DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232
Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín
Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín
Předmět Hospodářský zeměpis
Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva
Téma Rozmístění obyvatelstva, migrace
Označení DUMU VY_32_INOVACE_849
Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová
Datum vytvoření 25. 11. 2013
Anotace Materiál ke kapitole sociální problémy, dává přehled o rozmístění obyvatelstva definuje základní pojmy z problematiky migrace popisuje hlavní tendence a důsledky, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.
Rozmístění obyvatelstvaMigrace
Rozložení obyvatelstva- Krajně nerovnoměrné
½ obyvatelstva = 5 % pevniny (viz nejlidnatější státy světa)
Hustota zalidnění – zákl. ukazatel= počet obyvatel / plocha území
Rozmístění – dlouhodobý vývoj ovlivněný:- přírodní podmínky – především v minulosti
- úrodnost půdy, klima, dostupnost E, vody
- socioekonomické faktory – současnost a blízká minulost- stav urbanizace + úroveň NH (kultura, obchod, školství, služby,..)
Obr. č. 1 – Vlivy na rozmístění obyvatelstva
Obr. č. 2 - Hustota zalidnění
Migrace=Mechanický pohyb obyvatel mezi dvěma územními
jednotkami – výsledkem změna bydliště
Formy prostorové migrace trvalé, jednorázové přemístění krátkodobé návratové pohyby
pravidelné, periodické – do zaměstnání, škol nepravidelné – pracovní, studijní, rekreační
cesty, cesty za kulturou, nákupy …
Členění migračních pohybů a) podle překročení hranic
- vnitrostátní, mezistátníb) podle vzdálenosti c) podle času – pravidelná, nepravidelnád) podle důvodu – politická, ekonomickáe) podle legálnosti – legální, ilegálníf) podle počtu – individuální, skupinová
Měření migračních pohybů1) Migrační saldo = imigranti – emigranti
- aktivní saldo znamená novou pracovní sílu, ovlivňuje populační přírůstek, stát, který má aktivní saldo je cílovou zemí
2) Migrační obrat – celkový objem migrace = počet imigrantů + počet emigrantů
3) Migrační účinnost (efektivita) vypovídá o tom, jak daná země využívá migraci
migrační saldo migrační obrat
Obr. Č. 3 – Migrační saldo
Historický vývoj mezistátní migrace
- 4.– 7. století „stěhování národů“ velké stěhování kmenů na území Asie a Evropy
- Osídlování nových území – Amerika – od 16. st. dodnes - i násilná migrace – otroci z Afriky (podobně např. Sibiř v Rusku)
- Austrálie – prvními přistěhovalci trestanci a jejich dozorci
- Světová hospodářská krize - 30. léta 20. st. – z Evropy do Ameriky
- 2. světová válka – 50 mil. lidí vysídleno nebo zemřelo
- po válce - vznikl Izrael – Židé - rozdělila se Indie a Pákistán
- 50. léta – emigrace ze socialistických států - 60. léta - dekolonizace Afriky
- dnes - ekonomicky motivovaná migrace – Západní Evropa ( F – menšiny z Afriky,
VB – Indie, Pákistán, NL – Indonésie , N – Turecko)
ČR – v minulosti spíše vystěhovalecký stát, dnes ne - imigranti z republik bývalého SSSR, Vietnam, balkánské státy, … - i nelegální imigranti
- Odhad – legálně 230 000, nelegálně dalších 200 000
Důsledky migrace- Pokles hosp. rozvoje – vyšší nezaměstnanost,
zákonem garantované sociální dávky, bydlení- Tlak na urbanizaci – zájem hlavně o velké
aglomerace – zda pak celé čtvrti imigrantů- Vyšší kriminalita, problémy soužití s domácím
obyvatelstvem, střet kulturX- Řeší se nedostatek pracovní síly na méně
kvalifikovaných místech a místech za min mzdu- Zvyšuje počet obyvatelstva, ovlivňuje natalitu
Vnitrostátní migrace- Především z ekonomických důvodů- V minulosti - urbanizace – poměšťování – stěhování
obyvatel do měst – růst podílu městského obyvatelstva
- příklady – 100 % Monako, 80 % Kanada, 75 % USA- lepší pracovní příležitosti, jednodušší způsob
života, kultura, služby,..- Dnes - deurbanizace – snižování počtu obyvatel v centrech
města i vnějších městských částech - důsledek nízké porodnosti + stěhování obyvatel na venkov (zdravý způsob života)
-suburbanizace – stěhování obyvatel z velkých měst do předměstských sídel v zázemí (satelitní městečka)
- Specifická forma – DOJÍŽĎKA – za prací, službami, rekreací – má lokální význam
Použitá literatura:• Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového
hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 8 – 10 , 12 - 14
Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 29
• Obr. č. 2 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1.vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 31
• Obr. č. 3 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 36