DIPLOMOVÁ PRÁCE - CORE · 2018-02-12 · 5.4 BIM v ČR v soukromé sféře ... 5.5 Aktuální...

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

FAKULTA STAVEBNÍ

Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2018 Martin Kollmann

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Thákurova 7, 166 29 Praha 6

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

I. OSOBNÍ A STUDIJNÍ ÚDAJE

Příjmení: Kollmann Jméno: Martin Osobní číslo: 410711

Zadávající katedra: Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, K126

Studijní program: Stavební inženýrství

Studijní obor: Projektový management a inženýring

II. ÚDAJE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

Název diplomové práce: Porovnání stavu implementace BIM ve veřejných zakázkách v České republice a

Dánsku

Název diplomové práce anglicky: Comparison of BIM implementation in public procurement in Czech

Republic and Denmark

Pokyny pro vypracování:

- Úvod, stanovení cílů a metod práce

- Popis BIM z pohledu veřejeného zadavatele na obecné úrovni

- Shrnutí Zákona o zadávání veřejných zakázek v České republice

- Rozbor současného stavu adopce BIM ve veřejných zakázkách v ČR

- Rozbor současného stavu adopce BIM ve veřejných zakázkách v Dánsku

- Analýza osvědčených postupů zavádění BIM do veřejných zakázek v Dánsku a možnosti jejich implementace

v ČR

- Závěr - shrnutí dosažených poznatků, závěrečná diskuze, vyhodnocení naplnění cílů

Seznam doporučené literatury:

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Directive 2014/24/EU

Eastman, Ch.: BIM Handbook

Jméno vedoucího diplomové práce: Ing. Petr Matějka

Datum zadání diplomové práce: 5. 10. 2017 Termín odevzdání diplomové práce: 8. 1. 2018

Údaj uveďte v souladu s datem v časovém plánu příslušného ak. roku

Podpis vedoucího práce Podpis vedoucího katedry

III. PŘEVZETÍ ZADÁNÍ

Beru na vědomí, že jsem povinen vypracovat diplomovou práci samostatně, bez cizí pomoci, s výjimkou

poskytnutých konzultací. Seznam použité literatury, jiných pramenů a jmen konzultantů je nutné uvést

v diplomové práci a při citování postupovat v souladu s metodickou příručkou ČVUT „Jak psát vysokoškolské

závěrečné práce“ a metodickým pokynem ČVUT „O dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských

závěrečných prací“.

Datum převzetí zadání Podpis studenta(ky)

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem danou diplomovou práci zpracoval samostatně a uvedl jsem zde

všechny informační zdroje, které byly použity.

V Praze dne ……………… ……………………………

Podpis autora

PODĚKOVÁNÍ

Tímto bych chtěl poděkovat panu Petrovi Matějkovi, vedoucímu mé diplomové práce,

který mi pomohl při výběru tématu a pečlivě sledoval můj výzkum jak v České republice,

tak i během mého pobytu v Dánsku. Jeho zkušenosti s problematikou a znalostmi českého

trhu mi byly nápomocny při zpracovávání mé práce a jeho věcné připomínky mi

posloužily k dokončení této práce.

Dále bych chtěl poděkovat panu Per Christensenu, konzultantovi z VIA University

College v Dánsku, za jeho čas, ochotu a pomoc při zpracování mé diplomové práce

v době mého pobytu na zahraniční univerzitě v Horsens. Jeho znalosti dánského prostředí

a historie mi pomohly dozvědět se klíčové aspekty, které jsem použil ke zpracování mě

diplomové práce.

5

Porovnání stavu implementace BIM

ve veřejných zakázkách v České republice

a Dánsku

Comparison of BIM implementation

in public procurement in Czech Republic

and Denmark

6

Anotace

Předmětem diplomové práce je porovnání míry implementace metody BIM ve veřejných

zakázkách na dvou vybraných trzích – Dánsko a Česká republika. Protože je pojem BIM

více a více skloňovaným pojmem, hodně zemí se uchyluje k zavedení metody BIM do

veřejných zakázek. Česká republika, jako jedna z těchto zemí, vytvořila Koncepci

zavádění BIM s cílem stanovit povinnost využívání BIM ve veřejných zakázkách.

V úvodní části jsou vysvětleny pojmy BIM, veřejná zakázka a formát IFC, který je

důležitou součástí BIM. Další část práce je zaměřena na popsání historie a současného

stavu obou zemí z pohledu BIM, zákonů a standardizace. Poslední část je pak věnována

popisu a porovnání vyspělosti míry trhu na implementaci BIM. Závěrem autor dodává

zkušenosti z dánského prostředí a možnosti jejich využití na českém trhu.

Annotation

The subject of the master thesis is to compare the level of BIM implementation in public

procurement in two selected markets – Denmark and Czech Republic. As the BIM

concept is more and more bold, many countries resort to introducing the BIM method

into public procurement. The Czech Republic, as one of these countries, has created the

Concept of BIM Implementation with a goal to establish mandatory use of BIM in public

procurement. The introductory section explains the BIM concepts, the public contract and

the IFC format, which is an important part of BIM. Another part of the thesis is focused

on describing the history and the current state of the two countries in terms of BIM, laws

and standardization. The last part is devoted to describing and comparing the maturity

of the market to BIM implementation. Finally, the author adds experience from the

Danish environment and the possibilities of their use on the Czech market.

7

Klíčová slova

Informační modelování staveb (BIM), IFC, stavební zákon, veřejná zakázka, veřejný

zadavatel

Key words

Building information modeling (BIM), IFC, building law, public procurement, public

contracting authority

8

Obsah

Rešerše ............................................................................................................................ 10

Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 12

1 Úvod........................................................................................................................ 13

2 Informační model stavby (BIM) ............................................................................. 16

2.1 Historie BIM .................................................................................................... 17

2.2 IFC a otevřené standardy ................................................................................. 18

2.2.1 IFC a otevřené standardy v EU ................................................................. 19

2.2.2 IFC a otevřené standardy v Dánsku .......................................................... 20

2.2.3 IFC a otevřené standardy v Česku ............................................................ 20

3 Veřejné zakázky ...................................................................................................... 21

3.1 Veřejné zakázky v České republice ................................................................. 21

3.1.1 Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) ......................................... 24

3.2 Veřejné zakázky v Dánsku ............................................................................... 25

3.2.1 Zákon č. 1564 z 15. prosince 2015 ........................................................... 26

4 BIM ve veřejných zakázkách .................................................................................. 28

4.1 BIM z pohledu veřejného zadavatele ............................................................... 28

5 BIM v České republice ........................................................................................... 29

5.1 Klasifikační systémy v ČR ............................................................................... 29

5.2 Zákony upravující metodiku BIM v ČR .......................................................... 29

5.3 BIM v ČR ve veřejných zakázkách .................................................................. 29

5.4 BIM v ČR v soukromé sféře ............................................................................ 30

5.5 Aktuální stav .................................................................................................... 33

6 BIM v Dánsku ......................................................................................................... 35

6.1 Klasifikační systémy v Dánsku ........................................................................ 35

6.2 Zákony upravující metodiku BIM v Dánsku ................................................... 36

6.2.1 IKT Regulace 118 ..................................................................................... 36

6.2.2 IKT Regulace 119 ..................................................................................... 39

6.3 Aktuální stav .................................................................................................... 40

6.3.1 Používání klasifikačních systémů ............................................................. 40

6.3.2 Využívání formátu IFC ............................................................................. 42

6.3.3 Zhodnocení dopadů implementace BIM ................................................... 42

6.3.4 Studie o BIM v Dánsku ............................................................................ 45

7 Modely celkové adopce BIM .................................................................................. 47

7.1 Model A: oblasti šíření ..................................................................................... 47

9

7.2 Model B: složky globální úrovně vyspělosti .................................................... 48

7.2.1 Cíle, stadia a milníky ................................................................................ 49

7.2.2 Šampioni a tahouni ................................................................................... 49

7.2.3 Regulatorní rámec ..................................................................................... 50

7.2.4 Významné publikace o BIM ..................................................................... 50

7.2.5 Výuka a vzdělávání ................................................................................... 51

7.2.6 Míry a srovnávací hodnoty ....................................................................... 51

7.2.7 Standardizované součásti a konstrukce ..................................................... 52

7.2.8 Technologická infrastruktura .................................................................... 52

7.3 Model C: dynamika celkového šíření .............................................................. 53

7.4 Model D: politika činností ............................................................................... 54

7.5 Model E: celkové šíření odpovědností ............................................................. 56

7.6 Metodika srovnání ............................................................................................ 57

7.6.1 Ukazatele .................................................................................................. 57

7.6.2 Srovnávací analýza ................................................................................... 59

7.7 Porovnání vyspělosti států na základě modelů celkové adopce BIM .............. 61

7.7.1 Model A: oblasti šíření ............................................................................. 62

7.7.2 Model B: složky globální úrovně vyspělosti ............................................ 64

7.7.3 Model C: dynamika celkového šíření ....................................................... 67

7.7.4 Model D: politika činností ........................................................................ 69

8 Závěr ....................................................................................................................... 71

8.1 Vyhodnocení cílů diplomové práce ................................................................. 72

8.2 Diskuze ............................................................................................................. 73

9 Seznam grafů .......................................................................................................... 74

10 Seznam tabulek ....................................................................................................... 75

11 Seznam obrázků ...................................................................................................... 76

12 Bibliografie ............................................................................................................. 77

13 Seznam příloh ......................................................................................................... 82

10

Rešerše

V současné době je na trhu k dispozici jen málo literatury, která se věnuje metodice

BIM ve veřejných zakázkách.

Pro vypracování diplomové práce byly použity hlavně tyto publikace:

Zákon č. 134/2016 S., o zadávání veřejných zakázek

Tento zákon je nejdůležitějším zákonem pro veřejného zadavatele, uchazeče o veřejné

zakázky a další zúčastněné strany. Stanovuje pravidla a postupy pro zadávání veřejných

zakázek. Upravuje povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek. Vymezuje, co

je a není veřejná zakázka.

Vydání tohoto zákona způsobilo malou revoluci pro veřejného zadavatele. V tomto

zákoně se poprvé objevily paragrafy umožňující stanovit podmínku pro použití nástrojů

informačního modelování ve veřejných zakázkách.

Directive 2014/24/EU of the European Parliament and of the Council

V nařízení Evropské unie z roku 2014 je doporučeno členským státům vyžadovat nástroje

informačního modelování při zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky, které

převyšují určitou hodnotu, hrají klíčovou roli pro rozvoj Evropské unie jako celku. Je

proto vhodné, aby pro tyto zakázky byla stanovena pravidla koordinující vnitrostátní

postupy při zadávání veřejných zakázek, aby se zajistilo uplatňování uvedených zásad

v praxi a otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži. Cílem této směrnice

je rovněž zvýšení efektivity veřejných výdajů a usnadnění účasti malých a středních

podniků na veřejných zakázkách.

BIM handbook: a guide to building information modeling for owners,

managers, designers, engineers and contractors (Charles M. Eastman)

Tato publikace je nejrozsáhlejší knihou zabývající se BIM modelováním

v architektonicko-stavebně konstrukčním průmyslu (AEC). Čtenáři přináší náhled, co je

a není BIM, jaké výhody a nevýhody přináší implementace BIM do stavebních firem.

Zabývá se pohledem na BIM ze všech zúčastněných stran ve stavebních projektech.

11

Kniha je vhodná jako příručka pro každého, kdo se podílí na návrhu, výstavbě a provozu

budov.

BIM Příručka (Martin Černý a kolektiv autorů)

Odborná rada pro BIM (CzBIM) je spolek, který se věnuje metodě BIM a podporuje

zavádění této metody v České republice. V roce 2013 byla vydána publikace BIM

Příručka, která slouží pro základní seznámení s metodikou BIM a jejího významu ve

stavebnictví. Jedná se o první česky psanou publikaci, která se věnuje obecně tématu BIM

ve stavebnictví, vycházející ze zahraničních zvyklostí a zkušeností autorů.

12

Seznam použitých zkratek

BIM Building Information Modeling Informační modelování staveb

bSDD buildingSMART Data Dictionary

CCS cuneco classification system

czBIM Odborná rada pro BIM

ČR Česká republika

ČSN Česká technická norma

DBK Dansk Bygge Klassifikation

DPH Daň z přidané hodnoty

EU Evropská unie

GUID Global Unique Identifier Globálně jedinečný identifikátor

HDP Hrubý domácí produkt

HPH Hrubá přidaná hodnota

ICT

Information and Communication

Technologies

Informační a komunikační

technologie

ID Identifier Identifikátor

IDM Information Delivery Manuals Manuál pro předávání informací

IFC Industry Foundation Classes

IFD International Framework for Dictionaries

IKT Informační a komunikační technologie

ISO

International Organization for

Standardization

Mezinárodní organizace pro

normalizaci

LOD Level of Detail Úroveň detailu

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

PDF Portable Document Format

SfB Samarbetskomitén för Byggnadsfrågar

VZ Veřejná zakázka

ZZVZ Zákon o zadávání veřejných zakázek

13

1 Úvod

Informační modelování staveb (BIM) je stále více skloňovaný výraz v celé oblasti

stavebnictví. Neustále se objevuje v různých článcích vysvětlujících, co to BIM je a není,

na konferencích věnujících se BIM a zavádění do veřejných zakázek a také spadajících

do výuky na vysokých školách a různých odborných vzdělávání.

Nový přístup navrhování projektů a způsob nakládání s daty vznikajícími v průběhu fáze

návrhu je podle některých odborníků přelomem v celém stavebně architektonickém

sektoru. V poslední době se stále více hovoří o nutnosti zavedení BIM do veřejných

zakázek. Veřejní zadavatelé tvoří někdy až polovinu celého stavebního trhu, a proto jsou

značnými hybateli změn v tomto odvětví. Celoplošné zavedení do praxe a využití BIM

se všemi jeho výhodami může vytvořit úspory v desítkách procent, a to nejen ve fázi

návrhu, ale především v provozní fázi.

Snahy o sjednocení postupů v rámci Evropské unie také přikládají důležitost na zavedení

BIM do veřejných zakázek. Díky standardizovaným pracovním postupům bude pro

zájemce ze všech členských států mezinárodní soutěž dostupnější a výrazně jednodušší.

Česká republika se v současné době ocitá na začátku plánování a příprav pro zavedení

BIM do veřejných zakázek. Autor si ke zpracování zvolil toto téma, aby mohl určit

problémy přicházející s přijetím zákonů udávajících povinnost využívání BIM ve

veřejných zakázkách. Krátce popisuje historii informačního modelování, věnuje se

současnému stavu dvou vybraných zemí – Dánsku a Česku. Poté se zaobírá

problematikou BIM ve veřejných zakázkách a výzvami, které pro veřejného zadavatele

v souvislosti s BIM vznikají. Různé části práce jsou věnované formátu IFC, který je pro

nediskriminační fungování veřejných zakázek nezbytný.

Dále autor popisuje dopad zavedení BIM na celý stavební trh v dánském prostředí.

Zaměřuje se na dopad na kvalitu projektů a spokojenost uživatelů BIM v různých

úrovních projektu.

Významná část práce je poté věnována hodnocení, popisu a porovnání vyspělosti států

v implementaci BIM ve veřejných zakázkách. Autor používá několik různých modelů

k porovnání a jejích výstupy hodnotí také grafickým znázorněním. Oblasti hodnocení

jsou od strategického plánování, přes podpůrné dokumenty, závazné zákony, možnosti

14

vzdělávání, až po schopnosti využívání modelů k dalším účelům. Na závěr autor uvádí

doporučení pro implementaci BIM do veřejných zakázek.

15

Cíle a výzkumné otázky práce

Jako cíle diplomové práce si autor stanovil:

• Zjistit jakým způsobem je uzákoněno používání informačního modelování ve

veřejných zakázkách v České republice a Dánsku.

• Porovnat stav implementace informačního modelování ve veřejných zakázkách

v ČR a Dánsku.

Výzkumné otázky, ze kterých autor vycházel:

• V jakém zákoně a jak je definováno použití informačního modelování ve veřejných

zakázkách v ČR a Dánsku?

• Jak lze využít dánské osvědčené metody informačního modelování ve veřejných

zakázkách pro český trh?

16

2 Informační model stavby (BIM)

Zkratka BIM vychází z anglického Building Information Modeling a do češtiny ji lze

přeložit jako informační modelování staveb, jehož výsledkem je samotný informační

model – tedy Building Information Model. Je důležité si uvědomit, že Building

neznamená pouze budovu, ale jakoukoliv stavbu či dokonce stavební proces. BIM je

zkratka, která může znamenat metodu, metodiku a model.

Obecně se používá pro označení digitálního modelu stavby, který slouží k výměně

informací v rámci daného projektu. Informační model stavby se skládá ze dvou částí –

jedna je samotný digitální model stavby, který reprezentuje fyzický a funkční objekt

s jeho charakteristikami, a druhá je databáze informací, které daný model nese a slouží

pro jeho navrhování, výstavbu a provoz po dobu jeho užívání. [1]

Co všechno lze zahrnout pod pojem BIM vysvětluje následující obrázek.

Obrázek 1: BIM a životní cyklus stavby, zdroj: [2]

17

2.1 Historie BIM

Počátky historie BIM sahají až do 70. let 20. století, kdy se o principu informačního

modelu stavby zmiňuje Charles M. Eastman z Institutu technologie v Georgii

ve Spojených státech. [3] Nicméně největšího rozvoje dosahuje BIM během poslední

dekády, kdy se dostal do evropské legislativy, a to konkrétně ve Směrnici Evropského

parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek,

nahrazující směrnici 2004/18/ES.

V anglickém znění takto: „For public works contracts and design contests, Member

States may require the use of specific electronic tools, such as of building information

electronic modelling tools or similar…“

V českém překladu: „V případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh

mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou

elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje…“

Je vidět, že český překlad není úplně vhodně zvolen a původní building information

electronic modelling, které se dnes hojně překládá jako informační modelování staveb,

překladem ztratilo smysl.

Obrázek 2: Mapa zemí, kde je již použití BIM uzákoněno v souladu s doporučením

evropské komise včetně roku, od kdy je vyžadováno, zdroj: [4]

18

V některých členských státech již došlo k zavedení povinného používání informačního

modelování staveb ve veřejných zakázkách. Na obrázku 2 můžeme vidět, že některé státy,

jako je Dánsko (2007), Švédsko (2007), Finsko (2007), Holandsko (2012) a Velká

Británie (2016), již metodiku BIM používají. Další státy, jako je Francie (2017),

Německo (2020) a Španělsko (2018), oznámily zavedení BIM ve veřejných zakázkách.

[4]

2.2 IFC a otevřené standardy

IFC (Industry Foundation Classes) je otevřený neutrální souborový formát podporující

sdílení dat na principu informačního modelu stavby.

Aby byla zajištěna kompatibilita mezi různými programy od různých společností, byl

vyvinut otevřený formát IFC, který vyvíjí společnost buildingSMART. Tento formát se

začal vyvíjet od roku 1994, kdy společnost Autodesk založila konsorcium Industry

Alliance for Interoperability. [5] V roce 1997 bylo přejmenováno na International

Alliance for Interoperability (IAI) a v roce 2008 na nynější buildingSMART. [6] Formát

IFC je jeden z nejrozšířenějších otevřených formátů ve stavebním sektoru a je klíčový

pro rozvoj BIM napříč celým sektorem.

Přijetí otevřených standardů ve stavebním odvětví je velice důležité, protože účastníci

nejsou odkázáni na specifické knihovní prvky jednotlivých výrobců. Interoperabilita je

navíc výhodou otevřených standardů, díky ní stačí, když každá softwarová aplikace má

jeden převod pro export a jeden pro import otevřeného formátu do svého softwaru, [5]

viz obrázek 3.

Když jsou do BIM zakomponovány otevřené standardy, jedná se o tzv. Open BIM. Toto

je velice důležité, protože je tím podporován transparentní a otevřený postup prací mezi

účastníky projektu, kteří nejsou nuceni využívat specifický software. [7] Navíc společný

jazyk umožňuje průmyslu a vládám vytvářet projekty s transparentním obchodním

závazkem, srovnatelným hodnocením služeb a zajištěnou kvalitou dat. Data mohou být

použita po celou dobu životního cyklu stavby a tím eliminovat nutnost opětovného

zadávání a z toho plynoucích chyb. [7]

19

2.2.1 IFC a otevřené standardy v EU

Evropská unie definovala formát IFC v normě ISO 16739:2013 a tím ho přijala jako

standardní otevřený datový formát. S datovým formátem IFC se pojí další dva důležité

nástroje, které podporují vzájemnou interoperabilitu. Jedním z nich je Information

Delivery Manuals (IDM), který je užitečný pro popsání a specifikování procesů

a datových toků během životního cyklu BIM projektu. Další podpůrný nástroj je

International Framework for Dictionaries (IFD), nedávno přejmenovaný

na buildingSMART Data Dictionary (bSDD). Je to ISO standard pro terminologii

knihoven k propojování dat z existujících databází do formátu IFC. Princip je takový,

že každý parametr u objektů, má přiřazené jedinečné globální ID (GUID). Důležité je,

aby daný parametr byl správně pojmenován v každém jazyce, tím je dosaženo

porozumění mezi účastníky projektu i přes rozdílný jazyk.

Jedna ze zvláštností veřejného sektoru je nutnost zajištění transparentního a neutrálního

přístupu bez zvýhodňování jedné strany před druhou. Z tohoto důvodu je přijímání

otevřených standardů nejvíce podporováno orgány veřejné správy, protože nezávislost

na dodavatelích, kompatibilita, vyhlídky na dlouhodobou podporu a komerční

nezávislost jsou zásadní. [8] Formát IFC je v současnosti jediný otevřený a dobře

vyvinutý datový model pro stavební odvětví a mezinárodní standard, který je formálně

přijímán různými vládami a agenturami po celém světě. [5] Jak uvádí Laakso, snaha

o zavedení formátu IFC může být vyhodnocena jako „jedna z nejvíce ambiciózních snah

Obrázek 3: Dva koncepty interoperability – přímá a otevřený formát, zdroj: [57]

20

o IT standardizaci v jakémkoli odvětví“, protože může vytvořit podstatný růst

produktivity. [9]

2.2.2 IFC a otevřené standardy v Dánsku

Zpracování veřejných zakázek pomocí nástrojů informačního modelování je v Dánsku

povinné již od roku 2007, kdy vyšel v platnost Zákon o využívání IKT: nařízení č. 1365

ze dne 11. prosince 2006 o Požadavcích na užívání informačních a komunikačních

technologií ve stavebnictví1, a od té doby je povinností všech zúčastněných stran dodávat

a předávat modely ve formátu IFC. Změna nastala v roce 2013, kdy vyšly v platnost

zákony IKT regulace 118 a 119 (viz kapitola 6.2.1 a 6.2.2), [10] které rozšířily povinnost

používání metodiky BIM na všechny lokální a regionální projekty, přesahující peněžní

limit daný tímto zákonem. Díky tomu, že je v Dánsku dlouhodobě vyžadováno předání

modelů ve formátu IFC, náleží této zemi první místo v povědomí a využívání formátu

IFC. [11]

2.2.3 IFC a otevřené standardy v Česku

Jelikož je Česko stále ve fázi příprav, probíhají také diskuze na téma standardizace

formátu. Aby byla ve veřejných zakázkách dosažena interoperabilita na základě

neutrálních a stabilních otevřených datových formátů, navrhuje Ministerstvo průmyslu

a obchodu přijetí formátu IFC jako celostátně podporovaného pro předávání BIM modelů

mezi jednotlivými účastníky životního cyklu stavby. [12] Pro formát IFC na území České

republiky platí norma ČSN EN ISO 16739:2017, převzatá z mezinárodní normy

ISO 16739. Formát IFC je v současné době jediný otevřený standard pro ukládání BIM

modelů a podporovaný výrobci softwarů pro navrhování staveb.

1BEK nr. 1365 af 11/12/2006, Bekendtgørelse om krav til anvendelse af Informations – og

Kommunikationsteknologi i byggeri.

21

3 Veřejné zakázky

Veřejnou zakázkou se rozumí nákup dodávky, služby nebo stavební práce veřejným

orgánem. Veřejné zakázky jsou významnou součástí ekonomiky každé země. V Evropské

unii tvoří veřejné zakázky přes 14 % z HDP. [13] Ty jsou regulovány zákony, tak aby se

zajistilo, že veřejný sektor získá co nejlepší hodnotu za jím vynaložené finanční

prostředky a zároveň jsou respektovány tři klíčové ukazatele:

➢ rovné zacházení

➢ zákaz diskriminace

➢ transparentnost

Stavební sektor v rámci EU vytváří zhruba 9 % HDP, zaměstnává 18 milionů lidí, podílí

se velkou hybnou silou na hospodářském růstu a působí v něm 3 miliony firem. [14]

V roce 2016 dosáhl stavební trh v EU obratu 1,3 bilionu EUR. [15] Značná část nákladů

je vložena do veřejných zakázek. Stavebnictví je odvětvím s pomalu rostoucí

produktivitou a BIM je strategický nástroj, který může zvýšit nejen produktivitu, ale také

snižovat náklady, zvyšovat produktivitu, kvalitu infrastruktury a ochranu životního

prostředí. [14] Pro členské státy Evropské unie přijetí BIM znamená zjednodušení soutěží

ve veřejných zakázkách napříč různými členskými státy.

3.1 Veřejné zakázky v České republice

Trh veřejných zakázek v České republice se dlouhodobě pohybuje pod průměrem

Evropské unie viz tabulka 1. Hrubý domácí produkt v roce 2016 činil 4 773 mld. Kč vč.

DPH (187 mld. EUR). [16] Trh veřejných zakázek dosáhl v témže roce 486 mld. Kč vč.

DPH (19 mld. EUR), [17] což představuje přibližně 10,2 % HDP České republiky.

Z těchto údajů lze vidět, že trh s veřejnými zakázkami je významným odvětvím

ekonomiky naší země.

Tabulka 1: Základní údaje o trhu veřejných zakázek v letech 2011-2016 v CZK,

(Zdroj autor, dle [16] a [17])

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

HDP v mld. Kč 4 060 4 091 4 314 4 555 4 773

Trh veřejných zakázek v mld. Kč 493 478 581 583 486*

- veřejní zadavatelé 414 409 440 500 427*

- sektoroví zadavatelé 79 69 141 83 59*

Podíl trhu VZ na HDP (v %) 12,1 % 11,7 % 13,5 % 12,8 % 10,2 %

Pozn.: *v případě některých dat z roku 2016 se jedná o odhad na základě dostupných údajů

(stav k 27. 4. 2017)

22

Tabulka 2: Základní údaje o trhu veřejných zakázek v letech 2011-2016, přepočet v mil. EUR

Rok 2012 2013 2014 2015 2016

HDP v mld. EUR (běžné ceny) 159,15 160,37 169,11 178,56 187,10

Trh veřejných zakázek v mld. EUR 19,33 18,74 22,78 22,85 19,05

- veřejní zadavatelé 16,23 16,03 17,25 19,60 16,74

- sektoroví zadavatelé 3,10 2,70 5,53 3,25 2,31

Podíl trhu VZ na HDP (v %) 12,1 % 11,7 % 13,5 % 12,8 % 10,2 %

Pozn.: kurz použitý k přepočtu 1 EUR = 25,51 Kč

Veřejné zakázky se dělí na dodávky, služby a stavební práce. Z toho vyplývá, že celý

podíl trhu veřejných zakázek netvoří pouze stavební práce a s tím práce spojené

(např. projekční činnost). Z toho důvodu by bylo vhodné ukázat, jakým dílem se podílí

obor stavebnictví na hodnotě celého HDP. Hrubý domácí produkt lze spočítat jako součet

hrubé přidané hodnoty (HPH), daní z produktů a odečtením dotací na produkty. Zdroje

HDP se dělí na deset různých odvětví, z nichž jedno je námi sledované stavebnictví.

V tabulce 3 lze vidět všech deset odvětví, která se spolupodílí na tvorbě HPH a po

započtení daní a dotací společně vytváří HDP, pro lepší znázornění výkonnosti

jednotlivých odvětví je vše vidět na grafu 1. Daná procenta jsou vypočtena z podílu

na HPH.

Tabulka 3: Zdroje hrubého domácího produktu, ČR, běžné ceny v mil. Kč

(Zdroj: autor, dle: [16])

Rok / čtvrtletí Q1 Q2 Q3 Q4 Celkem 2016

Zemědělství, lesnictví a rybářství 18 590 25 708 45 146 15 864 105 308

Průmysl, těžba a dobývání 342 851 364 255 327 276 345 381 1 379 763

Stavebnictví 36 373 59 790 67 265 70 913 234 341

Obchod, doprava, ubytování

a pohostinství 181 778 203 058 206 076 208 931 799 843

Informační a komunikační činnosti 52 448 54 219 51 446 62 475 220 588

Peněžnictví a pojišťovnictví 44 055 45 797 44 760 46 809 181 421

Činnosti v oblasti nemovitostí 88 861 89 478 89 698 92 760 360 797

Profesní, vědecké, technické

a administrativní činnosti 63 310 72 777 71 745 77 608 285 440

Veřejná správa a obrana, vzdělávání,

zdravotní a sociální péče 152 874 155 259 157 375 165 796 631 304

Ostatní činnosti 21 853 22 976 23 600 25 163 93 592

Hrubá přidaná hodnota 1 002 993 1 093 317 1 084 387 1 111 700 4 292 397

Daně z produktů 126 375 147 736 152 937 149 466 576 514

Dotace na produkty 20 187 27 312 27 738 20 434 95 671

Hrubý domácí produkt 1 109 181 1 213 741 1 209 586 1 240 732 4 773 240

23

Tabulka 4: Zdroje hrubého domácího produktu, ČR, přepočet v mil. EUR


Zemědělství, lesnictví a rybářství 729 1 008 1 770 622 4 128

Průmysl, těžba a dobývání 13 440 14 279 12 829 13 539 54 087

Stavebnictví 1 426 2 344 2 637 2 780 9 186

Obchod, doprava, ubytování a

pohostinství 7 126 7 960 8 078 8 190 31 354




Profesní, vědecké, technické a

administrativní činnosti 2 482 2 853 2 812 3 042 11 189



Ostatní činnosti 857 901 925 986 3 669

Hrubá přidaná hodnota 39 318 42 858 42 508 43 579 168 263

Daně z produktů 4 954 5 791 5 995 5 859 22 600

Dotace na produkty 791 1 071 1 087 801 3 750

Hrubý domácí produkt 43 480 47 579 47 416 48 637 187 113

Pozn.: kurz použitý k přepočtu 1 EUR = 25,51 Kč

Graf 1: Zdroje hrubého domácího produktu v ČR, běžné ceny; zdroj: autor, dle: [16]

24

České republika je primárně průmyslovou zemí. Téměř jedna třetina HDP je tvořena

v odvětví průmyslu, těžby a dobývání. Další velký podíl na HDP tvoří obchod, doprava,

ubytování a pohostinství s necelými devatenácti procenty a veřejná správa a obrana,

vzdělávání, zdravotní a sociální péče zaujímající necelých patnáct procent. Stavebnictví

jako takové tvoří 5,5 % HDP Česka.

Veřejné zakázky v České republice se řídí zákonem č. 134/2016 Sb. Zákon o zadávání

veřejných zakázek.

3.1.1 Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ)

Podle zákona č. 134/2016 Sb. je veřejným zadavatelem Česká republika; organizační

složky České republiky; Česká národní banka; státní příspěvková organizace; územní

samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace; právnická osoba, pokud byla

zřízena za účelem uspokojování veřejného zájmu nebo ji převážně financuje jiný veřejný

zadavatel. [18] Zjednodušeně lze říct, že veřejným zadavatelem je každý, kdo při

zadávání hospodaří s penězi z veřejného rozpočtu.

Veřejný zadavatel dle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti

a přiměřenosti; zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. [18]

Dále tento zákon stanovuje možnost povinného využití metodiky BIM při realizaci

vypsaných veřejných zakázek ve stavebnictví. Konkrétně se metodiky BIM týkají dva

odstavce § 103 a to (2) a (3), kde se lze dočíst, že „Zadavatel může uvést doporučený

způsob zpracování nabídky“ a „…může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést závazný

požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního

modelování staveb…“ a dále „Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim

zadavatel dodavatelům přístup.“

Je vidno, že povinnost použití informačního modelování ve veřejných zakázkách by

neměla být porušením zákazu diskriminace. Nicméně z tohoto zákona také vyplývá, že

zadavatel musí zajistit dodavatelům přístup, pokud nejsou tyto formáty běžně dostupné.

A zde do hry vstupuje formát IFC. Jelikož je tento formát otevřený a neutrální, lze ho

považovat jako vhodný formát pro zadání veřejné zakázky.

25

3.2 Veřejné zakázky v Dánsku

Veřejné zakázky tvořili v roce 2013 v Dánsku zhruba 14 % HDP. To je o dva procentní

body více než v ČR v témže roce. HDP v roce 2013 dosáhlo hodnoty 253 miliard EUR,

z toho veřejné zakázky tvořily 33,8 miliard EUR. Z toho tvořilo 47 % služby,

15 % stavební práce a 38 % dodávky. [19]

Pro porovnání s Českem je v tabulce 5 uveden přehled HDP v roce 2016.

Tabulka 5: Zdroje hrubého domácího produktu, Dánsko, běžné ceny v mil. DKK,

(Zdroj: autor, dle: [20])


Zemědělství, lesnictví a rybářství 4 228 4 295 5 361 5 602 19 486


Stavebnictví 20 280 22 095 22 069 22 572 87 017

Obchod, doprava, ubytování a pohostinství 78 259 88 204 88 748 90 334 345 545





a administrativní činnosti 37973 43241 41216 47430 169 860




Hrubá přidaná hodnota 427 778 449 638 447 727 463 228 1 788 374

Daně snížené o dotace na produkty 66 955 70 999 67 266 71 257 276 476

Hrubý domácí produkt 494 733 520 637 514 993 534 485 2 064 850

Tabulka 6: Zdroje hrubého domácího produktu, Dánsko, přepočet, běžné ceny v mil. EUR


Zemědělství, lesnictví a rybářství 568 577 721 753 2 619


Stavebnictví 2 726 2 970 2 966 3 034 11 696

Obchod, doprava, ubytování a pohostinství 10 519 11 855 11 928 12 142 46 444





a administrativní činnosti 5 104 5 812 5 540 6 375 22 831




Hrubá přidaná hodnota 57 497 60 435 60 178 62 262 240 373

Daně snížené o dotace na produkty 8 999 9 543 9 041 9 578 37 161

Hrubý domácí produkt 66 496 69 978 69 219 71 839 277 534

Pozn.: kurz použitý k přepočtu 1 EUR = 7,44 DKK

26

Pokud porovnáme rozložení HDP podle odvětví Dánska a ČR, zjistíme, že jsou zde

značné rozdíly. Je vidět, že Česká republika je více průmyslovou zemí, naopak v Dánsku

má největší podíl na HDP veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče,

a to jednou pětinou. O něco méně, než jedna pětina pochází z obchodu, dopravy,

ubytování a pohostinství následující průmyslem, těžbou a dobýváním.

Veřejné zakázky se v Dánsku řídí Zákonem č. 1564 z 15. prosince 2015 (LOV nr 1564 af

15/12/2015)

3.2.1 Zákon č. 1564 z 15. prosince 2015

Podle Zákona č. 1564 z 15. prosince 2015 je zadavatelem státní, regionální nebo místní

orgán, veřejnoprávní subjekty a sdružení jednoho nebo více těchto orgánů nebo jednoho

nebo více takových subjektů řídících se veřejným právem. [21]

Tento zákon se vztahuje na všechny veřejné zakázky s minimální odhadovanou hodnotou

1) 38 624 809 DKK bez DPH (cca 5,2 mil. EUR) na stavební práce

Graf 2: Zdroje hrubého domácího produktu v Dánsku, běžné

ceny; zdroj: autor, dle: [20]

27

2) 998 019 DKK bez DPH (cca 134 tis. EUR) pro dodávky a služby zadávané

ústředními vládními institucemi a výběrová řízení zadávaná těmito zadavateli

3) 1 541 715 DKK bez DPH (cca 207 tis. EUR) pro dodávky a služby zadávané sub-

centrálními zadavateli a výběrová řízení zadávaná těmito zadavateli [21]

Dále tento zákon stanovuje limit pro zakázky, které nejsou veřejnou zakázkou, ale splňují

určité požadavky. Např.: jsou financovány z více než 50 % a odhadovaná cena je vyšší

než 38 624 809 DKK bez DPH (cca 5,2 mil. EUR); pokud se jedná o stavební práce pro

nemocnice, zařízení určená pro sport, rekreaci a volný čas, budovy pro školy a univerzity

a budovy určené pro administrativní účely, vztahuje se na ně tento zákon vždy, bez ohledu

na odhad nákladů.

Zadavatelé opět, stejně jako v českých zákonech, musí dodržovat zásady rovného

zacházení, transparentnosti a přiměřenosti. Uplatňuje se zde také zákaz diskriminace, a to

jak pro dánské hospodářské subjekty oproti ostatním subjektům, tak i pro všechny

hospodářské subjekty členských států EU nebo země, na které se vztahují povinnosti

uložené Dánsku nebo Evropské unii.

28

4 BIM ve veřejných zakázkách

Následující kapitoly 5 a 6 se budou věnovat použití informačního modelování ve

veřejných zakázkách v České republice a v Dánsku. Nejprve budou popsány některé

problémy, se kterými se musí veřejný zadavatel potýkat, a to obzvláště ve spojení BIM

a veřejný zadavatel. Dále budou shrnuty zákony týkající se BIM a veřejných zakázek

v obou výše vyjmenovaných zemích.

4.1 BIM z pohledu veřejného zadavatele

Veřejný zadavatel musí při zadávání zakázek čelit mnohým překážkám. Největší

problém, se kterým se potýká, je zásada zákazu diskriminace. Diskriminací můžeme

rozumět „rozdílný, jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku“. [22]

Přenesením této obecné definice do oblasti veřejných zakázek, rozumíme diskriminaci

jako ztížení účasti či úplné vyloučení možné účasti v zadávacím řízení pro jednoho nebo

více konkrétně či obecně určených dodavatelů. „Podstatou této zásady je pravidlo, že

žádný z dodavatelů, zájemců nebo uchazečů nesmí být přímo nebo nepřímo, vědomě nebo

nevědomě zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům ve stejném postavení“.

[23]

Další problém se kterým se musí veřejný zadavatel potýkat, je nemožnost specifikování

konkrétního výrobku, materiálu či technologie obchodním názvem (např.: tvárnice

Porotherm 44 T Profi Dryfix). Porušil by tím opět zákaz diskriminace. Každá stavební

součást musí být definována pouze obecnými parametry – jako je například součinitel

prostupu tepla, pevnost v tlaku, zvuková neprůzvučnost atd.

Problém diskriminace s použitím metodiky BIM ve veřejných zakázkách byl, jak je

zmíněno výše, částečně vyřešen Směrnicí 2014/24/EU, která říká, že členské státy mohou

požadovat použití nástrojů informačního modelování. Dále je na členských státech, jak

zakomponují či zakomponovaly výše zmíněnou směrnici do svých zákonů.

V Dánsku zákon řešící BIM ve stavebnictví je znám jako „ICT regulations 118 a 119“.

V České republice BIM řeší nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb.

29

5 BIM v České republice

Následující kapitoly se budou zabývat metodikou BIM ve veřejných zakázkách

ve vybraných státech. Snaha byla koncipovat kapitoly tak, aby členění bylo co možná

nejpodobnější pro Dánsko i Českou republiku, aby byly rozdíly co nejviditelnější.

Nicméně Česká republika v kontextu využití metodiky BIM zaostává za zmiňovaným

Dánskem, proto jsou některé kapitoly výrazně kratší.

5.1 Klasifikační systémy v ČR

V současné době neexistují v České republice žádné standardizované klasifikační

systémy, které by byly použitelné ve veřejných zakázkách. Problémem s klasifikačními

systémy je skutečnost existence několika desítek různých klasifikačních systémů. Existují

různé nadnárodní organizace snažící se vytvořit jednotnou klasifikaci tak, aby byla

použitelná mezinárodně. Nicméně většina států si zároveň vytváří vlastní klasifikační

systémy, které lépe pasují na zvyklosti na daném trhu, např. dánský DBK nebo anglický

Uniclass 2015.

5.2 Zákony upravující metodiku BIM v ČR

V současnosti není žádný zákon, který by přímo reguloval používání informačního

modelování ve veřejných zakázkách. Jediná zmínka, která lze v českém zákoníku

dohledat, je, že veřejný zadavatel může vyžadovat používání systémů informačního

modelování. [18] Nicméně není stanovena povinnost používání a nejsou dostupné žádné

návody, doporučení či standardy, které by upravovaly používání metodiky BIM

ve veřejných zakázkách.

5.3 BIM v ČR ve veřejných zakázkách

Aktuálně probíraným tématem v České republice je BIM a jeho možnosti využití

ve veřejných zakázkách, tak, jak umožňuje směrnice EU. Na 3. BIM konferenci

ve stavebnictví 2017 bylo několikrát řečeno, že v současné době neexistuje pro veřejného

zadavatele v ČR metodika, jak zadat zakázku, aby byla v souladu se zákonem.

Samostatný problém tvoří knihovny prvků pro BIM modelování. Jednotliví výrobci

nabízejí spoustu knihoven svých materiálů, avšak tyto knihovny nejsou použitelné pro

veřejné zakázky, neboť v nich není možno používat specifikované výrobky tak, aby nebyl

porušen ZZVZ.

30

Na konferenci též vystoupila paní Ludmila Kratochvílová z Ministerstva průmyslu

a obchodu, která představila postoj a plán státních orgánů vůči zavádění metodiky BIM.

Byl zde viditelný posun od minulých let i to, že státní orgány vnímají BIM a reálně se

zabývají jeho implementací do veřejných zakázek na státní úrovni. Dále představila

koncepci ministerstva, která si dává za cíl povinnost používání BIM metodiky

u nadlimitních veřejných zakázek v ČR od roku 2022.

Zavádění BIM naráží na neexistující standardy, pravidla a postupy, bez kterých

implementace prakticky postrádá význam. Dobré zprávy přinesli zástupci sdružení

Odborné rady pro BIM. Představili vznikající koncepci BIM standardů a je tak zřejmé,

že se věci hýbou správným směrem.

Jedním z příkladů, kde veřejný zadavatel vyžadoval použití metodiky BIM je Fakultní

nemocnice v Olomouci. Veřejné zakázky má na starosti investiční náměstek Ing. Jaroslav

Junek, který také vystoupil na konferenci a popisoval své zkušenosti se zadáváním

veřejné zakázky s požadavkem na použití metodiky BIM při zpracování projektové

dokumentace. Existují další projekty, kdy veřejný zadavatel vyžadoval BIM. Například

u rekonstrukce pražské Státní opery je požadavek, aby dodavatel využíval BIM. Nové

sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v pražských Holešovicích se bude projektovat pomocí

BIM. Pozadu není ani Státní fond dopravní infrastruktury, kde vzniká několik prvotních

staveb využívající metodiku BIM.

Dne 25. 9. 2017 byla vládou ČR schválena koncepce zavádění metodiky BIM do stavební

praxe v letech 2018–2027. Gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci

s Odbornou radou pro BIM a Státním fondem dopravní infrastruktury.

5.4 BIM v ČR v soukromé sféře

Požadavky soukromých investorů na zpracování dokumentace metodou BIM jsou stále

častější. Oproti veřejné sféře, která je řízena mnohými zákony, je situace v soukromé

sféře znatelně snazší. Několik projektů již bylo k datu zpracování této práce pomocí

metodiky BIM navrženo a následně postaveno. Hlavním průkopníkem je firma

Skanska a.s., která na území ČR, ale i ve světě realizovala již celou řadu projektů.

Nejnovějším projektem, který nejvíce využívá potenciálu BIM technologie je

administrativní budova Five na Smíchově. Další projekty jsou například komerční

budova Riverwiev Smíchov, administrativní budova Corso Court Karlín a ve světě pak

Malmö Live – Kontor ve Švédsku a Jégeho Alej na Slovensku.

31

Další firmou, která se angažuje na poli informačního modelování je Hochtief CZ a.s.

Podílela se na výstavbě centrály ČSOB v Radlicích. Pilotním projektem pro tuto firmu

byl železniční tunel Rastatt pro budoucího správce Deutsche Bahn.

Five – Praha Smíchov

Projekt s největším využitím potenciálu BIM technologie. Využita byla kontrola kolizí

v modelu stavby, vizualizace a koordinace na stavbě. Novinkou je zde aplikace napojení

modelu na harmonogram a analýza osvětlení a tepelných prostupů pro následnou

certifikaci LEED a BREEAM. Dále byla prováděna simulace koordinace BOZP

na stavbě, a především napojení modelu na facility management systém a vytvoření

informační databáze pro provozní fázi objektu. [24]

Objekt získal Cenu Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a CZ BIM za rozsah

využití technologie BIM a je dokladem toho, že pokud se metodiku BIM podaří zavést

na úrovni všech účastníků stavebního procesu, je to příkladná myšlenka v cestě

za implementací nových technologií a s tím spojenou vyšší efektivitou stavebnictví

hodnou 21. století. [25]

Riverview – Praha Smíchov

Jedná se o projekt administrativní budovy ležící na pobřeží řeky Vltavy. Technologie

BIM byla využita jak v projekční, tak i v realizační fázi. BIM model byl rozdělen do více

částí a to architektonicko-stavební a na modely jednotlivých profesí TZB.

Obrázek 4: Five, Smíchov, zdroj: [25]

32

Kancelářská plocha čítá 7 037 m2 na sedmi nadzemních podlaží. Součástí je dále

90 podzemních parkovacích míst. Stavba byla navržena, aby získala certifikát LEED

Gold. Budova byla dokončena v prosinci 2014. [26]

Corso Court – Praha Karlín

Dalším projektem modelovaným plně pomocí BIM je sídlo společnosti Skanska a.s.

v pražském Karlíně. Jedná se o moderní kancelářskou budovu navrženou architektem

Ricardem Bofillem. Kancelářská plocha je 17 200 m2 na 7 nadzemních podlažích

s 302 podzemními parkovacími místy. Stavba získala ocenění LEED Platinum. [26]

Obrázek 5: Riverview Smíchov, zdroj: [26]

Obrázek 6: Corso Court Karlín, zdroj: [26]

33

Dále také získala zvláštní cenu za rozsah použití technologie BIM, udělovanou Odbornou

radou pro BIM v rámci soutěže Stavba roku 2016. [27]

Centrála ČSOB – Praha Radlice

Jedná se o druhou stavbu centrály ČSOB přímo naproti stávající budově. Nová budova je

zcela navržena technologií BIM s ohledem na co největší úsporu energie. Do té by se

mělo na konci roku 2018 nastěhovat 1 400 zaměstnanců. Stávající budova v Radlicích je

dlouhodobě považována za jednu z nejzelenějších staveb u nás. Nové sídlo by ji mělo, co

se týče šetrnosti k životnímu prostředí a moderních technologií, ještě překonat. Stavba je

navržena a bude postavena tak, aby získala certifikát LEED Platinum. [28]

5.5 Aktuální stav

V tuto chvíli se díky rozhodnutí vlády o schválení Koncepce zavádění metody BIM

do stavební praxe v letech 2018–2027 nachází Česká republika ve fázi příprav. Podle

plánu postupného zavádění BIM v ČR je rok 2018 určený k výběru pilotních projektů

a začátku realizace některých z nich; začátek tvorby a zavádění norem a terminologie;

vyhlášení IFC jako celostátně podporovaného formátu pro BIM; vytvoření standardů;

a posouzení potřeby změn v legislativě. [12] Další roky jsou znázorněné v grafu 3.2

2 Celý plán pro další roky je dostupný v dokumentu „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“,

vypracovaný MPO, dostupný na: https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/koncepce-zavadeni-

metody-bim-v-cr-schvalena-vladou--232136/

Obrázek 7: ČSOB Radlice, zdroj: [28]

https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/koncepce-zavadeni-metody-bim-v-cr-schvalena-vladou--232136/

https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/koncepce-zavadeni-metody-bim-v-cr-schvalena-vladou--232136/

34

Výrazným bodem je rok 2022, od kdy má dojít k uložení povinnosti použití informačního

modelování u nadlimitních veřejných zakázek.

Vláda České republiky v otázkách BIM ve stavebnictví úzce spolupracuje se

spolkem Odborná rada pro BIM (www.czbim.org), který se dlouhodobě věnuje oblasti

informačního modelování staveb, sdružuje přední odborníky z řad právnických

i fyzických osob a pomáhá uvádět BIM do stavební praxe v ČR. [29]

Od 1.1.2018 má na starost tvorbu, vydávání a distribuci technických norem Česká

agentura pro standardizaci. [30] Jako příspěvková organizace přebírá tuto zodpovědnost

od Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Součástí agentury

by také měl být odbor, který se bude zabývat terminologií, standardizací a normami

týkající se BIM.

2018

•výběr pilotních projektů

•relizace pilotních projektů

•tvorba a zavádění norem

•vytvoření systémů vzdělávání pro SŠ, VOŠ

2019

•vyhodnocení pilotních projektů

•tvorba a zavádění norem

•vytvoření standardů LOI, LOD

•vytvoření databáze stav. výrobků

•vytvoření smluvních podmínek pro VZ; zadávacích vzorů; metodiky BIM při zadávání VZ;

•vytvoření systému vzdělávání pro státní správu

2020

•tvorba standardizované metodiky BIM

•promítnutí změn do legislativy

•tvorba metodiky pro využívání BIM ve veřejné správě

•vytvoření metodiky pro oceňování

2021

•vyhodnocení pilotních projektů

•promítnutí změn do legislativy

•stanovení vztahu dat NIPI a BIM v návaznosti na IFC

•vytvoření systému vzdělávání v BIM dodavatelksém řetězci

2022•uložení

povinnosti použití BIM pro nadlimitní VZ

Graf 3: Časová osa zavádění metodiky BIM v ČR v letech 2018-2022, zdroj: autor, dle: [12]

http://www.czbim.org/

35

6 BIM v Dánsku

6.1 Klasifikační systémy v Dánsku

První zmínky o klasifikaci jsou z padesátých let dvacátého století, kdy Švédsko vytvořilo

jednoznačnou klasifikaci stavebních komponentů ve formě SfB systému.3 O dvě desetiletí

později, na začátku sedmdesátých let, byl tento systém uznán Mezinárodní stavební

komisí4 v Rotterdamu a dnes je nejvíce používaným klasifikačním systémem ve

stavebních zakázkách využívajících metodiku BIM v Dánsku. Jedním z důvodů je, že

systém SfB je skutečný klasifikační systém, který přispívá k efektivnější komunikaci

mezi účastníky projektu. Zároveň ho lze snadno začlenit do systému při zpracovávání

digitálních dat stavebního projektu. [31]

V roce 2006 byl vytvořen Dánský stavební klasifikační systém (Dansk Bygge

Klassifikation), který nahradil systém SfB jako nový standardní systém pro klasifikaci

informací stavebního procesu a prostředí. DBK byl první systém v Dánsku, který logicky

vycházel z mezinárodních standardů.

V letech 2012 až 2014, cuneco – centrum pro produktivitu ve stavebnictví – vyvinulo

CCS (cuneco classification system), které mělo nahradit DBK. CCS je národní systém

pro klasifikaci a identifikaci stavebních komponentů a prostor, také sloužící k popisu

vztahů mezi nimi. [31] CCS systém je založen na čtyřech mezinárodních standardech,

zásadách zpracování dat o majetku, standardech pro vývoj knihovny prvků, definování

úrovní informací o BIM, měření standardů a digitalizované zadávací dokumentace. [11]

BIM 7aa je modernizací SfB. Byl vytvořen za spolupráce sedmi architektonických

kanceláří v Dánsku. Metoda vytváření struktur a souvislostí mezi stavebními objekty,

3 Samarbetskomitén för Byggnadsfrågar = výbor pro spolupráci ve výstavbě 4 Commission Internationale du Bâtiment

•BIM 7aa

•NS 8360 (verze 2015)

2015

•CCS (cuneco classification systém)

•OmniClass (verze 2012)

2012

•DBK (Dansk Bygge Klassifikation)

2006

•SfB (Samarbetskomitén för Byggnadsfrågar)

1950's

Graf 4: Vývoj používaných klasifikačních systémů v Dánsku, zdroj: autor

36

nabídkovými listy, popisy a výkazy výměr, stejně jako definování rozhraní mezi subjekty

poradců, mimo jiné i klasifikace, vlastnosti a další relevantní parametry. [31]

OmniClass Konstrukční klasifikační systém je používán mnoha způsoby, od organizace

knihovních materiálů, produktové literatury a informací o projektu, až k poskytování

klasifikační struktury pro elektronické databáze. [32]

NS 8360 je vyvíjen v Norsku, aby standardizoval typ kódování a klasifikaci objektů,

vlastnosti propojení a hodnoty do IFC modelu a podporoval interakci mezi všemi

účastníky projektu a mezi fázemi životního cyklu projektu. [32]

6.2 Zákony upravující metodiku BIM v Dánsku

V Dánsku existují dva zákony upravující použití metodiky BIM ve veřejných zakázkách.

Zákony vstoupily v platnost od 1. dubna 2013. Pro jejich lepší porozumění autor vybral

důležité části z nich a přeložil je do českého jazyka.

6.2.1 IKT Regulace 118

§ 1. Tento zákon se vztahuje na výstavbu nových budov, změny dokončené stavby

a přístavby, renovace a údržbu budov a spojené stavební práce:

1) Stavební projekty, kde je klientem veřejný orgán s odhadovanou smluvní cenou

5 milionů DKK (cca 672 tis. EUR) nebo více (bez DPH)

2) Stavební projekty s odhadovanou smluvní cenou 5 milionů DKK nebo více

(bez DPH), které jsou zcela nebo částečně financovány z půjček nebo grantů

v hodnotě nejméně 50 % smluvní částky.


(bez DPH) jež budou využívány veřejnými institucemi a jejichž provoz bude

financován ze státního rozpočtu alespoň z 50 %.

4) Stavební projekty, kde je klientem regionální nebo místní veřejný orgán

s odhadovanou smluvní cenou 20 milionů DKK (cca 2,7 mil. EUR) nebo více (bez

DPH)


(bez DPH), které jsou zcela nebo částečně financovány z půjček nebo grantů

regionálního nebo místního veřejného orgánu v hodnotě nejméně 50 % smluvní

částky.

37


(bez DPH), kde bude provoz financován z obecních či regionálních rozpočtů

alespoň z 50 %.

Díl 2. Toto nařízení se nevztahuje na stavební projekty, které byly schváleny jako veřejně

prospěšné projekty podle zákona o sociálním bydlení, zákona o důchodovém bydlení

a zákona o obnově a rozvoji města.

§ 2. Pro renovace a projekty údržby je možné klientovi udělit výjimku z jednoho nebo

více nařízení, pokud by náklady spojené se splněním požadavků byly nepřiměřené

k výhodám.

Díl 2. Klient nicméně nesmí upustit od pravidla v § 8 týkajícího se digitálních dodávek

a tendrů za pomoci digitalizovaných systémů.

IKT – koordinace

§ 3. Klient musí zajistit, aby bylo používání informační a komunikační technologie (IKT)

koordinováno napříč všemi zainteresovanými stranami.

Správa digitálních modelů staveb

§ 4. Klient musí požadovat, aby digitální modely staveb byly jednotně strukturovány,

klasifikovány, pojmenovány, kódovány a označeny po celou dobu trvání projektu,

a to do určité úrovně podrobností (Level of Detail = LOD). V tomto ohledu musí klient

požadovat, aby stavební objekty byly opatřeny informacemi a údaji, které jsou důležité

pro následnou správu, provoz a údržbu.

Díl 2. Klient musí zajistit, aby pokyny pro manipulaci s digitálními modely staveb byly

jasně určeny po celou dobu trvání stavebního projektu.

Digitální komunikace a projektový web atd.

§ 5. Klient musí zajistit, aby byl po celou dobu trvání projektu stavby vytvořen systém

digitální komunikace a archivace všech relevantních informací pro projekt.

Díl 2. Klient musí zajistit:

1) že je vypracován plán, který stanoví, kdy má která strana zveřejňovat

a zpřístupňovat dané informace.

38

2) že mohou být informace přeneseny z jednoho systému do jiného systému.

Jakýkoliv požadavek na přenos v době trvání projektu a po jeho dokončení by měl

být zahrnut do plánu. Viz § 10.

3) aby byl systém opatřen řízeným přístupem, oznámeními a historií přihlašování.

4) specifikace formátů souborů, které mají být používány a

5) která metadata by měla být připojena k jednotlivým typům souborů.

Použití digitálního modelu staveb

§ 6. Pro soutěžní projekty klient musí zajistit, aby byly požadavky pro digitální objektově

založené modely staveb a vizualizace součástí zadávací dokumentace. Modely staveb

a vizualizace musí obsahovat architektonické, funkční a technické informace do zvolené

úrovně.

Díl 2. Klient musí zajistit:

1) že zadávací dokumentace uvádí požadavky na strukturu modelu budovy

a informační obsah viz § 4, založené na rozsahu, charakteru a složitosti soutěže.

2) že požadovaný počet vizualizací a jejich umístění jsou stanoveny na základě jejich

velikosti, charakteru a složitosti a

3) že objektově založené modely staveb jsou k dispozici ve formátu IFC.

§ 7. Klient musí požadovat použití informačního modelování staveb po celou dobu

návrhu a provádění projektu.

Díl 2. Klient je povinen zajistit:

1) dohodu, které specializované a společné modely budou vytvořeny.

2) aby každá z odpovědných stran připravila nezbytné specializované modely,

jejichž obsah a použití je definován ve vztahu k tomuto dílu,

3) specializované modely jsou koordinované do jednoho nebo více společných

modelů s náhledem na simulaci, detekcí kolizí, výpisem prvků, výkresy,

specifikacemi, a

4) modely staveb jsou dostupné ve formátu IFC.

Digitální tendry a nabídky

§ 8. Klient musí požadovat, aby zadávací dokumentace pro stavební práce byla zhotovena

pomocí digitálních systémů. Zadávací dokumentace musí být připravena tak, aby

uchazeči mohli použít tyto digitální informace pro přípravu podání nabídky a strukturovat

39

jejich nabídku v souladu se strukturou digitální dokumentace zadávacího řízení použitého

pro stavební projekt. Viz § 4.

§ 9. Pokud jsou nabídky podávány na základě výkazu výměr, musí klient zajistit:

1) že výkazy výměr jsou obsaženy v nabídkových listech v zadávací dokumentaci.

2) že zadávací dokumentace pro každou zakázku obsahuje seznamy jako příslušné

modely staveb na bázi digitálních objektů, kde lze číst výkaz výměr.

3) že digitální modely jsou dostupné pro uchazeče ve formátu IFC, a

4) že se v zadávací dokumentaci uvádí, jakým způsobem byly vypočteny výkazy

výměr, včetně měřicích pravidel a/nebo použitých metod.

Digitální doručení při předání projektu

§ 10. Klient musí, po konzultaci s provozovatelem, vyžadovat dodávku digitálních

informací, které jsou považovány za důležité pro:

1) dokumentaci stavby,

2) dokumentaci stavebního projektu,

3) provoz a údržbu, a

4) budoucí správu nemovitostí.

Díl 2. Klient je povinen zajistit:

1) že je digitální dodávka při předání obsažena v dohodách s konzultanty

a dodavateli,

2) že tyto dohody zahrnují rozsah, strukturu, identifikaci a formáty klasifikací

při předání, a

3) že objektově založené modely staveb jsou k dispozici ve formátu IFC.

Nedostatek digitálních informací

§ 11. Klient je povinen zajistit, aby veškeré nedostatky digitálního materiálu ve vztahu

k definované struktuře informací (viz § 4) byly specifikovány na seznamech vad. [10]

6.2.2 IKT Regulace 119

§ 1. Tento zákon je platný – viz také § 2 – pro:

1) Stavby v souladu s § 115 ze zákona o sociálním bydlení atd.

2) Renovace v souladu s § 91 a § 92, díl. 1 a 3, ze zákona o sociálním bydlení atd.

40

3) Projektové soutěže, ve kterých má klient souvislost se stavbami uvedenými

v bodě č. 1

§ 2. Tento zákon se vztahuje pouze na stavební projekty, projekty renovací nebo soutěžní

projekty, pokud je klientem Asociace pro sociální bydlení (Social Housing Association),

místní nebo lokální veřejný orgán, a celkové odhadované náklady na výstavbu nebo

renovaci jsou 20 milionů DKK (bez DPH) nebo vyšší. [10]

Paragrafy § 3 - § 11 jsou totožné se 6.2.1 IKT Regulace 118.

Ve stručnosti se těmito předpisy musí řídit každý veřejný zadavatel, pokud je odhadovaná

cena vyšší nebo rovna 5 milionům, resp. 20 milionům DKK nebo pokud alespoň 50 %

prostředků pochází ze zdrojů veřejné správy. Dále tyto zákony hovoří o povinnostech

zadavatele (zde klienta). Je vidět, že je zde důraz na používání informačních systémů pro

všechny stavební zakázky, které spadají pod tyto zákony. Speciální pozornost je zde

věnována formátu IFC a to tak, že veškeré materiály, které zadavatel dává k dispozici

uchazečům, musí být ve formátu IFC, a také veškeré nabídky, které odevzdávají uchazeči,

musí opět být ve formátu IFC.

Formát IFC není nativní pro žádný BIM software, proto firmám v Dánsku občas dělá

problém efektivní a správné převedení z některého BIM formátu do otevřeného formátu

IFC. Je běžnou zvyklostí najímat externí konzultanty, kteří mají za úkol sledovat celý

proces návrhu a hlídat dodržování standardních procesů tak, aby ve finále byl převod

do formátu IFC co nejjednodušší, a hlavně správný dle podmínek zadávací dokumentace.

6.3 Aktuální stav

6.3.1 Používání klasifikačních systémů

V červnu 2015 jedna z předních stavebních společností v Dánsku MT Højgaard

publikovala dokument „Addressing classification in the Danish AEC industry“, [31] ve

kterém analyzovala více než 3,1 milionů BIM objektů ze 196 různě profesně

orientovaných BIM modelů a zkoumala použití klasifikačních systémů. Cílem výzkumu

bylo zjištění aktuální praxe užívání klasifikačních systémů analýzou BIM modelů

v dánském prostředí. Výzkum odhaluje nejpoužívanější klasifikační systém a zároveň

podává data o tom, jaký dopad na používání klasifikace mají dánské IKT regulace. [32]

41

První otázkou, kterou se výzkum zaobíral, je „Který klasifikační systém je

nejpoužívanější?“

Před zodpovězením výše zmíněné otázky bylo zapotřebí získat odpověď na otázky:

„Je klasifikace na tomto projektu vyžadována?“ a „Je klasifikace použita?“

Z dat vychází, že klasifikační systém je vyžadován v 36 % všech projektů, tím pádem

na 64 % projektů se nevztahuje požadavek na klasifikační systémy. I přestože v 64 %

projektů není vyžadován žádný klasifikační systém, zjistilo se, že 63 % modelů

obsahovalo do určité míry klasifikované objekty a v 37 % nebyla použita žádná

klasifikace navzdory faktu, že v 3,1 % byla klasifikace vyžadována. Rozložení

je zobrazeno v tabulce 7.

Tabulka 7: Zobrazení rozložení modelů v závislosti

na požadavku a použití klasifikačních systémů, zdroj: [32]

Nepoužit Použit Celkem

Nevyžadován 33,7 % 30,6 % 64 %

Vyžadován 3,1 % 32,7 % 36 %

Celkem 37 % 63 % 100 %

U projektů, kde byl klasifikační systém použit, a to bez ohledu na to, zda byl vyžadován

nebo ne, bylo identifikováno, že 47 % projektů použilo klasifikační systém SfB. Druhým

nejpoužívanějším klasifikačním systémem s 8 % byl DBK. Uvedená čísla je třeba brát

47%

37%

8%

4% 2%1% 1%

Použití klasifikačních systému

SfB

Žádný

DBK

NS

CCS

OmniClass

BIM 7aa

Graf 5: Četnost použití jednotlivých klasifikačních

systémů, autor, zdroj: [32]

42

v úvahu s ohledem na to, že celých 37 % projektů nepoužilo žádný klasifikační systém.

Výsledky reprezentuje graf 5.

6.3.2 Využívání formátu IFC

Stavební společnost MT Højgaard v roce 2014 zjišťovala, jak využívání formátu IFC

ovlivňuje kvalitu návrhů v Dánsku. Data se opírají o 153 analyzovaných stavebních

projektů. Výsledky porovnáním projektů bez IFC a s IFC ukazují 33 % nárůst kvality

návrhu, pokud je formát IFC součástí návrhu – a to růstem průměrného skóre z 49 na 65.

[33] Dalšího zvýšení kvality projektů je dosaženo, pokud se jedná o projekty, které jsou

regulovány ICT regulací 118 nebo 119, a to na průměrnou hodnotu kvality 71, což se

rovná nárůstu kvality návrhu o 45 %, porovnáním s projekty bez formátu IFC. [33]

Dopady formátu IFC na kvalitu projektů jsou znatelné. Snížil se tak počet projektů, které

mají špatné hodnocení (0-39) a zároveň se zvyšuje počet projektů, které dosahují

výborného hodnocení (70-100). [33]

Díky povinnosti předávat projekty ve formátu IFC je Dánsko zemí, kde je jedno

z největších podvědomí o formátu IFC, na rozdíl od České republiky, kde je povědomí

o formátu IFC nejmenší z dotazovaných zemí. [11]

6.3.3 Zhodnocení dopadů implementace BIM

Stavební sektor je často považován za konzervativní, s malým počtem přijímaných

inovací. Nezřídka se hovoří o nerostoucí, či dokonce klesající produktivitě

ve stavebnictví. Na stavebních projektech se podílí celá řada různých profesí a do celého

procesu je zapojena spolupráce mezi těmito subjekty.

Implementace BIM do celého stavebního procesu je jednou z možností, jak inovovat

odvětví stavebnictví a zvýšit produktivitu a tím docílit úspory nákladů životního cyklu.

Některé zdroje uvádí, při širším přijetí BIM, možnou úsporu až 15–25 % pro globální trh.

[34]

Je velmi obtížné odhadnout, jaké dopady má implementace metodiky BIM do stavební

praxe, zda došlo k úspoře nákladů, či zrychlení projektových a stavebních prací anebo

ke snížení kolizí přímo na stavbě. Jedna z možností, jak se pokusit zhodnotit dopady

implementace BIM je dotazníkové šetření. V rámci diplomové práce tři studenti

v Dánsku prováděli v roce 2014 průzkum, jaké dopady implementace cítí zaměstnanci

některých velkých stavebních firem po uzákonění nutnosti používání metodiky BIM

pro určitě zakázky. Výzkum byl prováděn jako kvalitativní rozhovor. [35] Mezi

43

dotazovanými osobami byl BIM manažer, BIM koordinátor, projektový manažer a mistr

ze stejného velkého veřejného stavebního projektu.

Z výsledků vychází, že je rozdíl mezi vnímáním toho, co je BIM. Manažer a koordinátor

měli lepší představu přidružení informací, času a ekonomiky k danému 3D modelu,

kdežto pracovníci na projektu definovali BIM pouze jako 3D modelování. [35] Možným

důsledkem může být neexistující směrnice a nedostatečné proškolení všech zaměstnanců.

Dále vyplývá, že výše postavení pracovníci v organizaci chtějí co nejrychlejší

implementaci BIM, ale musí to být dobrovolné, a proto dochází k tomu, že níže postavení

pracovníci používají BIM hlavně pro vizualizace, navigaci a kontrolu. [35]

K úspěšnému zavedení BIM, ať už do podnikové či veřejné sféry, patří plánování

jednotlivých kroků. Důležitým bodem je vyškolení a příprava zaměstnanců, vysvětlení

pracovníkům na všech úrovních, proč se BIM zavádí, vytvoření a šíření strategie

a důsledné informování všech zúčastněných stran. Otázka, která se zde nabízí, je, jak se

s implementací BIM vypořádávají dotčení účastníci. Výše postavení pracovníci se shodli,

že proces probíhá dobře. BIM manažer a koordinátor jsou hluboce zapojeni do procesu,

protože jejich úkolem je úspěšná implementace do podniku. [35] Podobné pozice si lze

představit na úrovni veřejného zadavatele, kdy budou určití pracovníci pověřeni

kontrolou implementace BIM procesu do celého stavebního procesu ve veřejných

zakázkách, další pracovníci kontrolou správnosti zadávané dokumentace

a vyhodnocováním, zda jsou přijaté modely v souladu s požadovanou BIM metodikou.

U níže postavených pracovníků dochází ke konfliktům mezi prací na projektu

a zlepšováním se v BIM, kde na plné čáře vyhrává práce na projektu. Důležitější

je dokončit projekt včas, s plánovanými náklady a ke spokojenosti klienta. [36] Z tohoto

závěru si lze vzít ponaučení pro veřejnou správu, že je důležité věnovat dostatek času

pracovníkům na nižších pozicích na naučení a osvojení BIM metodiky, aby nedocházelo

k velkým rozdílům mezi požadovaným a skutečným výsledkem snahy.

Odpověď na otázku, jaká byla největší výzva, lze rozdělit do dvou skupin, a to vnitřní

a vnější výzvy.

Vnitřní výzvy z pohledu podniku jsou nedostatek zkušeností, nedostatečně vhodný

software a hardware na stavbě, přílišné zaměření na BIM místo využívání BIM jako

integrované části projektu. BIM koordinátor se musí dohadovat se zaměstnanci

o používání BIM a kompetence jednotlivců jsou známé pouze nadřízeným a nejsou nijak

44

sepsané. Zde hrozí riziko zániku znalostí s odchodem vedoucího pracovníka, a to stěžuje

plánování vzdělávání, pokud není jasné, kdo má jakou kvalifikaci. [35] Vnitřní výzvy

z pohledu státu jsou podobné. Nedostatek znalostí a zkušeností státních zaměstnanců

s BIM, nedostatečně popsaná kvalifikace jednotlivců a nejasná vzdělávací politika.

Z pohledu podniku jsou největší výzvy vnější. V Dánsku jsou veškeré normy vytvářeny

na vnitrostátní úrovni, ačkoli mnoho dobrých příkladů klasifikace a zpracování IT lze

nalézt v jiných zemích. V Dánsku se studenti učí pouze dánské standardy, to znamená, že

pokud společnosti chtějí mezinárodní zkušenosti, musí se učit ze zahraničí. Mezi vnější

výzvy patří zákonné překážky a problémy se zahraniční spoluprací, kvůli nedostatku

očekávaných kompetencí [35] způsobující neúplný projektový materiál, diskuzi

a zpoždění. Spolupráce na jednom projektu vyžaduje otevřenosti všech stran, poskytování

informací napříč obory a přístup k jedinému modelu. Použití různých softwarů není vždy

ideální a výstupy se mohou lišit, pokud pocházejí z různých softwarů. Ideálně by měl být

projektant přítomný na stavbě v době výstavby, ale většinou tomu tak nebývá a dochází

tím k dalším prodlevám v komunikaci. Dodavatelé, jako poslední článek dodavatelského

řetězce, jsou velice konzervativní a používají pouze 2D výkresy. [35]

Vnější výzvy pro veřejnou správu mohou představovat spolupráci napříč různými státy,

protože podle zákona o EU musí být umožněno soutěžení o veřejné zakázky všem

členským státům bez ohledu na to, v jakém státě se soutěž koná. [37] Důležité je zajištění

spolupráce na BIM modelu všech článků dodavatelského řetězce a definování typu

výstupů ze softwarových nástrojů, tak, aby nedocházelo k neshodám mezi různými

programy.

V průzkumu se výše i níže postavení pracovníci shodli na největších úspěších

implementace BIM. Různá odvětví diskutovala zavedení metodiky BIM do výroby. Díky

3D modelům a vizualizacím se výrazně zjednodušila komunikace a získávání výkazu

výměr přímo z výkresů bylo jednodušší než u klasických 2D kreseb. Plánování

a uzavírání poddodavatelských smluv bylo jednodušší díky snadnému určení polohy

a možnosti vidět přesná množství přímo v modelech. Potenciální problémy byly určeny

dříve, než by k tomu došlo na klasických 2D výkresech, tím se dosáhlo vyšší kvality

projektů. Výhodná je přítomnost BIM experta přímo na staveništi, díky které se zrychluje

komunikace. [35]

45

Lze vidět, že zavedení metodiky BIM má praktické výhody. Pokud bude spolupráce

na BIM fungovat u všech stran dodavatelského řetězce a po celou dobu životního cyklu

stavby, další zvýšení kvality a dosažení úspor je více než reálné.

6.3.4 Studie o BIM v Dánsku

V roce 2014 provedla společnost bips (nyní Molio) rozsáhlou studii o BIM v Dánsku.

Bips5 je nezisková asociace, která vyvíjí standardy a nástroje k vylepšení výkonnosti

stavebního procesu od konceptů po provoz. Ze studie lze získat představu o tom, jaký

dopad mělo povinné zavedení používání BIM ve veřejných zakázkách do celého

stavebního sektoru.

BIM je velmi využíván

První otázka pokládaná všem účastníkům byla, jak často využívají BIM ve svých

projektech. Více než polovina respondentů uvedla, že používají BIM na většinu nebo

všechny projekty, necelá třetina již někdy využila BIM a pouze 18 % uvedlo, že BIM

ještě nikdy nevyužili. [38]

Lze pouze domýšlet, jaká by byla čísla, pokud by zavedení BIM nebylo povinné pro určité

typy veřejných projektů. Ale z níže uvedeného grafu 6 je zřejmé, že používání

informačního modelování se dostalo do povědomí většiny firem a více než polovina

využívá BIM pravidelně.

5 Více informací na https://bips.dk/

Graf 6: Používání BIM, zdroj: autor, dle: [38]

všechny projekty

15%

většinu projektů36%

některé projekty20%

pár projektů11%

nikdy nezavedli nebo použili

18%

Používání BIM

https://bips.dk/

46

Používání modelů se stalo relativně pokročilým a orientovaným na BIM. Během

posledního roku tři čtvrtiny respondentů využily detekci kolizí a zjištění výkazu výměr.

Více než polovina provedla nějakou analýzu modelu a sdílela model s externími partnery.

Polovina využívá ke sdílení otevřené formáty, ale pouze necelá třetina respondentů

předala model do rukou správců budov. [38]

Z výše uvedené statistiky, viz graf 7, je viditelné, jakým způsobem firmy využívají

modely. Firmy využívají modely se všemi možnými funkcemi, od těch jednodušších jako

je zjištění výkazu výměr, různé analýzy až po ty složitější – detekce kolizí. Zde se různé

zdroje [34; 39] shodují, že detekce kolizí je jedna z největších výhod 3D modelování

a skvěle slouží k odhalování chyb v projektech a tím k úspoře nákladů při výstavbě.

0% 20% 40% 60% 80% 100%

využilo detekci kolizí při spolupráci s ostatními skrzsdílený dogitální model

využilo model k zjištění výkazu výměr

provedlo analýzu v rámci digitálních modelů

sdílelo model s partnery při návrhu mimo svouorganizaci

si vyměňovalo model pomocí otevřenýchstandardů

předalo model správcům budov

Využití BIM modelu

Graf 7: Využití BIM modelu, zdroj: autor, dle: [38]

47

7 Modely celkové adopce BIM

Následující kapitoly se budou zabývat různými metodikami a modely míry zavedení BIM

ve vybraných zemích. Porovnávání vyspělosti používání metodiky BIM je důležité

zejména pro hodnotitele, vědce a politiky. [40] Porovnávací modely použité v této práci

vycházejí z článku „Macro BIM adoption: Comparative market analysis“ publikovaného

v časopisu „Automation in Construction“ [41] Autoři uvádějí pět modelů celkové adopce

metodiky BIM.

7.1 Model A: oblasti šíření

Tento model stanovuje rozsah rozšíření BIM napříč trhem kombinací tří BIM typů oblastí

(technologie, procesy a politika) s BIM stádii způsobilosti (modelování, spolupráce

a integrace) a vytvoří devět oblastí pro cílenou BIM analýzu, viz obrázek 8. [42]

Hodnocení pomocí tohoto modelu probíhá v každém z devíti okruhů. Hodnotí se

na stupnici od jedné do deseti, podle míry souhlasu s vyspělostí v daném okruhu. Tato

metoda lze použít jak pro celý trh, tak i pro jednotlivé společnosti a jejich porovnání.

První řádek představuje nejvíce strategický stupeň, prostřední řádek hovoří o spolupráci

na projektu a poslední řádek je věnován samotnému modelování. První sloupec

Obrázek 8: Oblasti šíření, zdroj: [55]

48

je věnován technologii softwarových a síťových řešení pro BIM projekty. Procesům

na úrovni jednotlivců až po celý řetězec je věnován druhý sloupec. Třetí sloupec hovoří

o politice standardů, protokolů a dohod.

Popis všech devíti oblastí je zobrazen v následující tabulce 8.

Tabulka 8: Matice oblastí šíření, zdroj: autor dle [42]

Technologie Proces Politika

Ku

mu

lati

vn

í zv

yšo

vá

ní

dov

edn

ost

í Inte

gra

ce

3TE: Integrační technologie Míra zavedení výměny dat

pomocí síťových řešení (např. modelové servery);

rychlost šíření síťových

integrací v reálném čase napříč

různými systémy

3PR: Proces integrace Míra zavedení integrovaných procesů

dodavatelského řetězce v celém dodavatelském řetězci;

rychlost šíření interdisciplinárních

pracovních postupů ve všech fázích

životního cyklu projektu

3PO: Integrační politika Míra zavedení standardů, protokolů

a smluvních dohod integrovaných procesů dodavatelského řetězce;

rychlost šíření interdisciplinárních

vzdělávacích programů

Sp

olu

prá

ce

2TE: Technologická spolupráce

Míra zavedení softwaru pro

sdílení modelů a podpůrných nástrojů mezi organizacemi

(např. Navisworks, Vico

a Ecodomus)

2PR: Proces spolupráce

Míra zavedení BIM rolí v projektu

napříč organizacemi (např. správce informací);

rychlost šíření více disciplinárních

modelově založených pracovních toků;

rychlost šíření nových obchodních

modelů založených na spolupráci

2PO: Politika spolupráce

Míra zavedení modelovacích standardů

a protokolů pro spolupráci napříč organizacemi;

rychlost šíření smluvních dohod

založených na spolupráci a vzdělávacích programů

Mo

del

ová

ní

1TE: Modelovací technologie Míra zavedení softwarových

BIM nástrojů mezi

organizacemi (např. Revit a Tekla) a jejich základních

hardwarových a síťových

požadavků

1PR: Proces modelování Míra BIM rolí uvnitř organizace (např.

manažer modelu a BIM trenér)

a modelově založených pracovních postupů

1PO: Politika modelování Míra zavedení modelovacích standardů

napříč organizacemi (např. standardy

pojmenování, sdílené parametry, úroveň detailů /LOD/ a sady vlastností)

a protokoly výměny informací

7.2 Model B: složky globální úrovně vyspělosti

Tímto modelem se identifikuje osm doplňkových částí pro měření a stanovení BIM

vyspělosti států a jiných organizací v měřítku celkové adopce:

➢ Cíle, stadia a milníky

➢ Šampioni a tahouni

➢ Regulatorní rámec

➢ Významné publikace o BIM

➢ Výuka a vzdělávání

➢ Míry a srovnávací hodnoty (benchmarking)6

➢ Standardizované součásti a konstrukce

➢ Technologická infrastruktura [42]

6 Benchmarking – nepřetržitý a systematický proces porovnávání a měření vlastních produktů, procesů

a metod s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních

aktivit [56]

49

Tyto části se posuzují použitím Indexu úrovně vyspělosti v BIM (BIM Maturity Index

(BIMMI)), který zahrnuje pět stupňů vyspělosti: (a) Ad-hoc neboli nízká vyspělost;

(b) Definovaná nebo střední až nízká vyspělost; (c) Řízená nebo střední vyspělost; (d)

Integrovaná nebo střední až vysoká vyspělost; (e) Optimalizovaná nebo vysoká vyspělost.

[43] Při aplikaci BIMMI lze provádět hodnocení holisticky (zaměření se na celek) nebo

individuálně (podrobné, jednotlivé, hodnocení). [42] Zaměření se na celek je přínosné pro

porovnání relativní vyspělosti každé globální součásti oproti dalším sedmi. Zatímco

jednotlivé hodnocení nám dovolí více se zaměřit na detailnější hodnocení za použití

speciální matice aplikovatelné pouze na danou globální část.

7.2.1 Cíle, stadia a milníky

První složka představuje dostupnost jasných a specifických BIM politických cílů,

střednědobých mezistupňů a měřitelných milníků, které oddělují současný status

od budoucích kvantifikovatelných cílů. [42] (Tabulka 9)

Tabulka 9: Matice dostupnosti cílů, stádií a milníků pro BIM adopci na trhu,

zdroj: autor dle [42]

a (nízká) b (středně až nízká) c (střední) d (střední až vysoká) e (vysoká)

Nejsou definované žádné

cíle pro BIM na trhu nebo

dobře definované implementační fáze či

milníky

Jsou definované

globální BIM cíle,

implementační

milníky a fáze

BIM cíle, fáze

a milníky jsou

centrálně řízené a formálně

monitorované

BIM cíle a fáze jsou

integrované do politiky,

procesů a technologií

a projevují se skrze

ostatní prvky globální úrovně vyspělosti

BIM cíle a fáze jsou neustále

vylepšovány, aby odrážely

pokroky v technologiích,

usnadňovaly proces inovací

a těžily z mezinárodních osvědčených postupů

7.2.2 Šampioni a tahouni

Druhá složka představuje jednotlivce, skupiny a organizace, které si daly za úkol

prokazování účinnosti inovativních řešení, systémů a procesů (zde BIM) pro potenciální

uživatele. Jakožto samotní uživatelé BIM, mohou být šampiony jednotlivci, kteří

propagují nové softwarové řešení; nebo průmyslové sdružení propagující nové standardy.

[42] Šampiony můžeme chápat jako „dobrovolné experimentátory“ s technologií;

tahouny můžeme vidět jako „zvolené vykonavatele“ shora šířené strategie (viz kapitola

0) s cílem povzbudit přijetí BIM technologií, procesů a politik. Tahouni nemusí být pouze

politici či vládní orgány, ale také jednotlivci, skupiny či instituce, kteří se zavázali ke

komunikaci a sledování osvojování BIM. [42] (Tabulka 10)

Pozitivní dopad šampionů a tahounů na inovace byl zkoumán v několika studiích [44; 45;

46]. Přítomnost těchto subjektů na trhu ukazuje jakousi vyspělost a přijímání řešení

a procesů ohledně BIM je poté snazší a rychlejší.

50

Tabulka 10: Matice dostupnosti šampionů a tahounů, zdroj: autor dle [42]


Nejsou žádní

identifikovatelní nadšenci nebo hnací

síly pro implementaci

BIM na trh

Na trhu je jeden nebo

více nadšenců a/nebo neformálních BIM

hnacích sil

projevujících se na trhu

Existuje jednotná pracovní skupina nebo

výbor věnující se

implementaci BIM/zvýšení povědomí

o BIM napříč trhem

Lidé řídí koordinaci všech

osvojujících globálních aktivit, minimalizaci

překrývání aktivit a cílení

mezer o povědomí o BIM

Role řídích lidí je snížena

a nahrazena optimalizovanými

systémy, standardy

a protokoly

7.2.3 Regulatorní rámec

Třetí složkou lze popsat smluvní prostředí, práva duševního vlastnictví a profesní

odpovědnost, které jsou základem pro spolupráci na BIM projektech. Modely, které mají

být obohacené dostatečným počtem informací, vyžadují detailnější smluvní, projektové

a procesní protokoly než klasické 2D projekty. [42] Velkým diskuzním tématem

sdílených modelů jsou základní autorská práva a vlastnictví modelu; proces spolupráce,

pokud dochází k překrývání fází projektu; struktura dat a standardy pro odevzdání

modelu. Vše dohromady přidává na složitosti a komplexitě týmové spolupráce. Nicméně

rizika spojená s prostředím spolupráce mohou být zmírněna až redukována ve správně

nastaveném regulatorním rámci, který vysvětluje práva, zodpovědnost a povinnosti

jednotlivých účastníků projektu přes překrývající se a souběžné fáze životního cyklu

projektu. (Tabulka 11)

Tabulka 11: Matice regulatorního rámce, zdroj: autor dle [42]

a (nízká) b (středně až nízká) c (střední)

d (střední až

vysoká) e (vysoká)

Nejsou dostupné žádné

formální regulatorní rámce o BIM metodice

Existuje formální

regulatorní rámec cílící základní práva

a povinnosti ohledně

BIM metodiky z řad stakeholderů

Formální regulatorní

rámec pokrývá všechna

práva a povinnosti všech stakeholderů

ohledně BIM metodiky

Regulatorní rámec

je integrován

do všech požadavků, rolí,

procesů a výstupů

Regulatorní rámec je

neustále vylepšován, aby odrážel pokroky v

technologiích

a optimalizoval společný pracovní postup

7.2.4 Významné publikace o BIM

Čtvrtá složka představuje veřejně dostupné relevantní dokumenty, vyvíjené vlivnými

průmyslovými subjekty a akademickou půdou, cílené pro širší veřejnost za účelem

propagace chápání BIM, regulování zavádění BIM a plnění BIM požadavků. Významné

publikace o BIM můžeme rozdělit do tří kategorií – návody, protokoly a nařízení,

představující osmnáct podkategorií (např. reporty, standardy a případové studie). [47]

Dostupnost daných publikací poukazuje na vyspělost místního trhu. (Tabulka 12)

51

Tabulka 12: Matice významných publikací o BIM, zdroj: autor dle [47]


Na trhu je žádné – nebo velmi malé

množství

významných publikací o BIM

Je dostupná řada významných publikací o

BIM s podobným

obsahem znalostí; některé významné publikace o

BIM jsou přebytečné nebo

kolektivně obsahují mezery ve znalostech

Významné publikace o BIM jsou vyvíjeny a/nebo

koordinovány jednotlivým

subjektem a tím pádem se minimalizuje množství

publikací s podobných

obsahem a mezery ve znalostech

Významné publikace o

BIM jsou autoritativní, propojené a integrované

napříč životním cyklem

projektů a celým stavebním dodavatelským

řetězcem

Významné

publikace o BIM jsou neustále

optimalizovány,

aby odrážely mezinárodní

osvědčené postupy

7.2.5 Výuka a vzdělávání

Pátá složka představuje vzdělávací aktivity zahrnující BIM koncepty, nástroje a pracovní

postupy. Dostupnost tohoto vzdělávání může být skrze terciární vzdělávání, pracovní

školení nebo profesionální vývoj. Tyto vzdělávací aktivity jsou dodávány formou

vzdělávacích modelů (založených na kompetencích nebo na kurzech). [48] Dále se tím

objasňuje, zdali jsou digitální pracovní postupy a výstupy na bázi modelů zahrnuty

do výuky v tématech vzdělávání a cvičebních programů. (Tabulka 13)

Tabulka 13: Matice začlenění BIM do terciálního vzdělávání, zdroj: autor dle [42]


Učební témata týkající se

BIM nejsou ani

identifikovány, ani zahrnuty do

vzdělávacích/cvičebních

programů; poskytovatelé vzdělávání trpí

nedostatkem doručování

vzdělávání ohledně BIM

Učební témata o BIM

jsou identifikována

a jsou zahrnuta do vzdělávacích/cvičebních

programů;

poskytovatelé BIM vzdělání jsou dostupní

napříč více obory

a specializacemi

Učební témata o BIM

jsou mapovány do

aktuálních a vznikajících rolí;

poskytovatelé BIM

vzdělávání dodávají akreditované programy

napříč více obory

a specializacemi

Učební témata o BIM jsou integrovány do

stupňů vzdělávání

(terciární a odborné) a cílí vzdělávací

požadavky pro všechny

zúčastněné strany napříč celým odvětvím

Učební témata o BIM jsou

spojena (nejsou samostatně

identifikovatelné) se

vzděláváním, trénováním a s programy odborného

rozvoje

7.2.6 Míry a srovnávací hodnoty

Šestá složka představuje trhem rozšířené metriky pro benchmarking výstupů z projektu

a hodnocení schopností jednotlivců, organizací a týmů. Dostupnost lokálního nebo

mezinárodního benchmarkingu a metrik signalizuje schopnost trhu hodnotit a potenciálně

i zvyšovat jeho výkonnost. [42] (Tabulka 14)

Tabulka 14: Matice srovnávacích hodnot projektu, zdroj: autor dle [42]


Na trhu nejsou žádná

metriky aplikovatelné

na měření BIM rozmachu,

organizační

schopnosti nebo výkonnosti projektu

Formální metriky jsou

používány

k benchmarkingu výstupů z projektu

a posouzení schopností

jednotlivců, organizací a týmů napříč trhem

Standardizované metriky

jsou používány k určení

centrálního benchmarku výstupů z projektu; určení

schopností jednotlivců,

organizací a týmů; a akreditaci učebních

programů, softwarových

nástrojů a mechanizmů dodávek projektů

Standardizované metriky

a porovnání benchmark jsou integrovány do požadavků

projektu, spolupráce

a výstupů z projektu; neustále používány v

definování a získávání

služeb; a používány k předurčení schopností

jednotlivců, organizací a týmů

Standardizované

metriky jsou neustále revidovány, aby

odrážely vyvíjející se

akreditační požadavky

a mezinárodní

osvědčené postupy

52

7.2.7 Standardizované součásti a konstrukce

Sedmá složka představuje standardizované části modelu s informacemi7 (např. zdi,

sloupy, dveře a nábytek), které jsou obsahem objektově založeného modelování. Zároveň

představuje využití modelů,8 standardizovatelné generované výstupy, výstupy vycházející

ze spolupráce a propojení objektově založených modelů s externími databázemi. [42]

(Tabulka 15)

Tabulka 15: Matice dostupnosti základního klasifikačního systému, zdroj: autor dle [42]


Nejsou dostupné

žádné knihovny objektů (např. dveře

a okna);

poskytovatelé služeb nabízející využití

modelů (např. detekce

kolizí); a požadavky na provozní data

(např. COBie)

Knihovny prvků jsou

dostupné, ale dodržují růžné modelovací

a klasifikační normy;

poskytovatelé služeb nabízející použití

modelů a požadavky

na provozní data jsou neformálně definována

a částečně používána

Standardizované knihovny prvků jsou

dostupné a používané;

poskytovatelé služeb použití modelů

a požadavky na

provozní data jsou formálně definované

a používané napříč

všemi životními cykly projektu

Standardizované knihovny

prvků, poskytovatelé

služeb použití modelů a požadavky na provozní

data jsou integrované

do zakázek, pracovních postupů projektů

a životního cyklu

provozní fáze

Standardizované knihovny

prvků, poskytovatelé služeb

použití modelů a požadavky na provozní data jsou

neustále optimalizovány

a pozměňovány, aby byla vylepšena použitelnost,

dostupnost, výměna dat

a propojení

7.2.8 Technologická infrastruktura

Osmá a konečná složka odkazuje na dostupnost jak fyzickou, tak cenovou, a přístupnost

hardwaru, softwaru a síťových systémů. Také odkazuje na dostupnost, použitelnost,

propojitelnost a otevřenost informačních systémů, na kterých je uložen 3D model

s vloženými informacemi. [42] (

Tabulka 16)

Tabulka 16: Matice úložiště centrálního modelu, zdroj: autor dle [42]


Neexistující, neodpovídající nebo

nedostupná

technologická infrastruktura

(software, hardware

a sítě) a tím je zabránění rozsáhlému

osvojení BIM

Technologická infrastruktura je

odpovídající kvality

a dostupnosti, aby byly umožněna implementace

BIM uvnitř organizací

a zvýšení povědomí napříč růžnými

sektory trhu

Technologická infrastruktura je vysoké

kvality a dostupnosti

umožňující efektivní výměnu, uchování

a řízení komplexních,

hlavních modelů mezi rozptýlené projektové

týmy

Technologická infrastruktura je

jednotně přístupná

a umožňující v reálném času síťově

založenou výměnu

dat integrovanou mezi rozptýlené

systémy a datové sítě

Technologická infrastruktura je intuitivní

a všudypřítomně dostupná

umožňující nepozorovatelnou výměnu

dat mezi všemi uživateli,

virtuálními systémy a fyzickými objekty napříč

celým životním cyklem

7 nejčastěji označované jako „prvky, komponenty, objekty a rodiny“ 8 Využití modelu může být specifické pro fázi návrhu, fázi výstavby, provozní fázi nebo napříč všemi

fázemi životního cyklu projektu

53

7.3 Model C: dynamika celkového šíření

Aby bylo umožněno jasnější chápání odkud a jak se začíná vyvíjet šíření povědomí

o BIM v rámci populace, tak tento celkový model adopce určuje tři dynamiky šíření: top-

down (shora šířené), bottom-up (odspodu šířené) a middle-out (ze středu šířené).

Tyto tři dynamiky šíření (znázorněné; viz obrázek 9) představují horizontální a vertikální

mechanismus a kombinaci izomorfních nátlaků – donucovací, napodobující

a normativní –, které umožňují inovace. [49]

Horizontální mechanismus představuje napodobující efekt, který má organizace na své

kolegy; zatímco vertikální mechanismus představuje tlak vyvíjený zdola a shora

(normativní a donucovací), který má daná organizace na ostatní organizace napříč

dodavatelským systémem. Tyto dynamiky, mechanismy a nátlaky jsou zkombinovány

v tabulce 17.

Dynamiky popsané v tabulce 17 určují, jak rozhodnutí o zavedení jedním subjektem

ovlivňují rozhodování o zavedení dalšími subjekty. Například pokud vláda a další

organizační složky rozhodnou o zavedení metodiky BIM na vlastním trhu, povzbudí tím

další státy k adopci metodiky BIM, aniž by musely projít fází „učení na základě

zkušeností“. [50]

Tabulka 17: Matice dynamiky celkového šíření, zdroj: autor dle [42]

Dynamika

šíření

Makro aktér;

zdroj nátlaku

Mechanismus

nátlaku Příjemce nátlaku, potencionální osvojitel Isomorfní typ nátlaku

Top-down Vláda nebo

regulační orgány

Shora Všechny zúčastněné strany spadající do okruhu vlivu orgánu, který vyvíjí nátlak

Donucovací; normativní

Horizontální Vláda a orgány na jiných trzích Napodobující

Middle-out

Velké organizace

nebo průmyslové

sdružení

Shora

Menší organizace postavené níže v

dodavatelském řetězci; členové průmyslových sdružení

Donucovací; normativní;

napodobující

Zdola Vláda a regulační orgány v rámci trhu Normativní

Horizontální Ostatní velké organizace a průmyslové subjekty v rámci trhu nebo na jiných trzích

Napodobující; normativní

Bottom-up Malé organizace Zdola Větší organizace a průmyslové subjekty Normativní

Horizontální Další malé organizace Napodobující; normativní

54

7.4 Model D: politika činností

Tento model popisuje možnosti přístupu vlády k integrování metodiky BIM na trh. Model

se soustřeďuje na tři různé přístupy (pasivní, aktivní a asertivní), které se kombinují se

třemi aktivitami (komunikace, zapojení, sledování) a vznikne tak devět různých druhů

politických opatření. (Obrázek 10)

Tyto tři aktivity můžeme pozorovat na trzích, kde je úmyslně využívaná top-down

strategie pro zavedení BIM nástrojů a pracovních postupů. V různých státech se nicméně

liší intenzita, s jakou jsou tyto aktivity prováděny a také mix zúčastněných subjektů

(tj. např. vláda, průmyslové sdružení a občanská sdružení), které usilují o rozvoj dané

politiky. To znamená, že ke každé ze tří aktivit (komunikace, zapojení, sledování) lze

přistupovat na třech úrovních intenzity (pasivní, aktivní a asertivní). [42] (viz tabulka 18)

Tyto přístupy se můžou velmi lišit v závislosti na trhu, nelze proto říct, která kombinace

přístupů je vhodnější. Je na vládě a jejích znalostech místních poměrů, aby správně

zvolila přístup, jakým bude přistupovat k zavádění metodiky BIM, tak, aby dosáhla

co nejlepších výsledků.

Obrázek 9: Dynamika celkového šíření, zdroj: [55]

55

Tabulka 18: Matice politických opatření

(1) Pasivní (2) Aktivní (3) Asertivní

(A) Komunikace

Informovat: politici

informují zúčastněné

strany o důležitosti,

výhodách a výzvách

BIM systémů

a procesů skrz

formální i neformální

komunikační kanály

Vzdělávat: politici

vytvářejí informační

příručky specifik

výstupů, požadavků

a pracovních postupů

BIM systémů

a procesů

Předepsat: politici

uvádějí přesný BIM

systém a proces, který

mají zúčastněné

strany přijmout

(B) Zapojení

Povzbudit: politici

pořádají workshopy

a networkingové

události, aby

povzbudili

zúčastněné strany k

zavedení BIM

systémů a procesů

Motivovat: politici

poskytují odměny,

finanční motivaci

a přednostní

zacházení pro ty

zúčastněné strany,

které zavádí BIM

systémy a procesy

Vynutit: politici

zahrnují odměny

a vylučují penalizace

zúčastněných stran na

základě jejich

zavedení BIM

systémů a procesů

(C) Sledování

Pozorovat: politici

pozorují, zda (pokud

vůbec) zúčastněné

strany zavedli BIM

systémy a procesy

Sledovat: politici

dělají průzkumy,

sledují a zkoumají,

jak/zda BIM systémy

a procesy jsou

zaváděny

zúčastněnými

stranami

Kontrolovat: politici

zavádí finanční

limity, předpisy

a povinné standardy

pro BIM systémy

a procesy

Obrázek 10: Schéma politik činností, zdroj: [55]

56

7.5 Model E: celkové šíření odpovědností

Tento model celkové adopce analyzuje šíření metodiky BIM skrze role zúčastněných

stran v odvětví. [51] Nejprve identifikuje devět BIM skupin subjektů rozdělených napříč

třemi odvětvími (technologie, proces a politika), jak definoval B. Succar v jedné ze svých

poblikací. [52]. Do devíti skupin subjektů spadají: politici, vzdělávací instituce, stavební

organizace, jednotlivci praktikující obor, vývojáři technologií, poskytovatelé

technologických služeb, průmyslová sdružení, komunity a obhájce technologií.

Každá skupina subjektů tak spadá do jednoho BIM odvětví nebo do části, kde se dvě

odvětví překrývají. Tabulka 19 poskytuje stručný popis každé skupiny subjektů,

následující tím, jak toto dělení může být použito při hodnocení rozšíření BIM uvnitř

a napříč různými trhy.

Tabulka 19: Matice celkového šíření odpovědností

Politické odvětví Procesní odvětví Technologické odvětví

1 Politici

Úřady, které se podílejí na

pověření, regulaci nebo

usnadňování zavádění

inovativních BIM systémů

a procesů v celém odvětví nebo

na celých trzích

(např. BIM Task Group ve Velké

Británii, Dánská agentura pro

stavby a nemovitosti,

Ministerstvo průmyslu a obchodu

v České republice)

3 Průmyslové organizace

Organizační subjekty

zapojené do zavádění

inovačních systémů a procesů

pro komerční výhodu

(např. AECOM a Multiplex)

5 Vývojáři technologií

Poskytovatelé softwarových,

hardwarových a síťových řešení s

nabídkami zaměřenými na celé odvětví

nebo konkrétní sektory, disciplíny

a speciality

(např. Autodesk, Leica a Acconex)

2 Vzdělávací instituce

Univerzity a další vzdělávací

instituce, které vyvíjejí a/nebo

poskytují vzdělávací programy

a související materiály

4 Jednotlivci

Pracovníci (včetně studentů

a stážistů) zapojených do

učení nebo aplikování

inovačních systémů a procesů

6 Poskytovatelé technologických služeb

Komerční společnosti, které působí jako

spojující článek mezi poskytovateli

technologií a koncovými uživateli

Průnik politického a procesního

odvětví

Průnik procesního

a technologického odvětví

Průnik politického a technologického

odvětví

7 Průmyslová sdružení

Sdružení zastupující zájmy svých

jednotlivců/členů organizace v

rámci určitého odvětví, sektoru,

disciplíny nebo specializace

8 Komunity

Neformální seskupení

jednotlivých odborníků se

společným zájmem o

konkrétní softwarové,

hardwarové nebo síťové

řešení

(např. skupiny uživatelů Revit

a SmartGeometry)

9 Obhájce technologií

Formální seskupení jednotlivců

a organizací zaměřených na vývoj

a propagaci technologických norem,

standardů a politik

(např. buildingSmart)

57

7.6 Metodika srovnání

Porovnání vychází z akademických a teoretických zkušeností autora, dotazníkového

šetření a prostudování dostupné literatury a odborných textů. Dotazovány byly osoby se

znalostí domácího trhu a problematiky BIM napříč celým trhem. Výše uvedené modely

byly hodnoceny podle různých charakteristik, jak je to u daných modelů předepsané.

Dále byly zvoleny určité indikátory trhu. Každý indikátor je hodnocen na stupnici 0-4,

tím je dosažena kvantifikovatelná analýza a výsledky lze snadno porovnat mezi

jednotlivými státy.

Připravenost trhu byla hodnocena na pětibodové stupnici následovně:

0 – žádná; neexistující

1 – podprůměrná; malá

2 – průměrná; střední

3 – nadprůměrná; vysoká

4 – téměř dokonalá až dokonalá

Pro účely této práce byly vybrány dvě země, Dánsko a Česká republika. Dánsko bylo

vybráno jako země s příkladem úspěšné implementace informačního modelování

do veřejných zakázek a České republika jako země, která je na začátku procesu

implementace. [12] Takto lze následně popsat osvědčené metody zavádění metodiky BIM

a shrnout získané poznatky. Na základě dat získaných z porovnávací analýzy lze určit

slabá místa trhu a tím určit, na co by se měly vládní orgány zaměřit.

7.6.1 Ukazatele

V této části kapitoly budou podrobněji popsány ukazatele zvolené pro srovnání trhů. Tyto

ukazatele značí důležité části připravenosti trhu na přijetí metodiky BIM. Každý ukazatel

lze hodnotit na celé stupnici, i když nemusí být každý stupeň popsán.

Strategické ukazatele

Strategické ukazatele zobrazují, jak je daná země připravená na přijetí metodiky BIM

na strategické úrovni. Velice důležitou částí je strategický plán s určenými milníky, který

znamená, že je vyvíjen nátlak na zúčastněné strany, aby prováděly určité kroky vedoucí

k realizaci odpovídajících aktivit. Ukazatel hodnotí existenci a postupování

58

dle strategických plánů. Pokud plán existuje a je naplňován, ukazatel je hodnocen

pozitivně (4). V případě neexistence takového plánu je hodnocen (0).

Existence speciální vládní pracovní skupiny je další zásadní podmínkou pro přijetí BIM.

Tato skupina má za úkol šíření povědomí o metodice BIM a její implementaci na trh,

vytváření základních legislativních a podpůrných dokumentů a celkové prosazování této

metodiky. Ukazatel hodnotí, do jaké míry funguje práce a prosazování BIM touto

skupinou. Pokud je skupina určena a naplňuje kroky vytvořené strategie, je ukazatel

hodnocen (4), když práce skupiny není zcela koordinována, lze hodnotit (3) - (2), pokud

existují pouze skupiny bez podpory vlády, je hodnocení (1).

Existence vládních podpůrných strategických dokumentů je nezbytná pro úspěšné

zavedení BIM metodiky. Pokud jsou oficiální dokumenty dostupné a jsou naplňovány,

je ukazatel hodnocen pozitivně (4).

Standardizace je důležitou součástí přijetí metodiky BIM do veřejných zakázek. Ukazatel

zobrazuje, zda je v legislativě popsaná standardizace týkající se BIM. Do hodnocení

je také promítnut rozsah standardizace. Neméně důležité je také mít definované možné

výstupy.

Ukazatele prostředí

Tyto ukazatele jsou spjaté s vnějšími vlivy trhu jako je povědomí veřejnosti, dostupnost

publikací a možnosti vzdělávání, veřejné investice, tržní poptávka po BIM vzdělání

a specialistech, náhled na BIM jako konkurenční výhodu a vyjasnění autorského práva.

Ukazatele v této kategorii jsou hodnoceny na škále (0) – (4), podle míry souhlasu s daným

výrokem.

Technické a procesní ukazatele

Tato skupina popisuje ukazatele, které souvisejí s průměrnou připraveností trhu z hlediska

technické a procesní úrovně stavebních firem a klientů. Je zkoumáno, jak jsou schopné

využívat technické možnosti metodiky BIM. Jak využívají informační data vzniklá při

návrhu projektu v realizační a operační fázi projektu, k řízení nákladů, vytváření

rozpočtů, řízení cash-flow, tvorbě výkazů výměr atd. Ukazatele hodnotí, do jaké míry

je možné využívat dané vlastnosti a v jakém rozsahu jsou případně využívány.

59

7.6.2 Srovnávací analýza

V následující tabulce 20 jsou představeny výsledky porovnávací analýzy. Hodnoty

ukazatelů pro obě země jsou určeny empiricky, vycházejí ze znalosti místních trhů. Krajní

hodnoty, tj. (4) a (0) neznamenají, že vše je naprosto dokonalé, respektive vše je špatné.

Hlavní účel je srovnání dvou vybraných trhů.

Tabulka 20: Porovnávací analýza připravenosti trhů pro přijetí metodiky BIM

Ukazatel

Dánsko Česká republika

Komentář Hodn. Komentář Hodn.

Str

ateg

ick

é

Strategický plán/milníky Ne, řízení se platnou legislativou 1

2018-2027: Koncepce zavádění metody BIM v

České republice

2022: Plán uložení povinnosti použití BIM pro

nadlimitní veřejné zakázky

3

Oficiální vládní pracovní skupina Ano, Cuneco/Molio 3

Ministerstvo průmyslu a obchodu; Odborná rada

pro BIM; Státní fond dopravní infrastruktury

Připravuje se: Výbor Stavebnictví 4.0 pod

Aliancí Společnost 4.0

2

Podpůrné strategické dokumenty Ano, vše Cuneco/Molio, ICT

specification 4 Ne 0

Standardizace Ano, Cuneco/Molio 3 OpenBIM (IFC v ČSN ISO 16739) 1

Definovány výstupy Ano, Cuneco/Molio; podle zvolené

klasifikace 3 Ne 0

Pro

stře

dí

Povědomí veřejnosti Střední, záleží na velikosti

společnosti 3

Malé, spíše jednotlivci a dotčené orgány státní

správy 1

Odborné publikace (Noteworthy BIM

publications) Cuneco/Molio; legislativa, NCS,

standardy atd. 2 Skupina CzBIM 1

BIM vnímán jako konkurenční výhoda Částečně, podle velikosti

společnosti 2 Částečně, některé společnosti pracují s BIM 2

Poptávka po BIM vzdělávání Ano, hlavně v akademické sféře 3 Ano, ve školách i odborné veřejnost 4

Vzdělání Ano, hlavně v akademické sféře 3 Částečně, záleží na universitách; odborné

semináře 3

Veřejné investice do BIM Ne 1 2018: první rok investic, předpoklad 13 mil. Kč 2

Poptávka po BIM specialistech Ano, velká 3 Velmi malá 1

Vyjasnění autorského práva Ano, vnímáno stejně jako klasické

dokumentace 3 Ne 0

Tec

hn

ick

é/p

roce

sní

Dostupnost a přístupnost

hardwarových a softwarových řešení Velice dobrá 4 Dobrá, neustále vznikají nové nástroje 3

Návrh za pomocí XD BIM dat Možná, někteří užívají 2 Možné, ale nevyužívá se 1

Realizace využívající BIM Možná, někteří užívají 2 Možná, ale nevyužívá se 1

Provoz a údržba využívající BIM Možná, někteří užívají 2 Ne, fáze příprav 0

Řízení nákladů pomocí BIM Možné, někteří užívají 2 Možné částečně, tvorba rozpočtů není možná 1

Elektronické předání Pouze elektronické předání 4 Ne 0

Zdroj: autor, dle: [53]

Je vidět, že Dánsko je v mnoha oblastech dále než Česko. Nicméně existují oblasti, kde

je na tom lépe Česká republika, jako příklad může být strategický plán s milníky, [12]

který byl nedávno vytvořen. Dánsko žádnou strategii pro rozvoj metodiky BIM

v současné době nemá, postupuje pouze podle platné legislativy, a to krok po kroku. Věc,

která funguje v Dánsku velice dobře, je pracovní skupina zvaná Cuneco, patřící

do neziskové organizace zvané Molio (dříve bips). Cuneco je po domluvě s vládou

zodpovědná za vývoj strategických dokumentů, národních standardů a klasifikací.

Vytvořila například klasifikační systém CCS [54] a vydává dokument ICT specification,

60

což je nástroj, který pomáhá stavební veřejnosti s dodržováním ICT zákonů. V Dánsku

je situace taková, že je využití nějaké klasifikace u vybraných projektů nutné [10],

nicméně už je na smluvních stranách ponecháno, jakou klasifikaci si zvolí, a podle toho

jsou i definovány potřebné výstupy. V České republice je v plánu vytvoření standardů

a souvisejících dokumentů v druhé polovině roku 2018 [12] pod vedením Ministerstva

průmyslu a obchodu.

Povědomí o metodice BIM je v Dánsku rozšířenější hlavně mezi středními a velkými

společnostmi. Menší společnosti i přes léta platící dánské zákony stále nemají velké

povědomí o BIM. Je to způsobeno zákony, které cílí hlavně na velké projekty, kterých se

malé společnosti účastí jen zřídka. Dánsko je dle [11] zemí s největším povědomím

o BIM. To samé platí pro vnímání BIM jako nástroje konkurenční výhody, kde platí, že

čím déle společnost BIM využívá, tím více ho považuje za výhodu, a naopak malé firmy,

které nejsou povinny používat BIM, ho jako výhodu často nespatřují. V Česku je

povědomí o BIM záležitostí spíše nadšenců, odborníků a dotčených orgánů, s tím souvisí

i množství dostupných publikací, které je v českém jazyce minimální. V Dánsku má

na starosti vydávání veškerých publikací Cuneco, v Česku zatím jako jediná vydává

publikace Odborná rada pro BIM.

Poptávkou a dostupností vzdělání se oba státy sobě přibližují. V Česku poptávka

i dostupnost vzdělání roste s tím, jak se zvyšuje povědomí o BIM; v Dánsku

je dlouhodobě na vysoké úrovni. Příkladem mohou být studijní plány vysokých škol, kde

je BIM vzdělání a práce s různými softwary standardní součástí osnov.9 Veřejnými

investicemi Česko předčí Dánsko, je to dáno hlavně tím, že je ve fázi příprav a investic

do pilotních projektů [12], kdežto Dánsko už touto fází prošlo a nyní je BIM vnímán jako

standardní součást všech projektů, kterých se týká.

V technické a procesní oblasti se oba státy značně rozchází. I přes to, že je dostupnost

hardwarových a softwarových řešení na podobné úrovni, jejich využívání i možnost

využití se liší. V obou státech je návrh a realizace pomocí BIM dat proveditelná,

ale v Česku ne tolik používaná. Některé architektonické a projekční kanceláře pracují

v BIM. Realizace za použití dat je omezená, soustředí se hlavně na předcházení kolizí,

kontrolu nákladů a dodržování časových plánů. Hlavním rozdílem je elektronické podání.

V České republice elektronické podání stavební dokumentace není možné, a to podle

9 Např. VIA University College, Aalborg University, Aarhus University atd.

61

zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu

povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V Dánsku je možné

pouze elektronické předání ve formátu IFC a PDF.

7.7 Porovnání vyspělosti států na základě modelů celkové

adopce BIM

Následující kapitoly se budou zabývat porovnáním dvou vybraných států podle modelů

popsaných v kapitole 7 Modely celkové adopce BIM. Tyto modely jsou určené pro

analýzu organizací různých velikostí – od malých organizací, přes velké, až po trh celého

státu. V této práci jsou použity na porovnání vyspělosti států z hlediska zavedení

metodiky BIM z různých pohledů na trh. První zmínka o modelech pochází z práce [42]

od autorů B. Succar a M. Kassem z roku 2015.

Data, která sloužila k vytvoření modelů, jsou z krátkého dotazníkové šetření. Dotazníky

byly předloženy osobám se znalostmi domácího trhu a BIM metodiky. Data byla získána

pro Česko i Dánsko. Je třeba upozornit, že se nejedná o velké dotazníkové šetření, účelem

nebylo získat co nejvíce dat od co nejvíce respondentů, ale malé množství empirických

dat od vhodných kandidátů, sloužící k popsání a porovnání vyspělosti adopce metodiky

BIM.

62

7.7.1 Model A: oblasti šíření

Model je popsán v kapitole 7.1. Model určuje vyspělost dané země v každé z devíti

popsaných oblastí. Čím vyššího je dosaženo procenta, tím vyspělejší je země v dané

oblasti.

Na obrázku lze jasně vidět, že Dánsko je ve všech devíti oblastech mnohem vyspělejší

než Česko. Největšího rozdílu je dosaženo v oblasti Integrační politiky, to odpovídá

současnému stavu v obou zemích. V Česku je integrace jakýchkoli BIM politických

opatření na velmi malé úrovni (13 %), toto koreluje s aktuálním stavem, kdy je zavádění

standardů, protokolů a smluvních dohod do dodavatelského řetězce v návrhu. Naopak

v Dánsku je integrační politika BIM na vysoké úrovni (68 %) následkem dekády let, kdy

je informační modelování staveb pevně zakotveno v zákonech.

Česko

Česko je v osmi oblastech rozšíření pod úrovní 50% vyspělosti. V polovině z nich

dokonce pod úrovní 25 %. To značí, že Česko není v míře integrace BIM nástrojů,

procesů, spolupráce mezi jednotlivými subjekty, standardů apod. na velmi dobré úrovni.

Je zde velký prostor pro zlepšení celkového pohledu na BIM, využívání modelů

ke spolupráci, zavedení státních a vnitropodnikových standardů, přijetí nových

pracovníků na pozice související s BIM problematikou – BIM manažer, BIM koordinátor;

vytvoření standardů smluvní dokumentace a standardizovaných procesů. Nejvyššího

hodnocení dosáhlo v oblasti modelovacích technologií, je to tím, že už existují

Mo

del

ován

í

S

po

lup

ráce

In

tegra

ce

Technologie Proces Politika Technologie Proces Politika

Obrázek 11: Porovnání oblastí šíření; vlevo Česko, vpravo Dánsko

63

společnosti, které vytváří stavební dokumentaci převážně v 3D modelech s dodatečnými

informacemi. Firmy přiznávají, že ze začátku je to stálo spoustu peněz a úsilí, nicméně

po zavedení povinnosti používat BIM budou tyto firmy v náskoku před ostatními. Dále

je vidět na obrázku 11, že nejhůře je Česká republika v oblasti spolupráce. I když určitá

firma využívá BIM modelování a sdílí informace v modelu vnitropodnikovém, sdílení

těchto informací mimo firmu pro partnery je v současné době velice obtížné, neboť

neexistují žádné standardy v oblasti výměny těchto informací.

Dánsko

Dánsko je naproti tomu ve všech oblastech nad 50% měrou vyspělosti, a to z velké části

díky zákonům, které poprvé nabyly platnost v roce 2007. Od té doby urazilo Dánsko

velkou cestu a pomalu se BIM dostalo do povědomí všech zúčastněných stran, vláda

vydala několik dalších zákonů a byly více definovány na základě zkušeností a praxe,

78 % firem se přeorientovalo z „klasického“ 2D kreslení do BIM modelování

a do jednoho roku by se mělo toto číslo zvýšit až na 90 % [11], a využívá formát IFC

na většině projektů. Z obrázku 11 je vidět, že ve všech oblastech modelování je Dánsko

na vysoké úrovni. Využívání softwarových technologií už je poměrně standardem,

přispívá tomu také výuka na vysokých školách, kde je BIM modelování součástí učebních

osnov. Mírně nižšího hodnocení dosáhla skupina zavedení standardů napříč

organizacemi, a to z toho důvodu, že Dánské zákony nedefinují jediný použitelný

standard, ale pouze určují, že nějaký standard má být použit. Lehce oproti ostatním

kategoriím pokulhávají zejména dvě, a to integrace technologií a procesů. Jedná se

o sdílení dat a procesů pomocí síťových řešení napříč organizacemi, toto je softwarově

náročné řešení, a vzhledem k problematice stavebnictví, kdy firmy pracují na bázi

projektů, které mají omezenou dobu živnosti pro danou firmu, je očekávatelné, že tato

řešení dozrávají jako poslední. Zásluhou zákonodárců je oblast politik napříč třemi

sektory – modelování, spolupráce a integrace – na velice dobré úrovni.

64

7.7.2 Model B: složky globální úrovně vyspělosti

Model je popsán v kapitole 7.2. Tento model popisuje osm oblastí, ke kterým lze přiřadit

pět různých stupňů vyspělosti, které se dělí podle způsobu řízení od nejnižšího stupně

vyspělosti neboli ad-hoc, až po nejvyšší stupeň vyspělosti neboli optimalizované řízení.

Toto porovnání je zaměřené na stát jako celek.

Z obrázku je zřejmé, že Dánsko je ve všech sledovaných oblastech vyspělejší než Česká

republika. Nejhůře v porovnání dopadly oblasti III – Regulatorní rámec a IV – Odborné

publikace, kde je rozdíl znatelný, a to Česko „a – ad-hod“ proti Dánsku „d – integrované

řízení“. Dále je bez jakéhokoli řízení, či míry integrace v Česku oblast VI – Měření

a benchmarking. Obě země dosáhly v dotazníkovém šetření stejného hodnocení v oblasti

II – „Nadšenci a hnací síly“ a to „c – řízená vyspělost“, toto nemusí nutně znamenat,

že jsou zcela na stejné úrovni, ale v rámci pětibodové stupnice dosáhly stejného

hodnocení. Ve zbylých oblastech jsou v České republice zřetelné prvotní snahy vytváření

společných prvků pro budoucí implementaci metodiky BIM. Dánsko je při prvotním

pohledu v implementaci BIM vyspělejší, největším faktorem je zákonem stanovená

povinnost odevzdávat 3D modely ve formátu IFC.

Česko

Česko lze v oblasti I – Cíle, stadia a milníky, hodnotit stupněm „b – definovaná

vyspělost“, tomuto odpovídá existence definice makro BIM cílů, implementační milníků

a fází. Koncepce zavádění metody BIM v České republice obsahuje popis těchto cílů

a milníků spolu s časovými údaji, kdy by měly být splněny.

Obrázek 12: Porovnání složek globální úrovně vyspělosti; vlevo Česko, vpravo Dánsko

65

Nejlépe v hodnocení dopadla oblast II – Šampioni a tahouni. Prvotní nadšenci ze skupiny

Odborné rady pro BIM přispěli svojí snahou k vytvoření výše zmíněné koncepce, věnují

se také vydávání významných publikací o BIM a informují o dění v Evropské unii

potažmo ve světě ohledně metody BIM. Za hlavní hnací sílu lze označit Ministerstvo

průmyslu a obchodu, které bylo hlavním gestorem při vytváření koncepce. Schválením

koncepce vládou ČR došlo k jasnému signálu, že se věci hýbou správným směrem s cílem

přijetí metody BIM jakožto povinné součásti při zadávání veřejných zakázek.

Příčina zařazení Česka do stupně „a – malá vyspělost“ v části III – Regulatorní rámec je

zřejmě z důvodu neexistence jakýchkoli formálních rámců v rámci BIM metodiky.

Veškeré dokumenty, zákony a normy s nimi související jsou v plánu k vytvoření, a to

podle již zmíněné koncepce.

V českém jazyce se literatura související s BIM téměř nevydává. Existuje několik knih

[29], které se zaobírají touto tématikou, ale jedná se o vlastní úsilí skupiny Odborné rady.

Pro zlepšení prostředí pro vydávání knih a dalších publikací je zapotřebí určité koncepce,

plánování a koordinace ze strany státu či státem podporovaných organizací.

Oblast vzdělávání a výuky má vzrůstající tendenci, už existují předměty a obory

na vysokých školách, kde je BIM vzdělávání součástí výuky a také jsou na trhu dostupné

specializované BIM kurzy. Pro zlepšení vyspělosti v oblasti výuky je potřeba

akreditovaných oborů a cílení směru výuky podle poptávky na trhu.

Oblast „Míry a srovnávací hodnoty“ je další, která má velmi malou vyspělost.

Na současném trhu se nedá hovořit o žádných výstupech, které by byly měřeny

a hodnoceny v celostátním srovnání. Nejsou vytvořeny žádné stupnice k určení

centrálního benchmarku výstupů z projektu.

Sedmá oblast „Standardizované součásti a konstrukce“ dosahuje v České republice

druhého stupně vyspělosti. Na trhu jsou dostupné určité knihovny prvků, které ale

dodržují růžné modelovací a klasifikační normy. Knihovny jsou dodávány přímo od

výrobců konkrétních materiálů10, jsou tak nepoužitelné pro veřejné zakázky; další

komponenty, objekty a rodiny jsou neformálně standardizované. Pro vylepšení hodnocení

je potřeba vytvoření národní knihovny se standardizovanými prvky, komponenty, objekty

10 V ČR projekt největší české databáze BIM objektů http://bimproject.cz/cs/

http://bimproject.cz/cs/

66

a rodinami tak, aby byly použitelné ve veřejných zakázkách a po celou dobu životního

cyklu projektu.

Poslední sledovanou oblastí tohoto modelu adopce je VIII – Technologická

infrastruktura, která získala také hodnocení „b – definovaná vyspělost“. Technologická

infrastruktura a dostupnost softwarových a hardwarových řešení je v České republice

na takové úrovni, že je možná implementace uvnitř organizací a není daleko od přesunu

na další stupeň hodnocení, který říká, že by byla možnost sdílení informací napříč celým

projektovým týmem i v rámci dalších organizací. Cílem v tomto bodě je dosažení takové

inteligenční sítě pro sdílení modelů a informací, aby byly dostupné pro každého a práce

s nimi byla intuitivní a co možná nejméně náročná na hardwarové řešení.

Dánsko

Dánsko dosáhlo ve třech kategoriích hodnocení „d – integrovaná vyspělost“. Jednou

z nich je I – Cíle, stadia a milníky. To znamená, že cíle, které si dříve dánská vláda

stanovila, jsou nyní integrovány do celého stavebního procesu. Jedním z příkladů je

elektronické podání, a to konkrétně ve formátu IFC. Prostor pro zlepšení je zde ve formě

vytvoření klouzavých cílů, které by se odvíjely od vývoje nových technologií, nicméně

Dánsko nemá v současnosti vytvořenou žádnou koncepci dalšího rozvoje.

V druhé oblasti Šampionů a tahounů dosáhlo Dánsko stejné úrovně jako Česko.

V Dánsku se o veškerý rozvoj stará nezisková organizace zvaná Molio. Je zodpovědná

za vývoj standardů, digitálních nástrojů, následného vzdělávání a profesionální literatury,

která pomáhá zvyšovat digitalizaci a výkonnost stavebnictví11.

Regulatorní rámec je další oblastí, která dosáhla hodnocení „d – integrovaná vyspělost“.

Vyspělost smluvního prostředí, práv duševního vlastnictví a profesní odpovědnosti je na

vysoké úrovni. Metoda BIM je zcela integrovaná do prostředí veřejných zakázek

v Dánsku. Smluvní kontrakty jsou uzavírány s BIM složkou a o standardizované

kontrakty se opět stará společnost Molio.

Třetí a poslední skupinou, která dosáhla stejné hodnocení „d“, je IV – Významné

publikace o BIM. Do této oblasti patří publikace ze tří kategorií – příručky, protokoly

a vládní nařízení, jejich vytváření a správu má na starost organizace Molio, kterou tímto

pověřila dánská vláda. Složka organizace Molio zvaná cuneco vytváří vlastní standardy

11 Více na: https://molio.dk/

https://molio.dk/

67

(viz kapitola 6.1), vydává příručky pro orientaci v dánských ICT regulací a související

dokumentaci k daným zákonům.

Vzdělávání o metodách BIM je v Dánsku součástí některých učebních osnov, především

na vysokých školách. Učební témata jsou dostupné v akreditovaných programech. Dále

se na trhu nabízí celá řada kurzů zaměřených na metodiku BIM, od práce s různými

softwarovými nástroji až po řízení projektů pomocí BIM modelů. Pro zlepšení je potřeba

zcela integrovat BIM vzdělávání do terciárního a pokračujícího odborného vzdělávání.

Oblast VI – Míry a srovnávací hodnoty je hodnocena „c – řízená vyspělost“. Části

výstupů z projektů, určení schopností jednotlivců, organizací a týmů, akreditace učebních

programů, softwarových nástrojů a mechanismů dodávek projektů mohou být hodnoceny

podle předem stanovených metrik. Tyto metriky jsou velice důležité pro porovnání

výkonnosti a určení odvětví, kde je prostor pro zlepšení.

Standardizované knihovny prvků, komponentů, objektů a rodin jsou dostupné

a používané. Výstupy z projektů jsou standardizovány a používány, není určen jediný typ

výstupů, záleží na zvoleném klasifikačním standardu. Požadavky na provozní data jsou

záležitostí smluvních podmínek mezi jednotlivými subjekty. K vylepšení by mohlo dojít,

pokud by data, která jsou potřebná do provozní fáze, byla standardizována a integrována

do kontraktů, bez ohledu na zadavatele.

Poslední oblast VIII – Technologická infrastruktura je hodnocena také „c – řízená

vyspělost“, to značí infrastrukturu vysoké kvality a v takové míře dostupnosti, že je

pro všechny zúčastněné strany na projektu snadná výměna, uchování a řízení informací

o projektu pomocí modelů, které mohou být různě rozptýlené mezi projektové týmy. Toto

je známka používání síťového propojení modelů pro komunikaci mezi různými účastníky

projektu. Dalším krokem k vyšší míře vyspělosti je dostupnost síťových prvků,

které fungují na bázi v reálném čase.

7.7.3 Model C: dynamika celkového šíření

Tento model, který je popsán v kapitole 7.3, určuje, odkud pochází prvotní impulz,

který zapříčinil rozšíření povědomí o BIM a používání metody BIM napříč celým trhem.

To, jakým způsobem došlo k rozšíření metodiky BIM, ovlivňuje další subjekty na trhu

i dalších trzích.

68

V posledních letech můžeme pozorovat v Evropské unii rozmach informačního

modelování. Některé státy již tuto metodiku ve veřejných zakázkách používají a další

státy zavedení připravují.

Dánsko

Z výzkumu vyplývá, že Dánsko lze zařadit do top-down dynamiky šíření. Největší podíl

na zavedení měla vláda, když v roce 2007 nabyla platnost regulace, která nařizovala

použití metody BIM ve veřejných zakázkách v Dánsku. Od té doby vyšlo v platnost

několik dalších regulací a zákonů, které upřesňují používání metody BIM ve veřejných

zakázkách. Vládní nařízení používání metody BIM ve veřejných zakázkách mělo

za následek velkou revoluci stavebního trhu, některým stavebním firmám trvalo několik

let, než se připojily. Pak dalších pár let trvalo, než se BIM model stal součástí předání.

Dánsko je tímto přístupem trochu odlišné od ostatních států, kde poptávka po BIM

metodách přišla ze stran klientů. Tímto přístupem se podařilo docílit největšího povědomí

o metodice BIM [11]. Nevýhoda tohoto přístupu byla, že trh nebyl dostatečně připraven

a uživatelé proškoleni k užívání BIM metod, a proto byly výsledky zavedení viditelné

později než například ve Finsku.

Česko

V Česku je situace více standardní, kdy prvotní impulzy na prosazení metody BIM

pocházejí od sdružení Odborné rady pro BIM. Historie skupiny sahá až do roku 2011,

v roce 2013 vznikla historicky první pracovní skupina zaměřená na BIM standardy

a legislativu. Tato skupina úzce spolupracuje s vládou České republiky a podílí se

na vzniku zákonů, koncepčních plánů, standardů a knihoven. Díky úsilí, které vynakládá,

se podařila vytvořit Koncepce zavádění metody BIM v ČR na základě usnesení vlády

č. 958 o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi

v České republice a návrh dalšího postupu pro její zavedení. [12] Je tedy zřejmé, že zde

lze hovořit o middle-out dynamickém šíření. Nejvíce je to znatelné na nátlaku, který

vyvíjí organizace na vládu s poptávkou po zákonech umožňujících a nařizujících

používání metodiky BIM ve veřejných zakázkách. Některé projekční kanceláře a stavební

společnosti se tohoto trendu chytily a již využívají informační modelování pro část svých

projektů.

69

7.7.4 Model D: politika činností

Tento model je popsán v kapitole 7.4. Popisuje, jakým způsobem a jak aktivně se

zapojuje vláda do politických rozhodnutí ohledně metodiky BIM. Vlády se různými

způsoby zapojují do propagace a prosazování metodiky BIM a ovlivňují tak rychlost

šíření povědomí o BIM a vyspělost trhu.

Lze vypozorovat, že česká vláda je ve všech třech aktivitách pasivní, Dánsko působí

pasivně pouze v aktivitě zapojení se [B1], ve zbylých dvou aktivitách [A, C] je na aktivní

úrovni.

Česko

V případě Česka je komunikace pasivní [A1], to znamená, že subjekty na trhu vláda

pouze informuje o existenci metody BIM prostřednictvím různých informačních

prostředků. Jako příklad lze uvést sekci oficiální stránky Ministerstva průmyslu

a obchodu,12 která se přímo zaobírá informačním modelováním. Na této stránce

ministerstvo publikuje novinky týkající se problematiky BIM. Pokud by vláda chtěla

zlepšit komunikaci, bylo by zapotřebí vydávat informační příručky pro BIM,

systematicky vzdělávat zúčastněné strany a jednoznačně popsat, jaké výstupy jsou

požadovány. Lze předpokládat, že tyto materiály budou postupně vznikat s tím, jak se

budou měnit zákony a normy. Je důležité, aby se česká vláda více zapojila do propagace

12 Více na: https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/

Obrázek 13: Porovnání politických opatření; vlevo Česko, vpravo Dánsko

https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/

70

a vzdělávání BIM, aby výsledky implementace byly viditelné dříve, než k tomu došlo

v Dánsku.

V oblasti zapojení je situace ještě o něco horší. Samotná vláda, případně ministerstvo, se

zapojují do organizace workshopů, seminářů, či networkingových akcí za účelem zvýšení

povědomí o metodě BIM spíše okrajově. Nejvíce různých akcí má na starosti Odborná

skupina pro BIM pořádající na roční bázi konferenci pod názvem BIM day, a to už

od roku 2011; pod záštitou MPO pořádá také konference Nadace pro rozvoj architektury

a stavitelství; dále pořádají výrobci softwarových nástrojů kurzy pro zlepšení ovládání

daného softwaru. Počty účastníků zmíněných konferencí se rok od roku zvyšují, to svědčí

o zájmu o oblast BIM a je určitě dobrou zprávou pro budoucnost BIM v ČR.

Sledování je zcela pasivní, souvisí to se stavem, v jakém je trh. Metoda BIM není zatím

uzákoněna, proto není ve smyslu zákona co pozorovat a měřit. Vláda se může pouze

zajímat o to, kolik soukromých subjektů zavedlo BIM systémy a procesy.

Dánsko

Dánská vláda je v komunikaci aktivní [A2]. Veškerou komunikaci má na starost

organizace Molio, která vydává knihy, příručky, standardy. Příručky slouží subjektům

působícím ve stavebně architektonickém odvětví k lepší orientaci v příslušných

zákonech. Cuneco má také na starost vytvoření vlastního klasifikačního standardu CCS

a k tomu příslušných informačních a instrukčních materiálů.

Oblast zapojení do propagace myšlenky BIM vychází spíše pasivní. Různé konference

na téma BIM jsou rozprostřeny různě po větších městech po celém Dánsku, informace

o konaných akcí lze dohledat například na stránkách BIM Aarhus13 nebo BIM Equity14.

V Dánsku hraje aktivita sledování důležitější roli než v Česku, a to z toho důvodu, že zde

již dlouhou dobu platí povinnost používání BIM ve veřejných zakázkách. Pro vládu

je důležité sledovat, zda kroky organizací působících ve stavebně architektonickém

sektoru a zavádějících BIM podporují stanovené cíle (zvýšení produktivity, snížení

chybovosti…), aby zákonodárci mohli zhodnotit, zda jsou přijaté zákony správné

a efektivní.

13 Více na: http://www.bimaarhus.dk/ 14 Více na: http://bimequity.dk/

http://www.bimaarhus.dk/

http://bimequity.dk/

71

8 Závěr

Je patrné, že Dánsko má větší zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek pomocí BIM

než Česká republika. Dánsko na poli veřejných zakázek patří společně s Finskem

a Norskem k prvním zemím, které používání BIM uzákonily již v roce 2007. S přijetím

tohoto zákona nastaly různé problémy s právními zástupci, kterým se nelíbilo zařazení

do zákona něčeho tak specifického, jako je požadovaná klasifikace prvků nebo konkrétní

verze IFC.

Dalším rizikem takto přijatého zákona bylo, že důležití aktéři nepřijmou BIM

z praktického hlediska. Mohli si obstarat nástroje, zaplatit konzultanty a pokrýt tak

minimální zákonné požadavky, ale mohli pak model odložit a nepoužívat pro účely

správy budov. Popis povinnosti použít BIM byl v zákoně velmi otevřený interpretaci, zněl

pouze „IFC“ a to mohlo znamenat víceméně cokoliv. S ne moc dobrou situací standardů

a postupů práce mohlo dojít k předání jakéhokoliv modelu s tvrzením, že je podle zákona.

Různým společnostem trvalo pár let, než si našly svůj postup práce a aplikovaly ho do

pracovních postupů. První výsledky byly tak viditelné až po sedmi letech od uzákonění

povinnosti a přijetí nových způsobů práce.

Dánský zadavatel má volnou ruku při výběru klasifikačního systému, který bude

po dodavatelích vyžadovat. To způsobuje roztříštění trhu na několik různých

používaných klasifikačních systémů (kapitola 6.1) a nejednotnost používaných

standardů.

Česká republika je se svým plánem (kapitola 5.5) na dobré cestě. Z poznatků z Dánska

je důležité, aby byl dostatek času věnován vzdělávání uživatelů budoucích nařízení, aby

skutečně všichni viděli přínosy přijetí BIM. Díky tomu lze urychlit dobu za kterou jsou

viditelné výhody plynoucí z používání metody BIM a standardizovaných postupů práce.

Nejen standardizace obecně je velký problém k diskuzi, ale také terminologie, úroveň

podrobnosti a rozdělení prvků do pevně daných skupin. V Evropské unii zatím není

dostupná jednotná standardizace, proto ji státy řeší na národní úrovni. Česká republika

musí pracovat na vlastní standardizaci s ohledem na okolní státy a vznikající společnou

standardizaci za účelem kompatibility mezi jednotlivými členskými státy.

72

8.1 Vyhodnocení cílů diplomové práce

Autor si na začátku práce jako cíle diplomové práce stanovil:

Zjistit jakým způsobem je uzákoněno používání informačního modelování

ve veřejných zakázkách v České republice a Dánsku.

Tento cíl byl naplněn v kapitolách 5.2 a 6.2, kde jsou popsány zákony a způsoby, kdy je

používání BIM povinné. V případě České republiky konkrétní zákony teprve vznikají,

zatím je pouze povoleno použití BIM, nicméně není vyžadováno. V Dánsku se

problematice využití BIM věnují dva zákony, které definují kdy je použití BIM povinné.

Porovnat stav implementace informačního modelování ve veřejných

zakázkách v ČR a Dánsku.

Cíli implementace je věnována celá kapitola 7 Modely celkové adopce BIM. První části

(kapitoly 7.1 až 7.5) jsou věnovány popisu porovnávacích metod. Metod je několik

a každá se soustředí na různá odvětví, někdy se metody překrývají a dohromady tvoří

celek, kterým lze velice dobře porovnat různé státy.

Autor si na začátku práce stanovil výzkumné otázky:

V jakém zákoně a jak je definováno použití informačního modelování ve

veřejných zakázkách v ČR a Dánsku?

Zákony popisují kapitoly 5.2 a 6.2. V Česku je použití BIM povoleno zákonem

č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. V Dánsku je použití BIM vyžadováno

na určitý typ zakázek, které spadají do limitů v zákonech IKT Regulace 118 a 119.

Jak lze využít dánské osvědčené metody informačního modelování ve

veřejných zakázkách pro český trh?

Tato otázka se postupem zpracovávání práce jevila jako nejvíce problematická. Analýza

osvědčených metod je velice komplikovaná činnost, kterou autor nedokázal zcela provést.

Tipy, na co se soustředit při vytváření zákonů a následného zavádění BIM, jsou různě

popsány v celé práci. Nicméně kapitola osvědčených metod a jejich použití by mohla být

více prozkoumána v samostatné práci.

73

8.2 Diskuze

Problematika BIM je sama o sobě složité téma. V kombinaci BIM a veřejných zakázek

vyvstává spousta otázek, které je potřeba před přijetím vyřešit. V této práci je stručně

popsána metoda BIM, co jsou veřejné zakázky a s jakými problémy se potýkají

zákonodárci při zavádění metody BIM do veřejných zakázek. Část je věnována popisu

současných stavů a plánů do blízké budoucnosti v Česku a Dánsku, kde se povedlo získat

spoustu informací. Jednoznačně a přehledně je v práci popsán stav států ve vyspělosti

trhů v oblasti metody BIM a jejich následné slovní i grafické porovnání.

Nejproblematičtější částí práce je zcela jasně analýza osvědčených postupů zavádění BIM

do veřejných zakázek. Získat nějaká relevantní data je velice obtížné, neboť se i z části

jedná o subjektivní hodnocení. Čím více jsou vlády a lidé informovanější, tím více z nich

přiznává přínosy zavedení BIM do veřejných zakázek.

Práce je využitelná zejména pro zákonodárce v ČR. Jsou zde shrnuty poznatky o BIM

v Dánsku, zákonech upravujících BIM a studie, které podporují zavedení BIM. Práce

obsahuje i určité doporučení na konkrétní kroky, aby došlo ke zlepšení stavu povědomí

o BIM.

Práce lze využít jako podklad pro porovnání dalších států v pokročilosti implementace

BIM ve veřejných zakázkách nebo obecně BIM na trhu vybraných států. Metodika

použitá v této práci je použitelná i pro porovnání vícero zemí najednou, nicméně pro

určení, kde se zlepšit, je vhodné porovnání dvou zemí.

Dobrým tématem pro rozšíření může být analýza osvědčených postupů zavádění BIM do

veřejných zakázek, tato problematika by zcela jistě zasloužila vlastní téma, avšak bylo by

potřeba podrobnějšího zkoumání procesu zavádění BIM ve více státech.

74

9 Seznam grafů

Graf 1: Zdroje hrubého domácího produktu v ČR, běžné ceny; zdroj: autor, dle: [16] . 23

Graf 2: Zdroje hrubého domácího produktu v Dánsku, běžné ceny; zdroj: autor, dle:

[20] .................................................................................................................................. 26

Graf 3: Časová osa zavádění metodiky BIM v ČR v letech 2018-2022, zdroj: autor, dle:

[12] .................................................................................................................................. 34

Graf 4: Vývoj používaných klasifikačních systémů v Dánsku, zdroj: autor .................. 35

Graf 5: Četnost použití jednotlivých klasifikačních systémů, autor, zdroj: [31] ............ 41

Graf 6: Používání BIM, zdroj: autor, dle: [37] ............................................................... 45

Graf 7: Využití BIM modelu, zdroj: autor, dle: [37] ...................................................... 46

75

10 Seznam tabulek

Tabulka 1: Základní údaje o trhu veřejných zakázek v letech 2011-2016 v CZK, (Zdroj

autor, dle [16] a [17]) ...................................................................................................... 21

Tabulka 2: Základní údaje o trhu veřejných zakázek v letech 2011-2016, přepočet v mil.

EUR ................................................................................................................................ 22

Tabulka 3: Zdroje hrubého domácího produktu, ČR, běžné ceny v mil. Kč (Zdroj: autor,

dle: [16]) ......................................................................................................................... 22

Tabulka 4: Zdroje hrubého domácího produktu, ČR, přepočet v mil. EUR ................... 23

Tabulka 5: Zdroje hrubého domácího produktu, Dánsko, běžné ceny v mil. DKK,

(Zdroj: autor, dle: [20]) ................................................................................................... 25

Tabulka 6: Zdroje hrubého domácího produktu, Dánsko, přepočet, běžné ceny v mil.

EUR ................................................................................................................................ 25

Tabulka 7: Zobrazení rozložení modelů v závislosti na požadavku a použití

klasifikačních systémů, zdroj: [32] ................................................................................. 41

Tabulka 8: Matice oblastí šíření, zdroj: autor dle [42] ................................................... 48

Tabulka 9: Matice dostupnosti cílů, stádií a milníků pro BIM adopci na trhu, zdroj:

autor dle [42] ................................................................................................................... 49

Tabulka 10: Matice dostupnosti šampionů a tahounů, zdroj: autor dle [42] .................. 50

Tabulka 11: Matice regulatorního rámce, zdroj: autor dle [42] ...................................... 50

Tabulka 12: Matice významných publikací o BIM, zdroj: autor dle [47] ...................... 51

Tabulka 13: Matice začlenění BIM do terciálního vzdělávání, zdroj: autor dle [42] ..... 51

Tabulka 14: Matice srovnávacích hodnot projektu, zdroj: autor dle [42] ...................... 51

Tabulka 15: Matice dostupnosti základního klasifikačního systému, zdroj: autor dle [42]

........................................................................................................................................ 52

Tabulka 16: Matice úložiště centrálního modelu, zdroj: autor dle [42] .......................... 52

Tabulka 17: Matice dynamiky celkového šíření, zdroj: autor dle [42] ........................... 53

Tabulka 18: Matice politických opatření ........................................................................ 55

Tabulka 19: Matice celkového šíření odpovědností ....................................................... 56

Tabulka 20: Porovnávací analýza připravenosti trhů pro přijetí metodiky BIM ............ 59

76

11 Seznam obrázků

Obrázek 1: BIM a životní cyklus stavby, zdroj: [2] ....................................................... 16

Obrázek 2: Mapa zemí, kde je již použití BIM uzákoněno v souladu s doporučením

evropské komise včetně roku, od kdy je vyžadováno, zdroj: [4] ................................... 17

Obrázek 3: Dva koncepty interoperability – přímá a otevřený formát, zdroj: [56] ........ 19

Obrázek 4: Five, Smíchov, zdroj: [25] ........................................................................... 31

Obrázek 5: Riverview Smíchov, zdroj: [26] ................................................................... 32

Obrázek 6: Corso Court Karlín, zdroj: [26] .................................................................... 32

Obrázek 7: ČSOB Radlice, zdroj: [28] ........................................................................... 33

Obrázek 8: Oblasti šíření, zdroj: [54] ............................................................................. 47

Obrázek 9: Dynamika celkového šíření, zdroj: [54] ....................................................... 54

Obrázek 10: Schéma politik činností, zdroj: [54] ........................................................... 55

Obrázek 11: Porovnání oblastí šíření; vlevo Česko, vpravo Dánsko ............................. 62

Obrázek 12: Porovnání složek globální úrovně vyspělosti; vlevo Česko, vpravo Dánsko

........................................................................................................................................ 64

Obrázek 13: Porovnání politických opatření; vlevo Česko, vpravo Dánsko .................. 69

77

12 Bibliografie

[1] Graitec. BIM - Základní informace [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-05-03].

Dostupné z: http://www.graitec.cz/bim/zakladni-informace

[2] BIM Yields Significant Benefits. Advanced Solutions Design Software [online].

Louisville, Kentucky, 2016 [cit. 2017-08-25]. Dostupné z:

http://www.advancedsolutions.com/design/services/lifecycle-bim.html

[3] EASTMAN, Charles. An Outline of the Building Description System. Carnegie-

Mellon University (Pittsburgh): Institute of Physical Planning, 1974.

[4] KORITSA, Eva. Happy to present an Introduction to Building Information

Modelling in Annual Autodesk User event 2016,in Athens. [online]. In: . Athény,

2016 [cit. 2017-09-06].

[5] EASTMAN, Charles. BIM handbook: a guide to building information modeling

for owners, managers, designers, engineers and contractors. 2nd ed. Hoboken,

NJ: Wiley, 2011. ISBN 978-0-470-54137-1.

[6] History. BuildingSMART [online]. 2016 [cit. 2017-09-05]. Dostupné z:

http://buildingsmart.org/about/about-buildingsmart/history/

[7] Open BIM [online]. Praha: Odborná rada pro BIM, 2017 [cit. 2017-11-03].

Dostupné z: http://www.openbim.cz/

[8] PORWAL, Atul a Kasun HEWAGE. Building Information Modeling (BIM)

partnering framework for public construction projects. In: Automation in

Construction [online]. 2013, 31, s. 204-214 [cit. 2017-11-17]. DOI:

10.1016/j.autcon.2012.12.004. ISSN 09265805. Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0926580512002439

[9] LAAKSO, Mikael. Public Procurement Influence on IT Standardisation: A Case

from the Construction Industry. In: UNDERPINN, Demand, Innovation and

Policy: Underpinning Policy Trends with Academic Analysis. Abstract Booklet

[online]. Manchester, 2012, s. 61 [cit. 2017-11-20].

[10] DENMARK. Bekendtgørelse om anvendelse af informations- og

kommunikationsteknologi (IKT) i offentligt byggeri. In: . Copenhagen, 2013,

ročník 2013, ICT Regulation 118.

[11] NBS, . International BIM Report 2016 [online]. 2016 [cit. 2017-10-24]. Dostupné

z: https://www.thenbs.com/knowledge/nbs-international-bim-report-2016

[12] Koncepce zavádění metody BIM v České republice [online]. In: . Praha:

Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2017, s. 1-49 [cit. 2017-10-25].

[13] Public Procurement. European Commission [online]. b.r. [cit. 2017-09-27].

Dostupné z:

http://ec.europa.eu/internal_market/scoreboard/performance_per_policy_area/publ

ic_procurement/index_en.htm

78

[14] EU BIM TASK GROUP. Handbook for the introduction of Building Information

Modelling by the European Public Sector: Strategic action for construction sector

performance: driving value, innovation and growth. 2017.

[15] Annual Report. In: FIEC [online]. FIEC, 2017 [cit. 2017-11-16]. Dostupné z:

http://www.fiec.eu/en/library-619/annual-report-english.aspx

[16] Český statistický úřad [online]. 2017 [cit. 2017-09-27]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/

[17] Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2016.

Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha, 2017. ISBN 978-80-7538-135-4.

[18] Zákon o zadávání veřejných zakázek. In: . Praha, 2016, ročník 2016, číslo 134.

[19] Public procurement – Study on administrative capacity in the EU: Denmark

Country Profile. In: Evropská komise [online]. b.r. [cit. 2017-12-07]. Dostupné z:

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/policy/how/improving-

investment/public-procurement/study/country_profile/dk.pdf

[20] Statistics Denmark [online]. Copenhagen, 2017 [cit. 2017-10-24]. Dostupné z:

http://www.dst.dk/en

[21] DÁNSKO. Udbudsloven. In: . Christiansborg Slot (København), 2015, ročník

2015, číslo 1564.

[22] Slovník cizích slov [online]. c2005-2017 [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

[23] RAUS, David. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. Praha: Linde, 2007.

Zákony - komentáře. ISBN 978-80-7201-677-8.

[24] Five [online]. Praha, 2017 [cit. 2017-12-06]. Dostupné z:

http://www.fivebyskanska.cz/

[25] Jaké stavby zvítězily v soutěži Stavba roku 2017. České stavby [online]. 2017 [cit.

2017-12-06]. Dostupné z: https://www.ceskestavby.cz/clanky/jake-stavby-

zvitezily-v-soutezi-stavba-roku-2017-25702.html

[26] Building Information Modeling [online]. 2015 [cit. 2017-09-11]. Dostupné z:

http://www.skanska.cz/cz/o-nas/bim/

[27] Zvláštní cenu za BIM získala Skanska za Corso Court v Karlíně. CzBIM [online].

2016 [cit. 2017-09-11]. Dostupné z: http://www.czbim.org/1-5086-aktuality-

zvlastni-cenu-za-bim-ziskala-skanska-za-corso-court-v-karline.aspx

[28] Začala stavba druhé budovy centrály ČSOB. HOCHTIEF [online]. 2015 [cit.

2017-09-11]. Dostupné z: http://www.hochtief.cz/pro-

media/aktuality/2017/zacala-stavba-druhe-budovy-centraly-csob

[29] Odborná rada pro BIM [online]. Praha, 2015 [cit. 2017-10-25]. Dostupné z:

http://www.czbim.org

[30] Vznik České agentury pro standardizaci (ČAS) a změna poskytovatele ČSN online

od 1.1.2018. Tzbinfo [online]. 2001-2018 [cit. 2018-01-04]. Dostupné z:

79

http://www.tzb-info.cz/122312-vznik-ceske-agentury-pro-standardizaci-cas-a-

zmena-poskytovatele-csn-online-od-1-1-2018

[31] OLSEN, Peter, Louise KHAMMAR, Ole BREINER a Ditte PAPE. A practical

guide to BIM in construction and infrastructure projects. 2nd ed. Søborg: MT

Højgaard, 2016. ISBN 978-87-990534-9-0.

[32] MT HøJGAARD A/S, . Addressing classification in the Danish AEC industry

(white paper). Vers. 1. Søborg, 2015.

[33] LOCKERT, Joakim, Lasse WILMS a Nicholas HOLST. IFC – A driver for design

quality in the AEC industry: White paper. Vers. 1. MT Højgaard, 2014.

[34] Digital in Engineering and Construction: The Transformative Power of Building

Information Modeling. In: BCG [online]. 2016 [cit. 2017-10-25]. Dostupné z:

https://www.bcg.com/publications/2016/engineered-products-infrastructure-

digital-transformative-power-building-information-modeling.aspx

[35] USSING, Lene a Jesper LARSEN. Implementation of BIM in the Danish Building

Sector. BRUNOE, Thomas D., ed., Kjeld NIELSEN, ed., Kaj A. JOERGENSEN,

ed. a Stig B. TAPS, ed., Thomas BRUNOE, Kjeld NIELSEN, Kaj

JOERGENSEN, Stig TAPS. Proceedings of the 7th World Conference on Mass

Customization, Personalization, and Co-Creation (MCPC 2014), Aalborg,

Denmark, February 4th - 7th, 2014 [online]. Cham: Springer International

Publishing, 2014, s. 265-273 [cit. 2017-10-25]. Lecture Notes in Production

Engineering. DOI: 10.1007/978-3-319-04271-8_23. ISBN 978-3-319-04270-1.

Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/978-3-319-04271-8_23

[36] AHADZIE, D., D. PROVERBS a P. OLOMOLAIYE. Model for Predicting the

Performance of Project Managers at the Construction Phase of Mass House

Building Projects. In: Journal of Construction Engineering and Management.

2008, 134(8), s. 618-629. DOI: 10.1061/(ASCE)0733-9364(2008)134:8(618).

ISSN 0733-9364. Dostupné také z:

http://ascelibrary.org/doi/10.1061/(ASCE)0733-9364(2008)134:8(618)

[37] THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL. Directive 2014/24/EU

of the European Parliament and of the Council of 26 February 2014: on public

procurement and repealing Directive 2004/18/EC. 2014.

[38] BIM survey 2014. Herlev: bips, 2015.

[39] NBS [online]. Newcastle upon Tyne: RIBA Enterprises Ltd, 2017 [cit. 2017-11-

01]. Dostupné z: https://www.thenbs.com

[40] EPISODE 18: COMPARING THE BIM MATURITY OF COUNTRIES. BIM

ThinkSpace: Part of BIMe Initiative [online]. 2013 [cit. 2017-10-10]. Dostupné z:

http://www.bimthinkspace.com/2013/08/comparing-the-bim-maturity-of-

countries.html

[41] KASSEM, Mohamad a Bilal SUCCAR. Macro BIM adoption: Comparative

market analysis. Automation in Construction: An International Research Journal

80

[online]. 2017, 2017(81), 286-299 [cit. 2017-10-10]. Dostupné z:

http://www.sciencedirect.com/science/journal/09265805?sdc=1

[42] SUCCAR, Bilal a Mohamad KASSEMC. Macro-BIM adoption: Conceptual

structures. Automation in Construction: An International Research Journal. 2015,

2015(57), 64-79.

[43] SUCCAR, Bilal. The Five Components of BIM Performance Measurement.

University of Newcastle, NSW Australia, 2010.

[44] BOSSINK, Bart. Managing Drivers of Innovation in Construction Networks.

Journal of Construction Engineering and Management. 2004, 130(3), 337-345.

DOI: 10.1061/(ASCE)0733-9364(2004)130:3(337). ISSN 0733-9364. Dostupné

také z: http://ascelibrary.org/doi/10.1061/(ASCE)0733-9364(2004)130:3(337)

[45] HOWELL, Jane a Christopher HIGGINS. Champions of Technological

Innovation. Administrative Science Quarterly. 1990, 35(2), 317-. DOI:

10.2307/2393393. ISSN 00018392. Dostupné také z:

http://www.jstor.org/stable/2393393?origin=crossref

[46] NAM, C. a C. TATUM. Leaders and champions for construction innovation.

Construction Management and Economics. 1997, 15(3), 259-270. DOI:

10.1080/014461997372999. ISSN 0144-6193. Dostupné také z:

http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/014461997372999

[47] KASSEM, Mohamad, Bilal SUCCAR a Nashwan DAWOOD. A Proposed

Approach To Comparing the BIM Maturity of Countries [online]. In: . Teesside

University: Technology Futures Institute. School of Science and Engineering,

2013 [cit. 2017-10-13]. ISBN 9787302339946.

[48] HEA, . Embedding Building Information Modelling (BIM) within the taught

curriculum [online]. York, United Kindom: Higher Education Academy, 2013 [cit.

2017-10-13]. ISBN 9781907207747. Dostupné z:

http://usir.salford.ac.uk/id/eprint/35165

[49] CAO, Dongping, Heng LI a Guangbin WANG. Impacts of Isomorphic Pressures

on BIM Adoption in Construction Projects. Journal of Construction Engineering

and Management [online]. 2014, 140(12), 04014056- [cit. 2017-10-14]. DOI:

10.1061/(ASCE)CO.1943-7862.0000903. ISSN 0733-9364. Dostupné z:

http://ascelibrary.org/doi/10.1061/%28ASCE%29CO.1943-7862.0000903

[50] GEROSKI, P.A. Models of technology diffusion. Research Policy. 2000, 29(4-5),

603-625. DOI: 10.1016/S0048-7333(99)00092-X. ISSN 00487333. Dostupné také

z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S004873339900092X

[51] LINDEROTH, Henrik. Understanding adoption and use of BIM as the creation of

actor networks. Automation in Construction. 2010, 19(1), 66-72. DOI:

10.1016/j.autcon.2009.09.003. ISSN 09265805. Dostupné také z:


[52] SUCCAR, Bilal. Building information modelling framework: A research and

delivery foundation for industry stakeholders. Automation in Construction

81

[online]. 2009, 18(3), 357-375 [cit. 2017-10-14]. DOI:

10.1016/j.autcon.2008.10.003. ISSN 09265805. Dostupné z:


[53] MATĚJKA, Petr. Comparative Analysis of Czech and United Kingdom

Construction Markets Readiness for a BIM Adoption Process. Praha, 2015.

[54] Cuneco: centre for productivity in construction [online]. København, b.r. [cit.

2017-11-13]. Dostupné z: http://cuneco.dk/

[55] BIM ThinkSpace [online]. 2005 [cit. 2017-10-13]. Dostupné z:

http://www.bimthinkspace.com

[56] NENADÁL, Jaroslav. Měření v systémech managementu jakosti. 2. dopl. vyd.

Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-726-1110-0.

[57] LAAKSO, Mikael a Arto KIVINIEMI. The IFC Standard - A Review of History,

Development, and Standardization. Journal of Information Technology in

Construction [online]. 2012, (17), 134-161 [cit. 2017-11-03]. ISSN 1874-4753.

Dostupné z: http://www.itcon.org/2012/9

82

13 Seznam příloh

1. Dotazník o připravenosti trhu v České republice na přijetí metodiky BIM





6. Survey of market readiness in Denmark for BIM adoption




Date post:	15-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

DIPLOMOVÁ PRÁCE - CORE · 2018-02-12 · 5.4 BIM v ČR v soukromé sféře ... 5.5 Aktuální...

Documents