Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232

Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín

Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín

Předmět Hospodářský zeměpis

Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva

Téma Formování politické mapy světa

Označení DUMU VY_32_INOVACE_841

Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová

Datum vytvoření 19.9. 2013

Anotace Úvodní část ke kapitole geopolitika, dává přehled o formování hranic jednotlivých států a základních etapách ve vývoji politické mapy světa, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Politická mapa světa

Mezinárodní postavení států

Politická geografie

= geopolitika

- Zabývá se interpretací politické mapy světa a jejich změn – územních a politických změn celých makroregionů i jednotlivých států

- sleduje polohu a rozlohu států, řízení a organizaci – vnitropolitické poměry, zahraniční politiku, mezinárodní politická seskupování

Stát a jeho rozvojOvlivněn:a) Umístěním v krajinné sféře

- přírodní faktory – naleziště, voda, půda,…

b) Sociálním rozvojem – úroveň ekonomiky a politiky

- znalost politické situace = nutná informace pro posouzení úrovně hospodářství

- politická situace ovlivňuje rozvoj ekonomiky a životní úrovně

Světový politický vývoj1. Počátek formování mapy – 1. politické celky –

starověké státy a říše – Athény, Sparta, Persie, Egypt, Čína,..

- anexe území = válečné konflikty

2. KOLONIZACE - nejvýraznější vliv –– od 15. století – zámořské objevy

- získávání a obsazování nových území- vytváření koloniálních velmocí

- kolonizátor – má vliv na hospodářství obsazené země – je to zdroj surovin, potravin a levné pracovní síly - kolonizátor bohatne

Obr. č. 1 – Koloniální obchod

Světový politický vývoj

3. DEKOLONIZACE

- postupný rozpad koloniálních velmocí a vznik jednotlivých států

- reakce na situaci v koloniích – potlačování místních kultur, zvyků, uměle nastavené hranice (rozdělily nepřirozeně národy, kmeny), nové náboženství,.. == nespokojenost kolonií

Dekolonizace – konec 19.století a po 2. světové válce

– především J a JV Asie, Afrika

(1960 = rok Afriky – 17 nových samostatných států)

Obr. č. 2 – Vznik nových států

Světový politický vývoj

Po dekolonizaci - nově vzniklé státy – „mladé, nezkušené“ === často problémy ve vývoji

(chaos ve správě, v hospodářství, konflikty mezi obyvateli,boj o moc,..)

Vývoj:

-- často diktátorské režimy

-- často trvá závislost na dřívějším kolonizátorovi – nepřímá nadvláda – hlavně ekonomická závislost (nové státy jsou nejčastěji nejchudší státy světa) – NEOKOLONIALISMUS

Světový politický vývoj4. BIPOLÁRNÍ ROZDĚLENÍ SVĚTA – po 2. sv. válce

= soupeření dvou vítězných mocností z války – USA a SSSR o rozdělení politické orientace

– socialistické a komunistické státy X kapitalistické státy

5. ROZPAD VÝCHODNÍHO SOCIALISTICKÉHO BLOKU - 80. a 90. léta 20. století - vznik nových států v Evropě a Asii (ze SSSR, Jugoslávie, ČSSR, NDR) - 22 nových států

Světový politický vývoj

6. UNIPOLÁRNÍ ROZDĚLENÍ SVĚTA - 21. století

– 2 základní vlivy:

a) mimořádná, nadřazená a nesmírně zodpovědná role USA (výsledek unipolárního vývoje)

b) terorismus a jeho útoky – vynucuje si zcela nový přístup v mezinárodní politice

(útok na WTC v USA, Afghanistan, Irák, Čečensko, Izrael a Palestinu, atd.)

7. ? Vývoj ? - multipolární svět - více navzájem se kontrolujících se mocností, které jsou schopny udržet mezinárodní pořádek a zajistit hospodářský rozvoj (EU, Rusko, Čína, USA)

Seznam použité literatury• Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické

aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 62 - 65

Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 84

Obr. č. 2 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 86