaacuten naučenyacutemi tendencemi (Nakonečnyacute M 1996 Nakonečnyacute M 1973)
111 Systeacutemovyacute přiacutestup
Motivace je systeacutemovaacute součaacutest bdquovnitřniacuteho světaldquo člověka kteryacutem je psychika a
vnějšiacutech životniacutech podmiacutenek ktereacute majiacute svou vnitřniacute reprezentaci bdquoMotivace utvaacuteřiacute vztahy
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute
5
člověka k jeho životniacutemu prostřediacute ale je takeacute jeho vlastnostmi spoluutvaacuteřena neboť svět ve
ktereacutem člověk bytuje je předevšiacutem světem určityacutech vyacuteznamůldquo (Nakonečnyacute M 1996 s 51)
Motivace a chovaacuteniacute motivace daacutevaacute chovaacuteniacute smysl avšak jejiacute způsob je určovaacuten
situaciacute v niacutež probiacutehaacute Situace působiacute i svyacutemi perspektivami jež jsou v niacute obsaženy
(očekaacutevaacuteniacute) zahrnuje takeacute prostředky a ciacutele Způsob chovaacuteniacute je takeacute určovaacuten kulturniacutemi
normami
Motivace a kognitivniacute procesy kognitivniacute procesy předevšiacutem určujiacute způsob chovaacuteniacute
z hlediska vniacutemaacuteniacute představivosti a myšleniacute Předpoklaacutedaacute se takeacute existence tzv kognitivniacutech
potřeb ktereacute souvisiacute s objevovaacuteniacutem kauzaacutelniacutech vztahů orientaciacute v situaci tedy zvědavost či
paacutetraacuteniacute
Motivace a emoce přiacutetomnost potřeb překaacutežky v jejich uspokojovaacuteniacute (frustrace) i jejiacute
samotneacute uspokojovaacuteniacute je doprovaacutezeno emočniacutemi zaacutežitky Nejvyacuteraznějšiacute byacutevajiacute ve finaacutelniacute faacutezi
kdy dochaacuteziacute k uspokojeniacute potřeb
Motivace a učeniacute obě tyto součaacutesti byly oddělovaacuteny Motivace měla pouze funkci
energetizace a učeniacute mělo funkci zaměřovaacuteniacute chovaacuteniacute Z empirickyacutech poznatků je však jasneacute
že motivace je podmiacutenkou učeniacute Nenahraditelnou podmiacutenkou učeniacute je systeacutem odměn a trestů
Žaacuteci jsou motivovaniacute k dosahovaacuteniacute odměn a vyhyacutebaacuteniacute se trestů tiacutem měniacute sveacute chovaacuteniacute
Motivace a společenskeacute podmiacutenky života určiteacute motivy jsou ovlivňovaacuteny kulturniacutemi
podmiacutenkami Přiacuteslušnost k určiteacute sociokulturniacute skupině vyžaduje plněniacute určityacutech norem ktereacute
k tomuto prostřediacute naacuteležiacute to se takeacute projevuje i v jejich motivovanosti a způsobech chovaacuteniacute
Vedle těchto sociokulturniacutech podmiacutenek působiacute na motivaci člověka ekonomickyacute tlak
politickeacute ideologie sociaacutelniacute status vyššiacutech vrstev a životniacute styl určityacutech skupin obyvatelstva
Motivace a uacutekoly lze rozlišit dvojiacute druh motivace chovaacuteniacute vnitřniacute ndash potřeba motiv a
vnitřniacute ndash uacutekol Uacutekolem se rozumiacute vnějšiacute požadavek na určitou činnost Lze hovořit o
motivujiacuteciacute funkci uacutekolu pokud lze za jeho splněniacute očekaacutevat nějakou odměnu přiacutepadně
vyhnutiacute se trestu Typickyacutem přiacutekladem je pracovniacute činnost ndash lideacute pracujiacute aby si vydělali
nějakeacute peniacuteze kteryacutemi pak mohou uspokojovat sveacute potřeby Motivaacutetory tzv pobiacutedkou byacutevaacute
finančniacute odměna za vykonanou praacuteci
Motivace a osobnost osobnostiacute v tomto pojetiacute rozumiacuteme celek duševniacuteho života
člověka jehož centrem je ego ndash sebepojetiacute se sklonem ke zvyšovaacuteniacute hodnoty sebe sama což
se projevuje individualizaciacute ve zpředmětňovaacuteniacute potřeb Motivačniacute funkci ega je zvyšovaacuteniacute
přiacutezniveacuteho sebehodnoceniacute Vyskytujiacute se však i ego-neangažovaneacute motivace ndash odpočinek
spaacutenek jiacutedlo Motivy se mohou objevit i při uspokojeniacute zaacutekladniacutech potřeb např odpočinek na
6
terase luxusniacuteho hotelu bdquoPodle J Reykowskeacuteho (1977 s 202 naacutesl) maacute pocit vlastniacute hodnoty
naacutesledujiacuteciacute typickeacute zdroje
1 vyacutesledky vlastniacute činnosti (lidem zaacuteležiacute na tom aby to co učinili
vyvolaacutevalo obdiv)
2 miacuteněniacute druhyacutech lidiacute (vyslovovaacuteniacute souhlasu obdivu uacutecty)
3 pozice ve skupině (pocit vlastniacute hodnoty narůstaacute s pocitem vaacutežnosti
spojeneacute se společenskou poziciacute)
4 materiaacutelniacute stav (zdrojem vysokeacuteho sebehodnoceniacute je takeacute majetnictviacute
movitost velkeacute finančniacute možnosti)
5 vnějšiacute vzhled (uplatňuje se poněkud viacutece u žen)
6 sebeoceněniacute (člověk se opiacuteraacute nejen o to co o něm soudiacute jiniacute ale takeacute
o to co si mysliacute saacutem o sobě) Zkušenosti rozhodujiacute o tom kteryacute
z vyacuteše uvedenyacutech činitelů se stane u jedince dominantniacutemldquo
(Nakonečnyacute M 1996 s 57)
12 Motivace žaacuteků při vyacuteuce
Vyacuteznamnyacutem předpokladem k efektivniacutemu učeniacute je předevšiacutem motivace žaacuteků k učeniacute
proces zdůvodněniacute potřeby učiacuteciacuteho subjektu se učit Motivaciacute rozumiacuteme odhodlaacuteniacute žaacuteka učit
se Je to jeden z nejdůležitějšiacutech faktorů uacutespěšneacuteho vyacutekonu
Rozlišujeme motivace kraacutetkodobou (byacutevaacute intenzivnějšiacute silnějšiacute typickaacute pro mladšiacute
populaci) a dlouhodobou (vyžaduje ciacutelevědomost vyskytuje se u zralejšiacutech a staršiacutech
jedinců)
Spraacutevně motivovat a nadchnout žaacuteky k učeniacute neniacute vůbec jednoducheacute Je to velmi
vyacuteznamnaacute dovednost a takeacute vyacutezva pro každeacuteho učitele Pokud učitel dokaacuteže žaacuteky spraacutevně
motivovat zvyšuje tak vyacutesledky učeniacute
Pokud se však žaacuteci učit nechtějiacute je efektivita učeniacute tak niacutezkaacute že se v podstatě nic
nenaučiacute Proto je důležiteacute aby se učiteleacute na každou hodinu připravovali jak po obsahoveacute
straacutence tak i po straacutence formaacutelniacute a to spraacutevnou volbou vyučovaciacutech metod a spraacutevnyacutem
způsobem kteryacutem chtějiacute žaacuteky motivovat
Povzbuzovat žaacuteky k učeniacute je uvědomělyacute proces při ktereacutem učitel musiacute znaacutet druhy a
způsoby motivace a neustaacutele se je musiacute snažit ve vyacuteuce při různyacutech přiacuteležitostech využiacutevat
7
Pro žaacutedneacuteho učitele neniacute přiacutejemneacute když vidiacute že se žaacutek přiacuteliš nesnažiacute Důležiteacute je si
uvědomit že
- motivace neniacute vrozenaacute ale naučenaacute
- to co je naučeneacute tomu lze i vyučovat
- vyučovaacuteniacute je zaacuteležitostiacute učitele
Mnoho faktorů působiacuteciacutech na motivaci nelze ovlivnit Vliv na motivaci žaacuteků majiacute
nejen jejich rodiny a prostřediacute ve ktereacutem žijiacute ale i dřiacutevějšiacute učiteleacute nebo zkušenost se stejnyacutem
učivem Proto neniacute v našiacute moci je změnit k jejich působeniacute došlo už v minulosti uspět maacuteme
šanci pouze když se budeme zabyacutevat žaacutekovou přiacutetomnostiacute
Učitel musiacute zvlaacutedat využiacutevaacuteniacute šesti faktorů na ktereacute můžeme ve třiacutedě působit Jsou to
faktory ktereacute majiacute schopnost zvyšovat studijniacute uacutesiliacute a odhodlaacuteniacute žaacuteků učit se Těmi faktory
jsou miacutera nejistoty průvodniacute pocity uacutespěch zaacutejem znalosti vyacutesledků vlastniacute praacutece vnitřniacute ndash
vnějšiacute motivace (Hunterovaacute M 1999 Sitnaacute D 2009)
Miacutera nejistoty
Je znaacutemo že miacuternaacute uacuteroveň nejistoty je nezbytnaacute k tomu aby žaacutek projevil uacutesiliacute Např
pokud je člověk spokojenyacute se svyacutem zaměstnaacuteniacutem nemaacute snahu ani potřebu něco změnit
Psychologickaacute zaacutekonitost řiacutediacuteciacute učitelovo rozhodovaacuteniacute ve vyacuteuce zniacute Pro povzbuzeniacute
snahy žaacuteků v učeniacute je nejvhodnějšiacute miacuternaacute uacuteroveň starosti o vyacutesledek Pokud žaacutekům chybiacute
zaujetiacute učiacute se maacutelo a nebo vůbec
Průvodniacute pocity
To jak se žaacuteci ciacutetiacute v určityacutech situaciacutech se projevuje na miacuteře uacutesiliacute ktereacute vynaložiacute
k tomu aby se něco naučili Pokud je jim situace při vyacuteuce přiacutejemnaacute a mohou-li předpoklaacutedat
uacutespěch projevujiacute evidentniacute snahu Avšak nepřiacutejemneacute pocity takeacute vyprovokujiacute žaacuteky k většiacutemu
uacutesiliacute Učitel by si však měl byacutet vědom uacutečinnosti nepřiacutejemnyacutech pocitů a snažit se vyloučit
možneacute naacutesledky jako třeba žaacutekovy snahy uniknout školniacutem povinnostem
Uacutespěch
Aby se žaacutek ciacutetil uacutespěšnyacute musiacute vynaložit určiteacute uacutesiliacute a miacutet určitou miacuteru nejistoty co se
tyacuteče možneacuteho vyacutesledku Nelze pociťovat uacutespěch jestliže jsme k němu došli bez naacutemahy
Na uacutespěšnosti žaacuteků se podiacuteliacute učitel takeacute tiacutem jakou uacuteroveň obtiacutežnosti učiva voliacute Vliv majiacute i
pedagogickeacute schopnosti učitele
8
Čiacutem viacutece uacutespěchů si žaacuteci přinaacutešiacute z minulosti tiacutem jsou přiacutestupnějšiacute a optimističtějšiacute
k novyacutem uacutekolům
Zaacutejem
Zaacutejem neniacute vrozenyacute ale ziacuteskanyacute a učitel je může určityacutem způsobem zvyšovat Využije
zaacutejem žaacuteků o sebe sameacute přibližuje učivo k životu žaacuteků nebo se snažiacute učinit vyacuteuku
zajiacutemavějšiacute originaacutelnějšiacute
Znalost vyacutesledků vlastniacute praacutece
Dalšiacutem faktorem kteryacute lze ve vyacuteuce ovlivnit a tiacutem motivovat žaacuteky je specifičnost a
bezprostřednost zpětneacute informace kterou žaacuteci dostaacutevajiacute o sveacutem vyacutekonu Znaacutemky obvykle
neposkytujiacute adekvaacutetniacute informaci o uacuterovni znalostiacute žaacutek potřebuje přesnějšiacute informace o svyacutech
vyacutekonech doporučuje se slovniacute hodnoceniacute
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace
Vnitřniacute a vnějšiacute motivace jsou opačneacute konce určiteacuteho systeacutemu zachycujiacuteciacute vztah učeniacute
k dosaženeacutemu ciacuteli O vnitřniacute motivaci se jednaacute tehdy když prvotniacutem ciacutelem je uspokojeniacute
z učeniacute Pokud se učiacute proto aby dosaacutehl určiteacute odměny jednaacute spiacuteše na zaacutekladě vnějšiacute
motivace (Hunterovaacute M 1999)
121 Druhy motivace a jejich důležitost pro aktivniacute vyacuteuku
Užitečnost ziacuteskanyacutech informaciacute a jejich praktickeacute využitiacute
bdquoJestliže chci vykonaacutevat nějakou činnost musiacutem ji umětldquo ndash kraacutetkodobaacute motivace
k intenzivniacute praacuteci vychaacutezejiacuteciacute od jednotlivce nikdo ho do ničeho nemusiacute nutit Z vyacutesledku
maacute radost
Některaacute nezaacuteživnaacute naacuteročnaacute nebo odbornaacute teacutemata žaacuteci považujiacute za zbytečnaacute špatně se
soustřediacute a nevěnujiacute jim pozornost V takoveacutem přiacutepadě by měl učitel naleacutezt spojitost mezi
zaacutejmy žaacuteků nebo každodenniacutemi činnostmi a vyučovanou teacutematikou
Využitiacute Neustaacutelaacute snaha demonstrovat užitečnost učiva
Ziacuteskaacuteniacute kvalifikace potřeba dosaacutehnout plaacutenovaneacuteho vzdělaacuteniacute
9
Jestliže chci vykonaacutevat určitou profesi musiacutem dosaacutehnout požadovaneacuteho vzdělaacuteniacute a
proto se musiacutem poctivě učit - tohle je dlouhodobaacute motivace vyskytujiacuteciacute se u ciacutelevědomyacutech a
pracovityacutech jedinců Vyžaduje mnoho trpělivosti a piacutele Ve vyacuteuce musiacute učiteleacute neustaacutele
teacutemata přibližovat praxi rozviacutejet mezioboroveacute vztahy Motivaciacute v tomto přiacutepadě jsou exkurze
a naacutevštěvy specializovanyacutech zařiacutezeniacute besedy s odborniacuteky
Využitiacute Přesvědčeniacute žaacuteků že ziacuteskaneacute informace z jednoho předmětu se dajiacute využiacutet i v
jinyacutech předmětech oborech Zdůrazňovat jim že v současneacute době je naprosto normaacutelniacute
několikraacutet během života měnit profesi
Posilovat sebevědomiacute
Uacutespěch žaacuteků v učeniacute zvyšuje jejich sebevědomiacute Ukazuje se že mnoho žaacuteků nemaacute
zaacutejem o vyučovanaacute teacutemata spiacuteše se snažiacute pouze o uacutespěch kteryacute je jim přiacutejemnyacute a zvyšuje jim
sebevědomiacute
Ve školskeacutem prostřediacute můžeme hovořit o kruhu uacutespěchu a neuacutespěchu
Obr č 1 ndash Kruh uacutespěchu
Když se žaacutekům dařiacute pracujiacute s většiacutem zaacutejmem častěji viacutece je učivo baviacute jsou lepšiacute a
viacutece se jim dařiacute - majiacute dobreacute hodnoceniacute
10
Obr č 2 ndash Kruh neuacutespěchu
Pokud žaacuteci učivo neumiacute nedařiacute se jim nechtějiacute jej opakovat vyhyacutebajiacute se mu nezajiacutemajiacute se o
něj a nezvlaacutedajiacute jej
Učitel by měl žaacutekovo sebevědomiacute neustaacutele posilovat Důležityacute je pozitivniacute kontakt se
žaacuteky podporovat je orientovat se na uacutespěch a dobreacute vyacutesledky
Využitiacute Posilovat sebevědomiacute žaacuteků pochvalou oceňovat jejich praacuteci uacutespěchy a
poskytovat zpětnou vazbu
Potřeba pochvaly
Uacutespěchy přinaacutešiacute žaacutekům obdiv učitelů rodičů spolužaacuteků Pochvala je důležityacutem
prvkem motivace Žaacuteci se snažiacute vyrovnat svyacutem uacutespěšnějšiacutem spolužaacutekům chtějiacute se vzaacutejemně
srovnaacutevat a staacutet v popřediacute to vše vede k intenzivniacutemu učeniacute Žaacuteci se raacutedi zuacutečastňujiacute soutěžiacute
ve kteryacutech se mohou poměřovat s vrstevniacuteky
Využitiacute Učitel odborniacutek je pro žaacuteka vzorem ktereacutemu se snažiacute vyrovnat
Strach z neuacutespěchu a trestu
Očekaacutevaacuteniacute negativniacutech reakciacute z okoliacute vede nakonec k naučeniacute se laacutetky Takoviacute žaacuteci
se bojiacute neuacutespěchu a reakce okoliacute neučiacute se systematicky ale až pokud majiacute obavy z neuacutespěchu
- naacuterazově Před plaacutenovanyacutemi zkouškami jsou velmi stresovaniacute Tento strach se však daacute takeacute
využiacutet jako motivačniacute prvek ve vyacuteuce
Využitiacute Žaacuteci musiacute znaacutet vyacuteznam zkoušeniacute a takeacute dopady v důsledku neuacutespěchu Učitel
by měl veacutest žaacuteky k systematickeacutemu učeniacute
11
Zaacutejem o problematiku radost z učeniacute
To co se žaacuteci učiacute je baviacute a zajiacutemaacute chtějiacute se dozvědět viacutece Tato motivace se
objevuje spiacuteše u žaacuteků zaměřenyacutech na určityacute obor činnosti a jejiacute zaacuteklady pochaacuteziacute z podnětneacuteho
prostřediacute Učitel by měl tuto motivace podchytit a daacutele rozviacutejet a prohlubovat tento zaacutejem
Staacutevaacute se že žaacuteky laacutetka moc nezajiacutemaacute ale liacutebiacute se jim způsob vyacuteuky učitele kteryacute laacutetku
předklaacutedaacute zajiacutemavě je vtipnyacute
Využitiacute Učitel by měl využiacutevat dosavadniacutech znalostiacute žaacuteků a posilovat jejich
sebevědomiacute Měl by zadaacutevat složitějšiacute a probleacutemoveacute uacutelohy a tiacutem přibližovat učeniacute
přirozeneacutemu prostřediacute (Sitnaacute D 2009)
bdquoHlavniacute druhy motivace ktereacute maacute učitel k dispozici jsou
- interakce mezi učitelem a žaacutekem
- aktualizace vhodnyacutech potřeb
- využiacutevaacuteniacute působeniacute odměn a trestů
- životniacute orientace žaacutekovy osobnostildquo (Maňaacutek J 2003 s 27)
Proč se žaacuteci chtějiacute učit
1 Věci ktereacute se učiacute se jim hodiacute
Důležiteacute je si uvědomit že většina učiva na školaacutech maacute pro žaacuteky minimaacutelniacute praktickeacute využitiacute
2 Kvalifikace kterou studiem ziacuteskajiacute se jim hodiacute
Pro některeacute žaacuteky znamenaacute kvalifikace dlouhodobyacute ciacutel nepředstavuje každodenniacute kraacutetkodobyacute
stimul
3 Při učeniacute miacutevajiacute obvykle dobreacute vyacutesledky a tento uacutespěch jim zvyšuje sebevědomiacute
Představuje i pro meacuteně snaživeacute žaacuteky hlavniacute motivačniacute faktor Naplňuje žaacuteky pocitem že
něčeho dosaacutehli Mezi žaacuteky vznikaacute soutěživost a majiacute velkyacute zaacutejem o znaacutemky spolužaacuteků
4 Když se budou dobře učit vyvolaacute to přiacuteznivyacute ohlas jejich učitele nebo spolužaacuteků
Důležitou roli hraje sebevědomiacute I když žaacuteka učeniacute nebaviacute snažiacute se držet krok se třiacutedou aby
byl přijiacutemaacuten pozitivně jak učitelem tak spolužaacuteky a rodiči
5 Když se nebudou dobře učit bude to miacutet nepřiacutejemneacute důsledky
Z toho plynou špatneacute znaacutemky ve škole strach z reakce učitelů a rodičů
6 Věci ktereacute se učiacute jsou zajiacutemaveacute a vzbuzujiacute jejich zviacutedavost
Přirozenou zviacutedavost může uspokojovat učeniacute Zviacutedavost v žaacuteciacutech vyvolaacutevaacute spoustu oborů
lidskeacuteho poznaacuteniacute
12
7 Žaacuteci zjišťujiacute že vyučovaacuteniacute je zaacutebavneacute
I když samostatnyacute předmět neniacute pro žaacuteky zajiacutemavyacute mohou je zaujmout neobvykleacute a
zaacutebavneacute činnosti ktereacute učitel připravil
Jak probouzet zaacutejem žaacuteků
- Projevovat zaacutejem ndash byacutet pro svůj obor nadšen
- Ukaacutezat jakyacute vyacuteznam maacute vaacuteš obor ve skutečneacutem světě Nosit do hodin předměty
z praxe pouštět instruktaacutežniacute filmy hovořit o konkreacutetniacute aplikaci učiva začlenit do
vyučovaacuteniacute naacutevštěvy odborniacuteků a exkurze
- Využiacutevat tvořivosti a sebevyjadřovaacuteniacute žaacuteků
- Přesvědčovat se že se žaacuteci aktivně zapojujiacute do vyacuteuky
- Pravidelně obměňovat činnosti žaacuteků
- Využiacutevat překvapeniacute a neobvyklyacutech činnostiacute
- Zadaacutevat třiacutedě soutěživeacute a probleacutemoveacute uacutelohy Daacutevat žaacutekům bdquohaacutedankyldquo na ktereacute jim
později sděliacutete spraacutevnou odpověď
- Propojit učeniacute s tiacutem co žaacuteky zajiacutemaacute mimo školu
- Dodat sveacutemu oboru bdquoosobniacute rozměrldquo (Petty G 2006)
Osobniacute rozměr
Důležitou avšak ne přiacuteliš jednoduchou metodou jak učinit teacutema zajiacutemaveacute je dodat
mu osobniacute rozměr
Jakyacutekoliv obecnyacute nebo abstraktniacute princip bude zajiacutemavějšiacute když mu dodaacuteme osobniacute
rozměr tiacutem že uvedeme jakyacute vliv může miacutet na jedince Užiacutevaacuteniacute osobniacuteho rozměru neniacute nijak
omezeno zaacuteležiacute pouze na představivosti učitele
Zaacutehada
Jedniacutem z dalšiacutech motivačniacutech triků kteryacute užiacutevajiacute předevšiacutem meacutedia aby zaujala sveacute
přiacuteznivce je zaacutehada
Zaacutehad ve vyacuteuce lze využiacutet zaacuteležiacute předevšiacutem na tvořivosti Např bdquoMinulyacute tyacuteden tento
glyceriacuten vaacutežil 104 g teď vaacutežiacute viacutece ndash 143 g Odkud se novaacute hmota vzala Dozviacuteme se v teacuteto
hodině Daacutele se dozviacuteme proč se Eskymaacutekům nikdy nelepiacute karamely k soběldquo (Petty G
2006 s 50) Tedy všechno co nějakyacutem způsobem povzbuzuje budiacute zvědavost nebo
očekaacutevaacuteniacute či nějak provokuje myšleniacute žaacuteky motivuje
13
Hierarchie potřeb
Americkyacute psycholog A H Maslow tvrdiacute že existujiacute potřeby ktereacute se snažiacute každyacute
člověk uspokojit Na každou lidskou činnost lze nahliacutežet jako na jejich naplňovaacuteniacute
Maslow vytvořil hierarchii potřeb kde lidskeacute potřeby uspořaacutedal podle důležitosti
Zaacuteklad pyramidy tvořiacute ty nejdůležitějšiacute ndash fyziologickeacute potřeby (jiacutedlo voda spaacutenek atd)
Dalšiacute potřeby se staacutevajiacute vyacuteznamneacute teprve po upokojeniacute nejdůležitějšiacutech potřeb Vrchol
pyramidy tvořiacute seberealizačniacute potřeby
Potřeby řazeneacute hierarchicky
- seberealizace ndash sebenaplněniacute užiacutevaacuteniacute osobniacutech dovednostiacute maximalizace vlastniacuteho
potenciaacutelu prostřednictviacutem sebevyjaacutedřeniacute
- potřeba uznaacuteniacute ndash snaha dosaacutehnout pocitu vlastniacute hodnoty
- potřeba sounaacuteležitosti ndash zůstat členem skupiny udržet si přaacutetele zisk uznaacuteniacute rodiny
kolegů
- potřeba bezpečiacute ndash snaha vyhnout se přiacutepadnyacutem nebezpečiacute
- fyziologickeacute potřeby ndash jiacutedlo voda odpočinek
Maslow vyzdvihuje tento seznam potřeb i v učeniacute Zdůrazňuje akceptaci žaacuteka
spolužaacuteky a učiteli (potřeba sounaacuteležitosti) uacutespěch v učeniacute (potřeba uznaacuteniacute) osobniacute rozvoj
(potřeba seberealizace)
Přeneacutest odpovědnost za učeniacute na žaacuteky
Humaničtiacute psychologoveacute zdůrazňujiacute myšlenku že učeniacute neniacute něco co je na žaacuteciacutech
provaacuteděno nyacutebrž to co žaacuteci sami provaacutedějiacute Většina žaacuteků předpoklaacutedaacute že jim stačiacute pouze
uacutečast na hodinaacutech aby všemu řaacutedně rozuměli Pedagogičtiacute psychologoveacute se snažiacute změnit
tento pasivniacute přiacutestup k učeniacute
bdquoK aktivniacutemu přiacutestupu k učeniacute lze žaacuteky podněcovat tiacutem že
- si s nimi promluviacuteme o podstatě učeniacute
- pro ně vymysliacuteme činnosti při nichž si budou praacuteci opravovat a kontrolovat sami (buď
svou vlastniacute anebo vzaacutejemně mezi sebou)
- alespoň některaacute teacutemata budou miacutet za uacutekol naučit se sami z knih
- užijeme metodu objevovaacuteniacute a povedeme je k aktivniacutemu experimentovaacuteniacute
- povedeme je k tomu aby využiacutevali zkušenostniacuteho učebniacuteho cykluldquo (Petty G 2006 s
52)
14
Nejdůležitějšiacute však je spraacutevnyacute přiacutestup učitele Musiacute zaujmout roli pomocniacuteka nebo
průvodce žaacuteků a podporovat je aby byli zodpovědniacute za sveacute učeniacute
Demotivačniacute faktory
Existujiacute faktory ktereacute mohou motivaci naopak snižovat Jsou to předevšiacutem
emocionaacutelniacute faktory ndash deprese uacutezkost z neuacutespěchu fyziologickeacute faktory a faktory prostřediacute
Existuje však takeacute možnost kdy jsou žaacuteci motivovaniacute přiacuteliš např žaacutek maacute strach ze zkoušek
vyčerpaacute se učeniacutem a na samotnyacute vyacutekon mu už nezbyacutevajiacute siacutely (Petty G 2006)
Obr č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka
13 Motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
V posledniacutech letech prošlo českeacute školstviacute řadou změn vznikajiacute různeacute vzdělaacutevaciacute
programy Průzkumy ukazujiacute že studentů nemajiacuteciacute pozitivniacute vztah k matematice přibyacutevaacute
Učeniacute chaacutepeme jako aktivitu každeacuteho jedince kteryacute využiacutevaacute ziacuteskaneacute zkušenosti dovednosti a
přitom formuje jeho moraacutelniacute kvality přaacuteniacute a ciacutele Proces učeniacute je složityacute proces doprovaacutezenyacute
emocemi a individuaacutelniacutemi prožitky ktereacute vyacuteznamně ovlivňujiacute vyacutesledky učebniacuteho procesu
Jedna z nejdůležitějšiacutech kompetenciacute učitele je vytvaacuteřeniacute motivačniacutech situaciacute navozovaacuteniacute
klidneacute pracovniacute atmosfeacutery a vytvaacuteřet tak pozitivniacute motivačniacute klima ve vyacuteuce matematiky
15
Je dokaacutezaacuteno že učit kvalitně matematice dokaacutežiacute předevšiacutem učiteleacute s pozitivniacutem
vztahem ke sveacutemu předmětu Rozumiacute podstatě uacuteloh a umiacute dobře vysvětlovat Umiacute žaacuteky
motivovat povzbuzovat daacutevajiacute jim prostor pro vlastniacute objevovaacuteniacute
Pro řešeniacute probleacutemu by měla byacutet charakteristickaacute aktivita a intenzita praacutece žaacuteků Takto
ziacuteskaneacute poznatky žaacuteků jsou hlubšiacute a trvalejšiacute a žaacuteci si snadno vybavujiacute postupy při řešeniacute
podobnyacutech uacuteloh Zvyšuje se tak uacutespěšnost a žaacuteci zažiacutevajiacute přiacutejemneacute pocity ktereacute majiacute dalšiacute
vliv na jejich motivaci (Hejnyacute M Novotnaacute J Stehliacutekovaacute N 2004)
bdquoMotivaci kteraacute působiacute na člověka dlouhodobě nazveme strategickou Žaacutek kteryacute je
v matematice strategicky motivovaacuten maacute obvykle dobreacute předpoklady pro rozvoj teoretickeacuteho
myšleniacute Takovyacute žaacutek byacutevaacute matematicky nadaacutenldquo
bdquoStrategickou motivaci hojně nachaacuteziacuteme v historii matematiky Jsou jiacute např probleacutemy
ktereacute lidstvo dlouho nedovedlo vyřešit čtveřice slavnyacutech řeckyacutech probleacutemů (trisekce uacutehlu
kvadratura kruhu rektifikace kružnice a duplicita krychle) nebo ještě slavnějšiacute probleacutem
rovnoběžekldquo (Hejnyacute M Kuřina F 2009 s 38)
131 Prostředky motivace v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Didaktickaacute hra
Maacute specifickyacute didaktickyacute vyacuteznam je považovaacutena za jeden z nejuacutečinnějšiacutech
motivačniacutech faktorů v aktivizaci žaacuteků a formovaacuteniacute pozitivniacuteho vztahu k matematice
Matematickeacute soutěže
Vyacuteznam matematickyacutech soutěžiacute lze spatřit předevšiacutem v rozviacutejeniacute matematicky
talentovanyacutech a nadanyacutech žaacuteků takeacute ve zvyšovaacuteniacute prestiže školy prostřednictviacutem
reprezentace žaacuteků uacutečastiacute na matematickyacutech soutěžiacutech
Matematickeacute soutěže učiteleacute mohou využiacutevat v různyacutech vyacuteznamech s odlišnyacutemi
didaktickyacutemi ciacuteli a zaacuteměry
Můžeme rozlišit soutěže uvnitř a vně vyučovaciacuteho procesu
- uvnitř vyacuteukoveacuteho procesu to mohou byacutet kraacutetkeacute piacutesemky ndash pětiminutovky
matematickeacute rozcvičky ktereacute většinou vedou k procvičeniacute a upevněniacute zaacutekladniacutech
počtaacuteřskyacutech dovednostiacute Mohou byacutet realizovaacuteny soutěživou formou didaktickeacute hry
16
nebo charakter etapoveacute hry či školniacuteho projektu ktereacute můžou probiacutehat v několika
hodinaacutech
- vně vyučovaciacuteho procesu jsou charakterizovaacuteny celostaacutetniacute soutěže vyhlašovaneacute
Ministerstvem školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy ČR např Matematickaacute olympiaacuteda
Pythagoriaacuteda a Matematickyacute klokan
Matematickaacute olympiaacuteda ndash forma peacuteče o rozvoj talentu nadanyacutech a talentovanyacutech žaacuteků
bdquoCiacutelem matematickeacute olympiaacutedy je rozšiřovat prohlubovat a upevňovat vědomosti dovednosti
a naacutevyky žaacuteků pomaacutehat rozviacutejet jejich schopnost a logickeacute myšleniacute veacutest žaacuteky k tvořiveacutemu
uplatňovaacuteniacute poznatků z matematiky samostatneacute praacuteci a individuaacutelniacutemu studiuldquo (Růžičkovaacute
B 2002 s 73)
Matematickyacute klokan ndash v 70 letech vznikla myšlenka zpopularizovat matematiku formou
soutěže Matematickyacute klokan je mezinaacuterodně koordinovanaacute a individuaacutelniacute soutěž jejiacutemž
ciacutelem je zapojit maximaacutelniacute počet žaacuteků a tiacutem zvyacutešit zaacutejem o matematiku
Matematickeacute soutěže mohou zaacuteroveň i diagnostikovat neodhaleneacute schopnosti žaacuteků
v podobě jak vyacutesledku tak v podobě žaacutekovskyacutech reflexiacute vlastniacuteho vyacutekonu ktereacute jsou pro
učitele vyacuteznamnou zpětnou vazbou
Efektivniacute využitiacute matematickeacute soutěže pro osobnostniacute rozvoj žaacuteka je důležiteacute aby
uacutečast byla spojena s prožityacutem uacutespěchem a pocitem objevovaacuteniacute novyacutech řešeniacute
Důležitou součaacutestiacute soutěžiacute je i možnost využitiacute mezipředmětovyacutech vztahů a
souvislostiacute Vyacuteznamnyacute je motivačniacute naacuteboj soutěže kteryacutem může byacutet i nestandardniacute charakter
uacutelohy nebo teacutež samotnyacute způsob prezentace Pedagogickyacutem ciacutelem sledovanyacutem soutěžemi je
orientace na žaacuteka na rozvoj jeho osobnosti a srovnaacutevaacuteniacute jeho schopnostiacute se spolužaacuteky
Projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute
Projektovaacute metoda je vyučovaciacute metoda kteraacute maacute zaacuteklad v pragmatickeacute pedagogice a
učebniacute laacutetku organizuje jako učebniacute celek kteryacute maacute upoutat žaacuteka svyacutem konkreacutetniacutem ciacutelem
bdquoŽaacuteci jsou vedeni k řešeniacute komplexniacutech probleacutemů ziacuteskaacutevajiacute zkušenosti praktickou činnostiacute a
experimentovaacuteniacutem učiacute se samostatně rozhodovat a plaacutenovat organizovat a kooperovat svou
činnost formulovat a obhajovat vlastniacute řešeniacuteldquo (Novaacutek B 2004 s 29)
17
Žaacuteci v průběhu projektoveacuteho vyučovaacuteniacute vyhledaacutevajiacute noveacute informace použiacutevajiacute sveacute
dosavadniacute znalosti z různyacutech předmětů Vyacutesledkem teacuteto praacutece je vytvořeniacute projektu kteryacute je
součaacutestiacute reaacutelneacuteho života (Růžičkovaacute B 2002 Novaacutek B 2004)
132 Matematickeacute myšleniacute
Matematickeacute vyučovaacuteniacute maacute vyacuteznamnou roli v rozvoji myšleniacute žaacuteků je to jeden z ciacutelů
vyučovaacuteniacute matematice
Již v 19 stoletiacute vznikla teorie formaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladem teacuteto teorie byl vliv
matematiky na zlepšeniacute a rozviacutejeniacute rozumovyacutech schopnostiacute žaacuteků
V souvislosti s rozvojem techniky vznikla potřeba technicky vzdělanyacutech lidiacute a tiacutem
vznikla teorie materiaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro vyacuteběr učiva se stala
užitečnost a praktičnost pro život
Současneacute teorie nepreferujiacute žaacutednou z těchto teoriiacute avšak se shodujiacute na rozvoji myšleniacute
žaacuteků a to jak osvojovaacuteniacutem vzdělaacutevaciacuteho obsahu tak metodami a formami praacutece Rozvoj
myšleniacute nezaacutevisiacute ani tak na učivu jako spiacuteše na způsobu jakyacutem ho učitel předklaacutedaacute Proto je
důležiteacute klaacutest důraz na metody praacutece ktereacute podněcujiacute myšlenkovou aktivitu praacutece žaacuteků
Pravdou však zůstaacutevaacute že matematika maacute pro rozvoj myšleniacute abstraktniacuteho a předevšiacutem
logickeacuteho lepšiacute předpoklady než jineacute vyučovaciacute předměty
Osvojovaacuteniacute školskeacute matematiky rozviacutejiacute abstraktniacute myšleniacute funkčniacute (při praacuteci
s proměnnou veličinou) prostoroveacute myšleniacute (při vyacuteuce geometrie) a daacutele myšleniacute
kombinatorickeacute a pravděpodobnostniacute
Všechny tyto specifickeacute rysy myšleniacute lze souhrnně nazvat matematickeacute myšleniacute ktereacute
lze klasifikovat z hlediska obsahu z hlediska činnosti a z hlediska formy (stylu) Kvalitu
matematickeacuteho myšleniacute ovlivňujiacute zejmeacutena subjektivniacute rysy (Sedlaacutečkovaacute J 1993)
18
2 Vyacuteukoveacute metody
Obecně lze chaacutepat metodu (z řeckeacuteho methodos ndash cesta k něčemu) jako rozhodujiacuteciacute
prostředek k dosahovaacuteniacute vytyčenyacutech ciacutelů v každeacute uvědoměleacute činnosti Vyacuteukovou metodu
zaacutekladniacute kategorii školniacute didaktiky lze chaacutepat jako cestu k dosaženiacute stanovenyacutech vyacuteukovyacutech
ciacutelů
Vyacuteukovaacute metoda je koordinovanyacute systeacutem vyučovaciacutech činnostiacute učitele a učebniacutech
aktivit žaacuteka je to operativniacute naacutestroj učitelovy vzdělaacutevaciacute kompetence zprostředkuje a
zajišťuje dosaženiacute edukačniacutech ciacutelů
Lze ji chaacutepat jako vzaacutejemnou spolupraacuteci kdy učitel zohledňuje individuaacutelniacute
zvlaacuteštnosti žaacuteka a žaacutek se ztotožňuje s vyacuteukovyacutemi ciacuteli ktereacute jsou stanoveny Učitel i žaacutek na
zaacutekladě těchto předpokladů pracujiacute společně ve vyacuteuce na dosaženiacute vyacuteukovyacutech ciacutelů Metoda
nepůsobiacute izolovaně je součaacutestiacute systeacutemu činitelů ktereacute ovlivňujiacute průběh vyacuteuky
Pojetiacute vyacuteukovyacutech metod sleduje linii moderniacute pedagogiky kteraacute respektuje aktivitu a
samostatneacute uacutesiliacute žaacuteka jako určujiacuteciacute tendenci rozviacutejejiacuteciacute se osobnosti Vyacuteukovaacute metoda je
začleněna do edukačniacuteho procesu jako důležityacute prvek (Maňaacutek J Švec V 2003 Kalhous Z
Obst O 2009)
Vyučovaciacute metody prochaacutezejiacute dlouhyacutem historickyacutem vyacutevojem Měnily se v zaacutevislosti
na historicko-společenskyacutech podmiacutenkaacutech vyučovaacuteniacute na charakteru školy jako instituce
reprezentujiacuteciacute určitou historickou epochu na pojetiacute vyučovaciacuteho procesu v daneacutem obdobiacute
21 Historickeacute pojetiacute vyučovaciacutech metod
Při přiacuteležitostneacutem vzdělaacutevaacuteniacute mlaacutedeže ktereacute předchaacutezelo institucionalizaci školniacuteho
vzdělaacutevaacuteniacute převlaacutedaly metody založeneacute na napodobovaacuteniacute činnosti dospělyacutech na naacutecviku
pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute a ziacuteskaacutevaacuteniacute vědomostiacute bezprostředniacute uacutečastiacute v životě a
praacuteci skupin dospělyacutech Důležiteacute postaveniacute zde mělo takeacute vypraacutevěniacute ktereacute zajišťovalo
uchovaacuteniacute tradic v podobě myacutetů a baacutejiacute
Pro obdobiacute antickeacuteho Řecka jsou charakteristickeacute metody přednaacutešky a rozhovoru
Znaacutemiacute jsou antičtiacute filosofoveacute a vynikajiacuteciacute řečniacuteci kteřiacute dokaacutezali působit na sveacute posluchače a
dokaacutezali je doveacutest od nevěděniacute k věděniacute Metodu rozhovoru použiacutevali sofisteacute důmyslně
sestavenyacutem dialogem dokaacutezali doveacutest sveacute posluchače k určiteacutemu poznaacuteniacute
19
Logickyacute systeacutem jejich řečiacute a způsob argumentace se stal na dlouhou dobu vzorem
dokonaleacuteho řečnictviacute
Ve středověku převlaacutedaly ve školstviacute metody slovniacute založeneacute převaacutežně na pamětniacutem
osvojovaacuteniacute ciacuterkevniacutech textů
Přirozenou metodu vzdělaacutevaacuteniacute odvozenou z poznaacutevaacuteniacute a napodobovaacuteniacute přiacuterody
preferoval předevšiacutem v 17 stoletiacute J A Komenskyacute Vytvořil zaacuteklady rozvoje vyučovaciacutech
metod vytvořeniacutem metody analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute Synkritickaacute metoda měla
doplnit a integrovat poznaacuteniacute ziacuteskaneacute analytickou a syntetickou metodou Byla zaměřena na
přiacuterodniacute jevy a poznaacuteniacute praktickeacuteho života což znamenalo vyacuteznamnyacute pokrok proti
scholastickyacutem rozpravaacutem
Vyacuteukovyacutem prvkem Komenskeacuteho byla teacutež metoda dramatizace ve ktereacute se mohla
mlaacutedež aktivně projevovat Jeho největšiacutem uacutesiliacutem bylo aby se školskaacute praacutece změnila v hru a
potěšeniacute
Na tento směr později navazovali J J Rousseau (zdůrazňoval požadavky aktivace
vyučovaciacutech metod) a J H Pestalozzi (položil zaacuteklady metodik jednotlivyacutech předmětů a
snažil se o spojeniacute s praktickyacutemi metodami)
Počaacutetkem 19 stoletiacute vyacuterazně ovlivnil metodickeacute myšleniacute J F Herbart Jeho scheacutema
čtyřstupňoveacute teorie takzvanyacutech formaacutelniacutech stupňů (jasnost asociace systeacutem metoda) bylo
zabsolutizovaacuteno v praxi jeho naacutesledovniacuteků a v obdobiacute herbartismu Zuacuteženiacute učebniacuteho procesu
na pouheacute čtyři stupně vedlo k formalismu a vyacutechovně vzdělaacutevaciacute praacutece vedla nakonec
k mechanismu Jeho didaktickeacute postupy byly založeny na analyacuteze psychickyacutech procesů ktereacute
se realizujiacute při osvojovaacuteniacute učiva Herbartovskyacute model vyučovaacuteniacute kladl důraz předevšiacutem na
slovniacute metodu
Počaacutetkem 20 stoletiacute se do vyučovaacuteniacute zavaacutedějiacute metody umožňujiacuteciacute žaacutekům zapojovat se
do vyučovaacuteniacute aby byli aktivniacutemi tvořivyacutemi činiteli Zvyšujiacute se požadavky na metody
aktivizujiacuteciacute vzdělaacutevaciacute činnost a rozviacutejejiacuteciacute psychickeacute procesy žaacuteků Je kladen důraz na
praktickou zkušenost Snahou bylo propojit intelektuaacutelniacute aktivitu žaacuteka s jeho aktivitou
manuaacutelniacute snažili se rozviacutejet s intelektuaacutelniacute aktivitou i emocionaacutelniacute a volniacute straacutenky osobnosti
Po druheacute světoveacute vaacutelce se modernizovaly vzdělaacutevaciacute obsahy a rozviacutejela se
problematika metod Inovačniacute metody se zaměřovaly jak na metodickeacute kompetence
vyučujiacuteciacuteho tak předevšiacutem na aktivniacute spoluuacutečast žaacuteků kteřiacute majiacute byacutet takeacute subjektem vlastniacute
seberealizace Tyto tendence rozviacutejejiacute alternativniacute metody vyznačujiacuteciacute se možnostiacute uplatňovat
aktivitu žaacuteku při formulaci ciacutelů a plaacutenovaacuteniacute činnostiacute zhodnocovat osobniacute praktickeacute
zkušenosti podporovat individuaacutelniacute i kolektivniacute strategie učeniacute vytvaacuteřet prostor pro
20
iniciativniacute a tvořiveacute činnosti ziacuteskaacutevaacuteniacute osobniacutech zkušenostiacute a seberealizace žaacuteků ktereacute budou
přispiacutevat k omezovaacuteniacute uacutezkosti strachu i nudy ze školniacuteho vyučovaacuteniacute ktereacute povedou
k sebekontrole a k vlastniacute odpovědnosti žaacuteků (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 Maňaacutek J
1967)
22 Strukturniacute prvky
Vyacuteukovou metodu jsme si charakterizovali jako soubor vyučovaciacutech činnostiacute učitele a
učebniacutech aktivit žaacuteků Tyto činnosti determinovaneacute ciacuteli vyučovaacuteniacute tvořiacute zaacutekladniacute strukturniacute
prvky vyacuteukoveacute metody Vyučovaciacute činnosti učitele i učebniacute aktivity žaacuteků majiacute charakter
činnostiacute vnitřniacutech (pozorovatelnyacutech) a vnějšiacutech Metody jsou obvykle popisovaacuteny
prostřednictviacutem pozorovatelnyacutech činnostiacute učitele i žaacuteků Povaha těchto pozorovatelnyacutech
vyučovaciacutech i učebniacutech činnostiacute umožňuje lepšiacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod a jejich využitiacute
v komunikaci se žaacuteky
Efektivniacute praktickeacute osvojeniacute vyacuteukovyacutech metod učitelem je spojeno s vnitřniacute aktivitou
učitele je tedy vyžadovaacuteno pochopeniacute jejich uacutečelu a principu
Ve vyučovaciacute i učebniacute činnosti můžeme rozlišit tyto složky
- motivy činnosti
- ciacutel činnosti
- plaacutenovaacuteniacute činnosti operativniacute obraz činnosti (to jak by měla činnost vypadat
konkreacutetně)
- uacutekony činnosti (praktickaacute realizace)
- zpracovaacuteniacute průběžnyacutech informaciacute o činnosti
- rozhodovaacuteniacute
- kontrola vyacutesledků činnosti (vyučovaacuteniacute i učeniacute)
- korekce dalšiacuteho jednaacuteniacute
Tyto složky vyučovaciacute i učebniacute činnosti se cyklicky opakujiacute postupně vedou ke
zvlaacutednutiacute a zdokonalovaacuteniacute činnosti Směr a intenzita vyučovaciacute i učebniacute činnosti jsou
nastartovaacuteny vektorem bdquomotiv - ciacutelldquo určuje takeacute povahu i dynamiku ostatniacutech složek
vyučovaciacute i učebniacute činnosti
Strukturu vyučovaciacutech metod lze rozlišit takeacute z hlediska prvků (činitelů) ktereacute spouštiacute
vyučovaciacute a učebniacute činnost Patřiacute k nim učebniacute informace (verbaacutelniacute i neverbaacutelniacute) a učebniacute
21
uacutelohy Učebniacute informace ktereacute zprostředkovaacutevaacute vyacuteukovaacute metoda se v průběhu učeniacute staacutevajiacute
znalostmi žaacuteka Učebniacutemi uacutelohami chaacutepeme jakyacutekoliv podnět (situaci) kteryacute je vytvaacuteřen
k umožněniacute žaacutekovi dosaacutehnout určityacute ciacutel učeniacute
Kromě toho že učebniacute uacutelohy navozujiacute učeniacute žaacuteků vzbuzujiacute zaacutejem o poznaacutevaacuteniacute plniacute
takeacute funkce stimulačniacute a regulačniacute Učebniacute uacutelohy vytvaacuteřejiacute prostor pro učebniacute operace žaacuteků a
řiacutediacute žaacutekovo učeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
23 Klasifikace vyučovaciacutech metod
Vytvořit vyhovujiacuteciacute klasifikaci vyacuteukovyacutech metod neniacute snadneacute protože je nutno
logicky utřiacutedit jevy velmi složiteacute i různorodeacute Různiacute autoři použiacutevajiacute k rozděleniacute různaacute
kriteacuteria V dřiacutevějšiacutech didaktikaacutech lze naleacutezt třiacuteděniacute podle logickeacuteho postupu na metody
analytickeacute syntetickeacute induktivniacute deduktivniacute genetickeacute Z hlediska faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu
lze metody utřiacutedit na motivačniacute expozičniacute fixačniacute diagnostickeacute a aplikačniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
Přehled vyučovaciacutech metod podle L Mojžiacuteška 1988
Tato klasifikace je rozdělena podle jednotlivyacutech faacuteziacute vyučovaciacuteho procesu na metody
motivačniacute (metody usměrňujiacuteciacute stimulujiacuteciacute zaacutejem o učivo) expozičniacute (podaacuteniacute učiva) fixačniacute
(metody opakovaciacute procvičovaacuteniacute učiva) a diagnostickeacute a klasifikačniacute metody (metody
hodnoceniacute kontroly klasifikace)
I Motivačniacute metody (stimulujiacute zaacutejem o učeniacute)
II Metody expozičniacute (metody podaacuteniacute učiva)
A Metody přiacutemeacuteho přenosu poznatků ze subjektu na objekt
1 Monologickeacute metody
- Přednaacuteška
- Metoda vypraacutevěniacute
- Popis
- Vysvětlovaacuteniacute
22
B Metody zprostředkovaneacuteho přenosu poznatků pomociacute naacutezoru
1 Metody demonstračniacute
- Exkurzniacute demonstrace
- Demonstrace trojrozměrnyacutech pomůcek
- Pohybovaacute demonstrace
- Demonstrace dvojrozměrnyacutech pomůcek
- Ilustrace
2 Metoda dlouhodobeacuteho pozorovaacuteniacute jevů
3 Manipulačniacute metody (didaktickaacute demontaacutež a montaacutež)
4 Pracovniacute metody
- Laboratorniacute metody
- Metoda praktickeacute praacutece v diacutelnaacutech
- Metoda systematickeacute pracovniacute praxe
5 Hra jako vyučovaciacute metoda
C Metody heuristickeacute (probleacutemoveacute)
1 Dialogickeacute probleacutemoveacute metody
- Metoda sokratovskaacute heuristickaacute
- Beseda
2 Komplexniacute probleacutemoveacute metody (složiteacute probleacutemoveacute uacutelohy)
- Probleacutemovaacute metoda verbaacutelně meditativniacute
- Projektovaacute metoda (organizačně tvořivaacute)
D Metody samostatneacute praacutece žaacuteků Metody autodidaktickeacute Samostatnaacute praacutece s knihou
E Metodickeacute systeacutemy individualizovaneacuteho vyučovaacuteniacute
1 Daltonskyacute plaacuten a winnetskaacute soustava
2 Programovaacuteniacute jako vyučovaciacute metodickyacute systeacutem
F Metody bezděčneacuteho učeniacute
III Metody fixa čniacute
A Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute vědomostiacute
1 Metoda otaacutezek a odpovědiacute
23
2 Metoda opakovaacuteniacute pomociacute učebnice
3 Souvislyacute uacutestniacute projev jako metoda opakovaacuteniacute
4 Metoda memorovaacuteniacute nazpaměť
5 Kompozičniacute uacutelohy diktaacutety kresba modelovaacuteniacute hra
B Metody opakovaacuteniacute a procvičovaacuteniacute dovednostiacute
1 Motorickyacute treacutenink Naacutecvik pohybovyacutech dovednostiacute
2 Naacutecvik rozumovyacutech dovednostiacute Intelektuaacutelniacute treacutenink
IV Metody diagnostickeacute a klasifikačniacute (metody hodnoceniacute kontroly a klasifikace)
A Klasickeacute diagnostickeacute metody
1 Uacutestniacute zkouška
2 Klasickeacute piacutesemneacute a grafickeacute zkoušky
3 Didaktickeacute testy Modelovaacuteniacute diagnostickeacute uacutelohy
4 Klasickeacute vyacutekonoveacute zkoušky Modelově diagnostickeacute uacutelohy
- Metoda hodnoceniacute čteneacuteho textu
- Metoda hodnoceniacute piacutesemneacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute obrazu a jinyacutech naacutezornyacutech objektů
- Metoda hodnoceniacute pracovniacute aktivity žaacuteků
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova souvisleacuteho projevu referaacutetu řečnickeacuteho cvičeniacute
- Metoda hodnoceniacute žaacutekovy vědeckovyacutezkumneacute praacutece
- Metoda hodnoceniacute tvůrčiacuteho projevu
- Metoda hodnoceniacute žaacutekova organizačniacuteho vyacutekonu
B Maleacute formy vědeckovyacutezkumnyacutech diagnostickyacutech metod
1 Metoda dlouhodobeacuteho systematickeacuteho pozorovaacuteniacute
2 Pozorovaacuteniacute žaacuteka v uzlovyacutech mezniacutech situaciacutech
3 Rozbor žaacutekovskyacutech praciacute
4 Exploračniacute metody
5 Anamneacuteza
6 Metody hodnoceniacute žaacutekovskeacute skupiny
- Speciaacutelniacute diagnostickeacute metody
C Metody třiacuteděniacute diagnostickyacutech uacutedajů
24
D Metody vyhodnocovaacuteniacute a zobecňovaacuteniacute diagnostickyacutech uacutedajů
- Interpretačniacute metody
E Klasifikačniacute metody a klasifikačniacute symbolika (Janiš K 2010 s 64-66)
Přehled vyučovaciacutech metod podle J Maňaacuteka 1995
J Maňaacutek uvaacutediacute klasifikaci podle různyacutech aspektů ndash didaktickyacute psychologickyacute
logickyacute procesuaacutelniacute a organizačniacute
A Metody z hlediska pramene poznaacuteniacute a typu poznatků ndash aspekt didaktickyacute
I Metody slovniacute
1) monologickeacute metody (např přednaacuteška)
2) dialogickeacute metody (např diskuze)
3) metody piacutesemnyacutech praciacute
4) metody praacutece s učebniciacute knihou
II Metody naacutezorně demonstračniacute
1) pozorovaacuteniacute předmětů a jevů
2) předvaacuteděniacute
3) demonstrace obrazů statickyacutech
4) projekce statickaacute a dynamickaacute
III Metody praktickeacute
1) naacutecvik pohybovyacutech a pracovniacutech dovednostiacute
2) žaacutekovskeacute laborovaacuteniacute
3) pracovniacute činnosti
4) grafickeacute a vyacutetvarneacute činnosti
B Metody z hlediska aktivity a samostatnosti žaacuteků ndash aspekt psychologickyacute
I Metody sdělovaciacute
II Metody samostatneacute praacutece žaacuteků
III Metody badatelskeacute vyacutezkumneacute
25
C Struktura metod z hlediska myšlenkovyacutech operaciacute ndash aspekt logickyacute
I Postup srovnaacutevaciacute
II Postup induktivniacute
III Postup deduktivniacute
IV Postup analyticko-syntetickyacute
D Varianty metod z hlediska faacuteziacute vyacutechovně ndash vzdělaacutevaciacuteho procesu ndash aspekt
procesuaacutelniacute
I Metody motivačniacute
II Metody expozičniacute
III Metody fixačniacute
IV Metody diagnostickeacute
V Metody aplikačniacute
E Varianty metod z hlediska vyacuteukovyacutech forem a prostředků ndash aspekt organizačniacute
I Kombinace metod s vyučovaciacutemi formami
II Kombinace metod s vyučovaciacutemi pomůckami (Janiš K 2010 s 62-63)
J Maňaacutek uvaacutediacute i novějšiacute klasifikaci z roku 2003 Ta je oproti staršiacute verzi značně
zjednodušenaacute Zaacutekladniacute rozděleniacute je do 3 skupin ndash klasickeacute vyacuteukoveacute metody aktivizujiacuteciacute
vyacuteukoveacute metody a komplexniacute vyacuteukoveacute metody podle kriteacuteria stupňujiacuteciacute se složitosti
edukačniacutech vazeb Ke klasickyacutem vyacuteukovyacutem metodaacutem lze zařadit vysvětlovaacuteniacute přednaacutešku
pozorovaacuteniacute napodobovaacuteniacute Aktivizujiacuteciacutemi metodami jsou např metody diskusniacute heuristickeacute
inscenačniacute a hry Mezi komplexniacute vyacuteukoveacute metody J Maňaacutek řadiacute např partnerskou vyacuteuku
brainstorming projektovou vyacuteuku kritickeacute myšleniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
24 Současneacute užiacutevaacuteniacute vyacuteukovyacutech metod a organizačniacutech forem na našich
školaacutech
Smyslem vyacuteuky je podněcovat žaacuteky k myšleniacute aktivitě daacutevat jim prostor pro
objevovaacuteniacute Čiacutem viacutece je žaacutek zapojen do aktivniacuteho procesu vyacuteuky tiacutem leacutepe si osvojuje učivo
26
Podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Soni Tikalskeacute zaměřeneacuteho na použiacutevaacuteniacute běžnyacutech i
aktivizačniacutech metod a organizačniacutech forem učiteli v současneacute době žaacuteci na 2 stupni zaacutekladniacute
školy majiacute nejraději hry a soutěže praacuteci s počiacutetačem a pokusy Velmi dobře byla hodnocena
praacutece s interaktivniacute tabuliacute a skupinoveacute praacutece Čiacutem viacutece jsou žaacuteci aktivniacute a čiacutem viacutece jsou
zapojeni do procesu tiacutem viacutece je vyacuteuka baviacute Naopak neradi žaacuteci majiacute přednaacutešky a vyacuteklady
slohoveacute a samostatneacute praacutece
Z dotazniacuteku vyšlo najevo že učiteli nejčastěji použiacutevanou metodou je vypraacutevěniacute a
vysvětlovaacuteniacute a metoda naacutezorně demonstračniacute
Staacutele častěji učiteleacute využiacutevajiacute interaktivniacute tabule - zprostředkovaacutevaacute vizuaacutelniacute informace
žaacutekům zvyšuje naacutezornost motivuje Interaktivniacute tabule umožňuje aktivně zapojovat žaacuteky do
vyučovaacuteniacute
Učiteleacute se snažiacute co nejčastěji zařazovat do vyacuteuky aktivizačniacute metody Hodina je pak
zaacutebavnějšiacute žaacuteci aktivnějšiacute odstraňujiacute stereotyp a oživujiacute učivo (Tikalskaacute S Metodickyacute portaacutel
RVP)
27
3 Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce
Tradičniacute systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje zdokonaluje a modifikuje na
zaacutekladě novyacutech poznatků změněnyacutech společenskyacutech potřeb a ciacutelů v průběhu celeacuteho vyacutevoje
Inovace probiacutehaacute zpočaacutetku v raacutemci zavedeneacuteho systeacutemu a v určiteacutem okamžiku dojde
k překročeniacute tohoto raacutemce a tiacutem k novyacutem pohledům a řešeniacute danyacutech situaciacute Tradičniacute metody
však nejsou braacuteny jako něco zastaraleacuteho ale spiacuteše zůstaacutevajiacute fondem osvědčenyacutech postupů
Rozhodujiacuteciacute obrat v pedagogickeacutem myšleniacute je spojen s novyacutem pohledem žaacuteka
v edukačniacutem procesu
Aktivizujiacuteciacute metody přispiacutevajiacute k překonaacuteniacute stereotypů ve vyacuteuce a podporujiacute tvořivost
(Maňaacutek J Švec V 2003)
bdquoAktivniacutem učeniacutem rozumiacuteme postupy a procesy pomociacute kteryacutech žaacutek (učiacuteciacute se
jedinec) přijiacutemaacute s aktivniacutem přičiněniacutem informace a na jejich zaacutekladě si vytvaacuteřiacute sveacute vlastniacute
uacutesudky Tyto informace zpracovaacutevaacute a poteacute začleňuje do systeacutemu svyacutech znalostiacute dovednostiacute a
postojůldquo (Sitnaacute D 2009 s 9)
Těchto inovačniacutech aktivizujiacuteciacutech metod využiacutevajiacute předevšiacutem alternativniacute školy
Aktivniacute vyacuteuka je tedy metoda zvyacuterazňujiacuteciacute angažovanou uacutečast žaacuteků ve vyacuteuce a jejich
bezprostředniacute zapojeniacute do aktivit Na zaacutekladě tohoto aspektu se aktivizujiacuteciacute metody vymezujiacute
jako postupy vedouciacute vyacuteuky takovyacutem způsobem aby se vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech ciacutelů
dosahovalo předevšiacutem na zaacutekladě vlastniacute učebniacute praacutece žaacuteků přičemž se klade důraz na
myšleniacute a řešeniacute probleacutemů
Tiacutemto aktivniacutem přiacutestupem si žaacuteci současně rozviacutejejiacute schopnost kritickeacuteho myšleniacute Pro
metody aktivniacuteho učeniacute je typickeacute zaměřeniacute na žaacuteka a jeho zapojeniacute do vyacuteukoveacuteho procesu
Žaacutek se staacutevaacute centrem děniacute ve třiacutedě spoluvytvaacuteřiacute průběh a obsah vyacuteuky maacute podiacutel na
vyacutesledciacutech vyacuteuky jejiacute hodnoceniacute a sebehodnoceniacute
Aktivizujiacuteciacute metody vedou k rozvoji osobnosti žaacuteka se zaměřeniacutem na jejich
myšlenkovou samostatnost zodpovědnost a tvořivost Umožňujiacute poskytovat žaacutekům viacutece než
jen odborneacute informace Vychaacutezejiacute vstřiacutec individuaacutelniacutem učebniacutem stylům jednotlivců daacutevajiacute
přiacuteležitost žaacutekům zčaacutesti ovlivňovat konkreacutetniacute ciacutele vyacuteuky možnost kooperativniacuteho učeniacute a
spolupraacutece Aktivizujiacuteciacute metody takeacute přiacuteznivě ovlivňujiacute školniacute klima Škola se viacutec propojuje
s reaacutelnyacutem životem diacuteky aktivniacute seberealizaci žaacuteků a většiacute otevřenosti školniacutech aktivit vůči
společenskeacutemu prostřediacute Tiacutemto se staacutevaacute škola viacutece přitažlivějšiacute a zajiacutemavějšiacute pro žaacuteky
Některaacute vyacutezkumnaacute šetřeniacute ukazujiacute zajiacutemavaacute zjištěniacute ndash uacutespěšniacute učiteleacute věnujiacute 50 času
28
interaktivniacutem činnostem 35 času věnujiacute řiacutezeniacute vyacuteuky a 12 času věnujiacute organizačniacutem
zaacuteležitostem Z toho vyplyacutevaacute že k efektivniacute vyacuteuce je nutno využiacutevat všech prostředků jež
jsou k dispozici
Dociacuteleniacute takovyacutech vyacutesledků ktereacute by odpoviacutedaly požadavkům 21 stoletiacute zaacutevisiacute do
určiteacute miacutery na samotneacutem učiteli na jeho schopnostech spraacutevně se rozhodovat volit cesty ve
vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu a předevšiacutem vytvaacuteřet podmiacutenky pro zdravyacute rozvoj osobnosti
každeacuteho žaacuteka K tomu aby se žaacuteci mohli aktivně zapojovat do vyacuteuky je nutno žaacuteky vybavit
metodickyacutemi schopnostmi Vhodnyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele jsou praacutevě aktivizujiacuteciacute
metody (Maňaacutek J Švec V 2003 Sitnaacute D 2009)
Aktivniacute učeniacute zdůrazňuje nezbytnost a pozitivniacute dopad na žaacutekovu osobnost zaacuteroveň
však zdůrazňuje probleacutemy s jeho realizaciacute Využitiacute aktivniacutech metod ve vyacuteuce vyžaduje změnu
v přiacutestupu k vyacuteuce jak na straně učitele tak na straně žaacuteků Role učitele se měniacute ve facilitaacutetora
ndash pomaacutehaacute rozviacutejiacute podněcuje žaacuteky k aktivniacute praacuteci Učiacute žaacuteky uvědomit si svou zodpovědnost
(Grecmanovaacute H Urbanovskaacute E 2007)
31 Požadavky a přiacutestup učitele k aktivniacute vyacuteuce
Zavaacuteděniacute novyacutech metod je spjato s uacutelohou inovaacutetora kteryacute usiluje o originaacutelniacute přiacutestup
k řešeniacute probleacutemu Tento přiacutestup vyžaduje předevšiacutem odvahu hledat noveacute postupy a jejich
ověřovaacuteniacute v praxi Ve školskeacutem prostřediacute je touto osobou inovaacutetora samotnyacute učitel Velmi
důležityacute je jeho přiacutestup k novinkaacutem ndash noveacute metody technika Vliv maacute předevšiacutem věk učitele a
deacutelka praxe (největšiacute probleacutem s novyacutemi metodami majiacute staršiacute lideacute)
Každyacute učitel je jinyacute a maacute svůj vyučovaciacute styl Žaacuteci jsou schopni podle stylu učitele
poznat přiacutestup učitele ndash jeho zaujetiacutem problematikou odbornostiacute svyacutech znalostiacute
Vyacuteznamneacute při zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je samotnyacute vztah učitele k žaacutekům a jeho
obliacutebenost ve třiacutedě Noveacute aktivizačniacute metody obliacutebenyacute učitel prosazuje u svyacutech žaacuteků leacutepe
Při zavaacuteděniacute novyacutech metod je velmi důležitaacute odvaha učitele Neměl by se baacutet
překaacutežek spiacuteše by jim měl chodit vstřiacutec a naučit se je překonaacutevat (což by měl učit takeacute sveacute
žaacuteky) Noveacute metody jsou spojeny s počaacutetečniacutemi probleacutemy ndash nepřijetiacute žaacuteků nepochopeniacute
zaacuteměru Proto by se učitel neměl prvniacutem neuacutespěchem nechat odradit Důležitou oporou pro
učitele by měly byacutet dobreacute vztahy mezi učiteli a podpora vedeniacute školy Přaacutetelskeacute klima školy
založeneacute na spolupraacuteci je pozitivniacutem mezniacutekem při zavaacuteděniacute novyacutech aktivizačniacutech metod
29
Mnohyacute autoritativniacute přiacutestup vedeniacute školy k aktivizačniacutem metodaacutem kteryacute tvrdě haacutejiacute
klasickeacute metody vyučovaciacuteho procesu může učitele v některyacutech přiacutepadech odradit Obecně se
však daacute řiacutect že ředitelstviacute podporuje noveacute metody Každeacute vylepšeniacute vyacuteuky přispiacutevaacute nejen
k dobreacutemu hodnoceniacute učitele ale zvyšuje takeacute prestiž školy
Přiacuteprava vyacuteuky s prvky aktivizačniacutech metod vyžaduje naacuteročnějšiacute přiacutepravu než tomu
bylo u klasickyacutech vyučovaciacutech metod Naviacutec tato praacutece neniacute zatiacutem dostatečně finančně
ohodnocena Učitel se musiacute umět saacutem rozhodnout kterou aktivizačniacute metodu může použiacutet a
takeacute kdy ji užiacutet
S novyacutemi aktivizačniacutemi metodami je spojena takeacute moderniacute didaktickaacute technika
(počiacutetač internet dataprojektor diktafon audiopřehraacutevač nebo interaktivniacute tabule) a užitiacute
didaktickyacutech pomůcek ktereacute si učitel vytvaacuteřiacute (Kotrba T Lacina L 2007)
Učitel vyacuterazně formuje osobnost žaacuteků pro žaacuteky byacutevaacute obecně vzorem Společnost od
něj očekaacutevaacute plněniacute sveacuteho poslaacuteniacute ndash vzdělaacuteniacute vyacutechova a všestrannaacute kultivace žaacuteků
Učiteleacute pracujiacuteciacute se zaacutejmem a s maximaacutelniacutem profesniacutem nasazeniacutem vědiacute že musiacute sledovat
požadavky ktereacute jsou kladeny na vzdělaacutevaciacute proces strategie ale i společenskeacute změny Aby
učitel mohl použiacutevat moderniacute způsoby vyacuteuky měl by splňovat naacutesledujiacuteciacute předpoklady
1 znaacutet širokou škaacutelu vyučovaciacutech metod
2 pravidelně zařazovat různeacute druhy vyučovaciacutech metod
3 spraacutevně volit vyučovaciacute metody vzhledem k vyučovaciacutem ciacutelům a kompetenciacutem
4 znaacutet silneacute a slabeacute straacutenky vyučovaciacutech metod
5 znaacutet zaacutesady vedeniacute a užitiacute jednotlivyacutech vyučovaciacutech metod (Sitnaacute D 2009)
32 Přiacutestup žaacuteků k aktivniacute vyacuteuce
Přiacutestupy žaacuteků k novyacutem metodaacutem jsou vaacutehaveacute a reakce rozpačiteacute Nelze to však řiacuteci
obecně každaacute skupina je jinaacute a takeacute zaacuteležiacute na složeniacute žactva Většinou tento přiacutestup plyne
z nezkušenosti s tiacutemto typem vyacuteuky žaacuteci jsou totiž zvykliacute pasivně přijiacutemat noveacute informace a
nijak se aktivně nezapojovat do vyacuteuky Proto učitel vyžadujiacuteciacute od žaacuteků aktivitu je zpočaacutetku
přijiacutemaacuten s nechutiacute
30
Žaacuteci jsou zvykliacute na sveacuteho učitele a vědiacute co od něj očekaacutevat Zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech
metod jsou žaacuteci zmateni překvapeni z něčeho noveacuteho v jejich zaběhnuteacutem systeacutemu Přijetiacute
novyacutech metod zaacuteležiacute na vztahu mezi učitelem a žaacuteky na jeho autoritě vaacuteženosti jako člověka
Vyacutesledkem a zaacuteroveň ciacutelem těchto metod je změna vztahu mezi učitelem a žaacuteky
Vyučujiacuteciacute ztraacuteciacute dominantniacute roli kterou měl doposud Vztah učitele a žaacuteka je charakterizovaacuten
partnerstviacutem a vzaacutejemnou spolupraciacute Tento vztah je pro žaacuteky přiacuteznivyacute z hlediska praktickeacuteho
života a jejich vybaveniacute dovednostmi
Aktivizačniacute metody oceniacute předevšiacutem ti žaacuteci kteřiacute potřebujiacute většiacute prostor pro sveacute
naacutezory
Aktivizačniacute metody mohou miacutet vliv na zlepšovaacuteniacute vztahů třiacutedniacuteho kolektivu Hrami se
viacutece poznaacutevajiacute spolupraciacute a vzaacutejemnou pomociacute utužujiacute sveacute vztahy rozviacutejiacute analytickeacute a
kritickeacute myšleniacute simulujiacute reaacutelneacute situace a učiacute se jej řešit
Žaacuteci však takeacute mohou těchto metod zneužiacutet ve svůj prospěch Vyacuteuku prostřednictviacutem
aktivizačniacutech metod mohou považovat za meacuteně naacuteročnou (Kotrba T Lacina L 2007)
33 Vedeniacute vyučovaciacuteho procesu
Pro rozvoj schopnosti žaacuteků zapamatovat si učebniacute laacutetku a umět ji prakticky využiacutet by
měl učitel dodržovat některaacute pravidla
- důsledně vysvětlovat laacutetku ndash aby si žaacuteci mohli laacutetku zapamatovat musiacute ji v prvniacute řadě
porozumět izolovaneacute informace žaacuteci zaacutehy zapomenou
- konkretizace požadavků ndash kliacutečoveacute poznatky ndash pokud žaacuteci přesně vědiacute co se majiacute
naučit učeniacute jim jde leacutepe např určeniacute kliacutečovyacutech slov podtrhaacutevaacuteniacute důležityacutech
informaciacute
- opakovaacuteniacute formou praktickeacuteho procvičeniacute ndash v hodinaacutech by měl byacutet dostatek času na
opakovaacuteniacute laacutetky
- kontrola a upřesněniacute noveacute laacutetky (zpětnaacute vazba) ndash důležitou součaacutestiacute opakovaacuteniacute by měla
byacutet kontrola že žaacuteci laacutetku pochopili
Opakovaacuteniacutem laacutetky lze předchaacutezet zapomiacutenaacuteniacute informaciacute Při využitiacute techniky
aktivniacuteho učeniacute musiacute učitel u svyacutech žaacuteků aktivniacute vyhledaacutevaacuteniacute souvislostiacute mezi novou laacutetkou a
dřiacuteve naučenyacutemi informacemi Vyacutesledkem takoveacute praacutece je zefektivněniacute vyučovaciacuteho procesu
31
a schopnost užiacutevat již osvojeneacute dovednosti Kvalitniacute vyučovaciacute hodina je charakteristickaacute
svou schopnostiacute kombinovat staršiacute informace s novou laacutetkou Vrstevniacutem znalostiacute a učit
v souvislostech lze předchaacutezet stresujiacuteciacutemu zkoušeniacute žaacuteků
Hlavniacute vyacutesledky důsledneacuteho opakovaacuteniacute propojovaacuteniacute stareacute a noveacute laacutetky
1 bdquožaacuteci si pamatujiacute viacutece laacutetky viacutece kliacutečovyacutech informaciacute
2 tiacutem že žaacuteci nejsou ciacuteleně zkoušeniacute se ušetřiacute čas na prospěšnějšiacute vyacuteukoveacute aktivity
např na praktickou aplikaci informaciacute
3 užitečnost znalost a pochopeniacute dřiacuteve naučeneacute laacutetky jsou ověřovaacuteny jejiacutem využitiacutem pro
naučeniacute laacutetky noveacute
4 žaacuteci majiacute možnost vniacutemat celistvost a nedělitelnost informaciacute jejich souvislosti a
společenskeacute rysyldquo (Sitnaacute D 2009 s 34)
34 Ciacutele aktivizačniacute vyacuteuky
Aktivizačniacute metody zlepšujiacute vyučovaciacute proces a vyacuteuka se tak staacutevaacute efektivnějšiacute
Hlavniacutem ciacutelem aktivizačniacutech metod je změna formy vyacuteuky v dynamickou kteraacute vtaacutehne žaacuteky
do problematiky a zvyacutešiacute tak jejich zaacutejem o probiacuteranou laacutetku Novyacutem pohledem je změna
vztahu mezi učitelem a žaacuteky kdy učitel daacutevaacute žaacutekům většiacute prostor k osobnostniacutemu rozvoji a
jejich seberealizaci
Aktivitou žaacuteků ve vyacutechovně vzdělaacutevaciacutem procesu se rozumiacute intenzivniacute činnost jejiacutemž
podnětem jsou emocionaacutelniacute pohnutky zaacutejem životniacute potřeby nebo uacutesiliacute vedouciacute k osvojeniacute
určityacutech vědomostiacute dovednostiacute naacutevyků postojů nebo způsobů chovaacuteniacute
Podnětem pro zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod je snaha o změnu přiacutestupu žaacuteka k vyacuteuce
Aktivizačniacute metoda maacute změnit roli žaacuteka z pasivniacuteho posluchače v partnera učitele kteryacute se
aktivniacutem způsobem podiacuteliacute na vyacuteuce
Aktivizačniacute metody vychaacuteziacute z psychologie učeniacute kteraacute tvrdiacute že člověk se mnohem
leacutepe a rychleji naučiacute takoveacute věci ktereacute si saacutem vyzkoušiacute tj aktivně se zapojiacute do procesu učeniacute
Opačnyacutem přiacutestupem k učeniacute je pasivniacute role žaacuteka ndash posluchače zapamatovaacuteniacute nesouvisejiacuteciacutech
fraacuteziacute bez přemyacutešleniacute
Změna přiacutestupu k vyacuteuce však může miacutet takeacute negativniacute straacutenky Změnu přiacutestupu
k žaacutekovi jako rovnocenneacutemu partneru mohou žaacuteci často zneužiacutevat ve svůj prospěch
32
341 Důvody zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod
Ciacutelem aktivizačniacutech metod je rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash naučit žaacuteky
spolupracovat a řešit probleacutemoveacute uacutelohy Řešeniacutem složityacutech uacuteloh by žaacuteci měli dojiacutet k tomu že
mnohdy je daleko vyacutehodnějšiacute praacutece v tyacutemu a že v praxi většinou jedinec saacutem nic nezmůže
Průzkumy dokazujiacute že studenti středniacutech škol nejsou schopni aplikovat ziacuteskaneacute
poznatky v praxi Jejich znalosti jsou spiacuteše encyklopedickeacute což je způsobeno statickyacutem
přiacutestupem mezi učiteli a žaacuteky a předaacutevaacuteniacute informaciacute
Aktivizačniacute metody majiacute rozviacutejet komunikačniacute dovednosti žaacuteků zdokonalit
sebeprezentovaacuteniacute umět argumentovat a obhajovat sveacute vlastniacute naacutezory Vyacuteznamnaacute je podpora
sociaacutelniacutech dovednostiacute kritickeacuteho myšleniacute empatie Žaacuteci se učiacute samostatně jednat myslet a
zodpoviacutedat sami za sebe
Důležiteacute je si uvědomit že aktivizačniacute metody nelze využiacutet ve všech faacuteziacutech vyacuteuky
Aktivizačniacute metody nemajiacute nahradit klasickyacute frontaacutelniacute vyacuteklad ale spiacuteše jej doplnit
Aktivizačniacute metodu napřiacuteklad nelze užiacutet ve faacutezi shrnutiacute systematizaci učiva Na druhou stranu
existuje neomezeneacute množstviacute různyacutech variant a vždy zaacuteležiacute na přiacutestupu učitele
R J Hallman uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute techniky ktereacute použiacutevaacute tvořivyacute učitel
- podporuje iniciativu žaacuteků
- vytvaacuteřiacute svobodneacute a tvořiveacute prostřediacute k praacuteci
- podporuje kreativniacute myšleniacute
- podněcuje žaacuteky k sebehodnoceniacute
- učiacute je argumentaci a kladeniacute otaacutezek
- podporuje žaacuteky k překonaacuteniacute neuacutespěchu
Důležiteacute je věnovat pozornost vyacuteběru aktivizačniacute metody a jejiacute přizpůsobeniacute
konkreacutetniacutem podmiacutenkaacutem ve třiacutedě osobnosti žaacuteků a vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutem ciacutelům
Ve faacutezi diagnostickeacute a ověřovaacuteniacute vědomostiacute lze užiacutet aktivizačniacutech metod ve formě soutěžiacute
křiacutežovek ktereacute představujiacute zaacutebavnou formu zkoušeniacute Pokud jsou spraacutevně stanovena pravidla
efektivita ziacuteskanyacutech vyacutesledků je stejnaacute jako u klasickeacuteho zkoušeniacute
33
342 Vedlejšiacute efekty aktivizačniacutech metod
Vyacuteuka prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod zlepšuje atmosfeacuteru ve třiacutedě vztahy mezi
žaacuteky jsou přaacutetelštějšiacute Žaacuteci rozviacutejiacute sveacute myšleniacute vytvaacuteřiacute si vlastniacute uacutesudky naacutezory postoje
ktereacute se učiacute obhajovat před ostatniacutemi Učitel žaacuteky podporuje v uměniacute komunikovat
argumentovat učiacute je kreativitě a tyacutemoveacute praacuteci Zaacuteroveň prostřednictviacutem aktivizačniacutech metod
učitel poznaacutevaacute žaacuteky ndash typy osobnostiacute jejich dovednosti schopnosti temperament tedy jak po
straacutence psychickeacute tak po straacutence sociaacutelniacute
35 Probleacutemy se zavaacuteděniacutem aktivizačniacutech metod
Možneacute probleacutemy při zavaacuteděniacute těchto metod do vyacuteuky lze rozdělit podle překaacutežek typu
- na straně učitele
- žaacuteka
- vedeniacute školy
- materiaacutelniacute a technickeacute
- časoveacute a organizačniacute
- finančniacute
Překaacutežky na straně učitele
Přiacutestup učitele k novyacutem metodaacutem může byacutet zpočaacutetku chladnyacute Učiteleacute mnohdy nejsou
ochotni opouštět sveacute zaběhleacute metody a zkoušet noveacute
Dalšiacute překaacutežkou může byacutet maacutelo zkušenostiacute s realizaciacute aktivizačniacutech metod
Překaacutežky na straně žaacuteka
Jde o reakce žaacuteků kteřiacute k novyacutem metodaacutem přistupujiacute s nechutiacute odporem Jsou zvykliacute
na pasivniacute přiacutejem informaciacute na aktivitu v hodinaacutech si musejiacute zvyknout
Překaacutežky na straně vedeniacute školy
Přiacutestup vedeniacute školy může byacutet různyacute od vyžadovaacuteniacute klasickeacute formy vyacuteuky po
neutraacutelniacute postoj Zavaacuteděniacute novyacutech metod a podpora vedeniacute školy vede nejen ke zvyacutešeniacute
prestiže školy ale takeacute zvyacutešeniacute konkurenceschopnosti
34
Překaacutežky materiaacutelniacute a technickeacute povahy
Při užiacutevaacuteniacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce neniacute potřeba speciaacutelniacuteho vybaveniacute Učitel si
vystačiacute s klasickyacutem vybaveniacutem třiacutedy Důležityacute je předevšiacutem naacutepad jak danou laacutetku uchopit a
zpracovat zajiacutemavě tvořivě netradičně Pro žaacuteky je určitě zajiacutemaveacute využitiacute moderniacutech
technologiiacute ndash dataprojektor interaktivniacute tabuli
Překaacutežky časoveacute a organizačniacute
Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod může byacutet časově naacuteročneacute Důležitaacute je předevšiacutem
spraacutevnaacute organizace vyučovaciacute hodiny
Překaacutežky finančniacute
Finančniacute otaacutezka je spojena předevšiacutem jak s materiaacutelniacutem a technickyacutem vybaveniacute školy
tak takeacute s odměnami učitelů za vylepšovaacuteniacute vyacuteuky
36 Členěniacute aktivizačniacutech metod
Aktivizačniacute metody děliacuteme podle různyacutech hledisek Praktickyacutem se nabiacuteziacute děleniacute pro
potřeby učitele podle
- naacuteročnosti přiacutepravy
- časoveacute naacuteročnosti
- zařazeniacute do kategorie (hry probleacutemoveacute uacutelohy diskusniacute uacutelohy situačniacute uacutelohy hellip)
- uacutečelu a ciacutele použitiacute ve vyacuteuce (motivace opakovaacuteniacute diagnostika odpočinek)
Kategorie aktivizačniacutech metod
- probleacutemoveacute uacutelohy
- diskusniacute metody
- situačniacute metody
- inscenačniacute metody
- speciaacutelniacute metody
- hry (Kotrba T Lacina L 2007)
35
Probleacutemoveacute vyučovaacuteniacute
Probleacutemoveacute uacutelohy tvořiacute zaacuteklad aktivizačniacutech metod podstatou je systematickeacute
vytvaacuteřeniacute probleacutemovyacutech situaciacute Zvyšujiacute zaacutejem žaacuteků a podněcujiacute je k aktivitě Probleacutemově
učit lze však i ve frontaacutelniacute vyacuteuce Učiteleacute často probleacutemoveacute uacutelohy použiacutevajiacute zpestřujiacute a
oživujiacute tak monotoacutenniacute vyacuteklad Při řešeniacute probleacutemoveacute uacutelohy se od žaacuteka vyžaduje aktivita a
samostatnost
Probleacutemoveacute uacutelohy vychaacuteziacute z učiva a životniacutech zkušenostiacute tak aby tvořili určityacute rozpor
(konflikt)
Postup řešeniacute probleacutemovyacutech uacuteloh
- vytvořeniacute probleacutemoveacute situace ndash navozeniacute rozporu vyvolaacuteniacute potřeby řešit probleacutem
- analyacuteza probleacutemoveacute situace ndash zjištěniacute uacutedajů ktereacute majiacute žaacuteci k dispozici a ktereacute
potřebujiacute zjistit určujiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi jevy
- formulace probleacutemu ndash nejčastěji pomociacute otaacutezky
- řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci hledajiacute vztahy mezi neznaacutemyacutemi užiacutevajiacute sveacute vědomosti
dovednosti a zkušenosti hledajiacute řešeniacute stanoveneacuteho probleacutemu odpověď na otaacutezku
- verifikace řešeniacute ndash ověřujiacute spraacutenost sveacuteho řešeniacute
- zobecněniacute postupu řešeniacute probleacutemu ndash žaacuteci diskutujiacute s učitelem nad řešeniacutem probleacutemu
zobecňujiacute toto řešeniacute i pro jineacute přiacutepady
Podle způsobu řešeniacute lze probleacutemoveacute uacutelohy dělit na
- skupinoveacute řešeniacute probleacutemu
- individuaacutelniacute řešeniacute probleacutemu (Horaacutek F 1991 Kotrba T Lacina L 2007)
Diskusniacute metody
Řadiacuteme mezi dialogickeacute metody ndash ciacutelem je naučit žaacuteky komunikovat mezi sebou
navzaacutejem naslouchat argumentovat Diskuze je založena na existenci rozporu kteryacute vyvolaacute
vyacuteměnu naacutezorů žaacuteků Diskuzi lze užiacutet ve všech faacuteziacutech vyučovaciacuteho procesu Učitel by se měl
na diskuzi připravit - spraacutevně formulovat probleacutem stěžejniacute body diskuse Učitel může diskusi
řiacutedit a nasměrovat k řešeniacute probleacutemu na zaacutevěr hodnotiacute vyacutesledky diskuse
Situačniacute metody
Jsou modeloveacute situace vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelnyacutech situaciacute založeny na řešitelneacute a
přiměřeně probleacutemoveacute situaci Podstatnou vlastnostiacute situačniacutech metod kterou si je nutno
uvědomit je jejich statickyacute charakter ndash zachycujiacute probleacutem v určiteacutem okamžiku
36
Při řešeniacute situačniacutech metod žaacuteci shromažďujiacute co největšiacute množstviacute informaciacute na
jejichž zaacutekladě stanovujiacute přiacutečiny vzniku probleacutemu a navrhujiacute preventivniacute opatřeniacute
vypracovaacutevajiacute alternativniacute řešeniacute
Situačniacute metody můžeme rozdělit podle sveacuteho zaměřeniacute na
- rozboroveacute metody
- metody konfliktniacutech situaciacute
- metody incidentu
- metody postupneacuteho seznamovaacuteniacute s přiacutepadem
- bibliografickeacute metody
Inscenačniacute metody
Neboli metody hraniacute roliacute spočiacutevajiacute v simulaci určityacutech situaciacute Rozdiacutelem oproti
předchoziacutem metodaacutem je že řešeniacute nenachaacuteziacute pouze teoretickyacutem či verbaacutelniacutem způsobem ale
přiacutemou realizaciacute probleacutemů
Inscenačniacute metody jsou v podstatě probleacutemoveacute metody ktereacute však maximaacutelně
přibližujiacute jednaacuteniacute ve skutečneacute situaci Žaacuteci se ztotožňujiacute s přidělenyacutemi rolemi zaujiacutemajiacute daneacute
role vychaacuteziacute z přiacutemeacute zkušenosti Žaacuteci ziacuteskaacutevajiacute emotivniacute zaacutežitek a noveacute zkušenosti
Přiacuteprava inscenačniacutech situaciacute je velmi naacuteročnaacute Učitel musiacute připravit sceacutenaacuteř a
jednotliveacute role
Při využitiacute inscenačniacute metody ve vyacuteuce by měly byacutet splněny naacutesledujiacuteciacute podmiacutenky
- sceacutenaacuteř odpoviacutedaacute realitě života
- žaacuteci jsou vhodně motivovaacuteniacute
- spolužaacuteci musiacute hereckeacute vyacutekony přijiacutemat s toleranciacute
Inscenačniacute metody lze dělit podle naacuteročnosti zkušenosti a počtu zapojenyacutech žaacuteků do hraniacute
roliacute na
- strukturniacute inscenace
- nestrukturniacute inscenace
- mnohostranneacute hraniacute roliacute
37
4 Hra a jejiacute vyacuteznam ve vyacuteuce
Podle pedagogickeacuteho slovniacuteku je vymezeniacute hry naacutesledujiacuteciacute bdquoHra je forma činnosti
kteraacute se lišiacute od praacutece i od učeniacute Člověk se hrou zabyacutevaacute po celyacute život avšak v předškolniacutem
věku maacute specifickeacute postaveniacute ndash je vůdčiacutem typem činnosti Hra maacute řadu aspektů aspekt
poznaacutevaciacute procvičovaciacute emocionaacutelniacute pohybovyacute motivačniacute tvořivostniacute fantazijniacute sociaacutelniacute
rekreačniacute diagnostickyacute terapeutickyacute Zahrnuje činnosti jednotlivce dvojice maleacute skupiny i
velkeacute skupiny Existujiacute hry k jejichž pozorovaacuteniacute jsou nutneacute speciaacutelniacute pomůcky (hračky herniacute
pomůcky sportovniacute naacutečiniacute naacutestroje přiacutestroje) Většina her maacute podobu sociaacutelniacute interakce
s explicitně formulovanyacutemi pravidly (danyacutemi dohodou akteacuterů nebo společenskyacutemi
konvencemi) Ve hře se mnoho pozornosti věnuje jejiacutemu průběhu (hry s převahou spolupraacutece
s převahou soustředěniacute) Vyacutechoziacute situace průběh a vyacutesledky některyacutech her lze formalizovat a
rozhodovaacuteniacute akteacuterů exaktně studovat Těmito otaacutezkami se zabyacutevaacute speciaacutelniacute matematickaacute
discipliacutena ndash teorie herldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2001 s 75)
Hra je obvykle spojovaacutena a užiacutevaacutena předevšiacutem ve vyacuteznamu zaacutebavy Převlaacutedaacute naacutezor že
hra je činnost typickaacute spiacuteše pro děti a když děti dospiacutevajiacute her ubyacutevaacute Podstatnyacute rozdiacutel mezi
hrou dětiacute a hrou dospělyacutech je takovyacute že hry dospělyacutech ovlivňujiacute sveacute okoliacute a hry dětiacute rozviacutejiacute
jejich osobnost (Elkonin D B 1983 Houška T 1993)
Hra je obecně chaacutepaacutena jako podstatnyacute rys evolučniacuteho vyacutevoje Spojuje vnitřniacute a vnějšiacute
svět a maacute vliv na existenci mnohadimenzionaacutelniacutech komplexů siacutetě vztahů navzaacutejem se
překryacutevajiacuteciacutech a na zaacutekladě toho se projevuje dynamika vyacutevoje Hra se jeviacute jako typ aktivity
kteraacute je společnaacute jak pro člověka tak i pro vyššiacute živočichy předevšiacutem v raneacute faacutezi evolučniacuteho
vyacutevoje Pro člověka je hra jedna ze zaacutekladniacutech činnostiacute mimo praacutece a učeniacute kteraacute je
charakteristickaacute tiacutem že je to dobrovolně vykonaacutevanaacute aktivita kteraacute nemaacute žaacutednyacute uacutečel avšak
ciacutel a hodnota je jejiacute součaacutestiacute V každeacute faacutezi vyacutevoje člověka maacute hra různeacute projevy vliv majiacute
podmiacutenky a zvlaacuteštnosti jedince (prostřediacute schopnosti sociaacutelniacute vlivy atd) Hra zasahuje do
mnoha oblastiacute zejmeacutena oblast racionaacutelně-kognitivniacute a imaginativně-emotivniacute (Maňaacutek J
Švec V 2003)
bdquoSoutěž je nutneacute odlišit od hry jejiacutem ciacutelem je předevšiacutem stanovit pořadiacute uacutečastniacuteků
podle předvedenyacutech činnostiacute nebo vyacutesledků činnostiacute Zatiacutemco prvotniacutem uacutečelem hry je určitaacute
činnost sama o sobě (strukturujiacuteciacute pro hraacuteče přitažlivyacutem způsobem čas) uacutečelem soutěže je
dosaacutehnout umiacutestěniacute Pro hru je tedy typickaacute činnost (nebo simulace určiteacute činnosti) pro
soutěž organizace činnosti Přitom platiacute že v podstatě každou činnost lze pojiacutemat jako hru a
38
zaacuteroveň je možneacute ji organizovat jako soutěž (turnaj šampionaacutet konkurz) Proto můžeme
mluvit o soutěživyacutech hraacutech (v oblasti vojensko-strategickyacutech ekonomickyacutech i
psychosociaacutelniacutech her)ldquo (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011 s 209)
Herniacute situace majiacute pro pedagogiku velkyacute vyacuteznam Ve většiacute miacuteře jsou však ještě
využiacutevaacuteny spiacuteše v předškolniacutem věku a na prvniacutem stupni zaacutekladniacute školy Důvodem je
převlaacutedajiacuteciacute naacutezor o neslučitelnostiacute hry s vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute praciacute (Jankovcovaacute M
Průcha J Koudela J 1988)
41 Didaktickaacute hra
V edukačniacutem procesu by hra měla zaujiacutemat důstojneacute miacutesto avšak vyacutechovně-
vzdělaacutevaciacute instituce zaujiacutemajiacute postoj že učeniacute je namaacutehaveacute nepřitažliveacute teacuteměř direktivně
řiacutezenaacute praacutece Už J A Komenskyacute vyzdvihoval Schola ludus (škola hrou) kteraacute zůstala
nepochopenaacute
Při užiacutevaacuteniacute her ve vyacuteuce je důležiteacute si uvědomit že mezi hrou a učeniacutem přece jen
existuje určityacute rozpor Vyacuteuka je ciacutelově orientovaacutena a pokud hra nesleduje stanovenyacute ciacutel
dochaacuteziacute k určiteacutemu napětiacute Didaktickaacute hra se tedy musiacute vyvarovat dvou extreacutemů ndash sledovaacuteniacute
vyacuteukovyacutech ciacutelů by nemělo překryacutevat vlastniacute podstatu hry naopak neuacutečelnost a volnost hry
nesmiacute jiacutet tak daleko že se ciacutele vyacuteuky vytraacuteciacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
Pedagogickyacute slovniacutek vymezuje didaktickou hru naacutesledovně bdquoAnalogie spontaacutenniacute
činnosti dětiacute kteraacute sleduje (pro žaacuteky ne vždy zjevnyacutem způsobem) didaktickeacute ciacutele Může se
odehraacutevat v učebně tělocvičně na hřišti v přiacuterodě Maacute svaacute pravidla vyžaduje průběžneacute
řiacutezeniacute zaacutevěrečneacute vyhodnoceniacute je určena jednotlivcům i skupinaacutem žaacuteků přičemž role
pedagogickeacuteho vedouciacuteho miacutevaacute širokeacute rozpětiacute od hlavniacuteho organizaacutetora až po pozorovatele
Jejiacute přednostiacute je stimulačniacute naacuteboj neboť probouziacute zaacutejem zvyšuje angažovanost žaacuteků na
provaacuteděnyacutech činnostech podněcuje jejich tvořivost spontaneitu spolupraacuteci i soutěživost nutiacute
je využiacutevat různyacutech poznatků a dovednostiacute zapojovat životniacute zkušenosti Některeacute didaktickeacute
hry se bliacutežiacute modelovyacutem situaciacutem z reaacutelneacuteho životaldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J
2001 s 43)
Didaktickeacute hry jsou soubory seberealizačniacutech aktivit žaacuteků řiacutezenyacutech určityacutemi pravidly
sledujiacuteciacutech vyacutechovně vzdělaacutevaciacute ciacutele Hry a soutěže ve vyacuteuce podněcujiacute zaacutejem žaacuteků o
vyučovaciacute předmět Rozhodujiacuteciacute však neniacute samotnyacute předmět Je důležityacute styl praacutece učitele
39
jakyacute zvoliacute charakter a formu vyučovaciacute metody (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J
1988)
411 Metodickaacute přiacuteprava her
Přiacuteprava her musiacute vychaacutezet z pedagogickeacuteho zaacuteměru kteryacute maacute byacutet sledovaacuten Hra je
založena na naacutepadu kteryacute tvořiacute zaacuteklad pro určeniacute pravidel kteraacute by měla byacutet jednoduchaacute
srozumitelnaacute a jednoznačně určovat chovaacuteniacute uacutečastniacuteků v každeacute situaci
Musiacute byacutet formulovaacuten ciacutel hry podstata hry a to čiacutem hra končiacute Důležityacutem prvkem je
hodnoceniacute hry Uacutečelnyacutem ukončeniacutem hry je diskuze jejiacutemž ciacutelem je spojit průběh hry a jejiacute
vyacutesledky s aktuaacutelniacutem učivem nebo reaacutelnou situaciacute kteraacute byla hrou modelovaacutena
Při začleněniacute her do vyacuteuky je potřeba zohlednit konkreacutetniacute pedagogickyacute ciacutel kteryacute je hrou
sledovaacuten Hroziacute tiacutem nebezpečiacute samouacutečelnosti a marněniacute času (Jankovcovaacute M Průcha J
Koudela J 1988)
J Maňaacutek (2003) uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute metodickou přiacutepravu pro začleněniacute didaktickyacutech her do
vyacuteuky
- stanoveniacute ciacutelů hry
- diagnoacuteza připravenosti žaacuteků (potřebneacute vědomosti zkušenosti)
- ujasněniacute pravidel hry
- vymezeniacute uacutelohy vedouciacuteho hry
- stanoveniacute způsobu hodnoceniacute
- zajištěniacute vhodneacuteho miacutesta
- přiacuteprava pomůcek materiaacutelu rekvizit
- určeniacute časoveacuteho limitu hry
- promyšleniacute možnyacutech variant (přiacutepadneacute modifikace)
bdquoVe hře se nejčastěji hodnotiacute vyacutekon hraacutečů v podobě rychlyacutech reakciacute hbitosti přesnyacutech
odpovědiacute kreativniacuteho a netradičniacuteho řešeniacute nebo se měřiacute čas na vyacutekonldquo (Kotrba T Lacina
L 2007 s 96)
412 Struktura didaktickyacutech her
40
Každou hru je třeba před zavedeniacutem do vyacuteuky vyzkoušet včetně použitelnosti
hodnoceniacute Učiteleacute se při zkoušeniacute hry zaměřujiacute předevšiacutem na
- přiměřenost časoveacuteho limitu
- dotazy tyacutekajiacuteciacute se pravidel průběhu a samotneacuteho hodnoceniacute hry
- herniacute situace a reakce žaacuteků
- připomiacutenky a naacutevrhy žaacuteků ke hře (Jankovcovaacute M Průcha J Koudela J 1988)
Po vyzkoušeniacute je uacutečelneacute si hry dokumentovat v naacutesledujiacuteciacute struktuře
- naacutezev hry (autor doba a původ vzniku)
- pomůcky (přiacutep uacuteprava herniacuteho prostřediacute)
- jednoznačnaacute a srozumitelnaacute pravidla uvaacutedějiacuteciacute ciacutel hry a způsob jejiacuteho ukončeniacute
- pedagogickyacute ciacutel s instrukcemi pro učitele
- způsob hodnoceniacute vyacutesledků
- možneacute modifikace hry
- poznaacutemky
- naacuteměty pro diskuzi se žaacuteky
- propojeniacute hry s probiacuteranou laacutetkou
Uacutečelem teacuteto dokumentace je ziacuteskat propracovanyacute didaktickyacute materiaacutel použitelnyacute i jinyacutemi
učiteli (Vališovaacute A Kasiacutekovaacute H 2011)
413 Klasifikace didaktickyacutech her
Didaktickeacute hry lze roztřiacutedit z mnoha hledisek diacuteky velkeacutemu množstviacute aktivit ktereacute
didaktickeacute hry zahrnujiacute
M Janovcovaacute (1988) rozlišuje klasifikaci didaktickyacutech her podle
a) doby trvaacuteniacute ndash hry kraacutetkodobeacute dlouhodobeacute
b) miacutesta konaacuteniacute ndash třiacuteda přiacuteroda hřiště
c) převlaacutedajiacuteciacute činnosti ndash osvojovaacuteniacute vědomostiacute pohyboveacute a praktickeacute
dovednosti
d) hodnoceniacute ndash kvalita kvantita čas vyacutekonu
e) toho kdo hodnoceniacute provaacutediacute - hodnotitel učitel ndash žaacutek
f) toho kdo je připravuje ndash žaacuteci učitel
41
H Meyer uvaacutediacute třiacuteděniacute didaktickyacutech her z hlediska jejich obsahu a ciacutelů
b) interakčniacute hry ndash hry s hračkami stavebnicemi simulace činnostiacute sportovniacute a
skupinoveacute společenskeacute myšlenkoveacute a strategickeacute učebniacute hry
c) simulačniacute hry ndash loutky maňaacutesci řešeniacute přiacutepadů konfliktniacute hry
d) sceacutenickeacute hry ndash rozlišeniacute mezi hraacuteči (herci) a divaacuteky divadelniacute hry divadelniacute
představeniacute (Maňaacutek J Švec V 2003)
J Němec (2004) rozlišuje hry založeneacute na odlišnyacutech druziacutech myšleniacute
a) hry založeneacute konvergentniacutem (vertikaacutelniacutem) myšleniacute
b) hry založeneacute na divergentniacutem (lateraacutelniacutem) myšleniacute
Hry podle stupně organizovanosti ndash vyacuteznam pravidel ve hře
a) tvořiveacute hry bez pravidel a s minimaacutelniacutem prvkem organizovanosti
b) hry se zaacutekladniacutemi pravidly a středniacutem prvkem organizovanosti
c) hry s jasně vymezenyacutemi pravidly
Hry založeneacute na rozvoji psychickyacutech funkciacute a osobnostniacutech vlastnostiacute
a) hry zaměřeneacute na rozvoj vniacutemaacuteniacute
b) hry zaměřeneacute na rozvoj pozornosti
c) hry zaměřeneacute na rozvoj paměti
d) hry zaměřeneacute na rozvoj představivosti
e) hry zaměřeneacute na rozvoj myšleniacute (Němec J 2004)
Obecně lze didaktickeacute hry dělit podle miacutery interakce mezi hraacuteči nebo tyacutemy
a) neinterakčniacute hry ndash vzaacutejemneacute ovlivňovaacuteniacute hraacutečů neniacute možneacute každyacute hraacuteč nebo
tyacutem hraje saacutem za sebe všichni řešiacute stejnyacute probleacutem za stejnyacutech podmiacutenek
učitel pouze dohliacutežiacute na průběh hry a dodržovaacuteniacute pravidel např křiacutežovky
kviacutezy pexeso
b) interakčniacute hry ndash hraacuteči se vzaacutejemnyacutem jednaacuteniacutem ovlivňujiacute (vzaacutejemnaacute interakce)
přizpůsobujiacute sveacute chovaacuteniacute herniacute situaci reagujiacute na sveacute protihraacuteče např
strategickeacute ekonomickeacute hry (Kotrba T Lacina L 2007)
42
414 Smysl a ciacutele zařazeniacute didaktickyacutech her do vyacuteuky matematiky
Při stanoveniacute ciacutelu ve vyučovaacuteniacute matematice vychaacuteziacuteme z obecnyacutech ciacutelů vyacuteuky ndash
vyacutechova a kultivace všestranně rozvinutyacutech lidiacute Při určovaacuteniacute ciacutelu ve vyacuteuce matematiky je
potřeba si uvědomit miacutesto matematiky v současneacute vědě technice ale i jejiacute vyacuteznam ve
společnosti V důsledku tohoto rozvoje budeme v budoucnu jen těžko hledat oblast lidskeacute
činnosti kteryacute by se obešla bez matematickyacutech dovednostiacute
Specifikace ciacutelů vyučovaniacute matematice na 2 stupni ZŠ
Didaktickyacute systeacutem školskeacute matematiky na 2 stupni ZŠ navazuje na učivo 1 stupně a
vytvaacuteřiacute tak jednotnyacute syteacutem bdquoV jednotneacute linii od 1 do 9 ročniacuteku se rozviacutejiacute logickeacute
algoritmickeacute a funkčniacute myšleniacute žaacuteků a jejich prostorovaacute představivost Vědomosti žaacuteků se
soustavně prohlubujiacute a rozšiřujiacute jak v aritmetice tak algebře i v geometriildquo (Růžičkovaacute B
2002 s 26) Důležityacutem přechodem je naacutevaznost učiva 5 a 6 ročniacuteku Počaacutetek 6 ročniacuteku je
věnovaacuten opakovaacuteniacute a prohlubovaacuteniacute učiva 1-5 ročniacuteku s ohledem na adaptaci žaacuteků na noveacute
prostřediacute Učivo 6 ndash 9 ročniacuteku je spjato s ostatniacutemi vyučujiacuteciacutemi předměty Zdůrazňovaacuteny
jsou tak mezipředmětoveacute vztahy
415 Didaktickeacute zaacutesady pro zařazeniacute her do vyacuteuky matematiky
Ve společnosti existujiacute podstatneacute souvislosti nezaacutevisleacute na vůli lidiacute ndash zaacutekonitosti
Zaacutekon je vymezen jako vztah mezi určityacutemi jevy Zaacutekony pedagogickeacute vyjadřujiacute průběh jevů
vyznačujiacuteciacutech se složitostiacute variabilitou a individuaacutelniacute rozrůzněnostiacute - jevy pedagogickeacute
Zaacutekonitosti v didaktickyacutech procesech vyjadřujiacute souvislosti mezi ciacutelevědomyacutem působeniacutem na
žaacuteka rozvojem jeho osobnosti a jeho vztahy k prostřediacute (Maňaacutek J 2003)
Uacutečinnost vyučovaacuteniacute je zvyšovaacutena dodržuje-li učitel určitaacute pravidla ndash požadavky
zaacutesady
bdquoObecně můžeme řiacuteci že vyučovaciacute zaacutesady jsou obecneacute požadavky ktereacute v souladu
s ciacuteli vyacutechovy a vzdělaacuteniacute a v souladu se zaacutekladniacutemi zaacutekonitostmi vyučovaciacuteho procesu určujiacute
charakter vyučovaacuteniacuteldquo (Růžičkovaacute B 2002 s 57) Řiacutediacute se jimi nejen učitel při vyučovaacuteniacute ale
uplatňujiacute se i při zpracovaacuteniacute obsahu učiva
43
Mezi zaacutekladniacute pedagogickeacute zaacutesady patřiacute
- zaacutesada vědeckosti
- zaacutesada uvědomělosti
- zaacutesada naacutezornosti
- zaacutesada přiměřenosti
- zaacutesada soustavnosti
- zaacutesada trvalosti
- zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
- zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Zaacutesada vědeckosti
Obsah školniacuteho vyučovaacuteniacute musiacute odpoviacutedat současneacute vědě Zaacutekladem je soulad obsahu
a metod vyučovaacuteniacute s matematikou jako vědou Zaacutekladniacutem pramenem pro realizaci teacuteto zaacutesady
jsou osnovy učebnice a metodickeacute přiacuteručky Vědeckyacute systeacutem se didakticky zpracuje a vznikaacute
didaktickyacute systeacutem kteryacute je logicky uspořaacutedanyacute vyacuteběr učiva odpoviacutedaacute možnosti žaacuteků Zaacutesada
vědeckosti se ve vyacuteuce projevuje tehdy jestliže učitel lpiacute na spraacutevneacute formulaci
matematickyacutech pojmů
Zaacutesada uvědomělosti
Požaduje takoveacute vyučovaacuteniacute ve ktereacutem si žaacuteci vytvaacuteřiacute kladnyacute vztah k učeniacute (pro
matematiku obzvlaacutešť důležityacute) Žaacuteci si aktivně osvojujiacute vědomosti učiacute se chaacutepat podstatu
jevu vytvaacuteřiacute si vlastniacute vědeckyacute naacutezor a učiacute se použiacutevat ziacuteskaneacute dovednosti v praxi Tato
zaacutesada je spojena s aktivitou žaacuteků a jejich samostatnostiacute ve vyučovaacuteniacute
Důležiteacute je pochopeniacute funkce vniacutemaacuteniacute a myšleniacute z hlediska uvědomělosti Žaacuteci si
uvědoměle osvojili učivo jestliže jsou schopni tento obsah spraacutevně vyjaacutedřit vysvětlit
pochopit
Aktivniacute vztah žaacuteků k učeniacute vznikaacute jestliže žaacuteci k poznatkům ziacuteskajiacute i subjektivniacute
smysl Laacutetka ke ktereacute žaacuteci zaujiacutemajiacute lhostejnyacute postoj neaktivizuje jejich myšleniacute nevede k
vytvořeniacute přesvědčeniacute Žaacuteci potřebujiacute byacutet motivovaacuteni povzbuzeni k činnosti
Zaacutesadu uvědomělosti lze využiacutet i v jinyacutech etapaacutech vyučovaciacuteho procesu - při
opakovaacuteniacute upevňovaacuteniacute vědomostiacute Uvaacuteděniacutem do souvislostiacute srovnaacutevaacuteniacute s předchoziacute laacutetkou
začleňovaacuteniacutem poznatků dochaacuteziacute k hlubšiacutemu pochopeniacute daneacuteho jevu
Zaacutesada naacutezornosti
44
Je daacutevno znaacutemo že k lepšiacutemu osvojeniacute učiva hlubšiacutemu zapamatovaacuteniacute nebo i zvyacutešeniacute
zaacutejmu o probiacuteranou laacutetku sloužiacute použitiacute konkreacutetniacutech předmětů jejich zobrazeniacute předvedeniacute
činnosti a jejich pozorovaacuteniacute
Žaacuteci během života pozorujiacute změny v přiacuterodě společenskeacute děniacute kolem sebe a proto
realizace teacuteto zaacutesady přispiacutevaacute k propojeniacute vyučovaacuteniacute s běžnyacutem životem Zkušenosti z běžneacuteho
života jsou tak cennyacutem zdrojem naacutezorneacuteho poznaacuteniacute
Pro matematickou naacutezornost lze užiacutevat k počiacutetaacuteniacute uacutelohy z praxe naacutezorneacute modely
obraacutezky grafy tabulky Je třeba si uvědomit že naacutezornost neniacute ciacutel vyacuteuky ale pouze
prostředek ktereacutemu musiacuteme přizpůsobit ciacutel hodiny
Zaacutesada naacutezornosti může působit takeacute negativně a to hodinou kteraacute je přeplněnaacute
různyacutemi pomůckami ktereacute snižujiacute poznaacutevaciacute uacuteroveň odvraciacute pozornost žaacuteků
Zaacutesada soustavnosti
V matematice se za zaacutesadu soustavnosti považuje to že učitel žaacutekům předklaacutedaacute
matematickeacute zaacuteklady v určiteacutem logickeacutem uspořaacutedaacuteniacute Žaacuteci si osvojujiacute vědomosti v uceleneacute
soustavě Pokud žaacuteci noveacute učivo uvaacutediacute do souvislostiacute a propojujiacute s již ziacuteskanyacutemi vědomostmi
začleňujiacute tak noveacute poznatky do určiteacuteho systeacutemu dochaacuteziacute tak k podpoře procesu
zapamatovaacuteniacute
Vyacuteznamneacute pro realizaci teacuteto zaacutesady je spraacutevneacute vedeniacute vyučovaciacuteho procesu K noveacute
laacutetce by učitel neměl přechaacutezet dokud žaacuteci nemajiacute osvojeneacute učivo předchoziacute
Zadaacutevaacuteniacutem domaacuteciacutech uacutekolů vede učitel žaacuteky k soustavneacute přiacutepravě doma
Zaacutesada přiměřenosti
Přiměřenostiacute chaacutepeme takovyacute rozsah a obsah učiva jejich obtiacutežnost i naacuteročnost ktereacute
odpoviacutedajiacute jak psychickyacutem tak fyzickyacutem schopnostem žaacuteků
Za přiměřeneacute učivo lze považovat takoveacute ktereacute si žaacutek na určiteacutem stupni vyacutevoje a za
pomociacute učitele uvědoměle osvojiacute a dokaacuteže prakticky užiacutevat Prožitiacute uacutespěchu žaacuteky daacutele
motivuje
Zaacutesada trvalosti
Požaduje trvaleacute osvojovaacuteniacute učiva Žaacutek si osvojeneacute vědomosti a dovednosti zapamatuje
a umiacute si je vybavit a prakticky použiacutet Aby si žaacuteci trvale osvojili učivo musiacute se užiacutet uacutemyslneacute
zapamatovaacuteniacute jehož předpokladem je pochopeniacute smyslu a vztahů mezi jevy Trvaleacutemu
osvojeniacute takeacute napomaacutehaacute přehlednaacute struktura laacutetky
45
Zaacutesada komplexniacuteho rozvoje osobnosti žaacuteka
Učitel prostřednictviacutem učiva rozviacutejiacute osobnost žaacuteka ve třech zaacutekladniacutech strukturaacutech
v oblasti kognitivniacute afektivniacute a psychomotorickeacute
Zaacutesada individuaacutelniacuteho přiacutestupu k žaacutekům
Individuaacutelniacute zvlaacuteštnosti žaacuteků (rozdiacutely ve zdravotniacutem stavu uacuterovni myšleniacute řeči
charakterovyacutech vlastnostech postojiacutech k učeniacute domaacuteciacutem prostřediacute) by měl učitel dobře znaacutet a
řiacutedit učeniacute tak aby měl každyacute žaacutek možnost prožiacutet radost z uacutespěchu Učitel však nemůže znaacutet
všechny potřebneacute informace o žaacuteciacutech (Růžičkovaacute B 2002 Kalhous Z Obst O 2009)
46
5 Uacutevod do praktickeacute čaacutesti
V praktickeacute čaacutesti sveacute diplomoveacute praacutece jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem z pohledu
žaacuteka jako subjektu procesu učeniacute Hry jako aktivizačniacute prvek ve vyacuteuce jsou velice důležiteacute
avšak často dosti opomiacutejeneacute Pokud vyžadujeme aktivitu od žaacuteků je nutneacute dokaacutezat žaacuteky
určityacutem způsobem motivovat a přimět je k aktivitě Hry jsou jedniacutem z nejefektivnějšiacutech
prostředků motivace žaacuteků v matematickeacutem vyučovaacuteniacute
Ciacutelem praktickeacute čaacutesti bylo navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a
naacutesledně je ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece bylo prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem
Aby hry byly uvedeny do určiteacuteho systeacutemu nechala jsem se inspirovat Raacutemcovyacutem
vzdělaacutevaciacutem programem pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute
Matematika jako vyučovaciacute předmět zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je bdquozaložena předevšiacutem
na aktivniacutech činnostech ktereacute jsou typickeacute pro praacuteci s matematickyacutemi objekty a pro užitiacute
matematiky v reaacutelnyacutech situaciacutech Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebneacute v praktickeacutem
životě a umožňuje tak ziacuteskaacutevat matematickou gramotnostldquo (RVP ZV 2007 s 29)
Vzdělaacutevaciacute oblast Matematika a jejiacute aplikace je rozčleněna na 4 oblasti Pro 2 stupeň
zaacutekladniacute školy jsou to tyto tematickeacute celky
1) Čiacuteslo a proměnnaacute
Žaacuteci se učiacute aritmetickyacutem operaciacutem jejich porozuměniacute a propojeniacute s reaacutelnou situaciacute Učiacute se
ziacuteskaacutevat čiacuteselneacute uacutedaje z různyacutech zdrojů
2) Zaacutevislosti vztahy a praacutece s daty
Žaacuteci se učiacute rozpoznaacutevat typy změn a zaacutevislostiacute uvědomujiacute si tyto změny a zaacutevislosti znaacutemyacutech
jevů učiacute se čiacutest a vyjadřovat uacutedaje z tabulek grafů
3) Geometrie v rovině a prostoru
Žaacuteci znaacutezorňujiacute geometrickeacute obrazce učiacute se je rozpoznaacutevat hledajiacute odlišnosti zdokonalujiacute
svůj grafickyacute projev
4) Nestandardniacute aplikačniacute uacutelohy a probleacutemy
47
Při řešeniacute těchto uacuteloh rozviacutejiacute logickeacute myšleniacute řešiacute probleacutemoveacute uacutelohy a uacutelohy z běžneacuteho
života
Ke každeacutemu tematickeacutemu celku jsem vytvořila několik kompletniacutech didaktickyacutech her
a poteacute jsem z každeacuteho celku vybrala několik her a tyto jsem ověřovala v praxi v 6 ročniacuteciacutech
Vzdělaacutevaacuteniacute v jednotlivyacutech oblastech vede k utvaacuteřeniacute a rozvoji kliacutečovyacutech kompetenciacute ndash
tj všechny budouciacute požadavky na určiteacute profese - vědomosti dovednosti schopnosti postoje
a hodnoty ktereacute žaacuteci budou v životě potřebovat jsou to důležiteacute předpoklady pro osobniacute
rozvoj a uplatněniacute každeacuteho ve společnosti (Hansen Čechovaacute B 2009 RVP ZV 2007)
Součaacutestiacute praktickeacute čaacutesti byl průzkum u žaacuteků kteřiacute si vyzkoušeli navrženeacute didaktickeacute
hry prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Zjišťovala jsem vztah žaacuteků k matematice
matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem hraacutem
48
6 Navrženeacute didaktickeacute hry
Každaacute hra zařazenaacute do tematickeacuteho celku vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute
aplikace maacute určitou strukturu Uvaacutediacutem na ktereacute učivo 6 ročniacuteku je hra zaměřena Ke každeacute
hře uvaacutediacutem vyacuteukoveacute ciacutele ktereacute jsem rozdělila na kognitivniacute (vzdělaacutevaciacute) afektivniacute
(postojoveacute) a psychomotorickeacute (vyacutecvikoveacute) (Kalhous Z Obst O 2009)
Hry majiacute uvedeny potřebneacute pomůcky a stanovenyacute časovyacute limit Uvaacutediacutem motivaci ke
hře určeneacute zadaacuteniacute pravidla a průběh hry K některyacutem hraacutem je napsaacutena možnaacute modifikace
didaktickeacute hry ndash jejiacute ztiacuteženiacute aplikovatelnost na jineacute učivo apod
Některeacute hry byly navrženy samostatně u jinyacutech jsem se inspirovala v naacutesledujiacuteciacutech
publikaciacutech
Hry Zlomkoveacute pexeso Vyacuteměna Domaacuteciacute mazliacutečci Rodina Janaacutečkovyacutech Přiacutemyacute uacutehel a
Kimova hra s čiacutesly jsem navrhovala sama u her Magickyacute čtverec Přečti krychli a Tečkoveacute
pole jsem se nechala inspirovat knihou Inspiromat matematickyacutech her Krejčovaacute E Wolfovaacute
M z roku 1995 Ke hře Řetězovaacute reakce jsem našla inspiraci v knize Škola je hra od Tomaacuteše
Hloušky z roku 1993 hrou Geometrickeacute molekuly jsem se inspirovala v publikaci Didaktickeacute
hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute školy Kaacuterovaacute V z roku
2004 Inspiraci ke hře Zmrzlinaacuteř jsem našla v knize Hraacutetky s matematikou Pavelka R z roku
2002 a inspiraci ke hře Matematickyacute poker v knize Didaktickeacute hry v matematice Krejčovaacute
E Wolfovaacute M z roku 1995 Ke hře Dopravniacute značky jsem našla inspiraci v publikaci
Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu Novotnaacute J z roku 1996
49
1 ČIacuteSLO A PROMĚNNAacute
ZLOMKOVEacute PEXESO
Učivo Zlomky
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si a upevniacute pojem zlomku
- procvičiacute si vyjadřovaacuteniacute zlomků
- naučiacute se propojit vyjaacutedřeniacute zlomku s představou grafickeacuteho
vyjaacutedřeniacute
Afektivniacute
- osvojiacute si fair play hru
Pomůcky několik sad zlomkoveacuteho pexesa
Časovyacute limit cca 10 min
Motivace Zahrajeme si trošku netradičniacute pexeso se špetkou matematickyacutech
znalostiacute
Pravidla Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech kterou tvořiacute max 5 žaacuteků Viacutetězem je po
sesbiacuteraacuteniacute všech karet ten kdo maacute nejviacutece stejnyacutech dvojic Ostatniacute hraacuteči
skupiny kontrolujiacute sveacute spoluhraacuteče při spraacutevnosti vyacuteběru jednotlivyacutech
karet
Průběh hry Žaacuteci hrajiacute ve skupinaacutech Každyacute hraacuteč může otočit 2 karty pak zase otočiacute
nazpět Snažiacute se najiacutet stejnaacute vyjaacutedřeniacute zlomků ndash graficky a čiacuteselně
Hraacuteči se v otaacutečeniacute karet střiacutedajiacute v určiteacutem pořadiacute
Přiacuteloha 1přiacuteloha- sada zlomkoveacuteho pexesa na rozstřiacutehaacuteniacute
50
VYacuteM ĚNA
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutel
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace s celyacutemi i desetinnyacutemi
čiacutesly
- zopakujiacute a upevniacute si pojmy ndash dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel sudaacute
a lichaacute čiacutesla prvočiacuteslo a čiacuteslo složeneacute
- upevniacute si znaky dělitelnosti přirozenyacutech čiacutesel
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s předepsanyacutemi přiacuteklady
Časovyacute limit 15 min
Motivace Zahrajeme si hru podobnou škatuliacutem hejhejte se
Pravidla Žaacutednyacute hraacuteč se nestaacutevaacute viacutetězem Je dobreacute vždy zkontrolovat co žaacuteci
majiacute na kartičkaacutech aby nedochaacutezelo k omylům
Průběh hry Žaacuteci si sednou do kruhu Každyacute žaacutek si vylosuje kartičku s přiacutekladem
kterou nikomu neukazuje Žaacuteci si pro sebe přiacuteklad spočiacutetajiacute (mělo by
jim vyjiacutet celeacute čiacuteslo) Učitel takeacute sediacute v kruhu a postupně řiacutekaacute
Zvednou a změniacute si miacutesta všichni ti kdo
- jsou sudaacute čiacutesla Žaacuteci s kartičkou jejiacutež vyacutesledek je sudeacute čiacuteslo si
změniacute miacutesta
- Jsou lichaacute čiacutesla
- jsou dělitelniacute čiacuteslem 4 aj 3 5 6 9 10
- jsou prvočiacutesla
Po každeacutem kole se učitel ptaacute a opakuje s žaacuteky pojmy sudaacute čiacutesla lichaacute
čiacutesla znaky dělitelnosti jednotlivyacutech čiacutesel prvočiacuteslo složeneacute čiacuteslo
Přiacutelohy 2přiacuteloha- kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
51
DOPRAVNIacute ZNA ČKY
Učivo Dělitelnost přirozenyacutech čiacutesel
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- zopakujiacute a upevniacute si dělitelnost čiacutesly 3 a 4
- procvičiacute si poznaacutevaacuteniacute dopravniacutech značek
Afektivniacute
- upevniacute si vztah k vyacuteznamu teacuteto značky
Pomůcky pracovniacute list pastelky (červenaacute modraacute)
Časovyacute limit 10 min
Motivace Odkryj dopravniacute značky a urči jejich vyacuteznam
Zadaacuteniacute Na prvniacutem obraacutezku vybarvi modrou pastelkou ta poliacutečka v nichž je
čiacuteslo ktereacute neniacute dělitelneacute čiacuteslem 3 Biacutelaacute nech ta poliacutečka ve kteryacutech
jsou čiacutesla dělitelnaacute 3
Na druheacutem obraacutezku vybarvi červenou pastelkou ta poliacutečka ve kteryacutech
je čiacuteslo dělitelneacute 4 Biacutelaacute nech poliacutečka ve kteryacutech neniacute čiacuteslo dělitelneacute 4
Pravidla Každyacute hraacuteč hraje saacutem za sebe Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo jako prvniacute
odkryje dopravniacute značku a určiacute jejiacute vyacuteznam
Průběh hry Každyacute hraacuteč dostane pracovniacute list na ktereacutem jsou v tabulce čiacutesla Podle
zadaacuteniacute vybarvujiacute poliacutečka s čiacutesly a postupně odkryacutevajiacute dopravniacute značku a
určujiacute jejiacute vyacuteznam
Přiacuteloha 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
52
ŘETĚZOVAacute REAKCE (PROUD)
Učivo Převody jednotek (deacutelky hmotnosti stupňů času objem)
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute převody jednotek
- uvědomujiacute si převodniacute vztahy (desiacutetkovaacute šedesaacutetkovaacute soustava)
- učiacute se tyacutemoveacute spolupraacuteci
- treacutenujiacute pozornost a rychlost reakciacute
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si postoj k tyacutemoveacutemu řešeniacute uacuteloh
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky karty s přiacuteklady na převody jednotek trofej (určityacute zajiacutemavyacute předmět)
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacuteme si rychlost našich reakciacute a takeacute to jak funguje řetězovaacute
reakce
Pravidla Řešeniacutem přiacutekladů se žaacuteci dostaacutevajiacute k trofeji a tiacutem ziacuteskaacutevajiacute body (v
přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu ziacuteskaacutevajiacute trestneacute body) Ciacutelem hry je
prostřiacutedat hraacuteče v řešeniacute přiacutekladů a viacutetězem se staacutevaacute družstvo ktereacute
ziacuteskaacute většiacute počet bodů
Průběh hry Žaacuteci se rozděliacute do dvou skupin se stejnyacutem počtem členů Družstva si
sednou do dvou řad a chytnou se za ruce ndash členoveacute jednoho družstva
sediacute vedle sebe a zaacutedy k druheacutemu družstvu Na jednom konci je
položena trofej a na druheacutem konci sediacute učitel kteryacute ukazuje karty
s přiacuteklady Prvniacute členoveacute skupiny přiacuteklad vyřešiacute a pokud je spraacutevně
dajiacute signaacutel ndash stisk ruky dalšiacutemu spoluhraacuteči Signaacutel se posiacutelaacute co
nejrychleji daacutel a posledniacute člen skupiny kteryacute signaacutel přijme musiacute co
53
nejrychleji vziacutet trofej Tak ziacuteskajiacute body (v přiacutepadě chybneacuteho vyacutepočtu
trestneacute body) Žaacuteci se střiacutedajiacute na prvniacute pozici vždy prvniacute odchaacuteziacute na
konec řady a celaacute řada se posouvaacute o jedno miacutesto dopředu Hra končiacute
prostřiacutedaacuteniacutem všech hraacutečů
Obměna Lze aplikovat na různeacute typy přiacutekladů učiva laacutetky
Přiacutelohy 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
54
2 ZAacuteVISLOSTI VZTAHY A PRAacuteCE S DATY
DOMAacuteCIacute MAZLIacute ČCI
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
- osvojujiacute si kombinatorickeacute myšleniacute
- spojujiacute modelovou situaci s praktickyacutem životem
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahraj si na detektiva a podle indiciiacute odhal kteryacute kamaraacuted vlastniacute sveacuteho
domaacuteciacuteho mazliacutečka
Zadaacuteniacute Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma
sveacuteho mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů
urči jejich obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Pravidla Viacutetězem teacuteto uacutelohy se staacutevaacute ten hraacuteč kteryacute nejdřiacuteve zjistiacute k jakeacutemu
kamaraacutedovi patřiacute jeho zviacuteřaacutetko
Průběh hry Žaacuteci obdržiacute zadaacuteniacute a na zaacutekladě informaciacute majiacute uacutelohu spraacutevně vyřešit
Ke snadneacutemu vyřešeniacute teacuteto uacutelohy jim může sloužit přiloženaacute tabulka
Přiacutelohy 5 přiacuteloha - zadaacuteniacute s tabulkou
55
RODINA JANAacute ČKOVYacuteCH
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- řešiacute modelovou situace praktickeacuteho života
- učiacute se zapisovat data do tabulky
- učiacute se zanaacutešet data do grafu
- učiacute se pracovat s tabulkami a grafy a čiacutest z nich informace
- opakujiacute si zaacutekladniacute numerickeacute početniacute operace
Afektivniacute
- vytvaacuteřiacute si vztah k modeloveacute situace praktickeacuteho života a učiacute se
řešit tuto situaci
Pomůcky pracovniacute listy psaciacute potřeby praviacutetko
Časovyacute limit 15 min
Motivace Vyzkoušiacutete si spočiacutetat měsiacutečniacute rozpočet jedneacute rodiny a zakreslit do
grafu
Pravidla Žaacuteci nepoužiacutevajiacute kalkulačku
Zadaacuteniacute Rodina Janaacutečkovyacutech maacute 2 děti Karel navštěvuje fotbal a volejbal Jana
chodiacute do zpěvu a na zumbu
Rodina měla na počaacutetku měsiacutece celkem uspořeno 8000 Kč Tři
čtvrtiny uacutespor daacutevajiacute měsiacutečně na poplatky (půjčky hypoteacuteka spořeniacute)
Začaacutetkem měsiacutece přišla mamince vyacuteplata ndash 11 500 Kč Kroužky jejich
dětiacute stojiacute měsiacutečně ndash 500 Kč sportovně založenyacute kroužek ostatniacute 450Kč
Za provoz auta měsiacutečně utratiacute jednu čtvrtinu z počaacutetečniacutech uacutespor
V půlce měsiacutece přišla tatiacutenkovi vyacuteplata 13 200 Kč Jiacutedlo je stojiacute
měsiacutečně pětinu všech měsiacutečniacutech přiacutejmů
Zjisti kolik rodině Janaacutečkovyacutech zbylo na konci měsiacutece
56
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list ndash tabulku do ktereacute bude zapisovat
přiacutejmy a vyacutedaje rodiny a průběžně počiacutetat aktuaacutelniacute stav jejich uacutespor
Dalšiacutem uacutekolem žaacuteků je zadat tyto uacutedaje do grafu a zakreslit tak křivku
průběžneacuteho vyacutevoje rodinnyacutech financiacute
Přiacutelohy 6 přiacuteloha ndash tabulka
7 přiacuteloha - graf
57
MAGICKYacute ČTVEREC
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute logickeacute myšleniacute
- opakujiacute numerickeacute sčiacutetaacuteniacute
- učiacute se spraacutevně kombinovat čiacutesla
- učiacute se pozornost a rychlost reakciacute
Pomůcky pracovniacute list
Časovyacute limit 10 min
Motivace O čtverciacutech bdquohelliplideacute věřili že je mohou ochraacutenit před nehodami
nemocemi uacuterazy Byly to totiž čtverce magickeacute tj takoveacute že ve všech
řaacutedciacutech sloupciacutech i v obou uacutehlopřiacutečkaacutech vychaacuteziacute vždy stejnyacute součet
Lideacute je nosili vyryteacute do různyacutech talismanů pro štěstiacute na lodiacutech je
zavěšovali na ochranu proti vlnaacutem Viděli v nich symbol kosmickyacutech
sil (Prvniacute takovyacute čtverec je znaacutem z Čiacuteny z doby 4000 let př n l)ldquo
(Krejčovaacute E Volfovaacute M 1995 s 16)
Pravidla Ciacutelem hry je obsadit spraacutevně všechna volnaacute pole magickeacuteho čtverce
Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo to zvlaacutedne nejrychleji
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute magickyacute čtverec a jejich uacutekolem je zapsat čiacutesla
(každeacute čiacuteslo mohou použiacutet pouze jednou) do volnyacutech poliacute magickeacuteho
čtverce tak aby součet všech čiacutesel v řaacutedciacutech sloupciacutech i obou
uacutehlopřiacutečkaacutech se rovnal vždy stejneacutemu čiacuteslu
Přiacuteloha 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
58
3 GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
PŘEČTI KRYCHLI
Učivo Siacutetě těles
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se vidět předměty i z dalšiacutech pohledů
- procvičujiacute logickeacute myšleniacute
Pomůcky pracovniacute list psaciacute potřeba
Časovyacute limit 10 min
Motivace Vyzkoušiacutete si vašiacute prostorovou představivost a naučiacutete se čiacutest z krychle
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute ten kdo nejrychleji rozluštiacute naacutepis pomociacute siacutetě krychle
Průběh hry Žaacuteci si představiacute že před nimi jsou postaveneacute krychle na kteryacutech je
zvlaacuteštniacute naacutepis Jejich uacutekolem je zjistit jakyacute naacutepis se skryacutevaacute na opačneacute
straně krychliacute (Jako by si stoupli ke krychliacutem z druheacute strany)
Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list s tajnyacutem naacutepisem Pomociacute siacutetě krychle
budou určovat kteraacute piacutesmena se skryacutevajiacute na druheacute straně krychle Siacuteť si
žaacuteci mohou rozstřihnout a složit z niacute pro lepšiacute představu krychli
Zadaacuteniacute SLO LSMS LOEA
Přiacuteloha 9 přiacuteloha ndash siacuteť krychle
59
TEČKOVEacute POLE
Učivo Rovinneacute obrazce
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- treacutenujiacute prostorovou představivost
- učiacute se orientaci v rovině
- učiacute se rozlišovat rovinneacute obrazce
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute psychomotorickeacute dovednosti
Pomůcky pracovniacute list praciacute potřeba praviacutetko
Časovyacute limit 10 min
Motivace Ukaž jak umiacuteš zakreslovat obrazce do zadaneacuteho pole určeneacuteho body
Pravidla Žaacuteci spojujiacute tečky ndash body a vytvaacuteřiacute tak obrazce Spojeniacutem bodů nelze
přesaacutehnout tečkoveacute pole
Průběh hry Každyacute žaacutek dostane pracovniacute list se zadaacuteniacutem Podle zadaacuteniacute zakresluje
jednotliveacute rovinneacute obrazce do tečkoveacuteho pole Vytvaacuteřiacute si tak představu
pojmu s obrazcem
Zadaacuteniacute Naryacutesuj
- čtverec
- obdeacutelniacutek
- pravouacutehlyacute trojuacutehelniacutek
- rovnoramennyacute trojuacutehelniacutek
- libovolnyacute 5-uacutehelniacutek
- libovolnyacute 6-uacutehelniacutek
- nakresli n-uacutehelniacutek kteryacute maacute aspoň 2 strany stejně dlouheacute
- urči maximaacutelniacute počet stran n-uacutehelniacuteku
Přiacutelohy 10 přiacuteloha - tečkoveacute pole
60
GEOMETRICKEacute MOLEKULY
Učivo Rovinneacute obrazce a tělesa
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se orientovat v naacutezvosloviacute
- rozlišujiacute rovinneacute a prostoroveacute uacutetvary
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky liacutestečky s naacutezvy obrazců a těles
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zahrajeme si na matematickeacute molekuly a atomy
Pravidla Viacutetězem se staacutevaacute posledniacute spraacutevně sloučenaacute molekula
Průběh hry Každyacute žaacutek si vylosuje naacutezev určiteacuteho obrazce či tělesa Všichni žaacuteci se
rozprostřou po celeacute třiacutedě ndash pohybujiacute se jako molekuly Učitel začiacutenaacute
slučovat molekuly např
- molekulu tvořiacute 2 čtverce a 1 vaacutelec
- molekulu tvořiacute 1 krychle a 2 koule
Uacutekolem žaacuteků je sloučit se do takto zadaneacute molekuly Ten kdo se
nestihne sloučit nebo skupina kteraacute špatně sestaviacute molekulu
vypadaacutevajiacute ze hry
Přiacuteloha 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
61
PŘIacuteMYacute UacuteHEL
Učivo Uacutehel a jeho velikost
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- procvičujiacute si zaacutekladniacute početniacute operace v čiacuteselnyacutech oborech
- učiacute se určovat typ uacutehlu podle velikosti
- upevňujiacute si pojem přiacutemeacuteho uacutehlu a znajiacute jeho velikost
- procvičujiacute sčiacutetaacuteniacute uacutehlů
Psychomotorickeacute
- rozviacutejiacute sveacute pohyboveacute schopnosti
Pomůcky kartičky s velikostiacute uacutehlů
Časovyacute limit 5 min
Motivace Přiacutemyacute uacutehel se naacutem roztrhl a našiacutem uacutekolem je daacutet jej zase dohromady
Pravidla Viacutetězem bude ta dvojice kteraacute jako prvniacute utvořiacute přiacutemyacute uacutehel
Průběh hry Žaacuteci si vylosujiacute kartičku s velikostiacute uacutehlů Jejich uacutekolem je najiacutet ve třiacutedě
někoho kdo maacute takovou velikost uacutehlu aby dohromady vytvořili uacutehel
přiacutemyacute
Obměna Novyacutem pravidlem může byacutet že žaacuteci nesmiacute vyslovit svou velikost uacutehlu
Musiacute použiacutet jineacute vyjaacutedřeniacute např ostryacute uacutehel menšiacute než 20deg a většiacute než
15deg apod
Přiacuteloha 12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
62
4 NESTANDADRDNIacute APLIKAČNIacute UacuteLOHY A PROBLEacuteMY
KIMOVA HRA S ČIacuteSLY
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- posilujiacute zrakovou paměť
- procvičujiacute symbolickeacute myšleniacute
- učiacute se spojovat čiacuteslo s grafickyacutem vyjaacutedřeniacutem
Pomůcky 20 hraciacutech karet šaacutetek na přikrytiacute papiacuter psaciacute potřeby
Časovyacute limit 10 min
Motivace Tradičniacute takzvanaacute kimovka v matematickeacutem podaacuteniacute
Pravidla Viacutetězem hry je ten kdo si zapamatuje nejviacutece z vystavenyacutech karet
Průběh hry Hraciacute karty se rozložiacute na lavici před hraacuteče Všichni hraacuteči v určiteacutem
časoveacutem limitu (např 1 minutu) pozorně sledujiacute karty Poteacute se karty
přikryjiacute a uacutekolem hraacutečů je vzpomenout si na největšiacute počet karet a ty
zapsat na papiacuter
Obměna Předměty lze různě kombinovat Jaacute jsem si vybrala hraciacute karty protože
jsou kombinaciacute obraacutezků a čiacutesel
V dalšiacutem kole lze jednu kartu odebrat a žaacuteci vzpomiacutenajiacute kteraacute karta
chybiacute
63
ZMRZLINAacute Ř
Ciacutele
Kognitivniacute Žaacuteci
- učiacute se kombinatorice
- učiacute se graficky určovat možnosti ktereacute jim umožniacute snadnějšiacute
řešeniacute
Afektivniacute
- osvojujiacute si způsob řešeniacute situace a jejiacute praktickeacute využitiacute
Pomůcky pracovniacute list pastelky ndash hnědaacute žlutaacute zelenaacute červenaacute
Časovyacute limit 10 min
Motivace Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou
pistaacuteciovou jahodovou a citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky
Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit (Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet
koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů
zmrzlin)
Pravidla Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi
kombinace se nepočiacutetajiacute dva kopečky stejneacute přiacutechutě
Průběh hry Každyacute žaacutek obdržiacute pracovniacute list s kopečky zmrzliny Postupně
pastelkami zakresluje různeacute kombinace tak aby zjistil jejich maximaacutelniacute
počet
Použije na čokolaacutedovou zmrzlinu ndash hnědou pastelku vanilkovou ndash
žlutou pastelku pistaacuteciovou zmrzlinu ndash zelenou pastelku jahodovou
zmrzlinu ndash červenou a citroacutenovou zmrzlinu nevybarvuje
Obměna Žaacuteci mohou spočiacutetat kolik by staacutely všechny kombinace zmrzliny ktereacute
chtějiacute ochutnat jestliže jeden kopeček stojiacute 650 Kč
Přiacuteloha 13 přiacuteloha ndash zmrzlina
64
MATEMATICKYacute POKER
Ciacutele Žaacuteci
Kognitivniacute
- rozviacutejiacute si kombinačniacute schopnosti taktiku a strategii
- rozviacutejiacute pohotovost pozornost aktivizaci
Pomůcky 3 sady čiacutesel 1-15 předepsanaacute tabulka o velikosti 5 x 5 poliacuteček
Časovyacute limit 10 min
Motivace Staneme se hraacuteči pokru a vyzkoušiacuteme si trochu netradičniacute matematickyacute
poker
Pravidla Vyhraacutevaacute žaacutek kteryacute ziacuteskaacute nejviacutece bodů taktickyacutem umiacutesťovaacuteniacutem naacutehodně
vybranyacutech čiacutesel
Průběh hry Učitel vybiacuteraacute (např z klobouku) ze všech sad postupně čiacutesla Tyto čiacutesla
žaacutekům diktuje a ti si je postupně zapisujiacute do předepsaneacute tabulky
Vyplněniacutem celeacute tabulky čiacutesly hra končiacute a začiacutenaacute se bodovat Umiacutestěniacute
čiacutesel je bodovaacuteno zvlaacutešť v každeacutem řaacutedku sloupci a obou
uacutehlopřiacutečkaacutech
Bodovaacuteniacute je naacutesledujiacuteciacute
Dvě stejnaacute čiacutesla ndash 5 bodů
Tři stejnaacute čiacutesla ndash 20 bodů
Postupka z pěti čiacutesel ndash 50 bodů
Čtyři stejnaacute čiacutesla ndash 100 bodů
Obměna Hru lze hraacutet nejen s čiacutesly ale např se zadanyacutemi symboly
Přiacuteloha 14 přiacuteloha ndash tabulka na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel
65
7 Dotazniacutekoveacute šetřeniacute
Ve sveacute diplomoveacute praacuteci jsem se rozhodla použiacutet metodu dotazovaacuteniacute Dotazniacutek je
empirickaacute metoda kteraacute sloužiacute jako bdquohellipvyacutezkumnyacute a diagnostickyacute prostředek ke
shromažďovaacuteniacute informaciacute prostřednictviacutem dotazovaacuteniacute osob (hellip) Objektivnost ziacuteskanyacutech
vyacutesledků zaacutevisiacute vyacuteznamně na formulaci otaacutezek vyacuteběru respondentů a způsobu zadaacutevaacuteniacute
dotazniacutekuldquo (Průcha J Walterovaacute E Mareš J 2003 s 49)
Metodu dotazovaacuteniacute jsem si vybrala protože ji mohu použiacutet k hromadneacutemu
shromaacutežděniacute uacutedajů Dotazniacutek je anonymniacute protože si mysliacutem že respondenti jsou pak
upřiacutemnějšiacute
Dotazniacutek je tvořenyacute 14 škaacutelovyacutemi otaacutezkami kdy žaacuteci k zadaneacutemu tvrzeniacute vyjadřujiacute
stupeň souhlasu či nesouhlasu ze zadaneacute stupnice (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše
souhlasiacutem 3 ndash nemohu rozhodnout 4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash naprosto nesouhlasiacutem) a
dvěmi otevřenyacutemi otaacutezkami
Dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute se zuacutečastnili žaacuteci 6 ročniacuteku ze dvou zaacutekladniacutech škol v okrese
Bruntaacutel ndash ZŠ a MŠ Karlovice a ZŠ Vrbno pod Pradědem Dotazovanyacutech bylo 36 žaacuteků 10
diacutevek (28 ) a 26 chlapců (72 )
Dotazniacutek je rozdělenyacute na dvě čaacutesti prvniacute čaacutest se tyacutekaacute zjišťovaacuteniacute vztahu žaacuteků
k matematice jako vyučovaciacutemu předmětu a druhaacute čaacutest zjišťuje vztah žaacuteků k hraacutem a jejich
naacutezor na navrženeacute a ověřeneacute hry
V prvniacute čaacutesti zjišťuji obliacutebenost matematiky u žaacuteků jejich naacutezor na to co by mohlo
zlepšit oblibu matematiky a takeacute zjišťuji zda se žaacuteci raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
(Matematickaacute olympiaacuteda Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Ve druheacute čaacutesti se zaměřuji na hry v matematice jejich vyacuteskyt v hodinaacutech matematiky
Zjišťuji jestli žaacuteci raději hrajiacute hry ve skupině či raději sami za sebe a poteacute zjišťuji jak se
žaacutekům jednotliveacute hry liacutebily či neliacutebily a ktereacute hry jim dělaly největšiacute probleacutemy
Vyacutesledky jsou interpretovaacuteny prostřednictviacutem tabulek a grafů V tabulkaacutech jsou
uvedeny procentniacute podiacutely žaacuteků v jednotlivyacutech kategoriiacutech ndash celkovyacute počet pouze diacutevky
pouze chlapci žaacuteci ZŠ Karlovice a žaacuteci ZŠ Vrbno pod Pradědem V grafech uvaacutediacutem četnosti
jednotlivyacutech stupňů souhlasu při odpovědiacutech žaacuteků
66
Čaacutest 1 tyacutekajiacuteciacute se vztahu žaacuteků k matematice
Tvrzeniacute č 1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
Z celkoveacuteho počtu 25 tj 9 žaacuteků označilo matematiku jako svůj obliacutebenyacute
předmět 20 žaacuteků ZŠ Karlovice jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by matematika byla jejich
obliacutebenyacute předmět
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 278 222 111 139
Pouze diacutevky 0 20 40 30 10
Pouze
chlapci
347 308 154 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
231 308 192 153 115
Tabulka č 1 ndash Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Ani jedna z diacutevek neoznačila možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute
počet a to 4 diacutevky se nemohly rozhodnout zda je či neniacute matematika jejich obliacutebenyacute předmět
8 chlapců naprosto souhlasiacute a 4 chlapci naprosto nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem
67
Obliacutebenost matematiky
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 1 ndash Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5
Stupe ň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 2 ndash Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že většiacute podiacutel žaacuteků ZŠ Karlovice naprosto
souhlasiacute s tiacutem že matematika je jejich obliacutebenyacute předmět než žaacuteci ze ZŠ Vrbno pod Pradědem
68
Otaacutezka č 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky
Odpověď žaacuteků Podiacutel Viacutece zaacutebavy 56
Neodpovědělo 278 Počiacutetače 28
Nevědělo 195 Nic nebo vše 28
Hry 167 Všechno 28
Nic 83 Meacuteně uacutekolů 28
Meacuteně žaacuteků ve třiacutedě 56 Miacutet jedni čky 28
Tabulka č 2 ndash Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Teacuteměř 28 (10 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo a 195
(7 žaacuteků) nevědělo jak odpovědět Z odpovědiacute na tuto otaacutezku si mysliacute teacuteměř 17 žaacuteků že hry
by mohly zlepšit obliacutebenost matematiky Tuto možnost napsalo 6 žaacuteků Přes 8 (3 žaacuteci) si
mysliacute že oblibu matematiky nezlepšiacute nic
Naacutepady na zlepšeniacute obliby matematiky
0
2
4
6
8
10
12
Hry Nic
Viacutece zaacute
bavy
Nic nebo vše
Všech
no
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Necelyacutech 6 (2 žaacuteci) si mysliacute že by měli matematiku raději kdyby byla vyučovaacutena
v menšiacute skupině žaacuteků a dalšiacute 2 žaacuteci si mysliacute že v matematice by mělo byacutet viacutece zaacutebavy Po
jednom z žaacuteků v tomto průzkumu si mysliacute že oblibu matematiky zlepšiacute když budou viacutece
69
pracovat na počiacutetači nebo ve třiacutedě s počiacutetačem když budou dostaacutevat meacuteně uacutekolů anebo když
budou miacutet sameacute jedničky budou miacutet matematiku raději
Tvrzeniacute č 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda)
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu 25 žaacuteků se raacuteda uacutečastniacute matematickyacutech soutěžiacute
Necelyacutech 30 žaacuteků naopak jednoznačně nesouhlasilo s tiacutem že by se raacutedi uacutečastnili
matematickyacutech soutěžiacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
25 167 195 111 278
Pouze diacutevky 0 20 20 20 40
Pouze
chlapci
347 154 193 77 231
Pouze ZŠ
Karlovice
10 20 10 30 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 154 231 39 27
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Čtvrtina z celkoveacuteho počtu tj 9 žaacuteků se vyjaacutedřilo že se raacutedi uacutečastniacute matematickyacutech
soutěžiacute a viacutece jak čtvrtina tj 10 žaacuteků naopak uvedlo že se jednoznačně neradi uacutečastniacute těchto
soutěžiacute Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději se matematickyacutech soutěžiacute uacutečastniacute
chlapci než diacutevky
70
Uacutečast v matematickyacutech sout ěžiacutech
0
2
4
6
8
10
12
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
V zaacutevislosti na tom ze ktereacute školy žaacuteci pochaacutezejiacute většiacute procento žaacuteků ZŠ Vrbno pP
než žaacuteků ZŠ Karlovice uvedlo že se raacutedi uacutečastniacute těchto soutěžiacute
71
Čaacutest 2 tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
Tvrzeniacute č 4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do
tyacutedne)
Viacutece než 36 (13 žaacuteků) z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto nesouhlasiacute a takeacute 40
diacutevek (tj 4 diacutevky) naprosto nesouhlasiacute s tvrzeniacutem že hry se v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytujiacute zhruba třikraacutet do tyacutedne
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
111 139 222 167 361
Pouze diacutevky 0 10 10 40 40
Pouze
chlapci
154 154 27 77 347
Pouze ZŠ
Karlovice
10 10 30 30 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
115 154 193 115 423
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Jednoznačně s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacute přes 15 chlapců (tj 4 žaacuteci) Rozhodnout se
nemohlo 7 chlapců zda se hry v jejich hodinaacutech matematiky vyskytujiacute aspoň třikraacutet do tyacutedne
72
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky na jednotlivyacutech šk olaacutech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
ZŠ Karlovice
ZŠ Vrbno pP
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Přes 50 (14 žaacuteků) ZŠ Vrbno pP takeacute nesouhlasiacute s tiacutemto tvrzeniacutem a necelyacutech 43
žaacuteků ZŠ Vrbno pP jednoznačně nesouhlasiacute s tiacutem že by se hry v jejich hodinaacutech matematiky
vyskytovaly často
73
Tvrzeniacute č 5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy
Necelyacutech 60 (21 žaacuteků) a teacuteměř 70 (tj 18) chlapců uvedlo že raacutedi řešiacute hlavolamy
Naopak necelyacutech 14 žaacuteků jednoznačně neradi řešiacute hlavolamy Žaacuteci ZŠ Karlovice v 80 (8
žaacuteků) jednoznačně souhlasilo s tiacutem že raacutedi řešiacute hlavolamy
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
584 195 56 28 139
Pouze diacutevky 30 30 10 10 20
Pouze
chlapci
693 154 39 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
80 0 10 0 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 39 39 154
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
3 diacutevky uvedly že raacutedy řešiacute hlavolamy a 2 diacutevky uvedly že jednoznačně nerady řešiacute
hlavolamy Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že hlavolamy mnohem raději řešiacute chlapci
než diacutevky
Hlavolamy
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
74
Tvrzeniacute č 6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu žaacuteků naprosto souhlasilo a necelyacutech 20 žaacuteků
naprosto nesouhlasilo s tiacutem že raacutedi hrajiacute hry samy za sebe Necelaacute třetina diacutevek se nemohla
rozhodnout jak se vyjaacutedřiacute k tomuto tvrzeniacute 30 tj 3 diacutevky naprosto souhlasily a 40 tj 4
diacutevky naprosto nesouhlasily s tiacutemto tvrzeniacutem
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 139 195 0 195
Pouze diacutevky 30 0 30 0 40
Pouze
chlapci
539 193 154 0 115
Pouze ZŠ
Karlovice
50 30 0 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
462 77 27 0 193
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Teacuteměř polovina z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků uvedlo že jednoznačně hrajiacute hry raději
samy za sebe 7 žaacuteků se nemohlo rozhodnout jakeacute stanovisko zaujmou k tomuto tvrzeniacute tedy
jestli raacutedi či neradi hrajiacute hry sami za sebe
Raacuted(a) hraji hry sam(a) za sebe
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
75
Tvrzeniacute č 7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
Kolem 60 žaacuteků v každeacute kategorii uvedlo že raacutedi hrajiacute v tyacutemu Naopak jednoznačně
nemajiacute raacutedi tyacutemoveacute hry v kategoriiacute chlapců necelyacutech 12 v kategorii žaacuteci ZŠ Karlovice 10
a v kategorii žaacuteci ZŠ Vrbno pP 77 Žaacutednaacute z diacutevek nevyjaacutedřila stupeň 5 ndash naprosto
nesouhlasiacutem že maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
58 4 139 139 56 83
Pouze diacutevky 50 10 30 10 0
Pouze
chlapci
616 154 77 39 115
Pouze ZŠ
Karlovice
60 0 20 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
578 193 115 39 77
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Z celkoveacuteho počtu jednoznačně souhlasilo 21 žaacuteků V kategorii diacutevek naprosto
souhlasilo 5 diacutevek a v kategorii chlapců to bylo 16 chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině
vyplyacutevaacute že žaacuteci majiacute raacutedi tyto skupinoveacute hry či hry v tyacutemu
Raacuted(a) hraji hry v tyacutemu
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
76
Tvrzeniacute č 8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
Viacutece než 50 žaacuteků souhlasiacute že je baviacute vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute nesouhlasiacute
s tiacutemto tvrzeniacutem přes 30 žaacuteků Z průzkumu v teacuteto skupině vyplynulo že raději vymyacutešlejiacute a
nachaacutezejiacute novaacute řešeniacute chlapci (jednoznačně souhlasilo 423 ) než diacutevky (jednoznačně
souhlasilo pouze 10 )
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 222 139 111 195
Pouze diacutevky 10 30 10 30 20
Pouze
chlapci
423 193 154 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 20 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
347 231 115 154 154
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Viacutece než třetina tj 12 žaacuteků z celkoveacuteho počtu uvedlo že raacutedi vymyacutešliacute a nachaacuteziacute novaacute
řešeniacute při uacutelohaacutech Pouze 1 diacutevka jednoznačně souhlasila s tiacutemto tvrzeniacutem a v kategorii
chlapců s tiacutemto tvrzeniacutem jednoznačně souhlasilo 11 chlapců Stejnyacute počet tj 3 diacutevky se
vyjaacutedřily k tomuto tvrzeniacute bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo a bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že raacuted(a) vymyacutešliacutem
a nachaacuteziacutem novaacute řešeniacute
77
Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhalsu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Tvrzeniacute č 9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
Viacutece než polovina z celkoveacuteho počtu tj 20 žaacuteků uvedlo že se jim hra zlomkoveacute
pexeso liacutebila 30 (3 žaacuteci) ZŠ Karlovice naopak nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem Žaacutekům ZŠ
Vrbno pod Pradědem se hra liacutebila přes 60 tj 16 žaacuteků označilo toto tvrzeniacute jako
jednoznačně souhlasneacute
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
556 139 111 28 167
Pouze diacutevky 70 10 10 0 10
Pouze
chlapci
50 154 115 39 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 10 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 154 115 0 115
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
78
V kategorii diacutevek 70 tj 7 diacutevek takeacute uvedlo že souhlasiacute s tiacutem že se jim tato hra
liacutebila V kategorii chlapců tak souhlasilo 50 tj 13 chlapců Hra byla viacutece obliacutebena u diacutevek
než u chlapců
Zlomkoveacute pexeso
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Tvrzeniacute č 10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila
Viacutece než polovině žaacuteků tj 528 se tato hra liacutebila 60 tj 6 diacutevek s tiacutemto tvrzeniacutem
souhlasily 40 diacutevek se nemohlo rozhodnout V kategorii chlapců jednoznačně souhlasilo
578 a spiacuteše souhlasilo 193 chlapců
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 195 167 0 111
Pouze diacutevky 40 20 40 0 0
Pouze
chlapci
578 193 77 0 154
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 20 0 10
79
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 231 154 0 115
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
15 chlapců uvedlo že hra se jim liacutebila a viacutece než 15 (tj 4 chlapci) naopak
nesouhlasili s tiacutem že by se jim hra liacutebila Možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo s tiacutem že se by tato hra
liacutebila neoznačil nikdo z dotaacutezanyacutech
Domaacuteciacute mazliacute čci
02468
101214161820
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
80
Tvrzeniacute č 11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila
Necelyacutech 50 z celkoveacuteho počtu tj 17 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
k nesouhlasu se vyjaacutedřilo viacutece než 20 žaacuteků (3 žaacuteci označili možnost bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo a
5 žaacuteků označilo možnost bdquonaprosto nesouhlasiacutemldquo)
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
473 195 111 83 139
Pouze diacutevky 30 30 30 10 0
Pouze
chlapci
539 154 39 77 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 30 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 154 115 115 115
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem 30 tj 3 diacutevky a teacuteměř 54 tj 14
chlapců Z průzkumu v teacuteto skupině vyplyacutevaacute že tato hra byla obliacutebenějšiacute spiacuteše u chlapců než
diacutevek
Přiacutemyacute uacutehel
02468
1012141618
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
81
Tvrzeniacute č 12 Hra Zmrzlinaacuteř se mi liacutebila
Ve všech kategoriiacutech žaacuteci jednoznačně souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem s minimaacutelniacutem
podiacutelem 50 V kategorii diacutevek souhlasilo 80 diacutevek (jednoznačně souhlasilo 60 spiacuteše
souhlasilo 20 diacutevek) V kategorii chlapců souhlasilo necelyacutech 75 chlapců (jednoznačně
souhlasilo 50 spiacuteše souhlasilo 231 chlapců) Největšiacute podiacutel kdy žaacuteci naprosto
nesouhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem tedy že hra se jim neliacutebila byl 20 žaacuteků ZŠ Karlovice tj 2
žaacuteci
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
528 222 111 56 83
Pouze diacutevky 60 20 10 0 10
Pouze
chlapci
50 231 115 77 77
Pouze ZŠ
Karlovice
60 10 10 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
50 27 115 77 39
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Mezi diacutevkami jednoznačně souhlasilo 6 diacutevek mezi chlapci s tiacutemto tvrzeniacutem
jednoznačně souhlasilo 13 chlapců 1 diacutevka a 3 chlapci se nemohli rozhodnout jestli se jim
hra Zmrzlinaacuteř liacutebila či neliacutebila Z celkoveacuteho počtu žaacuteků se hra neliacutebila 4 žaacutekům
Zmrzlinaacute ř
0
5
10
15
20
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
82
Tvrzeniacute č 13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila
Tato hra byla vcelku obliacutebenaacute všechny kategorie naprosto souhlasili s tiacutemto tvrzeniacutem
s minimaacutelniacutem podiacutelem 616 Nejviacutece s tiacutemto tvrzeniacutem nesouhlasili žaacuteci ZŠ Karlovice s 20
(10 žaacuteků spiacuteše nesouhlasilo 10 žaacuteků naprosto nesouhlasilo) Naopak i největšiacute
procentniacute podiacutel kteřiacute označili možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo byli žaacuteci ZŠ Karlovice v 70
tj 7 žaacuteků
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
639 83 195 28 56
Pouze diacutevky 70 10 10 10 0
Pouze
chlapci
616 77 231 0 77
Pouze ZŠ
Karlovice
70 0 10 10 10
Pouze ZŠ
Vrbno pP
616 115 231 0 39
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Z celkoveacuteho počtu možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo označilo 23 žaacuteků V kategorii diacutevek
jednoznačně souhlasilo 7 diacutevek a žaacutednaacute z diacutevek jednoznačně nesouhlasila V kategorii chlapců
označilo možnost bdquonaprosto souhlasiacutemldquo 16 chlapců a 2 chlapci jednoznačně nesouhlasili
Dopravniacute zna čky
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
83
Tvrzeniacute č 14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila
Z celkoveacuteho počtu 334 tj 12 žaacuteků jednoznačně souhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem a 167
tj 6 žaacuteků jednoznačně nesouhlasilo 50 tj 5 žaacuteků ZŠ Karlovice a 50 tj 13 chlapců
se vyjaacutedřilo k souhlasu s tiacutemto tvrzeniacutem Přes 30 chlapců 30 diacutevek a 30 žaacuteků ZŠ
Karlovice nesouhlasilo s tiacutemto tvrzeniacutem Největšiacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo byl
40 v kategorii diacutevek tj 4 diacutevky
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
334 111 25 139 167
Pouze diacutevky 10 20 40 20 10
Pouze
chlapci
423 77 193 115 193
Pouze ZŠ
Karlovice
40 10 10 0 30
Pouze ZŠ
Vrbno pP
308 115 308 193 77
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Rodina Janaacute čkovyacutech
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
84
Tvrzeniacute č 15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
Necelyacutech 30 z celkoveacuteho počtu tj 10 žaacuteků s tiacutemto tvrzeniacutem naprosto souhlasilo
přes 11 tj 4 žaacuteci naprosto nesouhlasili Nejviacutece z celkoveacuteho počtu tj 12 žaacuteků označilo
možnost bdquospiacuteše souhlasiacutemldquo s tiacutem že hra geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
1 - Naprosto
souhlasiacutem
2 - Spiacuteše
souhlasiacutem
3 - Nemohu
rozhodnout
4 - Spiacuteše
nesouhlasiacutem
5 - Naprosto
nesouhlasiacutem
Z celkoveacuteho
počtu
278 334 25 28 111
Pouze diacutevky 20 40 40 0 0
Pouze
chlapci
308 308 193 39 154
Pouze ZŠ
Karlovice
30 20 30 0 20
Pouze ZŠ
Vrbno pP
27 385 231 39 77
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Chlapcům se tato hra liacutebila jejiacute souhlas vyjaacutedřilo 11 chlapců v kategorii diacutevek
souhlasilo 6 diacutevek tj 60 Největšiacute procentniacute podiacutel u možnosti bdquonemohu rozhodnoutldquo zda
s tiacutemto tvrzeniacutem souhlasiacutem či nesouhlasiacutem byl v kategorii diacutevek - 40 tj 4 diacutevky
Geometrickeacute molekuly
0
2
4
6
8
10
12
14
1 2 3 4 5
Stupeň souhlasu
Čet
nost z celkoveacuteho počtu
pouze diacutevky
pouze chlapci
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
85
Otaacutezka č 16 Kteraacute hra ti dělala největšiacute probleacutem a proč
Neodpovědělo 389 Přiacutemyacute uacutehel 83
Žaacutednaacute 139 Zmrzlinaacute ř 56
Všechny 28 Geometrickeacute molekuly 28
Rodina Janaacutečkovyacutech 25 Dopravniacute značky 28
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Teacuteměř 40 z celkoveacuteho počtu tj 14 žaacuteků na tuto otaacutezku vůbec neodpovědělo
Necelyacutech 14 tj 5 žaacuteků uvedlo že žaacutednaacute z vyzkoušenyacutech her jim nedělala probleacutem přes 2
tj 1 žaacutek zase uvedl že mu probleacutem dělaly všechny hry Čtvrtině žaacuteků se zdaacutela byacutet nejtěžšiacute
hra Rodina Janaacutečkovyacutech Jako důvody uvedli že jim dělalo probleacutem neustaacuteleacute sčiacutetaacuteniacute nebo
odečiacutetaacuteniacute (počiacutetaacuteniacute průběžneacuteho stavu rodinnyacutech financiacute) daacutele se některyacutem žaacuteků zdaacutela hra moc
těžkaacute a někteřiacute nepochopili zadaacuteniacute Viacutece než 8 tj 3 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru
Přiacutemyacute uacutehel Jako důvody uvaacuteděli že buď nepochopili zadaacuteniacute nebo jim dělalo probleacutem
dopočiacutetat uacutehel do 180deg Někteřiacute z žaacuteků napsali že nemajiacute raacutedi geometrii tudiacutež ani hru kteraacute
s geometriiacute souvisiacute Necelyacutech 6 tj 2 žaacuteci uvedli jako probleacutemovou hru Zmrzlinaacuteře a
necelyacutem 3 žaacuteků se zdaacutela obtiacutežnaacute hra Geometrickeacute molekuly a Dopravniacute značky
Probleacutemoveacute uacutelohy
02468
10121416
Neodpovědě
lo
Rodina Janaacutečkovyacutech
Žaacutednaacute
Přiacutem
yacute uacutehel
Zmrzlinaacuteř
Geometrickeacute m
olekuly
Dopravniacute z
načky
Všechny
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
86
8 Zaacutevěrečneacute hodnoceniacute praktickeacute čaacutesti
Ověřeniacute didaktickyacutech her ve škole a naacutesledneacute dotazniacutekoveacute šetřeniacute probiacutehalo v březnu
2012 na dvou zaacutekladniacutech školaacutech 6 ročniacuteku bruntaacutelskeacuteho okresu
ZŠ Vrbno pod Pradědem je maloměstskaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 28 žaacuteků 26 žaacuteků
z toho 9 diacutevek si vyzkoušelo navrženeacute hry
ZŠ a MŠ Karlovice je vesnickaacute škola 6 ročniacutek navštěvuje 13 žaacuteků 10 žaacuteků z toho 1
diacutevka bylo přiacutetomno v době ověřovaacuteniacute her
Rozdiacutel v těchto ročniacuteciacutech je na prvniacute pohled zřejmyacute a to v počtu žaacuteků ve třiacutedě Při
naacutehodneacute diskuzi sami žaacuteci ZŠ Vrbna pP uznali že by se jim daleko leacutepe pracovalo kdyby
jejich třiacutedu navštěvovalo meacuteně žaacuteků 2 stupeň vrbenskeacute zaacutekladniacute školy tvořiacute vždy dvě třiacutedy
jednoho ročniacuteku Z důvodu odchodu vysokeacuteho počtu žaacuteků na osmileteacute gymnaacutezium tuto třiacutedu
spojili I osloveniacute kantoři přiznali že daleko lepšiacute je praacutece v jinyacutech třiacutedaacutech kterou tvořiacute
maximaacutelně 20 žaacuteků
Ověřovaacuteniacute her probiacutehalo dvě vyučovaciacute hodiny v zaacutevěru žaacuteci vyplnili anonymně
dotazniacutek
Praacutece s žaacuteky byla velmi dobraacute hry je bavily šlo vidět jejich nadšeniacute pro něco
netradičniacuteho s čiacutem se nesetkaacutevajiacute každou hodinu matematiky Některyacutem se hry zdaacutely docela
lehkeacute někteřiacute si naopak nevěděli vůbec rady
Z meacuteho pozorovaacuteniacute bylo jasneacute že žaacuteky viacutece bavily hry ve skupině Žaacuteci se u toho i
pobavili a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
V některyacutech hraacutech určenyacutech pro jednotlivce vynikali bystřejšiacute žaacuteci kteřiacute sami řiacutekali
že je matematika baviacute a je to jejich obliacutebenyacute předmět Některeacute hry byly pro takoveacute žaacuteky
docela snadneacute
Z tohoto průzkumu vyplynulo že raději majiacute v oblibě matematiku jako vyučovaciacute
předmět chlapci než diacutevky Diacutevky se většinou ztotožnily s odpovědiacute bdquospiacuteše nesouhlasiacutemldquo že
matematika je můj obliacutebenyacute předmět Z naacutepadů na to jak vylepšit obliacutebenost matematiky
žaacuteci uvaacuteděli předevšiacutem viacutece zaacutebavy viacutece her a takeacute to že kdyby ve třiacutedě byl menšiacute počet
žaacuteků matematika by je bavila viacutece Z vyjaacutedřeniacute k oblibě matematiky vyplyacutevaacute i uacutečast
v matematickyacutech soutěžiacutech Těch se raději zuacutečastňujiacute chlapci než diacutevky
Co se tyacutekaacute skupinovyacutech nebo individuaacutelniacute her ve většině přiacutepadů se žaacuteci vyjaacutedřili
k souhlasu s danyacutem tvrzeniacutem z toho tedy vyplyacutevaacute že raacutedi hrajiacute jak skupinoveacute tak individuaacutelniacute
hry
87
Hra Zlomkoveacute pexeso se liacutebila viacutece než polovině žaacuteků Pexeso je obliacutebenaacute hra kterou
žaacuteci moc dobře znajiacute Z tohoto netradičniacuteho pexesa kdy nehledali pouze dva stejneacute obraacutezky
byli zpočaacutetku trochu rozpačitiacute Chviacuteli i trvalo než pochopili princip tohoto pexesa
Hra Domaacuteciacute mazliacutečci žaacutekům ve většině přiacutepadů probleacutem nedělala Žaacuteci uvaacuteděli že
jsou zvykliacute na takoveacute typy uacuteloh jeden z žaacuteků dokonce zkoušel a uacutespěšně vyřešil Einsteinovu
haacutedanku Tabulku kteraacute by jim usnadnila řešeniacute většinou ani nepotřebovali někteřiacute ji
neuměli použiacutet
Hra Přiacutemyacute uacutehel pro žaacuteky nijak zajiacutemavaacute nebyla Zpočaacutetku vůbec nechaacutepali co je jejich
uacutekolem Probleacutem jim dělalo vypočiacutetat kolik zbyacutevaacute do přiacutemeacuteho uacutehlu Spousta žaacuteků se
vyjaacutedřila že geometrii a tedy i s niacute souvisejiacuteciacute uacutelohy nemajiacute raacutedi
Hra Zmrzlinaacuteř se žaacutekům většinou liacutebila Bavilo je vybarvovat jednotliveacute kombinace a
určovat tak jejich možnyacute počet I přesto se však jen maacutelokomu podařilo naleacutezt spraacutevneacute řešeniacute
Někteřiacute si vůbec nevšimli že stejneacute kombinace zmrzlinovyacutech přiacutechutiacute majiacute vybarveny
dvakraacutet někteřiacute i třikraacutet
Hra Dopravniacute značky byla takeacute obliacutebenaacute Přes počaacutetečniacute nechuť určovat zda čiacutesla jsou
či nejsou dělitelnaacute třemi nebo čtyřmi se objevila soutěživost v tom aby co nejdřiacuteve odhalili o
kterou dopravniacute značku jde Byla vidět jejich vysokaacute soustředěnost a zaměřenost jen na svůj
pracovniacute list
Hra Rodina Janaacutečkovyacutech byla pro žaacuteky dle pozorovaacuteniacute ta nejsložitějšiacute Žaacuteci zpočaacutetku
nepochopili zadaacuteniacute a k čemu jim vlastně sloužiacute tabulka Začali jsme tedy pracovat všichni
společně Většina žaacuteků tak pochopila princip a hru dokončili uacutespěšně sami Někteřiacute měli
probleacutem se zaneseniacutem dat do grafů a vykresleniacutem křivky
U hry Geometrickeacute molekuly se žaacuteci pobavili Zpočaacutetku byl probleacutem sjednotit zadaneacute
molekuly žaacuteci si hodně pletli naacutezvy obrazců a těles a zpočaacutetku převlaacutedal chaos Po několika
kolech však zadaacuteniacute pochopili
Mysliacutem si že navrženeacute hry žaacuteky vesměs bavily a zpestřili si tak vyučovaacuteniacute
88
Zaacutevěr
Teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice bylo pro mě osobniacute vyacutezvou
V dnešniacute době lze děti jen těžko motivovat k tomu aby se dobrovolně učili s ciacutelem ziacuteskaacuteniacute
novyacutech poznatků informaciacute dovednostiacute V současneacute době je potřeba notneacute daacutevky motivace
jinak se žaacuteci učiacute teacuteměř s odporem Těšila jsem se na to že prakticky hry vyzkoušiacutem s žaacuteky a
zjistiacutem jakyacute potenciaacutel majiacute hry jako motivačniacute prostředek
Ciacutelem teacuteto diplomoveacute praacutece bylo vymezit didaktickeacute hry a zařadit je do systeacutemu
vyacuteukovyacutech metod navrhnout didaktickeacute hry pro 6 ročniacutek zaacutekladniacute školy a tyto hry pak
vyzkoušet a ověřit v praxi Diacutelčiacutem ciacutelem teacuteto praacutece je prostřednictviacutem dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute
zjistit vztah žaacuteků k matematice a k navrženyacutem hraacutem Všechny tyto ciacutele byly v praacuteci splněny
V teoretickeacute čaacutesti jsem se zabyacutevala teoretickyacutem vymezeniacutem zaacutekladniacutech pojmů ndash
motivace vyučovaciacute metody aktivizačniacute metody a hry ve vyučovaacuteniacute
Uacutevodniacute kapitola byla zaměřena na motivaci a naacutesledně motivaci žaacuteků při vyacuteuce
Zabyacutevala jsem se důležitostiacute motivace při vyacuteuce a uvaacuteděla jsem ktereacute motivačniacute prostředky
lze užiacutet ve vyacuteuce matematiky Jsou to předevšiacutem didaktickeacute hry matematickeacute soutěže a
projektově orientovaneacute vyučovaacuteniacute Zjistila jsem že didaktickaacute hra je jedniacutem
z nejefektivnějšiacutech motivačniacutech prostředků protože žaacuteci majiacute hry a soutěže velmi raacutedi V teacuteto
kapitole jsem se takeacute zabyacutevala matematickyacutem myšleniacutem a jeho důležitostiacute spraacutevně jej rozviacutejet
V dalšiacute kapitole jsem se zabyacutevala vyučovaciacutemi metodami Z pohledu žaacuteků jsou hry a
soutěže pokusy praacutece na počiacutetači a praacutece s interaktivniacute tabuliacute velmi obliacutebeneacute Hru lze zařadit
mezi aktivizačniacute vyacuteukoveacute metody kteryacutemi jsem se zabyacutevala v naacutesledujiacuteciacute kapitole Tradičniacute
systeacutem vyacuteukovyacutech metod se neustaacutele doplňuje a rozšiřuje Požadavky ve vyacuteuce jsou zaměřeny
na všestrannyacute rozvoj žaacuteků jejich kliacutečovyacutech kompetenciacute to vše může probiacutehat na zaacutekladě
spolupraacutece učitele s žaacuteky na jejich podiacutelu ve vyacuteuce Učitel vede žaacuteky k tvořivosti vlastniacutemu
jednaacuteniacute učiacute je ziacuteskaneacute dovednosti prakticky využiacutet Aktivizačniacute metody zastaacutevajiacute vyacuteznamneacute
postaveniacute ve vyučovaciacutem procesu a neustaacutele jej posilujiacute v zaacutevislosti na požadavciacutech
společnosti Žaacuteci potřebujiacute rozviacutejet kliacutečoveacute kompetence a ziacuteskaneacute znalosti a dovednosti umět
prakticky užiacutevat je to jeden z ciacutelů aktivizačniacutech metod Zavaacuteděniacute aktivizačniacutech metod neniacute
však jednoducheacute byacutevaacute spojeno jak s probleacutemy ze strany žaacuteků učitelů ale i ze strany vedeniacute
školy
V navazujiacuteciacute kapitole jsem se věnovala konkreacutetniacutem aktivizačniacutem metodaacutem ndash hry a
didaktickeacute hry Hra je důležitou součaacutesti předškolniacuteho věku avšak velmi vyacuteznamneacute postaveniacute
89
maacute i v dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute Žaacuteci se prostřednictviacutem hry naučiacute spoustu věciacute rozviacutejiacute sveacute
schopnosti vyacuteuka je efektivnějšiacute žaacuteky baviacute a jsou viacutece motivovaacuteni Důležitaacute však je i
důslednaacute metodickaacute přiacuteprava her do vyacuteuky Je třeba braacutet ohledy na didaktickeacute zaacutesady při
zařazovaacuteniacute her do vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem se věnovala didaktickyacutem hraacutem Didaktickeacute hry jsou aktivniacutemi
prvky ve vyacuteuce sloužiacuteciacute nejen k uacutečelneacutemu motivovaacuteniacute žaacuteků ale i zpestřeniacute vyacuteuky
V praktickeacute čaacutesti jsem navrhla didaktickeacute hry ktereacute jsem pak rozdělila podle čtyř teacutematickyacutech
celků Raacutemcoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu vzdělaacutevaciacute oblasti Matematika a jejiacute aplikace Při
navrhovaacuteniacute didaktickyacutech her jsem se inspirovala v několika publikaciacutech některeacute hry jsem
navrhovala sama Hry jsou převaacutežně zaměřeny na opakovaacuteniacute učiva 6 ročniacuteku a na
nestandardniacute uacutelohy rozviacutejejiacuteciacute logickeacute a kombinačniacute myšleniacute postřeh reakci nebo strategickeacute
taktizovaacuteniacute
Při ověřovaacuteniacute her v praxi byla praacutece s žaacuteky vyacutebornaacute hry je bavily Bylo zajiacutemaveacute
sledovat jak někteřiacute z žaacuteků jsou viacutece soutěživiacute jiniacute meacuteně Někomu dělalo probleacutem pochopit
zadaacuteniacute jinyacutem šla praacutece bez probleacutemů
Součaacutestiacute ověřovaacuteniacute didaktickyacutech her bylo i dotazniacutekoveacute šetřeniacute ve ktereacutem jsem
zjišťovala vztah žaacuteků k matematice matematickyacutem soutěžiacutem hraacutem a navrženyacutem didaktickyacutem
hraacutem Ve skupině dotazovanyacutech žaacuteků matematika většinou nepatřila mezi obliacutebeneacute předměty
Zjistila jsem že tito žaacuteci by si přaacuteli v hodinaacutech matematiky viacutece zaacutebavy hraacutet viacutece her nebo
viacutece pracovat s počiacutetačem Žaacuteci majiacute raacutedi zajiacutemaveacute uacutelohy hlavolamy hry tedy něco
netradičniacuteho co zpestřiacute jejich hodiny matematiky
Tato praacutece bude doufaacutem sloužit jako zdroj inspirace nejen pro současneacute učitele
matematiky ale takteacutež i pro studenty učitelstviacute Učiteleacute a studenti by si měly uvědomit jakyacute
postoj zaujiacutemajiacute žaacuteci k matematice a z teacuteto pozice vychaacutezet
90
Seznam použiteacute literatury
ELKONIN DB Psycholoacutegia hry 1 vyd Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstviacute
1983 s 338
GRECMANOVAacute H URBANOVSKAacute E Aktivizačniacute metody ve vyacuteuce prostředek ŠVP 1
vyd Olomouc Hanex 2007 s 178 ISBN 978-8085783-73-5
HANSEN ČECHOVAacute B Naacutepady pro rozvoj a hodnoceniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků 1 vyd
Praha Portaacutel 2009 s 120 ISBN 978-80-7367-388-8
HEJNYacute M KUŘINA F Diacutetě škola a matematika 2 akt vyd Praha Portaacutel 2009 s 232
ISBN 978-80-7367-397-0
HEJNYacute M NOVOTNAacute J STEHLIacuteKOVAacute N Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky
Praha Univerzita Karlova v Praze- Pedagogickaacute fakulta 2004 s 244 ISBN 80-7290-189-3
HOUŠKA T Škola je hra 2 roz vyd Praha Tomaacuteš Houška 1993 s 259 ISBN 80-
900704-9-3
HUNTEROVAacute M Uacutečinneacute vyučovaacuteniacute v kostce 1 vyd Praha Portaacutel 1999 s 101 ISBN 80-
7178-220-3
JANIŠ K Obecnaacute didaktika ndash vybranaacute teacutemata 1vyd Univerzita Hradec Kraacuteloveacute
Pedagogickaacute fakulta Gaudeamus 2010 s 108 ISBN 978-80-7435-047-4
JANKOVCOVAacute M PRŮCHA J KOUDELA J Aktivizujiacuteciacute metody v pedagogickeacute praxi
středniacutech škol 1vyd 1988 Praha SPN s 152 ISBN 80-04-23209-4
KALHOUS Z OBST O Školniacute didaktika 2vyd Praha Portaacutel 2009 s 447 ISBN 978-80-
7367-571-4
91
KAacuteROVAacute V Didaktickeacute hry ve vyučovaacuteniacute matematice v 1-5 ročniacuteku zaacutekladniacute a obecneacute
školy čaacutest geometrickaacute 3 vyd Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita 2004 s 52 ISBN 80-7043-
303-5
KOTRBA T LACINA L Praktickeacute využitiacute aktivizačniacutech metod ve vyacuteuce 1vyd Brno
Společnost pro odbornou literaturu 2007 s 188 ISBN 978-80-87029-12-1
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Didaktickeacute hry v matematice 2 vyd Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 1995 s 109 ISBN 80-7041-421-9
KREJČOVAacute E VOLFOVAacute M Inspiromat matematickyacutech her 1 vyd Praha Pansofia
1995 s 64 ISBN 8085804-75-1
MAŇAacuteK J Naacuterys didaktiky 3 vyd Brno Masarykova Univerzita 2003 s 104 ISBN 80-
210-3123-9
MAŇAacuteK J Vyučovaciacute metody 1vyd Praha SPN 1967 s 173
MAŇAacuteK J ŠVEC V Vyacuteukoveacute metody Brno Paido ndash edice pedagogickeacute literatury 2003 s
219 ISBN 80-7315-039-5
NAKONEČNYacute M Emoce a motivace 1 vyd Praha SPN 1973 s 252
NAKONEČNYacute M Motivace lidskeacuteho chovaacuteniacute 1 vyd Praha Academia 1996 s 270 ISBN
80-200-05927
NĚMEC J S hrou na cestě za tvořivostiacute poznaacutemky k rozvoji tvořivosti žaacuteků 1 vyd Brno
Paido 2004 s 135 ISBN 80-7315-014-X
NOVAacuteK B Vybraneacute kapitoly z didaktiky matematiky 2 (pro studium učitelstviacute pro 1 stupeň
ZŠ) 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2004 s 66 ISBN 80-244-0916-X
NOVOTNAacute J a kol Matematickeacute křiacutežovky pro celou rodinu 1vyd Praha Promeacutetheus
1996 s 72 ISBN 80-7196-061-6
92
PAVELKA R Hraacutetky s matematikou Brno MC nakladatelstviacute 2002 s 60 ISBN 80-2383-
90-20
PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 4 vyd Praha Portaacutel 2006 s380 ISBN 80-7367-172-7
PRŮCHA J WALTEROVAacute E MAREŠ J Pedagogickyacute slovniacutek 4 akt vyd Praha Portaacutel
2003 s 322 ISBN 80-7178-772-8
PRŮCHA J Přehled pedagogiky uacutevod do studia oboru 1vyd Praha Portaacutel 2000 s269
ISBN 80-7178-399-4
RUŽIČKOVAacute B Didaktika matematiky 1 vyd Olomouc Univerzita Palackeacuteho
Pedagogickaacute fakulta 2002 s 120 ISBN 80-244-0534-2
SEDLAacuteČKOVAacute J Rozviacutejeniacute myšleniacute žaacuteků ve vyučovaacuteniacute matematice 1 vyd Olomouc
Univerzita Palackeacuteho 1993 s 78 ISBN 80-7067-292-7
SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve skupinaacutech 1 vyd Praha Portaacutel
2009 s 150 ISBN 978-80-7367-246-1
SKALKOVAacute J Obecnaacute didaktika 2roz akt vyd Praha Grada Publishing 2007 s 322
ISBN 978-80-247-1821-7
VALIŠOVAacute A KASIacuteKOVAacute H Pedagogika pro učitele 2 roz vyd Praha Grada
Publishing 2011 s 456 ISBN 978-80-247-3357-9
VYSKOČILOVAacute E HERMOCHOVAacute S Cvičeniacute z pedagogickeacute praxe III 1 vyd Praha
Karolinum 1991 s 101 ISBN 80-7066-387-5
93
Internetoveacute zdroje
Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute (aktuaacutelniacute zněniacute k 19 2010) [online]
Praha Vyacutezkumnyacute uacutestav pedagogickyacute v Praze 2007 [cit 2012-02-09] Dostupneacute z lt
httpwwwvupprahaczwp-contentuploads200912RVPZV-pomucka-ucitelumpdfgt
Metodickyacute portaacutel RVP ndash Soňa Tikalskaacute Jakeacute metody a organizačniacute formy použiacutevajiacute učiteleacute v
současneacute době na našich školaacutech [online] [cit 2012-02-23] Dostupneacute z
lthttpclankyrvpczclanekcZ2588jake-metody-a-organizacni-formy-pouzivaji-ucitele-v-
soucasne-dobe-na-nasich-skolach-htmlgt
94
Seznam obraacutezků
Obraacutezek č 1 ndash Kruh uacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 20
Obraacutezek č 2 ndash Kruh neuacutespěchu ndash SITNAacute D Metody aktivniacuteho vyučovaacuteniacute spolupraacutece žaacuteků ve
skupinaacutech 2009 s 21
Obraacutezek č 3 ndash Vliv motivace na vyacutekon žaacuteka ndash PETTY G Moderniacute vyučovaacuteniacute 2006 s 52
Seznam tabulek
Tabulka č 1 - Obliacutebenost matematiky podle kategoriiacute
Tabulka č 2 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Tabulka č 3 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech
Tabulka č 4 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky
Tabulka č 5 ndash Obliacutebenost hlavolamů
Tabulka č 6 ndash Individuaacutelniacute hry
Tabulka č 7 ndash Tyacutemoveacute hry
Tabulka č 8 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute
Tabulka č 9 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso
Tabulka č 10 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci
Tabulka č 11 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel
Tabulka č 12 ndash Hra Zmrzlinaacuteř
Tabulka č 13 ndash Hra Dopravniacute značky
Tabulka č 14 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech
Tabulka č 15 ndash Hra Geometrickeacute molekuly
Tabulka č 16 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam grafů
Graf č 1 - Obliacutebenost matematiky celkoveacuteho počtu žaacuteků a kategoriiacute chlapců a diacutevek
Graf č 2 - Obliacutebenost matematiky v zaacutevislosti na typu zaacutekladniacute školy
Graf č 3 - Naacutepady na zlepšeniacute obliacutebenosti matematiky
Graf č 4 ndash Uacutečast v matematickyacutech soutěžiacutech v zaacutevislosti na pohlaviacute a celkoveacutem počtu
Graf č 5 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na pohlaviacute
95
Graf č 6 ndash Vyacuteskyt her v hodinaacutech matematiky v zaacutevislosti na typu školy
Graf č 7 ndash Obliacutebenost hlavolamů v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 8 ndash Obliba individuaacutelniacutech her v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 9 ndash Tyacutemoveacute hry v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 10 ndash Vymyacutešleniacute novyacutech řešeniacute v zaacutevislosti na pohlaviacute
Graf č 11 ndash Hra Zlomkoveacute pexeso (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 12 ndash Hra Domaacuteciacute mazliacutečci (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 13 ndash Hra Přiacutemyacute uacutehel (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 14 ndash Hra Zmrzlinaacuteř (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 15 ndash Hra Dopravniacute značky (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 16 ndash Hra Rodina Janaacutečkovyacutech (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 17 ndash Hra Geometrickeacute molekuly (v zaacutevislosti na pohlaviacute)
Graf č 18 ndash Probleacutemoveacute hry
Seznam přiacuteloh
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa
11
83
43
64
32
73
21
51
2
4
6
8
2
8
4
6
3
3
1
3
2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute
10 3 10
75 25
50 - 36 + 10
60 6 + 14
(30 5) + 2
50 2 + 5
(42 3) ndash 8
2 3 2
2 3 5 1
42 - 12 1
36 2 - 6
5 6 1
2 3 4
5 3 5
5 7 - 5
3 + 5 8 -
13
26 + 24
2 6 + 1 - 8
6 + 11 + 7
15 + 15
275 - 075
4 8 10
2 10 4 -50
792 - 002 -
49
9 6 - 12
13 2 - 14
4 8 2
45 - 3 5
55 11 - 2
67 - 37 2
(43 + 21) 4
5 12 - 45
3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky
MODŘE vybarvi čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 3
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute jsou dělitelnaacute 3
Kterou dopravniacute značku jsi odhalil(a)
ČERVENĚ vybarvi čiacutesla kteraacute
jsou dělitelnaacute čiacuteslem 4
BIacuteLAacute nech ta čiacutesla kteraacute nejsou
dělitelnaacute 4
Kterou dopravniacute značku jsi
odhalil(a)
29 71 32 58 44 74
92 30 13 28 54 25
34 21 43 55 72 47
68 63 16 31 90 61
89 81 54 18 63 77
37 93 59 92 45 50
65 102 64 56 39 22
49 12 19 83 48 80
86 40 62 52 46 53
43 47 57 73 21 39 82 7 89 34 50
13 52 84 72 32 64 16 24 36 96 41
51 70 80 82 53 26 34 67 44 99 78
79 87 46 64 17 45 59 68 53 33 83
91 53 74 51 40 87 56 77 15 71 65
45 42 67 66 77 12 53 85 22 63 91
55 79 91 39 51 19 21 67 13 43 81
4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek
4 m = 4000 cm
4 kg 52 g = 452 g
2deg = 200acute
105 l = 25 hl
3 m 31 cm =
3021cm
45 kg = 4500 g
345acute = 5deg 45acute
205 l = 205 hl
250 cm = 25 m
3 kg 1023 g =
3023g
5deg 3acute = 363acute
6 hl 12 l = 612 hl
8 mm = 08 cm
405 kg = 405 g
83acute = 1deg 3acute
308 hl = 308 l
6 m 3 dm = 630
dm
3900 g = 39 kg
1acute 60acuteacute = 2acute
210 l = 21 hl
45 cm = 450 m
3 g = 0003 kg
3deg = 180acute
58 l = 58 hl
800 cm = 8 dm
2 t = 200 kg
120acute = 2acuteacute
5 l = 500 ml
350 cm = 35 m
5400 kg = 54 t
234acuteacute= 5acute 34acuteacute
2 hl = 200 000 ml
432 cm = 432m
34 kg = 340 g
2deg 3acute = 7380acuteacute
3 l 54 ml = 3054
ml
5 dm 6 cm = 56 m
59 t = 5900 kg
6543acute = 1deg 49acute
5 l 78 ml = 578 ml
321 mm = 321
dm
789 kg = 7890g
67deg = 360acuteacute
320 ml = 032 l
5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou
Jsou čtyři kamaraacutedi ndash Martin Alžběta David a Filip Každyacute maacute doma sveacuteho
mazliacutečka ndash hada psa křečka potkana Ke každeacutemu z kamaraacutedů urči jejich
obliacutebeneacute zviacuteřaacutetko jestliže viacuteš že
- Dva kluci majiacute hlodavce
- Martin se bojiacute hadů
- David navštěvuje souseda s křečkem
- Tatiacutenek Martina nesnaacutešiacute myši a ji podobneacute tvory
Martin Alžběta David Filip
Had
Pes
Křeček
Potkan
6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash tabulka
Položka
PŘIacuteJMY
(Kč)
VYacuteDAJE
(Kč)
PRŮBĚŽNYacute STAV (počaacutetek
8000 Kč)
1
Poplatky
2
3
X
1950
4
5
6
7
CELKEM
7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi ndash graf
8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec
9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli
Rozlušti tento naacutepis
10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole
11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
ČTVEREC
ČTVEREC
KRUH
TROJUacuteHELNIacuteK
KRYCHLE
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
OBDEacuteLNIacuteK
KRYCHLE
KOULE
JEHLAN
KVAacuteDR
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KRUH
OBDEacuteLNIacuteK
VAacuteLEC
ČTYŘSTĚN
KOULE
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
VAacuteLEC
KVAacuteDR
HRANOL
KUŽEL
HRANOL
KUŽEL
JEHLAN
ČTYŘSTĚN
TROJUacuteHELNIacuteK
12 přiacuteloha - kartičky s velikostmi uacutehlů
55deg
125deg
32deg
148deg
7deg
173deg
63deg
117deg
98deg
82deg
12deg
168deg
43deg 30acute
136deg 30acute
32deg 20acute
147deg 40acute
56deg 10acute
123deg 50acute
89deg 59acute
90deg 1acute
78deg 13acute
101deg 47acute
21deg 34acute
158deg 26acute
67deg 25acute
112deg 35acute
87deg 9acute
92deg 51acute
90deg
90deg
158deg 3acute
21deg 57acute
13 přiacuteloha ndash zmrzlina
Zmrzlinaacuteř prodaacutevaacute pět druhů zmrzliny ndash čokolaacutedovou vanilkovou pistaacuteciovou jahodovou a
citroacutenovou ale každeacutemu pouze dva kopečky Zjisti kolik různyacutech kombinaciacute může utvořit
(Kolikraacutet si musiacuteš jiacutet koupit zmrzlinu abys dostal všechny možneacute kombinace druhů zmrzlin)
Žaacutednaacute kombinace kopečků zmrzliny se nesmiacute opakovat a mezi kombinace se nepočiacutetajiacute dva
kopečky stejneacute přiacutechutě
14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico
15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 přiacuteloha - dotazniacutek
DOTAZNIacuteK K DIPLOMOVEacute PRAacuteCI
Mileacute žačky miliacute žaacuteci
Dovoluji si Vaacutes oslovit s prosbou o vyplněniacute naacutesledujiacuteciacuteho dotazniacuteku k meacute diplomoveacute
praacuteci na teacutema Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Dotazniacutek je anonymniacute Je daacuteno tvrzeniacute a vy napiacutešete jak moc souhlasiacutete (nesouhlasiacutete)
s tvrzeniacutem (1 ndash naprosto souhlasiacutem 2 ndash spiacuteše souhlasiacutem 3 ndash ani souhlasiacutem ani nesouhlasiacutem
4 ndash spiacuteše nesouhlasiacutem 5 ndash vůbec nesouhlasiacutem)
Mnohokraacutet děkuji za spolupraacuteci a přeji hodně uacutespěchů nejen v matematice
Emiacutelie Smrečkovaacute
Studentka Pedagogickeacute fakulty Univerzity Palackeacuteho v Olomouci
Pohlaviacute diacutevka chlapec
Škola helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se vašeho vztahu k matematice
1 Matematika patřiacute mezi meacute obliacutebeneacute předměty
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem 2 Co si mysliacuteš že by mohlo zlepšit oblibu matematiky 3 Raacuted(a) se uacutečastniacutem matematickyacutech soutěžiacute (Matematickaacute olympiaacuteda
Matematickyacute klokan Pythagoriaacuteda) souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem Otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se her v matematice
4 Podobneacute hry se v hodinaacutech matematiky vyskytujiacute docela často (3x do tyacutedne)
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
5 Raacuted(a) řešiacutem hlavolamy souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
6 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji pouze saacutem(a) za sebe
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
7 Maacutem raacuted(a) hry ve kteryacutech hraji v tyacutemu souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
8 Baviacute mě při uacutelohaacutech vymyacutešlet a nachaacutezet novaacute řešeniacute
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
9 Hra Zlomkoveacute pexeso se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
10 Hra Domaacuteciacute mazliacutečci se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
11 Hra Přiacutemyacute uacutehel se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
12 Hra Zmrzlinaacute ř se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
13 Hra Dopravniacute značky se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
14 Hra Rodina Janaacutečkovyacutech se mi liacutebila souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
15 Hra Geometrickeacute molekuly se mi liacutebila
souhlasiacutem 1 2 3 4 5 nesouhlasiacutem
16 Kteraacute hra ti d ělala největšiacute probleacutem a proč Děkuji za spolupraacuteci
ANOTACE
Jmeacuteno a přiacutejmeniacute Emiacutelie Smrečkovaacute
Katedra Katedra matematiky
Vedouciacute praacutece Mgr Eva Baacutertkovaacute PhD
Rok obhajoby 2012
Naacutezev praacutece
Didaktickaacute hra jako naacutestroj motivace v matematice
Naacutezev v angličtině Educational game as an instrument of motivation in mathematics
Anotace praacutece Diplomovaacute praacutece se zabyacutevaacute didaktickou hrou jako prostředkem motivace ve vyacuteuce Vymezuje didaktickeacute hry a ty zařazuje do systeacutemu vyacuteukovyacutech metod praktickaacute čaacutest je zaměřena na navrženiacute didaktickyacutech her ktereacute jsou pak ověřeny v praxi
Kliacute čovaacute slova didaktickaacute hra motivace vyučovaciacute metody
Anotace v angličtině This thesis deals with the educational game as a means of motivation It defines the educational games and added to the system of teaching methods practical part is focused on design of educational games which are then verified in practise
Kliacute čovaacute slova v angličtině Educational game motivation teaching methods
Přiacutelohy vaacutezaneacute v praacuteci 1 přiacuteloha ndash sada zlomkoveacuteho pexesa 2 přiacuteloha ndash kartičky s přiacuteklady na rozstřiacutehaacuteniacute 3 přiacuteloha ndash dopravniacute značky 4 přiacuteloha ndash kartičky s převody jednotek 5 přiacuteloha ndash zadaacuteniacute s tabulkou 6 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - tabulka 7 přiacuteloha ndash Janaacutečkovi - graf 8 přiacuteloha ndash magickyacute čtverec 9 přiacuteloha ndash naacutepis na krychli 10 přiacuteloha ndash tečkoveacute pole 11 přiacuteloha ndash naacutezvy obrazců a těles 12 přiacuteloha ndash kartičky s velikostmi uacutehlů 13 přiacuteloha ndash zmrzlina 14 přiacuteloha ndash tabulky na matematico 15 přiacuteloha ndash sady čiacutesel ndash matematico 16 přiacuteloha ndash dotazniacutek
Rozsah praacutece 95 s
Jazyk praacutece českyacute