Dějiny českého divadla Jana ŘičánkováOtázky ke státnicím

OTÁZKA Č. 1: POČÁTKY ČESKÉ DIVADELNÍ KULTURY

Obvykle se mluví o div. u nás až se vznikem církevního div., ale kořeny českého div. daleko do minulosti - herecké přeosobnění - skutečnost, že člověk představuje jinou bytost a předehrává určitý děj - poprvé už v předkřesť. obyčejích Slovanů - div. ve světě ovšem mnohem dříve před příchodem Slovanů na naše území - 5. stol. n. l. - velké div. kultury Orientu, Antika... - ve srovnání s nimi se nám mohou zdát první projevy divadelnosti u starých Slovanů nevýznamné - ale základ českých div. dějin - vyrůstá na něm pozdější div. kultura.Období rodové společnosti - nelze ještě mluvit o skutečném div. - řada div. prvků - maska a převlek - k představování jiné bytosti, napodobování jejího jednání pohybem, gesty a snad i řečí a pod. - ještě nedílnou součástí obřadu, který měl zcela jiné funkce než div. a zpravidla prováděn celým zúčastněným kolektivem - nejsou tu 2 podstatné znaky div.: převaha estetické funkce a rozdělení na herce a na diváky - proto ne div. ale jen div. prvky. - Takovéto div. prvky spolehlivě doloženy i u Slovanů na našem území - Kosmas ve své kronice - 1119 - 25 - že kníže Břetislav II. vyplenil po svém nástupu na trůn 1092 - násilím mnohé obyčeje pohanů, mezi jinými i hry (Kosmas píše „scenas“ = přímo div. výjevy), jež pohané „konali na rozcestích a křižovatkách pro odpočinutí duší a... bezbožné kratochvíle, jež rozpustile provozovali nad svými mrtvými, prázdné stíny volajíce a škrabošky majíce na tvářích“. Prázdné stíny - patrně duchové předků, k jejichž poctě obřad konán, a škrabošky - usuzujeme podle analogických obřadů u jiných národností - podobu více či méně znetvořené lidské tváře a představovaly předky, popříp. démony, před nimiž měl obřad poskytnout ochranu.Podobné „scény“ patřily i k jiným obřadům obyvatel našich zemí v 5. - 11. stol. - četné církevní zákazy pohanských obyčejů - výročních, pohřebních a svatebních, u nichž různé div. prvky dokládají jednak prameny ze sousedních zemí, jednak ze soused. zemí, jednak domácí zprávy ze 14. - 20. stol. - popisující jejich pozdější pozůstatky. Zvyky: Např. zvyk vynášení smrti - pravděpodobně prováděn každoročně v podobě blíže neznámé - doloženo 2 církevními zákazy ze 14. stol., jakási div. scéna součástí i pohřebních zvyků a svateb. obřadu.Ve světě pak div. vznikalo přímo z div. prvků v rituálech - div. se odštěpilo od obřadu - vyčlenila se vrstva lidí, kteří se div. zabývali a provozovali ho - Řecko, Řím, Arménie, Východ... U nás k takovému vývoji nedošlo - neboť než k tomu stačilo dojít (feudalismus) - křesťanství - které potíralo jakoukoli kontinuitu s původní pohanskou slovanskou kulturou - projevy této předkřesť. kultury označovány jako „ďábelské“ a církev přísně dbala, aby nepronikaly do oficiální kultury.Proto u nás div. vzniká ne proměnou domácí předkřesť. tradice, ale především - vlivy církevního a světského div. ze západní Evropy.Ale divadelnost kořenící v pův. pohanských obřadech nikdy úplně nevymizela. V průběhu staletí ztratily div. prvky z předkřesťanských zvyků původní rituál. a magický význam - nový význam - hlavně funkce lidové zábavy - v této podobě pak pronikly prvky folklórní divadelnosti do umělé div. kultury a obohacovaly její vývoj - až do dneška.14. stol. - církevní zákazy vynášení smrti jako zvyku zřetelně pohanského původu, ale z konce 15. stol. - zprávy o masopustních maškarádách i některé obrazové doklady - dosvědčují, že se staré lidové maskovací praktiky stávají součástí městských zábav. Ve 2. pol. 16. stol. - se vytvořila na základě masopustních zvyků už celá ucelená div. hra a v době

1

baroka dochází pak v lidovém prostředí k pozoruhodné syntéze lidové div. obřadního původu a umělé div. barokní kultury - tato syntéza umožnila vznik lidového div. - jeho výtvory ceněny i velkými div. 20. stol.

Křesťanství sice potíralo pův. pohanské div. prvky, ale zato velký vliv na rozvoj div. nového - uprostřed liturgie - významná úloha pro rozvoj div. u nás - církev - náboženské div., pův. prvky částečně přetrvávají v div. světském, hlavně v lid. div. - ale to okrajové -

Světské div. - 1. profesionální skupiny - baviči z Byzance - představení na náměstích, na tržištích... najímáni na dvory - histrióni, žakéři, jokulátoři, trubadúři, minesängři 2. světs. div. - jeho vývoj souvisí s náb. div. - po vykázání div. z chrámu - Ludus - zmocňuje se ho světský živel - měšťanská třída a nakonec zůstane celé v rukou měšťanů

Ale důl. fáze předtím - Náboženské div. - církev, počátky hlavně v klášterech - u nás div. tři mnišské řády - Benediktíni - Bazilika sv. Jiří, Saint Gallenský klášter, Cisterciáci a Premonstráti - Klášter na Strahově

Nejstarší zápis o div. - je o div. v Saint Gallen - ze 30. let 10. stol. - záznam o tropuDiv. se znovuvyvinulo z tropů, které byly součástí liturgií -Tropus - slovní vložka vsunutá pod melodii v liturgii - slabiky slova Aleluja se mohly protáhnout do nekonečna (Gregoriánský chorál) - nabízí se, aby byl prostor využit - také mělo pomáhat při zpěvu - do tohoto prostoru vloženo čtyřverší - dialog - 1. tropus - Vzkříšení Ježíše Krista - Tři Marie - záznam - Saint Gallen - příhrobní scéna - didaktický smysl -primitivní dialogy, které v sobě nesly možnost rozvinutí v dramatický text (Koho hledáte, křesťanky? - Anděl) Na tuto scénu navazování dalších scén - středověká mentalita - i v obrazech - Bůh vidí vše, jenom on může určit, co je důležité a co ne, člověk nikoliv - proto kladení věcí vedle sebe - nehierarchizovaných 11. - 14. stol. - v Evropě (12. stol. záznam) - hlavně 3 scény (u nás se předváděly v pořadí 1, 3, 2) - 1. příhrobní scéna, 2. apoštolská, 3. setkání Máří Magdalény s Ježíšem - zahradníkem - potření smrti - všechny tyto scény v sobě mají velmi silný dramatický náboj - začali se předvádět - chtěli podtrhnout jejich význam (už 1. z nich se samost. předváděla) = resurekční tropy - váží se na Velikonoce + přidávají se další scény - scéna v Emauzích, scéna s Nevěřícím Tomášem, Sestup Krista do pekel - zárodky grotesky - čerti, scéna mastičkářská atd. - složité akce na předvádění = Officium - slavnost - začaly překrývat liturgii + světské prvky - čerti, hráli je mniši - nemožné --- officium vykázáno před chrám - zde se tohoto náb. materiálu zmocní světský živel a stává se z něho Ludus - sakrální téma - světská forma - 12./ 13. stol. - laicizace - světský živel, pronikání národních jazyků,( díky žánru - Planktus - Pláč Panny Marie, Pláč Máří magdalény, Pláč apoštola Jana - v planktu - cit, útěcha - nedá se moc vyjadřovat cizím jazykem - latinou - proto vstup národního jazyka - retardující a lyrizující moment) proměna div. prostoru - před chrám - na schody - pak na náměstí, někdy i za městoHraje celé město, u nás se na představeních podílejí i potulní žáci - Scholarové a Vacanti a profesionální divadelníci - ioculátoři, žakéři - representační záležitost

Resurekční tropy - záznam - hrají se v Bazilice sv. Jiří na Hradčanech - ženský klášter - zápis o to i v tzv. Pražském zápise ze 12. stol. - objevuje se tu i jedna z prvních mastičkářských scén - zatím nemá žádné komické prvkyklášter - Zlatá koruna v Roudnici - tady se hrají tropy Nativitační = o zrození Páně - tedy tropy Vánoční - 3 hlavní scény - pastýřská, příchod a klanění králů, vraždění neviňátek - Herodes, groteska -

2

tedy 2 druhy tropů - Resurekční a nativitačníVánoční hry - spojeny s Františkem z Assisi - po dohodě s papežem vynesl vánoční hry z kostela ven - velký „happening“ - Jesličky v Grecu - ve volné přírodě - 1223 - veliká inscenace narození Páně - v jeskyni - osel i vůl, všichni měli svíce a louče - píše o tom i Bonaventura - rozšíření tohoto typu her do celé Evropy

Ludus se rozšiřují - další a další scény z Bible - obrovské cykly - Pašijové cykly (mystéria) a Vánoční cyklyZlomky pašijového cyklu u nás se dochovaly v Kapitolní knihovně sv. Víta na Hradčanech

Jak se hrálo - inscenování officií -náročnost - 1. režie - 3/4 10. stol - angl. biskup, symbolikamoment překvapení, velká hudební složka, předváděcí herectví - např. příhrobní scéna - nejprve u oltáře, pak v boční kapli (i procesní div.) - U božího hrovu seděl jeden klerik, který představoval anděla - anděl - alba - bílé roucho - několik významů - neposkvrněná čistota, svítání - popření tmy, noci, smrti a vítezství světla, dne a života, v ruce měl palmový list - palma - atribut mučedníků, symbol míru a usmíření, kolem anděla roucha..., Marie - církevní roucho - dalmatiku - nosili ho jáhnové, v rukou nádoby s mastmi - symbolizované kadidelnicemi, ostatní na sobě většinou bílá rouchainscenování ludů - efekty - emocionální účinek - hraní realisticky - čerti...U nás mansionová scéna - simultánní jeviště - všechno vedle sebe, procesní div. (Anglie -pageants, Holandsko...)

12. a 13. stol. - velmi rušná doba - křížové výpravy - napodobování sousedů - výz. pro středověk. kulturu12./13. stol. - změny v div. - div. před chrám, planktus - pronikání mateřského jazyka do latiny, laicizace souvisí s výjitím z chrámu - ovlivňuje se navzájem svět. a náb. div. - v pol. a na k. středověku - spojení - města, šlechta, církevstředověk - obrovský smysl pro div. cítění a pro parodii -div. prvky i v okrajových oblastech - 1. - lidové - předkřesťanská magie se nedala potřít a pronikala do různých lidových zvyků - Volba krále a královny máje - volba měla symbolizovat zachování života a popření zimy a smrti, králem a královnou se mohli stát jen nedotčený chlapec a dívka - panic a panna - kořeny volby miss?- masopusty- jízda králů - církví byly tyto lidové slávy potírány, ale lidem velmi oblíbeny2. šlechta, feudálové - turnaje, lovy - velmi okázalé - silné div. prvky, rytířství - hluboce tomu věřili, hráli si na rytíře3. minesängři - přítomni všem těmto zábavám - doloženi od poč. 13. stol na Pražském hradě - říkalo se jim žakéři, kejklíři, gestikulátoři - na jedné straně velmi oblíbeni a žádáni - pro šlechtu módou, zvali si je - na druhé - se jimi pohrdalo -měli např. různá ochočená zvířata...2 nejznámější - Dobřata a Kojata4. církev - také rádi nejrůznější zábavu - např. kostnický koncil - zvali si kejklíře, ochočenou zvěř - ale pronásledovali div. v chrámech5. různé průvody - parodie

3

OTÁZKA Č. 2: DIVADELNÍ PROJEVY V ČECHÁCH A NA MORAVĚ ZA VRCHOLNÉHO STŘEDOVĚKU

Počátky čes. div. - div. - nadjazyk - univerzální řeč, srozumitelná každému - působí na všech 5 smyslů - vyvinulo se z rituálů - i poč. div. u nás spojeny s rituály pohanskými - jsou to např. Obřady na památku mrtvých - konaly se na magických místech - křižovatka - křižují se tu cesty reálné, ale i nehmatatelné, magické - ovšem tyto div. prvky nejsou na našem území příliš hojné - div. u nás začíná pořádně až s rozšířením křesťanství - významnou úlohu na formování div. u nás - církev - paradoxně po zákazu div. křesťanstvím v Římě - se div. znovu začíná objevovat právě v chrámech uprostřed liturgií.Rychlé rozšíření křesťanství a s ním i div. - díky latině - jazyk bez hranic.Středověké div. - náboženské a světskéSvětské div. - 1. profesionální skupiny - baviči z Byzance - představení na náměstích, na tržištích... najímáni na dvory - histrióni, žakéři, jokulátoři, trubadůři, minesängři 2. světs. div. - jeho vývoj souvisí s náb. div. - po vykázání div. z chrámu - Ludus - zmocňuje se ho světský živel - měšťanská třída a nakonec zůstane celé v rukou měšťanů

Ale důl. fáze předtím - Náboženské div. - církev, počátky hlavně v klášterech - u nás div. tři mnišské řády - Benediktíni - Bazilika sv. Jiří, Saint Gallenský klášter, Cisterciáci a Premonstráti - Klášter na Strahově

Nejstarší zápis o div. - je o div. v Saint Gallen - ze 30. let 10. stol. - záznam o tropuDiv. se znovuvyvinulo z tropů, které byly součástí liturgií -Tropus - slovní vložka vsunutá pod melodii v liturgii - slabiky slova Aleluja se mohly protáhnout do nekonečna (Gregoriánský chorál) - nabízí se, aby byl prostor využit - také mělo pomáhat při zpěvu - do tohoto prostoru vloženo čtyřverší - dialog - 1. tropus - Vzkříšení Ježíše Krista - Tři Marie (Magdaléna, Jakobi?, Salome)- záznam - Saint Gallen - příhrobní scéna - didaktický smysl -primitivní dialogy, které v sobě nesly možnost rozvinutí v dramatický text (Koho hledáte, křesťanky? - Anděl) Na tuto scénu navazování dalších scén - středověká mentalita - i v obrazech - Bůh vidí vše, jenom on může určit, co je důležité a co ne, člověk nikoliv - proto kladení věcí vedle sebe - nehierarchizovaných 11. - 14. stol. - v Evropě (12. stol. záznam) - hlavně 3 scény (u nás se předváděly v pořadí 1, 3, 2) - 1. příhrobní scéna, 2. apoštolská, 3. setkání Máří Magdalény s Ježíšem - zahradníkem - potření smrti - všechny tyto scény v sobě mají velmi silný dramatický náboj - začali se předvádět - chtěli podtrhnout jejich význam (už 1. z nich se samost. předváděla) = resurekční tropy - váží se na Velikonoce + přidávají se další scény - scéna v Emausích, scéna s Nevěřícím Tomášem, Sestup Krista do pekel - zárodky grotesky - čerti, scéna mastičkářská atd. - složité akce na předvádění = Officium - slavnost - začaly překrývat liturgii + světské prvky - čerti, hráli je mniši - nemožné --- officium vykázáno před chrám - zde se tohoto náb. materiálu zmocní světský živel a stává se z něho Ludus - sakrální téma - světská forma - 12./ 13. stol. - laicizace - světský živel, pronikání národních jazyků,( díky žánru - Planktus - Pláč Panny Marie, Pláč Máří magdalény, Pláč apoštola Jana - v planktu - cit, útěcha - nedá se moc vyjadřovat cizím jazykem - latinou - proto vstup národního jazyka - retardující a lyrizující moment) proměna div. prostoru - před chrám - na schody - pak na náměstí, někdy i za městoHraje celé město, u nás se na představeních podílejí i potulní žáci - Scholarové a Vacanti a profesionální divadelníci - ioculátoři, žakéři - representační záležitost

4

Resurekční tropy - záznam - hrají se v Bazilice sv. Jiří na Hradčanech - ženský klášter benediktínek založený roku 837 knížetem Boleslavem II. spolu se svou sestrou abatyší Mladou- zápis o to i v tzv. Pražském zápise ze 12. stol. - objevuje se tu i jedna z prvních mastičkářských scén - zatím nemá žádné komické prvkyklášter - Zlatá koruna v Roudnici - tady se hrají tropy Nativitační = o zrození Páně - tedy tropy Vánoční - 3 hlavní svény - pastýřská, příchod a klanění králů, vraždění neviňátek - Herodes, groteska -tedy 2 druhy tropů - Resurekční a nativitačníVánoční hry - spojeny s Františkem z Assisi - po dohodě s papežem vynesl vánoční hry z kostela ven - velký „happening“ - Jesličky v Grecu - ve volné přírodě - 1223 - veliká inscenace narození Páně - v jeskyni - osel i vůl, všichni měli svíce a louče - píše o tom i Bonaventura - rozšíření tohoto typu her do celé Evropy

Ludus se rozšiřují - další a další scény z Bible - obrovské cykly - Pašijové cykly-základem příhrobní scéna - návštěva u hrobu, která navazovala na pův. obřad - Velkopáteční ukládání kříže a jeho vyzdvižení (mystéria) a Vánoční cyklyZlomky pašijového cyklu u nás se dochovaly v Kapitolní knihovně sv. Víta na Hradčanech

Jak se hrálo - inscenování officií -náročnost - 1. režie - 3/4 10. stol - angl. biskup, symbolikamoment překvapení, velká hudební složka, předváděcí herectví - např. příhrobní scéna - nejprve u oltáře, pak v boční kapli (i procesní div.) - U božího hrobu seděl jeden klerik, který představoval anděla - anděl - alba - bílé roucho - několik významů - neposkvrněná čistota, svítání - popření tmy, noci, smrti a vítezství světla, dne a života, v ruce měl palmový list - palma - atribut mučedníků, symbol míru a usmíření, kolem anděla roucha..., Marie - církevní roucho - dalmatiku - nosili ho jáhnové, v rukou nádoby s mastmi - symbolizované kadidelnicemi, ostatní na sobě většinou bílá rouchainscenování ludů - efekty - emocionální účinek - hraní realisticky - čerti...U nás mansionová scéna - simultánní jeviště - všechno vedle sebe, procesní div. (Anglie -pageants, Holandsko...)

12. a 13. stol. - velmi rušná doba - křížové výpravy - napodobování sousedů - výz. pro středověk. kulturu12./13. stol. - změny v div. - div. před chrám, planktus - pronikání mateřského jazyka do latiny, laicizace souvisí s výjitím z chrámu - ovlivňuje se navzájem svět. a náb. div. - v pol. a na k. středověku - spojení - města, šlechta, církevstředověk - obrovský smysl pro div. cítění a pro parodii -div. prvky i v okrajových oblastech - 1. - lidové - předkřesťanská magie se nedala potřít a pronikala do různých lidových zvyků - Volba krále a královny máje - volba měla symbolizovat zachování života a popření zimy a smrti, králem a královnou se mohli stát jen nedotčený chlapec a dívka - panic a panna - kořeny volby miss?- masopusty- jízda králů - církví byly tyto lidové slávy potírány, ale lidem velmi oblíbeny2. šlechta, feudálové - turnaje, lovy - velmi okázalé - silné div. prvky, rytířství - hluboce tomu věřili, hráli si na rytíře - později např. Jan Milíč z Kroměříže - (předhusitský kazatel) - vášnivě vytýká šlechtě i kněžím jejich rozmařilost a uvolněné mravy.

3. minesängři - přítomni všem těmto zábavám - doloženi od poč. 13. stol na Pražském hradě - říkalo se jim žakéři, kejklíři, gestikulátoři - na jedné straně velmi oblíbeni a žádáni - pro šlechtu módou, zvali si je - na druhé - se jimi pohrdalo -

5

měli např. různá ochočená zvířata...2 nejznámější - Dobřata a Kojata4. církev - také rádi nejrůznější zábavu - např. kostnický koncil - zvali si kejklíře, ochočenou zvěř - ale pronásledovali div. v chrámech5. různé průvody - parodie

K rozvoji střed. div. přispěli budoucí klerikové - potulní studenti - vysoké školy v té době po celé Evrope a specializované jen na 1 obor - chodili proto po Evropě a přivydělávali si na studium hraním div.parodie - Bonifanti - z fr. slova - hodné děti - ironický název pro pův. žáky chrámových škol - bydleli na kolejích při chrámech, fungovali tam jako dětské sbory - jako studenti slavili různé pohoršující zábavy 27. prosince - Svátek mláďátek (bláznů) - parodie na kázání, volili papeže, ten vjel do chrámu na oslu, hromadná pitka... kritika...V Praze - doložen takovýto průvod 1234, intenzivně studentské oslavy - po založení Karlovy univerzity - 1348

Pro středověk typická - Postava - blázna, šaška - Šašek - jeden z jokulátorů, manažer, organizátor, ne „moudrý blázen“ - to až Shakes. - bavič, různé kousky, leccos si mohl dovolit, ale ne vždy to dopadlo dobře -kostým - žlutozelený, na hlavě čepici - kuklu s rohy a rolničkami, v ruce palici - používal jako gongsvětský živel se intenzivně mísí s proudem církevním - nejzřetelnější - dramatika - zlomek - MastičkářMastičkář - jeho kořeny v Bibli - 3 Marie si jdou kupovat masti na pomazání Kristova těla, Mastičkář - dryáčnický šarlatán, na trhu prodává různé masti a snaží se je prodat, proto je musí různě jazykově podpořit - postavy Mastičkář, jeho žena, Rubín a Pustrpalk - pomocníci prodává podezřelé lékyJe tu i epizoda - Žid Abrahám a jeho syn - epizoda z Bible - nedokončená oběť před obětí Kristovou - ale Izák je nemocný - provokující světský prvek - a tak se Abrahám radí s Mastičkářem - ten rada, aby Izákovi polil zadek kvasnicemi, že se uzdraví - dost drsná hraznámy dvě verze - muzejní verze - 2. pol. 14. stol. - hráli ji studenti - trochu jemnější a drkolenská verze - 2. pol. 13. stol. - ioculátoři, nalezena v Drkolech, mnohem drsnějšíjazyk - makaronština - staročeština + znetvořená německá nebo latinská slova (smíchaná s češtinou) - jazyk studentůPo Mastičkářovi vnikal světský živel i do jiných her, hercům nebylo nic svaté, a tak Kristus, který se zjevil plačícím ženám jako zahradník jim klidně mohl říct - že jim zlomí rýč o hlavu, že mu nemají šlapat po cibuli, že mají nechat mluvení, neboť jemu do toho nic není.

Na poč. 15. stol. - Husitské války - neklidjejich epochou u nás končí středověkHusité přiškrtili divadelní vývoj - div. pro ně pohoršující - odvádělo lidi od Boha, pálení, ničení klášterůdiv. prvky bychom mohli hledat v jejich průvodech - ale ty - ideologickéHusité - pěstovali - zpěv - Ktož sú boží bojovníci (kancionály)

- satiru - kostýmy - prodavč odpustků...- invektiva - krátké kritické útvary

až do 2. pol. 15. stol. - pak uklidnění - humanismus a renesance

Historie: Doba: Gotika - Karel IV.

6

2. září 1347 - královská korunovace markraběte moravského Václava - po biřmování ve Francii přijal jméno Karel - nově vyrobená svatováclavská koruna - otec - Jan Lucemburský - ji někde „ztratil“, obyčejní lidé na korunovaci nemohli - ale před Svatohavelským kostelem - dům ze dřeva - hostina - spousta lidí, mezi nimi střední žáci - mendíci - s žebravou mošnou (žáci, mendíci, vacanti), Karel IV. - český král a římský císař - nezdědil po otci dobrodružnou povahu a toulavou krev. Tvale se usadil na pražském hradě a snažil se sídlo i město povznést na úroveň nejvýzn. center Evropy - - na hradním nádvoří nechal zbořit starou románskou baziliku Sv. Víta z 11. stol. a povolal fr. Matyáše z Arrasu, aby na jejím místě postavil velkou katedrálu- začal stavět Nové město pražské - chtěl postavit školu po vzoru pařížské a boloňské univerzity - Univerzita Karlova - 4 fakulty a 12 profesorůKarlova doba - na jedné straně se upevňuje moc země a hlavní město vzkvétá, na druhé straně - nejchudší vrstvy - bída - dovršeno 1347 velikou morovou ranou, Karel IV. jako zbožný člověk také dopřával velkou moc církvi, která lid nejen využívala, ale i zneužívala.

pražská univerzitní knihovna - je tam uložen jakýsi div. řád Velikonočních her, něco jako náš první div. scénář. Jsou tam už i první režijní poznámky.

OTÁZKA Č. 3: DIVADLO V ČESKÝCH ZEMÍCH ZA RENESANCE A HUMANISMU

humanismus - začíná se šířit ve 2. pol. 15. stol. současně se závěreč. fází středověku, zájem o obory lidského vědění a umění, které se týkaly pozemského života člověka a vymykaly se jednoznačné nadvládě náboženství a teologie, zájem o antickou kulturu, ve světě -

7

humanismus doprovázející krizi feudalismu, u nás se protifeudální hnutí formovalo pod vlivem husitské náboženské ideologie - humanismus - záležitost importovaná - se déle udržel jen v okruhu vzdělanců, jen zvolna se šířil do obec. povědomí.Div., rozvíjející se v českých zemích v nejširších vrstvách, bylo proto humanismem zasaženo poěmrně velice pozdě, pravd. až ve druhé třetině 16. stol. Působil tu stále husitský odpor k div. Teprve rozšíření luteránství, jež bylo div. nakloněno příznivěji, změnilo podstat. situaci. Ale ani pak čes. humanismus nevydal div. kulturu souměřitelnou s renes. div. anglickým nebo italským. Pohusitské české měšťanstvo - vrstva, která ztrácela v bojích se šlechtou jednu pozici za druhou - v její ideologii nenalézáme ani optimistické pozemšťanství ani individualismu dramatiků anglic. a ital. renes.. - ideovým svorníkem kultury českého měšťanstva - náboženská reformace - prostupuje čes. human. kulturu a silně poznamenává i české div. 16. stol.Humanismus a renesance - ve středu člověk a rozum, relativita, věci viděné z lidské perspektivy, div. učenců, pozornost k antice - Aristotelova Poetika, snaha o stavbu amfiteátru podle Vitruvia,Až do roku 1535 nemáme zprávy o div. předst. humanist. směru - od posled. desetiletí 15. stol. nechyběl zájem o antic. tragédie a komedie - četly se na školách, pokusy o překlad do češtiny, ale zprávy o div. produkcích se týkají jen náb. her středověkého původu nebo pozdních produkcí jokulátorských. Souvislá řada zpráv o předst. v latině - 1535 - čteny, překládány i uváděny hry Terentia a Plauta - Plautus - Milles Gloriosus 1535 - doloženo - v latině pražskou Univerzitou Karlovou v n vovoměstské radniční síni, ale poměry na tuto produkci nedovolovaly příliš navazovat, div. hráli laici - profesoři - doložen. Matouš Kolín z Chotěřiny - uvedl o něco později Miles Gloriosus v uzavřeném školském prostředí, cítí však už potřebu omluvit se v prologu za volbu hry se světskou fabulí, protože repertuár akademického div. ovládly mezitím téměř výlučně hry biblické, církevní a šlechtičtí laici, nejvíce protestanti - div. - pouze pro školské účelymyšlenky M. Luthera - div. - nástroj studia latiny, návod k poznávání různých povah člověkaDiv. neoficiální, nepodporováno habsburky - začátek linie - i původní hry - hry s biblickou tématikou- světskou tématikou- historickou tématikou- nejprve překlady z jiných jazyků, často šlo i o úpravy, ale i pův. hry---- Mikuláš Konáč z Hodiškova - univerzitní profesor - překlad 2 humanist. textů do češtiny, vyšly asi až po jeho smrti 1546)- hra s biblickou tématikou - Judith - překlad z němčiny - Greff- vyzývá k odvaze proti Turkům, předchází v české dram. lit. dlouhou řadu biblic. her. - význam - teprve tímto textem se tendence národ. humanismu prosadily i v hrách s biblic. náměty, Konáč - už vidí v div. - prospěšnost div. - „pro napravení dobrého“, zároveň, ale další důl. věc - biblický příběh o statečné Judith, zachraňující svůj národ usmrcením dobyvatele Holoferna - vztahuje k součas. polit. situaci - tureckému nebezpečí - i další autoři bliblických her - snaha o aktuální výklad biblických témat- hra s tématikou světskou, založil tradici her se světskou tématikou - Hra pěknejch přípovídek - Boccacio - do jisté míry i jeho dramatizaceChudoba - Štěstí (hl. téma renesančního člověka - Každý svého štěstí strůjcem)

Vlastní rozvoj těchto tendencí spadá ovšem v oblasti latinské a české produkce až do 2. pol. 16. stol. - kdy se však uskutečnuje za zančně ztížené polit. sit. měšťanstva, za stále tužší cenzury a v konkurenci s oficiálně podporovanou div. tvorbou jezuitskou a dvorskou.

8

Ve 2. pol. 16. stol. a zač. 17. stol. - vývoj latinského školského div. především na pražské univerzitě, ale zároveň i v řadě dalších měst - repertuár převážně biblické hry nizozemských a německých autorů. Námětem z českých dějin i hodnotami vyniká -

--- Jan Kampanus Vodňanský - 1512 - 1622 - rektor KU- hra s historickou tématikou - 1603 - Břetislav - Bratislaus, comedia nova (Nová komedie o Břetislavovi a Jitce, psána 1604, vydána 1614)) - inspirace Plautem, Terentiem, Ovidiem, Vergiliem - historickou látku o Břetislavovi získávajícím svou manželku Jitku únosem zbásnil Kampanus ve formě pětiaktového dramatu na základě historického vylíčení kronikářů Hájaka a Dubravia, odpor absolutismu - zakázána nejvyšším kancléřem před představením, protože prý odkrývala hanbu na česká knížata.Z mimopražských škol - pozornost - Jáchymov a Kutná horaLatinská školská představení tedy nebyla jen učeneckou zábavou nebo pedagogickou metodou bez vztahů k soudobé život. problematice. Těžiště čes. div. tvořivosti však od pol. 16. stol. již především ve tvorbě české:Vrcholná renesance - 1. hry česky, veršem ---- Pavel Kyrmezer -lut. kazatel, učitel, 1. autor žijící mimo Prahu, Uh. Brod, Slovák, působil v čes. zemích- ve svých hrách se choval jako praktický divadelník - praktické scénické poznámky, ne jen rétorické - možná pro širší vrstvy, uvědomoval si, že inscenace může přinést i zážitek - ne jen didaktičnost...hry - Komedie česká o bohatci a Lazarovi (kratičce sebraná z Evangelia sv. Lukáše) - obecný konflikt - bohatí - chudí - množství skutečnostních detailů - přesně situován do soudobé sociální reality - Boháčovy klepy oplývají víny „uherskými, rejnskými i vlašskými“, je oblečen v „čubu“ (kožich) a zlatý řetěz, majetek nemá jen v penězích a klenotech, ale i v polích a vinicích. Moralizující závěr. Nejsilněji působí obraz boháče.- Komedie nová o vdově , vydaná tiskem v Litomyšli 1573 (podtitul - Chamtivcům ukázat cestu k nápravě a chudé potěšit v jejich bídě), v latinském věnování autorem výslovně vyjádřen záměr kritiky soudobých soc. poměrů - bliblický příběh, ale zamýšlí se nad faktem soc. nerovnosti a odsuzuje právní systém nadržující bohatým. - kupec Izmael a vdova Ráchel - zázrak - olej- Komedie o Tobiášovi - z Bible, o oslepnutí a uzdravení(komedie neznamenala komiku, ale div. obecně)

rozrůstání repertuáru - antika, překlady - polatinšťují si jména - např. Thomas Naogeorg - Tragedy nova pomachius

Vrcholné humanistické drama (za Habsburků)

v zemi vláda Habsburků a jezuitů - 1546 sv. Ignác z Loyoly - založení jezitského řádu, 1556 - Praha, 1562 - Klementinum

Divadlo - 1. školské --- a) náboženská tématikab) světská tématika

2. jezuitské3. dvorské

1. školské divadlo

9

z Prahy - do menších měst (Kyrmezer - Uh. Brod)provozovali ho - učitelé a žáci na partikulárních školách --- a --- Literátská bratrstva - měšťané a kněží (hudba + div. představení) - protestanti, ale i katolíci

a) náboženská tématika - katolíci - biblická--- Šimon Lomnický z Budče - 1552 - 1622 - stranou produkce protestantských autorů, jeho dram. tvorba navazuje přímo na středověké náb. hry. Postavy jeho liturg. her však ještě větší konkrétnost a děj je nejednou lokalizován přímo do autorova jihočeského působiště způsobem, který ukazuje k pozdějším českým hrám lidovým - když tu např. apoštol Petr z radosti nad Kristovým zmrtvýchvstání omdlí, křísí jej sluha lomnickým pivem, v závěru oznamuje Kristus Marii Magdaléně, že vstal z mrtvých, a vyzývá ji, aby to rozhlásila nejen apoštolům, ale i v Ševětíně, Lomnici, v Třeboni a dalších městech.- Komedie aneb hra kratičká potěšitelná a nová o radostném vzkříšení Krista Pána - přesně lokalizováno, figurky, aktualizace

--- Jan Tobeides Bítešský - Komedie o narození Krista pána

- někde mezi náb. a světskou tématikou - anonymní autor - Hra o králi Šalamúnovi - překlad, ale i úprava, ukazuje se, že se zlidověním humanistického div. ve druhé polovině 16. stol. vzrůstala obliba tradičních komických prvků - překladatel zde rozvíjí samostatně úlohu vtinpného, ale ošklivého hrbáče Markolta a Daniel Dtodolius z Požova dává ve hře o zkáze Sodomy a Gomory dvěma čertům v originále bezejmenným čeká jména Kašička a Kvasnička. Meziaktní vložky - ve hrách - obvykle samostatně komponovány i sborově zpívané meziaktní vložky, jejichž text byl přizpůsoben nebo nově složen se zřetelem k českým poměrům. Ve vložce v Komedii o králi Šalomůnovi vyskytuje např. opět připomínka turec. nebezpečí.

b) světská tématika- hlavně kratší morality, intermédia (mezihry) a masopustní hry, z větší části závislé na předlohách německých a polských. S výjimkou moralit (ráz podobný biblic. hrám) - tvorba určená pro zábavu, dramatika „kratochvilná“ - dobový výraz - nejčastěji forma zdramatizované anekdoty

--- pův. hry - Tobiáš Mouřenín z Litomyšle -- Věk člověka - který věk je nejvhod. pro pokání?Vejstupný syn - starozákonní téma - Marnotratný syn

-- masopustní hry -- anonym - Sedlský masopust - námluvy hlupáka, rvačka, prosba o příspěvek - nejspíš hráli žáci na partikulár. škole z existenčních důvodů- Mikuláš Dačický z Heslova - Tragédie masopusta- Vavřinec Leandr Vačovský - Masopust --- společ. téma - i radost končí smrtí

- o nevěře - anonym. Polapená nevěra (baroko - stejné téma - Salička), fraška

- anonym. autor - 1573 - Tragedie aneb hra žebračí - žebráci x kupec, vytištěno v Litomyšli, překlad z polštiny

Inscenování školského div. - náměstí, školský dvůr, uzavřená místnost - jeviště spíše jakási řečnická tribuna -Terentiovské jeviště - domečky s plachtami - výstup = pegmatum - neutrální scéna - holé jeviště, buď mansiony nebo jen opona (výjimka P. Kyrmezer - i akce, kostýmy)

10

konkretizace prostředí - slovem, hudbou, někdy ani nebylo pódium, např. masopust. hry - v hospodě v neoddělené části místnostiherectví - amatérské, rétorické tlumočení textu a ustálená gestikulace, monologická stavba těchto her ani jiné herectví nevyžadovala

2. Jezuitské divadlourčené zčásti veřejnosti - podporováno Habsburky, ofic. div. - v řadě měst - v Praze začali 1558, koleje pak i v Olomouci, Brně, Českém Krumlově, Chomutově, Jindřichově Hradci a Kladsku - začali tam hrát od roku 1618- div. součástí propagandy a školní výchovy - bojovně agitační ráz - rétorická cvičení - latinapředstavení - jakási školní akademie - cílem bylo získat příznivce - proto velké efekty, nákladné, pyrotechnika - nejmodernější div. mašinérie - při pražském představení hry o proroku Eliášovi roku 1610 byl např. Eliáš vynesen do vzduchu ohnivými koňmi a řeka Jordán se před očima diváků rozdělila na dvě poloviny - díky efektům - někdy větší obliba u obecenstva, také častější produkce než reformační div.vydávali - periocha = program se stručným obsahem hryzpočátku - tendenční dialogy, morality, biblickéh hry, i přepracovávané hry antické - ideologicky korigovali, obnovovali i staré velikonoční hry, jejichž tradice byla reformací přerušena, pak ale vlastní repertuár - značné barokní rysya) alegorické hry - 1608 - Brno - Hra o imperátoru Lvovi - na počest Matyáše

1617 - v Klementinu - Věnec narození - holdovací hra císaři Matyáši, vystupovaly zde Ctnosti císaře a Habsburků, ubohý děj

b) morality o světcíchc) náměty z dějin země - Hra O sv. Václavovi - od Mikuláše Saliadokonce v Praze 1567 česky

- 1609 - Brno - hra O svatém Vítu - asi 112 osob (periocha)

- deklamační, rétorické herectví - ukázat znalosti latiny

3. Dvorské divadlo - Pražský hrad

16. - 17. stol. reprezentační div. - aby dodali vládě patřičného lesku - div. slavnosti vyúsťující zpravidla v okázalý hold panovníkovi- turnaje, alegorické slavnosti, průvody - mumraje - kostýmy, maskyza Ferdinanda I. - 1526 - 64 - Maximiliána II. - 1564 - 76 a Rudolfa II.1576 - 1611 - zváni do Prahy významní italští umělci, kteří aranžovali slavnosti, zásluhou nich se Praha velice brzy seznamovala s vymoženostmi italské div. techniky - např. Giuseppe Arcimboldo - 1579 - pořadatelem velkolepého alegorického průvodu v Praze.organizoval balety s maskami - královský balet (obrázky kostýmů) - antic., mytologické postavy, alegorické - 4 živly, nestvůry ... , maškaráda, balet, zpěv - syntetické před., dvořanédoložena slavnost - 1617 (Matyáš?) - ve Vladislavském sále - Zjevení Dionýské - Fasma Dionysiakum - postavy - Libuše, Sláva domu rakouského apod.- závěrečný obraz představení - na prospektu dekorace se objevila císařská koruna s monogramem ze zářících hvězd.Dekorace tohoto představení - doloženo na rytině - je např. první proměnovou dekorací ve střední Evropě, o které máme obrazový doklad.Pro českou div. kulturu ale dvorské slavnosti - malý význam, obsahově plytké, žilo z ní jenofic. katolické umění pobělohorské, řádové a zámecké, tato produkce - reakční - cizí českému nár. živlu - ochuzení čes. kultury o možnost vzniku dvorské renesanční kultury.

11

Mezi dvorskou a měšťanskou div. kulturou nebyla u nás spojitost - měšťanské div. tak ochuzeno o možnost profesionalizace a div. dvorské se tak oddělením od tvořivých domácích zdrojů stávalo nutně umělým importovaným útvarem pouze reprezentačního významu.

Profesionálové - vliv - Italové - asi komedie dell´arte - po Matyáši - Fridrich Falcký - manželka královna Anna - pozvala - angličtí komedianti - profes.- ale nemělo to žádný dopad na divadlo širokých vrstev, nebylo zde až do baroka profesionální div., protestanti - vliv na barokní div.tento vývoj přetržen Bílou horouproč nevzniklo profes. div.? - habsburkové - omezovali, měšťané - div. pouze poučení, ne zábava (v Evropě v této době - prof. div. - Anglie, Itálie - dell´arte) u nás - rétorické div., bez akce - terentiovské jeviště, mansiony

skutečné div. doznívá na tržištích- přetrvává středověk. tradice - šašek - Bratr Jan Paleček - ale záležitost uzavřeného kruhu - panovníka - intelektuální humor pro vzdělance, šlechtice1620 - bitva na Bílé hoře - dvůr do Vídně - přetrhnutí vývoje dvorského divadla

OTÁZKA Č. 4: ČESKÉ DIVADELNÍ BAROKOpo bitvě na Bílé hoře 1620 - 17., 18. stol.- nejistota, pocit zmaru, pocit selhání rozumu - 1618 - 48 - 30 tiletá válka- vnitřní víra v Boha, hledání boha ve vlastním srdci, po renesanci, kdy - šíření protestantismu a odporu k papežství, zámořské objevy, objevy o vesmíru ... - člověk najednou zahlcen množstvím poznatků, začne hledat nějakou jistotu - Boha - typická barokní hesla : Prach jsi a v prach se obrátíš, memento mori, život je sen, divadlo světa- ve všem jsou rozpory a protiklady - melancholie, strach a úzkost - okázalost a nabubřelostbaroko - velkolepý teatrální obraz - jeviště, člověk herec, Bůhteatralita - subjektivistické, zveličené, emocionální gesta, dynamické, vášnivé - mají vtáhnout, ctnosti a neřesti, i výtv. umění

náboženské války, války usilující o dynastickou nadvládu, koloniální válkyu nás - doba pobělohorská - na 30 000 rodin odešlo do ciziny - mezi nimi i Komenský

baroko -1. doznívá humanismus, hlavně v exilu, ale i u nás2. nastupuje barokní div. - podle vrstev - 1. Dvorské div. - panovník

2. Zámecké div. - šlechta3. Div. řádových škol (jezuité, premonstráti, dominikáni)4. Měšťanské div. + div. kočujících společností5. Lidové div.

1. exil - mezistupněm mezi humanismem. a barokem -Jan Amos Komenský - 1592 - 1670a) humanismus - ne scénická akce - ale ne k procvičení latiny, ale k znázornění vědomostí na div. - didaktická forma div., vycházel z Luthera, humanistické jeviště - vzadu závěs, ale moment překvapení minimální, na nádvořích nebo v místnosti....b) typicky barokní hluboce věřící člověk

12

- názorný obrat k vlastnímu srdci - Labyrint světa a ráj srdce, i v některých hrách - Diogenes cynicus redivivus, Abrahamus patriarcha- nar. v Uherském Brodě, Nivnici ... znal P. Kyrmezera, německé autory, inspirace v Lutherovi, v katolickém náboženství - kritizován Jednotou bratrskou, chtěl představení, jako byla jezuitská, ale nebylo mu to dovoleno, snaha převést své encyklopedické znalosti na jeviště, navést lidi na cestu k bohuznal i div. zábavné formy - Orbis pictus - figura blázna x vážná hra, příběh o Marnotratném synovi, hráli histrióniDiv. činnost mimo naše území - představení zařazoval do výuky programově, choval se při psaní jako režisér, poznámky, rekvizity

- hra Diogenes cynicus redivivus - 1640 v Lešně (Diogenes znovu vzkříšený - uvedla Ypsilonka 60 - 70. léta)- konfrontace filozof. názorů filosofa a panovníka, stoik, niterná svoboda - bystrý živý dialog- Abrahamus patriarcha - v 1. hře mu bylo vyčítáno pohanské téma - teď tedy starozákonní - stálost ve víře, poslušnost a oddanost k Bohu (Pitínský - ochotnický kroužek v 2. pol. 70. let)

z Lešna pak v Blaténském potoku - reformovat protestantskou školu - zdramatizoval zde - Bránu jazyků -- 8 her = Schola ludus (škola hrou) (Škola hrou nebo živá encyklopedie, to jest procvičení Brány jazyků na divadle)baroko Komenského neznalo - jen Balbín, ale nestudoval ho, 1. překlady až v klasicismu

domácí pokračovatel humanismu - Václav František Kocmánek - hry - posměch ze sedláků - krátké dramatické anekdoty - světská komická interludia, hrubozrnné komické scény, vynikají neobyčejnou div. účinností a mistrnou jazyk. charakteristikou

1. Dvorské divadlo

Praha a pražský hrad - málo představení, většinou holdovací hry, korunovace, nebrali ohled na polit. události, chtěli se bavit, více představení - dvůr ve Vídniod Rudolfa II. - manýristické období - silný subjektivistický přístup, deformace (výtv. umění - El Greco) - manýristické div.div. pózy - celá společnost, velká citovost, potřeba stylizace - zpěv - „stylizovaná řeč“ - pastorála - idylický, bukolický příběh, ve volné přírodě, pastýři, pastýřky, nymfy, satyrové, mytolog. postavy (Vergilius) - renesance - mluvená pastorální komedie - baroko - doplnilo o hudební složku, zpěv - jeden ze zdrojů vzniku opery opera - nejoblíbenější barokní útvar - hlavně ve šlechtickém div.

Opera -z Itálie, representativní, od pastýřských témat - k vysokým mytologickým hrdinům - ztotožnění s panovníkem - stylizován do role hrdiny komunikujícím s celým univerzem, mocnosti nebeské.., 4 základní živly (jimi symbolizován celý vesmír) - panovník centrem země a univerza - souvislost s absolutist. vládami - Ludvík XIV. - „Král Slunce“, Alžběta anglická

iluzivnost - kukátkové jeviště - poměrně hluboká scéna s iluzionistickou malovanou dekorací, která se skládala ze zadního tzv. prospektu = dvě řady posuvných kulis po stranách, ze řady sufit = závěsné dekorace nahoře a příp. stojek = kulisy umístěné podle potřeby na scéně - strom, vůz..., provaziště, propadla... (zachováno v Litomyšli), složitá zákulisní mašinérie, efekty, osvětlení

13

1. velké barokní představení - předstupeň opery - 1627 - korunovace Ferdinanda III. - Pastorální komedie - ve Vladislav. sále, muži i ženy, herci z Mantovy, celé zpívané, doprovázené na drnkací a smyčcové nástroje, 4 hodiny, 4 elementy nabídli hl. bohu Jovišovi své služby, latinsky, nebylo zde ještě kukátkové jeviště - to v té době jen v Itálii

- další oblíbené podívané s div. prvky - v rámci korunovace - ohňostroj, karusel („vídeňská jezdecká škola“), regaty - slavnosti na lodích - vždy šlo o zapojení některého z živlů do služeb člověka

nejv. představení - opera - Constanza e Fortezza - 1723 - srpen - korunovace Karla VI., hudba - rakouský dvorní skladatel - Johann Josef Fux, architekt - Giussepe Galli - Bibienna - celá architekt. rodina - pro Habsburky, - v Jelením příkopě - pompézní, scénograficky velmi významné, umělé kulisy + přirozený terén, 120 metrů hluboké, 41 metrů široké, nebe, kulisy - dříve otáčivé - pak pohyblivé do stran - Bibienna - skládací kulisy - 9 na každé straně, 5 hodin (zachovaly se Galli Bibiennovi graf. listy)

2. Šlechtické divadlo - Zámecké divadlo

- na šlechtický rezidencích - zámcíchnejv. „div.“ rody - Český Krumlov - Schwarzenbergové - Č. Krumlov - dochovalo se ve výborném stavu div. i s kulisami, mechanismus, kostýmy - evropská rarita - jinak jen dřevěné boudy - JaroměřiceJaroměřice - Kvestenbergové - Adam z Kvestenbergu - velký příznivec div., umění, půosbí zde František MíčaLitoměřice - Valdštejnové - v pozdním barokuKroměříž, Lysice, Litomyšl, Kuks - hrabě Špork a v Lysé nad Labem1. šlechtické div. obecně:zábava šlechty velmi různorodá -div. - chtěli to, co panovník - ztotožnění s hlavním hrdinou - kukátkové jevištěa) hráli sami - ochotnicky - Valdštejnovéb) daleko častěji si ale zvali evropské kočovné profes. skupiny - narozdíl od dvorských kruhů - a to ty, kteří hráli jejich oblíbené žánry: opera - italské (hráli i komedii dell´arte), balet - francouzské (i operu a dell´arte) (anglické ne - záležitost měšťanstva)

2. Hrabě František Špork - jeho div. obraz a jeho divadlov Kuksu, typic. barokní člověk s osvíceneckými ideály - stylizace do role rytíře spravedlnosti - div. pro všechny, ale ne pro poddané, „osvěta“ lidísvůj areál - přetvořil v div. obraz - slavný kukský betlém - Matyáš Braun - poustevníci, Marie Magdaléna...barokní vnímání světa - vše proměnlivé a konečné - do kůry stromů nechal vyrýt postavy apoštolů, pak byly pokáceny- 1. pol. 18. stol. . vlastní div. s kočujícími herci+ 1701 -- založil div. v Praze - (poč. osvícenství) - i pro bohaté měšťanstvo - div. staggionové = sezónní - pravidelné - vždy pozván 1 soubor, který tu hrál 1 staggionu (sezónu), čistě barokní repertuár + burleska (z pův. Shak. her - zjednodušením, vypuštěním blankversu - alexandrín, postava Pickelheringa - hauptakce - pak převládla komická postava (Hanswurst), zápeltka parodická = burleska ) - div. hrálo do zač. 20. let 18. stol.po Šporkově smrti jeho areál zchátral

14

3. Duchovní divadlo

nejryzejším barokním projevem - protiklady - hmota x duch, lidská pomíjivost x boží věčnostodhmotnění - sochy, architektura (výklenky, průčelí), baroko založeno na paradoxním prožitku člověka - skrze ducha si uvědomuje svou tělesnost - skrze tělo duchadivadlo - podobenství světa - zapojit všechny smysly - (světlo, vůně, prostředí...) - souvisí s Extertitiemi sv. Ignáce z Loyoly - „chutnat, cítit Boha“, jednotící ideou při organizaci jeviště - víra - přesvědčit o možnosti stát se součástí božského principu

a) divadlo b) okrajové projevy - procesí, slavnosti....

a) Divadlo div. ovlivněné Itálií a Šp.- řády a řádové školy - jezuité - silný katolicismus, piaristé, premonstráti a náb. bratrstva - mariánská bratrstva --- div. - prostředek, jak nejlépe demonstrovat základní ideje svého učení, k hlásání Boží ideje

Jezuitské div. (i piaristické) - nejčastější1. úkol - propagace katolic. náboženství2. úkol - školení mladých jezuitských adeptů - latina, vystupování, komunikace, rétorika - dokázat přesvědčitjezuit. div. - rozfázováno podle věku - nejmladší - dialogy .... div. představenídiv. představení - 1 za měsíc v aule na kolejích a na konci letního semestru - červenec, srpen - celá kolej - pro širokou veřejnost - nejdřív pod širým nebem, pak místnost - kukátkové jeviště - etážové jeviště - podle barokního uspořádání světa - propadla - země - nebesa - symbolika - Bohuslav Balbín - o tom pojednání - vysoké jeviště = „theatrum altum“ (Lambach) - ohromující, postavy mizely, chrlení ohně, vody

dramaturgie: hry propagující katolic. nábožen. zápas -1. „boj oživlých idejí“ - ctnosti a neřesti2. boj ideal. podoby katolíka s hříchem3. alegorie, jinotaje4. hry o tajemství víry - symbolika - srozumitelné jen skrze katolic. učení5. hry o reinkarnaci - oplatka nebo tělo páně?6. mirákly - krutovládce pronásleduje mučedníka, kříž, o nápravě hříšníků, hl. hrdinové - křesť. mučedníci7. holdovací hry - na počest protektorů, jejich sňatků, předávání řádů - prolínání světských, biblických, historických námětů - např. o Sv. Václavovi a jiných světcích, i zápletkové hry - inspirace kočovnými společnostmi - k oslavě protektorů- prostupuje ale nábož. tématika

Výz. osobnosti řádových jezuitských škol- Karel Kolčava - 1656 - 1717 - „dramatická cvičení“ - autorem 23 nejrůznějších her - jako návod, jak psát hry pro studenty jezuit. gymnázií (v osnovách), na zápletkovém půdorysu, připomínají Shakesp.- Tyranie vítězící a přemožená čili Anglie - inspirace všude - emocionální účinek - z války 2 růží (Richard III.), postavy Král Lear, Kordélie, Chárón a loď, pomstichtivé Erinyje, pekelná tlama

- Bohuslav Balbín - ne autor, ale organizátor student. představení, spis o etážovém jevišti

15

představení - 1659 v Brně - Znamenitý duch proroka Daniela - ve 4 patrech, drahé látky, koberce, fantastické kostýmy, stále větší obliba kukátkového jeviště přímo na gymnáziích

b) okrajové projevy duchovního divadla:procesí k chrámu, kde se holduje světci, Panně Marii, J.K.barokní kostelíky - na kopci + schodiště - barokní uspořádání světa - teatrálnostnejv. architekt - Santini - na Železné hoře u Žďáru nad Sázavou - Kostelík sv. Jana Nepomuckého - symbolika, propočty, astronomieslavnosti - říjen 1729 - obrovská událost - Svatořečení Jana Nepomuckého - po dlouhém boji (Sv. Norbert - neujal se)- teatrální oslavy - složitá stavba svatobrány na Pražském hradě, všechno šíleně prokomponované - symbolika, propočty, celé město v oslavách - týden „Svatojánská slavnost“při sebemenší příležitosti - demonstrace sounáležitosti s katolickou vírou a div. představení

4. Měšťanské divadloa) doznívání humanismu (i školské div.) b) profesionální kočovné div.

a) Dozníváni humanismu -Václav František Kocmánek - 1607 - 1679 - kantor, protipól Komenského, zůstal ve vlasti, k zábavě - aby si žáci přivydělalijeho tvorba - obraz 30 - ti leté války, celková devastacejeho hry hráli žáci před měšťany - nejspíš výrazný gestus - pantomima, barvitá podívaná, ale na humanistickém jevišti se závěsem2 typy her - + interludia

++ hry s vážnou, náboženskou tématikou - nejspíš aby dokázal své přesvědčení+ - významné - zachovalo se 7 interludií, kratší dramatický útvar mezi velkými hrami, zesměšňuje selský stav, hrubozrnná komika, anekdot. výstupyO selském hňupu chtějícím žákem býtiO grobiáních o urozenost se nesnažícíchO dvou sedlácích hádajících se o kozí chlupO nemravných chrapouních, kterak jeden druhému totiž dobrý vožralec lepšímu vožralci svou ženu arcivožralu prodal

++ nábož. tématika, jako by pokračoval v tendenci středověkých liturgií - Aktus pobožný o narození syna božího Pána našeho Ježíše Krista

b) Profesionální kočovné divadlo -- importovaná záležitost3 typy podívané - 1. činohra - anglické skupiny (později německé) - hauptakce, burleska, pantomima, singspiel, italské skupiny - komedie dell´arte2. hudební div. - italské skupiny - opera, zpěvohra, singspiel3. balet - Francie (i komedie dell´arte)

Činohra - změny - nové žánry -1. hauptakce - - přechod mezi renes. alžbět. div. a barokním činoherním dramatem -- z Anglie po 1648, přizpůsobit se německým divákům (jazyku, vkusu) - krvavé scény -hauptakce = Haupt und Staats aktion - hra o vladaři a jeho doprovodu - pův. repertuár - Shakespeare - Titus Andronikus, Marlowe - Žid z Malty, Kyd - Španělská tragédie, Green -

16

postupně zeschématizováno - černobílé - hauptakce - hrdina x padouch, přidávají (nebo i ubírají repliky) jen repliky pro komickou postavu - komentátora - německy - Pickelhering, Stockfisch, Hanswurst - materiální, komická postava x bílému, idylickému hrdinovi, pak Harlekýn z dell´arte - vlivy - středověká dramatika, šp. dramatika - zápletková dram., italská opera - stejně ušlechtilý hrdinarozkvět ve 2. pol. 17. stol. - doznívá do 30. let 18. stol. - koncem 17. stol. se z ní vyvíjí burleska

2. burleskaz krátkého veselého výstupu na konci hauptakce (špílce, efekty, maschienenspiele, komedie buffa) - vytlačila hauptakci uvnitř hauptakce - zpívané vsuvky - později součást burlesky - Singspiel (Kouzelná flétna, hudební div.)

- pantomima (balet)burleska - komický pár, exotické, pohádkové prostředíovlivněna komedií dell´arte - hl. postavou - Harlekýn - proměny v další postavy (Kašpárek - lid. předměstské Víd. div. 18./19. stol.)zpočátku hrubozrnná komika - ke konci baroka ale rokoko - jemnější, až lyrické v písníchnejvýz. osobou - herec, improvizace (čistá dell´arte se v té době už neprovozovala)základ - typizace - vytváření oborůvrcholné období - 50. - 60. léta 18. stol. (Div. v Kotcích)od 50. let - existuje burleska ve velmi složité formě - spíše Singspiel - sólové, ansámblové zpěvy, tanec, balet, ale stále veselázachovaly se tabule s názvy burlesek - v němčině - např. Třiadvaceti ranami na Kapitolu v Římě zabitý Julius César, římský císař aneb Harlekýn veselý Napolitán (i v div. v Kotcích)

divadlo v Kotcích- potřeba stálého div. - bohatí měšťané chtěli to, co má šlechta1737 - umírá hrabě Špork1738 - v areálu pražs. tržiště - Div. v Kotcíchstabilně začíná fungovat 17621793 - pod názvem Nosticovo div. - Osvícenství- typicky staggionové div., pronajímají si ho ředitelé kočovných skupin, např. Santo Latishrají se zde 2 žánry - 1. italská opera - od 18. stol. oblíbená u měšť. vrstev2. burleska (z ní --Singspiel) - nejv. provozovatel burlesky - herec, dramatik, komediant, principál - Joseph Kurz - Bernardon - jméno podle postavy - název pro Harlekýna

5. Lidové divadlo„sousedské“, hrálo se ochotnicky, amatérsky v rámci vesnicetvůrci - venkovská inteligence - katoličtí kněží, učitelé, později písmáci - psali hryobohaceno prvky zámeckého div. - hudebníci (hrávali na zámcích)- duchovního div., řádového - kněží - z jezuitů, františkánů- i kočovnými skupinamispecifika - odlišení -- důvěrně se znali - nebyla potřeba složitá komunikace- antiiluzívnost - metaforické, poetické, jinotajné div. - i ve výběru inscenačních prostředků- antiiluzívnost souvisí s minimem prostředků - scéna - žádné mašinérie - inspirace anglic. skupinami - (stupňovité jeviště s 2 balkony) a) pod širým nebem - náměstí, za vesnicí, vyvýšená hrací plocha = plac, vzadu něco jako terentiovské jeviště - 5 komůrek = cimry, 1

17

větší pro důlež. osoby „palác“, nad komůrkami horní plocha - 3 kabinky - zpěváci (pašijové hry - byli tam „dcery sionské“), stejný prostor u všech tématb) ve světnicích, v každé chalupě provedena stejná scénka

diváci tvořili složku představení - počítalo se s reakcemi diváků, modlitby, písně - 1 víra- texty často nefixovány písemně - jen ústní podání- na div. se podílela celá vesnice - pečlivě vybíráni představitelé postav, přípravy - nechávali si např. narůst vousy ..., oslovovali se jmény postav- hra se opakovala každý rok (pašijové hry) (beze změny dodnes - Hořice)- hrálo se výlučně česky

Témata lidového divadla1. obřadní div. - ne okrajové - typic. divadelní jazyk, magické, pohanské kořeny- vynášení smrti- chození 3 králů - „chození s betlémem“ (K+M+B léta páně + rok)- masopustní, maškarní, svatební, pohřební průvody a obřady svatební - stálá postava - Tlampač - hledání nevěsty mezi nepravými ženami- pochovávání bakchuse (masopust) antic. reminiscence - masopustní úterek, škaredá popeleční středa

2. Div. s Velikonoční a Vánoční tématikoua) menší - pochůzkové (3 králové)b) větší - delší - na 1 místě- Rakovnická hra vánoční - 3 chudí pastýři + 3 králové se dohadují, komu patří Ježíšek - závěr - důležité - věřící srdce

- Komedie o umučení a slávě našeho Pána Ježíše Krista - nahlížena chudoba v pozit. smyslu, Kristus - mluvčí zotročených vrstev, přesvědčování o plnohodnotě vlastního lidství (Mahenka - Sokolovský - Srba - 1964 obrovská událost)

- Lastibořská hra o umučení páně - z Podkrkonoší

3. Div. s hlavním hrdinou - mučedníkem- „lidová hra hrdinská“duchovní div. - Sv. Jan Nepomucký, Sv. Václav - lidové div. - Sv. panna Barbora

Sv. panna DorotaSv. Jiří

- hry: Svatá panna BarboraSvatá panna Dorota --- E.F. Burian - D - 1. lidová suita 1938Svatý Jiří

- demonstrace pevnosti ve víře, čistoty, lidskostio svobodě lidského svědomí - člověk si může vybrat - vysoké statky - nebo víru - nezřeknou se vlastního přesvědčení- i komické figury - čerti - kontakt s diváky, spojení s jevištěm

4. Divadlo se světskou tématikoutémata:- proti vládnoucím vrstvám - stejně jako Kocmánek proti sedlákům, tak sedláci proti vl. vrstvám - Salička (Polapená nevěra) - milenec šlechtic, o věkových rozdílech v manželství

18

- aktuální události - Komedie o Františce, dceři krále anglického, též o Honzíčkovi, synu kupce londýnského - ozvuk tureckého nebezpečí (uvedl E. F. Burian - D - 2. lidová suita 1939 - spolu s hrou Ester)

- Komedie o turecký vojně - spíš alegorická hra - vítězství křesťanů nad mohamedány na přímluvu Panny Marie - hl. hrdina - víra - i fraškovité scény

- vliv dobové četby - (hauptakcí a anglic. repertoáru) - Komedie o Anežce, královně siciliánské (60. léta Mahenka)

- návaznost na obřadní zvyk - (masopust) - Zrcadlo masopustu (návaznost na humanistický Sedlský masopust

OTÁZKA Č. 5: OSVÍCENECKÉ REFORMY JOSEFÍNSKÉHO MONARCHISTICKÉHO STÁTU A DIVADLO. ZROD MYŠLENKY NÁRODNÍHO DIVADLA V ČESKÉM HNUTÍ

osvícenství - zač. od pol. 18. stol, nejvíce ale 80. léta - konec s napoleonskými válkami3 hlavní reformy osvícenství:- 1. na prvním místě je lidský rozum, nic iracionálního - potírání barokních prvků, všechno racionálně uspořádáno (viz Klasicismus)- 2. v div. požadavek pevného pravidelného dramatu - s jednotící ušlechtilou idejou - žádná improvizace - Friderika Neuberová - barokní kočovná skupina - provedla spálení Harlekýna- 3. silný příklon k nacionalismu - záležitost měšťanstva - měšťanstvo vázáno majetkem k jednomu místu - pojímání národa jako skupiny vymezené územím a jazykem - to se promítá i do snah o Národní div. (co je české, to je hezké)

Vlivy k nám především z Francie - Velká francouzská revoluce přinesla zrovnoprávnění lidí = měšťanů - píše se měšťanské drama, vzniká idea N. divadla - Voltaire, Diderot, píší se sentimentální „plačtivé“ komedie, vykonstruované

Další vliv - Německo - nejd. osobnost - Got. Ephraim Lessing - překladatel, dramatik, teoretik, dramaturg - zamýšlel se nad tím, co je pravidelné drama, co by se mělo hrát, zasoužil se o objevení kvalit Shakespeara - přeložil - dříve Shak. považován za „opilého barbara“, v 60. létech 18. stol. - dramaturgem Hamburského národního div. - ne div. národ - nacionalistické - ale označovalo div. pro měšťany, kam si mohli měšťané zajít, pokud si koupili vstupenku (ne jen pro pozvané jako šlechtic. div.)

U nás však nejvýz. vliv - vláda Marie Terezie 1740 - 1780 a zejména pak jejího syna Josefa II - 1781 - 1791 - reformy, patenty Tyto reformy měly však své logické opodstatnění nejen v osobnosti osvícenského panovníka, ale i v celkových dobových poměrech - doba: Proměny v ekonomice - sílila česká maloburžoazie v Praze i na venkově a bohatla - prohlubování majetkových rozdílů - ne jen feudál a nevolník, ale i sedlák a bezzemek, pomalu vytlačovány feudální výrobní praktiky - do popředí - ekonomika kapitalistická (u nás od počátku tento proces zkomplikován národnostní otázkou - početnější, ale hospodářsky slabší česká maloburžoazie vstoupila do konkurenčního zápasu s bohatší buržoazií německou a střetávala se s německy úřadující byrokracií).

19

- Vládnoucí kruhy v čele s císařem Josefem II. - nuceny přikročit k řadě reforem - snažili se usnadnit rozvoj kapitalismu a zároveň nenarušit společenskou nadvládu aristokracie. pokračuje entralizace státní správy a němčina je dále prosazována jako úřední jazyk - není to motivováno nacionálně (zatím), ale snahou o ústřední oganizaci politiky a ekonomiky. Češi ovšem odpor - hlavně drobné měšťanstvo a mladá inteligence - urychluje pak rozmach českého národně obrozeneckého hnutí.Josefínské reformy - ne jen zásah do ekonomiky - zrušení nevolnictví 1781 - a do státní správy, ale dotýkaly se také ideologie - narušování nadvlády církve, podkopávání monopolu katolické barokní kultury - nejvýzn. zásah - toleranční patent 1781 (církev sama předtím už v roce 1773 zrušila jezuitský řád) Zavedena osvícensky orientovaná cenzura - místo cenzury jezuitské apod. Josefínské osvícenství - nemělo buržoazně demokratický charakter jako osvícenství ve Francii - jen zdeformovaná odnož přizpůsobená potřebám absolutistické mnohonárodní monarchie. Reformy zde neprosazovala buržoazie (jako ve F), ale panovník - shora - tohle všechno se promítá i do rozvíjejícího se českého měšťanského div.

Díky Josefovským patentům - zrušení nevolnictví - zvýšení českého a nemajetného živlu v Praze, větší svoboda projevudivadlo začíná být pojímáno jako „vzdělávací instituce mravní“ - názor od Fridricha Schillera - jehož stať Divadlo jako mravní instituce - s jeho názory na div. přeložil a inspiroval se k vlastní studii - Krátké pojednání o užitku, kterýžto ustavičně stojící a dobře spořádané divadlo přinésti může - Prokop Šedivý - cílem div. bylo zprostředkovat ideál občanský, ukázat, že každý člověk je součástí společnosti, má nárok na práva a ty mu musí být splněny - hlavně 2 požadavky na divadlo - 1. osvětově mravní

2. aby to byla instituce národní - nacionalistické hledisko - jazykový požadavek - prioritní ne kvalita, ale jazyk, Národní divadlo - ne jen representativní repertoár, ale i budova - má ukazovat ekonomickou samostatnost, má být dobře organizované, stálé, tedy ne staggionové

aplikace těchto reforem na div. však narážela na problémy - přetrvávající pozdně barokní divadlo s různými maschienenkomediemi, komediemi buffa, špílcy, efekty - velmi oblíbené - zavedena cenzura - zákon - vymýtit hrubá představení - to měl na starosti (?) Josef von Sonnenfeld

divadlo -1738 - 1783 - Divadlo v Kotcích typicky staggionové div. - pro širší vrstvy - burlesky, ital. opery, opery buffy - výchova publika - až k Mozartovi - ke konci pak i repertoár div. v Kotcích prochází reformami - v té době jen divadlo ve Vídni - Hoftheater - podřízeno panovníkovi - jen pro šlechtu - zaostáváDiv. v Kotcích velmi progresivní - kontakty s Benátkami - v Benátkách - operní, městské div. domy - pro všechny60. - 70. léta - pokus o sehrání české hry - 1771 - kníže Honzýk - katastrofální - hra od Johanna Kriegera - překlad - špatný od J.J. Ceberera, hráno německými herci, vydáno ještě před uvedením

od pol. 18. stol. - snahy o Národní div. (proti Vídni) - hrabě František Antonín Nostic - Hraběcí nostické národní divadlo - zal. 1781, otevřeno 1783 typicky osvíceneckou hrou Lessinga - Emilie Galotti - hrabě - osvícensky orientovaný, vzdělaný šlechtic, který se podobně jako jeiní aristokraté nepovažoval ani za Němce, ani za Čecha, ale za obyvatele Čech německé národnosti Böhme - 1. kamenná budova v Čechách určená od počátku jen pro div., klasicistní div. budova, architektem a stavitelem pražský rodák A. Haffenecker, od roku 1798 název Stavovské div, od 1948 - Tylovo a nyní opět Stavovské div. - tedy div. pro stavy

20

Už název národní div. svědčí o tom, že nová pražská scéna se přiřazovala k osvícenskému proudu německých národních divadel, vznikajících v posl. třetině 18. stol. - v Německu u zrodu tohoto hnutí stála buržoazie, která se snažila vymanit německé umění z vlivu francouzské činohry a italské opery. Pro politicky nevyzrálé, kompromisní poměry v rakouské monarchii - příznačné, že v Praze postavil divadlo tohoto buřžoazního typu vysoký feudál - prsident zemského gubernia a že je určil jak pro německou činohru a zpěvohru, tak i pro italskou operu.Nostic - může se tu hrát cokoliv v kterémkoliv jazyce - pokud ovšem bude obecenstvo, pronajal divadlo italskému řediteli Bondinimu - měl celkem 3 scény - český ředitel - František Bulla- hrálo se tu především německy, opery - téměř všechny Mozartovy (díky výchově div. v Kotcích), premiéra Dona GiovannihoPůvodní dekorace pro Nosticovo div. navrhl a zhotovil v 1783 vídeň. div. malíř Josef Platzer - perpektivní dekorace - neindividuální, typové a většinou byly mechanicky přenášeny z jedné hry do druhé.- pro běžný repertuár stačilo, když mělo div. několik pompézních aristokrat. sálů, skromnější měšťanský pokoj, žánrově realistickou vesnickou jizbu, romanticky klenuté vězení, temný les a pro potřebu některých tragédií a oper klasicizující scenérii antickou. Výměna kulis - na otevřené scéně - díky mechanismu. Nedochovaly se - ale v Litomyšli dodnes 16 kompletních Platzrových dekorací z roku 1797česká inteligence a měšťanstvo - touha vyrovnat se měšťanstvu německému - okolo Nosticova divadla - spousta Čechů, ochotníci - Fr. Bulla - je vyzval, aby zkusili hrát v Nosticově divadle - aby se z nich stali profesionálové - hrálo se tam česky však jen sporadickyzde se už dostáváme na půdu Národ. obrození - divadlo je řízeno vlasteneckými, nacionalistickými snahami - nejdůl. z nich - ukázat plnohodnotnost českého jazyka

OTÁZKA Č. 6: IDEOLOGIE ČESKÉHO NACIONALISMU A DIVADLO: DIVADLO EPOCHY NÁR. OBROZENÍ

V poslední třetině 18. stol. dochází k aktivizaci českého národního života. Odpor k poněmčování a vídeň. centralizaci, strach o osud národa, jazyka - ale i prostě touha české inteligence a měšťanstva - vyrovnat se ve všem němec. občanůmFr. Bulla vyzve skupinu českých ochotníků okolo Nosticova divadla - k proměně ve skupinu profesionální - hrát v Nosticově div. (Nostic - může se tu hrát cokoliv, v kterémkoliv jazyce - jen naplnit hlediště - ale převážně se tu hrají něm. činohry, ital. opery...)

1785 - se tedy formuje skupina čes. vlastenců v čele s Václavem Thámem - organizátor, „režisér“, pilný překladatel, dramatik a st. bratrem Karlem Ignácem Thámem - „dramaturg“, liguista, překladatel + studenti - začínají hrát 1. hry česky v Nosticově div.

- ale vůbec 1. hra česky - 1763 v Brně - pantomima s tancem a českými písničkami - Zamilovaný ponocný aneb česká Ančička

skupina se spojuje se souborem Nosticova divadla, jménem a majetkem je zaštíťuje vážený pražský občan František Jiří. Fr. Bulla - čech, herci - češi nebo němci - bilingní -mohli začít uvádět české hry - ale problémy:- nedostatek textů - (V. Thám - almanach 1784 - Básně v řeči vázané - průzkum zájmu o čes. div.)

21

- neměli kvalitní soubor- neměli vzdělané publikum - nepřipraveno na osvícenské hry

vypomáhají si překlady - pravidelné texty - sledovali osvícenecké cíle a myšlenky - 1. idea osvícenského panovníka, 2. propagace pokroku - technického, 3. jak je dobře, že není nevolnictví - připomínka, 4. láska k vlasti, vlastenectví a nacionalismus1785 a 1786 v Nosticově div. - hra - Gottlieb Stephan - Odběhlec z lásky synovské - překlad Karel Bulla, v předmluvě k překladu zdůraznil snahy o zvelebení mateřského jazyka - 1. typ - dezertér kvůli otci (umírá, nemocný?), je zatčen, má být odsouzen vojenským soudem, ale objeví se císař a osvobodí ho - idea - osvícens. panovník napravuje špatné počínání šlechty2. typ - Neslýchaná náhoda strašlivého hromobití - 2. čseské představení 1785 - veselohra se zpěvy - autor Wiedmann, později známé pod názvem Žebravý student, přeložil lékař Mertlík - o vzplanutí mlýna a jeho uhasení díky hasičské stříkačce - pokrok je príma3. typ - Štěpán Fedinger - z nevolnických bouří - nejostřeji se tu projevují osvícenské a protifeudální tendence, přestože děj hry v 17. stol. - zřejmá souvislost s velkým nevolnickým povstáním v Čechách roku 1775 - revolučnost hry se však v závěru láme a umírající vůdce rebelů Fedinger radí sedlákům k ukončení revolty a vyslovuje naději v mocnáře: „Pošlete ještě jednou k císaři, vždyť je váš otec.“4. typ - hra něm. dramatika Ifflanda - Vděčnost a láska k vlasti

- je tu snaha demonstrovat, že má čeština stejně kvalitní ekvivalenty jako němčina - rozhodně to dokazují překlady K. I. Tháma - Shak. Macbeth, Schillerovy Loupežníci - obrovský význam, hrálo se pozdějijyzyková stránka dramatiky pro ně velmi důležitá, z překladů uvedených v roce 1785 vidíme, že překladatelé, už s ohledem na složení obecenstva - prostý hovorový jazyk a vědomě opomíjeli pokusy o umělé jazykové poetismy, novotvary apod., jeviště bylo sice jedinou, ale zato přímo ideální tribunou pro jazykovou nacionální propagaci, díky div. pronikala dobrá čeština i k vrstvám pologramotným a negramotným, kam čes. lit. proniknout nemohla

Sezóny a úspěšnost -sezóna 1785 - v Nosticově div. - sice jen nedělní odpolední představení (služky - volno), venkovská tématika - ale skupina nabývá na sebevědomív roce 1786 - je založeno divadlo „Bouda“ na Koňském trhu - nová dřevěná budova - Václav. náměstí a skupina, která v něm hraje se nazývá - Vlastenecké divadlo - povolení k tomuto div. podniku získali profesionální herci Höpfler, Antong, Sewe a Zappe, které předtím propustil ředitel a podnikatel Nosticova div. Bondini. Koncese, kterou tito herci získali ve Vídni, zněla na česká a německá představení a nebyla omezena jen na Prahu.sezóna 1786 - 87 - nejúspěšnější - hraje se česky až 3x týdně, přesto hraje hlavně německy - aby si zajistilo rentabilitu div. - „Vaterländisches Theater“ - v Praze dost českého publika, ale německy mluvící obyv. - ze zámožnějších a vyšších společenských vrstev (přestože jich bylo míň), byli kulturně náročnější a častěji navštěvovali div. Ale divadleníci z Boudy - v prvé řadě na mysli česká představení - poukazovali na osvětu lidu a zájem o rozvoj čes. jazyka - čes. div. obecenstvo - řemeslnická a obchodnická maloburžoazie a pomalu, ale jistě sílící vrstva nižší inteligence, ale i mladší generace a děti - odpoled. předst. - čeští vzdělanci poslední příslušníci české šlechty - Nosticovo div. - německá činohra, ital. a něm. opera, i v Boudě - velmi oblíbeny hry se zpěvy - např. zpěvohra Loutníci aneb Veselá bída, ale v Boudě uvedeno i několik náročných klasic. dramat - Schillerovi Loupežníci - uvedeni nejpozději 1789, Macbeth, Emilia Galotti, Kleistův Seneka- pak ale existenční potíže, rozdělení souboru - část zůstala, část odešla s F. Jiříkem do sklepní scény v Růžodole - divadlo - výletní resturace s div. sálem - nejprve zde hráli

22

ochotníci, pak v letní sezóně 1789 i profesionální herci a tanečníci z Boudy - Všetečný Kašpárek nebo Žid byl bit - navazovala na vídeň. improvizované komedie, pantomimy s Harlekýnem - skupina se do Boudy už nevrátila - neboť -1789 - Bouda stržena - prý hyzdila Koňský trh - ale spíš - neměli na nájem... někdy se po řadu týdnů vůbec nehrálo, přesto zede bylo 1786 - 89 sehráno více než 200 českých představení + německých.- spojení původní skupiny se skupinou z Růžodol - Sewe a Zappe - pronajímají si div. sál. u Hybernů - býv. klášter - část prostor přestavěna na div. - Vlastneské div. u Hybernů, asi velmi prostorné hlediště, 12. prosince 1789 - zahájeno slavnostní českou předehrou Šťastný den, složenou V. Thámem, ten zde vytvořil roli „strážného ducha Prahy“ - také toto div. česko - německé, ukázalo se, že základem provozu budou předst. německá. Upadající zájem publika - zredukováno čes. představení téměř jen na odpolední představení v neděli a ve svátek1792 - opět hraje tato skupina na scéně Nosticova divadla - opět jen 1 nedělní odpolední představení - tato situace až do 20. let 19. stol.

Osobnosti: známí herci - Antong, Sewe, Zappe, Zappová, F. Bulla, Bullová, hraje i V. Thám

jak se hrálo? - informací jen málo, ale asi analogické s německým pražským herectvím - většina herců pro česká představení byli stejně herci z německého profes. souboru - i v Praze, jako všude jinde - potlačeny postupy improvizovaného a burleskního barokního herectví, v činohře převládal střídmější, racionalistický tón. Hry historické (např. Thámova Břetislav a Jitka) - role knížat a vojevůdců jistě hrány pádným a v gestu i deklamaci nabubřelým rytířským stylem a role milenecké byly zcela určitě podrobeny pohybovému a deklamačnímu klasicistickému drilu, který, pokud jde o pohyb a mimiku, spočíval na aristokratické etiketě a klasickém baletu. Jen postavy nižšího původu - měšťané, vojáci, venkované, sluhové apod. alespoň zčásti modelovány podle typů pohybujících se v běžném praktickém životě. Takováto stylová hierarchie postav byla v souhlase se zásadami klasicistické estetiky, přísně odlišujícími žánry a postavy „vyšší“ a „nižší“.Principy režie - zatím přesně neznáme, ale celkem snadno můžeme tvrdit, že ani div. režie nebyla chápána individuálně jako dílo neopakovatelné, ale naopak - režisér jenom organizoval jevištní dění podle všeobecných a vžitých konvencí (hlavně masové a sborové scény, bitvy a průvody a závěreč. živé obrazy). Režisér aranžér tradič. jevišt. obrazu - podobné principy herecké i režijní - pro činohru i zpěvohru. Vliv patrně Mozart - řídil si některé z nastudování svých oper v Praze - nejen hudební novátorství a psycholog. hloubka hudebně dramatických postav, ale i jeho úsilí o pravdivost a přirozenost jevištního projevu - i proto tak velký úspěch.

Václav Thám - 1. české původní drama - historická hra - Břetislav a Jitka aneb únos z kláštera (stejné téma jako J. Kampanus Vodňanský) - uvedena na scénu Nosticova div. začátkem roku 1786. Text hry se nedochoval - ale usuzujeme z recenzí, že šlo o drama rytířského typu s výraznou národně historickou tendencí. V. Thám se tak stal prvým autorem důležité linie českého obrozenského i poobrozenského div. - položil základ k dosud živé tradici her z českých dějin. S určitostí můžeme také předpokládat, že i tato hra silně ovlivněna osvícenstvím, a že v duchu dobových anachronismů měl staročeský kníže Břetislav asi leccos společného s programem a ideologií Josefa II., - bohémský život, kvůli tomu vyhozen ze zaměstnání - pův. policejní komisař, pro repertoár Vlastenského div. z let 1786 - 99 upravil a napsal téměř polovinu všech kusů - uričtě víc než 150 her, z jeho rozsáhlého div. díla známe dnes bohužel jen několik překladů

23

Prokop Šedivý - syn sládka, v roce 1792 - v hereckém ansámblu div. U hybernů, pak odešel na venkov- první, skutečně lokální frašky - Pražští sládci s hudbou V. Tučka - označení při premiéře 1795 U hybernů jako opera a masné krámy aneb Sázení do loterie 1796 jako Singspiel opět s tučkovou hudbou - obě hry - typické obrázky z tehdejšího pražského maloměšťáckého života, zachytil nejen charakter figurek, ale i jejich pražskou lidovou češtinu, asi i v hudbě - nedochovala se - prvky městského folklóru

- překlad a studie inspirovaná textem F. Schillera Div. jako mravní instituce - požadavek mravního působení na diváka - Krátké pojednání o užitku, kterýžto ustavičně stojící a dobře spořádané divadlo přinésti může - 2 požadavky na divadlo -

1. osvětově mravní2. aby to byla instituce národní - nacionalistické hledisko - jazykový požadavek - prioritní ne kvalita, ale jazyk, Národní divadlo - ne jen representativní repertoár, ale i budova - má ukazovat ekonomickou samostatnost, má být dobře organizované, stálé, tedy ne staggionové

další osobnosti:Matěj Mayober - herec, dramatikMatěj Stuma - literát a dramatikJakub Tandler- většina her se nedochovala vůbec, máme jen pův. text - Václav Zíma - Oldřich a Božena - jediný text z počátků, který se dochoval

Osvícenecké snahy - ukončeny napoleónskými válkami - nově pak až po roce 1815 - další část Nár. obrození - viz otázka č. 8OTÁZKA Č. 7: ROMANTISMUS A ČESKÉ DIVADLO

K jeho vzniku přispěla Velká francouzská revoluce, programově se o romantismu hovoří od 30. let 19. stol. - celá Evropa pod vlivem romantismu, romantismus vrcholí po prohrané červencové revoluci ve Franciiromantismus - spíše označení lidského postoje, životního názoru, než jen estetické cítěnírůzná prohlášení - Victor Hugo - předmluva ke Cromwelloviromantismus - silně individualizovaný - každý romantik - složitá individualita, mluví jen sám za sebe. Romantismus se zajímá o jedince, individuum a jeho problémy, problém jednotlivec x společnost, vymezení práv jedince ve společnosti, povinností společnosti k jedinci a naopak, pocit vykořeněnostiromantický umělec - tvoří ze svého nitra - sféra snů, podvědomí, imaginární krajiny

Romantické div. u nás -div. 3 osobností - Tyl, Kolár, K.H. Máchaněkolik fází romantismu -1830 - 48 - 1. fáze - ve znamení tvorby J.K. Tyla - v roce 48 romantické div. v Evropě končí48 - 50. léta - „retardovaná fáze“ - působení Josefa Jiřího Kolára60. léta 19. stol. - pozdní romantismus - až k secesi

1. fáze u nás -hned počátek 30. let - odpor proti Štěpánkovi a jeho pojetí div., nový program - proč, co a jak hrát - vznesen požadavek div. národního, div. demokratického (rozdíl - vlastenecké div. Thámovo - div. pro vzdělance, národní div. - všem vrstvám - Tyl: „div. jako škola národa“, požadavek mravní i estetické výchovy, výchova národa jako 1 celku, demokratické smýšlení, do div. chodí stále ještě služky, řemeslníci, tovaryši - Tylovy „dramatické postavy“, div. má

24

být demokratické, společenské, politické, má předvádět aktuální obrazy ze života, srozumitelnost, aktuálnost - specifická pro romantismus - vzor W. Shakespeare2. linie romant. div. už Tylovi aktuálnost vyčítá, Tyl se vyděluje svou lidovostí, proti němu např. Kolár - snaha o napojení se k evropskému proudu

1834 nastupuje do čela Stavovského divadla Johann August Stöger - podnikatel v čele Stavov. div., Němec z Vídně --- obava o české div. zůstávají však odpolední česká představení, protože jsou podnikatelsky výhodné1842 - zakládá Stöger - Nové div. v Růžové ulici - do roku 46 - dalších 2000 míst k 1000 Stavovským, pro české publikum, hraje se tu česky, ale div. v rukou měšťanů - němců, nezaplňuje se, začíná se zde hrát německy, brzy ale krachujev roce 36 umírá Štěpánek - do Stavovského div. ho přichází nahradit J. K. Tyl - ten vliv ve Stavov. div., ale působí i ve svém Kajetánském divadle - ochotnické - praktikuje zde svou činnost, vzniklo z obavy o české divadlo v roce 1834 - 7 - v býv. klášteře Kajetánů, zde formulovány generační požadavky na div., ochotníci nepodléhají takovým tlakům jak ofic. div., nezávislý repertoár, často pro přátele, žádný spěch při přípravě inscenace, Tyl se může dostatečně věnovat hercům, začíná zde: Kolár, Mácha, K. Sabina, Jiří Kaška, Lori Šimková, Anna Rajská, M. Forheimová, dramaturgie - čeští autoři, původní dramatika - učitel Tyla - Klicpera - hraje jeho hry, lokální frašky J. N. Štěpánka, Tylovy hry, Ferdinand Raimund, Nestroy, Ernst Raupach - Mlynář a jeho dítěKlicpera - Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rodTyl - Fidlovačka - 1834 ve Stavov. div., ukázky v Kajetánském div. -kvodlibety - „od každého něco, co se vám líbí“ - zvláštní útvary - syntéza více autorůnapř. kvodlibet o 3 oddílech - Květinka mnohobarevná -Raupach - kousek činohry, Štěpánek - Čech a Němec - fraška, veselohra, Klicpera - Lhář a jeho rod - veselohra, Raimund - Dívka z čajových (časových?) krajů - činohra se zpěvy - báchorka, Klicpera - Žižkův meč - fraška, Raupach - Pašerové - veselohra, Müller - Julinka, spanilá čepičářka - veselohra, Klicpera - Rod svojanovský - truchlohra, Bäuerle - Přítel v nouzi - veselohra - zakončeno písní sboru z FidlovačkyTyl - praktický, všestranný divadelník (herec, režisér, dramaturg, dramatik) - cílevědomé zušlechťování publika34 - 35 - Kajetánské div. prosperuje, 36 - již slabší rok - ukázky ze Shakespeara, frašky, Kolár - překládá Sh. - Macbeth, Král Lear, další překladatelé - F. Doucha, V. Malý

hlavním žánrem v této době - lokální fraška - přesně určené místo, realist. rysy - má vytěsnit frašku kouzelnou, trikovou (podívaná - velká obliba) - maschienenkomedie - diváky nezajímal příběh, ale provedení - triky, efekty, lokální fraška - skutečné typy pražsk. postaviček, např. Fidlovačka - čeština lidových vrstev, vulgarismy, melodie konkrétních lid. písní, těžko realizovatelná - velké množství postavbáchorky, jevišt. pohádky (kouzelné frašky?) - Ďáblův mlejn na Vídeňské hoře, Domácí čepička dr. Fausta anto loupežnická krčma v lese

tragédie moc ne, ale pokusy: Tyl - ještě pod vlivem Klicperovým, ale zároveň už i v opozici píše - Čestmír - velká historická tragédie, dnes již mrtvá, snad už i tehdy mrtvá, pastýř toužící po společnosti, po lásce, posléze položí život za národ v boji (milostně zklamán) - mrtvý tedy proud snažící se o velkou tragédii - národní prestiž, Tyl ještě sám jeden pokus - Výhoň Dub - sám ho pak zničil - píše pak hry proveditelné, vděčné, snaží se vpojit do společnosti - i proti Máchovi

vedle Tyla - další pokusy -

25

K.H. Mácha - inspirace Shakesp. historickými dramaty, působí v Kajetánském div., napsal hry z čes. dějin - pouze zlomkovité - Bratři a povídku v dialozích - Kat (dělal ho E. F. Burian) - romantické smýšlení, jednoznačně vydělen - v opozici proti společ...., nejvýrazněji vidět ve Vilémovi - Máj

proti romantic. subjektivismu a proti Tylovi (lidové div.) - Josef Jiří KolárKolár - herec v Kajetánském div., inspirován svět. div., Shak. stylemproměna publika v 50. letech - Kolár Tyla střídá co do obliby asi - diváci už z vyšších vrstev, ale Tyl drží svůj post dramaturga Stavov. div. pevně - Kolár - naštvaný - hned do opozice proti Tylovi

1846 - místo Stögera na post ředitele Stavov. div. - J. Hoffmann - za dramaturga chce Tyla - stojí dál v čele čes. div. i jako dramatik - dle smlouvy má napsat 2 hry ročně, 5 přeložit - předstihli i německý soubor, který je bez domácího dramatikaTyl - organizátor veškerého kultur. dění Stavov. div., režisérem - J. Chaur, ale své hry si Tyl inscenuje sám, realizuje ve Stavov. div. svůj program z Kajet. div., romantický program div. národního, program demokratický - pro všechny složky publika, div. - škola národa, inscenace původních her - nových (svých)nové útvary - obrazy ze života - realist. dramata (u zrodu tohoto útvaru - Fidlovačka) - činohry, soc. témata1846 - 48 - Tylovy hry - Paní Marjánka, matka pluku aneb ženské srdce - 45 - pro div. v Růžové ulici- Flamendr aneb co mu přece jen pomohlo (Pražský flamendr) - 46- Paličova dcera - 46- Bankrotář a kramářka - 48- Chudý kejklíř - 48- Strakonický dudák - 48 - jevištní báchorka, ale ne kouzelná ve stylu pokleslého osvícenství - maschienkomedie - aktuální námět, realistický svět (řešení problému peněz, u jádra otázka domova - „všude dobře, doma nejlíp“ - Švanda se vrací pokorně domů - dramaturgicky dodnes živý problém)jak se blíží rok 48 - u Tyla postupně oslabují tato témata - vznik historického dramatu - konečně čes. tragédie, které byly žádány, velké tragédie, dodnes aktuální - Jan Hus, Kutnohorští havíři 47 - zákaz, Drahomíra a její synové, Staré Město a Malá Strana - zakázána, napsány ve vypjatých chvílích národa, aktuální ozvuky - paradoxně nebyla tato velká dramata přijata Jungmannovci

1848 - končí moc kancléře Metternich, uvolnění kultury, Ferdinand V. je donucen Metternicha odvolat - vzpoura ve Vídni, celá Evropa - bouřlivá situace, otázka lid. práv, svobody - rovnost, volnost, bratrství, volá se po nové ústavě - konstituci - aby byl stát řízený zákonodárným shromážděním, 15. 3. 48 - je dvůr donucen k jejímu vyhlášení - duben - obléhání Hoffburgu ve Vídni studenty - v Praze oznámeno vyhlášení nové ústavy při jednom představení ve Stavov. div.Se zrušením cenzury - umožněno hrát jiné hry - např. podzim 48 - Jan Hus - ale celkové vzrušení ve společnosti - málo publika v div., ale vzniká dram. tvorbavystupuje K. H. Borovský - kritizuje Tyla, (Tyl v této době na Kroměřížském sněmu - 48 zvolen poslancem, napíše zde Drahomíru?)na jaře 48 - uvedeni Kutnohorští havíři - aktuál. hra o stávce, reakce na pražské textilky, bez povšimnutíJan Hus - na podzim - politika už ale jinde -

26

červen 48 - revoluce v Praze krvavě potlačena Windischgrätzem - pak atmosféra poraženého povstání - Kroměřížský sněm - defenziva - 48 - František Josef I. - na trůn, zdatný vladař, násilně uzavírá vstup do Kroměřížského sněmu5O - Bach, znovu cenzura, pův. liberál - proměna - tvrdé poměry, tajná policie ...Tyl - nežádoucí - 49 ale nová vlna tvorby - nové otázky, hledají v div. odpovědiTyl - nová báchorka - Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec - ryze součas. postavy na pohádkovém pozadí, studentovi žena brání v lásce, pak pozná, že nesmí, postavy - služka, podomek - komentáře k součas. problémům, nositelé nejd. významů, problematika doby- dále - Jiříkovo vidění - ve snu prožije nejrůznější cesty svého života, nejrůz. postavení, po kterých toužil, ale nakonec snu - štěstí po boku jeho milé, doma - Tyl se snaží o zharmonizování požadavků jedince a společnosti, ale postup ústupový, defenzivní, ne revoluce - ale reakce - odklon od myšlení v Husovi - tam revoluce, pravda, rovnost - za ni i život - v Jiříkovi - ústup, smíropozice proti němu - Kolár, Ferdinand Břetislav Mikovec - novinář, německý i čes. div., drama - Záhuba rodu Přemyslovců - o vraždě Václava III. (zabit Vršovcem - msta Vršovců, Václav ale napadnut ještě Němci -- rozdělení čes. a něm. národa - toto smýšlení 50. - 60. léta - v Tylovi také Češi s Němci - ale uvědomují si jasně svou pozici, národně uvědomělíobecný názor - 50. - 60. léta - proti silnému pangermánství, třeba postavit panslovanství - div. v roli ideologické tribuny, v područí politikypředstavení Záhuby rodu Přemyslovců v roce 48 mělo být podobným činem jako premiéra Hugova dramatu Hernani - mezi pařížskou a pražskou premiérou leží však 18 let - obrovské časové zpoždění mezi českým a svět. romantismem, v této době se ve Francii objevují už první náznaky nástupu realismu - u nás stále souboj Tylovské a Kolárovské linie - romantismuPremiéra „Záhuby“ - na představení se dostavila radikální omladina, aby svou přítomností podpořila tvar velkého historického romantického dramatu (podobná událost jako Hernani)na „Záhubu“ reaguje radikálně pražská omladina - podpora nového typu výrazuKolár - reprezentuje ve světě již odumřelou linii výjimečného hrdiny, který protestuje proti společnosti i za cenu záhuby. Tato linie se však díky Tylově aktivitě neměla u nás možnost pořádně rozšířit. (Tyl měl v rukou Stavovské div.)na přelomu 50. let souboj o scénu Stavov. div. - 51 - Tyl politicky vypovězen z Prahy, do Stavov. div. - Kolár, Mikovec - recenzent - mimo praktické div. dění, Záhuba rodu přemyslovců - na jedné straně v oblibě publika, na druhé provázena cenzurními zákazy

50. léta - především tedy ve znamení Kolára - Josef Jiří Kolár - studoval filosofii na UK, vzor Hegel - dialektika - v Kolárových dramatech patrná, překladatel - AJ - Shakes., FJ - Moliére, Corneille, Hugo, NJ - Schiller, Goethe, jeho žena - Anna Kolárová - skvělá herečka, tragédka - oba jsou v div. životě 50. let výjimečné zjevy

Tylův dobrý herec. soubor odešel spolu s Tylem, zbyli zde jen horší herci - později Němci, Kolár s manželkou Annou Manětínskou - v neoblibě u svých kolegůV 50. letech u nás div. svízelnou pozici - na jednu a půl sezóny tu zavládly svobodné poměry (po 48), ale 1950 vydána Oktrojovaná ústava - moci se chopí Bach - tato ústava neměla s původní ústavou připravovanou Vídeňským a Kroměřížským sněmem nic společného.Byl zaveden systém tajné policie, která sledovala projevy svobodomyslnějších lidí - K.H. Borovský, B. Němcová, J.K. Tyl, revolucionářská mládež pozavírána- to všechno bylo nepříjemné pro divadlo - u nás div. vždycky chápáno nejen jako záležitost umělecká, ale i politická

27

Přelom 1949/50 - politické kruhy v čele s Palackým, Riegerem a i Tylem začínají realizovat program národního divadla jako program k postavení budovy samostatného českého divadla - Div. Národního - založili sbor, který organizuje sbírky na postavení Národ. div.Myšlenka o zřízení Sboru pro zřízení Národního div. - z hlavy J.K. Tyla - když však 1952 z čela sboru odchází Palacký, aktivita sboru je zatlačena do defenzívy, sbírky jsou sice někdy s menším, jindy s větším úspěchem pořádány, ale než nakonec došlo k otevření div. - uplynulo 31 letNárodní div. měla být budova, která by representovala český národ ve společenství národů ostatních.V 50. letech se hraje jen na jevišti Stavovského divadla, pak je otevřena 1. aréna - Ve Pštrosce - tam se hraje div. jen v létě, div. lehčího žánru a repertoáru, ale přesto významnéAle ve středu div. života - div. Stavovské - zde Kolár - uvádí hlavně své hry: Monika, Žižkova smrt, Pražský Žid --- a vedle toho všechny možné překlady - Schiller - Loupežníci - každé období si je vykládá jinak, Kolár jako velké drama vzpoury jedince, který se dostává na okraj společnosti, dále Huga, Mickiewicze atd.- svou dramatikou se Kolár obrací na zcela jinou vrstvu publika než Tyl (ten střední a nižší vrstvy), Kolár hraje pro vyšší buržoazii českých vzdělanců, kteří mají významné společenské postavení - je to vrstva, jejíž hlas rozhoduje i v oblasti politiky - např. Palacký - není jen profesor, ale představitel liberálních politiků, poslanec, jehož hlas je brán v potaz i ve Vídni- Existují tu političtí a kulturní představitelé českého národa a nejsou to už chudí zběhlí studenti, ale představitelé zámožné měšťanské vrstvy. Hlas této bohaté vrstvy musí být vyslyšen. Přestože je politická situace pro český národ nepříznivá.- Nově nastupující buržoazie vyčítá Tylovi, že ve své dramatice představuje český národ jako národ řemeslníků a služek - oni potřebují být representováni na úrovni, a proto také potřebují budovu, která by jejich vysokou, hmotnou i kulturní vyspělost - vyspělost čes. národa reprezentovala před světem (ne dram. dílo, ale něco, co je bude reprezentovat výzdobou, hmotou, zlatem).1854 - se z vězení vrací velká část radikální revoluční omladiny (zavření za rok 1848) - znovuoživení div. u nás, nebo alespoň pokusy o to ---např. Neruda, Hálek, Sabina, J.V. Frič - tato generace se snaží obnovit činnost Sboru - je zakoupen pozemek a na něm je v roce 1862 vybudována zatím malá, nevyhovující budova- 60. - 70. léta - ve znamení div. na této scéně - Prozatimní divadlo-1862 - zahájena činnost hrou Vítězslava Hálka - Král Vukašín - ještě sice máme u nás romantismus, ale už je to považováno za zastaralé - např. Kolárovy hry a hlavně jeho dramaturgie, je zde potřeba manifestovat svou sounáležitost s ostatní kulturní Evropou, mladá česká buržoazie - chtěla ukazovat svou loajalitu světu, pozitivní konstruktivní přístup k budování říše a řádných poměrů, nemilovala žádné vzruchy - všechny tyto názory se odráží na poměrech v českém divadle.1864 - pořádány Shakespearovské slavnosti k výročí jeho narození - inscenovány všechny jeho hry (překladová lit. byla už tak bohatá - Doucha, Kolár, Josef Malý) - může se bez problémů hrát - české div. a česká kulturní veřejnost se přihlašuje vědomým způsobem ke kulturní EvropěInspirace francouzskou dramatikou - velké salónní konverzační komedie - Eugene Scribe -píší se české salónní komedie - Emanule Bozděch - tragédie - Baron Goertz, Světa pán v županu - veselohra o Napoleónovi60. léta vzniká také 1. české drama, které se snaží reflektovat sociální poměry v nepříznivých rysech - František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána - reakce na stávku - hrdina má už jiný charakter - nechce se vydělit ze společnosti, ale chce ji přeměnit k jinému obrazu - státotvorný umírněný obraz - chce realizovat své myšlenky ku prospěchu společnosti

28

1868 - 18. 5. - položení základního kamene Národního divadla - s ním spojená politická manifestace, manifestace českého národa - zúčastnil se celý národ - obrovské zástupy lidu, krojovaní zástupci nejrůznějších krajů, zástupci jiných slovanů, řečnění - projevy - Josefa Sladkovského a Františka Jaroslava Riegera - položen základ. kámen- znovu vypsány sbírky - nyní už pod heslem „Národ sobě“ - tato idea je výrazem celonárodní angažovanosti na akci, projevem samostatnosti českého národa.

70. léta - provozování div. na scéně Prozatimního divadla, je tu už nový soubor (Anna Manětínská onemocněla a odešla) - významní noví herci deklamačního stylu - vázán na repertoár salónní komedie - v nich herci vystupují ve velkých měšťanských a šlechtických salónech - herci tedy museli mít patřičné, adekvátní vystupování - deklamační projev založený na pěstování kultury slova - herci např. Jaroslav Seifert, Otýlie Sklenářová - Malávedle nich - herci linie frašky a linie veseloherní (dramatici Scribe, Sardou) - naši dramatici - psali veselohry ze současnosti -František Ferdinand Šamberk - velmi populární herec, herec pražských letních arén, autor her např. Jedenácté přikázání, Blázinec v prvním poschodídalší herci: synovec Kolára - František Kolár - hrál charakterní role, i role ve fraškách

Jindřich Mošna - velmi široký herecký rejstřík, výrazný komik - 1. principál ve Smetanově Prodané nevěstě, schopnost postihnou realistický detail v charakteru postavy - předstihl tak dobu - až 90. léta 19. stol. - obsáhl svou činností celou 2. pol. 19. stol ve všech jejích výrazových projevech

Celá tato éra vrcholí otevřením Národního divadla v roce 1881 - dopadlo to ovšem špatně - požár - vypsány nové sbírky, zajímavé je, že vysokou částkou přispěl panovník - 26 000 - v roce 1883 otevřeno znovu(Miroslav Ivanov - Příliš mnoho náhod - nebylo to patrně tím, že nějací 2 neopatrní řemeslníci neuhasili oheň na nedodělané střeše, ale požár založili patrně pražští němci - tento požár dokládá odpudivost nacionálního snažení a nacionálních tendenci - hmatatelný nacionalistický důkaz toho, co by mohlo vést až k válkám.)

80. a 90. léta - ve znamení různých potyček - různé pouliční rvačky českých nacionalistů při nejrůznějších příležitostechpolovina 80. let - nástup realismu - s nástupem Ladislava Stroupežnického do ND

29

OTÁZKA Č. 8: ČESKÉ DIVADLO ZA NAPOLEONSKÝCH VÁLEK A V OBDOBÍ METTERNICHOVSKÉHO SOUSTÁTÍ. DIVADLO J. N. ŠTĚPÁNKA, DRAMATIK V. K. KLICPERA, JUNGMANOVCI A DIVADLO

(Francie - Po pádu Jakobínů - moc ve státě - bohatá buržoazie, Zákony, které jakobíni vydali ve prospěch lidu byly zrušeny, volební právo bylo ponecháno jen bohatým, ustanovení o cenách potravin byla odvolána. Obchodníci bohatli, bída lidu vzrůstala - rostl nepokoj - vyústil ve Spiknutí rovných - vedl ho Francois Cracchius Babeuf (Francoa graküs babef), ten chtěl odstranit rozdíly mezi bohatými a chudými, chtěl nastolit beztřídní společnost, zrušit soukromé vlastnictví - plán jeho ozbrojeného povstání byl prozrazen a Babeuf popraven

- proti vládě buržoazie nevystupoval jen lid, ale i šlechta, chtěla opět získat moc, pokusy o jejich povstání potlačil mladý ctižádostivý generál, kterému buržoazie svěřila vedení armády - Napoleon Bonaparte.- buržoazní vláda vedla války i proti státům, které Francouzskou republiku ohrožovaly. Války 1796 - 1815 - Obranné a spravedlivé války se však 1797 změnily ve války dobyvačné. Buržoazie se chtěla zmocnit cizích území, rozšířit obchod, zvýšit své ziskyNapoleon úspěchů ve válkách využil k posílení vlast. postavení a roku 1804 se prohlásil císařem a Francie se stala císařstvím. Období Napoleonovy vlády - dobyvačné války, podařilo se mu ovládnout téměř celou Evropu a podřídit ji zájmům Francie.1805 - Bitva u Slavkova - Bitva tří císařů - Napoleon porazil vojska rakousk. císaře Františka II. a ruského cara Alexandra I.- v obsazených státech Napoleon omezoval výsady šlechty a rušil i některé poddanské povinnosti- přízeň lidu tím však nezískal - dobyvatelé vykořisťovali obyvatelstvo a to muselo armádu živitNejvětší nepřítel a obchodní soupeř pro Napoleona - Anglie - chtěl ji zničit a umožnit tak francouzské buržoazii ovládnout zámořský obchod. Nepodařilo se mu to však ani vojensky, ani hospodářsky, přestože zakázal všem porobeným státům s Anglií obchodovat.Tohoto zákazu neuposlechlo Rusko, 1812 proti němu tedy Napoleon podnikl velkou vojenskou výpravu, armáda 600 000 vojáků, nejprve Rusové ustupovali, pak ale - bitva u Borodina - velitel ruských vojsk Michail Kutuzov - krvavá bitva. Napoleon pak do Moskvy, doufal, že přinutí rus. cara uzavřít mír - ale Moskva - vystěhovaná, velkou část města zničily

30

požáry - Napoleonova armáda zůstala bez přístřeší a bez zásob - mrazy - museli se vrátit domů - ruské obyv. - jakési partyzánské oddíly + ruská armáda - útoky na ustupujícího nepřítele - do Francie se z 600 000 vojáků vrátilo jen 30 000Napoleonovi se pak podařilo zorganizovat novou armádu, ale poražen v Bitvě národů u Lipska spojenými ruskými, pruskými a rakouskými vojsky 1813. Napoleon se musel vzdát trůnu a odejít na ostrov Elbu, ještě jednou se nečekaně vrátil do Francie a pokusil se obnovit armádu i vládu - 1815 - Bitva u Waterloo - poražen anglickými a pruskými vojsky - zajat, odvezen na Ostrov sv. Heleny uprostřed Atlant. oceánu, 1821 tam zemřel.Po napoleónských válkách nechtěly vlády evropských feudálních států ze strachu před revolucí připustit žádné pokrokové změny.1815 - Svatá aliance - ruská, rakouská a pruská vláda uzavírá vzájemnou dohodu o společném boji proti každému pokrokovému hnutí v Evropě.

Rakousko v této době

Po smrti císaře Leopolda II. na trůn dosedá jeho syn František II., význ. postavou - ministr zahraničí a později kancléř - MetternichDoba průmyslové revoluce - parní stroje - Gestner - koňská železnice z Budějovic do LinceJosef Ressel - lodní šroubBratranci Veverkové - ruchadloVzniká Česká spořitelna1. průmyslová výstava v Praze - r. 1791doba, kdy se rodí české národní hnutí, základy novodobé vědy a kulturynapř. Česká expedice - Václav Matěj Kramerius - Krameriovy C.K. Vlastenecké novinyKrálovská česká společnost naukvzniká Národní muzeum (tehdy České muzeum)působí: Josef Jungmann - Slovník česko - německýFrantišek Palacký - Matice česká, člen Královské české společnosti nauk, spoluzakladatel časopisu českého muzea, dílo Dějiny národa českého v Čechách a na MoravěRozvíjí se přírodní vědy - Bratři Preslové - botanické názvosloví

Jan E. Purkyně - fyziologie rostlinBolzano - matematika, filozofie

září 1814 - červen 1815 - Vídeňský kongres- ukončit epochu válek s Francií- restaurovat politické poměry v Evropě- mezinárodní bezpečnostní systém proti revolučním hnutím - sešly se tam osobnosti Ruska, Pruska, Rakouska, Británie, Francie - provedly ste tam různé územní úpravy (Švýcarsko se tam stalo zemí věčné neutrality), aby výsledky tohoto kongresu byly zabezpečeny tak vzniká tzv. Svatá aliance - připojili se k ní téměř všichni panovníci, s výjimkou sultána, britského panovníka a papeže - restaurace předrevolučního zřízení, policejní dozor

Úpadek divadla po francouzské revoluci a za napoleónských válek

Vlastenecké divadlo -již od samého počátku zápasilo s hospodářskými potížemi, ale ty teď ještě zvyšovala neklidná doba franc. válek, takže nebyla zaručena pravidelná návštěvnost a bez ní se div. nemohlo obejít. Situace dále zneklidňována politickými poměry - rok od roku se zhoršují, jediná josefinská reforma, která zůstávala zachována byla Cenzura - její neustále sílící tlak pociťovala všechna div. už od nastoupení Císaře Františka I.

31

V roce 1795 vydán dekret o zostření cenzury - měly se dodržovat hlavně „Dobré mravy“ = „povinná úscta a naprostá podřízenost občanů absolutistického státu vůči panovníkovi, jeho dvoru, vysokým státním úředníkům, šlechtě a duchovenstvu, o nichž nesmělo být na jevišti proneseno ani jedno špatné slovo - byla např. zakázána Emilia Galotti a veškeré hry od Schillera.

Vlastenecké divadlo- ředitelem je v této době Antonín Grams - vzdělaný hudebník, doktor filozofie, zámožný obchodník s hudebninami. Jeho div. soubor tehdy hodně soupeřil s německou činoherní společností Spenglerovou, která hrála v Nosticově velkém národním divadle.Obě společnosti - těžiště repertoáru v módních vídeňských výpravných singšpílech s báchorkovými a exotickými motivy. Grams - hodně peněz na výpravy k těmto hrám.Spengler na něj dokonce podal žalobu, že podle znění josefínského privilegia nemá právo německé hry provozovat, ale Grams tento spor samozřejmě vyhrál.Repertoár Vlasteneckého divadla:- Zpěvohry - 1793 - 1811 - téměř 60 titulů, z nichž 2/3 pocházejí od českých skladatelů nebo alespoň od skladatelů českého původu - např. Žák, Miller, Tučekuvedena Mozartova Kouzelná flétna - dokonce v češtině -na českém jevišti se objevovaly české národní prvky, ale ještě ne jako projev uvědomělého úsilí o národní uměnízpěvoherní repertoár má význam pro vývoj českého operního divadla

- Činohra - repertoár činoherního div. - chudý na umělecky cenná a vývojově podnětná díla - hrají se hlavně vážné hry - převažují kusy s rytířskou a loupežnickou romantikou, někdy se na jeviště dostaly i hry, které rámec tohoto žánru přesahovaly: např. Shakespeare - Hamlet, Goethe - Clavicho

Po Antonínu Gramsovi dalším ředitelem Steinigsberg- za jeho ředitelování se hraje mezi rytířskými kusy i několik starších vlasteneckých historických her, které se ukázaly jako cenzorsky nezávadné -např. Václav Thám - Václav nábožný, vévoda český

- Kníže Bruncvík na cestách- Švédská vojna v Čechách

V. Thám za napoleonských válek odchází s jakousi kočující společností do Polska, kde umírá, jako by vyla jeho smrt symbolem vymizení div. na k. 18. stol.dále hry např. od Prokopa Šedivého- Hráli se i tzv. Příležitostné kusy - jimiž české div. osvědčovalo povinnou loajalitu habsburskému trůnu.- dále se hrají Veselohry - převažují nenáročné hříčky se šprýmovnými řečmi a veselými kusy sluhy Kašpárka nebo Kašpara, který byl nejčastěji hlavní postavou: Kašpar v Turecku, Kašpar bohatý nápadník, Tlachavý Kašpar, Don Juan jako nebožtík aneb Kašpárek jako hrobníkKašpárek - dědic Hanswursta, postava komického sluhy, venkovský prosťáček pečující především o svůj žaludek. Má už jemnější styl humoru, nemá standartní kostým - původní selské oblečení se mění v oblek městského sluhy - podle jeho sociál. příslušnosti. Tradiční figura středoevropského divadla - přežil až do dneška.- Nejvýzn. složka repertoáru - kusy ze soudobého života - „lokální frašky“- díky cenzuře tu není zaostřená sociální tendence- některé se podobaly vídeňským singšpílům - i toto jsou hry se zpěvy- uplatnění národně specifických prvků

32

- vliv pouliční písně a městského řemeslnického folklórujejich nejvýzn. autorem je -Prokop Šedivý - těžiště jeho her - jednotlivé charakteristické výjevy z pražského prostředí- Pražští sládci aneb Kubíček dostane za vyučenou - Majitel pivovaru Chmel chce provdat svou dceru „za pána od charakteru“ - vrchnostenského úředníka a syna Kubíčka chce oženit s dcerou jednoho bohatého známého. Dcera miluje „podstaršího“ a Kubíček slíbil svou lásku šenkýřce Madlence. Do toho se vmísí chasa, která obhajuje své staré právo a nedá Kubíčkovi za vyučenou, dokud Chmel neustoupí a nesvolí ke sňatkům svých dětí s tím, koho si vybraly.- hrdost řemeslnického tovaryšstva na svůj stav - „Ať žije stále vždycky, švarný stav sladovnický.“ (šenkýřka a podstarší pocházejí ze selského rodu)- hodně se tam uplatňuje hudba, „Kde je mládek, tam je sládek (nebo naopak?)“ - z rázovitého městského folkloru- Masné krámy, aneb sázení do loterie- Vypráskaní mlynáři aneb milovník v pytliNa jevišti je poprvé vyobrazen život českého drobného měšťanstva. Je tu i hodně postřehů z konkrétní životní reality a také charakteristické rysy pražského prostředí.Šedivý psal i veselohry - např.: Noční můra aneb zamilovaná strašidla

Lesní dub aneb uhlíři v dubovém oudolíProkop Šedivý - 1793 také předložil české veřejnosti program národního div. ve spisku (překlad a vlast. studie Schiller) Krátké pojednání o užitku, kterýžto ustavičně stojící a dobře spořádané divadlo způsobiti může --- v závěru obrození vyrostlo v ideu N.D.

V letech 1785 - 1812 Vlastenecké divadlo - jako 1. česká profesionální scéna, položeny základy divadla příznačného pro celou etapu N.O. - na tyto základy navazuje J. N. Štěpánek

Období po Napoleónských válkách - těsně před romantismem - 1812 - 1834obnovují se literární aktivity, kultura, ve Vídni i u nás -Josef Jungmann - kolem něj se tvoří skupina - úvahy o tom, jak by mělo vypadat české drama, Jungmann vydává knihu Slovesnost - chce, aby se psaly „vysoké tragédie“ - v Evropě už dávno zastaralé, Jungmannovci - názor - chceme - li se zařadit mezi světová dramata, nesmějí se psát lokální frašky, ale velké historické tragédie s velkými myšlenkami - vznikly tak hry určené jen pro úzký okruh vzdělanců, silně literární, žádná div. podívaná1821 - zajímavý rok pro div. - Mikuláš Miller - bohatý pražský měšťan chce vytvořit stálou českou scénu, žádost k císaři o povolení stavby čes. divadla, na kterou by přispěla spousta bohatých měšťanů, žádost však zamítnuta, také proto, že to nechtěli ostatní divadelníciV Praze funguje Stavovské divadlo - v něm v roce 1824 - 3 ředitelé:Josef Keinz, Fernard Polawski, Jan Nepomuk Štěpánek - nedělní odpolední česká představení

20. léta 19. stol. - už rozvinutý kulturní a divadelní životspadá sem Teissingerovo divadlo - 1821 - 1824- Teissinger - bohatý pražský měšťan - milovník div. - postavil si na zahradě dřevěnou boudu - divadlo, chodili sem pražští vzdělanci a jako ochotníci zde hráli, posléze však přešli do Stavovského div., a tak Teis. div. zaniklodramaturgie Teissingerova div. - ve Stavovském div. - Štěpánek a jeho rytírny, zde se hraje KlicperaVáclav Kliment Klicpera- nar. Chlumec nad Cidlinou, otec představitel krejčovského cechu ho učil nejprve krejčovině, ale šel na vandr, onemocněl, pak na gympl, většinu svých her napsal jako mladík, předpokládá se, že v nich v Teissingerově div. i hrál, pak i ve Stavovském div.

33

studuje filosofii - Dobrovský, Nejedlý, Bolzano, za Jungmannova vededí uzavírá svá studia, nejprve učí na gymnásiu v Praze, pak v Hradci Králové - v psaní neustává ani jako profesor v Hradci Královépod vlivem Jungmanna a jeho názorů o vysoké tragédii napsal 2 truchlohry - - Bratři, Svatislav - hry tragické, historické, dnes mrtvéi tragédie - např. Jan Zachrtadán - dnes spíš k pobavení- těžiště jeho tvorby - komedie - většinou jednoaktovky - Divotvorný klobouk - hrál se u Teissingera 13x- Hadrián z Římsů - udělal si tu legraci z rytírnyRohovín čtverrohýLhář a jeho rodKaždý něco pro vlastVeselohra na mostě - zhudebnil Bohuslav Martinů- píše i historické povídkykritik nejširších lidských typů, lidové vrstvy ho neměly moc rády, protože psal - i když nám se to dnes už nezdá - jeho jazyk milý a příjemný - učesaným jazykem vzdělanců.z H.K. se vrací do Prahy, účastní se aktivně revolučních aktivit roku 1848, byl politicky odklizen - předčasně penzionován. Jako gymnaziální profesor zapůsobil na Nerudu, Hálka i Máchu (ten rád četl hlavně jeho povídky) a na Tyla.

U Teissingera někdy hráli i veselohry ŠtěpánkovyNejvětší osobností Stavov. div. v této době - Jan Nepomuk Štepánek- nar. v Chrudimi, zemřel v Praze, pocházel ze zámožnější rodiny, studoval teologii, na chvíli vstoupil do studentské legie - pod vlivem protinapoleonské propagandy, pak se zase vrátil k teologii. Byl dlouholetým funkcionářem nejrůznějších dobročinných ústavů.při lázeňském pobytu v Teplicích - hrál div., i ve Stavov. div., různé funkce v Prager Theatruv době vrcholu napoleonských válek překládá vlasteneckou vojenskou lit.- novinář, překládá i technickou a hospodářskou lit.- vynikající dramaturg a překladatel, operní činnost, ve své době významný organizátor čes. div., přivedl na scénu český soubor, několik let udržel Stavov. div. publikum, když nezabíraly jeho hry - nasadil Klicperujinak píše hlavně veselohry- přeložil asi 110 hertvorba -- původní historické hry - rytírny - Obležení Prahy od Švédů, Břetislav I., Korytany v Čechách - mají formu oblíbených rytířských her - rytíren - rytíř tu bojuje proti podlému intrikánovi, kterého samozřejmě porazí, velké efekty - na scéně se jevili duchové a příšery, často se měnily kulisy - podobné barokním Hauptakcím, u myslitelů opovrhované, diváci je milovali, on sám je vidí jako původní vlastenecké činohry- veselohry a frašky - Berounské koláče - zápletka o výměně koláčů za dítě v proutěném košíku. Lichvář Šnapadra omotává svou oběť - poctivého kotlářského mistra Perlíka a dceru Apolenku, kterou chce za ženu. Nejen chudáci, ale i malí řemeslníci byli zbídačováni lichváři.- Čech a Němec- Pivovar v Sojkově

Za Štěpánkova působení - významná i hudební produkce, celá 1/3 uváděných titulů - opery- František Škroup - nejdříve u Teissingera, pak ve Stavov. div.

- hluboká a procítěná melodie, sentimentální - „Kde domov můj“ - jen na housle, preromantické prvky - hudba k dílům - Fidlovačka, Dráteník

- Karel Maria von Weber - Čarostřelec, nějakou dobu kapelníkem u Teissingera

34

další autoři - činohra - František Truchlinský - Jungman ho považuje za vzor - drama Angelyna - nedá se to ani čístSimeon Karel Macháček - Ženichové - všichni se tam honí včetně mrtvol a duchů, trochu přípomíná Hadriána z Římsů

Herectví v této době - deklamační, přehnaná mimika, silně patetické, vytváření oborů - hráli to, čemu odpovídala jejich vizáž - obor otců, matek, milovníků, milovnic, intrikánů, hloupá vesnická mládež - naturburšhudba - hraje se Mozart - Don Giovanni, Donicety, Cherubiny - sopranistka - Kateřina Kometová, hrdinný tenor - Jan Drska

OTÁZKA Č. 9: ČESKÉ DIVADLO V DOBĚ MEZI REVOLUČNÍMI ROKY 1830 - 1848. REVOLUČNÍ ROK 1848 A ČESKÉ DIVADLO. ROZKLAD PŘEDBŘEZNOVSKÉHO MODELU NÁRODNĚ OSVOBOZENECKÉ IDEOLOGIE V ČESKÉM DIVADLE ZA NOVÉHO NÁSTUPU REAKCE

Poznámky k polit. vývoji - Francouzská buržoazní revoluce - smetla poddanství - když přišli Francouzi, lidé si mysleli, že padne nadvláda šlechty a církevní a šlechtická půda bude rozdělena mezi rolnictvo, že odpadne robotaTi, co pracovali v průmyslu - vykořisťováni - žádná hygiena, prac. doba - 12 - 16 hod., tělesné tresty, vyhazov, vězení, vydírány i ženy a malé děti, až později vydán předpis, že smí pracovat jen děti starší 12 let -- nespokojenost - nejaktivnější jsou textilní dělníci, menší hospodářská krize - vše se zdražovalo, průmyslová revoluce - zaváděním strojů do výroby přicházeli lidé o práci nebo si to alespoň mysleli- demonstrace v Praze, na dráze z Pardubic do Prahy - krvavě potlačeno - několik lidí zabito- živelné výbuchy, chyběla jim organizaceRozklad feudalismu - růst kapitalistického podnikání -- velké změny - rozvoj průmyslové výroby a obchodu, rušení hranic různých panství, vytvářel se jednotný hospodářský život a jednotný trh - utužovala se pospolitost lidí na společném území, kteří hovořili týmž jazykem a měli stejné kulturní hodnotyRostla síla měšťanstva, chce zlomit hospodářská a politická privilegia šlechty (franc. revoluc, napoleónské války) - chtějí mít hospodářskou a politickou moc (to se táhne už od renesance)Čechy - součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie, národnostní i sociální útiskkonec 18. stol. - v habsburské monarchii sílí germanizační úsilí vídeňské vlády, němčina jednotný administrativní jazyk - v kostelech, ve školách

Nositelé národního uvědomování - maloměšťanstvo - řemeslníci, inteligence, učitelé, studenti, úředníci, advokáti, kněží - neměli žádnou organizaci, nebyli moc jednotní- demokratická hesla franc. revoluce zapůsobila jen na některé inteligenty, zůstávali osamoceniVídeňská vláda - vybudovala policejně absolutistický režim, nemilosrdné stíhání - Metternich - od Napoleon. válek až do roku 1848, policie, cenzuraNárodní hnutí nabíralo na síle a smělosti, necítili se osamoceni - pomoc mohou hledat i u jiných slovan. národů - Rusko (dovedli zničit Napoleona)kolem roku 1830 roste industrializace, červencová francouzská revoluce, polské povstání

35

Dění kolem roku 1848- V řadě evropských zemí dozrály podmínky pro revoluci, která měla zasadit ránu přežitkům feudálního zřízení- předchozí léta - velká neúroda, mezinárodní hospodářská krize - to vše urychlilo revoluční hnutí, které proběhlo v různých zemích Evropy - různý průběhBřezen 1848 - i habsburské zeměČechy - podnět k revoluci - stoupenci radikálně demokratického proudu českého měšťanstva a inteligence - Svatováclavské lázně v Praze - usnesli se na řadě požadavků, které měly být sestaveny v petici a předány císaři - Petice:1. České země měly být samostatným celkem v rámci habsburské monarchie2. Český jazyk měl být rovnoprávný na úřadech a ve školách s němčinou3. svoboda tisku a shromažďování4. vesnice a města měla mít samosprávu, k ochraně veřejného pořádku měly být zřízeny měšťanské gardy s volenými důstojníky5. zrušení roboty, organizace práce a mezd, odstranění nezaměstnanosti- do petice však zasáhlo i pravicové křídlo - požadavek zrušení roboty změněn jen na možnost vykoupení se z roboty.Konečné vypracování petice bylo svěřeno tzv. Svatováclavskému výboru - ten později změněn na Národní výbor- než stačili petici císaři předat, vystoupilo s mnohem důraznějšími požadavky obyvatelstvo Vídně a Uher - ozbrojený vídeňský lid si vynutil -1. propuštění Metternich2. zrušení cenzury a slib, že absolutistická moc bude nahrazena mocí konstituční - ústavou3. uherský sněm si vymohl samostatnou uherskou vládu, téměř nezávislou na Vídni - Lajos Kossuth, v Uhersku zrušeno poddanství.- nadšení v lidových vrstvách, ještě smělejší boj za sociální, národnostní a politické požadavky - živelné demonstrace dělníků - např. textilní dělníci... - chtějí např. snížit pracovní dobu na 11 hodinvenkov - poddaní odmítají robotovat, zabírají pastviny a volají po rozdělení šlechtické půdyNěmecké i české buržoazie se zmocňuje strach - začnou vznikat tzv. Národní gardy, které mají dopomoci k udržení pořádku.Česká buržoazie se rozdělila na 2 tábory -národně liberální - František Palackýlevicově radikální - Josef Václav Frič a Karel Sabina

Revoluce probíhala ve všech zemích, nejvýzn. v Německu - i tady měli revolucionáři za cíl - odstanit absolutismus a přežitky feudalismu, ale německá buržoazie nechtěla jen sjednotit Německo, ale také vytvořit Velké Německo, které by zahrnovalo i západní polovinu habsburského soustátí - na úkor ostatních národů - především slovanských, českých zemí (2. světová válka) - Německo - nebezpečí - proto slovanské národy hledají východisko v Austroslavismu - rakouské slovanství - Slované jakožto nejpočetnější složka říše mohou habsburskou monarchii přeměnit v demokratickou federaci rovnoprávných národů, také chtějí zastoupení ve sněmu Říše ohrožována rakouskou a maďarskou revoluční vlnou - císař vydal Kabinetní list - v němž slíbil:1. zvláštní ústavodárný sněm2. rozšířené volební právo3. zřízení nejvyšších úřadů pro české království4. rovnoprávnost češtiny s němčinou

36

Palacký, který byl představitelem austroslavistické politiky se odmítl za Čechy zúčastnit jednání všeněmeckého parlamentu - tvrdil, že jedině na základě národnostní rovnoprávnosti přeměněná rakouská monarchie může Slovanům zaručit svobodný rozvoj

Ale - do Prahy přijíždí jako velící generál Windischgrätz - nechvalně proslulý potlačením různých dělnických bouří, v Praze umístí dělostřelecké baterie a povolá další posily- v Praze - Slovanský sjezd - měl vyznít jako manifestace za zachování rakouské konstituční monarchie, než bylo jednání sněmu ukončeno, vypuklo v Praze Lidové povstání - trvalo 6 dní, venkovské posily nestačily dorazit - Windischgrätz povstání potlačil dělostřelectvem - červen 1948- syrový postup vládnoucí moci hluboce otřásl iluzemi a naivní důvěrou širokých vrstev k habsburské monarchii Revoluce 1848 - proběhla v Čechách jako v 1. zemi střední Evropypo potlačení povstání - upevnění moci Reakce- v Praze vyhlášen stav obležení, továrny obsazeny vojskem- nezaměstnané dělnictvo vypovězeno z města- radikální demokraté byli pozatýkáni- rozpuštěn Národní výbor- studenti odváděni do armády- habsburská vláda se už vůbec necítila být nějak vázána na sliby, které dala Palackému v dubnu.7. září 1848 - zrušeno poddanství - konec feudálního zřízení - padla robota, rolníci byli formálně plnohodnotnými občany státu, půda propůjčená k pronajímání měla přijít do vlastnictví rolníků, byly zrušeny vrchnostenské úřady a veškerou veřejnou správu přebírá Státní mocAle - Rolníci byli povinni vyplatit svým pánům odškodné - buď hned nebo ve splátkách, pro drobné rolníky a bezzemky z toho nakonec žádné výhody neplynulyŘíjen 1848 - povstání ve Vídni - potlačenopodzim 1848 - oživení politického dění v českých zemích, smělé útoky v tisku, sympatie dělníků a studentů k revoluč. hnutím ve Vídni a v Uhráchvlastenecká organizace, díky které se šířily radikálně demokratické ideje i mezi lid - Lípa slovanská1849 - Kroměřížský sněm - projednával se tu návrh nové říšské ústavy, ale sněm byl rozehnán a zároveň byla vyhlášena Oktrojovaná ústava, která měla posílit moc ústřední vídeňské vlády

na květen 1849 se chystá velké povstání, které mělo vést k rozbití habsburské monarchie a ke zrušení šlechtických výsad, měli se do něj zapojit i venkovani a proletairát, ale toto povstání bylo prozrazeno, jeho iniciátoři pozatýkáni, uvedeni před vojenský soud, nad Prahou a okolím vyhlášen až do roku 1853 Stav obležení- význam revoluce 1848 - reakční habsburská monarchie nebyla poražena

- zostřil se národnostní útlak- ale přesto se rozšířil kapitalismus a ani reakce se nemohla přesně vrátit k tomu, co bylo před březnem 1848- spousta lidí nabyla sebevědomí a začala se hlásit o svá občanská práva - bez dalšího boje není cesty ke svobodě

Na čas obnoven absolutistický režim - na trůn nastupuje František Josef I. - 1848 - 1916 - zrušil oktrojovanou ústavu, ministrem vnitra Alexandr Bach - - posílena moc buržoazie, němčina znovu zaváděna do úřadů i do škol, zrušeno právo svobody tisku a shromažďování, četnický a policejní dozor - mnoho radikálů ve vězení

37

posílení vlivu církve - byl uzavřen Konkordát - tím byla zrušena mnohá omezení, která zavedl císař Josef II.Mnoho lidí bojuje s bachovským absolutismem a katolickou církví - např- K.H. Borovský

Krymská válka - Rakousko je poraženo ve válce o Severní Itálii - 1860 císař vydává Říjnový diplom - zříká se absolutismu, příslib obnovení práv

Kultura 1848 - 18671848 - dočasně povolena svoboda shromáždění a tisku - nebývalá aktivita - karikatury, vlastenecké písně, satirické popěvkyLiteratura - B. Němcová, K.J. Erben, K.H. BorovskýAlmanach Máj - Neruda, Hájek, Světlá, HeydukPo pádu absolutismu - časopisy a spolky - Hlahol, Umělecká beseda, Svatoboj, SokolVýtv. umění - Josef Mánes, Jaroslav Čermák, Antonín Kosárek, realismus - Karel Purkyně, Soběslav PinkasHudba - Bedřich Smetana

Divadlo:

období romantického div. -div. 3 osobností - Tyl, Kolár, K.H. Máchaněkolik fází romantismu -1830 - 48 - 1. fáze - ve znamení tvorby J.K. Tyla - v roce 48 romantické div. v Evropě končí48 - 50. léta - „retardovaná fáze“ - působení Josefa Jiřího Kolára60. léta 19. stol. - pozdní romantismus - až k secesi

1. fáze u nás -hned počátek 30. let - odpor proti Štěpánkovi a jeho pojetí div., nový program - proč, co a jak hrát - vznesen požadavek div. národního, div. demokratického (rozdíl - vlastenecké div. Thámovo - div. pro vzdělance, národní div. - všem vrstvám - Tyl: „div. jako škola národa“, požadavek mravní i estetické výchovy, výchova národa jako 1 celku, demokratické smýšlení, do div. chodí stále ještě služky, řemeslníci, tovaryši - Tylovy „dramatické postavy“, div. má být demokratické, společenské, politické, má předvádět aktuální obrazy ze života, srozumitelnost, aktuálnost - specifická pro romantismus - vzor W. Shakespeare2. linie romant. div. už Tylovi aktuálnost vyčítá, Tyl se vyděluje svou lidovostí, proti němu např. Kolár - snaha o napojení se k evropskému proudu

1834 nastupuje do čela Stavovského divadla Johann August Stöger - podnikatel v čele Stavov. div., Němec z Vídně --- obava o české div. zůstávají však odpolední česká představení, protože jsou podnikatelsky výhodné1842 - zakládá Stöger - Nové div. v Růžové ulici - do roku 46 - dalších 2000 míst k 1000 Stavovským, pro české publikum, hraje se tu česky, ale div. v rukou měšťanů - němců, nezaplňuje se, začíná se zde hrát německy, brzy ale krachujev roce 36 umírá Štěpánek - do Stavovského div. ho přichází nahradit J. K. Tyl - ten vliv ve Stavov. div., ale působí i ve svém Kajetánském divadle - ochotnické - praktikuje zde svou činnost, vzniklo z obavy o české divadlo v roce 1834 - 7 - v býv. klášteře Kajetánů, zde formulovány generační požadavky na div., ochotníci nepodléhají takovým tlakům jak ofic. div., nezávislý repertoár, často pro přátele, žádný spěch při přípravě inscenace, Tyl se může dostatečně věnovat hercům, začíná zde: Kolár, Mácha, K. Sabina, Jiří Kaška, Lori Šimková,

38

Anna Rajská, M. Forheimová, dramaturgie - čeští autoři, původní dramatika - učitel Tyla - Klicpera - hraje jeho hry, lokální frašky J. N. Štěpánka, Tylovy hry, Ferdinand Raimund, Nestroy, Ernst Raupach - Mlynář a jeho dítěKlicpera - Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rodTyl - Fidlovačka - 1834 ve Stavov. div., ukázky v Kajetánském div. -kvodlibety - „od každého něco, co se vám líbí“ - zvláštní útvary - syntéza více autorůnapř. kvodlibet o 3 oddílech - Květinka mnohobarevná -Raupach - kousek činohry, Štěpánek - Čech a Němec - fraška, veselohra, Klicpera - Lhář a jeho rod - veselohra, Raimund - Dívka z čajových (časových?) krajů - činohra se zpěvy - báchorka, Klicpera - Žižkův meč - fraška, Raupach - Pašerové - veselohra, Müller - Julinka, spanilá čepičářka - veselohra, Klicpera - Rod svojanovský - truchlohra, Bäuerle - Přítel v nouzi - veselohra - zakončeno písní sboru z FidlovačkyTyl - praktický, všestranný divadelník (herec, režisér, dramaturg, dramatik) - cílevědomé zušlechťování publika34 - 35 - Kajetánské div. prosperuje, 36 - již slabší rok - ukázky ze Shakespeara, frašky, Kolár - překládá Sh. - Macbeth, Král Lear, další překladatelé - F. Doucha, V. Malý

hlavním žánrem v této době - lokální fraška - přesně určené místo, realist. rysy - má vytěsnit frašku kouzelnou, trikovou (podívaná - velká obliba) - maschienenkomedie - diváky nezajímal příběh, ale provedení - triky, efekty, lokální fraška - skutečné typy pražsk. postaviček, např. Fidlovačka - čeština lidových vrstev, vulgarismy, melodie konkrétních lid. písní, těžko realizovatelná - velké množství postavbáchorky, jevišt. pohádky (kouzelné frašky?) - Ďáblův mlejn na Vídeňské hoře, Domácí čepička dr. Fausta anto loupežnická krčma v lese

tragédie moc ne, ale pokusy: Tyl - ještě pod vlivem Klicperovým, ale zároveň už i v opozici píše - Čestmír - velká historická tragédie, dnes již mrtvá, snad už i tehdy mrtvá, pastýř toužící po společnosti, po lásce, posléze položí život za národ v boji (milostně zklamán) - mrtvý tedy proud snažící se o velkou tragédii - národní prestiž, Tyl ještě sám jeden pokus - Výhoň Dub - sám ho pak zničil - píše pak hry proveditelné, vděčné, snaží se vpojit do společnosti - i proti Máchovi

vedle Tyla - další pokusy -K.H. Mácha - inspirace Shakesp. historickými dramaty, působí v Kajetánském div., napsal hry z čes. dějin - pouze zlomkovité - Bratři a povídku v dialozích - Kat (dělal ho E. F. Burian) - romantické smýšlení, jednoznačně vydělen - v opozici proti společ...., nejvýrazněji vidět ve Vilémovi - Máj

proti romantic. subjektivismu a proti Tylovi (lidové div.) - Josef Jiří KolárKolár - herec v Kajetánském div., inspirován svět. div., Shak. stylemproměna publika v 50. letech - Kolár Tyla střídá co do obliby asi - diváci už z vyšších vrstev, ale Tyl drží svůj post dramaturga Stavov. div. pevně - Kolár - naštvaný - hned do opozice proti Tylovi

1846 - místo Stögera na post ředitele Stavov. div. - J. Hoffmann - za dramaturga chce Tyla - stojí dál v čele čes. div. i jako dramatik - dle smlouvy má napsat 2 hry ročně, 5 přeložit - předstihli i německý soubor, který je bez domácího dramatikaTyl - organizátor veškerého kultur. dění Stavov. div., režisérem - J. Chaur, ale své hry si Tyl inscenuje sám, realizuje ve Stavov. div. svůj program z Kajet. div., romantický program div.

39

národního, program demokratický - pro všechny složky publika, div. - škola národa, inscenace původních her - nových (svých)nové útvary - obrazy ze života - realist. dramata (u zrodu tohoto útvaru - Fidlovačka) - činohry, soc. témata1846 - 48 - Tylovy hry - Paní Marjánka, matka pluku aneb ženské srdce - 45 - pro div. v Růžové ulici- Flamendr aneb co mu přece jen pomohlo (Pražský flamendr) - 46- Paličova dcera - 46- Bankrotář a kramářka - 48- Chudý kejklíř - 48- Strakonický dudák - 48 - jevištní báchorka, ale ne kouzelná ve stylu pokleslého osvícenství - maschienkomedie - aktuální námět, realistický svět (řešení problému peněz, u jádra otázka domova - „všude dobře, doma nejlíp“ - Švanda se vrací pokorně domů - dramaturgicky dodnes živý problém)jak se blíží rok 48 - u Tyla postupně oslabují tato témata - vznik historického dramatu - konečně čes. tragédie, které byly žádány, velké tragédie, dodnes aktuální - Jan Hus, Kutnohorští havíři 47 - zákaz, Drahomíra a její synové, Staré Město a Malá Strana - zakázána, napsány ve vypjatých chvílích národa, aktuální ozvuky - paradoxně nebyla tato velká dramata přijata Jungmannovci

1848 - končí moc kancléře Metternich, uvolnění kultury, Ferdinand V. je donucen Metternicha odvolat - vzpoura ve Vídni, celá Evropa - bouřlivá situace, otázka lid. práv, svobody - rovnost, volnost, bratrství, volá se po nové ústavě - konstituci - aby byl stát řízený zákonodárným shromážděním, 15. 3. 48 - je dvůr donucen k jejímu vyhlášení - duben - obléhání Hoffburgu ve Vídni studenty - v Praze oznámeno vyhlášení nové ústavy při jednom představení ve Stavov. div.Se zrušením cenzury - umožněno hrát jiné hry - např. podzim 48 - Jan Hus - ale celkové vzrušení ve společnosti - málo publika v div., ale vzniká dram. tvorbavystupuje K. H. Borovský - kritizuje Tyla, (Tyl v této době na Kroměřížském sněmu - 48 zvolen poslancem, napíše zde Drahomíru?)na jaře 48 - uvedeni Kutnohorští havíři - aktuál. hra o stávce, reakce na pražské textilky, bez povšimnutíJan Hus - na podzim - politika už ale jinde -červen 48 - revoluce v Praze krvavě potlačena Windischgrätzem - pak atmosféra poraženého povstání - Kroměřížský sněm - defenziva - 48 - František Josef I. - na trůn, zdatný vladař, násilně uzavírá vstup do Kroměřížského sněmu5O - Bach, znovu cenzura, pův. liberál - proměna - tvrdé poměry, tajná policie ...Tyl - nežádoucí - 49 ale nová vlna tvorby - nové otázky, hledají v div. odpovědiTyl - nová báchorka - Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec - ryze součas. postavy na pohádkovém pozadí, studentovi žena brání v lásce, pak pozná, že nesmí, postavy - služka, podomek - komentáře k součas. problémům, nositelé nejd. významů, problematika doby- dále - Jiříkovo vidění - ve snu prožije nejrůznější cesty svého života, nejrůz. postavení, po kterých toužil, ale nakonec snu - štěstí po boku jeho milé, doma - Tyl se snaží o zharmonizování požadavků jedince a společnosti, ale postup ústupový, defenzivní, ne revoluce - ale reakce - odklon od myšlení v Husovi - tam revoluce, pravda, rovnost - za ni i život - v Jiříkovi - ústup, smíropozice proti němu - Kolár, Ferdinand Břetislav Mikovec - novinář, německý i čes. div., drama - Záhuba rodu Přemyslovců - o vraždě Václava III. (zabit Vršovcem - msta Vršovců,

40

Václav ale napadnut ještě Němci -- rozdělení čes. a něm. národa - toto smýšlení 50. - 60. léta - v Tylovi také Češi s Němci - ale uvědomují si jasně svou pozici, národně uvědomělíobecný názor - 50. - 60. léta - proti silnému pangermánství, třeba postavit panslovanství - div. v roli ideologické tribuny, v područí politikypředstavení Záhuby rodu Přemyslovců v roce 48 mělo být podobným činem jako premiéra Hugova dramatu Hernani - mezi pařížskou a pražskou premiérou leží však 18 let - obrovské časové zpoždění mezi českým a svět. romantismem, v této době se ve Francii objevují už první náznaky nástupu realismu - u nás stále souboj Tylovské a Kolárovské linie - romantismuPremiéra „Záhuby“ - na představení se dostavila radikální omladina, aby svou přítomností podpořila tvar velkého historického romantického dramatu (podobná událost jako Hernani)na „Záhubu“ reaguje radikálně pražská omladina - podpora nového typu výrazuKolár - reprezentuje ve světě již odumřelou linii výjimečného hrdiny, který protestuje proti společnosti i za cenu záhuby. Tato linie se však díky Tylově aktivitě neměla u nás možnost pořádně rozšířit. (Tyl měl v rukou Stavovské div.)na přelomu 50. let souboj o scénu Stavov. div. - 51 - Tyl politicky vypovězen z Prahy, do Stavov. div. - Kolár, Mikovec - recenzent - mimo praktické div. dění, Záhuba rodu přemyslovců - na jedné straně v oblibě publika, na druhé provázena cenzurními zákazy

50. léta - především tedy ve znamení Kolára - Josef Jiří Kolár - studoval filosofii na UK, vzor Hegel - dialektika - v Kolárových dramatech patrná, překladatel - AJ - Shakes., FJ - Moliére, Corneille, Hugo, NJ - Schiller, Goethe, jeho žena - Anna Kolárová - skvělá herečka, tragédka - oba jsou v div. životě 50. let výjimečné zjevy

Tylův dobrý herec. soubor odešel spolu s Tylem, zbyli zde jen horší herci - později Němci, Kolár s manželkou Annou Manětínskou - v neoblibě u svých kolegůV 50. letech u nás div. svízelnou pozici - na jednu a půl sezóny tu zavládly svobodné poměry (po 48), ale 1950 vydána Oktrojovaná ústava - moci se chopí Bach - tato ústava neměla s původní ústavou připravovanou Vídeňským a Kroměřížským sněmem nic společného.Byl zaveden systém tajné policie, která sledovala projevy svobodomyslnějších lidí - K.H. Borovský, B. Němcová, J.K. Tyl, revolucionářská mládež pozavírána- to všechno bylo nepříjemné pro divadlo - u nás div. vždycky chápáno nejen jako záležitost umělecká, ale i politická

Přelom 1949/50 - politické kruhy v čele s Palackým, Riegerem a i Tylem začínají realizovat program národního divadla jako program k postavení budovy samostatného českého divadla - Div. Národního - založili sbor, který organizuje sbírky na postavení Národ. div.Myšlenka o zřízení Sboru pro zřízení Národního div. - z hlavy J.K. Tyla - když však 1952 z čela sboru odchází Palacký, aktivita sboru je zatlačena do defenzívy, sbírky jsou sice někdy s menším, jindy s větším úspěchem pořádány, ale než nakonec došlo k otevření div. - uplynulo 31 letNárodní div. měla být budova, která by representovala český národ ve společenství národů ostatních.V 50. letech se hraje jen na jevišti Stavovského divadla, pak je otevřena 1. aréna - Ve Pštrosce - tam se hraje div. jen v létě, div. lehčího žánru a repertoáru, ale přesto významnéAle ve středu div. života - div. Stavovské - zde Kolár - uvádí hlavně své hry: Monika, Žižkova smrt, Pražský Žid --- a vedle toho všechny možné překlady - Schiller - Loupežníci - každé období si je vykládá jinak, Kolár jako velké drama vzpoury jedince, který se dostává na okraj společnosti, dále Huga, Mickiewicze atd.

41

- svou dramatikou se Kolár obrací na zcela jinou vrstvu publika než Tyl (ten střední a nižší vrstvy), Kolár hraje pro vyšší buržoazii českých vzdělanců, kteří mají významné společenské postavení - je to vrstva, jejíž hlas rozhoduje i v oblasti politiky - např. Palacký - není jen profesor, ale představitel liberálních politiků, poslanec, jehož hlas je brán v potaz i ve Vídni- Existují tu političtí a kulturní představitelé českého národa a nejsou to už chudí zběhlí studenti, ale představitelé zámožné měšťanské vrstvy. Hlas této bohaté vrstvy musí být vyslyšen. Přestože je politická situace pro český národ nepříznivá.- Nově nastupující buržoazie vyčítá Tylovi, že ve své dramatice představuje český národ jako národ řemeslníků a služek - oni potřebují být representováni na úrovni, a proto také potřebují budovu, která by jejich vysokou, hmotnou i kulturní vyspělost - vyspělost čes. národa reprezentovala před světem (ne dram. dílo, ale něco, co je bude reprezentovat výzdobou, hmotou, zlatem).1854 - se z vězení vrací velká část radikální revoluční omladiny (zavření za rok 1848) - znovuoživení div. u nás, nebo alespoň pokusy o to ---např. Neruda, Hálek, Sabina, J.V. Frič - tato generace se snaží obnovit činnost Sboru - je zakoupen pozemek a na něm je v roce 1862 vybudována zatím malá, nevyhovující budova- 60. - 70. léta - ve znamení div. na této scéně - Prozatimní divadlo-1862 - zahájena činnost hrou Vítězslava Hálka - Král Vukašín - ještě sice máme u nás romantismus, ale už je to považováno za zastaralé - např. Kolárovy hry a hlavně jeho dramaturgie, je zde potřeba manifestovat svou sounáležitost s ostatní kulturní Evropou, mladá česká buržoazie - chtěla ukazovat svou loajalitu světu, pozitivní konstruktivní přístup k budování říše a řádných poměrů, nemilovala žádné vzruchy - všechny tyto názory se odráží na poměrech v českém divadle.1864 - pořádány Shakespearovské slavnosti k výročí jeho narození - inscenovány všechny jeho hry (překladová lit. byla už tak bohatá - Doucha, Kolár, Josef Malý) - může se bez problémů hrát - české div. a česká kulturní veřejnost se přihlašuje vědomým způsobem ke kulturní EvropěInspirace francouzskou dramatikou - velké salónní konverzační komedie - Eugene Scribe -píší se české salónní komedie - Emanule Bozděch - tragédie - Baron Goertz, Světa pán v županu - veselohra o Napoleónovi60. léta vzniká také 1. české drama, které se snaží reflektovat sociální poměry v nepříznivých rysech - František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána - reakce na stávku - hrdina má už jiný charakter - nechce se vydělit ze společnosti, ale chce ji přeměnit k jinému obrazu - státotvorný umírněný obraz - chce realizovat své myšlenky ku prospěchu společnosti

1868 - 18. 5. - položení základního kamene Národního divadla - s ním spojená politická manifestace, manifestace českého národa - zúčastnil se celý národ - obrovské zástupy lidu, krojovaní zástupci nejrůznějších krajů, zástupci jiných slovanů, řečnění - projevy - Josefa Sladkovského a Františka Jaroslava Riegera - položen základ. kámen- znovu vypsány sbírky - nyní už pod heslem „Národ sobě“ - tato idea je výrazem celonárodní angažovanosti na akci, projevem samostatnosti českého národa.

42

OTÁZKA Č. 10: DIVADELNÍK JOSEF KAJETÁN TYL

narozen 4. února 1808 v Kutné Hoře, zemřel 11. července 1856 v Plznijeho otec byl vojenským hudebníkem a později krejčímTyl dobře znal vesnické i městské prostředíVzdělání získal na pražském a hradeckém gymnáziu, přátelské styky se svým profesorem Klicperou (po jeho vzoru začal psát romanticky kevětnaté hry z historického nebo historizujícího ovzduší, ale bez hlubší perspektivy a prožitku - náleží sem asi prvotina Výhoň Dub - sám ji pak spálil - motiv této hry i jiné rozpracované hry mladého věku pak přešly do povídkové formy)Po studiích cestoval - poznal některé sousední krajeJako člověk byl - energický, pracovitý a neústupný - získal si značnou autoritu v mladé umělecké romantické inteligenci, herec, režisér svých her, dramatik i kritik, teoretik - přemýšlel o div., překladatel, spisovatel, redaktor - novinář - 10 let řídil Časopis Květy

napsal: 29 původních her, 59 úprav a překladůoficiální zaměstnání - Vojenský hospodářský úředník, vzdává se ho až 1842 - a už se věnuje jen umělecké a veřejné činnosti, která se zaměřuje stále víc k divadlu

Koncem 20. let působí Tyl mimo jiné jako herec u německé divadelní společnosti ředitele Hilmera, kde spolu s jinými ochotníky uskutečnil několik českých představení

hned počátek 30. let - odpor proti Štěpánkovi a jeho pojetí div., Pojetí div. - nové - Tylovo pojetí div. - národní div. - všem vrstvám - Tyl: „div. jako škola národa“, požadavek mravní i estetické výchovy, výchova národa jako 1 celku ve všech směrech, demokratické smýšlení, do div. chodí stále ještě služky, řemeslníci, tovaryši - Tylovy „dramatické postavy“, div. má být demokratické, společenské, politické, má předvádět aktuální obrazy ze života, srozumitelnost, aktuálnost - specifická pro romantismus - vzor W. Shakespeare, Tyl: v divadle se mají hrát moderně vypracované hry, které mají člověku říkat, jak se má chovat, jak má být uvědomělý pro blaho národa, pro romantismus je typické, že do popředí staví zájmy jedince - u Tyla trochu výjimka, v popředí je národ - ale český národ idealizuje a skrze tento idealizovaný pohled chce vychovávat2. linie romant. div. už Tylovi aktuálnost vyčítá, Tyl se vyděluje svou lidovostí, proti němu např. Kolár - snaha o napojení se k evropskému proudu

1834 nastupuje do čela Stavovského divadla Johann August Stöger - zakládá ještě pobočnou scénu pro česká představení Nové divadlo v Růžové ulici 1842 otvírá - ale neuživila se - čes. obecenstvo nemůže chodit po celý týden, hrají se tu i něm. hryv roce 36 umírá Štěpánek - do Stavovského div. ho přichází nahradit J. K. Tyl - ten vliv ve Stavov. div.Tyl má ve Stavovském divadle konečně možnost ovlivňovat podobu českých profesionálních představení hraných v nedělních odpoledních nebo o svátcích od května do záříTyl ve Stavovském div. chce uvádět co nejvíce původních her a i v překladech se lišit od běžného repertuáru německého divadla - jsou tu už jen hry od J.N. Štěpánka a V.K. Klicpery - ale chtěl hrát i psát hlavně hry ze současnosti - 1834 - Fidlovačka - ve Stavov. div. - ale jsou s ní cenzurní potíže, proto na ni na celá léta rezignuje

43

ale působí i ve svém Kajetánském divadle - ochotnické - praktikuje zde svou činnost, vzniklo z obavy o české divadlo v roce 1834 - 7 - v refektáři - býv. klášteře Kajetánů, zde formulovány generační požadavky na div., ochotníci nepodléhají takovým tlakům jak ofic. div., nezávislý repertoár, často pro přátele, žádný spěch při přípravě inscenace, mohli hrát jen díky tomu, že výtěžek věnovali vdovám a sirotkům, museli mít své občanské zaměstnání, Tyl se může dostatečně věnovat hercům, začíná zde: Kolár, Mácha, K. Sabina, Jiří Kaška, Lori Šimková, Anna Rajská, M. Forheimová, dramaturgie - čeští autoři, původní dramatika - učitel Tyla - Klicpera - hraje jeho hry, lokální frašky J. N. Štěpánka, Tylovy hry, Ferdinand Raimund, Nestroy, Ernst Raupach - Mlynář a jeho dítěKlicpera - Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rodTyl - Fidlovačka - 1834 ve Stavov. div., ukázky v Kajetánském div. -kvodlibety - „od každého něco, co se vám líbí“ - zvláštní útvary - syntéza více autorůnapř. kvodlibet o 3 oddílech - Květinka mnohobarevná -Raupach - kousek činohry, Štěpánek - Čech a Němec - fraška, veselohra, Klicpera - Lhář a jeho rod - veselohra, Raimund - Dívka z čajových (časových?) krajů - činohra se zpěvy - báchorka, Klicpera - Žižkův meč - fraška, Raupach - Pašerové - veselohra, Müller - Julinka, spanilá čepičářka - veselohra, Klicpera - Rod svojanovský - truchlohra, Bäuerle - Přítel v nouzi - veselohra - zakončeno písní sboru z Fidlovačkysnažil se proměnit zábavu v cílené zušlechťování a vzdělávání publikai tragédie - hry ze světa - Romeo a Julie, Král LearTyl - praktický, všestranný divadelník (herec, režisér, dramaturg, dramatik) - cílevědomé zušlechťování publika34 - 35 - Kajetánské div. prosperuje, 36 - již slabší rok - ukázky ze Shakespeara, frašky,

hlavním žánrem v této době - lokální fraška - přesně určené místo, realist. rysy - má vytěsnit frašku kouzelnou, trikovou (podívaná - velká obliba) - maschienenkomedie - diváky nezajímal příběh, ale provedení - triky, efekty, lokální fraška - skutečné typy pražsk. postaviček, např. Fidlovačka - čeština lidových vrstev, vulgarismy, melodie konkrétních lid. písní, těžko realizovatelná - velké množství postav

tragédie moc ne, ale pokusy: Tyl - ještě pod vlivem Klicperovým, ale zároveň už i v opozici píše - Čestmír - velká historická tragédie, dnes již mrtvá, snad už i tehdy mrtvá, pastýř toužící po společnosti, po lásce, posléze položí život za národ v boji (milostně zklamán) - mrtvý tedy proud snažící se o velkou tragédii - národní prestiž, Tyl ještě první pokus - Výhoň Dub - sám ho pak zničil - píše pak hry proveditelné, vděčné, snaží se vpojit do společnosti - i proti Máchovi

proti romantic. subjektivismu a proti Tylovi (lidové div.) - Josef Jiří Kolárproměna publika v 50. letech - Kolár Tyla střídá co do obliby asi - diváci už z vyšších vrstev, ale Tyl drží svůj post dramaturga Stavov. div. pevně - Kolár - naštvaný - hned do opozice proti Tylovi

1846 - místo Stögera na post ředitele Stavov. div. - J. Hoffmann - za dramaturga chce Tyla - stojí dál v čele čes. div. i jako dramatik - dle smlouvy má napsat 2 hry ročně, 5 přeložit - předstihli i německý soubor, který je bez domácího dramatikaTyl - organizátor veškerého kultur. dění Stavov. div., režisérem - J. Chaur, ale své hry si Tyl inscenuje sám, realizuje ve Stavov. div. svůj program z Kajet. div., romantický program div. národního, program demokratický - pro všechny složky publika, div. - škola národa, inscenace původních her - nových (svých)

44

nové útvary - obrazy ze života - realist. dramata (u zrodu tohoto útvaru - Fidlovačka) - činohry, soc. témata1846 - 48 - Tylovy hry - Paní Marjánka, matka pluku aneb ženské srdce - 45 - pro div. v Růžové ulici- Flamendr aneb co mu přece jen pomohlo (Pražský flamendr) - 46- Paličova dcera - 46 - Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera- Bankrotář a kramářka - 48- Chudý kejklíř - 48- Strakonický dudák - 48 - jevištní báchorka, ale ne kouzelná ve stylu pokleslého osvícenství - maschienkomedie - aktuální námět, realistický svět (řešení problému peněz, u jádra otázka domova - „všude dobře, doma nejlíp“ - Švanda se vrací pokorně domů - dramaturgicky dodnes živý problém)jak se blíží rok 48 - u Tyla postupně oslabují tato témata - vznik historického dramatu - konečně čes. tragédie, které byly žádány, velké tragédie, dodnes aktuální - Jan Hus, Kutnohorští havíři 47 - zákaz, Drahomíra a její synové, Staré Město a Malá Strana - zakázána, napsány ve vypjatých chvílích národa, aktuální ozvuky - paradoxně nebyla tato velká dramata přijata Jungmannovci

1848 - končí moc kancléře Metternich, uvolnění kulturySe zrušením cenzury - umožněno hrát jiné hry - např. podzim 48 - Jan Hus - ale celkové vzrušení ve společnosti - málo publika v div., ale vzniká dram. tvorbavystupuje K. H. Borovský - kritizuje Tyla, (Tyl v této době na Kroměřížském sněmu - 48 zvolen poslancem, napíše zde Drahomíru?)na jaře 48 - uvedeni Kutnohorští havíři - aktuál. hra o stávce, reakce na pražské textilky, bez povšimnutíJan Hus - na podzim - politika už ale jinde -červen 48 - revoluce v Praze krvavě potlačena Windischgrätzem5O - Bach, znovu cenzuraTyl - nežádoucí - 49 ale nová vlna tvorby - nové otázky, hledají v div. odpovědiTyl - nová báchorka - Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec - ryze součas. postavy na pohádkovém pozadí, studentovi žena brání v lásce, pak pozná, že nesmí, postavy - služka, podomek - komentáře k součas. problémům, nositelé nejd. významů, problematika doby- dále - Jiříkovo vidění - ve snu prožije nejrůznější cesty svého života, nejrůz. postavení, po kterých toužil, ale nakonec snu - štěstí po boku jeho milé, doma - Tyl se snaží o zharmonizování požadavků jedince a společnosti, ale postup ústupový, defenzivní, ne revoluce - ale reakce - odklon od myšlení v Husovi - tam revoluce, pravda, rovnost - za ni i život - v Jiříkovi - ústup, smíropozice proti němu - Kolár, Ferdinand Břetislav Mikovec - novinář, německý i čes. div. drama - Záhuba rodu Přemyslovců - o vraždě Václava III. (zabit Vršovcem - msta Vršovců, Václav ale napadnut ještě Němci -- rozdělení čes. a něm. národa - toto smýšlení 50. - 60. léta - v Tylovi také Češi s Němci - ale uvědomují si jasně svou pozici, národně uvědomělív této době se ve Francii objevují už první náznaky nástupu realismu - u nás stále souboj Tylovské a Kolárovské linie - romantismu

Kolár - reprezentuje ve světě již odumřelou linii výjimečného hrdiny, který protestuje proti společnosti i za cenu záhuby. Tato linie se však díky Tylově aktivitě neměla u nás možnost pořádně rozšířit. (Tyl měl v rukou Stavovské div.)na přelomu 50. let souboj o scénu Stavov. div. - 51 - Tyl politicky vypovězen z Prahy, do Stavov. div. - Kolár, Mikovec - 50. léta - především tedy ve znamení Kolára -

45

Tylův dobrý herec. soubor odešel spolu s Tylem, zbyli zde jen horší herci - později Němci,Byl zaveden systém tajné policie, která sledovala projevy svobodomyslnějších lidí - K.H. Borovský, B. Němcová, J.K. Tyl, revolucionářská mládež pozavírána- to všechno bylo nepříjemné pro divadlo - u nás div. vždycky chápáno nejen jako záležitost umělecká, ale i politická

Přelom 1949/50 - politické kruhy v čele s Palackým, Riegerem a i Tylem začínají realizovat program národního divadla jako program k postavení budovy samostatného českého divadla - Div. Národního - založili sbor, který organizuje sbírky na postavení Národ. div.Myšlenka o zřízení Sboru pro zřízení Národního div. - z hlavy J.K. Tyla - když však 1952 z čela sboru odchází Palacký, aktivita sboru je zatlačena do defenzívy, sbírky jsou sice někdy s menším, jindy s větším úspěchem pořádány, ale než nakonec došlo k otevření div. - uplynulo 31 let

- Nově nastupující buržoazie vyčítá Tylovi, že ve své dramatice představuje český národ jako národ řemeslníků a služek - oni potřebují být representováni na úrovni, a proto také potřebují budovu, která by jejich vysokou, hmotnou i kulturní vyspělost - vyspělost čes. národa reprezentovala před světem (ne dram. dílo, ale něco, co je bude reprezentovat výzdobou, hmotou, zlatem).

Tylova dramatika: historické hry - zničená prvotina - Výhoň Dub - 1832, Čestmír 1835, Slepý mládenec 1836, Bruncvík 1843, Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři 1848, Jan Hus 1848, Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové 1848, Žižka z Trocnova 1849, Měšťané a študenti 1850, Staré Město a Malá Strana 1851

hry rodinné - Paní Marjánka, matka pluku 1844, Pražský flamendr 1846? Pražská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera 1846, Bankrotář a kramářka 1847, Chudý kejklíř 1847

hry pohádkové - Strakonický dudák 1847, Jiříkovo vidění 1849, Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec 1849, Čert na zemi 1850, Lesní panna aneb cesta do Ameriky 1850

místní pražská fraška - lokální fraška - Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka 1834 - motiv písně Kde domov můj - Fr. Škroup, zpívá ji slepý hudebník Mareš

Strakonický dudák - při premiéře Švanda dudy prokleje a zahodí, později je daruje Vocilkovi Hana Kvapilová jako Dorotka Trnková 1904 v ND v Praze, 1930 - režie Dostal, Lada - scéna - ND, Bohuš Zakopal jako Kalafuna 1924 v Městském divadle na Kr. Vinohradech

OTÁZKA Č. 11: CESTOU K NÁRODNÍMU DIVADLU: PROZATÍMNÍ DIVADLO

46

Roku 45 - vyvolal F. L. Rieger podporovaný skoro stopadesátičlennou skupinou prominentních českých osobností jednání, směřující k získání jednoho z pražských div. privilegií a současně i vhodného pozemku pro vybudování nového div. v Praze. Čeští vlastenci zahájili přípravy k ustavení „akcionářského spolku“, který měl toto samostatné české Národní divadlo zřídit a provozovat. Metternichův kabinet nebyl však ochoten nic slevit ze své potlačovací národnostní politiky: žádost o povolení spolku a stavby div. sice přímo nezamítl, ale také nevyřídil, a tak se celá akce posléze rozplynul do ztracena. Program národního div. zatím realizuje ve sféře dramaturgické ve Stavov. div. Tyl

1848 - situace, která umožňovala další postup v otázce Národního div. - zprvu jen snaha o zrovnoprávnění českých a německých her ve Stavov. div. - vystoupil s tím K.H. BorovskýPo porážce revoluce 1848 - kdy bylo národní hnutí zbaveno možnosti projevovat se politicky a znovu se muselo uchýlit na pole činnosti kulturní, dostala se otázka Národního div. opět do centra veřejného zájmu. Zvláštní zásluhu o další pokrok v této věci si získla zástupce českého měšťanstva v zemském stavovském výboru A.P. Trojan. Z iniciativy tohoto politika byla zřízena komise, jež měla projekt Národního div. všestranně připravit a kromě toho byly i zajištěny ve stavovské pokladně finanční prostředky na postavení prozatímní budovy pro provozování českých her. V souvislosti s tím byl Trojan jmenován div. intendantem, jehož úkolem bylo koordinovat všechny akce. Roku 1850 se za prudce zhoršující politické situace ještě podařilo vytvořit za předsednictví F. Palackého Sbor pro zřízení Národního divadla v Praze a zahájit veřejnou sbírku peněz na stavbu div. budovy, ale již roku příštího, po nástupu Bachova režimu, musely být tyto slibně se rozbíhající akce přerušeny. Nicméně celý projekt získal tehdy pevnou půdu pod nohama.

Myšlenka o zřízení Sboru pro zřízení Národního div. - z hlavy J.K. Tyla - když však 1952 z čela sboru odchází Palacký, aktivita sboru je zatlačena do defenzívy, sbírky jsou sice někdy s menším, jindy s větším úspěchem pořádány, ale než nakonec došlo k otevření div. - uplynulo 31 letNárodní div. měla být budova, která by representovala český národ ve společenství národů ostatních.

V 50. letech se hraje jen na jevišti Stavovského divadla, pak je otevřena 1. aréna - Ve Pštrosce - tam se hraje div. jen v létě, div. lehčího žánru a repertoáru, ale přesto významnéAle ve středu div. života - div. Stavovské - zde Kolár - uvádí hlavně své hry: Monika, Žižkova smrt, Pražský Žid --- a vedle toho všechny možné překlady - Schiller - Loupežníci - každé období si je vykládá jinak, Kolár jako velké drama vzpoury jedince, který se dostává na okraj společnosti, dále Huga, Mickiewicze atd.- svou dramatikou se Kolár obrací na zcela jinou vrstvu publika než Tyl (ten střední a nižší vrstvy), Kolár hraje pro vyšší buržoazii českých vzdělanců, kteří mají významné společenské postavení - je to vrstva, jejíž hlas rozhoduje i v oblasti politiky - např. Palacký - není jen profesor, ale představitel liberálních politiků, poslanec, jehož hlas je brán v potaz i ve Vídni- Existují tu političtí a kulturní představitelé českého národa a nejsou to už chudí zběhlí studenti, ale představitelé zámožné měšťanské vrstvy. Hlas této bohaté vrstvy musí být vyslyšen. Přestože je politická situace pro český národ nepříznivá.- Nově nastupující buržoazie vyčítá Tylovi, že ve své dramatice představuje český národ jako národ řemeslníků a služek - oni potřebují být representováni na úrovni, a proto také potřebují budovu, která by jejich vysokou, hmotnou i kulturní vyspělost - vyspělost čes. národa reprezentovala před světem (ne dram. dílo, ale něco, co je bude reprezentovat výzdobou, hmotou, zlatem).

47

1854 - se z vězení vrací velká část radikální revoluční omladiny (zavření za rok 1848) - znovuoživení div. u nás, nebo alespoň pokusy o to ---např. Neruda, Hálek, Sabina, J.V. Frič - tato generace se snaží obnovit činnost Sboru - je zakoupen pozemek a na něm je v roce 1862 vybudována zatím malá, nevyhovující budova - první české samostatné divadlo - Královské české zemské div. - zvané Prozatimní - protože mělo dočasně nahradit budoucí reprezentativní Národní divadlo - Riegrův program. Jeho budova, postavená stavitelem Ignácem Ullmanem, stojí dodnes v místech zadního traktu Národního div. v Praze, do něhož bylo zdivo Prozatímního div. zčásti pojato. Bylo to sice maličké, nekomfortní a nevyhovující div., ale český národ věřil, že jde pouze o několikaleté provizorium.

- 60. - 70. léta - ve znamení div. na této scéně - Prozatimní divadlo-1862 - zahájena činnost hrou Vítězslava Hálka - Král Vukašín - ještě sice máme u nás romantismus, ale už je to považováno za zastaralé - např. Kolárovy hry a hlavně jeho dramaturgie, je zde potřeba manifestovat svou sounáležitost s ostatní kulturní Evropou, mladá česká buržoazie - chtěla ukazovat svou loajalitu světu, pozitivní konstruktivní přístup k budování říše a řádných poměrů, nemilovala žádné vzruchy - všechny tyto názory se odráží na poměrech v českém divadle.1864 - pořádány Shakespearovské slavnosti k výročí jeho narození v Novoměstském div.najatém od ředitelství div. Stavovského, neboť stísněné Prozatímní div. nemohlo pojmout masy zájemců a zvláště více než dvousethlavý průvod pražských občanů i činitelů veřejného života v kostýmech Shakespearových postav - to nebyla jen manifestace sympatií k anglickému básníkovi - nejoblíb. dramatik 60. let, tímto ceremoniálním způsobem se česká kultura oficiálně přihlásila k největším hodnotám evropské kultury. Ukázala svou životaschopnost, proklamovala své právo i na důstojný kulturní ústav - na Národní div. - inscenovány všechny jeho hry (překladová lit. byla už tak bohatá - Doucha, Kolár, Josef Malý) - může se bez problémů hrát - české div. a česká kulturní veřejnost se přihlašuje vědomým způsobem ke kulturní Evropě

(Repertoár Prozatímního div.) - Inspirace francouzskou dramatikou - velké salónní konverzační komedie - Eugene Scribe -píší se české salónní komedie - Emanul Bozděch - tragédie - Baron Goertz, Světa pán v županu - veselohra o Napoleónovi60. léta vzniká také 1. české drama, které se snaží reflektovat sociální poměry v nepříznivých rysech - František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána - reakce na stávku - hrdina má už jiný charakter - nechce se vydělit ze společnosti, ale chce ji přeměnit k jinému obrazu - státotvorný umírněný obraz - chce realizovat své myšlenky ku prospěchu společnosti

Prozatímní div. - i rozvoj opery - Bedřich Smetana - vliv i na činohru - Smetana pečoval o individuální dekoraci zejména k původním dílům, vedl zpěváky k přirozenému hereckému projevu - k výchově herců založil Smetana operní školu - na níž učili i činoherci - Sklenářová - Malá, F. Kolár a režisér E. Chvalovský, průkopnickým Smetanovým činem i to, že jmenoval operním režisérem činoherce Edmunda Chvalovského - ten pak v operních režiích pokusy o realistickou scénu ještě dříve než činoherci.

Prozatímní div. - nástup současné dramatiky - první činoherní šéf Pavel Švanda ze Semčic - 1825 - 91 - a jeho žena - veseloherní milovnice Eliška Pešková- Švanda jako režisér zrušil konvence jevištní interpretace, jež se udržovaly např. ještě v herectví tragickém - např. postavil herce zády k obecenstvu, přirozené jednání - samozřejmě v normách etikety měšťanských salónů, autorské poznámky v textu nutily herce hrát, i když nebyl právě v akci -

48

nóvum, režisér zaplnil jeviště nábytkem a rekvizitami denního života, výtvarník zintimnil obrovský kulisový interiér přepážkou, rovnoběžnou s prospektem, většinou to bylo okno nebo zasklené dveře, odkud se otvíral výhled na město, krajinu nebo do parku. Teprve v sedmdesátých letech byl měšťanský pokoj zásluhou režiséra Edmunda Chvalovského (inscenace Smetanových Dvou vdov 1874) opatřen záclonami a koberci a zlomena pověra, že bytový textil na jevišti porušuje akustiku. Konverzační hry - postavy nebyly individualizovány - proto individualizace hlasem - deklamační herci - Otýlie Sklenářová - Malá - moderní reperoár působil blahodárně i na její projev tragického herectví, zmizelo i konvenční vyznačování charakteru drastickými vnějšími prostředky, Jiří Bittner, nejlepší náš konverzační herec minulého století, byl první, kdo neobdařil své salónní intrikány zrzavou parukou, orlím nosem, chrčivým hlasem a plazivými pohyby, jak to bylo zvykem u postav vídeňské frašky. Ale jen jediný herec Prozatímního div. překonal tehdy běžný individualistický přístup k roli a pokusil se předvést společenský typ formovaný prostředím a okolnostmi, ve kterých postava žije - František Karel Kolár - 1829 - 95, režisér a navrhovatel jevištních kostýmů, ale hlavně výborný interpret moderních buržoazních kořisntíků - Feuilletova Montjoye, Ostrovského Višňevského z Výnosného místa, Ibsenova konzula Bernicka z Podpor společnosti aj. . Kolár vynikl i jako charakterní komik, např. v roli Klubka ve Snu noci svatojánské.

Už jména umělců, kteří organizovali Shakespearovské slavnosti, svědčí o tom, že se tu ujala iniciativy demokratická mladočeská inteligence, Bedřich Smetana, Karel Purkyně, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karel Sladkovský aj., udržující neustále přátelské styky s rozptýlenými a vypovězenými radikálními demokraty. Byli to titíž lidé, kteří proti Riegrovu projektu Prozatímního div. prosazovali neustále stavbu reprezentativní budovy velkého div. Národního - prosazovali představu velké lidové scény proti malému komornímu div. lóžového typu. Ve druhé polovině šedesátých let získala jejich koncepce převahu. Předsedou Sboru pro postavení Národního divadla se stal K. Sladkovský. Sbírky na Národní divadlo nabyly charakteru politického - převážně národnostního - protestu proti Vídni. (1867 - Rakousko - Uherské vyrovnání - nic pro Čechy)

1868 - 16. 5. - položení základního kamene Národního divadla - s ním spojená slavnost - politická manifestace za státoprávní požadavky, svážení základních kamenů z památných míst Čech a Moravy i alegorický slavnostní průvod, aranžovaný Františkem Kolárem, synovcem J.J. Kolára, jako průvod korunovační, působily v této době množstvím symbolických jinotajů, manifestace českého národa - zúčastnil se celý národ - obrovské zástupy lidu, krojovaní zástupci nejrůznějších krajů, zástupci jiných slovanů, řečnění - projevy - Josefa Sladkovského a Františka Jaroslava Riegera - položen základ. kámen- znovu vypsány sbírky - nyní už pod heslem „Národ sobě“ - tato idea je výrazem celonárodní angažovanosti na akci, projevem samostatnosti českého národa.

70. léta - provozování div. na scéně Prozatimního divadla, je tu už nový soubor (Anna Manětínská onemocněla a odešla) - významní noví herci deklamačního stylu - vázán na repertoár salónní komedie - v nich herci vystupují ve velkých měšťanských a šlechtických salónech - herci tedy museli mít patřičné, adekvátní vystupování - deklamační projev založený na pěstování kultury slova - herci např. Jaroslav Seifert, Otýlie Sklenářová - Malávedle nich - herci linie frašky a linie veseloherní (dramatici Scribe, Sardou) - naši dramatici - psali veselohry ze současnosti -František Ferdinand Šamberk - velmi populární herec, herec pražských letních arén, autor her např. Jedenácté přikázání, Blázinec v prvním poschodídalší herci: synovec Kolára - František Kolár - hrál charakterní role, i role ve fraškách

49

Jindřich Mošna - velmi široký herecký rejstřík, výrazný komik - 1. principál ve Smetanově Prodané nevěstě, schopnost postihnou realistický detail v charakteru postavy - předstihl tak dobu - až 90. léta 19. stol. - obsáhl svou činností celou 2. pol. 19. stol ve všech jejích výrazových projevech

11. června 1881 N.D. otevřeno, srpen - vyhořelo - nové sbírky - 18. listopadu 1883 - otevřeno znovu Prozatímní div. tak končí svou činnost, ale existuje vlastně dál - stojí dodnes v místech zadního traktu Národního div. v Praze, do něhož bylo jeho zdivo zčásti pojato.

OTÁZKA Č. 12: REALIZACE MYŠLENKY NÁR. DIVADLA V ČESKÉM DIVADELNÍM HNUTÍ

Osvícenství - jeden z rysů - silný příklon k nacionalismu - záležitost měšťanstva - měšťanstvo vázáno majetkem k jednomu místu - pojímání národa jako skupiny vymezené územím a jazykem - to se promítá i do snah o Národní div. (co je české, to je hezké)

50

Vlivy k nám především z Francie - Velká francouzská revoluce přinesla zrovnoprávnění lidí = měšťanů - píše se měšťanské drama, vzniká idea N. divadla - Voltaire, Diderot

Další vliv - Německo - nejd. osobnost - Got. Ephraim Lessing - v 60. létech 18. stol. - dramaturgem Hamburského národního div. - ne div. národ - nacionalistické - ale označovalo div. pro měšťany, kam si mohli měšťané zajít, pokud si koupili vstupenku (ne jen pro pozvané jako šlechtic. div.)

- i u nás sílila česká maloburžoazie v Praze i na venkově a bohatla, proces zkomplikován národnostní otázkou - početnější, ale hospodářsky slabší česká maloburžoazie vstoupila do konkurenčního zápasu s bohatší buržoazií německou a střetávala se s německy úřadující byrokracií).němčina je dále prosazována jako úřední jazyk. Češi ovšem odpor - hlavně drobné měšťanstvo a mladá inteligence - urychluje pak rozmach českého národně obrozeneckého hnutí.

Díky Josefovským patentům - zrušení nevolnictví - zvýšení českého a nemajetného živlu v Praze, větší svoboda projevudivadlo začíná být pojímáno jako „vzdělávací instituce mravní“ - názor od Fridricha Schillera - jehož stať Divadlo jako mravní instituce - s jeho názory na div. přeložil a inspiroval se k vlastní studii - Krátké pojednání o užitku, kterýžto ustavičně stojící a dobře spořádané divadlo přinésti může - Prokop Šedivý - cílem div. bylo zprostředkovat ideál občanský, ukázat, že každý člověk je součástí společnosti, má nárok na práva a ty mu musí být splněny - hlavně 2 požadavky na divadlo - 1. osvětově mravní

2. aby to byla instituce národní - nacionalistické hledisko - jazykový požadavek - prioritní ne kvalita, ale jazyk, Národní divadlo - ne jen representativní repertoár, ale i budova - má ukazovat ekonomickou samostatnost, má být dobře organizované, stálé, tedy ne staggionové

aplikace těchto reforem na div. však narážela na problémy - přetrvávající pozdně barokní divadlo s různými maschienenkomediemi, komediemi buffa, špílcy, efekty - velmi oblíbené - zavedena cenzura - zákon - vymýtit hrubá představení - to měl na starosti (?) Josef von Sonnenfeld

divadlo -1738 - 1783 - Divadlo v Kotcích typicky staggionové div. - pro širší vrstvy -60. - 70. léta - pokus o sehrání české hry - 1771 - kníže Honzýk - katastrofální - hra od Johanna Kriegera - překlad - špatný od J.J. Ceberera, hráno německými herci, vydáno ještě před uvedením

od pol. 18. stol. - snahy o Národní div. (proti Vídni) - hrabě František Antonín Nostic - Hraběcí nostické národní divadlo - zal. 1781, otevřeno 1783 typicky osvíceneckou hrou Lessinga - Emilie Galotti - hrabě - osvícensky orientovaný, vzdělaný šlechtic, který se podobně jako jeiní aristokraté nepovažoval ani za Němce, ani za Čecha, ale za obyvatele Čech německé národnosti Böhme - 1. kamenná budova v Čechách určená od počátku jen pro div., klasicistní div. budova, architektem a stavitelem pražský rodák A. Haffenecker, od roku 1798 název Stavovské div, od 1948 - Tylovo a nyní opět Stavovské div. - tedy div. pro stavy Už název národní div. svědčí o tom, že nová pražská scéna se přiřazovala k osvícenskému proudu německých národních divadel, vznikajících v posl. třetině 18. stol. - v Německu u zrodu tohoto hnutí stála buržoazie, která se snažila vymanit německé umění z vlivu francouzské činohry a italské opery. Pro politicky nevyzrálé, kompromisní poměry v

51

rakouské monarchii - příznačné, že v Praze postavil divadlo tohoto buřžoazního typu vysoký feudál - prsident zemského gubernia a že je určil jak pro německou činohru a zpěvohru, tak i pro italskou operu.Nostic - může se tu hrát cokoliv v kterémkoliv jazyce - pokud ovšem bude obecenstvo, pronajal divadlo italskému řediteli Bondinimu - měl celkem 3 scény - český ředitel - František Bulla- hrálo se tu především německy, opery - téměř všechny Mozartovy (díky výchově div. v Kotcích), premiéra Dona Giovanniho

nacionalistické snahy - nejdůl. z nich - ukázat plnohodnotnost českého jazyka- Vlastenecké divadlo

Napoleónské války - doba, kdy se rodí české národní hnutí, základy novodobé vědy a kulturynapř. Česká expedice - Václav Matěj Kramerius - Krameriovy C.K. Vlastenecké novinyKrálovská česká společnost naukvzniká Národní muzeum (tehdy České muzeum)působí: Josef Jungmann - Slovník česko - německýFrantišek Palacký - Matice česká, člen Královské české společnosti nauk, spoluzakladatel časopisu českého muzea, dílo Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě

romantismus - hned počátek 30. let 19. stol. - odpor proti Štěpánkovi a jeho pojetí div., nový program - proč, co a jak hrát - vznesen požadavek div. národního, div. demokratického (rozdíl - vlastenecké div. Thámovo - div. pro vzdělance, národní div. - všem vrstvám - Tyl: „div. jako škola národa“, požadavek mravní i estetické výchovy, výchova národa jako 1 celku, demokratické smýšlení, do div. chodí stále ještě služky, řemeslníci, tovaryši - Tylovy „dramatické postavy“, div. má být demokratické, společenské, politické, má předvádět aktuální obrazy ze života, srozumitelnost, aktuálnost - specifická pro romantismus - vzor W. Shakespeare2. linie romant. div. už Tylovi aktuálnost vyčítá, Tyl se vyděluje svou lidovostí, proti němu např. Kolár - snaha o napojení se k evropskému proudu

proměna publika v 50. letech - Kolár Tyla střídá co do obliby asi - diváci už z vyšších vrstev,Tyl - organizátor veškerého kultur. dění Stavov. div., realizuje ve Stavov. div. svůj program z Kajet. div., romantický program div. národního, program demokratický - pro všechny složky publika, div. - škola národa, inscenace původních her - nových (svých)

(1848 - končí moc kancléře Metternich, uvolnění kultury5O - Bach, znovu cenzura, -- „Záhuba“- rozdělení čes. a něm. národa - toto smýšlení 50. - 60. léta - proti silnému pangermánství, třeba postavit panslovanství - div. v roli ideologické tribuny, v područí politiky)

Roku 45 - vyvolal F. L. Rieger podporovaný skoro stopadesátičlennou skupinou prominentních českých osobností jednání, směřující k získání jednoho z pražských div. privilegií a současně i vhodného pozemku pro vybudování nového div. v Praze. Čeští vlastenci zahájili přípravy k ustavení „akcionářského spolku“, který měl toto samostatné české Národní divadlo zřídit a provozovat. Metternichův kabinet nebyl však ochoten nic slevit ze své potlačovací národnostní politiky: žádost o povolení spolku a stavby div. sice přímo nezamítl, ale také nevyřídil, a tak se celá akce posléze rozplynul do ztracena. Program národního div. zatím realizuje ve sféře dramaturgické ve Stavov. div. Tyl

52

1848 - situace, která umožňovala další postup v otázce Národního div. - zprvu jen snaha o zrovnoprávnění českých a německých her ve Stavov. div. - vystoupil s tím K.H. BorovskýPo porážce revoluce 1848 - kdy bylo národní hnutí zbaveno možnosti projevovat se politicky a znovu se muselo uchýlit na pole činnosti kulturní, dostala se otázka Národního div. opět do centra veřejného zájmu. Zvláštní zásluhu o další pokrok v této věci si získla zástupce českého měšťanstva v zemském stavovském výboru A.P. Trojan. Z iniciativy tohoto politika byla zřízena komise, jež měla projekt Národního div. všestranně připravit a kromě toho byly i zajištěny ve stavovské pokladně finanční prostředky na postavení prozatímní budovy pro provozování českých her. V souvislosti s tím byl Trojan jmenován div. intendantem, jehož úkolem bylo koordinovat všechny akce. Roku 1850 se za prudce zhoršující politické situace ještě podařilo vytvořit za předsednictví F. Palackého Sbor pro zřízení Národního divadla v Praze a zahájit veřejnou sbírku peněz na stavbu div. budovy, ale již roku příštího, po nástupu Bachova režimu, musely být tyto slibně se rozbíhající akce přerušeny. Nicméně celý projekt získal tehdy pevnou půdu pod nohama.

Myšlenka o zřízení Sboru pro zřízení Národního div. - z hlavy J.K. Tyla - když však 1952 z čela sboru odchází Palacký, aktivita sboru je zatlačena do defenzívy, sbírky jsou sice někdy s menším, jindy s větším úspěchem pořádány, ale než nakonec došlo k otevření div. - uplynulo 31 letNárodní div. měla být budova, která by representovala český národ ve společenství národů ostatních.- Nově nastupující buržoazie vyčítá Tylovi, že ve své dramatice představuje český národ jako národ řemeslníků a služek - oni potřebují být representováni na úrovni, a proto také potřebují budovu, která by jejich vysokou, hmotnou i kulturní vyspělost - vyspělost čes. národa reprezentovala před světem (ne dram. dílo, ale něco, co je bude reprezentovat výzdobou, hmotou, zlatem).1854 - se z vězení vrací velká část radikální revoluční omladiny (zavření za rok 1848) - znovuoživení div. u nás, nebo alespoň pokusy o to ---např. Neruda, Hálek, Sabina, J.V. Frič - tato generace se snaží obnovit činnost Sboru - je zakoupen pozemek a na něm je v roce 1862 vybudována zatím malá, nevyhovující budova - první české samostatné divadlo - Královské české zemské div. - zvané Prozatimní - protože mělo dočasně nahradit budoucí reprezentativní Národní divadlo - Riegrův program. Jeho budova, postavená stavitelem Ignácem Ullmanem, stojí dodnes v místech zadního traktu Národního div. v Praze, do něhož bylo zdivo Prozatímního div. zčásti pojato. Bylo to sice maličké, nekomfortní a nevyhovující div., ale český národ věřil, že jde pouze o několikaleté provizorium.

- 60. - 70. léta - ve znamení div. na této scéně - Prozatimní divadlo-1862 - zahájena činnost hrou Vítězslava Hálka - Král Vukašín - ještě sice máme u nás romantismus, ale už je to považováno za zastaralé - např. Kolárovy hry a hlavně jeho dramaturgie, je zde potřeba manifestovat svou sounáležitost s ostatní kulturní Evropou, mladá česká buržoazie - chtěla ukazovat svou loajalitu světu, pozitivní konstruktivní přístup k budování říše a řádných poměrů, nemilovala žádné vzruchy - všechny tyto názory se odráží na poměrech v českém divadle.1864 - pořádány Shakespearovské slavnosti k výročí jeho narození v Novoměstském div.najatém od ředitelství div. Stavovského, neboť stísněné Prozatímní div. nemohlo pojmout masy zájemců a zvláště více než dvousethlavý průvod pražských občanů i činitelů veřejného života v kostýmech Shakespearových postav - to nebyla jen manifestace sympatií k anglickému básníkovi - nejoblíb. dramatik 60. let, tímto ceremoniálním způsobem se česká kultura oficiálně přihlásila k největším hodnotám evropské kultury. Ukázala svou

53

životaschopnost, proklamovala své právo i na důstojný kulturní ústav - na Národní div. - inscenovány všechny jeho hry (překladová lit. byla už tak bohatá - Doucha, Kolár, Josef Malý) - může se bez problémů hrát - české div. a česká kulturní veřejnost se přihlašuje vědomým způsobem ke kulturní EvropěUž jména umělců, kteří organizovali Shakespearovské slavnosti, svědčí o tom, že se tu ujala iniciativy demokratická mladočeská inteligence, Bedřich Smetana, Karel Purkyně, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karel Sladkovský aj., udržující neustále přátelské styky s rozptýlenými a vypovězenými radikálními demokraty. Byli to titíž lidé, kteří proti Riegrovu projektu Prozatímního div. prosazovali neustále stavbu reprezentativní budovy velkého div. Národního - prosazovali představu velké lidové scény proti malému komornímu div. lóžového typu. Ve druhé polovině šedesátých let získala jejich koncepce převahu. Předsedou Sboru pro postavení Národního divadla se stal K. Sladkovský. Sbírky na Národní divadlo nabyly charakteru politického - převážně národnostního - protestu proti Vídni. (1867 - Rakousko - Uherské vyrovnání - nic pro Čechy1868 - 16. 5. - položení základního kamene Národního divadla - s ním spojená slavnost - politická manifestace za státoprávní požadavky, svážení základních kamenů z památných míst Čech a Moravy i alegorický slavnostní průvod, aranžovaný Františkem Kolárem, synovcem J.J. Kolára, jako průvod korunovační, působily v této době množstvím symbolických jinotajů, manifestace českého národa - zúčastnil se celý národ - obrovské zástupy lidu, krojovaní zástupci nejrůznějších krajů, zástupci jiných slovanů, řečnění - projevy - Josefa Sladkovského a Františka Jaroslava Riegera - položen základ. kámen- znovu vypsány sbírky - nyní už pod heslem „Národ sobě“ - tato idea je výrazem celonárodní angažovanosti na akci, projevem samostatnosti českého národa

70. léta - provozování div. na scéně Prozatimního divadla, je tu už nový soubor (Anna Manětínská onemocněla a odešla) - významní noví herci deklamačního stylu - vázán na repertoár salónní komedie - v nich herci vystupují ve velkých měšťanských a šlechtických salónech - herci tedy museli mít patřičné, adekvátní vystupování - deklamační projev založený na pěstování kultury slova - herci např. Jaroslav Seifert, Otýlie Sklenářová - Malávedle nich - herci linie frašky a linie veseloherní (dramatici Scribe, Sardou) - naši dramatici - psali veselohry ze současnosti -František Ferdinand Šamberk - velmi populární herec, herec pražských letních arén, autor her např. Jedenácté přikázání, Blázinec v prvním poschodídalší herci: synovec Kolára - František Kolár - hrál charakterní role, i role ve fraškách

Jindřich Mošna - velmi široký herecký rejstřík, výrazný komik - 1. principál ve Smetanově Prodané nevěstě, schopnost postihnou realistický detail v charakteru postavy - předstihl tak dobu - až 90. léta 19. stol. - obsáhl svou činností celou 2. pol. 19. stol ve všech jejích výrazových projevech

Sedmdesátá léta - první těžší hospodářská krize, která tehdy postihla kapitalistické hospodářství Rakousko - Uherska. Třídní zájmy rozleptaly dosavadní, byť i jen pomyslnou jednotu národa. Pařížská komuna i domácí stávky se nedaly přjít mlčením. A vlastenecký patos lte minulých v boji proti nim také selhával. Myšlenka velkého Národního divadla všech vrstev a stavů, tribuny umění a pokroku, byla proto v třídně diferencovaném národě přežitkem už tehdy, když se špičky české buržoazie rozhodly ji likvidovat. Postupně byly z vedení Sboru pro zřízení Národního divadla odstraněny finančnickými manévry demokratičtější živly. Protože v těžkých letech krize stavba vázla, opatřili si konzervativní

54

staročeši hmotnou podporu vlády a zemského výboru a spojili tak osudy národního ústavu alespoň pro první léta s loajální oficiální politikou.Po mnoha letech konečně vyrostla na nábřeží vznosná novorenesanční budova postavená podle plánů arch. Josefa Zítka a dokončená Josefem Schulzem. Na vnitřní výzdobě Národního div. se zúčastnili nejvýznamnější tehdejší výtvarní umělci, malíři M. Aleš, F. Ženíšek, V. Hynais, J. Tulka, J. Mařák, sochaři J.V. Myslbek, B. Schnirch, A. Wagner aj. - otevření Národního divadla v roce 1881 - ale první zahajovací představení Národního divadla 11. června 1881 bylo popřením jeho původního politického významu, protože se odbývalo za účasti habsburského následníka trůnu.(svatba korunního prince Rudolfa)- představení - Lipany Václava Vlčka - napodobenina klasického útvaru, nudná svou matematickou souměrností i chladnou oficiálností o úpadku husitské revoluce. - Pak ale 12. srpna 1881 - požár - vypsány nové sbírky, zajímavé je, že vysokou částkou přispěl panovník - 26 000 - v roce 1883 otevřeno znovu - ani definitivní otevření opravené budovy 18. listopadu 1883 se nesnažilo zastírat, že stavba, která vznikla z obětí celého národa, se dostala nakonec do rukou jeho horních deseti tisíc. - otevření B. Smetana - Libuše, zahajovací představení (na základě anonymní soutěže) - Saloména Bohumila Adámka - drama velké lidské vášně, psané ozdobným libozvučným veršem, drama drastických efektů a dějových kontrastů. Obraz plného renesančního života kulturního i společenského - obraz nepravdivý - vymýšlí renesanční tradice domácí měšťanské kultury - idealizuje a nadsazuje se její význam, měšťanské tvořivosti se připisuje to, co bylo tehdy v Čechách výsadou skupinky šlechticů u dvora. To je konečně rys pro naše historické drama osmdesátých let typický - český měšťák hledá svoji staletou kulturní tradici - N.D. - representativní div. této zámožné buržoazie nevytvořilo si přitom vlastně ani nový styl - dramaturgie - od protifeudálního postoje se čeští dramatikové dostli až k idealizaci české šlechty a k vyzvedávání jejích zásluh v národně osvobozeneckém boji - J.J. Kolár - Pražský žid, Emanuel Bozděch - Zkouška státníkova, posun zájmu o historickou tragédii na žánr historické komedie - Bozděch - Z doby kotiliónů, Světa pán v županu, později Vrchlický - Noc na Karlštejně, Soud lásky, toužily však nejvíc po velkém dramatu, které by je representovalo před světem - představy o něm, ale realizace - viz. zahajovací představeníVrchlický - návaznost v pojetí české historie staré doby na koncepci a tvorbu osmačtyřicátníků - Drahomíra, Knížata, Bratři, zápas o velké drama, ale snažil se i oblibu u velkého obecenstva - proto exotická prostředí, hýřil div. efekty, poskytoval příležitost k pompézní výpravě a vytvářel postavy velkých vášní pro oblíbené herecké hvězdy - ale přesto nedovedl divákům všestranně zaimponovat - nedovedl být totiž jen div. „mechanikem“ - nedovedl jen skládat a konstruovat - ozývá se v něm básník a lytik, ignorující zákony dram. času a děje a navíc básník demokrat. názorů. hry - mimo zmíněné - veselohry - Soud lásky a Noc na Karlštejně - antiklerikalismus, díky zálibě publika ve smyslových dojmech - vytvořeno i velké dílo - Vrchlického a Fibichův trojdílný scénický melodram - Hippodamie - námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie- divadlo velkého stylu - smyslový požitek - velké nádherné dekorace, značná část - balet, jeviště zaplněno bohatou a těžkou renesanční architekturou, virtuózní dekorace - ze zkušenosti deklamační školy 60. letředitel div. František Adolf Šubrt - období - drama velkého stylu - pozdní romant., historické náměty, osudy mocných - vzor fr. Viktorian Sardou - Odelete, Fedora, fr.komedie - Eugene Lbiche, Eugene Scribe - Vrchlický, Zeyer - Sulamit - 1884, Libušin hněv 1887, Václav Vlček - (Lipany), Eliška Přemyslovna, veselohry -Emanuel Bozděch, F. Ferdinand Šamberk - Jedenácté přikázání, Blázinec v 1. poschodíherci - Jakub Seifert, Otýlie Sklenářová - Malá, frašky - F.F. Šamberk, Jindřich Mošna, režiséři - F. Kolár - i herec, Josef Šmaha - charaktery postav

55

(Miroslav Ivanov - Příliš mnoho náhod - nebylo to patrně tím, že nějací 2 neopatrní řemeslníci neuhasili oheň na nedodělané střeše, ale požár založili patrně pražští němci - tento požár dokládá odpudivost nacionálního snažení a nacionálních tendenci - hmatatelný nacionalistický důkaz toho, co by mohlo vést až k válkám.)

80. a 90. léta - ve znamení různých potyček - různé pouliční rvačky českých nacionalistů při nejrůznějších příležitostechpolovina 80. let - nástup realismu - s nástupem Ladislava Stroupežnického do ND

OTÁZKA Č. 13: REALISMUS NA ČESKÝCH SCÉNÁCH

O realistické drama byl v divadle nejen u nás sveden zápas.

Počátek realismu 80. léta 19. století - podruhé otevřeno Národní divadlo - vyvrcholení přes 100 let trvající snahy českého národa - idea národ. div. - myšlenka z osvícenství, representativní budova - ND vzniká v době, kdy je idea ND ve světě už dávno mrtvá, naše ND - representativní budova - representovala nejvyšší sociální vrstvy - budován a v 60. a 70. letech - pro lidi s touhou, aby je div. reprezentovalo, nebyla to scéna pro nejširší publikum, ale pro vyšší společnost českou buržoazii , která chtěla vidět sama sebe v ideální podobě v representativním prostředí. Po otevření ND se tam měla tato dramaturgie přenést a také tam byla alespoň na čas přenesena - ale ve světě - i u nás - už dávno vyčpělá

56

V Evropě - silný vliv nástupu realistického stylu, realismus reagoval na směr předešlý - romantismus, na pozdně romantický styl (u nás právě v 80. letech) - odmítá hrdinu, který se vyděluje a odlišuje od ostatní společnosti, hrdinu, který je ochoten obětovat život pro myšlenku, ideu. Realismus si všímá každodenní všednosti - v nestylizované podobě. Hrdina je produktem prostředí, v němž vyrůstá a které ho formuje - vliv, který ho formuje je vnější, je vlečen tím, co ho obklopuje (romant. - tím, co má uvnitř sebe), formován prostředím a společenskými tradicemi - konkrétním historickým okamžikem, ve kterém žije.

počátky - Jiří Meiningenský - divadelník, výtvarník - uplatňoval na jevišti svůj pozorovací talent - s režisérem Chronegkem - jejich soubor studoval historické detaily, dekoraci prostředí, soustředil se nejen na práci s hereckými protagonisty, ale i velmi oblíbené a chytře inscenované davové scény - scény statistů, sborová recitace, práce s hlasem - prvky, které v dřívějších dobách zůstávaly stranou. Zdůrazňovali vžznam režisérského subjektu.- Freie Bühne - Volná scéna - Otto BrahmTheatre Libre - Antoine - s ním spojeno jméno Emila Zoly, úzce s ním spolupracoval, naprogramoval divadlo na cestu divadelního naturalismu. V souvislosti se spoluprácí s tímto div. vydává Zola studii (manifest) Naturalismus a divadlo 1881Rovněž nástup silné vlny významných real. dramatikůHenrik Ibsen, George Hauptmann, L.N. Tolstoj, August Strindberg- tato silná, výrazná vlna v Evropě nemohla minout ani české divadlo a Divadlo Národní.

Do Národní divadla přichází soubor z div. Prozatímního - byli naučeni hrát ve stylu velkého deklamačního projevu a najednou se začala projevovat dramatika nového stylu

ředitelem a dramaturgem ND - František Adolf Šubrtrealismus přichází na scénu ND teprve s příchodem Ladislava Stroupežnického jako dramaturga do 1892 - snaží se vymýtit pokleslé romantické drama a prosadit drama realistické - snaží se o hereckou školu při ND, ale záměr se mu uskutečnit nepovedlo, ovlivněn Hauptmannem a Čechovem - „ Na jeviště patří skutečný život, skutečné poměry, lidský úděl“ - píše vlastní hry a snaží se je prosadit v ND - 1883 uveden Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, 1887 - Naši furianti - skandál - kritika - znesvěcení ND - Vrchlický - představení je pak zapomenuto, až Jindřich Mošna uspořádá benefiční představení Našich furiantů (1979 - slavná Macháčkova inscenace) - herci - Josef Šmaha - zájezdy do Jižních Čech, kde studují místní typy, detaily v jejich řeči, chování - to je něco naprosto nového - hra se odehrává v Již. Čechách - pro čes. realist. drama typické čerpání tématu z venkovského prostředí - i Maryša, Gazdina roba, Vojnarka..., scéna z Vídně, později na každé představení zvlášť - Naši furianti - „žánrový vesnický obrázek“ - ne zcela realistické, učesané prostředí vesnice - figurky, ale některé výrazné typy - chybí ještě typické realistické zaměření na nitro postav (spíš ale až psychologický realismus) - Naši furianti - dopad na inscenační praxi, otevřely dveře do realismuDalší Stroupežnického hry uvedené v ND v této době - Václav Hrobčický z Hrobčic - o konfliktu poddaných se šlechtou 1888, Zkažená krev - 1. naturalistické drama - otec zloděj - dcera zlodějka (1892), Na Valdštejnské šachtě - snaha přiblížit se Ibsenovi (vydáno posmrt. 1893) v ND 1892

80. léta - v Praze na výstavišti otevřena Národopisná výstava - každý kraj tam přivezl to, co pro něj bylo nejtypičtější - prvky regionálního života, folklóru, Pražané najednou viděli na 1 místě život všech českých krajů - otázka - co vlastně tvoří český národní charakter, co je to charakter českého národa - zasažena velká část lidí - návštěva ND - člověk tak manifestačně projevil příslušnost k českému národu (i zájem o folklór)

57

přesto - 1. pol. 80. let - realistická dramatika považována za provokaci - ukazovala pravý obraz skutečnosti, ten byl pro mnohé nepřijatelný - skutečnost neměla pěkné rysy, mohla být odpudivá, naturalistický proud měl v programu představovat realitu na scéně jako naturalistickou kopii mimodivadelní skutečnosti - přesto realistické hry nejen v ND -Pavel Švanda ze Semčic - Letní divadlo na Smíchově

Všechny realistické hry byly většinou tehdejší cenzurou zakázány - Mrštíci, Václav Štech, Josef Štolba - stejně tak i Ibsen - Nora, Nepřítel lidu - pokud byly uvedeny - s úpravami, byly vnímány jako kritika veřejného životaTolstoj - Vláda tmy - titul naprosto nepřijatelný, uvedení této hry zakázáno - ND - diváci - buržoazie - nezajímal je hrdina ze dna společnostipro ně - 2. linie - linie doznívajícího romantického dramatu - např. 90/91 Vrchlický - Hippodamie - Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie - hudba - Zdeněk Fibich - i komedie - Noc na Karlštejně, Soud lásky, Julius Zeyer - symbolistické hry, z exotického prostředí - Radůz a Mahulena - symbolický proud - není to realistická hra - národní nota, zájem ducha čes. národa - tento proud také tvaruje čes. divadlo

Realistické drama se těžce prosazuje - vnímáno jako nepatřičné, opoziční vůči idealizovanému národnímu životu, česká buržoazie - potřebovala se utvrdit ve svém národním duchu a pocitu, nechtěli se vidět jako národ, který má nějaké negativní rysy, vymezit se vůči Rakouskému národu, ne se kritizovatale přesto se píší dále realistické hry - František Adolf Šubrt - Drama čtyř chudých stěn (dramatika pro nejširší lid. vrstvy - ne pro ty z ND)nepřikrášlená tématika, Jaroslav Hilbert - Vina, Gabriela Preissová - 89 - Gazdina roba, 90 - Její pastorkyňa, Alois Jirásek - 90 - Vojnarka, 94 - Otec, bratři Alois a Vilém Mrštíkovi - Maryša - 94 - vyvrcholeníHry čerpají z venkovského prostředí - konkrétní, snadno postihnutelné rysy, které prostředí charakterizují - kostýmy - kroj, řeč - nářečí - velká část her nářečím psána, ve většině her ve středu ženská hrdinka - ne vždycky - Otec (v centru romant. dramatu většinou mužský hrdina), žena v realismu - ve vleku prostředí, vnitřně determinována a formována - nedokáže jednat jinak než tragickým způsobem (Maryša se mohla kdykoliv sbalit a odejít, ale v prostředí ve kterém žila - to nemohla udělat), ženská hrdinka - lépe vyjádřit vnitřní prožitkyživot je pojímán jako dokument, dramatik buduje typický lidský charakter v typické situaci, charakter je situací vnitřně determinován, dramatikův zájem o nitro člověka - vede ke vzniku psychologického realismu - ten pak směřuje k impresionistickému dramatu - snaha zachytit realitu v proměnlivém okamžiku, druhý proud - prostředí - naturalismus - symbolistní dramatika - stylizace skutečnosti k symbolu - Maeterlinck, Ibsen, Strindbeg

realismus a zejména psych. realismus - výrazný dopad na způsob hraní divadla - herec se už nemůže spokojit jen s vnějším zachycením postavy - psychologicko - realistické herectví, v řeči musí najít nejjemnější odstíny hlasu, detaily - mimika, hra očí, obrovský význam - pauza - ticho na jevišti- styl staré generace nepoužitelný - deklamační styl - Sklenářová - Malá, Seifert, nástup generace nové - psych. realist. herectví - Hana Kubešová - Kvapilová (Ibsen - Nora, Čechov, Ofélie), Eduard Vojan - hrdinský typ - Francek, u Kvapila - všechny hrdin. typy - Hamlet... - oba angažováni 1898, od 1900 Leopolda Dostalová, Marie Hübnerová - drsnější (později Fanka v Loupežníkovi), ale i někteří ze starší generace - např. Jindřich Mošna - z komed. rolí - na charakterní1900 - pak konec ředitelování Šubrta - Jaroslav Kvapil - symbolistická a impresionistická dramatika

58

realismus - průlom do div. - pak spousta směrů - všechny reakce na realismus - negace - symbolismu, impresionismus, expresionismusnaše realistická dramata - jedno z nejlepších období čes. dramatiky, dostihly jsme tu konečně Evropupřínosy v div. - realismus - skoncoval s oblíbeným a v závěr. fázi pokleslým romantismem- nastartoval naturalismus- přinesl respekt vůči předloze - dramatu - rozhodujícím činitelem - dramatik- nutnost důkladně zkoušet- nutnost důkladné přípravy textu ještě před zkoušením - dramaturgicko - režijní koncepce- zájem o kostýmy, scénu, hudbu - důležité složky- herecká souhra - už ne protagonisti - hvězdy, souhra ansámblu, komparsu - na k. 19. stol. velká obliba masových scén - Šubrt - Jan Vývara- proměna scénografie - předtím typizované malované kulisy z Rak., teď potřeba použít skutečné věci - nábytek, autentické kostýmy...- nutnost funkce režiséra - sjednotit složky - režie - Josef Šmaha - i herec, Edmund Chvalovský - opera, režisér jako tvůrčí osobnost - může dát inscenaci osobitý výklad

OTÁZKA Č. 14: NÁSTUP MODERNÍCH SLOHOVÝCH SMĚRŮ V ČESKÉM DIVADELNICTVÍ. ČESKÁ MODERNA A DIVADLO

symbolismus vzniká a rozvíjí se paralelně s realismem, na konci 19. stol. získává ze všech směrů nejsilnější pozicirozvíjí se „intimní dramatika“ - nitro, intimní lidské vztahy - Maeterlinck, Ibsen, v čásit tvorby také Gerhardt Hauptmann --- psychologický realismus, potřeba komornějšího scénického prostoru, kde by se daly takovéto hry hrát - vyžadovaly nový způsob hraní - psychologický - v obrovských prostorách ND se hrát nedaly - Ibsen, Čechov, Tolstojsymbolistické hry - využívají stylizovanou realitu, umělec přetváří realitu svým vlastím viděnímu nás nástup moderních směrů - symbolismu od poč. 90. let - zpočátku hlavně literární záležitost -F. X. Šalda 91/92 - na pokračování publikoval stať - Syntetism v novém umění - důraz na symboliku umění - vliv na divadloDo symbolistního dramatu zařazuje Šalda kromě komorní intimní dramatiky i zástupové drama - sociální

59

sám takové píše - Zástupové - podle belg. autora Verhareena - Svítání - sociál. drama - dělnictvo se vydá, aby se zbavilo okovů.

Díky Šaldovi vzniká u nás kolem 95 potřeba nového divadla (třeba i amatérského), kde by se plnily požadavky intimní dramatiky, najednou nádheru ND - nedotknutelnost „Zlaté kapličky“ vnímá část společnosti jeko hloupost, touha zbavit se toho všeho balastu

V Evropě od 1885 - vlna malých scén, původně nedivadelní prostory - Berlín - Freie Bühne - Otto Brahm, Paříž - Theatre Libre - Antoine, MCHAT - Moskva - Stanislavskij, 1890 - poetická dramatika v div. Theatre d´Art - Paul Fort, 1893 - Theatre de l´Oeuvre - symbolistické div. - Lugne - Poe1895 - skupina českých literátů - Šalda, Sv. Machar, Vilém Mrštík, Sova, Březina - vydávají - Manifest České moderny - skupina s určitým programem - pod vlivem evropské dramatiky a div. - požadavek: „poctivé pravdy vnitřní“, chtějí řešit problémy lidského individua, které je svobodné! - tedy žádná determinace, ale svobodná bytost, která se může na základě svých psychických dispozic rozhodnout, myšlenka - „pravda je subjektivní, pravda tvůrčího svobodného individua“ - tisknou v časopise Moderní revue - založena 1895 - skupinou v čele s Jiřím Karáskem ze Lvovic a Arnoštem Procházkou, vydávali i lit. a dramata Dramatici - Viktor Dyk - spojen s Moderní revueS.K. Neumann - velké symbolistické obdobíKarel Hlaváček- píšou o požadavku založení nové scény, o zrodu „bytového divadla“ - pokusy hrát divadlo přímo v salónech - v bytech - Salón slečny Beryové v Mnichově - hrál se tam - A. Strindberg - Věřitelé - najednou nepotřebovali vůbec jeviště s rampou, ale blízko hrstky diváků - 1 pokoj pro herce i pro diváky, navíc ještě představení uvedeno přednáškou o tom, jak by bytové divadlo mělo vypadat - přednášel Max Halba - (význ. rak. naturalistický dramatik - drama Mládí)

Události ve světě - impuls ke vzniku takového div. v Praze - 1896 - 1899 - Intimní volné jeviště (tedy jakási Freie Bühne) - jde o název divadla ne scény = budovy, na vzniku se podílel Jiří Karásek ze Lvovic, přiváděl na jeviště svobodné individuum, 1. večer - přednáška a hříčky - v Zahradním sále pražské restaurace na Slovanech - různě se stěhovali - amatérské, generační divadlo - opozice vůči div. oficiálnímu - NDnejdůl. hra z 1. dne - rak. dramatik - Rudolf Lothar - Rytíř, Smrt a Ďábeljinak hráli nejčastěji hry Viktora Dyka, Jiřího Karáska ze Lvovic, Strindberga, Przibiszewského

herectví inklinovalo k psychologickému realismu, ale amatérské - nebyl zde požadavek profesionality, ale autentického sdělení.nejdůležitější význam Intimního volného jeviště - intimní hry se musí a dají hrát jedině v intimním prostoru, nejvýzn. přínos - scénografie - najednou už nechyběly typizované kulisy, dekorace, Int. volné jeviště tyto dekorace programově zamítlo- velká pozornost herci- sledovala to hodně Hana Kubešová - Kvapilová - schopnost niterného herectví, prostor ND jí tuto schopnost zabíjel

podobné inscenace ale i jinde - např. Karel Švanda ve Švandově divadle na Smíchově - 1897 - 99 - inscenace podobné- Max Halba - Mládí, hry skandálního dramatika Arthura Schnitzlera - pojímá člověka jako erotickou bytost - pudy, zakazován, Hauptmann, Ibsen, Maeterlinck

60

ND - muselo reagovat, aby nezůstalo úplně mimo dění - změny, reakce v dramaturgii i v jevištní práci1900 - do čela Jar. Kvapil - umělecký šéf, režisér, dramatik (1900 teprve nastupovaly směry i ve světě)1. linie Kvapilovy tvorby - symbolistická, 2. impresionistická, 3. psychologického realismu - Kvapil označován za 1. českého režiséra, ale nestavěl do středu inscenace svou myšlenku, víc ve službách dramatika - spíš aranžérpůsobí zde do 1918, od 10. let tvoří vedle K.H. Hilara a jeho expresionistického pojetí div., Kvapil se musel vyrovnávat s novými proudyad 1. symbolismus - v jeho režii se projevoval nejméně - ale uvedl Meaterlinck - Modrý pták - touto inscenací se proslavil, Paul Claudel - Zvěstování Panně Marii, i české symbolist. hry - Viktor Dyk - Posel (nejsl. jeho expres. hra, jiný režisér - Zmoudření dona Quijota)ad 2. impresionismus - má k dispozici jako první režisér u nás (ND) elektrické osvětlení - nálady, kouzlí se světlem, věnoval osvětlování spoustu času ze zkoušení, impres., nálady i v jeho dramatice - Oblaka, Princezna Pampeliška - ale ta zapadá spíš do symbolismuad 3. psychologický realismus - režie směrem k herci - H. Kvapilová, E. Vojan, M. Hübnerová - výz. psych. real. herečkajeho režie - režii přizpůsoboval dramatikům a hercům - jeho omezení herci - hrát tak, aby vystihoval hlavní myšlenku hry, za pomoci různých jevištních složekKvapil režíroval také Čechovovy hry - psycholog. herectví a W. Shakespeara - 1916 - k výročí Sh. úmrtí - celý Sh. cyklus (1. Sh. cyklus 1864) - během 3 měsíců - 15 her - význ. čin v dějinách, nové překlady - Sládek, Kvapil podtrhl opitmismus ve hrách - mělo to pomoct lidem vydržet do konce války, použití Shak. jeviště

20. stol. - 1907 - otevřena v Praze konkurenční scéna ND (vnímáno tak) - Městské divadlo na Královských Vinohradech - zakládají ho měšťanéod zač. století zde působí K.H. Hilar - vystudoval filosofii, 1910 - hlavně v časopise Divadlo uveřejňuje 1. teoretické stati o divadle - stať O lyrismu - požadavek, aby drama obsahovalo básnivost, silně akcentovanou lyrickou notu, obrací se k Maeterlinckovi - Pelleas a Mellisanda - pokládá za vzor - volání po zvýšeném lyrismu impuls pro pokus o založení další generační scény - 1911 - Lyrické divadlo - jen 1 rok, podobné jak o Intimní volné jeviště, v čele Pavel Néri - režisér (pseudonym - Pavel Kropáček), scénograf, výtvarník - Ladislav Machoň, uvádí Karáskovu hru - Sen o říši krásy, hru Karásek napsal původně pro loutky - vliv. Edwarda Gordona Craiga - znám svými radikálními názory na divadlo. Ideálním hercem je pro něho loutka. Toto lyrické divadlo je symbolistně naprogramovaným divadlem a je spojnicí mezi Intimn. volným jevištěm a divadlem dalším:- 1912 - 1914 - Divadlo umění - pod vlivem Paula Forta, zakládají ho osobnosti - Pavel Néri, Vojta Novák, Karel Machoň - už nejde o režiséry Kvapilovského typu(tyto 3 scény tvoří v této době nejvýraznější proud v oblasti divadla)uvádějí - Maeterlincka, Hoffmansthala - Bloud a smrt, inscenují také skandální rak. dramatičku - Rachild - hra Paní Smrt - morbidní hra, podobná L. Klímovi, její hry oblíbeny pak u surrealistů., inscenují i Krále Oidipa - Sofokles - vliv inscenace Maxe Reinhardta - který inscenoval hru jako obrovské zástupové drama

další směry - postupně k nám pronikají - za války a po válceexpresionismus - (Hilar) - zvýrazňování konfliktnosti v životě, výraz - co možná nejpříkřejší protiklady, totální popření líbivého divadlakubismus - snaha uchopit předmět z více stran, průmět pohledů, rozbití perspektivy - Picasso

61

Kubofuturismus - ital. básník Marinetti - umění velkoměst - prudký odvrat od přírodních trendů k civilizačním, uchopoval prostředky odpozorované z velkoměstské ulice - auta, kino, šantány, žebráci, letadla, zkratkovitý výraz, rytmus - synkopický - před 1. svět. válkou - ale už 1. avantgardistické nasazeníKonstruktivismus - ruské divadelnictví - permutace kubofuturismu (Tairov), začíná už před 1. svět. válkou, ale pořádně až poDadaismus - už za 1. sv. války, zároveň ve Francii a ve Švýcarsku, ale i v Německu, po 1. sv. válce - v Čechách a na Moravě, dada - dětské žvatlání, hravost, ale především dráždění měšťáka - silný vzdor proti expresionismu, symbolismu..., proti velkoměstské civilizaci - jinak hodně společného s Marinettim, dad. se vysmívá starému umění - princip boření, tvůrčím principem - náhodná spojení, ne jen dětská hra - cílený vzdor, cílená náhodnost, záměrně spojují nespojitelnésurrealismus - od k. 1. sv. v. - 1918 - mnoho společného s dadaismem, ale nespojuje metodou záměrné kompozice, ale metodou asociativního řazení představ - sny, myšlenky, delirium, poprvé pojmenoval Appollinaire, oproti futurismu, konstruktivismu - rozvolnění struktury, díla chtějí být jen záznamem snění, liter. - hlavní útvar - pásmo, výtv. umění - Dalí, velmi reálné jádro, Burian na jevišti - hodně surrealistických vsuvek, Nezvalovy surrealistické hry - ruší automatické asociativní proudy, pro div. těžko uchopitelná metoda, surrealismu využívá ve svých hrách i L. KunderaModerní umění začíná na rozhraní mezi naturalismem a symbolismem. Směry reagovaly na skutečnost, ale nezobrazovaly ji, braly si ze skutečnosti třeba jen techniku zobrazení (futurismus) nebo ji negovaly (surrealismus - velmi reálné jádro) - ne bezprostřední odrážení velmi komplikované reality, velmi komplikovaný vztah k realitěModerní umění - 2 tendence1. Moderní směry chápou umění jako znak, ne jako odraz, romantická vůle vytvářet obrazy jako pouhý příměr skutečnosti2. Tyto směry navazují na realismus v tom, že společně odmítají účast autorského subjektu v díle, jakožto opory noetické hodnoty tohoto díla.OTÁZKA Č. 15: REŽISÉR JAROSLAV KVAPIL

Jaroslav Kvapil - (1868 - 1950)režisér, dramatik, 1. významný režisér - samouk, žádná škola neexistovala, ve 32 letech vstoupil do ND, aktivní umělecká dráha do 1938, studoval medicínu a filosofickou fakultu, ani jedno nedokončil, žurnalista, redaktor - básník - symbolický, dekadentní, k divadlu se dostal skrze Hanu Kubešovou, později Kvapilovou, začal psát divadelní hry, zkouší režírovat v divadle Uranii na výstavišti, které založil1898 - uvedena na scéně ND - Princezna Pampeliška - princeznu hraje Hana Kubešová - Kvapilová- i několik libret - Rusalka - pro Dvořáka - zpracování známé germánské pověsti1903 - Oblaka - 1. impresionistická div. hra, promítají se do ní peripetie vztahu ke svojí ženě1900 - proměna v ND - končí období šéfování Františka Adolfa Šuberta, vůdčí stranou přestávají být konzervativní staročeši - převaha - mladočeši, dříve spravovala ND strana staročeská - 1900 - 18 - Družstvo - Společnost - správní rada - řídili ho ti, kteří div. financují - i dnes ND - správa ustanovená ministerstvem, divadelníci, ale i straníci a bankéřikolem 1900 - odchází správa staročeská - nahrazena společností ovládanou mladočechy (Šubert - staročech)ND - ředitelem Gustav Schmoranz - není divadelník, ale hlavní představitel Mladočechů - architekt - četné novogotické dostavby, některé výpravy k inscenacím, trošku režíroval - ve smyslu aranžování, ne tvůrčínový šéf opery - Karel Kovařovic - významný skladatel a dirigent

62

činohra - ještě ne samostatný umělecký šéf - řídí přímo ředitel, ale přizval J. Kvapila jako poradce, dramaturga - následuje Stroupežnického, Frídu - postupně začíná režírovat1906 - jmenován vrchním režisérem1911 - šéfem činohry - do 1918Kvapil - i důležit. osobnost polit. a společens. za 1. sv. války, členem České mafie - vnitřní odboj - připravovali1917 - zformuloval manifest čes. spisovatelů, požadovali, aby po konci 1. sv. války bylo rozbito R - U a ustanovena republikapo válce - ministr školství a osvěty = „ministr kultury“ - jen krátce - chtěl se pak (1920) vrátit, ale místo šéfa činohry v ND obsazené - Karel Hugo Hilarpak tedy odchází do Div. Na vinohradech - do 1938 - pak šedý zákal - jen pohostinské režie, za II. sv. války - výz. činnost

zakladatel moderní režie (přesto skutečným režisérem, který do středu inscenace klade svou myšlenku až Hilar, Kvapil v područí textu a herců, vytváří hlavně nálady) Režie: „Koncepční činnost, která organizuje všechny složky divadelního projevu v jednotný styl.“vývoj - 1. fáze - více literární režie - prostor pro modernější typ českého herectví - analyticko - psychologické herectví - Eduard Vojan, Hana Kvapilová, Marie Hübnerová, přichází i Leopolda Dostalová - později jedna z nejvýzn. hereček, Rudolf Deyl st.

Kvapil - eklektický režisér - cestuje, moderní člověk - Mnichov, Paříž, Berlín, poznává všude moderní divadlo - Otto Brahm, Antoinovy režie, Stanislavský + MCHAT - nadšen, zve je hned do Prahy - 1906 opravdu přijíždí - jejich návštěva poznamenává celý vývoj čes. div., poznává moderní kolektivistické divadlo - ne sólisté jako u nás dříve - rétoři Jakub Seifert, Marie Laudová, poznává v Berlíně Maxe Reinhardta - expresionismus (také v mládí viděl Meiningenské) - Reinhardt - elektrické světlo, bodobé svícení, nový typ scénografie - prvky Craigovské - ne malované, popisné - ale schodiště, panely, oblouky - abstraktní - Kvapil to rychle přináší do Prahy - Macbeth, Richard III.ND - rození scénografie ze starých dekorací, Kvapil se snažil o novoty

1902 - 3 - Sen noci svatojánské - inspirace ve stejné inscenaci Maxe Reinhardta v BerlíněKvapil ale věrný své poetice, nahradil malované stromy - skutečnými - mech, poprvé nemuseli mít herci trikoty, když chtěli být nahoře bez - muži, šaty z květin, hudba - Bartholdiho „Nesmrtelná“ (?), prostorovost, básnictvíKvapil - „mistr ve svícení“ - impresionistické inscenace - vývoj od barokního typu divadla až po alžbětínské jeviště - balkón - jeviště vyprazdňuje, ale o to více světla, namísto barevnosti dekorace, barevnost světla - ušetřilinscenace Hamleta, Fausta - velké starosti se světlem - Reinhardt - světlomety, elektrické - nezdokonalovali se - Kvapil - zajímal se velmi o světlo - četl knihy, koníček, mísení barev - velký důraz - náladové svícení (inspicienti to museli zapisovat) (Langer popisuje Kvapilovu práci se světlem)

Kvapil i dramaturgická zásluha - obohacování čes. dramatuuvádí 1. světovou klasiku - mnohokrát Shakespeara - 1916 - dokonce Shak. cyklus - oslava 300 let od úmrtí - festival - během 3 měsíců - 15 Shak. her - možné díky tomu, že některé nastudoval už dříve, v ND v té době - kolem 30 inscenací za sezónu, zkoušelo se 14 dní až 3 týdny, z toho týden svítil

63

dále uvádí - Moliera, Schillera, Slowackiho - polský romantik, Goethe - Faust, Aischylos - Oresteia2. uvádí současnou světovou dramatiku - snaha co nejrychleji ji přenést k námjeho „dramaturgickým koněm“ - Henrik Ibsen - a to psychologický Ibsen - 1901 - Nora, 1904 - Divoká kachna, 1905 - Paní ze zámoří, 1909 - Strašidla, 1910 - Opory společnosti, 1911 - Heda Gablerová (s Leopoldou Dostalovou), John Gabriel Borkmann (Marie Hübnerová)dále - Maurice Maeterlinck - Modrý pták, 1903 - Monna Vanna- Gerhardt Hauptmann - Haniččino nanebevzetí, Potopený zvon - symbolist. hry- A. P. Čechov - po návštěvě MCHATu - 1907 - Tři sestry - viděl to v Berlíně, Stanislavský mu pak dal svou režijní knihu, režíroval to podle ní - kritika: „kopie“ - sentimentální, impresionistický Čechov, Veršenin - Vojan, Máša - Kvapilovádalší slovanská tématika - Maxim Gorkij - Měšťáci

- Stanislav Przybyszewski - dekadentní- Ivan Vojnovič - Smrt matky Junovičů (Srbové proti Turkům)

dále - Paul Claudel - Zvěstování Panně Marii

nevěřil ve vlastní českou klasiku - v Tyla apod.uvádí 3. - současné české hry - Alois Jirásek - historické hry - 1903 - Jan Žižka, 1911 - Jan Hus, 1918 - Jan Roháč - premiéra a 1. repríza za R - U, další už za České rep. --- uplatnil zde poznatky Reinhardta - masové scény - výjevy z českých dějin (Reinhardt - obří amfiteátrové inscenace ve volné přírodě - stovky lidí) Kvapil se učil organizovat více lidí od Reinhardta, učili dav statistů reagovat na činnost hlavních hrdinů (hlasy z davu) - u Jana Žižky, když nevěděl jak, povolal z Berlína Reinhardtova asistentaJiráskovy hry - tradicionalistické - dále uvedl jeho hry - Emigranti, 1910 - Vojnarka, Lucerna - impres. svícení (uvedeny už za Šmahy)dále - Jiří Mahen - 1910 - Jánošík- Fráňa Šrámek - 1915 - Léto (dramatik, který souzněl s impres.)- Viktor Dyk - 1907 - Posel - o pobělohorském období -- ale už neudělal Zmoudření dona Quijota - odmítl ji pro ND - přenechal Zavřelovi (z Berlína) do div. Na Vinohradech - uvedl ji manifestačně - expresionismus - velká show

Josef Wenig - výtvarník, scénograf - spolupracoval velmi citlivě s Kvapilem

Kvapilovy herecké osobnostivíme o nich z pera div. kritika Jindřicha Vodáka - dokázal popsat herecký výkon -Eduard Vojan - mluví se o něm jako o největším českém herci vůbec - hrál Hamleta - asi 50 ti letý, velká duševní převaha tohoto Hamleta, Ofélie - Hana Kvapilová - asi ve 40 letech, (specifika herců - předtím - realističtí herci - Šmaha -jezdil do Již. čech studovat Buška, tito herci - zůstává konkrétnost, přetělesnění, ale zároveň i výpověď osobní, uplatňování tvůrčího subjektu, syntéza realist. a psycholog.) Vojan - obrovská lidská osobnost a talent, u Šuberta se vůbec neuplatňoval, hrál pak Francka v Maryše, Marcus Antonius v Antoniovi a Kleopatře - záskok za nemocného Seiferta - zazářil, hrával individualistické samotáře, které trestá společnost za to, že neodpovídají jejím mravním kritériím., fyzická i vnitřní energie, atletické tělo - Kvapil ho nechal dělat postavy podle sebe, dělal si je sám na dlouhých výletech, přespával po hospodách, v osamoceníKvapilová - jeho nejčastější partnerka - hra očima, rukama, Ibsen - Paní ze zámoří - souvislé vnitřní jednání, zasněné hledění v dálku s mírně zakloněným trupemMarie Hübnerová - „Vojan v sukních“ - výrazný komediální talent - ženy z lidových vrstev, každá její postava své zvláštní držení těla, tělesnou mechaniku, každý záchvěv rtů - jiný, Karel Hugo Hilar vzpomíná na to, jak mu předvedla 3 různé varianty 1 role přímo v

64

kanceláři, komed. herečka, ale Kvapil ji začal obsazovat do morálních, charakterních rolí - ukázal se tu její obrovský talent - objev - zásluha Kvapila.Kvapil vydal knihu - O čem vím

OTÁZKA Č. 16: HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TENDENCE V ČES. DIVADELNICTVÍ ZA 1. A 2. REPUBLIKY A ZA NACISTICKÉ OKUPACE

1. republika - 1918 - 19382. republika - září 1938 (Mnichov) do března 1939 - začátek okupaceokupace - březen 1939 - květen 1945

1918 - jakási revoluce u nás - německý soubor vykázán z div. - Stavovského i v Brně z Divadla na Hradbách a Divadla Na Veveří.od k. světové války - do 1923 - otevřeno div. v Budějovicích, Bratislavě, Košicích, fungují div. v Plzni, v Kladně atd.ND - po odchodu J. Kvapila 1918 - divadlo bez vůdčí osobnosti - rozpačitá dramaturgie - 1918 - 20 - z lepších her uvedeny V. Dyk - Ondřej a drak, J. Mahen - Nebe, peklo, ráj - o válečných invalidech s E. Vojanem, K. Čapek -Loupežník - nástup dravého bezohledného mládíMěstské div. na Kr. Vinohradech - úplně jiná situace - šéfem K. H. Hilar - už od 1911 - obhajuje nástup 1. směrů, proti realismu a symbolismu - hlavně expresionismus z Německa - Hilar požaduje nový pathos - výrazné, exponované herectví, inspirace a studie davových scén Reinhardtových, po I. sv. válce uvádí Na Vinohradech - davové hry - Arnošt Dvořák - Husité, Verhaaren - Svítání, v průběhu 2. sv. války si Na Vinohradech vychoval svůj herecký soubor - pak s ním do ND - Eduard Kohout, Václav Vydra st., Zdenka Baldová, Bohuš Zakopal ad.1921 - odchází do ND (Kvapil na Vinohrady) - zde do roku 1935 - 3 vývojové etapy1. etapa - 21 - 25 - expresionistická režie - davová dramata, grotesky, soc. tématika - asi nejv. inscenace 22 - Čapkové - Ze života hmyzu - typic. expres. drama, Euripidés - Médeia...II. etapa - 25 - 29 - Civilismus - expresionismus už překonaný - dlouho po válce - nová generace - optimismus - budování nové společnosti..., civilismus - zájem o problémy jedince a obce, zklidnění projevu - nejv. inscenace - Sh. - Hamlet - Ed. Kohout - nedospělý chlapec ve světě dospělých, do nitra člověkaIII. etapa - 27 - 35 umírá - pokračuje v civilismu, organizační činnost - přivádí do ND mladé herce z Vinohrad - Zd. Štěpánek ..., 1930 - nejvýzn. - zve Jiřího Frejku - avantgarda do NDHilarovy režie - Bruckner - Alžběta anglická s Leopoldou Dostalovou, Král Oidipus - slavná inscenace na schodech, O´Neil - Smutek sluší Elektře, Sh. Romeo a Julie

Nástup meziválečné dramatiky - pragmatická generace - snaha uvědomit si relativitu lids. života, najít způsob, jak učinit osud člověka smysluplným- bří Čapkové - 21 K. Č. - RUR - expres., 22 - oba - Ze života hmyzu - expres. - symbol., 22 - K. - Věc Makropulos, 27 - oba - Adam Stvořitel - expres., 37 - Bílá nemoc, 38 Matka - proti fašismu- F. Langer - 23 - Velbloud uchem jehly, 25 - Periférie, 27 - Dvaasedmdesátka, 29 - Obrácení Ferdyše Pištoryanarchismus a poválečná avatgarda - autoři - Jiří Mahen - Husa na provázku (knížka) - hry v ní - Klaun Čokoláda, Trosečník, dramata - Jánošík, Chroust, Ulička odvahy, Mrtvé mořeF. Šrámek - Léto, Měsíc nad řekou, Hagenbeck - protiválečná hravysl. expres. dramatik - Lev Blatný - Kokokodák, Smrt na prodej

65

- Vítězslav Nezval - k avantgardě - poetismus - Depeše na kolečkách - lyrické pásmo, Milenci z kiosku, Schovávaná na schodech, surrealist. hry - Strach, Zlověstný pták, Věštírna delfská, nejzn. Mannon Lescaut - 1940 pro Div. Burianovo D, Loretka

Meziválečné pražské kabarety -- navazují na tradici před a válečných kabaretů - nejst. 1910 - Lucerna - po válce zde K. Hašlersatirická čísla, aktuální náměty- 1918 - 22 - Červená sedma - vysloveně lit. kabaret - zakl. Jiří Červený - písničkář + 6 dalších, působí zde Ed. Bass - autor, konferenciér, J. Jenčík - tanečník, herci - krátce - Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Saša Rašilov, Jarmila Kronbauerová, začínal zde Jindřich Plachta I Hilar. herci Iprogram - skeče, anekdoty, písničky - velmi kvalitní skeče - autoři - F. Gellner, Machar, Numann, Dyk, Šrámek

1920 - 22 - Revoluční scéna - v čele kabaretiér Emil Arthur Longen - Hašlerův přítel, levicově zaměřený intelektuál, vyšel z předváleč. anarchistů, působí zde - Xena Longenová - manželka, herečka, Karel Noll - herec, režisér, I. Švejk - na Revoluč. scéněprogram - pro dělnické publikum, odstranili stolové zařízení - něco mezi div. a kabaretem, Büchner - Vojcek, Egon Erwin Kisch - Nenebevzetí Tonky Šibenice (Xena Longenová), F. Šmíd - Batalión - Hašler, Smolík

Avantgarda - = předvoj, z vojens. terminologie, reakce na 1. sv. válku - velká negace nejen války, ale i celé společnosti, která válku způsobila - měšťanstvo, souvisí se vznikem nových směrů - inspirace - dadaismus - česká podoba - poetismus - lyričtější, básnivější, ne tak drsně provokativní, surrealismus - podvědomí, snové vize - Francie -- překlady fr. poezie - K. Čapek - 1920 - Francouzská poezie nové doby - obrovský vliv na novou generaci - pásmo - volně řetězené lyrické metaforické obrazy - Appolinnaire, Nezval - Depeše na kolečkách - pásmoi teoreticky zpracováno - Teige, Honzl - 1925 - Roztočené jeviště - podle Tairova - jak by mělo vypadat avantg. div. - proti psycholog., Nezval - Pantomima - vychází s Honzlovou studií - O zákonech moderního jeviště - požadavek vytvoření nové scénické metafory - vidět na jevišti poezii, nejvhod. jevištním tvarem - revue - pásmo - montáž scén propojených slabou dějovou linkou, lze rozvinout jevištní složky - slovo už ne dominantní- Futurismus - z Itálie - Marinetti - 1921 - do Prahy - Večer syntetického div., 1922 - futuristický manifest - Osvobozená slova - snaha rozbít klasic. aristotel. strukturu, snaha osvobodit slovo z kauzálního řetězce, složky si nejsou podřízeny, ale postupně přejímají vůdčí roli- konstruktivismus - vytvořen ruskou avantgardou - důraz na funkčnost všech prvků, nic na jevišti nesmí být samoúčelné, nic jen pro atmosféru, Tairov - Odpoutané divadlo, Mejerchold, Vachtangov

Začátky avantgardy - 2 osobnosti - J. Honzl a J. FrejkaJ. Honzl - 1920 - Dědrasbor - Dělnický dram. sbor, J. Frejka - studia - pražská konzervatoř - vedl do 25 - soubor Scéna adeptů - volné sdružení posluchačů konzervatoře, zájem o komedii dell´arte, středověkou frašku, cirkus, klauniády- do 25 zformovali své požadavky - 25 - založena samostatná scéna Devětsilu - Osvobozené divadlo - 8. 2. - zahájena činnost v div. Na Slupy - otvírají - Moliere - Cirkus Dandin a Aristofanes - Když ženy něco slaví - Frejka

66

v čele Frejka, Honzl - režiséři, členem i E. F. Burian - jako hudební skladatel, herec - záměr div. - div. realizované na principu scénické metafory, lyrismurežie Honzla v Osvob. div. - např. Appolinnaire - Prsy Tiresiovy, Ribenmaunt de Saignes - Němý kanár, Peruánský kat, Jean Cocteau - Orfeus, Alfred Jarry - Král Ubu, V. Vančura - Učitel a žák, Nemocná dívka - hříčky --- Honzlův rež. styl - sklony k preciznosti, teoretické myšlení, mnohem systematičt. než Frejkova režiet - promyšlené jevištní kompozice, do nichž dosazoval herce - lyrismus = promyšlená metaforická báseň, skrze hercovu akciRežie Frejky v Osvob. Div. - Cirkus Dandin, Když ženy něco slaví, Nezval - Depeše na kolečkách, Jevrejnov (rus. avant.) - Veselá smrt, Yvan Göll - Pojištění proti sebevraždě --- styl - hravý lyrismus, impulzivní herectví, komediantské a klaunské prvky, mnohem lyričtější než Honzl - metaforické, lyrické zkratky

- brzy se nepohodnou - Frejka odchází - 27 - zakládá divadélko Dada - odchází s ním i E. F. Burian, spolupracuje s ním, Frejka 1929 - zakládá další scénu Moderní studio - spolupráce s Burianem - 2 voicebandové večery - Frejkův nápad, Burian realizovalod zač. 30. let pak k Hilarovi do ND - v experimentální scéně - Studio ND - Hilar zve Šejbalovou, Peška - v ND v rámci Studia do 45 - režie - Čapkové - Lásky hra osudná, Lev Blatný, Klicpera - Veselohra na mostě, Nezval - Milenci z kiosku, Schovávaná na schodech, Šalda - Zástupy, na velké scéně ND - 1934 - Aristofanés - Ptáci, Lope de Vega - Fuente Ovejuna, Sh. - Julius Ceasar, Puškin - Boris Godunov - velmi citlivě reaguje na polit. atmosféru, jak zasahuje do života jedince - tlaky - proto velká dramatika - div. jako svědomí doby - před diváka klade velké hrdiny - všeplatné zákony lidského jednání, charaktery, lidský pathos, ale stále avantg. cítění - lyričnost, spolupráce s výz. scénografem - Josefem Trösterem - umožňuje dynamickou režii a lyričnost zároveň

- Honzl - zůstává v Osvobozeném div. - 1927 sem přichází V+W - vlastní konfese - profes. div. - Honzl režíruje Krále Ubu s V a W, Vančuru29 - 31 - Honzl do Brna (i Burian), Honzl spolupracuje s V + W, ve 30. letech jim režíruje představení, stává se členem surrealistické skupiny - Teige, Kalandr, režie - Nezval - Zlověstný pták, Věštírna delfská, Guillieta aneb snář - 38

Osvobozené div. - V + W - poprvé hrají v sále Umělecké besedy na Malé Straně - ochotnické představení žáků - Vest pocket revue - pak u Frejky - Dada, 4. představení už na scéně Osvobozeného div. - revue - angažováni jako herci - Vest pocket revue, Král Ubu, 28 - 30 - prolínání jejich a Honzlovy koncepce Osvob. div. - pak na sebe přebírají konfesietapy - 1. 27 - 29 - hledání - Vest pocket revue, Smoking revue, Premiéra skafandr2. 29 - 31, 32 - ještě revue, ale už jiné - pevný tvar revue - Fatamorgána, Sever proti jihu, Ostrov Dynamit, Golem - parodie3. 32 - 38 - nejznám. - politická satira - aktuální - reakce na fašismus a soc. podmínky - hospod. krize, dadaistické revue už nerezonují32 - César (Mussolini), Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Těžká Barbora, Svět za mřížemi, Pěst na oko, Rub a líc, v nové sezóně - 38 - 39 - premiéra - Labiche - Slaměný klobouk - Teta z Brusselu - Helenka je ráda - názvy pro 1 hru - zakázána, V + W + Ježek - do emigrace - USA - 15. března 39 zabrání republiky

E. F. Burian - 20. léta Osvobozené div., Dada divadlo, 29/30 - Brno, OlomoucD34 - 41 - 1933 - E. Kästner - dramatizace rozhl. hry - Život za našich dnů- aktuální, časové, silně politické div., nepravidelná dramaturgie - román, epika, lyrika, montáže lyriky..., pravidelný text - jen silná úprava - scénář, jako Wagner - zrovnoprávnění všech jevištních složek, inscenace jako symfonie, potlačoval dramatičnost, zvyšoval lyričnost,

67

rozvolňoval stavbu - zvýšení metaforičnosti, zvýšení účinku na diváka, mnohem srozumitelnější než textem - podtrhnutí mimoverbální- theatregraf - s M. Kouřilem - scénograf - na průsvitnou tylovou oponu - dramatický prvek, další rovina výpovědi, lyrická metafora, snové obrazy skrze inscenaci výpověď o vlastním tvůrčím názoru - postava vypravěče nebo figury, která vystupuje z dějesnaha o syntetické div., surrealistické postupyinscenace - Kästner, Mácha - Máj - 35, 36, 39, F. Wetdekind - 36 - Procitnutí jara - použití theatergrafu - lyrická obžaloba staré generace, 37 - Puškin - Evžen Oněgin, 38 - Goethe - Utrpení ml. Werthera - rozloženo do 3 hl. postav

období tzv. II. republiky - od 29. 9. 38 - 15. 3. 39 - na zákl. Mnichov. diktátu - vpád Němců do Sudet, národ - prožitek ohrožení, zániku - umělci snaha o co největší odpor, protest proti válce, Hitler se netajil chutí na zbytek republiky- aktivity umělců - Čapek - spojení s politiky - Amerika, Jiří Frejka - už před válkou - varování, aby si lidé všímali, co se děje - Puškin - Boris Godunov - o neregulér. uchopení a zneužití moci, Burian v D - Vojna - montáže z textů čes. lid. písní, V + W - Ceasar + ostatní inscenacelidé - pocit vzdoru, hanby, zrady, potřeba zdůraznit národ. svébytnost, šaty s folklórními prvky, návrat k baroku - Burian - hledá v lid. poezii, lid. div. - Vojna, První lid. suita - Hra o svaté Dorotě, Salička, Backchus - 38, Druhá lidová suita - Hra o Františce a Honzíčkovinávrat k baroku - adekvátní součas. situaci, uvědomění si nadčasovosti barokních děl - přesvědčení - národ nemusí zaniknout, bude - li fungovat kulturně

OkupaceJindřich Honzl - za okupace - netajil se svým komunistickým přesvědčením - proto tvorba do 40, pak musí do ilegalityvede Divadélko Pro 99 - zakládá s mladými lidmi - konzervatoristy - Dana Medřická, Zdeněk Stránský, Felix (Bry) de Breux - v Topičově saloněinscenace - montáž z korespondence J. Nerudy a K. Světlé - Román lásky a cti - spíš než o jejich intimní vztah jde o obhajobu práva umělce na svůj osobitý projev, o postavení umělce ve společnosti - velmi aktuální - buď se přizpůsobit nebo riskovat41 - České písně kramářské (černá kronika kramářská) - pojetí jako velmi vážná, tragická výpověď o člověku, který se ocitne v tísni, o tragickém postavení člověka ve světě41 dostali z Topičova salónu výpověď, přichází sem jiné div. mladých - Větrník - nejmladší nastupující generace - výraznější projev až po roce 1945 - Radovan Lukavský, Vlastimil Brodský, Stela Zázvorková, Miloš Kopecký - začínali úplně od píky

Jiří Frejka z okupace - pokračoval v ND - označován za salónního komunistu - na seznamu pro likvidaci, nutnost přizpůsobit dramaturgii - němečtí dramatikové, ale ne klasikové, ale druhořadí, zatýkání - emigrace - ztrácení personálu ND (Haas)význ. inscenace Frejkovy - klasika - 39 - Klicpera - Lhář a jeho rod, 41 - Sh. Zimní pohádka, 42 - Klicpera - Zlý jelen, 42 - Plautus - Lišák Pseudolus, 43 - Tyl - Strakonický dudák, 44 - Renč - Císařův mim - o problému svědomí, o vnitřní svobodě vůči despotovi, heec má na císařův pokyn nastudovat hru k zesměšnění křesťanů, během hry - osvícen - odchází, staví se do řad pronásledovaných - Renč za komunistů 11 let ve vězení, Frejka za komunistů - sebevražda

E. F. Burian - za okupace - D 40 - 41 - doba max. ohrožení, Burian nasazuje na repertoár výhradně české autory - aby utvrdil lidi, že česká kultura je svébytná a velmi hodnotná -

68

aktuálně promlouvá v ohrožení, hledá autory - a) ty s krásným vztahem k českému jazyku - Nezval, Božena Benešová, b) ty, kteří protestují - V. Dyk - Revoluční trilogie -- musí být zároveň takoví, aby na nich mohl uplatňovat své předchozí postupy, poznatky39 - Máj (Máchovy ostatky přeneseny z Litoměřic do Prahy - protestní průvod)40 - Dyk - Krysař - Vl. Šmeral, Marie Burešová - Agnes - na k. najde pasáček zapomenuté dítě - život nekončí40 - Nezval - Mannon Lescaut - nejnavštěvovanější inscenace D, první mizení lidí, ohrožení - příběh ohrožené, zničené lásky v líbezné češtině - lidé potřeba útěchy41 - Nezval - Loretka41 - Zbyněk Přecechtěl - Pohádka o tanci - jinotaj - zakázáno - Burian a Nina Jersiková - do koncentračního tábora

tvorba i v koncentračních táborech - nebyli tak omezováni - potřeba zabavit se - div. jim pomáhalo přežít...V + W - za okupace v USA

Oficiální scény za okupaceND - šéfem činohry - Jan Bor (i dramaturg - umírá 42) - dříve na Vinohradech - Dostojevskijdramaturgem pak F. Götzvedle Frejky v ND Karel Dostal - antické hry, Shakespearepodzim 1944 - div. zavřena, herci převedeni do výroby, pro Němce div. jen dva významy - zábava, ideologické zpracovávání lidí - 44 - už pro ně div. nemá smysl - vážná situace - do 1945 divadla nehrajíjinak samozřejmě řada kolaborantů - hráli pro Němce...

OTÁZKA Č. 17: VÝVOJOVÝ VÝZNAM INSCENAČNÍ TVORBY K. H. HILARA PRO MODERNÍ ČES. DIVADLO

1920 - období krize ND - odešel J. Kvapil - přední představitel odporu proti R - U - ministr osvěty, v ND - žádná významnější osobnost - herci režírovali - krizev Divadle na Vinohradech - žádná krize - K. Hugo Hilar - novinářská kampaň doporučila Hilara do čela ND - 1921/ 2

Karel Hugo Hilar - 1885 - 1935v 36 letech do čela NDHilar - už jako básník pseudonym - vl. jménem - Bachulepůsobí v Moderní revue - v 17 letech tam píše kritikystuduje filologiipak do Německa - Berlín - Max Reinhardt - to byla pro něj škola, hledá pak uplatnění poblíž divadla - stává se tajemníkem a lektorem v div. Na Vinohradech, lektor = pomocník dramaturga - musí přečíst 10 x více her než dramaturg - doporučuje (dramaturgem - Václav Štech), režíruje, stále ještě spíš kompozice1913 - dramaturgem1914 - šéfem činohry div. Na vinohradechstále ještě okoukával - Reinhardt - 1913 - Moliere Jiří Dandin, Veselé paničky windsorskérežisér - František Zavřel - pracoval v Berlíně po boku Reinhardta, režie i Na Vinohradech - Viktor Dyk - Zmoudření Dona Quijota - Zavřel podpořil Hilara - Hilar - svébytný režisér, už ne jen přenos div. hry na jeviště, ale velmi subjektivní přenosReinhardt + Zavřel + Hilar později - „divadelní expresionismus“ - rysy:- vyhrocená dynamika děje (Kvapil - lyrické)

69

- abstrahující zkratkovitost, s níž je obnažována podstata konfliktu- dramaticky hybný projev - kontrasty světla a stínu, dramatické zacházení se světlem, kostýmem, scénou - schodiště- dramatické okamžiky - nadsazené - až k hysterii - i v komedii - výrazná, drsná komika, nadsázka- celý prostor by měl být odrazem vnitřní dramatičnosti duše- výrazná rytmizace, sborová (Burian)- odmítá statičnost, lyrismus

Hilar - I. období na Vinohradech - režie1914 - Kleist - Penthesiele1915 - Viktor Dyk - Veliký Mág (Srba - předobraz div. surrealismu)1917 - Antonius a Kleopatra a August Strindberg - Tanec smrti- erotické období

II. období - 1918 - 1920 - 11 inscenací - 1919 - 23 drama zástupů, davové drama - podle Šaldy - Zástupové, ale Hilar to už nikdy neudělal, protože to Šalda dodal až později, kdy už měl Hilar několik zástupových her za sebou - táhlo se to, i soudní procesi socialistická vize, hlavním hrdinou nebývá jednotlivec, ale dav, ne jen pozitivní, ale často se mýlí, často hnané slepými vášněmiZikmund Kvasinski - Nebožská komedie - social. hra - polský romantik1919 - Arnošt Dvořák - Husité - za Prkopa Velikého, epopej - výtvarník - Vlastislav Hoffman - spolupracoval s ním dlouho - 1. velký divadelní výtvarníkJan Bartoš - Krkavci - také zástup. dramaVerhareen - Svítání - o sbratření 2 obyč. vojáků 2 nepřátelských armádvedle zástupových dramat uvádí i některé komornější hry - J. Hilbert, komedie od Moliera

osobní nepřátelský vztah s Kvapilem1921 /22 se stává uměleckým šéfem ND - bere s sebou některé své velké herce - intriky - navíc je stavěl do hlavních rolído ND - Václav Vydra (Hilar - Vydra - hrozný vztah - Hilar chtěl po něm výraznou dynamiku, vnitřní rozervanost, výrazné výsledky - donutil Vydru přesáhnout sebe sama - nalomené, rozvrácené osobnosti - Hilar pak (značně Vydrovou vinou - mozková mrtvice) - Vydra - píše o tom ve vzpomínkách - Prosím o slovo- dále - herečka - Zdena Baldová - milenka a později manželka Hilara- z kabaretních scéna - Anna Sedláčková- Eduard Kohout - byl už nějakou dobu v ND, ale teprve u Hilara se proslaví- Leopolda Dostalová - odešla za války - vrací se (Karel Dostal - její bratr - režisér - Čapkovy hry - Bílá nemoc, Matka)25 - Jaroslav Tuma, 29 - Olga Scheinpflugová, 29 - Hugo Haas, Bohuš Zakopal

inscenace - 1921 - Sh. Koriolannus - přenos inscenač. stylu z Vinohrad do ND - velký odpor z řad herců v ND - herci dokonce psali Ministerstvu kultury, aby byl odvolándále Christopher Marlow - Eduard II.August Strindberg - Královna Kristýna - z Eduarda dělá homosexuála, Kristýna - erotomankaz komedií - Moliere - Zdravý nemocný - až ke grotesce a moderní klaunérii- potyčky s herci a s kritikou - někteří ho vítali, někteří, že ND má být v duchu Kvapila1922 - Čapkové - Ze života hmyzu - 1. větší úspěch - Marie Hübnerová - Chrobačka - skvělá, scéna - Josef Čapek - i kostýmní návrhy

70

1924 - Romeo a Julie - Hilar - zakladatel moderní čes. režie, režie - přináší svébytné vidění inscenačního tvaru, autorská výpověď, „Režie je dílo mocně vrženého jednotícího programu uměleckého.“ Režisér - jednotící tvůrčí princip všech složekRomeo a Julie - novost pohledu, i mezinárodní ocenění - fr. spisovatel - Romain Rolland - se zúčastnil, reagoval velmi nadšeně, překvapen - napsal Hilarovi dopis - pak publikován - uskutečněno to, co tušil v Shak., ale co ještě nikde nevidělHilar - velké úsilí, aby přesvědčil soubor ND, aby hráli a dělali všechno jinak než dosud - konflikty s Vydrou, spousta energie, novátorské úsilí - po premiéře - v ředitelně ND - záchvat mozkové mrtvice - doživotně zdravotně poznamenán - daň - premiéra - 25. dubna - překlad J.V. SládekHilar si dělal sám scénu a kostýmy - skvělé - ponurá, účelnáJulie - Eva Vrchlická (dcera Vrchlic.)Romeo - Roman Tuma Tybalt - Václav Vydra (role po Vojanovi - opisovali se - režisér - celou hru - herec - jen repliky)Benvolio - Eduard Kohout Chůva - Marie Hübnerová

Otakar Fischer - prof na FFUK recenze - jako něco, co se nás bytostně týkáHilar - hrál to o konfliktu mládí a čistoty a zmechanizovaného, zkostnatělého, konzervativního stáří (později převzal Krejča) - kritika - Boj proti včerejšku - poznámky o R. a J. - Hilar: „vyjádřit Sh. herecky své době, Romeo a Julie - hra o níž se mluví spíše jako o velkých rolích než o veliké hře... bojují rodiče s dětmi“ - tragika - pravý velký cit se rozbíjí o chladný rozum, rozumářský svět - stojí na straně nevypočitatelného citu, nedefinovatelného proti kalkulacihoroucí impulzivní procitlá srdce bojují na celém světě proti vysušenému rozumu, který nepochopil světpryč s dekorativností, se vším vnějším, soustředit se jen na pravdu představovaného zážitku, pomoci básnické pravdě, pravdou jevištníboj Kapuletů s Monteky jako by vedlejší - důležitější - boj rodičů s dětmi - nová osobitá koncepce - největší Hilarův přínos

začátek - pouliční scéna - horko, kašna - negativní kritika pod pseudonymem Jago - v Kvapil. pojetí - ze 3 Sh. her, co dělal, nejlepší - ale.. vadí mu, že tam Hilar vnáší sám sebe a mění hru a herectví - „poesii díla vzal čert posedlý expresionismem“, „zdramatizováno každé slovo, které bylo dřív jenom vypravováno: „Pojď domů, Merkuzio, je horký den!“ - čachtání v kašně“ „Pro Marii Hübnerovou měl Hilar ještě nějaké repliky připsat“ - Chůvina obojakost.asi psal - Miroslav Novotný

1. éra - expresionistická - 21 - 25 - Médeia2. éra - civilistická - 25 - 293. éra - pokračuje v civilismu, organizační činnost - 27 - 35 + - Oidipus - 32 - patří sem, i Romeo a JulieHilarovy dvě slavné inscenace antiky - Médea a Král Oidipus - tato inscenace je jediná zachovaná - Frejka - rekonstrukce na desce - Kohout - Oidipusdlouho byly u nás inscenace antiky brány jako něco nového - Kvapil dělal také Aischyla, ale neměl k tomu žádný vztah, Hilar v té době píše - že se nemá antika hrát, že ji nemůžeme vyložit - přesto 2 inscenace - Médea - kritika - kuriózní - moc expresionistické, Král Oidipus - stejně expresionistické, ale přátelsky přijato -

71

Král Oidipus - Hilar úplně jiný pohled na scénu - sám autorem výprav, Čapek - o Médeie píše, že si teprve teď uvědomil, o čem vlastně Médeia je, jaký má přesahkritika - Hilar nebere vůbec ohled na peras - určitou míru, klid, na ducha antikyInscenace Oidipa - Hilar si připravoval půdu, vysvětloval kritice i divákům svůj záměr, malý výpad proti Freudovi - začíná být známý - Oidipus netrpí žádným Oid. komplexem- navrhl si scénu - spolupráce s Karlem Hoffmannem - pohyblivá scéna - otáčivé jeviště, schodiště - - otáčivé schodiště, Oidipus stoupající do nekonečna, chór na schodech.... (nevymyslel otáčivé jeviště - dočetl se o něm 1930 v div. revue - David Mitchell - scéna pro Hamleta - nikdy neuskutečněna - Hilar tedy I. kdo uvedl otáčivé jeviště - rozhodně u nás ano)těžce řešil některé scény - oslepení a odchod Oidipa ze scény - inspirace křesťanstvím - nechá jej odvés s rozepjatýma rukama - (Ježíš na kříži) - Rembrandtovo Snímání z křížeobraz - Putující do Emans - kápě + hole - stylizace chóru-- hledal spojitost Oidipa s moderní dobou - našel v Dostojevském - Oidipova vina(Rutte - Kniha o Hillarovi - Vzpomínky na Oidipa)otáčivé schodiště - Oidipus stoupal a přitom se dostával stále zpátkysvětlo - dříve proto, aby bylo vidět, nyní významný prostředek - vliv na avantgardu - Frejku, Buriana - vyřízl obdélníky v podlaze pro světlo - herec byl osvětlen ve chvíli, kdy do něj vstoupil, objevoval se a mizelKohout - říká o práci na Oidipovi, že to pro něj bylo důležitější než Hamlet, nikdy netušil, že to bude hrátFrejka - že se Hilar inspiroval i obrazy de Chiricovými, surrealistické obrazyv Oidipovi je vše individuální - tedy i chór - jsou individuální lidé - ne jako v Antigoně, - málo lidí, všichni na Oidipa vzpomínali jako na erotické představení, ale subvenciované - i přesto, že šle proti Freudovi - díval se na to jako na chlípnou manželskou vášeňvšichni pozdější inscenátoři četli Hilara - Macháček - se scénou K. Svobody - použil schody odspodu až nahoru - všechno výtvarně komponoval - pozůstatek Hilara

1926 - civilistické období - HamletKvapil - iluzivní scénický prostor - spíše ještě výtvarný než dramatický prostorHilar: „Kvapilova režie mi připadala vždy spíše jako souhra šťastných náhod.“Hilar - protikladný přístup k režii oproti Kvapilovi - ostrá konfliktnost, přerývaný pohyb, emocionalitaHilar chápe prostor jako prostor dramatický, žádné obrazy, odstranit vše kašírované, umělé

1. Hilarova režie v ND - Sh. Koriolannus - scéna - nová - schodiště, kompars, inscenováno podle sociologic. měřítek - podobně jako zástupové dramai groteskní představení - velmi vyostřené - Bartoš - Krkavci - Na VinohradechČapkové - Ze života hmyzu - v pohybu, v maskách, vlásenkách, i v akci - groteskno, expresionismus, redukce zobrazované postavy na 1 - 2 rysy - důsledné, úmorné zkoušky, přísný - velká část souboru proti němuspolupráce s výtvarníky a architekty - hledá jemu odpovídajícíSlowacki - Balladyna - posl. představení ortodoxního expresionismu (?) - ovlivněn Craigovými ideály o herci nadloutce, vyzkoušel - oblékl herce do vyztužených kostýmů - deformace pohybů - „pohybující se objekty“ - velmi kriticky přijato i jeho přátelinová cesta - 1924 - Romeo a Julie - už tu není snaha redukovat člověka, akcentovat bohatství, ne psychologicky, ale vnějším podáním, chrlením veršů atd. - kritiky v denících nic moc - ale mnozí umělci nadšenipak mrtvice - 1, 5 roku nemohl pro div. pracovat - patrně tahle zkušenost ovlivnila jeho další tvorbu

72

inscenace - Romain Rolland - Hra o lásce a smrti - zklidněná, obrácená k člověku, k dramatičnosti jeho vnitřního světaHamlet - syntéza - zúročuje předchozí expres. experimenty + nové pojetí režie, kromě osobních důvodů, které ho přiměly k uměleckému posunu - vnější - proměna sociální skutečnosti - po válce - stabilizace poměrů - pozitivně podpořit tento vývoj v div. „přejít od pathosu a revolučních hesel k cítění občanskému“„civilismus“ - stylový výraz uklidnění proti revolučnímu nebo válečnému šíleníHamlet - začal už novým překladem - Štěpánek - přeložil i Bouři - 1920 ji inscenoval - jediný překlad dosud - J.V. Sládek - z 80. let 19. stol. - proměna jazyka a Hilarovi se nelíbilo Sládkovo básnictvíŠtěpánek neobsáhl celou bohatost veršů, ale srozumitelnější - zrušil metrickou formu - český syntax a přízvuk, vrátil razanci Sh. slovníku, který Sládek zjemňovalHilar text velmi upravil: 1. vrstva zásahu - průběžná - zestručnění a zpřehlednění textu - odstraňuje to, co již bylo řečeno a rétoriku, větší spád - někde velmi razantní zásahy - až do detektivní napínavosti2. vrstva zásahu - úplně potlačil některá pásma, vypustil celou první scénu - zjevení ducha, oslabil mystiku, začíná Klaudiovým pokryteckým rozhovorem - „Dosud nám na mysli leží smrt našeho bratra Hamleta...“ - škrtl vše o vztazích norsko dánských a o vojenském tažení - jeho ctižádostí - po Kvapilově režii Hamleta - potlačit vše mimo Elsinor - soustředit vše do rodinného privátníh kruhu - zkomornění, pak i ve scénickém provedení, vypustil vše, co by napovídalo královskou příslušnost - i v kostýmech, vypuštění dvořanstva... (Miroslav Luther - znalec Hilarova díla) tragika mládí - předčasné setkání se zlem - neměl to být intelektuál, ale mladý hoch (Eduard Kohout), který žije v prostředí smilstva a ztrácí své srdce dřív, než se dokáže rozkoukat. Vlastislav Hoffman - scéna - spojit nadčasové „že vše přítomné nese sebou prvky minulosti, která vytváří nános“ - syntéza moderních a historických prvků - prostor - všude, doba - vždy, z románského slohu - masivní oblouky, dále vertikály, hranolové desky, které byly různě sestavovány - v obrácené perspektivě - od největšího ve středu k nejmenším na okraji, s průchody mezi nimi - svícení - vždy jen část scény, z temnoty, pozadí černě vykryto, desky ploché - daly se přemísťovat, nábytek - velmi zjednodušený - až k funkcionalismu, purismu + hranol s kruhovými výkroji + oblouk - odkaz k románskému slohu, světlo - boční reflektory - temnotou prosvěcuje scény napříč (Oféliin pohřeb), Duch - nafosforeskovaná ruka - osvícená jen ruka, hranoly zepředu potaženy stříbrnou látkou, v zadu nalepeny zelené hobliny - zahradní zákoutí, masivní architektura - změna pro exteriér, interiér - hranoly, Ofélie - krátké vlasy, móda 20. let, akvárium s rybičkami, Claudius - Václav Vydra, Gertruda - Leopolda Dostalová, Ofélie - Jarmila Kronbauerová, Saša Rašilov - groteskní Poloniusvertikalita z gotiky, minulost má evokovat starý perský koberecs výjimkou zahrady - celá inscenace černobílá - i kostýmy, nábytek - všechnoHoffmanova scéna - velmi podobná Craigově scéně z 1911 pro MCHAT - (inspiroval se Hoff. scénou - Josef Svoboda - v 50. letech - systém posuvných panelů, kynetická scéna)tma, kontrast světla, pochodně...až při závěrečném zápasu osvítí celé jeviště a ještě zesílí - „Konec temných Elsinorských událostí, vítězství pravdy a nástup mravního řádu navzdory mrtvolám“

Hilar vyžadoval - pravdivost v herectví, vnitřní prožitky postavy, zajímavé vyřešení dialogu Být či nebýt - Hamlet v rohu v dálce - černě oblečený - splýval s drapériemi - světlo pouze na tvář a dýku, velice tiše, schoulený do závěsu - tichoučká meditace a zpověď rozbolavělé mysli, zdůraznil mládípůvodně uvažoval o Z. Štěpánkovi, pak si vzal E. Kohouta - krotký zjev, lyrický

73

kritika - ocenila citovost, ale nelíbilo se jí zúžení filozofického a metafyzického v originálu - to ale rozpor s Hilarovou koncepcí - zvýraznit vnitřní emocionální prožitekostatní postavy - poněkud jiné - vnější odměřenost, decentnost - dodržují konvence, Hilar usiluje o to, aby záporný charakter nebyl zjevný, ale aby byl pod slupkou uhlazeného chování - nevzrušené, jako by mluvili o počasí, na Oféliino šílenství reagují jako na něco, co je trapné a nežádoucí, při zápasu - okolí velmi ležérní, nenucené, přátelské - pokrytectvíHilar odhaluje účelovou koncepci společenské masky, jak za důstojnou tváří - podlost, herci odhalovali postupně - od vnějšího k pravdivému jádrui rovina výrazně groteskní - Rašilovinterpretace herecké družiny - nechává je hrát s nadnesenou deklamací, patosem, přežilé, poklesá úroveň a svůj odpor ke šmíráctví, ale ne jen výsměch skupině - i dojemná naivita a přímočarost, která vedle pokrytectví působila velice čistě - tím dán Hamletův vztah k nim - uvolňuje se mezi nimi - radostný -Hamlet je od počátku obětí světa, v němž žije, svět, který ho zbaví jeho hodnotpropojil tím inscenaci s pocitem 20. lettrval asi 4 hodiny - ale to ne v té době tak zvláštní - normální představení - 3 - 3, 5 hodinyHilar - Sen noci svatojánské - scéna s větví jako s hrazdou, Puk má prý něco společného s Mefistem - něco mezi člověkem a zvířátkem

- zformulovat si - co je Hilarovým přínosem k vývoji divadla - dokumentovat na představeních a jeho režijních postupech...OTÁZKA Č. 18: ČESKÁ DIVADELNÍ AVANTGARDA

avantgarda = předvoj (z vojenské terminologie) - reakce na 1. sv. válku, velká duchovní krize, avantgarda se rodí jako velká negace nejen války, ale celé společnosti (buržoazie), která válku pro své zájmy vyvolala - odmítala svět i s jeho kulturouparalelně k avantgardě - revoluční převraty, hnutí (i u nás 1918)avantgarda se sama projevovala jako politicko umělecká skupinasituace od 90. let do 1. svět. války: velmi produktivní, obrovský rozmach průmyslu, mamutí podniky - Fordovy závody - kumulace kapitálu v národních bankách, ovládají politiku, dovršování rozebrání kolonií - hlavně rozvojové země, Němci přišli zkrátkav pohybu i umění - umění souladné s průmyslovým rozvojem (Kipling - básně) - duševní potrava měšťáka, ale vzniká i umění opoziční - 90. léta - symbolismus, dekadence, problém individua jako svébytný problémsymbolismus - lyrické divadlo - líbivé, přestože jde o gesto odporu, vztah individua k život. hodnotám, velká dávka skepse, výtv. umění - Preissler, Munch, hudba - Gustav Mahler - smutky z nemožnosti plnohodnotné realizace lidské existencepostupně ztrácí symbolismus sílu - před 1. sv. válkou - pak nástup expresionismu - nově pojmenovává podle toho, co se ve společnosti děje - zvýrazňování konfliktnosti v životě (i baroko), výraz - co možná nejpříkřejší protiklady, totální popření líbivého divadla - i symbolismu

kubismus - snaha uchopit předmět z více stran, průmět pohledů, rozbití perspektivy - Picasso

Kubofuturismus - ital. básník Marinetti - umění velkoměst - prudký odvrat od přírodních trendů k civilizačním, uchopoval prostředky odpozorované z velkoměstské ulice - auta, kino, šantány, žebráci, letadla, zkratkovitý výraz, rytmus - synkopický - před 1. svět. válkou - ale už 1. avantgardní nasazení

74

Konstruktivismus - ruské divadelnictví - permutace kubofuturismu (Tairov), začíná už před 1. svět. válkou, ale pořádně až po

Dadaismus - už za 1. sv. války, zároveň ve Francii a ve Švýcarsku, ale i v Německu, po 1. sv. válce - v Čechách a na Moravě, dada - dětské žvatlání, hravost, ale především dráždění měšťáka - silný vzdor proti expresionismu, symbolismu..., proti velkoměstské civilizaci - jinak hodně společného s Marinettim, dad. se vysmívá starému umění - princip boření, tvůrčím principem - náhodná spojení, ne jen dětská hra - cílený vzdor, cílená náhodnost, záměrně spojují nespojitelné

surrealismus - od k. 1. sv. v. - 1918 - mnoho společného s dadaismem, ale nespojuje metodou záměrné kompozice, ale metodou asociativního řazení představ - sny, myšlenky, delirium, poprvé pojmenoval Appollinaire, oproti futurismu, konstruktivismu - rozvolnění struktury, díla chtějí být jen záznamem snění, liter. - hlavní útvar - pásmo, výtv. umění - Dalí, velmi reálné jádro, Burian na jevišti - hodně surrealistických vsuvek, Nezvalovy surrealistické hry - ruší automatické asociativní proudy, pro div. těžko uchopitelná metoda, surrealismu využívá ve svých hrách i L. Kundera u nás - specifikum - dadaismus - poetismus - na stejných principech, ale bytostně kladnývšechny tyto směry - prudká reakce na realismus

Moderní umění začíná na rozhraní mezi naturalismem a symbolismem. Směry reagovaly na skutečnost, ale nezobrazovaly ji, braly si ze skutečnosti třeba jen techniku zobrazení (futurismus) nebo ji negovaly (surrealismus - velmi reálné jádro) - ne bezprostřední odrážení velmi komplikované reality, velmi komplikovaný vztah k realitěModerní umění - 2 tendence1. Moderní směry chápou umění jako znak, ne jako odraz, romantická vůle vytvářet obrazy jako pouhý příměr skutečnosti2. Tyto směry navazují na realismus v tom, že společně odmítají účast autorského subjektu v díle, jakožto opory noetické hodnoty tohoto díla.

Počátky české avantgardy (hlavní osobnosti - div. - na poč. Honzl, Frejka, Burian...)Ve 20. letech nastupují do divadel velmi mladí lidé narození kolem roku 1905 - (V + W, Burian, Frejka (Honzl - starší)) vnímají tu dobu jinak (už ne sociální témata, expresionismus - přestože Hilara obdivují jako největšího českého režiséra, ale vyčítají mu přeskok k měšťáckému vkusu - zrada) - vnímají šanci svobody a demokracie, což je vede k postavení programu na pozitivních hodnotách života, nemají nic společného s přírodou, žádné přírodní verše, čerpají inspiraci ve velkoměstech, okouzleni technikou a americkým uměním(jazz, revue, muzikál). E.F. Burian 1924 zahajuje svoji činnost článkem nazvaným Umění ulice (bylo mu 20 let). Nechtějí mít nic společného s měšťáckým uměním - generační vzpoura.

Hlavním teoretikem avantgardy - byl Jindřich Honzl, který zprvu obtížně hledal k avantgardě přístup - o 10 let staršíobhajoval umění Jiřího Wolkera, žádá založení nových scén, bez spojení s div. scénami s čes. nacionalismem, je třeba, aby se divadlo stalo mluvčím reálných potřeb dělného člověka. Ať osvobozuje z řádu konvence umělecké i společenské. Nová společnost potřebuje nové emoce.

Honzl - připravuje program div. avantgardy, člen Devětsilu - 1922 - časopis a sdružení avantgardních literátů, teoretiků, výtvarníků, divadelníků...

75

hledají nové zdroje div. emoce - nacházejí je v lid. komediantství, němá filmová groteska, cirkusová klaunérie - cirkus jako takový (tyto tendence i v Rusku - a z Ruska - Mejerchold, Tairov, Jevrejnov, Majakovskij) V těchto bytových zdrojích vidí nové inspirační zdroje div. uměníBytové zdroje - hudební umění vždycky čerpalo z bytových = bytostných - životních - zdrojůDivadlo - nonartificiální projevy - vystoupení artistů v cirkuse, na poutích, jarmarcích, kramáři - písničkyDivadlo čerpá jako ostatní umění v této době (ale i vůbec) ze života (ale nezobrazuje ho) a z bytových zdrojů lid. divadelnosti

Avantgarda - obrátila pozornost k bytovým zdrojům divadla - umění ulice - a učinila z nich výrazové prostředkyBurianova práce Umění ulice - návod pro muzikanty i divadelníky, jak čerpat z prostředí ulice - šumy, davy, hluk, móda...Pro Buriana další zdroj - muzikál (vliv Paříž - nahé tanečnice - umění širokých vrstev) - nová inspirace pro divadlo: revue - stala se ve 20. letech vzorem - obrovský význam pro V + W - kapesní revue na vysoké úrovni- cirkus - obrovská inspirace pro Jiřího Frejku - Jiří Dandin = Cirkus Dandin - tlumočí text jako cirkusovou klauniádu- němá filmová groteska - V + W, Frejka a Burian - Zavěšení visacího stolu...- projevy politiků- poutě (E.F. Burian - výzkumy - záznamy z jarmarečních vystoupení, vyvolávači

Avantgarda - neustále si ujasňuje svůj program, sebeuvědomování - publikuje, píše, formulujeToto programování - úzká vazba na program nové literatury1920 - došlo k velkému třídění duchů v oblasti ml. kultury - Wolker x avantgardisté - ml. literáti v čele s Nezvalem a K. Teigem, pak Seifert, Halas, Vančura, Honzl, Frejka, Hofmeister, Ježek, V + Werich - organizační základny - Svaz moderní kultury - Devětsil - vzniká v říjnu 1920 jako značně volné sdružení soustřeďující básníky, výtvarníky, hudební skladatele, divadelníky + ty, co tuto činnost vědecky reflektovali - teoretiky - tento svaz - veliká aktivita v oblasti publicistiky (večery, přednášky, diskuse, edič. činnost - podpora vydávání lit. děl, vydával časopisy, sborníky).1. pol. 20. let - doba úplné erupce této činnosti - Nezval 22 - sbírka Most, 24 - Pantomima - s předmluvou Honzla, 22 - Depeše na kolečkách - 1. dramatický text, pojmenovávající nové úkoly divadlaSeifert - 21 - Město v slzách, 23 Samá láska, Vančura - 23 - sbírka povídek - Amazonský proudDůležité překlady zahraniční poezie - jako zjevení působily překlady Karla Čapka - Francouzská poezie nové doby -1920 (Appolinnaire - Pásmo - výchozí insp. zdroj pro českou moderní dramatiku i Nezv. Depeši na kolečkách, rozvolněná forma, asociace představ, snění za bdělého stavu, nezávazné střídání motivů, nový způsob pojmenovávání skutečnosti - metonymie, metafora - básnic. tropy

Teoretické práce - vedle prací Nezvala a Teigeho - poetismus v oblasti divadla - články + knížky Honzlovy

1920 - Honzl článek o proletářském divadle = předěl mezi érou prolet. symbolistického div. a avantgardou - inspirován Mejercholdem, Tairovem a Majakovskim - Mystérium Buffa - volá po lid. komediantství, cirkuse apod. - Předpovídá příchod div. nové básnické podstaty.

76

kniha - Roztočené jeviště - odmítá starší estetické doktríny (realis., symb., expres.) vyslovuje se pro nové styly jdoucí z Franciev předmluvě k Nezvalově Pantomimě - definuje nový styl div. nové doby - pozornost k metafor. vyjadřování, ať div. vtahuje na jeviště určitá konkrétnaZakladatel nové poetiky pracující se scénickou metaforou, vyzdvihuje formu revue. (pásmo)- svou rozvolněností a výstavbou - bohaté využití jevištní metaforiky

Frejka - vychází z Nezvala, Teigeho, Mejercholda, Tairovahlavní tvůrčí prostředek - metafora - prostřednictvím jedné věci poukazuje k věci jiné - vztah dán skrytými významy. Tento druh obrazu, jež vyžaduje aktivní spolupráci diváka je rozhodujícím vyjadřovacím prostředkem pro FrejkuFrejka - článek - Cesta moderního myšlení - zamýšlí se nad expresionismemFrejka chce zavěsit scénu do nového div. prostoru, řídit ji novými zákony emoční reaktivityexpresionistické div. totiž zatemňuje div. poznání skutečnosti světapříklon k dadaismu, ke konstruktivismu - scénaJevištní prostor - článek - zprostředkuje své pojetí konstruktivismu - scéna - nástroj na hraní div., ne na vytváření iluzí, instalace objektů - přesné užití materiálu v prostoru, scéna tvárná - schopná reagovat na přání herce, materiál - 2 funkce - materiálovo - hmotno - účelovou a poetickou - lyrickou

Burian - hud. skladatel, píše balety... - 24 - 26 - 1. programové projevy o vztahu k div. - 26 Polydynamika, O moderní ruské hudbě, 28 - Jazz, 29 - Černošské tance, 30 - Dynamické divadlo...25 - založil časopis TamtamPřítomnost - sdružení pro současnou hudbuavantgardní odpor k expres., jenž v Hilarových inscenacích zoficiálnělkniha veršů - Idioteonhl. prostředkem div. - metaforaOkouzlen logickým systémem konstruktivismu - oceňuje čistotu...je vnímavější k bytovým zdrojům - inspirač. zdroje - muzikál, biograf, cirkus, pouťpíše 1. jazzovou operu - Bubu z Montparnassusmysl pro kontrast, napětí, dobrodružství, proto se mu nejvíc líbí revuehrál sám na několik nástrojů - vliv hudby na divadlo

Burian - inspirace jazzem a lid. hudbou - je vnímavý k tomu, co se děje kolm něj - rozhodující význam pro rozrušování staré div. konvence, na jejíchž troskách vzniká nová.aplikuje na div. skladbu určité zákonitosti vyvozené z hudby - Zvukohra - Mluvená opera - i on se opírá o obecnou teorii avantgardy

- každá pódiová skladba - syntéza různých umění (složky, které vycházejí z různých umění, stávají se podřazenou složkou hudební struktury - literární, herecká, hudební složka) - Syntetické divadlo - B - Polydynamická skladba - mnohovrstevnatá (složitě vytvářená struktura) - mezi nimi spolupráce i kontrast - nový významový celek - Wagner - div. jako soubor umění (Gesamtkunstwerk) - ale Burian jiné pojetí - (Wagner - 3 vzájemně propojené složky, paralelně se vyvíjející) - Burian - skladba složek, které působí jak ve shodě, tak v kontrapozici, vzájemně si střídají dominantní místo - nesplývají v symfonickém proudu (jako u Wagnera), ale stojí proti sobě vyděleny. Smysl tohoto oddálení - napětí, kontrasty a hlavně

77

- osvobodit jednotlivé složky - rozpoutat jejich stylistické a významotvorné schopnosti (Burian o tom kniha Polydynamika) - podstatně přispěl k rozvoji avantgardistické koncepce

Burian - zájem o hudebně dram. divadlo - opera - žádá, aby se vzdala své vznešenosti, symboliky, ať obrátí pozornost k soudobým civilizačním problémům - bar, kavárna, tančírna, cirkus - inspirace - nejde o dějové záležitosti, ctí skutečnost, že opera je hl. lyrický útvar - árie, zastavení času, hudba - akustický prostor, v němž se lidé pohybují, spolutvůrcem scény, aktérem dramatu, nikoliv doprovodnou složkou

Podobné nároky i na balet - živoucí aktualita - ať se učí ze soudobé ulice, ať žije skutečným životem, ať se roztančí rytmem jazzu, ať tanečníci zanechají obtancovávání se na špičkách -požadavek přísné stylizace - ne ale na špičkách - základní taneční projev - step, hlavní tvar - revue, žádá, aby moderní balet přizval mezi své vyjadřovací prostředky mluvené a zpívané slovo + hereckou akci (Husa na provázku - inspirace - B. Polívka od čisté pantomimy přešel k typu pantomimy i se slovem, tanečkem apod.)Burian - vzor i v praktické tvorbě - Nezval - Fagot a flétna - skvělý příklad syntetického umění

Přínos do činohry - umělecký přednes + sborová recitace (inspirace(pro operu a balet) i pařížskou šestkou, ale obroda činohry neřešena) - Burian - každé i činoherní dílo opřené o mluvené slovo - dílo hudební - hudebně dramatická skladba = divadlo, odmítá pojem scénická hudba, hudba je přítomna ve všem, co se na div. děje, jako výtv. umění je všude, co je na jevišti možné sledovat očima - nejen scénografie, kostým, maska, ale i nápisy, filmy, pohyb herců, gesto, mimika....každá scénická akce obsahuje hudbu! i gesto, krok - zvučné, celé jeviště - nejen opticky, ale i fónicky působící - znějící hmotakaždá jev. skladba - zvukohravšímá si, že hudba bývá v inscenacích většinou druhotná, nepracuje se s ní jako se stavebním materiálem - Hluchohry - tento stav - neudržitelný - požaduje zrušení převažující optické hmoty - požaduje vyrovnání obou hmot - východisko - muzikalizace - posílena úloha hudby, rozeznít tu hudbu, která je latentně přítomna v každé činohře - většina jeho teor. dělodmítá hudbu, co slouží jen k jakémusi zarámování inscenace (scénickou), vyplnění prázdných míst a podepření jednotlivých akcí (pochody apod.) Odmítá podbarvování výjevů, nálad apod. Je to jako plátěná kulisa napodobující skutečnost.hudba musí mít natolik významné postavení - plnoprávný prvek jev. výstavby - musí být viditelná - umísťuje muzikanty na jeviště (běžně schováni v orchestře, někdy přikryti, aby nerušili), musí být živou součástí. Těžko snáší hudbu reprodukovanou.1. pokus vynést hudbu na scénu - Honzl - Prsy Tiresiovy - Burian jako hud. skladatel + role - Lid Zanzibarský

nejvýzn. přínost B. - prakticky rozezvučel jeviště pomocí stylizace herec. přednesu, deklamace - rovnováha mezi složkami optickými a zvukovými - přísně stylizovaná, z jeviště zmizí civilismus mluv. projevu - běžná mluva - Ml. slovo stylizováno stejným způsobem jako hercův pohyb a jev. výprava, oddálení zvuk. projevu od běžné mluvy, připodobnění opeře - operní herecký projev.Slovo mimo svou obsahovou funkci má i rytmus, dynamiku - artikulační - ať herec mluví tak, aby se hud. hodnoty slova zvýraznily. Ať se promění poměry mezi přízvukem a délkou - Burian - délka přednost před přízvukem.

78

Mluvený projev se nesmí detailizovat, herec při zvukové stylizaci, ať si počíná jako operní skladatel - vztah k celkové koncepci díla - dynamizovat mluvu. Nedochází k zatemnění významu díla. Opera - zatemnění detailů - ale nová kvalita uměleckého působení.herec - estetizovaný mimický a taneční projev, ať v každém pohybu je vepsán tanečník - každé gesto = hmota proti hmotě - musí cítit odpor vzduchuodtud odvozuje i nároky na recitaci - nový způsob umělec. přednesu sólové i sborové recitace - Voiceband - hlasový soubor - 2. pol. 20. let, původní zásady - hl. význam - obsah, ne zvukové jednotky, Recitátoři přihlíželi jen k reál. obsahům, ne ke zvukohře díla - Burian chce skoncovat s recitač. manýrou, chce zhudebnit výraz - Mluvená píseň - kantáta - svébytný jevištní útvar - inscenace Frejkovy, dnes - E. F. Burianův Voiceband

OTÁZKA Č. 19: JINDŘICH HONZL

Hlavním teoretikem avantgardy - byl Jindřich Honzl, který zprvu obtížně hledal k avantgardě přístup - o 10 let staršíobhajoval umění Jiřího Wolkera, žádá založení nových scén, bez spojení s div. scénami s čes. nacionalismem, je třeba, aby se divadlo stalo mluvčím reálných potřeb dělného člověka. Ať osvobozuje z řádu konvence umělecké i společenské. Nová společnost potřebuje nové emoce.Honzl - připravuje program div. avantgardy, člen Devětsilu - 1922 - časopis a sdružení avantgardních literátů, teoretiků, výtvarníků, divadelníků... hledají nové zdroje div. emoce - nacházejí je v lid. komediantství, němá filmová groteska, cirkusová klaunérie - cirkus jako takový (tyto tendence i v Rusku - a z Ruska - Mejerchold, Tairov, Jevrejnov, Majakovskij) V těchto bytových zdrojích vidí nové inspirační zdroje div. uměníBytové zdroje - hudební umění vždycky čerpalo z bytových = bytostných - životních - zdrojůDivadlo - nonartificiální projevy - vystoupení artistů v cirkuse, na poutích, jarmarcích, kramáři - písničky

1920 - Honzl článek o proletářském divadle = předěl mezi érou prolet. symbolistického div. a avantgardou - inspirován Mejercholdem, Tairovem a Majakovskim - Mystérium Buffa - volá po lid. komediantství, cirkuse apod. - Předpovídá příchod div. nové básnické podstaty.kniha - Roztočené jeviště - odmítá starší estetické doktríny (realis., symb., expres.) vyslovuje se pro nové styly jdoucí z Franciev předmluvě k Nezvalově Pantomimě - definuje nový styl div. nové doby - pozornost k metafor. vyjadřování, ať div. vtahuje na jeviště určitá konkrétnaZakladatel nové poetiky pracující se scénickou metaforou, vyzdvihuje formu revue. (pásmo)- svou rozvolněností a výstavbou - bohaté využití jevištní metaforiky

J. Honzl - 1920 - Dědrasbor - Dělnický dram. sbor zakládá spolu s J. Zorou (?) - Pražští dělničtí ochotníci, Honzl v této době působí spíše jako teoretik, publicista - usměrňuje Dědrasbor programově - vliv - Tairov, Mejercholdpo důkladných teoretických přípravách bylo na podzim roku 1925 založeno Osvobozené divadlo jako umělecká sekce Devětsilu. Téhož roku v prosinci - první veřejné představení - série přednášek, které měly prezentovat nový program, který se rodil v teoretic. spisech jednotlivých div. tvůrců. - Frejka, Honzl, Burian - měli hlavní přednášky

K ustanovení souboru O.D. došlo na přelomu 25/26 - základem - div. koncese, která byla udělena nejstaršímu z nich - Jindřichu Honzlovi - učitel, tedy finančně zajištěn - mohl honorovat a vybírat vstup. Základem souboru se stala Frejkova skupina - připojilo se k nim

79

několik dalších umělců - skupina - Jarmila Horáková, Miroslava Holzbachová, Vlasta Petrovičová, Světla Svozilová, Miloš Nedbal, Stanislav Neumann, Bedřich Rádl, Václav Trégl ad. - všechno později slavná jména - div. a film. herci, hráli tu občas i neherci - Nezval, Teige, Burian, Ježek a d.Ředitelem - Honzl - s dramaturgic. a režijními ambicemi, Honzl režisér, vedoucí souboru

Honzl - byl od počátku své tvorby silně ovlivňován surrealismem, od počátku se ostře stavěl proti Frejkově komediálnímu div., byl ovlivněn poetistickým programem. Kritizoval Frejkovy inscenace. Od roku 26 - 29 - uvádí Honzl poetické a surrealistické hry přizpůsobené Nezvalovskoteigovskému programu. Snažil se, aby se poezie her stala rozvinutím metaforické režijní práce. zahájení své činnosti v O.D. - inscenace - Němý kanár - Ribemaunt Lessaignese - březen 26podzim 26 - další významná režijní kreace - Apollinaire - Prsy Tiresiovy - výprava Otakar Mrkvička, K. Teige a Fr. Zelenka, hudba E.F. Burian, choreograf. spolupráce Míra Holzbachová, v překladu dalšího člena Devětsilu Jar. Seiferta. - rozvinuty zde některé postupy z Němého kanára- Honzl nepracoval s konstruktivistickou scénou jako Frejka, ale tak, aby mu scéna umožňovala metaforickou práci s dekorací a rekvizitou. Základní tendence v použití prostředků - snaha vyvolat pomocí lyrického působení metafor divákovy emoce. Ne jen dílčí metafory, ale vytváření metafor syžetových, které svíraly metaforu po významové stránce jako celek.- k vytváření metafor využíval slova, gesta, tance, pantomimy, pohybu, světla, stínů, promítání světelných obrazů z diapozitivů, pracoval s fotomontáží, reprodukovanou hudbu doplňoval hudbou živou.Prsy Tiresiovy - barevné kotouče symbolizovaly dámské prsy, jinak byla scéna (kromě Buriana se stolkem a nástroji) holá. - Burian - seděl u stolku se spoustou různých nástrojů a nenástrojů, byly u něj štafle s jakousi zvonkohrou, navíc měl drums a různé dětské nástroje a kuchyňské - všechny tyto nástroje dokonale ovládal při inscenaci a do toho - bručel, hučel, pískal, pištěl, syčel - diváci jím byli nadšeni víc než celou inscenací.

Na konci března 1927 - totální roztržka v O. D. (Frejka - Honzl už se nemohou shodnout) -- Frejka a s ním i Burian se oddělují od O. D.- vlastní div. - Dada divadlo - hrají ale ve stejné budově - v Umělecké besedě.

Do zápasů Honzl x Frejka vstoupili 2 čerstvě studenti - Jiří Voskovec a Jan WerichVestpocket revue - Domluvili se s Frejkou a 1. - 3. reprízu hráli pod hlavičkou Dada divadla v Umělecké besedě. Mezitím se však s Frejkou nepohodli (V + W se k Frejkovi nezachovali čestně) a 4. repríza se odehrála v Honzlově Osvobozeném divadlu, které bylo velmi oslabeno odchodem Frejky a jeho souboru.Honzl V + W asi podplatil, neboť potřeboval vyřešit svůj existenční problém.Dada div. se pak přestěhovalo do Div. Na Slupy - nechtěli být mimo jné pořád tak blízko O. D. kvůli roztržkám, neboť Honzl chtěl hrát Vestpocketku denně, takže Dada divadlo vystrnadil.

režisér - 1. dvě revue - režírovali V + W sami - pak Jindřich Honzl - „suchý patron“ - projevil zde překvapivé vlastnosti - přesně cítil styl V + W - neuvěřitelný smysl pro rychlý střih, revuální švih, pro syntetizaci všech složek - aby mohli V + W improvizovat, muselo být všechno ostatní úžasně zrežírováno - obrovská invence - baletní vložky....

80

rok 29 - zlomový rok - krach na New Yorkské burze, k moci se pomalu dostává fašismus, konec budování naší republiky - avantgarda - složitá situace - program ovlivněný poetismem, dadaismem už nefunguje - program pro výlučné publikum, avantgarda hledá novou orientaci29 a 1. pol 30. roku - doznívají ještě představy z 20. let - Burian - 29 - Dynamické divadlo - ještě Mejercholdovo pojetí div.nebylo možné některé podniky už udržet pozváni do Brna - Burian a Honzlv Brně ředitel div. Ota Zítek - hud. skladatel - osloven Mahenem - čas pro studio - musí čelit vzmáhajícímu se div. na výstavišti, kam zajíždí i V + W - Akademická scéna -najal tedy div. na výstavišti, vypudil ochotníky - oslovil v Praze Honzla - místo dramaturga = šéfa Brněnské činohry a režiséra a Buriana - místo šéfa Studia ND - pol. 29 - oba nepřátelé z Dada div. (Burian 25, Honzl asi 35 let)od podzimu - Honzl - činnost v ND - dvě sezóny - 29/30 a 30/31 - přišel pln elánu prosazovat pražské postupy, ale jiné publikum - nešlo to - musel se přizpůsobit - umělecký program v časopisech Tvorba a Index, důraz na poetické pojetí div. - básnický postoj ke skutečnosti, div. syntéza - všechny složky významotvorné, chtěl moderní repertoár - hlavně ze zahraniční tvorby, básnický náhled na skutečnost pod ironickým i optimistickým úhlem pohledu (parafráze Apollinaira) - myšlení ze zač. 20. let - ukázala se pak nutnost tento program zreformovat - dařilo se mu jej realizovat jen těžko - rozkolísaný repertoár - Hadrián z Římsů, Katajev - Manželství dokola (?), Jevrejnov - pro Honzla příznačná fr. dramaturgie - francouzi zde (na pokraji bulváru) Život je krásný, (Pajmol) - Abeceda úspěchu, Cocteau - Orfeus, zajímavá novinka - Jules Romains (?) - Donogootonka, ale i anglic., irská - Jonson - Lišák Volpone, Shaw - Androkles a lev- repertoár ne příliš průrazný, ale co do inscenační tvorby - podařila se mu rozluka s dosavadním stylem v Brně - antiiluzivní div., Honzl se zcela rozloučil se starou plátěnou kulisovou dekorací (pořád to v Brně bylo), obklopil se mladými výtvarníky - Fr. Muzika - 6 dekorací - slavná k Hadriánu z Římsů a k Androklovi a lvu, i Jindřich Štýrský - Vančura - Učitel a žák- výz. hudební složka - z Hadriána z Římsů - udělal Honzl jakousi hudební komedii- obroda herectví - obklopil se novými mladými herci - Zítek mu je dovolil naangažovat1930 ale změna - div. je pozemštěno - vyměnit Zítka za zkušeného Václava Jiříkovského - z Bratislavy - realistický repertoár a režie - velmi málo mu vyhovovalo Honzlovo pokusnictví - snaha se přizpůsobit - Šalda - Dítě - nechal zrežírovat Burianovi - Honzl pak obviněn z bolševismu a vyhozen - Honzl - 30/31 Brno opouští, před tím se mu ale ještě podařilo zlikvidovat Buriana - pak do Prahy - režie revue V + W - bokem řada pohostinských představení v Praze - Vančura - Alchymista - slavná inscenace a v Plzni pod Zítkem - Jan Hus do roku 36 ještě několik surrealistických režií v nově založeném Novém divadle - pak obsazeno slavným komikem a milovníkem Oldřichem Novým

další podobné div. - inspirace - D 34 - Nové divadlo - v čele Viktor Šulc - schází se s Jindřichem Honzlem - v této době u V + W - už se tam neexperimentovalo - Honzl sem chodí a inscenuje div. surrealisticky zaměřené -Honzl - člen pražs. sur. skupiny - zasloužil se o to, že se na jevišti objevuje původní sur. tvorba - Nezval - uvedl Nezvalovy sur. hry - 34 - Strach, Zlověstný pták, 35 - Věštírna delfská - vystihl zde podstatu Nezvalových metafor, které se pokusil scénicky vyjádřit, ale jevištní materiál neumožňuje stejnou měrou jako básnické slovo vytvořit to, co je třeba. Vzal si na pomoc Jindřicha Štýrského - výtvarník. Z těchto zkušeností čerpal za války i po válce.- Škvarkin - Cizí dítě - jakási komedie dell´arte - udělal z ní sur. hru

81

- tyto projekty - vrcholem sur. div. v Čechách (k sur. blízko i Burian, ale nikdy nepropadl natolik, aby zapřel své silné romantické tendence)38 - inscenace podobně sur. hry - Giulieta aneb Snář - opera B. Martinů podle předlohy Neveuxe (předtím Frejka stejnou hru v Národním div. - Honzlovi se to nelíbilo - udělal tedy vlastní verzi.)40 - uvedl znovu na scéně Nezvalova Zlověstného ptáka ve Večeru V. Nezvala - už za války, kdy fašisté vedli kampaň proti modernímu umění - Honzlův statečný čin.

Jindřich Honzl - za okupace - netajil se svým komunistickým přesvědčením - proto tvorba do 40, pak musí do ilegalityvede Divadélko Pro 99 - zakládá s mladými lidmi - konzervatoristy - Dana Medřická, Zdeněk Stránský, Felix (Bry) de Breux - v Topičově saloněinscenace - montáž z korespondence J. Nerudy a K. Světlé - Román lásky a cti - spíš než o jejich intimní vztah jde o obhajobu práva umělce na svůj osobitý projev, o postavení umělce ve společnosti - velmi aktuální - buď se přizpůsobit nebo riskovat41 - České písně kramářské (černá kronika kramářská) - pojetí jako velmi vážná, tragická výpověď o člověku, který se ocitne v tísni, o tragickém postavení člověka ve světě41 dostali z Topičova salónu výpověď, přichází sem jiné div. mladých - Větrník - nejmladší nastupující generace - výraznější projev až po roce 1945 - Radovan Lukavský, Vlastimil Brodský, Stela Zázvorková, Miloš Kopecký - začínali úplně od píky

OTÁZKA Č. 20: JIŘÍ FREJKA

Frejka - vychází z Nezvala, Teigeho, Mejercholda, Tairovahlavní tvůrčí prostředek - metafora - prostřednictvím jedné věci poukazuje k věci jiné - vztah dán skrytými významy. Tento druh obrazu, jež vyžaduje aktivní spolupráci diváka je rozhodujícím vyjadřovacím prostředkem pro FrejkuFrejka - článek - Cesta moderního myšlení - zamýšlí se nad expresionismemFrejka chce zavěsit scénu do nového div. prostoru, řídit ji novými zákony emoční reaktivityexpresionistické div. totiž zatemňuje div. poznání skutečnosti světapříklon k dadaismu, ke konstruktivismu - scénaJevištní prostor - článek - zprostředkuje své pojetí konstruktivismu - scéna - nástroj na hraní div., ne na vytváření iluzí, instalace objektů - přesné užití materiálu v prostoru, scéna tvárná - schopná reagovat na přání herce, materiál - 2 funkce - materiálovo - hmotno - účelovou a poetickou - lyrickou

nejdříve studoval filosofii, pak přestoupil na hereckou konzervatoř (nebyly školy pro režiséry, ale režíroval) - spolu se spolužáky - potřeba rozpoutaného herectví - Volné sdružení posluchačů konzervatoře, později přejmenované na Scéna adeptů, hrál zde i Jiří Frejka - hráli po různých scénách - jeidné stabilní místo Masarykova síň na Žižkově, na scénu adeptů navázala činnost Legie mladých (24), kde působil i Frejka - tentokrát už i jako režisér (herci - Jiřina Šejbalová, Bohuš Záhorský, Světla Svozilová..., další režisér - Schettina, v čele skupiny - Jareš) - ještě rozkolísaná dramaturgie -

ale zlom - Frejkův 1. oficiální útok - už Silvestr 24 - režie - hra Yvar Goll (franc. avantg.) - Pojištění proti sebevraždě, spolu s ní uvedena hra Jevrejnov - Veselá smrt (výtvarník Heythum)

další Frejkova slavná inscenace - 25 - (Moliere - George Dandin) - Cirkus Dandinzájem o komedie typů, frašky - pros. 25 - starofr. fraška - O Mimimovi

82

nastudoval i Ženy o Thesmoforiích pod názvem - Když ženy něco slaví - Aristofanes - spolupráce Heythum, Krejčí - obě poslední inscenace provedeny v Div. Na Slupy - ve většině inscenací - hlavně Frejkových - už naplno nový způsob avantgardní inscenace, už totálně zavrhli tradič. způsoby zobrazování skutečnosti - celý div. iluzionismus - ale commedie dell´arte, cirkus, klauniáda, kabaret, revue, konstruktivistické dekorace, scéna hlavně z praktikáblů - látky, závěsy, lana, rekvizity - hrazda apod., hudba - podoba samostatných čísel, tanců, důraz na herectví - dell´arte, němé grotesky, principy biomechaniky, klaunské gagy, žonglování, akrobacie apod. - nejvýzn. demonstrováno v Cirkuse Dandin = inspirace ze soudobého Sokola, jednoduchá konstruktivistická scéna - lešení, žebříky, lana, hrazdy, figury v úborech sokolských cvičenek - kritiky: skotačivé představení, plané akrobat. prvků, princip dadaistické parodie, ve svém celku prezentace vitalismu, zdravého, hravého pohledu na svět - Poetismu -- antilyrická oslava rodícího se mladého světa - touto inscenací zahájena pak 26 činnost Osvobozeného div. ---ekonomické potíže - 27 skončili

Osvobozené divadlo - založeno podzim 25 jako div. sekce Devětsilu - zprvu - přednášky - Jiří Frejka o užití jevištních materiálů.

První div. akcí O.D. bylo už silvestrovské představení, které uspořádal Frejka se svými konzervatoristy - 1925 - uvedl Frašku o Miminovi a v lednu 26 - Aristofanes - Když ženy něco slaví - přestože inscenace vznikly pod záštitou Legie mladých, přešly do repertoáru O.D., i Cirkus Dandin - Frejkova starší inscenace - ta uvedena v nově otevřeném praž. div. Na Slupy 8. 2. 26 - Frejkův soubor se stal hereckým souborem O.D.

V dramaturgii dvojí tendence - Frejkova a Honzlova.pokračování dosavadního Frejkova směřování - původní inscenace na repetoáru - Veselá smrt, Když ženy něco slaví, Cirkus Dandin, Fraška o Miminovi...25 - Frejka inscenuje Nezvalovu Depeši na kolečkách a N. verše27 jako svou posl. inscenaci v O.D. připraví také už jím inscenovanou hru Y. Golla Pojištění proti sebevraždějeho iscenace - komediálně rozpoutané, Když ženy něco slaví - kolovadla, Večer Vít. Nezvala - 1. Frejkův pokus vyrovnat se programově s poetikou poetismu, večer smíšeného druhu - dramaticko - hudební - J. Horáková + S. Neumann - hl. role - pověstné - v Depeši na kolečkách. Abeceda V. Nezvala - provedena choreograficky. J. Horáková recitovala a Mirča Mayerová na její přednes tančila.Depeše na kolečkách - Frejka tu použil gramofonovou hudbu - ne jako podkres, ale jako hudbu, při které se v jazzovém rytmu konaly přestavby. Gramofonová hudba však byla jen jako podkres pro živé nástroje - klavír, bubínek... Burian ve své roli klauna rozezněl na scéně spoustu nástrojů do foxtrotu gramofonu - obrovský úspěch.

Na konci března 1927 - totální roztržka v O. D. (Frejka - Honzl už se nemohou shodnout) -- Frejka a s ním i Burian se oddělují od O. D.- vlastní div. - Dada divadlo - hrají ale ve stejné budově - v Umělecké besedě.

Prvním představením Dada divadla - Frejkova inscenace nachystaná pro O.D. (ale Honzl nechtěl půjčit oponu) - Visací stůl číslo 1. - premiéra poč. dubna 27 (dostali licenci - působili v Umělecké besedě až do konce sezóny 26/27)1. sezóna ještě - další Visací stůl - resp. Zavěšení visacího stolu (na scéně byl zavěšován na zvláštní lano stůl, který byl rozhoupáván.

83

další inscenace - 2. sezóna - Cocteauova úprava Krále Oidipa, kde hrál Burian skvěle tragickou postavu

Do zápasů Honzl x Frejka vstoupili 2 čerstvě studenti - Jiří Voskovec a Jan Werich (V studoval lyceum v Dijonu, po návratu V + W studovali práva) Lyceum se rozhodlo pořádat maturitní večírek a požádalo V., aby udělal nějakou hru. Přivzal si W. a udělali - Vest Pocket Revue - velmi jednoduchý děj. Premiéra Vest Pocket revue - 19. 4. 1927. Hru si sami zrežírovali + hráli hlavní role. Představení mělo bouřlivý úspěch a V s W chtěli pokračovat, uvést je na veřejnosti. Domluvili se s Frejkoua 1. - 3. reprízu hráli pod hlavičkou Dada divadla v Umělecké besedě. Mezitím se však s Frejkou nepohodli (V + W se k Frejkovi nezachovali čestně) a 4. repríza se odehrála v Honzlově Osvobozeném divadlu, které bylo velmi oslabeno odchodem Frejky a jeho souboru.Honzl V + W asi podplatil, neboť potřeboval vyřešit svůj existenční problém. Díky ručení pana Váši se Vest Pocket revue hrála pravidelně 3 dny v týdnu, neboť se rychle její kvality rozkřikly.

Dada divadlo - sestávalo tedy z Frejkova souboru, E. F. Buriana a skladatelem Ježek. Odchod V + W nebyl však zcela definitivní - v květnu 27 tu ještě vystoupili v jedné z revue Visacího stolu.Repertoár Dada divadla - 2 typy her:1. typ poetické hry, k nimž Frejka volně přiřazoval i klasiku v moderních přepisech a provedeních2. dadaistické a poetistické kabaretní revue

ad 1: Svatebčané na Eiffelce - Cocteau, Stínohra, Král Oidipus - Cocteau, O muži, který vysedával telata - Sachs, v úpravě Frejky a Buriana, Hrdina západu - Syngead 2: a) skládaná kabaretní pásma - Visací stoly, Zavěšení visacích stolů 26/27 a pod. názvy

b) Frejkovy pokusy vytvořit polit. orientovanou dadaistickou revue soustřeďovanou kolem 1 děje - byl to patrně Frejkův pokus vytvořit něco podobného jako byla Vest Pocket revue - ta měla velký úspěch - 1928 - 200 repríz Vestpocketky.- revue Dona Kychotka - prosinec 27, Bim Bam Revue - duben 28 a Gančo (?) a kráva - 28- všechna revue uvedena v Divadélku na Slupy, kam se přestěhovali, když se plně zprofesionalizovali a mohli pravidelně uvádět představení. Nechtěli být také pořád tak blízko O. D. kvůli roztržkám, neboť Honzl chtěl hrát Vestpocketku denně, takže Dada divadlo vystrnadil.Ke zpravidelnění provozu Dada divadla došlo hlavně díky tomu, že divadlo našlo lidi, kteří ho financovali - např. zakladatel firmy Nová scéna - p. Dréma (?) (Údajně jim přispíval i Hrad - Masaryk.) K profesionalizaci přispělo i to, že většina Frejkových konzervatoristů končila v roce 27 studium.

Frejka - ve svých prokomponovaných revuech se snažil vytvořit typy postav, které by přecházely ze hry do hry - pokoušel se o vytvoření jakýchsi univerzálních typů, postav jako měla commedie dell´arte - např. Pack Teddy (říkal pořád Pak tedy - hrál ho Burian), Miss Žekoslovakia, 2 Máničky (dvojčata - hráli je bratři Trojanové).Všechny Frejkovy revue měly úspěch, užívaly postupů Vestpocketky, ale směřovaly dál - nebyly to jen recese jako Vestpocketka, ale ostře vyhraněné politické satiry, k jakým se V + W dostali až inscenací Ceasara. Už Frejka útočil proti italským fašistům (kteří tenkrát byli v Čechách celkem přijímáni), republikánům, Švestkovi, který chtěl v Čechách krále, Gajdovcům, Stříbrného fašistům ad. Strefovali se však i do světových přeborníků v šachu, do nevěsty dříve a nyní (Burian byl nevěsta), do obchodních cestujících atd.

84

Frejka 1929 - zakládá další scénu Moderní studio - spolupráce s Burianem - 2 voicebandové večery - Frejkův nápad, Burian realizoval- Romeo a Julie - hudební stylizace, voiceband, příklon ke klasickým hrám

rok 29 - zlomový rok - krach na New Yorkské burze, k moci se pomalu dostává fašismus, konec budování naší republiky - avantgarda - složitá situace - program ovlivněný poetismem, dadaismem už nefunguje - program pro výlučné publikum, avantgarda hledá novou orientaci29 a 1. pol 30. roku - doznívají ještě představy z 20. let - Burian - 29 - Dynamické divadlo - ještě Mejercholdovo pojetí div.nebylo možné některé podniky už udržetFrejka - podnět ke zřízení MCHATovského modelu studia pro avantgardu - dotovaného - možná už vyjednával s Hilarem -29 - mu Hilar nabídl vedení takového studia při ND (Hilar chtěl přetáhnout mladé do kamenného divadla, aby odvrátil odliv diváků)

Frejka - od podzimu 29 - pokus o studio ND - Frejka si představoval studio jako samostatnou instituci - vlastní budova, vlastní soubor, vlastní rež. a dramaturg. pojetí bez strachu o zítřek (jako Vachtangov) - ale brzy vystřízlivěl - nedostal nic - jen Hilar angažoval pár herců z avantgardy - Jiřina Šejbalová a z mladých - Pešek, Pivec, Grus, Lad. Boháč - ale zasazeni do normálního rep. - jen občas s nimi spolupracoval - mohl jen trochu působit na repertoár - vymýšlel ho GoetzFrejka : 3 inscenace - bez zvláštního významu, pak studio zaniklo a Frejka zařazen do běžného rep. jako režisér - ty nejpodřadnější hry, Frejka nejnižší místo

do 45 - režie - Čapkové - Lásky hra osudná, Lev Blatný, Klicpera - Veselohra na mostě, Nezval - Milenci z kiosku, Schovávaná na schodech, Šalda - Zástupy, na velké scéně ND - 1934 - Aristofanés - Ptáci, Lope de Vega - Fuente Ovejuna, Sh. - Julius Ceasar, Puškin - Boris Godunov - velmi citlivě reaguje na polit. atmosféru, jak zasahuje do života jedince - tlaky - proto velká dramatika - div. jako svědomí doby - před diváka klade velké hrdiny - všeplatné zákony lidského jednání, charaktery, lidský pathos, ale stále avantg. cítění - lyričnost, spolupráce s výz. scénografem - Josefem Trösterem - umožňuje dynamickou režii a lyričnost zároveň

Jiří Frejka z okupace - pokračoval v ND - označován za salónního komunistu - na seznamu pro likvidaci, nutnost přizpůsobit dramaturgii - němečtí dramatikové, ale ne klasikové, ale druhořadí, zatýkání - emigrace - ztrácení personálu ND (Haas)význ. inscenace Frejkovy - klasika - 39 - Klicpera - Lhář a jeho rod, 41 - Sh. Zimní pohádka, 42 - Klicpera - Zlý jelen, 42 - Plautus - Lišák Pseudolus, 43 - Tyl - Strakonický dudák, 44 - Renč - Císařův mim - o problému svědomí, o vnitřní svobodě vůči despotovi, heec má na císařův pokyn nastudovat hru k zesměšnění křesťanů, během hry - osvícen - odchází, staví se do řad pronásledovaných - Renč za komunistů 11 let ve vězení, Frejka za komunistů - sebevražda

85

OTÁZKA Č. 21: E. F. BURIAN A JEHO PROGRAM POETICKÉHO DIVADLA

Burian - dítě ulice, velké hudební nadání (matka, strýc - slavný barython ?) - pak konzervatoř u Foerstera a Otakara Odstrčila, v 18 letech - opera - Aladina a Palomit, píše scénické hudby, balety na libreta a texty V. Nezvala... ve 20 letech hrán v ND - 2 operní dílka uvádí Odstrčil, později se vymaňuje z jejich vkusu - píše balety - úplně jiné než Před slunce východem - opera - ve 21 letech - např. Balet- Autobus, Fagot a Flétna - na Nezvalovo libretoBurian - hud. skladatel, píše balety... - 24 - 26 - 1. programové projevy o vztahu k div. - 26 Polydynamika, O moderní ruské hudbě, 28 - Jazz, 29 - Černošské tance, 30 - Dynamické divadlo...25 - založil časopis TamtamPřítomnost - sdružení pro současnou hudbuavantgardní odpor k expres., jenž v Hilarových inscenacích zoficiálnělkniha veršů - Idioteonhl. prostředkem div. - metaforaOkouzlen logickým systémem konstruktivismu - oceňuje čistotu...je vnímavější k bytovým zdrojům - inspirač. zdroje - muzikál, biograf, cirkus, pouťpíše 1. jazzovou operu vůbec- Bubu z Montparnassu - kabaretní písně, šansony...smysl pro kontrast, napětí, dobrodružství, proto se mu nejvíc líbí revuehrál sám na několik nástrojů - vliv hudby na divadloBurian - inspirace jazzem a lid. hudbou - je vnímavý k tomu, co se děje kolm něj - rozhodující význam pro rozrušování staré div. konvence, na jejíchž troskách vzniká nová.aplikuje na div. skladbu určité zákonitosti vyvozené z hudby - Zvukohra - Mluvená opera - i on se opírá o obecnou teorii avantgardy

- každá pódiová skladba - syntéza různých umění (složky, které vycházejí z různých umění, stávají se podřazenou složkou hudební struktury - literární, herecká, hudební složka) - Syntetické divadlo - B - Polydynamická skladba - mnohovrstevnatá (složitě vytvářená struktura) - mezi nimi spolupráce i kontrast - nový významový celek - Wagner - div. jako soubor umění (Gesamtkunstwerk) - ale Burian jiné pojetí - (Wagner - 3 vzájemně propojené složky, paralelně se vyvíjející) - Burian - skladba složek, které působí jak ve shodě, tak vkontrapozici, vzájemně si střídají dominantní místo - nesplývají v symfonickém proudu (jako u Wagnera), ale stojí proti sobě vyděleny. Smysl tohoto oddálení - napětí, kontrasty a hlavně - osvobodit jednotlivé složky - rozpoutat jejich stylistické a významotvorné schopnosti (Burian o tom kniha Polydynamika) - podstatně přispěl k rozvoji avantgardistické koncepce

86

Burian - zájem o hudebně dram. divadlo - opera - žádá, aby se vzdala své vznešenosti, symboliky, ať obrátí pozornost k soudobým civilizačním problémům - bar, kavárna, tančírna, cirkus - inspirace - nejde o dějové záležitosti, ctí skutečnost, že opera je hl. lyrický útvar - árie, zastavení času, hudba - akustický prostor, v němž se lidé pohybují, spolutvůrcem scény, aktérem dramatu, nikoliv doprovodnou složkou

Podobné nároky i na balet - živoucí aktualita - ať se učí ze soudobé ulice, ať žije skutečným životem, ať se roztančí rytmem jazzu, ať tanečníci zanechají obtancovávání se na špičkách -požadavek přísné stylizace - ne ale na špičkách - základní taneční projev - step, hlavní tvar - revue, žádá, aby moderní balet přizval mezi své vyjadřovací prostředky mluvené a zpívané slovo + hereckou akci (Husa na provázku - inspirace - B. Polívka od čisté pantomimy přešel k typu pantomimy i se slovem, tanečkem apod.)Burian - vzor i v praktické tvorbě - Nezval - Fagot a flétna - skvělý příklad syntetického umění

Přínos do činohry - umělecký přednes + sborová recitace (inspirace(pro operu a balet) i pařížskou šestkou, ale obroda činohry neřešena) - Burian - každé i činoherní dílo opřené o mluvené slovo - dílo hudební - hudebně dramatická skladba = divadlo, odmítá pojem scénická hudba, hudba je přítomna ve všem, co se na div. děje, jako výtv. umění je všude, co je na jevišti možné sledovat očima - nejen scénografie, kostým, maska, ale i nápisy, filmy, pohyb herců, gesto, mimika....každá scénická akce obsahuje hudbu! i gesto, krok - zvučné, celé jeviště - nejen opticky, ale i fónicky působící - znějící hmotakaždá jev. skladba - zvukohra

všímá si, že hudba bývá v inscenacích většinou druhotná, nepracuje se s ní jako se stavebním materiálem - Hluchohry - tento stav - neudržitelný - požaduje zrušení převažující optickéhmoty - požaduje vyrovnání obou hmot - východisko - muzikalizace - posílena úloha hudby, rozeznít tu hudbu, která je latentně přítomna v každé činohře - většina jeho teor. dělodmítá hudbu, co slouží jen k jakémusi zarámování inscenace (scénickou), vyplnění prázdných míst a podepření jednotlivých akcí (pochody apod.) Odmítá podbarvování výjevů, nálad apod. Je to jako plátěná kulisa napodobující skutečnost.hudba musí mít natolik významné postavení - plnoprávný prvek jev. výstavby - musí být viditelná - umísťuje muzikanty na jeviště (běžně schováni v orchestře, někdy přikryti, aby nerušili), musí být živou součástí. Těžko snáší hudbu reprodukovanou.1. pokus vynést hudbu na scénu - Honzl - Prsy Tiresiovy - Burian jako hud. skladatel + role - Lid Zanzibarskýnejvýzn. přínost B. - prakticky rozezvučel jeviště pomocí stylizace herec. přednesu, deklamace - rovnováha mezi složkami optickými a zvukovými - přísně stylizovaná, z jeviště zmizí civilismus mluv. projevu - běžná mluva - Ml. slovo stylizováno stejným způsobem jako hercův pohyb a jev. výprava, oddálení zvuk. projevu od běžné mluvy, připodobnění opeře - operní herecký projev.

Slovo mimo svou obsahovou funkci má i rytmus, dynamiku - artikulační - ať herec mluví tak, aby se hud. hodnoty slova zvýraznily. Ať se promění poměry mezi přízvukem a délkou - Burian - délka přednost před přízvukem.Mluvený projev se nesmí detailizovat, herec při zvukové stylizaci, ať si počíná jako operní skladatel - vztah k celkové koncepci díla - dynamizovat mluvu. Nedochází k zatemnění významu díla. Opera - zatemnění detailů - ale nová kvalita uměleckého působení.

87

herec - estetizovaný mimický a taneční projev, ať v každém pohybu je vepsán tanečník - každé gesto = hmota proti hmotě - musí cítit odpor vzduchuodtud odvozuje i nároky na recitaci - nový způsob umělec. přednesu sólové i sborové recitace - Voiceband - hlasový soubor - 2. pol. 20. let, původní zásady - hl. význam - obsah, ne zvukové jednotky, Recitátoři přihlíželi jen k reál. obsahům, ne ke zvukohře díla - Burian chce skoncovat s recitač. manýrou, chce zhudebnit výraz - Mluvená píseň - kantáta - svébytný jevištní útvar - inscenace Frejkovy, dnes - E. F. Burianův Voiceband

jako Frejka není dogmatickým zastáncem 1 směru - syntetizuje

1. div. počiny - v Honzlově Dědrasboru - scénické hudbyOsvobozené div. - zal. podzim 25 jako div. sekce Devětsilu - 1. večery - přednášky - Frejka, Honzl, Burian - měli hlavní přednášky. Cyklus přednášek pokračoval i v roce 26 - čteny verše ruských básníků - Majakovskij..., Burian spolu s Nezvalem - na Nezvalově přednesu dokazoval tvrzení ze své Polydynamiky - zvuk, melodičnost verše.

Burian zde působí jako hudebník a hud. skladatel a jako občasný herec - poprvé se proslavil:Nástup E. F. Buriana - Fraška o Miminovi a Ribemaunt Lessaignesse - Němý kanár -- mezi tyto 2 hry byly na slova Ant. Blatného vloženy písně Buriana a Iši Krejčího a improvizace obou na klavír. Burian zhudebnil kuchařské recepty, přísloví, sbírku Nezvalových básní nazvanou Coctaily. Burian vystoupil však i v Depeši na kolečkách - jako herec - v roli klauna. Frejka tu použil gramofonovou hudbu - ne jako podkres, ale jako hudbu, při které se v jazzovém rytmu konaly přestavby. Gramofonová hudba však byla jen jako podkres pro živé nástroje - klavír, bubínek... Burian ve své roli klauna rozezněl na scéně spoustu nástrojů do foxtrotu gramofonu - obrovský úspěch.

Burian se začíná uplatňovat na scéně O.D. - pomáhal ho naprogramovat, ale ne mezi vůdčí osobnosti. Po inscenaci Prsů Tiresiových se začal významně uplatňovat i jako herec (ačkoliv byl malý) a vynikající komik - silně těžil z komiky klaunské. V Depeši na kolečkách začal jako klaun - dadaistické herectví. Hra o Metuzalémovi - našel nové druhy groteskní komiky, Pojištění proti sebevraždě. V rámci hereckých představení si Burian formoval svůj vztah k divadlu.Veselý večer - satira, muzika, psina, epigramy - náplň večera - toto představení obsahovalo Burianovy kuchařské recepty (později je provedl s Voice bandem) a scénu v jazyce zaumském - smíření, rozladění a smíření dvou milenců - vše bylo řečeno 5 hláskami - A,B,C, D, E. Veselý večer proběhl roku 27 a Burian se tu poprvé představuje jako režisér - Marinneti - Ani psa viděti (hráno v temnotě jako rozhlasová hra, nebylo ani psa viděti) Touto inscenací se také s O.D. loučí.

27 - roztržka mezi Honzlem a Frejkou - Frejka odchází z Osvobozeného div. a zakládá vlastní div. - Dada divadlo - ve stejné budově - Umělecká Beseda - Burian odchází s ním - jako herec, hudebník, hraje ve Frejkových revuech - postavu - typ - Pack Teddy - (říká pořád Pak tedy), nevěstu (nevěsta dříve a dnes), podílí se na revuech Zavěšení visacího stolu apod.setkává se zde s politickým div. - Frejka - snaha o politickou satiru, hrají opět v divadélku Na Slupy za rok a půl - zakládají s Frejkou - Moderní studio - Romeo a Julie - stylizovaný mluvený projev, voiceband

88

rok 29 - zlomový rok - krach na New Yorkské burze, k moci se pomalu dostává fašismus, konec budování naší republiky - avantgarda - složitá situace - program ovlivněný poetismem, dadaismem už nefunguje - program pro výlučné publikum, avantgarda hledá novou orientaci29 a 1. pol 30. roku - doznívají ještě představy z 20. let - Burian - 29 - Dynamické divadlo - ještě Mejercholdovo pojetí div.nebylo možné některé podniky už udržet

když odchází z Dada div. Frejka, odchází i Burian - pozváni do Brna - Burian a Honzlv Brně ředitel div. Ota Zítek - hud. skladatel - osloven Mahenem - čas pro studio - musí čelit vzmáhajícímu se div. na výstavišti, kam zajíždí i V + W - Akademická scéna -najal tedy div. na výstavišti, vypudil ochotníky - oslovil v Praze Honzla - místo dramaturga = šéfa Brněnské činohry a režiséra a Buriana - místo šéfa Studia ND - pol. 29 - oba nepřátelé z Dada div. (Burian 25, Honzl asi 35 let)

od podzimu - Burian - šéfem studia ND v Brně - je mu 25 let, zakladatel voicebandu - respekt - je mu dovoleno koncipovat program studia zcela samostatně, v této době Burian už ne tak avantgardisticky zanícený, rozvážnější - avantgardistické pojetí divadla jako svébytného umění, které není reprodukčním uměním lit. předlohy - svébytné složky29 - přednáška - Dynamické divadlo - polemika s kritikou Šaldova dítěteuvědomuje si, že ustavičná snaha o vývoj avantgardy je jen snahou dráždit měšťáka, rozbít jeho pocity - ale žádná snaha stavět -- usilovná práce k cílidramaturgie - vybírá tituly her, které se snaží řešit společenské problémy, aktualizuje je.

- 1. inscenace studia 1929 - Macchiavelli - Mandragora - ještě hodně dadaistických artistních prvků, ale vyzvedává ironické vyznění, sociální - proti měšťákovi- Jules Laforgue - Čtverák Pierot - 1929 - začíná jako komedie dell´arte pak přejde do prózy, básnický způsob vyjadřování - velmi ho to inspirovalo - tady někde základ Burianova pozdějšího poetického divadla. - spolupracuje na adaptaci s Halasem - hodně to autorsky doplnil i verše Seiferta, hudba Jaroslav Ježek, tuto hru už po něm nikdo neudělal- Synge - Jezdci k moři- O´Neill - Císař Jones- Maeterlinck - Zázrak sv. Antonína- uvedeny pod hlavičkou studia ND v Brně r. 29 - repertoár nebyl celý realizován - chtěl uvést Claudela, Bernarda (?), J. V. Pellerina, A. Jarryho, W. Grosse - Baby in der Bar - taneční hra - scénické využití Jazzua další hry - kriticky soc. zaměřeny - Dos Passos, Lawson - kritiky, satiry na americ. společnost, chtěl i Majakovského satiry, Katajevovu Kvadraturu kruhu - nesmělo být v Rusku uváděno, Zamjatinovu Blechu - uvedl MCHAT - představení pouťového charakteruz českých autorů - Wolker, Karel Schulz, Nezval, Halas, Seifert, snaha pořádat večery poezie a voicebandu, představa o projektu žurnálu (Husa na provázku - k. 80. let - Rozrazil)- vůbec se nepodařilo realizovat

Burian přechod od hříček k sociálně ostrým hrám, zapůsobila na něj navíc ještě společ. situace - krach na New Yorkské burze - hluboká krize i u nás - 1 mil. nezaměstnaných - Burian vyrůstal na ulici na Smíchově - až romantický vztah k Lumpenproletariátu, nástup nacismu - okamžitě konec poetistických nálad - skepse - od 31 se zvyšovala možnost nové světové války

89

Burian se přikloňuje k úplně jinému stanovisku než v Polydynamice - divadlo nesmí stát stranou společenského dění, musí se zapojovat do politického boje a procesů - ale nevzdává se avantgardy - div. na diváka zapůsobí nejvíc tehdy, když je jeho vztah ke skutečnosti dán jako metafora, div. poezie - poetismus ale v nových postupech, přizpůsobení nové situaci sociální - proměna Burianova inscenačního stylu a vliv na další vývoj

díky ekonomické sit. div. v Brně Studio zaniká - naprostý nezájem brněnské div. obce - Burian - divadlo na výstavišti velmi daleko - mimo centrum - avantgarda tam neměla šanci - i sabotáže od členů Akademické scény (v čele K. Melíšek a F. Kožík) - v důsledku toho - nový prostor - Husův sbor (Botanická zahrada) - tam pokračovalo, ale také není na dostatečně frekventovaném místě, ani tam velká návštěvnost - Zítek mu sebral právo působit pod hlavičkou Studia ND, 6 Burianových herců i Burian - do ND - řadový režisér - Honzl s Burianem najednou v 1 souboru a Honzl nadřízený, Burian po půl roce propuštěn i možná z polit. důvodů.v ND si nemohl vybírat repertoár - od Honzla - půl rokuBlatný - Smrt na prodej - satirická groteska1. české provedení - Brecht - Weil - Žebrácká opera - výtvarník Z. Rosman - 1930 v Div. na Hradbách3. inscenace - Šalda - Dítě - (Burian všude podtrhl sociální notu, i polit. aspekt - Brno plné nezaměstnaných) - ve starém div. Na Veveří - březen 1930 - typic. soc. kritická hra - vyložil revolučním způsobem - Rosman - scéna na praktikáblu - náznak kuchyně - leštěná kovová stěna sklopená - na konci na ni pustil rudé světlo - kritika: že propaguje komunismus - skandálBurian zde v podstatě na realistické hře už typ poetického div. z Déčka - soustředil se hlavně na lidské vztahy - divadlo - báseň, experimentoval tu s mluvním vyjadřováním herce - pokusil se sem přenést výdobytky práce s voicebandem, promluvy podle přesné rytmické a intonační partitury - stylizace - nejvíce rozčílila kritiky - realist. hra má být v realist. stylu, Burian musel několikrát veřejně vystoupit na obranukvěten 1930 - skončilo jeho angažmá v Brně

hledal nové - České divadlo v Olomouci - na 1 rok - patří k nejstraš. obdobím jeho tvorby, kompromisy - sezóna 30/31 - (skoro jako v 50. letech - tak špatné hry) repertoár - Carpenter - Děti starého mládenceMolnár - Souper - aktovka (maďarský autor lehkovážných salónních komedií) a Ráz, dva, tři - aktovka - 1. - pokus o společ. satiru, zvýraznil groteskní rysyhit jevišť - Lansdae - Sex - appealmusel také uvést 2 jazzové zpěvohry - Bar Chick a Moje sestra a jáSteve Paseur - Žena, která si koupila muže - asi nejhodnotnější text, sice sociální námět, ale přílišný psychologismus - pochybená hravýznamná inscenace - Bar Chick - uvedl ve skutečném baru - Radio bar v Olomouci, vystupoval tam sám jako kapelník a zpěvák, herci mezi obyčejnými hosty - poprvé pokus uvést div. v regulérním prostředí hry

pak - Divadlo v BrněJiříkovský se během jedné sezóny zbavil Honzla - uvolnilo se režisérské místo pro návrat Buriana - 1931 Burian do Brna - sezóna 31/32 - za Honzla dostával alespoň skvělé tituly, ale teď mu dával tituly Jiříkovský - zahajoval inscenací - Steve Paseur - Žena, která si koupila muže - proto, aby si mohla zahrát O. Scheinpflugová a Kohout, také znovu musel dělat - Lansdae - Sex - appeal, Vilém Werner - Právo na hřích - tehdy velmi populární autordalší režie - Moliére - Amfitryon

90

úprava - Calderon - Chudák, ať má za ušima na konci sezóny - Nezval - Milenci z kiosku - v té době premiéra i Frejka v ND v Praze - Burian polemicky proti Frejkově výkladu - dosáhl lepšího výsledku - Frejka pracoval s hvězdami ND - nepodařilo se mu je sjednotit - Burian - homogenní útvarna nátlak Zemského výboru byl Jiříkovský nucen na k. 31 Buriana vyhodit - pozit. - Burian konečně pochopil, že nemá v ofic. div. co dělat - vlastní snahy

na poč. léta 32 - Burian opět v Praze - poučen zkušenostmi, přestože propuštěný, značná reputace v odborných kruzích, vyhraněná osobnost, ale nezaměstnanost - nenašel místo v div. - živil se jako skladatel a výkonný hudebník - hudba pro film... - jeden z nejv. spolupracovníků zvuk. filmu (nástup zvuk. f.) - více než 10 filmů i v roli jazzového zpěváka - Zlaté ptáče mládí

pak - angažmá - politický kabaret Červené eso - navazuje na poválečnou Červenou sedmu - jako domácí hudební skladatel a dirigent jazzového orchestru, teprve po čase připuštěn k režiiv čele kabaretu Jar. Háša, organizoval Burianovy zájezdy s Voicebandem do zahraničí, rozpoznal potřeby doby - 32 - poučen revue Ceasar V + W - zakládá kabaret září 32 - v sále paláce tiskové kanceláře - jen 1 sezónu - 3 inscenace - přesné vyjádření se k problému doby - pomohlo ujasnit Burianovu další tvůrčí cestusoubor Červeného esa - značně nevyrovnaný - Jára Kohout, Ferenc Futurista, Ella Šárkovázáklad div. - Burianův jazzový orchestr, Háša získal i černošského zpěváka...

revue - Neseme - boj proti fašismu...nejlepší - orchestr, 2. revue - A la Carte - ještě div. revue - Saša Razov - texty písní, hudba Burian, 3. revue - Loď živých - autoři Kohout, Melíšek - satirická revue - „všichni jsme na jedné lodi“ - 30 obrazů - podpalubí - dělníci, nahoře - šosáci... ostře protifašistické výstupy, vzbouření podpalubí... písničky - Burian - baladicky romantické, konstruktivistická scéna - Burian - režie - velmi oceněn kritikou - narozdíl od předchozích revue - celistvé, sjednocené, do ideologického programu - lyrické, baladické Burianovy prvky - poslední repríza koncem ledna 1933, vstupné 10 Kčs a to bylo pro vrstvy, pro které se hrálo - moc - div. zaniklo

práce v Červeném esu - přechodné období pro Buriana - hlavně finanční prostředky, ale i si uvědomil, že uzrály poměry pro založení nové scény - časové

Poetické div. E. F. Buriana -Burian chtěl založit div. reagující na aktuální problémy, píše sérii článků - „zanechat stabilizačního programu - div. - tribuna lidu“ - článek - Dnešek na jevišti

v létě 1933 zakládá takovéto div. na soukromé koncesi na jeho jméno, nešlo však o kapitalist. div. - družstvo - majitelem --- Burian je ustanovil z členů a zaměstnanců div. - zvolený správní výbor, Burian - rovnoprávný člen - bral stejný plat, ale ještě šéfovský příplatek - ojedinělý typ podniku - bez sociální hierarchie (ale předcházelo - Gamzovo a Bezličkovo (?) div. - komuna - ne družstvo)

D 34 (33 - 34) div., drama, dílo, duch, družstvo, družina, dělba, dorost, doklad, doba, dějiny, dnešek, dělník, dav - vždy 2. půle sezóny - a uprostřed prázdnin - na poč. každé nové sezóny se aktuálně obměňovalo - název vyznačuje úsilí o aktuálnost a to, že div. pracuje v časovém předstihu před touto dobou

91

programové východisko - už název, v článcích 33, leták - manifest - Není div. umění, je pouze umělecký obchod. Jedině pravý opak toho, co se nám z ofic. jevišť servíruje... Div. pro všechny, kdo nesouhlasí s vládnoucím režimem... Divadlo je mrtvo, ať žije div.

D34 - tvořili - kolegové z avantgardy, hlavně ti, co byli bez zaměstnání, část z Brna - nová platforma avantgardy, eliminoval působení obchodnických zájmů (družstvo - obchod V + W na poč. 30. let), nezávislý útvartématický program - i popření avantgardy, té, která směřovala k čistému artismu, div. jakožto umělecká syntéza různých složek, i nutnost rozvíjení složky ideologické, div. chtělo najít společnou řeč s diváky tím, že bude ukazovat problematiku, která je divákům blízkánejvýmluvnější - manifest k otevření D 34 - manifest útok - Chceme analyzovat současný život. Jedině přímou reakci na aktuální události můžeme vytvořit nové div. - především tedy soc. témata -- D divadlo se deklaruje jako divadlo politické - boje člověka o zlepšení údělu(jako Piscator a Brecht) - aby se div. zapojovalo do konkrétních polit. bojů - zejména proti nastupujícímu fašismu - D se stalo útočištěm německých a židovských emigrantů, Burian tedy nyní úplně protichůdné stanovisko než v poč. své avantgard. tvorby - (např. Dynamické div. - Divadlo je neseno jen svou vlastní tendencí - jakožto umělecké dílo - přirovnává k cirkusu - nyní zcela vzdáleno)

zahajovací sezóna 33 - 34 - D 34 plně v těchto zásadách -zahájení - rozhlasová hra - Erich Kästner - Život za našich dnů - září 33 - hra v sérii krátkých záběrů se snaží pojmenovat z pohledu mladé generace sociální skutečnost přítomných dní - až baladická lyričnost - předvedení bezprizornosti ml. generace, pracně hledající své místo na světě.- stejné ladění i další hry - září 33 pols. autor Jasiensky - Ples manekýnů - také analýza soc. skutečnosti, i politicky zaměřená hry, proti politikům, kteří se snaží zakrýt skutečnost - také baladický ráz - mezi tanečníky se vmísí oživlí manekýni- Géza Včelička - Kavárna na hlavní třídě - Burian - podtitul - Reportážní komedie o životě číšníků a služek - pokus o soc. studii do té doby ignorované soc. skupiny- Pavel Marek „Borin“ - Bankovní závod - bankrot a spor, zákulisí bank. závodu, příběh o vytunelování jedné banky- jediná „klasická“ hra - Lakomec - ale hra E. F. Buriana - na téma Moliera - děje se to v současnosti, rozkrývala negativní rysy soudobého řádu- adaptace novely K. Nového - Chceme žít - podtitul Hra z dnešního života - příběh mladé švadlenky a dělníka - songy - texty k hudbě Buriana napsal Jar. Seifert, také silně lyrické baladické laděníi další díla - různé voicebandové večery - nejvýz. Borovský - Křest svatého Vladimíra - už z doby Burianova Voicebanduvečery Wolkera ...div. - velká pozornost - do té doby žádné tak vyhraněné div., i pozornost kritiků

i sezóna 34 - 35 - podobná první - zahájení - adaptace Sh. Kupec Benátský - hrál pod svým jménem - proti rasismu a fašismu, v té době už Čechy - emigranti, Židé...- Osudy dobrého vojáka Švejka - Burian adaptace - narozdíl od dřívějších uvedení, kde ve Švejkovi viděli jen komické scénky - Burian - odsouzení militarismu a války - poprvé Švejk ztvárněn jako vědoucí člověk, který vše podniká, aby demaskoval okolí (i Brecht stejná interpretace Švejka) - výrok : „Nestřílejte, jsou tady lidi!“ - konečný výrok inscenace - Burianův - ne Haškův

92

technika (i v dalších sezónách) - odmítá Burian naturalist. konvenci, zůstává na avantg. postupech, ale tak, aby navodil u diváků pocit shody mezi jejich zkušeností a divadlem, vidí v jevišti pouhý znak, příměr, složité kompozice všech složek, ale i při poetistických postupech pracuje nyní s určitými iluzivními prvky - prvky realistickými - rozhodující - ale něšlo o návrat k zploštěnému předvádění života, ale pracuje s detaily jako se znaky vytrženými z reálné skutečnosti a montovanými do záměrné antiiluzivní koncepce představení, útržky reality jako ve filmu - důl. nezastíraná záměrnost výběru detailů a způsob jejich zakomponování do celku - Srba: „realistický konstruktivismus“např. Chceme žít - architekt Mir. Kouřil - scéna praktikábly propojené různými schody, šiknou, do stavby zakomponováno také plátno - ekran - na které se promítaly diapozitivy herců v reálných prostředích (i v esteriéru) a zároveň na jevišti hráli (npř. Stránská) - 2 pravdy zobrazené proti sobě - konstruktivismus - obnažená konstrukce, svítil bodovými reflektory, vypadalo to jako obnažené jeviště--- tento program až do roku 35

sezóna 34 - 35 - obrat - začíná vrcholné období Burianovy tvorby - 34 - 38 - překonává pojetí politického divadla - snaha syntetizovat pojetí div. 20. let a 30. let - v novém útvaru - vyrovnávání tradice artismu (bez jakékoliv ideologie) a časového, tendenčního, společensky aktivního div. - Srba : „Poetické divadlo“ - ne lyrické jako v symbolismu -- Burian mluvil o jevišti básníka, nevzdává se povinnosti působit aktuálně, ale i cíl uvolnit z jevištního dění maximum lyrického účinu - dokumentace - programové úvahy -Burian a jeho poetické div. - 36 - Zameťte jeviště, 37 - 38 - Pražská dramaturgie - dává zde najevo svůj odpor k realismu, impresionismu, symbolismu atd., 40 - Pojďte, lidé, na divadla s železnýma kladivama 40 - jedna z nejlepších teoret. knih o divadle u nás - tvrdil, že současné čes. div. musí obrátit pozornost k zasutým zdrojům, zavrhuje čes. klasiku z 19. stol. s výjimkou Klicpery, neboť to jsou čes. komedie dell´arte, nesnášel Tyla, Jiráska, Stroupežnického. Ale vyzvedává folklor - folklorní umění a divadlo. V tomto Burian průkopník. Burian folklor vědecky zkoumal i B. Němcovou, která kdysi dělala totéž.

napsal asi 200 článků - do sborníku surr. poezie - Ani labuť, ani lůna - článek Máchovo div.- stať Mácha nám objevuje jeviště - uveřejněna ve Slovo a slovesnost - Burianova v podstatě vědecká studie - 36, Rozprava o umění (Burianova rozprava se studenty Smíchovského gymnázia - v programu D 37 - 37) - mnoho toho nezastaralo

Burian hodnotí oba úkoly div. jako stejně závažné, úkoly „Nového divadla“ - „očistná práce div., má zbavit jeviště klamu, vytvářet ovzduší nového myšlení současné doby...“. Vyslovuje se také k tematizaci div. - ještě některé názory ze sociální tvorby - ale i problematika pojímaná existenciálně - čím větší tlak (fašismus...), tím větší zájem o lidský úděl člověka vůbec - div. - aby čerpalo tematiku z veřejných záležitostí, ale i z tematiky individuální - zápas individua a společnosti, krize individuální - div. se nemůže vyhýbat tématům zdánlivě nedůležitým - vše, co obklopuje život diváků- povinností divadla všech doba je nejenom objevovat člověku společnost, ale „také objevovat společnosti člověka“.

Burian se odklání od poetistické režie, jeho styl nabírá výrazné rysy lyrického div. - syntézou všech postupů, které kdy užíval. Z poetistické režie využívá jen několik málo postupů. Podobný vývoj i Nezval a Halas (opouštěli poetismus). Burian vidí smysl v tropických figurách - metonymie, metafora - např. je - li na scéně nádražní vozík, pak jsme na nádraží, je - li tam strom, jsme v lese. Užívá více metonymii než metaforu, tu užíval více dřív. Dochází jako ostatní dřívější poetisté k surrealismu. (účastní se i

93

Nezvalova a Teigova sborníku Ani labuť ani lůna 36 - vydanému ke 100. výročí nar. K.H. Máchy.) Už ve hrách zmíněných - patrný příklon k surrealismu.

Burian hluboce studoval Máchovo dílo - statě - Máchovo div. a Mácha nám objevuje jeviště - „Jevištní metafora je všechno, co vyvolává na scéně představu něčeho jiného.“ Surrealismus je na div. těžce uskutečnitelný, proto příklon k sur. není úplný. Snaží se vyřadit rozum. Burian podobně jako v romantismu - autor - subjektem díla - jako by jeho divadlobylo dialogem mezi publikem a Burianem - jako by režisér Burian stál na jevišti. Autorským subjektem je zde režisér. - velký objev, přínos světového měřítka - osvojil si to u něj Radok - subjektivované div. - tehdy nové, neboť realismus zatlačil autorské já do pozadí, dokonce snaha je úplně vymazat a moderní umění na autorský subjekt představení nenavazuje.

další velký Burianův přínos - Theatregraph - Burianův vynález - užití filmu jako jevištně technického prostředku - jakési kinodivadlo. Ve 30. letech - vytvořil z div. a film. postupů ucelený systém - světelné obrazy, zabýval se tím už od mládí (už 29 v Brně na Malé scéně - Wolker - Nemocnice a Balady - poprvé nechává na kulistu promítat film s vlněním a abstrakcemi, v Brně kromě filmu používal také statické světelné obrazy - Žebrácká opera -Brecht)využívá těchto postupů i v D 34 - např. Chceme žít - zdvojení hry herců - skutečná a diapozitivy - viz. výše, zdvojení herců využil i v obou verzích Máje 35, 36, v druhé verzi byla hra pomocí světelných obrazů posunuta blíže k surrealismu, erotické motivy ženského těla.1. inscenace skutečně ve stylu theatregraphu - Procitnutí jara 36 - vyřešili problém zapojení světelného obrazu na scénu, obě roviny byly propojey. Byl použit šlajer (švajer?) - starý vynález - na rozhraní jeviště a hlediště zavěšena opona z tenkého materiálu - když se osvětlí zepředu není vidět, co je za ní, rozsvítí - li se za ní, není vidět opona, ale to, co je na scéně. - Udělal obojí naráz - Na scéně osvětlil bodovým reflektorem jen jeden motiv. V Procitnutí jara pověsili za šlajer ještě další oponu - na níž promítali z boku - výsledek - 2 světelné obrazy + dění na scéně - surrealismus - obrazy většinou používány jako charakteristika prostředí.Evžen Oněgin - 37 - neměl 2 ekrany za sebou, ale 1 dozadu, 2 na boky a na ně promítal obrazy ze 3 aparátů - zde byla převzata řada akcí - postavy byly chvíli na jevišti a pak se jako by prolnuly do plátna, kde dále pokračovaly.Utrpení ml. Werthera - kromě statických diapozitivů, používal ve 2 části tyto diapozitivy ve formě negativů - byly to obrazy prostředí.po válce v inscenaci - Marie Majerová - Siréna - promítal malované obrazy.Burian chtěl vybudovat na Žofíně nejmodernější div. v Evropě, kde jedním z prostorů měl být theatregraph, ale nakonec nerealizoval - až Alfréd Radok - Latena Magika - se svým bratrem a scénografem K. Svobodou. Burian - že mu to ukradli - tahanice - zamlčuje se však, že to vynalezl Burian.

Burian otvíral cestu existencionalismu k nám, ten ale u nás propukl až od r. 45 - první studie Černéhoinscenace - 34 - Píseň písní - překlad Max BrodMáj - existenciálně ho zabarvil - text Máje vložil do úst čtyř vězňů, což vedlo k šílenému zcizení - krásné verše v kontrastu k situaci- dále Máchův Křivoklad pod názvem KatBeaumarchais - Lazebník sevillský - přepracoval jej - z Lazebníka Sevillského udělal muzikál, přepracoval - útok na tehdejší Španělsko, sám si napsal hudbu na šp. rytmy - politický manifest37 - Puškin - Evžen Oněgin

94

Laforgue - Hamlet III. (autor prokletý básník, symbolista) - v této parafrázi Hamleta Burian útočil proti totalitní společnosti namířené proti individuu, ve hře byla i komunistická kritika a Burian byl do okupace vyloučen z KSČdále 38 - Goethe - Utrpení mladého Werthera1940 - KrysařKlicpera - Každý něco pro vlast - není to existenc. hra, ale byla to kritika politiky- samé klasické hry - tedy ne div. tvorby, ale interpretace, vždycky ale úpravy. Inscenuje klasiku, přestože v mládí jako správný avantgardista hlásal: Umění je mrtvo! - parodoval Smetanovu hudbu apod.bral si staré látky a přepracovával je, obracel motivy naruby apod.

Burian vynáší na veřejnost lidovou poezii, tanec, hudbu, divadlo - viz. Pojďte, lidé, na div....1935 - inscenoval Vojnu - klíčová inscenace, šla hluboko pod povrch folklórních projevů - až k sociální podstatě, varovala před militarismem a blížící se světovou válkou. Pokoušel se zaktualizovat soc. skutečnost písní. Folklórní div. - přínosem do div. světového.

období tzv. II. republiky - od 29. 9. 38 - 15. 3. 39 - na zákl. Mnichov. diktátu - vpád Němců do Sudet, národ - prožitek ohrožení, zániku - umělci snaha o co největší odpor, protest proti válce, Hitler se netajil chutí na zbytek republiky- aktivity umělců - Čapek - spojení s politiky - Amerika, Jiří Frejka - už před válkou - varování, aby si lidé všímali, co se děje - Puškin - Boris Godunov - o neregulér. uchopení a zneužití moci, Burian v D - Vojna - montáže z textů čes. lid. písní, V + W - Ceasar + ostatní inscenacelidé - pocit vzdoru, hanby, zrady, potřeba zdůraznit národ. svébytnost, šaty s folklórními prvky, návrat k baroku - Burian - hledá v lid. poezii, lid. div. - Vojna, První lid. suita - Hra o svaté Dorotě, Salička, Backchus - 38, Druhá lidová suita - Hra o Františce a Honzíčkovinávrat k baroku - adekvátní součas. situaci, uvědomění si nadčasovosti barokních děl - přesvědčení - národ nemusí zaniknout, bude - li fungovat kulturně

E. F. Burian - za okupace - D 40 - 41 - doba max. ohrožení, Burian nasazuje na repertoár výhradně české autory - aby utvrdil lidi, že česká kultura je svébytná a velmi hodnotná - aktuálně promlouvá v ohrožení, hledá autory - a) ty s krásným vztahem k českému jazyku - Nezval, Božena Benešová, b) ty, kteří protestují - V. Dyk - Revoluční trilogie -- musí být zároveň takoví, aby na nich mohl uplatňovat své předchozí postupy, poznatky39 - Máj (Máchovy ostatky přeneseny z Litoměřic do Prahy - protestní průvod)40 - Dyk - Krysař - Vl. Šmeral, Marie Burešová - Agnes - na k. najde pasáček zapomenuté dítě - život nekončí40 - Nezval - Mannon Lescaut - nejnavštěvovanější inscenace D, první mizení lidí, ohrožení - příběh ohrožené, zničené lásky v líbezné češtině - lidé potřeba útěchy41 - Nezval - Loretka41 - Zbyněk Přecechtěl - Pohádka o tanci - jinotaj - zakázáno - Burian a Nina Jersiková - do koncentračního tábora

Burian - Pankrác - pak duben 41 - Terezín - Malá pevnost - nastudoval tam na 1. máje 41 - Máj, pak Dachau - měl tam zemřít, ale zachránila ho organizace vězňů - ukryli ho mezi nemocné na tyfus - Viktor Matějka - hudebník, Burian tu hrál v jazzovém orchestru, hrál div., pak v Neuengäme (?) - napsal desetitisícový veršovaný román o Praze - mohli se věnovat kultuře, aby se morálně udrželi, někdy i pod dohledem esesáků, před koncem války vyvezli vězně na moře, měli je potopit - objevili je Britové, mysleli si, že jde o Němce, poslali je ke dnu - pár desítek lidí doplavalo ke břehu - i Burian - utopil se mu román... - Divadlo mezitím

95

zkolaborovalo, všechna místa obsazená... - v div. na Poříčí - nejprve dobré hry - suita - Láska, vzdor a smrt, ale po roce 48 už hrůza - nastudoval Káňovu hru Parta brusiče Karhana, přestává režírovat, vpouští si do repertoáru hrůzné hry - (pověsili mu přítele Záviše Kalandra, Burian vyloučen z komunist. strany - podpora Mejercholda, pak přijat, plukovník, pak rychle ven - snaha obnovit Déčko a představení - některá obnovil...)OTÁZKA Č. 22: OSVOBOZENÉ DIVADLO

I. fáze - po důkladných teoretických přípravách bylo na podzim roku 1925 založeno Osvobozené divadlo jako umělecká sekce Devětsilu. Téhož roku v prosinci - první veřejné představení - série přednášek, které měly prezentovat nový program, který se rodil v teoretic. spisech jednotlivých div. tvůrců. - Frejka, Honzl, Burian - měli hlavní přednášky. Cyklus přednášek pokračoval i v roce 26 - čteny verše ruských básníků - Majakovskij..., Burian spolu s Nezvalem - na Nezvalově přednesu dokazoval tvrzení ze své Polydynamiky - zvuk, melodičnost verše. Karel Teige přednášel s diapozitivy na téma Živá podívaná. Míra Holzbachová - přednáška o taneční gymnastice. Arch. Ant. Heythum - o jevištním materiálu. Jiří Frejka o užití jevištních materiálů. První div. akcí O.D. bylo už silvestrovské představení, které uspořádal Frejka se svými konzervatoristy - 1925 - uvedl Frašku o Miminovi a v lednu 26 - Aristofanes - Když ženy něco slaví - přestože inscenace vznikly pod záštitou Legie mladých, přešly do repertoáru O.D., i Cirkus Dandin - Frejkova starší inscenace - ta uvedena v nově otevřeném praž. div. Na Slupy 8. 2. 26K ustanovení souboru O.D. došlo na přelomu 25/26 - základem - div. koncese, která byla udělena nejstaršímu z nich - Jindřichu Honzlovi - učitel, tedy finančně zajištěn - mohl honorovat a vybírat vstup. Základem souboru se stala Frejkova skupina - připojilo se k nim několik dalších umělců - skupina - Jarmila Horáková, Miroslava Holzbachová, Vlasta Petrovičová, Světla Svozilová, Miloš Nedbal, Stanislav Neumann, Bedřich Rádl, Václav Trégl ad. - všechno později slavná jména - div. a film. herci, hráli tu občas i neherci - Nezval, Teige, Burian, Ježek a d.Ředitelem - Honzl - s dramaturgic. a režijními ambicemi, Honzl režisér, vedoucí souboru.dále: Mirka Mayerová, Jarmila Kröschlová, Míra Holzbachová a Saša Machov - choreografové a tanečníci.zaměstnaný i Hugo Slípka - akrobat a gymnastahudba - E.F. Burian, J. Ježek, Karel Šrom, Iša Krejčí, později Robert Brock a Karel Ančerle - dirigentVýtvarníci - Otakar Mrkvička, Karel Teige, Fr. Zelenka, Vít Obrtel, Jindřich Štýrský, Toyen a j. - všichni známí grafici a malíři.Soubor si pronajal Divadlo Na Slupy, kde působil 1 rok.V lednu 1927 se přestěhovali do div. sálu Umělecké Besedy na Malé Straně. Za cíl - představit na div. své programové postuláty (postuláty Devětsilu). Především představit poetismus.V dramaturgii dvojí tendence - Frejkova a Honzlova.pokračování dosavadního Frejkova směřování - původní inscenace na repetoáru - Veselá smrt, Když ženy něco slaví, Cirkus Dandin, Fraška o Miminovi...25 - Frejka inscenuje Nezvalovu Depeši na kolečkách a N. verše27 jako svou posl. inscenaci v O.D. připraví také už jím inscenovanou hru Y. Golla Pojištění proti sebevraždějeho iscenace - komediálně rozpoutané, Když ženy něco slaví - kolovadla, Večer Vít. Nezvala - 1. Frejkův pokus vyrovnat se programově s poetikou poetismu, večer smíšeného druhu - dramaticko - hudební - J. Horáková + S. Neumann - hl. role - pověstné - v Depeši na

96

kolečkách. Abeceda V. Nezvala - provedena choreograficky. J. Horáková recitovala a Mirča Mayerová na její přednes tančila.Nástup E. F. Buriana - Fraška o Miminovi a Ribemaunt Lessaignesse - Němý kanár -- mezi tyto 2 hry byly na slova Ant. Blatného vloženy písně Buriana a Iši Krejčího a improvizace obou na klavír. Burian zhudebnil kuchařské recepty, přísloví, sbírku Nezvalových básní nazvanou Coctaily. Burian vystoupil však i v Depeši na kolečkách - jako herec - v roli klauna. Frejka tu použil gramofonovou hudbu - ne jako podkres, ale jako hudbu, při které se v jazzovém rytmu konaly přestavby. Gramofonová hudba však byla jen jako podkres pro živé nástroje - klavír, bubínek... Burian ve své roli klauna rozezněl na scéně spoustu nástrojů do foxtrotu gramofonu.Honzl - byl od počátku své tvorby silně ovlivňován surrealismem, od počátku se ostře stavěl proti Frejkově komediálnímu div., byl ovlivněn poetistickým programem. Kritizoval Frejkovy inscenace. Od roku 26 - 29 - uvádí Honzl poetické a surrealistické hry přizpůsobené Nezvalovskoteigovskému programu. Snažil se, aby se poezie her stala rozvinutím metaforické režijní práce. zahájení své činnosti v O.D. - inscenace - Němý kanár - Ribemaunt Lessaignese - březen 26podzim 26 - další významná režijní kreace - Apollinaire - Prsy Tiresiovy - výprava Otakar Mrkvička, K. Teige a Fr. Zelenka, hudba E.F. Burian, choreograf. spolupráce Míra Holzbachová, v překladu dalšího člena Devětsilu Jar. Seiferta. - rozvinuty zde některé postupy z Němého kanára- Honzl nepracoval s konstruktivistickou scénou jako Frejka, ale tak, aby mu scéna umožňovala metaforickou práci s dekorací a rekvizitou. Základní tendence v použití prostředků - snaha vyvolat pomocí lyrického působení metafor divákovy emoce. Ne jen dílčí metafory, ale vytváření metafor syžetových, které svíraly metaforu po významové stránce jako celek.- k vytváření metafor využíval slova, gesta, tance, pantomimy, pohybu, světla, stínů, promítání světelných obrazů z diapozitivů, pracoval s fotomontáží, reprodukovanou hudbu doplňoval hudbou živou.Prsy Tiresiovy - barevné kotouče symbolizovaly dámské prsy, jinak byla scéna (kromě Buriana se stolkem a nástroji) holá. - Burian - seděl u stolku se spoustou různých nástrojů a nenástrojů, byly u něj štafle s jakousi zvonkohrou, navíc měl drums a různé dětské nástroje a kuchyňské nářadí - všechny tyto nástroje dokonale ovládal při inscenaci a do toho - bručel, hučel, pískal, pištěl, syčel - diváci jím byli nadšeni víc než celou inscenací.

Burian se začíná uplatňovat na scéně O.D. - pomáhal ho naprogramovat, ale ne mezi vůdčí osobnosti. Po inscenaci Prsů Tiresiových se začal významně uplatňovat i jako herec (ačkoliv byl malý) a vynikající komik - silně těžil z komiky klaunské. V Depeši na kolečkách začal jako klaun - dadaistické herectví. Hra o Metuzalémovi - našel nové druhy groteskní komiky, Pojištění proti sebevraždě. V rámci hereckých představení si Burian formoval svůj vztah k divadlu.Veselý večer - satira, muzika, psina, epigramy - náplň večera - toto představení obsahovalo Burianovy kuchařské recepty (později je provedl s Voice bandem) a scénu v jazyce zaumském - smíření, rozladění a smíření dvou milenců - vše bylo řečeno 5 hláskami - A,B,C, D, E. Veselý večer proběhl roku 27 a Burian se tu poprvé představuje jako režisér - Marinneti - Ani psa viděti (hráno v temnotě jako rozhlasová hra, nebylo ani psa viděti) Touto inscenací se také s O.D. loučí.

Na konci března 1927 - totální roztržka v O. D. (Frejka - Honzl už se nemohou shodnout) -- Frejka a s ním i Burian se oddělují od O. D.- vlastní div. - Dada divadlo - hrají ale ve stejné budově - v Umělecké besedě.

97

Do zápasů Honzl x Frejka vstoupili 2 čerstvě studenti - Jiří Voskovec a Jan Werich (V studoval lyceum v Dijonu, po návratu V + W studovali práva) Lyceum se rozhodlo pořádat maturitní večírek a požádalo V., aby udělal nějakou hru. Přizval si W. a udělali - Vest Pocket Revue - velmi jednoduchý děj. Premiéra Vest Pocket revue - 19. 4. 1927. Hru si sami zrežírovali + hráli hlavní role. Představení mělo bouřlivý úspěch a V s W chtěli pokračovat, uvést je na veřejnosti. Domluvili se s Frejkou a 1. - 3. reprízu hráli pod hlavičkou Dada divadla v Umělecké besedě. Mezitím se však s Frejkou nepohodli (V + W se k Frejkovi nezachovali čestně) a 4. repríza se odehrála v Honzlově Osvobozeném divadlu, které bylo velmi oslabeno odchodem Frejky a jeho souboru.Honzl V + W asi podplatil, neboť potřeboval vyřešit svůj existenční problém. Díky ručení pana Váši se Vest Pocket revue hrála pravidelně 3 dny v týdnu, neboť se rychle její kvality rozkřikly.Odchod V + W nebyl však zcela definitivní - v květnu 27 tu ještě vystoupili v jedné z revue Visacího stolu.Dada div. se pak přestěhovalo do Div. Na Slupy - nechtěli být mimo jné pořád tak blízko O. D. kvůli roztržkám, neboť Honzl chtěl hrát Vestpocketku denně, takže Dada divadlo vystrnadil.

V + W - počátky: studentská recese, revue - umožňovala jim zapojit nejrůznější prvky - parodie, perzifláž, improvizace - paralelní k světovým tendencím (Brecht - antiiluzivní div.) - V + W - antiiluzivní div., předscény na rampě kabaretiérským způsobem k publiku - až dialogický kontakt s publikemVest pocket revue - prem. duben 27 - dějová motivace zcela do pozadí, šlo o to přivést děj do co nejatraktiv. prostředí, bez zvl. zdůvodnění - Vídeň - šantány, Orient, Paříž, New York... - pův. vídeňský vynález - revuální operety, V s W to převzali, ale silně to parodovali - převzali jen strukturu, ale naplnili ji zcela novým nerevuálním obsahem, i autoři scénografiemotiv prchání, pronásledování, i prvky kabaretu - převzali z něho motiv konferenciéra - stylizovali se ale do rolí klaunů (líčení, kostým), ale kontaktáže typicky kabaretové - domlouvali se, jak se bude dál děj rozvíjet a reagovali na aktuální události - nejpříznačnější - stabilizační prvek - vystupovali z děje jen oni dva, ostatní postavy ne.Vycházeli původně z argotické recese - aby tomu ostatní nerozuměli, ale humor založen i na poetismu - vytvářel slovní dorozumívání novými způsoby - dadaismus - slovní komika a situační komika - hra se synonymy a homonymy - 1 klaun chápal slovo druhého jako homonymum - např. pokoj - zvlášt. typ slovních nedorozumění- floskule z politiky, žurnalistiky a školního prostředí - diskreditování - humor - proti snobskému chování společnosti, proti uživatelům floskulí- ve 20. letech pak už nebylo snadné najít něco, co by překonalo Vest pocket revue - hrála se víc než rok den co den - zjistili najednou, že jsou už profesionálové - 2 roky jim trvalo než našli útvar, který by dál rozvíjel představu z Vespocketky- snažili se ji nejprve napodobit - 1928 - Smoking revue17. 10. 1928 - Nestroyova fraška Si pořádně zařádit - přepracovaná W - Teta z Brusselu (Hello, Dolly)parodují - i žánr detektivky - 28 - Gorila ex machina29 - Kostky jsou vrženy - nepůvodní námět - 2 postavy z obrazu utečou29 - Skafandr - šablona sit. frašky - na záměně osob - v chaotickém ovzduší před div. premiérou29 - Líčení se odročuje - vzali hotový příběh velmi oblíbené hry o soudním líčení a zparodovali ho

98

princip - nikdy nevytvořili úplně vlastní příběh - vždy parodie známých děl, přejatých příběhů, parodie - pokleslý typ satiry - daří se jí za okupace - když se nemůže kritizovat společnost, kritizuje se lit., div... - dá se tak dosáhnout přes parodii ostré kritiky - (Limonádový Joe - Větrník)celá tvorba V + W - parodie - i ze 30. let - Osel a stín, Pěst na oko - parodie nejznám. příběhů ze škol. učebnic, Golem - parodie na st. legendu - odrazili se od příběhu - hluboká kritika a parodie společnosti, Balada z hadrů (Villon - nejútoč. sociál. hra)

přestěhovali se s Osvobozeným div. - do div. U Nováků - podzemní div. (Vodičkova ulice - dnešní ABC) - uvědomili si, že musí hrát na bulváruuvedli - hra od Richtenberga a Gottwalda - Gumar Ujpruming - sňatkový režisér - aby umožnili hrát Ferenci Futuristovi z Červené sedmy - věřili, že jim pomůže naplnit div. - omyl - naprosto neslučitelný humor - Futurista - expres., groteskní humor, V + W - poetický, klaunský (Futurista pak pryč a s Vlastou Burianem - div.)

přelomovou inscenací V + W - 29 - Fatamorgána - návrat k Vest pocket revue - typ velmi poetické revue, z poetist. a dadaist. humoru, ostřejší zacílení k souč. problematice, návrat poetismu tvrdě odmítl např. J. Fučík - určitý přátelský vztah s div. - „příliš mnoho komiky bezpředmětné“- podstatná složka - hudba - pojetí div. jako dokonale rozvinutého spojení všech složek - komplexnost - obecně platí pro avantgardu, od počátku - orchestr - nejdřív cizí hudby - jazz skladby, hudba aranžována Kyselkou a K. Šromem, ale V a W psali na tyto známé americ. písničky nové texty, pak J. Ježek - všimli si o už v Dada divadle - pozvali ho 29 - Skafandr - už jako skladatel, dovedl slabou revue učinit nesmírně atraktivní, krásné skladby - česká jazzová klasika, lyrické mezihry - opora pro malý soubor girls - v mezihrách, kdy se přestavovala scéna - mezihry - často nějaké téma, Ježek pak rovnocenný partner - trojice

- výtvarná složka - 1. scény - V + W sami - V schopný výtvarník, ovlivněn primitivismem celníka Rousseaua - hravá bezprostřednost, stylizovaný výraz - scény pro Osvobozené div. - velmi skrovné prostředky - ale přesně to odpovídalo dění na scéně - poetismus, humor, nápaditost - praktikábly, pomalované paravány, barevná světla, později profes. malíři - Zelenka - poprvé Ujpruming a Fatamorgána - 4. z týmu - adekvátní scény, a další - ze surrealist. - Štýrský - Kostky jsou vrženy

- ve 20. letech - V + W kolem sebe 1. herecký soubor - smysl pro hravost, odkojeni němými film. groteskami, cirkusem, revue, herci - ne individuality - ale kolektivní hra (výjimkou Ferenc Futurista a Josef Skřivan a později Jindřich Plachta - strašně šišlal - psali mu role na tělo, zneužili jeho nedostatků - Balada z hadrů) - další herci - Bedřich Rádl, Miloš Nedbal - později v ND, Vlasta Petrovičová, Světla Svozilová (pak film. herečka), Nina Bártů

- taneční složka, balet - V + W - nejdříve sami uspořádávali - V + W - baletní hvězdy (doloženo ve filmu Pudr a benzín), zvali tanečníky - Milču Majerovou, Saša Machov, revuální baletní sbor - girls, řídil choreograf - Joe Jenčík - pak v baletu ND - „Jenčíkovy girls“ - mezi nimi Nina Jersiková - choreografka, herečka - u Buriana - Pohádka o tanci - uvězněnípo válce šéfkou baletu, choreografka

- poprvé se všichni sešli ve Fatamorgáně

99

režisér - 1. dvě revue - režírovali V + W sami - pak Jindřich Honzl - „suchý patron“ - projevil zde překvapivé vlastnosti - přesně cítil styl V + W - neuvěřitelný smysl pro rychlý střih, revuální švih, pro syntetizaci všech složek - aby mohli V + W improvizovat, muselo být všechno ostatní úžasně zrežírováno - obrovská invence - baletní vložky....

rok 29 - zlomový rok - krach na New Yorkské burze, k moci se pomalu dostává fašismus, konec budování naší republiky - avantgarda - složitá situace - program ovlivněný poetismem, dadaismem už nefunguje - program pro výlučné publikum, avantgarda hledá novou orientaci.30. léta Osvobozeného divadla:29 - odchází Honzl - V + W zůstávají sami - hledají orientaci - zlom - krach na New Yorkské burze - V + W - společensko - polit. orientaceod poč. 30. let - v programu pokus zaměřit se k této situaci. Podařilo se to znamenitě - Osvobozené div. - nejdokonalejší realizace představ o politickém div. (v Německu - Brecht, Piscator - důl. souvislost)32 - 38 - nebylo u nás a možná ani v Evropě ne div. souboru, který by se tak účinně podílel na společ. a politic. zápasech, satirický styl - přes vývoj - mnoho omylů a proher - poč. szóny 29 - 30 - 3. etapa vývoje div. V + W - divadlo soukromé (V + W) - usídlili se v divadle Novákova paláce (dnes div. ABC) - moderně řešený prostor, hlediště - 700 diváků - nově budovaný soubor - angažovavali i tradicional. orientované herce např. Josefa Skřivana - něměl smysl pro revuálně kabaretní herecký styl, V. Plachý Tůma, další omyl - Jindřich Plachta - sólistický komik - strhával na sebe pozornost, ohrožoval pozice V + WStabilní soubor Girls...1. dvě sezóny - pokus o div. avantg. typu se zaměřením na širší vrstvy obyvatelstva, osobitá varianta poetismu v oblasti komiky - bezpředmětná komikarepertoár - hlavně hry poetického veselí a zábavné podívané - např. Ostrov Dynamit 30 - navazoval na Fatu Morgánu svým stylem - fantastický příběh z exotického prostředí - běloši, domorodci...- Sever proti jihu 30 - Bufalo - billovka, romantika barvotiskových indiánek- 31 - Don Chuan and Company, Golem - travestie známých příběhů. Parodické přehodnocení - zábava, vzrušivost, poetičnost.Všechny revue - vysoká profes. úroveň, zřídka se tu ale útočilo proti soc. skutečnostem.později - protifašisticky orientované satiry -5 let po premiéře Vestpocketky -32 - Caesar - program. prohlášení - „Nelze už pochybovat o shnilosti tak kritické... umělec musí vyslovit své stanovisko“ téma diktátorství, i přímé citace Mussolliniho - zaútočili na něj - Italové protestovali- všechny další satiry - podoba hrozby nové světové války, snaha vyrovnat se s tím - Sudetoněmecká strana - 1. výpadyRakousko proměněno v tzv. Stavovský stát (polofašistický stát), i Polsko - rasistické, fašismus, ČSR - obklopeno fašizujícími státyV + W - nejaktuálnější téma, týká se všech, šlo o přežití demokracie, ale i o fyzic. přežití čes.národaofic. tvorba - Karel Čapek - Bílá nemoc, Matka - všude zesílení nacionalist., vlastenec. tematic. zaměřeníRepublika - příprava na ozbrojený odpor - řada he - i v operetní tvorbě - hry legionářského typu - viz. Rudolf Medek - Plukovník Švecsentimentálnější podoba - zdůrazňování hodnot českého venkova, lid. umění

100

V + W - nejprogresivnější tvorba, útvar - revue - vždy jakási kapesní revue, vzdávala se revuálního kýče - s desítkami girls a cinkrlátky - pracovalo se v miniatuře s vysoce umělec. prostředkysnaha využívat parodii, základ - příběhy obecně známé - školní lit., lit. pokleslého druhu...) - parodovali je a skrze tento postup satiricky namířili děj a výpověď proti fašismu - Osel a stín - děj - antický Kocourkov, Kat a blázen - prostředí Mexika, Rub a líc - prostředí nejmenované evrop. metropole - Berlín, Nebe na zemi - antika, Balada z hadrů - středověk. Paříž, Těžká Barbora - vymyšlená země s vlastnostmi Nizozemí - pojetí diktatury v těchto hrách nabývalo ostřejšího a ostřejšího charakteru- Ceasar - obraz antického diktátora antic. typu, ovládá masy demagogic. řečmi - viz. Mussolliniho projevy- Osel a stín - 33 - útok nejen na fašist. diktátora, ale pokus analyzovat to, co ho vyneslo k moci a co mu takový vzestup umožnilo, napadán kapitál, ostrá diskreditace maloměšťácké nerozhodnosti- Svět za mřížemi 33 - neparodují známé příběhy, ale svět kriminálního filmu - převyprávěli příběh, diskreditace nejen fašistů, ale celé společnosti založené na majetkových rozdílech, ukázka, jak korespondují s váleč. nebezpečím- Kat a blázen - 34 - ukazuje jednotu mezi diktátorem a jeho potlačovacím aparátem, pokus ukázat proces, jakým se diktátoři dokáží vyšvihnout do čela státu (viz. Brecht) - ukázka, jak se diktátoři rodí - Mexiko - mexické juchání, mexic. folklór - zneužívání národ. tradic - Mexiko - umožnilo, aby V + W napadli jeho fenomén - návrat k tradici a věčným hodnotám národním (v krizi se národ vždy obrací ke svým kořenům) - satira i na český na český nacionalismus a pokleslou lit.- Balada z hadrů - 35 - zahájení Spoutaného divadla (v Rokoku, pak se vrací do Osvobozeného div.) - navazovala na předchozí tématiku - Fr. Villon, ale hlavně rmutný osud umělce, který neváhá společnosti nastavit zrcadlo - ústřední píseň - parafrázuje Villonovi verše, závěreč. píseň - stala se programovým songem mládeže - za okupace se za její zpěv zavíralo- Nebe na zemi - 35 (?) - adaptace pozdně renesanční komedie Johna Fletchera - děj opět v antice, pokus o vyrovnání se s klerikalismem - úplatkářství, odmítnutí jakéhokoliv transcendentna- Rub a líc - 36 - silný soc. protest - formou podobenství pokus pojmenovat domácí společenskou a politic. situaci - boj stávkujících proti kapitalist. zaměstnavateli, - ukázka podhoubí fašismu - těží ze soc. nerovností - směřuje k uchvácení absolut. moci - varují před čes. fašismem - i zde se snažil prodrat k moci- Těžká Barbora - 37 - přímé podobenství situace obklíčené republiky, přímý útok proti skryté Páté koloně, která připravovala v ČSR převrat, útok na fašistické Němce - u nás i v Německu, drobní lidičkové semkněte se - jednotná opozice, výzva, aby se Češi vzpamatovali a čelili nastupující agresi- Pěst na oko aneb Ceasarovo finále - 38 - sled scén, ve kterých se líčily události z dějin, opět se parodovaly, opět diskreditace Caesarského mýtu, Kolumbovy Ameriky - působivá scénka - „Čeho nabyl občan Pilný“ - říjen 1918 - vznik ČSR - slova českého překladu rakouské hymny - parodie na maloměšťáka, který se přizpůsobí každému režimu (Franz Josef x nové Čechy) -- dějiny šly jinak, dělali je anonymní lidé (viz služka v sekvenci o vzniku ČSR, kuchař na lodi u Kolumba apod.)

Reakce - viz Osel a stín - prudká reakce Sudet. Němců i fašistů, tisková kampaň, snaha o zákaz představení a snad i div. - Osel a stín - rozvedení řec. anekdoty - osel promlouvá k řec. lidu německy (paroduje Hitlera) - tato scéna zakázána - upravena, osel - Adolf - pak mluví česky...

101

poslední dílko - narychlo zadaptovaný Nestroy - Hlavou proti Mihuli - V + W - muzikál - hra je plná skepse - viz píseň - My všichni to víme - premiéra stanovena na 30. 11. 1938 - v předvečer premiéry - Voskovcovi odňata koncese.V + W předali soubor a Osvobozené div. Járovi Kohoutovi - zřídil zde kýčovité, bulvární divadlo.Na protest odešla i většina herců (i Karel Ančerl a Jiří Struka - muzikanti) - soubor se rozpadl.V + W přijali v prosinci 38 pozvání od Lotte Goslar - tanečnice, emigrantka - odjeli spolu s Ježkem - USA - snaha uchytit se v prostředí čes. krajanů - nedařilo se, nerozuměli jejich humoru, do roka začali hrát v angličtině - na Brodway - Bouře - Kalibán, Trinkulo- zasahovali pak do čes. dění rozhlasovými relacemi - výzvy k odporu proti fašismu a naděje ve šťastný konec války

OTÁZKA Č. 23: ČESKÉ DIVADLO V BOJI PROTI FAŠISMU

Honzl - člen pražs. sur. skupiny - zasloužil se o to, že se na jevišti objevuje původní sur. tvorba - Nezval - uvedl Nezvalovy sur. hry - 34 - Strach, Zlověstný pták, 35 - Věštírna delfská - vystihl zde podstatu Nezvalových metafor, které se pokusil scénicky vyjádřit, ale jevištní materiál neumožňuje stejnou měrou jako básnické slovo vytvořit to, co je třeba. Vzal si na pomoc Jindřicha Štýrského - výtvarník. Z těchto zkušeností čerpal za války i po válce.- Škvarkin - Cizí dítě - jakási komedie dell´arte - udělal z ní surrrealistickou. hru - tyto projekty - vrcholem sur. div. v Čechách (k sur. blízko i Burian, ale nikdy nepropadl natolik, aby zapřel své silné romantické tendence)38 - inscenace podobně sur. hry - Giulieta aneb Snář - opera B. Martinů podle předlohy Neveuxe (předtím Frejka stejnou hru v Národním div. - Honzlovi se to nelíbilo - udělal tedy vlastní verzi.)40 - uvedl znovu na scéně Nezvalova Zlověstného ptáka ve Večeru V. Nezvala - už za války, kdy fašisté vedli kampaň proti modernímu umění - Honzlův statečný čin.

Frejka - ND - svázán - nucen vyjadřovat se spíš jinotajně - na velké scéně ND - 1934 - Aristofanés - Ptáci, Lope de Vega - Fuente Ovejuna, Sh. - Julius Ceasar, Puškin - Boris Godunov - velmi citlivě reaguje na polit. atmosféru, jak zasahuje do života jedince - tlaky - proto velká dramatika - div. jako svědomí doby - před diváka klade velké hrdiny - všeplatné zákony lidského jednání, charaktery, lidský pathos, ale stále avantg. cítění - lyričnost, spolupráce s výz. scénografem - Josefem Trösterem - umožňuje dynamickou režii a lyričnost zároveň

politický kabaret Červené eso - navazuje na poválečnou Červenou sedmu - jako domácí hudební skladatel a dirigent jazzového orchestru, teprve po čase připuštěn k režiiv čele kabaretu Jar. Háša, organizoval Burianovy zájezdy s Voicebandem do zahraničí, rozpoznal potřeby doby - 32 - poučen revue Ceasar V + W - zakládá kabaret září 32 - v sále paláce tiskové kanceláře - jen 1 sezónu - 3 inscenace - přesné vyjádření se k problému doby - pomohlo ujasnit Burianovu další tvůrčí cestusoubor Červeného esa - značně nevyrovnaný - Jára Kohout, Ferenc Futurista, Ella Šárkovázáklad div. - Burianův jazzový orchestr, Háša získal i černošského zpěváka...revue - Neseme - boj proti fašismu...nejlepší - orchestr, 2. revue - A la Carte - ještě div. revue - Saša Razov - texty písní, hudba Burian, 3. revue - Loď živých - autoři Kohout, Melíšek - satirická revue - „všichni jsme na jedné lodi“ - 30 obrazů - podpalubí - dělníci, nahoře - šosáci... ostře protifašistické výstupy, vzbouření podpalubí... písničky - Burian - baladicky

102

romantické, konstruktivistická scéna - Burian - režie - velmi oceněn kritikou - narozdíl od předchozích revue - celistvé, sjednocené, do ideologického programu - lyrické, baladické Burianovy prvky - poslední repríza koncem ledna 1933

Burian a D divadloD divadlo se deklaruje jako divadlo politické - boje člověka o zlepšení údělu(jako Piscator a Brecht) - aby se div. zapojovalo do konkrétních polit. bojů - zejména proti nastupujícímu fašismu - D se stalo útočištěm německých a židovských emigrantůi sezóna 34 - 35 - podobná první - zahájení - adaptace Sh. Kupec Benátský - hrál pod svým jménem - proti rasismu a fašismu, v té době už Čechy - emigranti, Židé...- Osudy dobrého vojáka Švejka - Burian adaptace - narozdíl od dřívějších uvedení, kde ve Švejkovi viděli jen komické scénky - Burian - odsouzení militarismu a války - poprvé Švejk ztvárněn jako vědoucí člověk, který vše podniká, aby demaskoval okolí (i Brecht stejná interpretace Švejka) - výrok : „Nestřílejte, jsou tady lidi!“ - konečný výrok inscenace - Burianův - ne HaškůvBurian otvíral cestu existencionalismu k nám, ten ale u nás propukl až od r. 45 - první studie Černéhoinscenace - 34 - Píseň písní - překlad Max BrodMáj - existenciálně ho zabarvil - text Máje vložil do úst čtyř vězňů, což vedlo k šílenému zcizení - krásné verše v kontrastu k situaci- dále Máchův Křivoklad pod názvem KatBeaumarchais - Lazebník sevillský - přepracoval jej - z Lazebníka Sevillského udělal muzikál, přepracoval - útok na tehdejší Španělsko, sám si napsal hudbu na šp. rytmy - politický manifest37 - Puškin - Evžen OněginLaforgue - Hamlet III. (autor prokletý básník, symbolista) - v této parafrázi Hamleta Burian útočil proti totalitní společnosti namířené proti individuu, ve hře byla i komunistická kritika a Burian byl do okupace vyloučen z KSČdále 38 - Goethe - Utrpení mladého Werthera1940 - KrysařKlicpera - Každý něco pro vlast - není to existenc. hra, ale byla to kritika politiky

Burian vynáší na veřejnost lidovou poezii, tanec, hudbu, divadlo - viz. Pojďte, lidé, na div....1935 - inscenoval Vojnu - klíčová inscenace, šla hluboko pod povrch folklórních projevů - až k sociální podstatě, varovala před militarismem a blížící se světovou válkou. Pokoušel se zaktualizovat soc. skutečnost písní..

období tzv. II. republiky - od 29. 9. 38 - 15. 3. 39 - na zákl. Mnichov. diktátu - vpád Němců do Sudet, národ - prožitek ohrožení, zániku - umělci snaha o co největší odpor, protest proti válce, Hitler se netajil chutí na zbytek republiky- aktivity umělců - Čapek - spojení s politiky - Amerika, Jiří Frejka - už před válkou - varování, aby si lidé všímali, co se děje - Puškin - Boris Godunov - o neregulér. uchopení a zneužití moci, Burian v D - Vojna - montáže z textů čes. lid. písní, V + W - Ceasar + ostatní inscenacelidé - pocit vzdoru, hanby, zrady, potřeba zdůraznit národ. svébytnost, šaty s folklórními prvky, návrat k baroku - Burian - hledá v lid. poezii, lid. div. - Vojna, První lid. suita - Hra o svaté Dorotě, Salička, Backchus - 38, Druhá lidová suita - Hra o Františce a Honzíčkovinávrat k baroku - adekvátní součas. situaci, uvědomění si nadčasovosti barokních děl - přesvědčení - národ nemusí zaniknout, bude - li fungovat kulturně

103

V + W - Osvobozené divadlo5 let po premiéře Vestpocketky -32 - Caesar - program. prohlášení - „Nelze už pochybovat o shnilosti tak kritické... umělec musí vyslovit své stanovisko“ téma diktátorství, i přímé citace Mussolliniho - zaútočili na něj - Italové protestovali- všechny další satiry - podoba hrozby nové světové války, snaha vyrovnat se s tím - Sudetoněmecká strana - 1. výpadyRakousko proměněno v tzv. Stavovský stát (polofašistický stát), i Polsko - rasistické, fašismus, ČSR - obklopeno fašizujícími státyV + W - nejaktuálnější téma, týká se všech, šlo o přežití demokracie, ale i o fyzic. přežití čes.národaofic. tvorba - Karel Čapek - Bílá nemoc, Matka - všude zesílení nacionalist., vlastenec. tematic. zaměřeníRepublika - příprava na ozbrojený odpor - řada he - i v operetní tvorbě - hry legionářského typu - viz. Rudolf Medek - Plukovník Švecsentimentálnější podoba - zdůrazňování hodnot českého venkova, lid. umění

V + W - nejprogresivnější tvorba, útvar - revue - vždy jakási kapesní revue, vzdávala se revuálního kýče - s desítkami girls a cinkrlátky - pracovalo se v miniatuře s vysoce umělec. prostředkysnaha využívat parodii, základ - příběhy obecně známé - školní lit., lit. pokleslého druhu...) - parodovali je a skrze tento postup satiricky namířili děj a výpověď proti fašismu - Osel a stín - děj - antický Kocourkov, Kat a blázen - prostředí Mexika, Rub a líc - prostředí nejmenované evrop. metropole - Berlín, Nebe na zemi - antika, Balada z hadrů - středověk. Paříž, Těžká Barbora - vymyšlená země s vlastnostmi Nizozemí - pojetí diktatury v těchto hrách nabývalo ostřejšího a ostřejšího charakteru- Ceasar - obraz antického diktátora antic. typu, ovládá masy demagogic. řečmi - viz. Mussolliniho projevy- Osel a stín - 33 - útok nejen na fašist. diktátora, ale pokus analyzovat to, co ho vyneslo k moci a co mu takový vzestup umožnilo, napadán kapitál, ostrá diskreditace maloměšťácké nerozhodnosti- Svět za mřížemi 33 - neparodují známé příběhy, ale svět kriminálního filmu - převyprávěli příběh, diskreditace nejen fašistů, ale celé společnosti založené na majetkových rozdílech, ukázka, jak korespondují s váleč. nebezpečím- Kat a blázen - 34 - ukazuje jednotu mezi diktátorem a jeho potlačovacím aparátem, pokus ukázat proces, jakým se diktátoři dokáží vyšvihnout do čela státu (viz. Brecht) - ukázka, jak se diktátoři rodí - Mexiko - mexické juchání, mexic. folklór - zneužívání národ. tradic - Mexiko - umožnilo, aby V + W napadli jeho fenomén - návrat k tradici a věčným hodnotám národním (v krizi se národ vždy obrací ke svým kořenům) - satira i na český na český nacionalismus a pokleslou lit.- Balada z hadrů - 35 - zahájení Spoutaného divadla (v Rokoku, pak se vrací do Osvobozeného div.) - navazovala na předchozí tématiku - Fr. Villon, ale hlavně rmutný osud umělce, který neváhá společnosti nastavit zrcadlo - ústřední píseň - parafrázuje Villonovi verše, závěreč. píseň - stala se programovým songem mládeže - za okupace se za její zpěv zavíralo- Nebe na zemi - 35 (?) - adaptace pozdně renesanční komedie Johna Fletchera - děj opět v antice, pokus o vyrovnání se s klerikalismem - úplatkářství, odmítnutí jakéhokoliv transcendentna

104

- Rub a líc - 36 - silný soc. protest - formou podobenství pokus pojmenovat domácí společenskou a politic. situaci - boj stávkujících proti kapitalist. zaměstnavateli, - ukázka podhoubí fašismu - těží ze soc. nerovností - směřuje k uchvácení absolut. moci - varují před čes. fašismem - i zde se snažil prodrat k moci- Těžká Barbora - 37 - přímé podobenství situace obklíčené republiky, přímý útok proti skryté Páté koloně, která připravovala v ČSR převrat, útok na fašistické Němce - u nás i v Německu, drobní lidičkové semkněte se - jednotná opozice, výzva, aby se Češi vzpamatovali a čelili nastupující agresi- Pěst na oko aneb Ceasarovo finále - 38 - sled scén, ve kterých se líčily události z dějin, opět se parodovaly, opět diskreditace Caesarského mýtu, Kolumbovy Ameriky - působivá scénka - „Čeho nabyl občan Pilný“ - říjen 1918 - vznik ČSR - slova českého překladu rakouské hymny - parodie na maloměšťáka, který se přizpůsobí každému režimu (Franz Josef x nové Čechy) -- dějiny šly jinak, dělali je anonymní lidé (viz služka v sekvenci o vzniku ČSR, kuchař na lodi u Kolumba apod.)

Reakce - viz Osel a stín - prudká reakce Sudet. Němců i fašistů, tisková kampaň, snaha o zákaz představení a snad i div. - Osel a stín - rozvedení řec. anekdoty - osel promlouvá k řec. lidu německy (paroduje Hitlera) - tato scéna zakázána - upravena, osel - Adolf - pak mluví česky...poslední dílko - narychlo zadaptovaný Nestroy - Hlavou proti Mihuli - V + W - muzikál - hra je plná skepse - viz píseň - My všichni to víme - premiéra stanovena na 30. 11. 1938 - v předvečer premiéry - Voskovcovi odňata koncese.V + W předali soubor a Osvobozené div. Járovi Kohoutovi - zřídil zde kýčovité, bulvární divadlo.Na protest odešla i většina herců (i Karel Ančerl a Jiří Struka - muzikanti) - soubor se rozpadl.V + W přijali v prosinci 38 pozvání od Lotte Goslar - tanečnice, emigrantka - odjeli spolu s Ježkem - USA - snaha uchytit se v prostředí čes. krajanů - nedařilo se, nerozuměli jejich humoru, do roka začali hrát v angličtině - na Brodway - Bouře - Kalibán, Trinkulo- zasahovali pak do čes. dění rozhlasovými relacemi - výzvy k odporu proti fašismu a naděje ve šťastný konec války

105

OTÁZKA Č. 24: ČESKÉ DIVADLO ZA NACISTICKÉ OKUPACE A DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

OkupaceJindřich Honzl - za okupace - netajil se svým komunistickým přesvědčením - proto tvorba do 40, pak musí do ilegalityvede Divadélko Pro 99 - zakládá s mladými lidmi - konzervatoristy - Dana Medřická, Zdeněk Stránský, Felix (Bry) de Breux - v Topičově saloněinscenace - montáž z korespondence J. Nerudy a K. Světlé - Román lásky a cti - spíš než o jejich intimní vztah jde o obhajobu práva umělce na svůj osobitý projev, o postavení umělce ve společnosti - velmi aktuální - buď se přizpůsobit nebo riskovat41 - České písně kramářské (černá kronika kramářská) - pojetí jako velmi vážná, tragická výpověď o člověku, který se ocitne v tísni, o tragickém postavení člověka ve světě41 dostali z Topičova salónu výpověď, přichází sem jiné div. mladých - Větrník - nejmladší nastupující generace - výraznější projev až po roce 1945 - Radovan Lukavský, Vlastimil Brodský, Stela Zázvorková, Miloš Kopecký - začínali úplně od píky

Jiří Frejka z okupace - pokračoval v ND - označován za salónního komunistu - na seznamu pro likvidaci, nutnost přizpůsobit dramaturgii - němečtí dramatikové, ale ne klasikové, ale druhořadí, zatýkání - emigrace - ztrácení personálu ND (Haas)význ. inscenace Frejkovy - klasika - 39 - Klicpera - Lhář a jeho rod, 41 - Sh. Zimní pohádka, 42 - Klicpera - Zlý jelen, 42 - Plautus - Lišák Pseudolus, 43 - Tyl - Strakonický dudák, 44 - Renč - Císařův mim - o problému svědomí, o vnitřní svobodě vůči despotovi, heec má na císařův pokyn nastudovat hru k zesměšnění křesťanů, během hry - osvícen - odchází, staví se do řad pronásledovaných - Renč za komunistů 11 let ve vězení, Frejka za komunistů - sebevražda

E. F. Burian - za okupace - D 40 - 41 - doba max. ohrožení, Burian nasazuje na repertoár výhradně české autory - aby utvrdil lidi, že česká kultura je svébytná a velmi hodnotná - aktuálně promlouvá v ohrožení, hledá autory - a) ty s krásným vztahem k českému jazyku - Nezval, Božena Benešová, b) ty, kteří protestují - V. Dyk - Revoluční trilogie -- musí být zároveň takoví, aby na nich mohl uplatňovat své předchozí postupy, poznatky39 - Máj (Máchovy ostatky přeneseny z Litoměřic do Prahy - protestní průvod)40 - Dyk - Krysař - Vl. Šmeral, Marie Burešová - Agnes - na k. najde pasáček zapomenuté dítě - život nekončí40 - Nezval - Mannon Lescaut - nejnavštěvovanější inscenace D, první mizení lidí, ohrožení - příběh ohrožené, zničené lásky v líbezné češtině - lidé potřeba útěchy41 - Nezval - Loretka

106

41 - Zbyněk Přecechtěl - Pohádka o tanci - jinotaj - zakázáno - Burian a Nina Jersiková - do koncentračního tábora

V + W - za okupace v USAV + W přijali v prosinci 38 pozvání od Lotte Goslar - tanečnice, emigrantka - odjeli spolu s Ježkem - USA - snaha uchytit se v prostředí čes. krajanů - nedařilo se, nerozuměli jejich humoru, do roka začali hrát v angličtině - na Brodway - Bouře - Kalibán, Trinkulo- zasahovali pak do čes. dění rozhlasovými relacemi - výzvy k odporu proti fašismu a naděje ve šťastný konec války

Oficiální scény za okupaceND - šéfem činohry - Jan Bor (i dramaturg - umírá 42) - dříve na Vinohradech - Dostojevskijdramaturgem pak F. Götzvedle Frejky v ND Karel Dostal - antické hry, Shakespearepodzim 1944 - div. zavřena, herci převedeni do výroby, pro Němce div. jen dva významy - zábava, ideologické zpracovávání lidí - 44 - už pro ně div. nemá smysl - vážná situace - do 1945 divadla nehrajíjinak samozřejmě řada kolaborantů - hráli pro Němce...

tvorba i v koncentračních táborech - nebyli tak omezováni - potřeba zabavit se - div. jim pomáhalo přežít... Divadla koncentračních táborů - byla to nejsvobodnější a zároveň nejponíženější div. této doby. V některých táborech mohli věznění nacvičit div. představení, někde mohli dokonce po jistou dobu hrát častěji. Nejvýznamnější představení se konala v terezínském ghettu, dále v Buchenwaldu, Rawensbrücku i jiných táborech. V Terezíně se hrála dokonce v oblecích se žlutou hvězdou Smetanova Prodaná nevěsta a Krásova opera s dětskými herci - Brundibár - na libreto Adolfa Hoffmeistra. V Buchenwaldu byla uvedena jinotajná, na život esesáků satiricky mířící opera Don Juan. V koncentračních táborech se divadelní práce zúčastnili také někteří věznění čeští divadelníci. Dekorace maloval i v těchto krutých podmínkách František Zelenka a Josef Čapek, s tanečními čísly vystupovala Nina Jirsíková. Při pořádání divadla spojovali se zpravidla lidé několika národností, divadlo se stávalo nejen posilovatelem životních nadějí, ale také upevňovatelem mezinárodní solidarity vězněných.

Burian - Pankrác - pak duben 41 - Terezín - Malá pevnost - nastudoval tam na 1. máje 41 - Máj, pak Dachau - měl tam zemřít, ale zachránila ho organizace vězňů - ukryli ho mezi nemocné na tyfus - Viktor Matějka - hudebník, Burian tu hrál v jazzovém orchestru, hrál div., pak v Neuengäme (?) - napsal desetitisícový veršovaný román o Praze - mohli se věnovat kultuře, aby se morálně udrželi, někdy i pod dohledem esesáků, před koncem války vyvezli vězně na moře, měli je potopit - objevili je Britové, mysleli si, že jde o Němce, poslali je ke dnu - pár desítek lidí doplavalo ke břehu - i Burian - utopil se mu román... - Divadlo mezitím zkolaborovalo, všechna místa obsazená...

107

OTÁZKA Č. 25: HLAVNÍ TENDENCE VÝVOJE ČES. DIVADELNICTVÍ V LETECH 1945 - 1989

Konec 2. světové války - život - normální koleje. Do normálních kolejí se snaží vrátit i divadlo.13. a 14. května 45 - Národní divadlo - hraje pro rudoarmějce a bojovníky na barikádách Smetanovu Prodanou nevěstu27. května 45 - jsou již v Praze oficiálně zahájena divadelní představení v ND a to opět operou od Bedřicha Smetany, jenže nyní to je Libuše

Návraty do div. života a oslavy konce 2. světové války - i v jiných místech - většinou se zahajovalo díly Bedřicha Smetany - Brno, Plzeň - Prodaná nevěsta, Ostrava - Hubičkaale i jinými hrami, které podporovaly národní sebevědomí - Mahenovo divadlo v Brně - Jánošík - Mahenspontánně vznikají nová divadla -Divadlo 5. května v Praze - dvousouborové divadlo - sídlí tu činohra a opera. Činnost německých div. souborů není samozřejmě obnovována. Němci odcházejí, do svých budov se vrací Češi. Divadlo 5. května vzniká na půdě tehdejšího Neue Deutsches Theatre, které ale bylo dříve české.operní soubor - osobnosti opery chtěli učinit z tohoto souboru centrum, pořádat přednášky, vydávat svůj časopis. Byli velice progresivní a reprezentativní. ND je vnímalo jako velkou konkurenci, a tak byl soubor rafinovaným způsobem zrušen - byl sloučen s operním souborem ND, který tak získal ještě větší prestiž. - osobnosti - Václav Kašlík, Antonín Hábačinoherní soubor - Antonín Kurš - režisér, v čele souboru, silně levicově orientovaný, chtěl dělat div. pro nejširší vrstvy - vzorem mu bylo Divadlo lidu Romaina Rollanda - v tomto duchu uvádí např. Alois Jirásek - Jan Žižka, v premiéře - Serafimovič - Železný potok -- díky tomu nastává velký odliv diváků a nezachrání to už ani Alfréd Radok či pozdější, divácky ostřílené tituly. Radok i Kurš z div. odcházejí a po rozpadu operního souboru se nakonec rozpadá i ten činoherní.

Divadlo satiry - další nově vzniklé divadlo

8. června 1945 - ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý vydává dekret o znárodnění československých divadelDo Košického vládního programu byla mimo jiné začleněna i otázka o fungování kultury po skončení války. Kultura má připravit půdu pro novou politiku, která nastoupí. Vznikají programy, které umělcům a divadlům vnucují, co a jak mají dělat. Proto jsou samozřejmě div. zestátněna, je omezena moc podnikatelů a do čela divadel jsou jmenováni noví ředitelé.nové ředitele jmenuje orgán - Revoluční závodní radaRevoluční odborová rada divadelníků

108

-- Tyto rady tvořili většinou lidé, kteří měli třeba velké umělecké ambice, ale nedovedli se prosadit. Lidé, kteří si chtěli nějakým způsobem vyřídit účty. Každé divadlo se mělo proměnit v kolektivně spravovaný veřejný ústav. Divadelní síť se pomalu stává součástí odborové organizace, která spojovala všechny podniky v republice. Divadla se tak dostávají pod křídla Ústřední rady odborů, v jejímž čele - Antonín Zápotocký.

Miroslav Kouřil - „divadla musí sloužit vládnímu programu a musí být provedena jejich regulace“ - je úplně zrušena praxe udělování divadelních koncesí

Všechna divadla jsou tedy postátněna a musí mít nějakou organizaci, která jejich provoz zaštítí. To platilo až do roku 1989. Nic nesmělo fungovat samo o sobě. Své divadlo měla třeba - Armáda, Krajský národní výbor, Okresní národní výbor. ---

to vše je přípravná fáze pro tzv. Realizaci nového divadelního programuMinistr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý vydává v červnu 45 Dekret o divadelní síti - po české republice má být vybudována síť oblastních divadel, která budou dotována a umělecky regulována státem. Při tomto budování měla fungovat: decentralizace - má být zmenšena role Prahy jako div. centra, demokratizace - divadlo má být divadlem nejširších vrstev, institucí, kde se budou pěstovat i lidové zábavy, bude divadlem protiměšťanským a bude lidi i vychovávat.Vznikají div. ve městech jako jsou např. Opava, Uherské HradištěVzniká Divadelní rada, Dramaturgická rada, Ústřední rada1945 - 48 - boj o vydání divadelního zákona, který by uzákonil revoluční vymoženosti, obsažené v obou dekretech ministra školství a osvěty Zdeňka Nejedlého.1948 - Národní shromáždění schvaluje divadelní zákon - je jmenována Divadelní rada, Dramaturgická rada, Divadelně propagační komise

Dramatika - po skončení války - do repertoáru se vracejí hry zakazované německými okupanty - např. Karel Čapek - Matka - Stavovské div., J. K. Tyl - Jan Hus, kazatel betlémský - ND, Jan Drda - Hrátky s čertem

45 - 46 - programově se propaguje socialisticko - realistické pojetí divadla. Důležité místo v repertoáru mají sovětské hry - např. Pogodin - Kremelský orloj1945 - založení AMU - založení divadla Spejbla a Hurvínka- obnova české měny - dočasná krize v návštěvnosti divadel1947 - založení JAMU v Brně- začínají být uváděny první hry pokoušející se zobrazit současný život dělníků1949 - Teplice: Konference divadelní a dramaturgické rady, která rozpracovává dramaturgické zásadyV Brně vzniká divadlo bratří Mrštíků

Rozhraní 40. a 50. let - Největší prostor v repertoárech divadel zaujímá klasická česká i zahraniční dramatická tvorba. Ale v divadlech se objevují i hry z dějin českého dělnického hnutí. Provádějí se různé dramatizace - např. Vstanou noví bojovníci - dramatizace kroniky Antonína Zápotockého uvedená Divadlem pracujících v Gottwaldově.vznikají i nové hry - Vojtěch Cach - Duchcovský viadukttaké začíná kampaňovitá propagace, ale zároveň spíše vulgarizace teoretického díla Konstantina Sergejeviče Stanislavského

109

další hry, které se píšou, jsou např. optimistické hry o vstupech do zemědělských družstev atd. - „skvosty“ jako např. Vašek Káňa - Parta brusiče Karhana nebo třeba hra Boženka přijede - Boženka = traktor

1956 - tento vývoj trvá zhruba do roku 1956. V roce 1953 zemřel prezident Gottwald, který se nachladil na pohřbu jiného velikána generalissima Stalina. V roce 1956 se konal XX. sjezd KSSS. Na sjezdu vystoupil Nikita Chruščov, který odhalil kult Stalinovy osobnosti a v socialistickém táboře se počíná nový - destalinizační - proces. To mělo samozřejmě vliv na všechny oblasti kultury, stejně jako na divadlo.1955 začíná v Praze působit Divadlo satiry - ABC - Jan Werich spolu s Miroslavem Horníčkem tu obnovuje klaunskou tradici předválečného osvobozeného divadla.

1958 - v sálku Reduta byly v Praze mimo jiné uváděny tzv. Text - appealy Ivana Vyskočila, které předjímaly divadlo Na zábradlí, Semafor a jiné scénky

- později je v Praze otevřeno - Divadlo Na zábradlí - otevřeno premiérou hry Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila - Kdyby tisíc klarinetů, ředitelem divadla se stal Vladimír Vodička

- 50/60. léta - vlna vzniku malých experimentálních scének mladé generace stojící v opozici proti oficiálním divadlům.V činohře se prosazují texty a inscenace, které přinášejí kritickou analýzu soudobého života příslušníků všech vrstev. Uvádí se např. hry jako: Pavel Kohout - Taková láska (?), František Hrubín - Srpnová neděle, Josef Topol - Jejich den, Ludvík Kundera - Totální kuropění, Milan Kundera - Majitelé klíčůtato tendence se objevuje i v inscenacích současných zahraničních autorů a klasiků - např. Osborne - Komik, Miller - Smrt obchodního cestujícího, Eugene Ionesco - Nosorožci, Tenesse Williams - Skleněný zvěřinecVynikají herci - Karel Höger, Ladislav Pešek, Radovan Lukavský, Jiřina Šejbalová, Eduard Haken, Dana Medřická, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Ota Sklenička

- v Praze vzniká 1. soubor černého divadla

- vznik - Státní divadelní studio - které se postupně stane provozovatelem řady menších experimentálních divadelních scén.

- Studio Ypsilon - vzniká v Liberci roku 1963 - vede Jan Schmid

- Divadlo Za branou - otevírá je Otomar Krejča v Praze inscenacemi - Michel de Ghelderode - Maškary z Ostende a Josef Topol - Kočka na kolejích - divadlo režisérského typu, kde klíčovým dramatikem je Josef Topol, ale hrálo i jiné autory - Sofokles, Čechov- hereckými osobnostmi např. - Marie Tomášová a Jan Tříska

- Činoherní klub 1965 - většinu herců máme možnost vidět v nové vlně českých filmů, div. v komorních prostorech, výrazné herectví, pocit, že herec hraje jen pro vás - osobnosti - Jaroslav Vostrý, Jan Kačer, herci - Jan Kačer, Jiří Hrzán, Josef Abrhám, Pavel Landovský, Helena Růžičková- inscenace - Smoček - Bludiště, Macchiavelli - Mandragora, Albee - Stalo se v zoo, Dostojevskij - Zločin a trest, Gogol - Revizor

110

kolem pol. 60. let - se v repertoáru prosazuje řada ostře satirických her. Nejvýznamnější skupinu textů tvoří hry autorů absurdního dramatu: Václav Havel - Zahradní slavnost, Ladislav Smoček - Bludiště, Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho, Milan Uhde - Král VávraAle také se projevuje nová vlna návratů k textům sousedského českého divadla (18. a 19. stol. (?) nebo baroko (?)) - např. inscenace Evžen Sokolovský - Komedie o umučení a slavném vzkříšení pána a spasitele našeho Ježíše Krista - uvedeno ve Státním divadle v Brně

1967 - Brno - zahajuje svou činnost div. sdružení - Husa na provázku - původní název je pozměněn na Divadlo na provázku - vedoucími osobnostmi jsou - Zdeněk Pospíšil, Peter Scherhaufer, Eva Tálská

Divadlo Járy Cimrmana - zahajuje v Praze svou činnost uvedením hry od Zdeňka Svěráka - Akt

1968 - novým tajemníkem ÚV KSČ se stal Alexandr Dubček, novým prezidentem zvolen Ludvík Svoboda- na čas oteplení, je zrušena cenzura, je možné hrát i publikovat naprosto všechno20. a 21. srpna - vstup vojsk Varšavské smlouvy na území České republiky. Chaos a odpor je usměrňován normalizací, je opět obnovena cenzura - v roce 1969 začínají první represivní kroky vůči protestujícím.Do čela KSČ - Gustav Husák, politický vývoj jde od té chvíle kupředu zas už jen ve šlépějích KSSS a SSSR. Provádějí se tzv. čistky - to znamená, že na pracovištích byli před komisi zváni pracující, kterých se ptali na to, zda souhlasí s přátelskou pomocí nebo ne. Když nesouhlasili a to i komunisté - byli vyhazováni ze svých míst.

V 60. letech - - - české divadlo bylo považováno zahraničními odborníky za jedno z nejtvořivějších divadelních ohnisek soudobého světa.

po roce 68 - jeviště se uzavírají novým i starším hrám některých dramatiků - jako např. Václav Havel, Vratislav Blažek, Pavel Kohout, Milan Kundera, František Pavlíček, Milan UhdeSilně roste administrační a politické řízení veškerého divadelního života. Tvůrčí potenciál českých divadelních pracovníků je značně omezen.- Hlavní divadelní aktivita se soustřeďuje do menších pražských a mimopražských divadel, která vznikla na počátku 50. a 60. let, i do nových experimentálních scén. Do popředí se dostávají také loutkaři.- Ke zvýšení úrovně činnosti divadel mimo Prahu a Brno přispěla skutečnost, že několik významných režisérů v tuto dobu odešlo do tzv. „oblasti“ - např. Jan Grossman, Jan Kačer, Miloš Hynšt, Alois Hajda,,, nastupují nové režisérské osobnosti - Ivan Rajmont, Karel Kříž

V 70. letech -1971 - Boleslav Polívka nastupuje na jeviště Divadla na provázku a hned se zapisuje do dějin několika významnými inscenacemi - např. Am a Ea, Pépé, Pezza versus Čorba, Trosečník, Šašek a královna

1974 - vzniká Hadivadlo - v Prostějově, poloprofesionální scéna Hanácké divadlo, soubor je pak začleněn do státního div. v Brně.

111

- 1976 - Žižkovské divadlo - zahajuje svou činnost, je zřízeno k tomu, aby umožňovalo amatérským i profesionálním činoherním souborů pražským i mimopražským - něco podobného se vytvořilo i v Klicperově divadle v Kobylisích a v Junior klubu na Chmelnici

1977 - z důvodu rekonstrukcí zavřena budova ND v Praze - je znovu otevřeno až 1983 - Libuší od Smetany

80. léta - třetí vlna návratů textů českého sousedského div. (18 a 19. stol.)- nastupuje Pražská pětka - Sklep, Křeč, Vpřed, Kolotoč a Mimoza- nové uplatnění českých dramatiků - např. Daniela Fischerová, Karel Steigerwald- do hlediště se zavádí klimatizace a větrání, čímž se znehodnocovaly staré kukátkové typy.- ke konci 80. let do Čs. divadla vstupují úvahy o přestavbě

112

OTÁZKA Č. 26: HNUTÍ ČESKÝCH NONKONFORMNÍCH DIVADÉLEK V 60. - 90. LETECH XX. STOLETÍ

konec 50. let -56 - odhalení kultu Stalina, Stalinových zvěrstev - vliv na kulturu - dramaturgie - oteplení

57 - 1. vlna autorských divadel - - Praha - Reduta - vinárna - díky tomu unikají pozornosti rad, které stále fungují, v div. síti by byli svázáni - schází se tu mladí umělci - pořádají -Text appealy - improvizované večery - Text appealové - Vyskočil, Suchý, náhodně sešlí lidé, každý svůj text, písničku, názory - předtím naprosto nemožné - anglický název --- pak si uvědomí, že potřebují vlastní div. scénu

1. vlna autorských divadel - „Divadla malých forem“1958 - ve St. Městě Pražském - Vyskočil a Suchý - Divadlo Na Zábradlí - i Zuzana Stivínová, šansoniérka Ljuba Hermannová, Miloš Macourek, hned od poč. zde působí také Pantomimická skupina - Pantomima Na Zábradlí Ladislava Fialky- zahajovací premiéra - Kdyby tisíc klarinetů - Suchý, Vyskočildále - Faust, Markétka, služka a jádramaturgie velmi nová, volná, odklon od ofic. scén, autorské divadlo - čelní osobnosti jsou autory textů, prokládány písničkami, jazzovou moderní hudbou, pantomimou, tancem - proto jiná herecká složka - autoři textu sami na pódiu ( nebo zpěvačka - ale Hermanová hrála už za Buriana v Osv. div.) - neprofesionální, autentické herectví- autorská výpověď - nemusí se držet textu - improvizace - hravé herectví, schopné okamžitě reagovat na atmosféru, publikumdiv. v tomto složení se brzy rozpadá -

1959 - Suchý a Šlitr - Semafor - „Sedm malých forem“ - herectví, tanec, zpěv... - Div. malých forem - název pak pro div. celých 60. let - angažuje se zde nová generace

1959 - Brno - Kabaret Večerní Brno - satirické divadlo - nemají vlastní div. sál - osobnosti: Milan Uhde, Vladimír Fuks a Vlastimil Pantůček - rozhlasoví redaktoři, výtvarnice Věra Fridrichová, choreograf - Luboš Ogoun, skladatel - Luboš Štancl, hl. herec - Lubomír Černík, začal zde působit i E. Sokolovský - pak s Hynštem a Srbou - Mahenka, Jan Kačer - režíroval od Skály a Pavlíčka - Charleston v 6 hodin ráno1. představení - v Radosti 59 - kabaret - Anděl na střeše, v Lidovém domě v Husovicích - 60 - Pozor, hodný pes - už souvislejší text, kabaret přechází k souvislým textům - autorské divadlo - 64 - Uhde - Král Vávra - travestie na Krále Lávru - o svobodě slovaE. Sokolovský - inklinoval od poč. k polit. div. - aktualizace - navazoval na Burianovu předváleč. inscenační tvorbu, hlásil se k Osv. div. V + W- režie Majakovskij - Štěnice - pod názvem Bestia Štěnicensis- Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor - už ne hlavní Hamlet, ale 2 hrobníci, připomínají V + W - Lubomír Černík a Jaromír Jurka - silná satira na korupci, zneužívání moci, omezování slova - zákl. otázka - zda - li má člověk mlčet nebo se vyjadřovat k problémům doby otevřeně (i v Králi Vávrovi)

60. léta - malé scény ozdravují celé divadlo

113

- velmi příznivá situace, vzniká a zaniká spousta div., hodně amatérských - později se profesionalizují - např. Brno - 67(68?) - Husa na provázku - studenti + profesoři - na amatérské bázi - pantomima - Polívka - Pantomima Bol. Polívky, nejsl. - Trosečník - Mahen, Pecca versus Čorba, Vize a metamorfózy strýce Macalíka, Strašidýlka, celé divadlo se hlásí k postupům meziválečné avantgardy - hříčka - Mahen - Husa na provázkuosobnosti - Zdeněk Pospíšil, Peter Scherhaufer, Eva Tálská, Srba, hrálo se v Domě umění, 68 - Panterei aneb Dějiny národa v kostcenebo Div. poezie při gymnáziu - Div. Roleta....- obrovské množství časopisů, lit. a výtv. kluby

noví autoři: V. Havel, L. Smoček, J. Topol, L. Kundera, M. Kundera, P. Kohout - vždy spojeni s nějakým div.

V. Havel - Divadlo Na Zábradlí - Divadlo Na Zábradlí - 60. léta - absurdní dramatika, po odchodu Suchého a Vyskočila, přichází 61 Jan Grossman - proměňuje dramaturgii směrem k nejprogresivnějšímu, nejmodernějšímu proudu - k absurdnímu div.erbovním dramatikem - V. Havel - jeho 1. zn. hra s Iv. Vyskočilem - Autostop63 - Zahradní slavnost - režie pohostinsky O. Krejča - jinak v ND šéf režisér činohry65 - Vyrozumění, 68 - Ztížená možnost soustředěnívedle Havlových her uvádí Grossman i další absurdní dramatiky, modelá dramata -63 - E. Ionesco - Plešatá zpěvačka

A. Jarry - Král Ubu65 - Beckett - Čekání na Godota, Kafka - Proces - slavná Gros. dramatizace, Dürrenmatt, Mrožek - modelové drama- díky této orientaci - div. k nejlepším svět. scénám, nejzn. Českosl. div. ve světě- režisérské divadlo68 - odchází dobrovolně Havel i Grossman

Ladislav Smoček - 65 - Činoherní klub - hraje do dneška - zakládají ho - Jaroslav Vostrý - dramatik, režisér, dramaturg, Jan Kačer - herec, režisér, s nimi zde působí L. Smoček- důraz na individuální herectví - velmi silné osobnosti - pak ve filmech Nové vlny 60. léta - (Chytilové...) - herci - Jan Kačer, Nina Divišková, Fr. Husák (?), Jiří Herzáň, Josef Abrhám, P. Landovský, Petr Čepek, pohostinsky H. Růžičková- velmi malý prostor - div. - pocit, že je na jevišti, inscenace ho obklopuje - herecké divadloinscenace: 66 - 1 večer - L. Smoček - Bludiště, Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkehoklasická dramatika nebo úpravy románů - 65 - Macchiavelli - Mandragora, 65 - E. Albee - Stalo se v zoo, 66 - Dostojevskij - Zločin a trest (v hl. roli - Kačer), 67 - Gogol - Revizor

Josef Topol -1965 - Divadlo Za Branou - v čele uměl. šéf a režisér - O. Krejča - cítil se v ND velmi svázaný, dramaturg - Karel Kraus, Topol - inspirace čechovoskou dramatickou liniíklíčoví herci - odešli z ND - Jan Tříska, Marie Tomášovázahajovací představení 65 - 1. - pantomimická hříčka - Michelle de Ghelderode - Maškary v Oostende a 2. Josef Topol - Kočka na kolejíchdramaturgie - velmi propracovaná, hluboká vnitřní logikasvětoví autoři: Sofokles - Oidipus, Čechov - Tři sestry, Ivanov, Racek

114

- výborné programy - psali do nich - filosof. Šafařík, Patočka

66 - Liberec - Studio Ypsilon - boční scéna Div. F. X. Šaldy - Jan Schmid

Suchý - SemaforI. Vyskočil - Div. Na Zábradlí - div. Nedivadlo - hry na pomezí hry a přednášky, zčásti absurdní dramatikaF. Hrubín - ND - přímo pro ND - Srpnová neděle, Křišťálová nocFr. Pavlíček - Div. Na Vinohradech - režisér, dramaturg, velké množství her - i pro děti - pohádky i v rozhlase, často i na jevištích, nejsl. - Slavík - podle Andersena, 68 - nejzn. - Nanebevstoupení Šašky KristaBrno - Uhde, Vl. Fuks - Večerní BrnoLudvík Kundera - Mahenova činohra - Totální kuropění - o totál. nasazení v Německu, Korzár - ze života J. MahenaMilan Kundera - v 60. letech - Majitelé klíčů - o okupaci, Dvě uši, dvě svatby aneb ptákovina - ze součas., ze školního prostředíPavel Kohout - (jako autor už v 50. letech - Zářijové noci, Taková láska 50./60. léta)

- August August, august - klaun - z cirkusového prostředí, srpen 68 - skrytý název

68 - 70. létar. 68 - oteplení69 - 1. represivní kroky, čistky, Hrubín - odpor proti srpnu 68 - hra - Oldřich a Božena od 70. roku - utužení69 - 1. emigrace - i A. Radok, 1. úmrtí - sebevraždy - Šlitr, Grossmanruší se 1. div. - např. na zač. 72 - 1. Pantomima A. Jarryho - vedl ji Ctibor Turba, netradiční pantomima insp. filmovou groteskou, Hübnerovi - Idiot 20. let - gagy, Ctibor Turba - Udělej mu to zprava72 - zrušeno Div. Za Branoudo nezrušených malých div. nasazováni konfidenti, donašečiněkteří dramatikové už zase nemůžou být hráni

noví dramatikové - většinou prorežijní - Vojtěch Trapl - (novináři Rudého Práva pověření stranou psát hry), vlna žen dramatiček - Květa Třebická - Cesta k domovu - v době, kdy lidé emigrují, oslava domova

vznikají malá div. - velmi krátce a zanikají - např. 60./70. léta - Vedené divadlo v Redutě, v čele Karel Makonj, odborník na loutkové div., experimentální scéna - herci vedeni na lanech jako loutky. Calderon - Hon siňoret (?) - zaniklo 72 s Pantomimou A. Jarryho

75 - Helsinky - závěrečný akt o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - zavazovalo o spolupráci v politice, kultuře - státy teď mnohem propojenější (33 států) - navzájem kontrola dodržování lidských práv- budování „Potěmkinových vesnic“- dostanou se semi cizí noviny a časopisy, ale málo, mnohem více informací dovnitř i ven, ale usměrňovány

list. 75 - v Hospodě v Počernicích - soubor div. Na Tahu - hrají jen hry V. Havla - Žebrácká opera - dopadlo nešťastně - publikum rozehnáno, represe

115

ale od 75 nové soubory - neznámí lidé - ještě se neprohřešili, mnohem lépe mohli unikat - Divadla studiového typuprosinec 75 - recitační skupina Vpřed - na scéně div. Sklep - sdružují se pak do Pražské Pětky- Kapesní divadlo Praha - režisérka Lída Engelová - pronásledována- Studio pohybového divadla - Václav Martinec, Nina Vangeli- Pardubice - Jorikova pantomima - Hubert Krejčí- Divadlo Piran - podle Holanovy básně - ve Vysokoškolském klubu - Nika Brettschneiderová inscenují surr. hry - J. Weiss - Hry Kristýny Bojanové (Bojarové?), Jiří Kolář - Světlo světa, V. Nezval - Valérie a týden divů- ne všechny přetrvaly

Arnošt Goldflam75 - Prostějov - HA Divadlo - v čele Svat. Vála - režisér a uměl. šéf, dramaturg - J. Kovalčukzahájení 75 - J. Wolker - Pramen, 77 - Ekykléma - scénické provedení podle Majakovského, Lehká míza - operetka (?), od 78 - Arnošt Goldflam - i hraje - jeho hry - Písek, 83 - Návrat ztraceného syna - obě zčásti autorské, zčásti vzniklé přímo v div., nasazují tituly, které vznikají na základě kolektivní potřeby výpovědi herců - 85 - Guma - kolektivní kreace, 88 - Dcery národa

77 - Charta 77ČSTV - nekolaborantnější - J. Dietl - seriály - Žena za pultem, Muž na radnici i J. Hubač - intimnější problémyvedle prorežimních dramatiků - nástup nové vlny - k. 70. let/80. let - souvisí to opět se vznikem nových divadel - autorská div. - ve středu většinou autor, režisér a herec - 1 osoba (podobně jako V + W)Provázek - Miloš Štědroň - slavná adaptace Lišky Bystroušky, ve spolupráci se Štědroněm psal pod pseudonymem - M. Kundera - Chameleon, Milan Uhde - Balada pro banditu - (Nik. Šuhaj Loupežník)Hadivadlo - Goldflam - i v jiných div. - monodramata - Biletářka - (Barbora Plichtová), Jeden den - (pro Bř. Rychlíka)- Daniela Fischerová - Hodina mezi psem a vlkem - o Villonově životě

Činoherní studio Ústí nad Labem - Karel Steigerwald - silně polit. hry, proti režimní a Alex Königsmark - Adié, miláčku

po 85 - uvolnění - nová vlna div.Praha - při Dopravním podniku - klub - Doprapo (Dopravní podnik) - v čele Petr Lébl - velmi aktivní - vydaly Artaudovy texty v překl. J. Kopeckého, velmi důl. pro amatérské soubory

Brno - 85 - další divadlo - amatérská scéna - Ochotnický kroužek - v čele J. A. Pitinský - (Z. Petrželka) - dramatizace - Kafka - Amerika - vyznívá jako přihlášení se k dílu F. Kafky, vyjádření nesouhlasu, úprava textu J. A . Komenského - Abrahamus Patriarcha - i úryvky z Bible, z Kierkegaardových textůPitinský - 87 - jeho hra - Ananas - nejslav. inscenace roku 87 - přitom amatérské div. - reminiscence na 60./70. let88 - Pitinský - Matka - podtitul - sociální drama - po dlouhé době absurdní hrazakázán, povolen...

po 85 - četné jiné div. akce -

116

festivaly - Poděbrady - FEMAD - Festival malých div.Šupina Vodňany

Výtvarné divadlo Kolotoč - festival (?) - výtv. Čestmír Suška - avantgardní

v Brně - zvláštní akce - projekty - společenský a div. projekt - Cesty - Div. Na provázku, Na Okraji Divadlo Na Okraji - vznik 80. lézs - Zdeněk Potužil, už neexistujedále Studio Ypsilon a Hadivadlo - všichni dohromady - společný projekt

Provázek - Divadlo v pohybu - akce - zvaní autorských a avantg. divadel i z ciziny - debaty, dílny... - divadla pomalu centrem odporu proti režimu88 - významný počin - Provázek + Hadivadlo - inscenace scénického časopisu Rozrazil 1/88 - podtitul O demokracii v této době - velmi riskantní - zakazován, každé představení - nejisté, jestli bude nebo ne - komentáře aktuálních denních událostí

dnes tato div. - zinstituciována

OTÁZKA Č. 27: ALFRÉD RADOK A DALŠÍ VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ ČESKÉ DIVADELNÍ REŽIE 2. POLOVINY 50. A 60. LET

117

Alfréd Radok - 1914 - 1976 - Divadelní a filmový režisér, dramatik- po maturitě na obchodní akademii v Písku a vojenské službě navštěvoval přednášky Svobodné školy politických nauk při UK v Praze- po uzavření vysokých škol nacisty opustil Prahu, aby unikl perzekuci- pracoval jako komerční úředník ve Valašském Meziříčí- s místní ochotnickou Mladou scénou uvedl inscenaci Krále Lávry K.H. Borovského - 1940- na jejím základě doporučen E. F. Burianovi - jako jeho režijní asistent prošel v D 41 přísnou školou div. praxe- po násilném uzavření Burianova divadla působil v letech 1941 - 44 v Městském divadle Na poříčí, ve Vinohradském divadle, v Uranii- za války podléhal jako „židovský míšenec“ rasovým zákonům Třetí říše, směl pracovat pouze jako asistent režie a lektor- pod pseudonymem Vladimír Bureš debutoval samostatnou režií v Městském divadle v Plzni - zde 3 odlišné inscenace - upozornění na jeho výjimečné nadání - Fráňa Šrámek - Ostrov veliké lásky 42Carlo Goldoni a Miloš Hlávka - Benátská maškaráda - 42Gerhart Hauptmann - Před západem slunce 43

- září 1944 spolu s bratrem Emilem internován ve „sběrném táboře“ Klettendorfu. Jejich otec popraven v Terezíně, většina rodiny zahynula ve vyhlazovacích táborech.- Tato zkušenost se promítla zejména do Radokova prvního filmu - Daleká cesta 1949.

- Od 1945 - režisérem Divadla 5. května -inscenace činoherní - např.Radok - Vesnice žen 45, Guy de Maupassant, Fritz Hochwälder - Tlustý anděl z Rouenu 46,inscenace operetní - Franz Lehár - Veselá vdova? 1945, operní - Jacques Offenbach - Hoffmanovy povídky 46 - divadelní invence, interpretační důslednost - zájem publika i kritiky - Cena Země české 46

46 - 48 - práce střídavě v činohře i opeře Divadla 5. května, v mladém Divadle satiry, úspěšně hostoval v činohře Národního divadla - režie hry - Lillian Hellmanové - Lištičky 47- mimořádná fantazie, experimentování s technickými možnostmi jeviště, smysl pro groteskní humor, expresivnost a celistvost jevištního tvaru - stylotvorné rysy Radokovy práce - díky jim - brzy v popředí poválečného div. vývoje = zřetelně se však vymykal požadavkům poúnorové povinné estetické normy48 - angažován do ND - v následujícím roce propuštěn - ideologická scestnost- i práce ve Státním filmu - zaměstnancem do 1952 - - Daleká cesta - ceněná v zahraničí, doma utajovaná, pak pouzeDivotvorný klobouk - podle V.K. Klicpery 52 - pokus o populární hudebně zábavný film - poté opět propuštěn- soustavná perzekuce - střídání okrajových působišť - Divadlo St. filmu Karlín 1950 - 52, Vesnické divadlo 1953 - 54přesto autorem např. nejpopulárnějšího představení začátku 50. let - Jedenácté přikázání aneb Velectěný pane Urban - podle F.F. Šamberka - Divadlo St. filmu 50 - uplatnil zde zálibu v technickém experimentování - poprvé zde s Josefem Svobodou spojili projev živého herce s jeho filmovým obrazem - grotesce a secesním milieu

- pak návrat do ND - 54 - 59 - spolutvůrcem nejvýzn. poválečné éry činohry pod vedením Otomara Krejči

118

inscenace - Hedda Zinnerová - Ďábelský kruh 55 - inscenovaný jako obraz manipulovaných politických procesů3 inscenace 57 - akcentoval existenciální téma odcizení a frustrace člověka v poválečné době - zapůsobilo jako zobecňující podobenství - Leonid Leonov - Zlatý kočár, Hellmanová - Podzimní zahrada, John Osborne - Komik - 150 repríz, hrálo se 5 let, 8 měsíců po světové premiéře, hl. role - L. Pešek, překl. + texty písní M. Lukeš, nové kabaretní písně, rytmizace - údery..., přenesení věcných faktů do div. prostoru a času, scéna - opony, troleje, hodiny, výr. gesta, girls - „prefabrikované nové štěstí“, choreografie - Milec, práce s prostorem, rytmem, Billy - Jaroslav Marvan, Jana - Jiřina Petrovická, Phoebe - Jiřina Šejbalováasistence režie - A. Moskalyk, Lad. Vymětal- povinné politicko - estetické doktríně se Radokova tvorba vzpírala i tvárnými postupy ve scénografii - spolupráce s J. Svobodou a v práci s herci - proti rozmělňování metody Stanislavského - rozvíjel s herci metodu scénického jednání, založenou na psychologické analýze, vyjadřované intenzivní zkratkou, jež je při své věcnosti schopna nést v kontextu mnohonásobných jevištních vazeb i význam mateforický.- sporadická práce ve filmu - 3. a poslední film - Dědeček automobil - 56 - otevřela mu možnosti práce s časem a prostorem, násobící významové roviny divadelní akce.- spojení živého herce a filmu nejsoustavněji rozvinul v Laterně magice - původně kulturní program čs. pavilonu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu - opět spolupráce se Svobodou- pro domácí scénu Laterny - otevřena 59 v Praze - vytvořil Radok její druhý program - Variace - jehož ústřední část - Otvírání studánek - na hudbu Bohuslava Martinů (choreografie Zora Šemberová) byla zakázána -- Radok propuštěni z ND- nové angažmá v Městských divadlech pražských - 1960 - 65 - sedm inscenací - většina z nich k vrcholům div. produkce 60. let- Švédská zápalka - podle povídky A.P. Čechova napsal se svou ženou Marií 61 - ironický obraz policejních metod tvořil nenásilné aktualizační pozadí- George Neveux - Zlodějka z města Londýna - 62 - lehce parodická romantická komedie - měla v surreálném prolínání jevištní pravdy a fikce i vážnější obsahový podtext, podtrhující analogie mezi světem zločinu a policejní moci- Gogol - Ženitba - 63 - inscenovaná v duchu absurdního divadla jako groteskně komediální obraz všednodenní „říše hlupství“ - předznamenala řadu pozdějších obdobných interpretací ruské klasiky.- většina inscenací - nový scénograf - Ladislav Vychodil- vrcholem jejich spolupráce - Hra o lásce a smrti - Romain Rolland - 1964 - umístili ji do dvou vertikálně uspořádaných hracích plánů - do arény, připomínající ohradu pro dobytek, situoval režisér intimní hru aristokratických protagonistů - Herců, jí shora přihlíží revoluční dav - Diváci. - mnohonásobné vazby, vznikající mezi takto polarizovanými plány, podtrhly proměnlivou hru významů, kolísání stanovisek, nejistotu údělů v konfrontaci „pravdy revoluce“ s „pravdou lidskou“. Romantický patos hrdinů, stylizovaný v operním projevu Herců, byl permanentně zcizován hrubými, výsměšnými zásahy Diváků. - tak se demonstroval proces revoluce, „požírající vlastní děti“, zrušení intimity, likvidace přirozených lidských vztahů, veřejné martyrium individua, předem odsouzeného na smrt, a přece sehrávajícího potupnou hru k pobavení davu. Ohlas představení, strhujícího divadelní proměnlivostí prostředků, vzájemně se osvětlujících a problematizujících, dosvědčil, že se Radokovi v tomto komplexním tvaru podařilo vyjádřit základní téma a patos doby.

- reflexe údělu individua v zápasu s tlakem sociálního mikro - i makrosvěta byla také svorníkem jeho posledních prací v inscenacích her:

119

- Maxim Gorkij - Poslední 66, Federiko García Lorca - Dům doni Bernardy 67 a William Saunders - Vůně květin 68- důraz na divadelnost, obřadnost scénického gesta, mísení prvků „vysokého“ a „nízkého“ umění, zmnožování rovin jevištní akce, směřující k intenzifikaci časoprostorových vztahů - noetický význam. Složitá hra iluzivních i zcizujících prvků jevištní reality objevuje pluralitu, nejednoznačnost reality jako takové, a rozbíjí schémata formální stejně jako ideologická.- Radok - režisér, navazující na expresionismus a meziválečnou avantgardu- umělec autorského typu, který dramatický text chápe jako scénář, rozvíjený a umocněný jevištními prostředky- autorem řady div. textů: komedie - Stalo se v dešti, hra pro děti - Podivné příhody pana Pimpipána - obě spolu s Marií Radokovou - nejúspěšnější- jeho nejvlastnější dramatický talent se uplatnil v totální jevištní vizi, rezonující s hlubokou zkušeností diváka jeho doby.- jako nejinspirativnější osobnost českého poválečného divadla silně ovlivnil řadu mladších tvůrců - Jan Grossman, Václav Havel, Evald Schorm, Jan Kačer, Ladislav Smoček, Miloš Forman- v 60. letech hostoval úspěšně na několika západoevropských scénách - berlínský - Schiller - Theater, bruselský Theatre Royal du Parc- po sovětském vpádu 1968 - odešel do exilu, pracoval převážně ve švédském Göteborgu, kde v levicovém prostředí divadla Folkteatern nezískal adekvátní uplatnění.

Otomar Krejča - nar. 21, režisér, herec, divadelní ředitelKrejčův cíl obecně: odideologizovat člověka, vrátit ho lidskému rozměru, iniciování původní české dramatiky, generační konflikt - zastává se mladých (Romeo a Julie - jeho interpretace - Hilar - nový překlad - Topol, stejná interpretace i v Hrubínově Srpnové noci - technika skrytých konfliktů, Šrámkovské vidění), důraz na básnické vidění skutečnosti až někdy překvapivépřivádí nové osobnosti - K. Kraus, Jaromír Pleskot, 57 A. Radok, 59 Miroslav Macháček- viděl inscenace Buriana po válce i před válkou - Krysař, navštěvuje na filosof. fakultě přednášky J. Mukařovského- vše písemně reflektuje - co je to režisérismus - proti Burianovi - herec má být určující- souzní s Frejkou, navštěvuje jeho inscenace, líbí se mu Frejkova nenásilnost, herectví v realistickém detailu, rytmus představení, u Frejky pak hraje, na Vinohradech se setkává s Frejkovým ml. dramaturgem - K. Krausem

- po maturitě 38 odešel k divadlu, za války hrál u cestujících společností a provinčních div.1945 - ho angažoval E.F. Burian do obnoveného divadla D 46 v Praze, kde vytvořil mj. titulní role ve hře Edmona Rostanda - Cyrano z Bergeracu a Aischylově Odpoutaném Prométheovi- v další sezóně přijal nabídku J. Frejky, který nově konstituoval soubor Městských div. pražských. - zde vytvořil roce Macbetha - 47, Warwicka - ve Svaté Janě G.B. Shawa 48, Tuzenbacha ve Třech sestrách 48 - dostal také příležitost režírovat - Maxim Gorkij - Falešná mince 49

120

- po Frejkově nuceném odchodu a proměně vinohradského divadla v armádní scénu přešel 1951 do činohry pražského Národního divadla- zde nejprve jako herec - hl. role - Othello 51, Václav IV. v Janu Husovi J.K. Tyla 53- záhy i režie - Oscar Wilde - Ideální manžel - 54 - postupně se soustředil na práci režijní- 1956 - 61 - šéfem činohry, 61 - 65 zde působil jako herec - největší role - Molierův Don Juan 57, Malvolio v Sh. Cokoli chcete 63.- jako režisér výrazně formoval profil ND svým úsilím o společensky rezonující divadlo- soustavná pozornost novým českým hrám, jejichž vznik podněcoval a které uváděl: - Josef Topol - Jejich den 59, Konec masopustu 64, František Hrubín - Srpnová neděle 58 - hudba V. Trojan, scéna J. Svoboda, Morák: K. Höger, Mixová: Vlasta Fabiánová, na forbíně herci - vzadu projekce mraků, už zkušenosti s Laternou Magikou, kontrast mladé a staré generace, Křišťálová noc 61, Milan Kundera - Majitelé klíčů 62- v Divadle Na zábradlí nastudoval poprvé - Zahradní slavnost Václava Havla 63- vedle původních novinek inscenuje klasiku - domácí: Tyl - Strakonický dudák 58, Drahomíra a její synové 60, i světovou - Čechov - Racek 60, Shak. - Romeo a Julie 63 - v netradičním, osobitém pojetí.- již na konci 50. let patřil k nejvýraznějším českým režisérům- jeho inscenace se vyznačují niterným, psychologicky založeným herectvím, jehož výraz má expresivní sílu a tvarovou plastičnost- spolupráce s J. Svobodou - K. uplatňoval v řešení scénického prostoru, které se významně podílelo na synteticky utvářené inscenační struktuře, možnosti kinetické, variabilní scény - pohyblivý chodník - Strakonický dudák, pohyblivé architektury v Romeo a Julie, jevištní vozy - Majitelé klíčů, projekce - polyekran v Jejich den, světla - světelné „opony“ v Drahomíře, světelné stěny v Majitelé klíčů k vyznačení časoprostorových proměn korespondujících s průběhem dění- jeho inscenace v ND - jednotící téma - střet omezené a ničivé malosti splným, hodnotným životem, které mělo aktuální společensko kritický smysl- obtíže a posléze i obstrukce, jež mu zde znemožnily uskutečnit jeho vyhraněné představy a záměry, ho přivedly k založení Divadla za branou, jehož byl uměleckým šéfem 1965 - 68, ředitelem 68 - 71 a vůdčím režisérem.- jeho inscenace Divadla za branou - převažoval zájem o existenciální problematiku, o nadčasové otázky lidského života, odklon od „technické“ scénografie, prohloubení niternosti hereckého projevu, zesílení plasticity výrazu - jejich vzájemné propojení - které utváří složitý, mnohonásobně vrstvený a detailně prokomponovaný útvar, charakteristický tvarovým bohatstvím a významovou víceznačností.- k příznačným Krejčovým režijním postupům - simultaneita dění, provázanost interakcí a dialogů - přibyly některé nové prvky - např. využití masek, přiznání umělého světa hry.- po mocenské likvidaci divadla 1972 - režíroval 3 roky v Divadle S.K. Neumanna- od 76 - 89 působil výhradně v zahraničí- u příležitosti 200. výročí vídeňského Burgtheatru byl pozván k nastudování Goethova Fausta 76- 1976 - 77 - uměleckým vedoucím düsseldorfského divadla Schauspielhaus - režie - Čechov - Višňový sad, Platonov, Sh. - Hamlet, Veta za vetu- dále práce v Bruselu, Paříži, Stockholmu, soustavněji v belgické Lovani - Atelier théatral Louvain - la - Neuve: Arthur Schnitzler - Zelený papoušek 81, F.M. Dostojevskij - Běsi 82,v Janově aj.- na festivalu v Avignonu uvedl Čekání na Godota 78 a Lorenzaccia Alfreda de Musseta 79- díky osobitému výrazně dramatickému stylu režijních interpretací her A.P. Čechova, který je spolu s Josefem Topolem jeho erbovním autorem, se stal evropsky uznávaným čechovovským režisérem.

121

1990 - stanul v čele znovu ustanoveného Divadla za branou II. - zaniklo z rozhodnutí Ministerstva kultury ČR - 1994. Jeho činnost zahájil nastudováním Višňového sadu 91, jímž programově vyznačil návaznost na koncepci původní scény.- Krejčova režijní práce vychází z nezvratného přesvědčení o humanistickém a mravním smyslu umění a s tím souvisejícím vědomím maximální tvůrčí účasti a zodpovědnosti, kterou požaduje od všech zúčastněných.

Jan Grossman - 1925 - 93 - div. režisér, literární a div. kritik a teoretik- publikovat začal během středoškolských studií, koncem války se zúčastnil protinacistického odboje- 1945 - spoluzakladatelem deníku a nakladatelství Mladá fronta, kde pracoval jako redaktor, zároveň studoval literární kompararistiku a estetiku na filozof. fak. UK.- 46 - 48 - lektorem činohry ND a redaktorem, publikoval v časopisech MY, Generace, Listy aj.- jako nejvýraznější představitel mladé kritiky, ovlivněný existencialismem a fenomenologií, se střetl již 46 (sjezd Syndikátu spisovatelů) s marxistickými ideology- po komunistickém převratu 48 vyloučen ze studia (doktorát filozofie mu byl udělen až 91), propuštěn z ND, znemožněna jeho činnost publikační.- angažován jako dramaturg - 49 - 53 ve Státním div. v Brně - zde též debutoval jako režisér v činohře - několik baletních režií - prokázal muzikálnost a neobyčejný smysl pro jevištní rytmus - pak přešel jako dramaturg 53 - 56 do Armádního uměleckého divadla E.F. Buriana, pozd. D34 - spolupráce na debutu Josefa Topola - Půlnoční vítr 55 a režíroval mj. Hagenbeka Fráni Šrámka 54- Burian ho ovlivnil v pojetí inscenace jako „polydynamické“ struktury a divadla jako aktivního kulturního centra, proti lyričnosti jeho divadla však postavil věcnost a kritičnost jako obranu vůči ideologické indoktrinaci.- Po XX. sjezdu se Grossman vrátil k práci literární, jako nakladatelský redaktor v Čs. spisovateli připravil a komentoval v řadě České básně mj. edici Františka Halase a Jiřího Ortena i několik významných básnických debutů - Milan Kundera, Jan Skácel, Miroslav Holub.- V obnovené kriticko - teoretické reflexi literatury a divadla analyzoval mj. nejživější div. fenomény této doby - program činohry Národního div. za éry Otomara Krejči, stylové úsilí Alfréda Radoka, epický program Mahenovy činohry Státního divadla v Brně, malá divadla, dílo B. Brechta, divadelní úlohy filmu.- po propuštění z nakladatelství - 58 - přešel definitivně k div.- externím dramaturgem Laterny Magiky 58 - 59 - spolupráce s A. Radokem- Městské div. na Kladně - 60 - 62 - mj. inscenace - Brecht - Matka Kuráž 61 s Aloisem Hajdou- pražské Divadlo Na zábradlí - vedl jeho činohru - 62 - 68 - divadlo chápal jako týmovou práci názorově zpřízněných umělců, „apelující“ na vzájemnou komunikaci s divákem- poměrně stálý okruh spolupracovníků - např. scénografové - Vladimír Nývlt, Libor Fára aj.- v činohře Divadla Na zábradlí - vytvořil osobitou verzi absurdního divadla - jeho domácímdramatikem - Václav Havel- repertoár - A. Jarry, E. Ionesco, S. Beckett, F. Kafka- pro inscenaci Jarryho Krále Ubu 64 vytvořil spolu s Milošem Macourkem vlastní montáž ubuovských textů, jimž dodal pevný půdorys, v převrácené shak. historii objevila inscenace nesčetné revoluční zvraty našeho století a perverzi moci v devastovaném světě, kde zločin je normou a jeho všednost dostává hyperbolickou podobu zejména prostřednictvím nestvůrného,

122

naivně věcného titulního hrdiny. S montáží pracovala Fárova scénografie, založená na akčním principu: z několika autentických prvků - dvou železných postelí a popelnic - se hereckou akcí vytvářely proměny Ubuovy říše, situované na špinavý dvorek periferního činžáku.- v Havlově Vyrozumění 65 - banalita a mechaničnost zbyrokratizovaného světa maskována významově přesnou nadsázkou bez satirického karikování.- Kafkovu divadelnost objevovala Grossmanova adaptace Procesu 66 ve věcném obrazu abnormálních, absurdních vztahů, vytvářejících obecně přijímanou normu, jíž se přizpůsobuje i Josef K. - na tento moment jeho viny položil Grossman akcent své originální interpretace.- v inscenacích Div. Na zábradlí se vyhranil neiluzivní komediální divadelní styl, odhalující absurdní společenský mechanismus a uchovávající si i v groteskní stylizaci konkrétní příznačné rysy: odtud společenský ohlas tohoto divadla, potvrzený při několika evropských zájezdech.- za následné krize souboru Grossman div. opustil- po sovětském vpádu 68 hostoval několik let v zahraničí - Mnichov, Vídeň, Curych, nejsoustavněji Toneelgroep Theater v holandském Arnhemu - inscenoval - Brechta, Kafku, Švejka J. Haška, ale také A.P. Čechova, N.V. Gogola, Sofokla.- poté, co mu byl zakázán výjezd za hranice, pracoval deset let mimo centrum - 73 - 80 - Západočeské div. Cheb, 80 - 82 - Hradec Králové- i v obtížných podmínkách provozu oblastních div., obdobně jako po návratu do Prahy 83 - 89 - Divadlo S.K. Neumanna - potvrdil jak na současném repertoáru, tak na klasickém, z domácích zejm. hradecká Maryša bratří Mrštíků 81, svou schopnost objevné interpretace.- v každém svém působišti dovedl najít talentované partnery a uplatnit své vlohy pedagogické, byl jednou z těch osobností, jejichž zásluhou se těžiště českého div. vývoje v 70. letech přesunulo mimo centrum.- jeho doménou zůstalo rozhraní tragična a komična, ale zájem se od analýzy společenských mechanismů přesunul k individuální lidské situaci- v práci s hercem ustoupil od stylizace 60. let, preferoval však nadále analytické, koncentrované expresivní gesto.- Ve volbě repertoáru - objevný - Fernand Crommelynck - Vášeň jako led 78 - Činoherní studio Ústí nad Labem, John Webster - Vévodkyně z Amalfi 84 - Divadlo S.K. Neumanna Praha, Massimo Bontempelli - Naše Dea 1985 tamtéž, za prvořadou a závažnou součást dramaturgicko - režijní práce pokládal uvádění současné dramatiky, zejm. her původních, jež svými inscenacemi zvýrazňoval a pozvedal i v „hubených“ 70. letech v chebském angažmá.- 1989 - návrat do Divadla Na zábradlí - 91 - uměleckým ředitelem - několik inscenací -Moliere - Don Juan 89, 92, poprvé 86 - Div. Vítězného února Hradec Králové, Havel - Largo desolato 91, Pokoušení 91 - - uznávaný vrchol české div. tvorby počátku 90. let. - shrnul zde své div. postupy- stylově čistá, rytmicky prokomponovaná díla akcentovala strukturní prvky, návratné motivy a refrény ve výstavbě situační, gestické i dialogické a poukazovala tak na cykličnost a absurditu předváděných dějů. S komediální lehkostí, ústící do grotesknosti, se v těchto inscenacích otevíral výhled na prázdnotu petrifikovaného světa, vzbuzující existenciální úzkost.- Jeho div., vyrůstající ze silného základu myšlenkového, z věcné analýzy a kritického postoje, akcentuje významovou stránku díla a jeho mravní apel. Výrazovou koncentrací, tvarovou určitostí a groteskní nadsázkou navazuje na linii evropského expresionismu, spojuje jej s věcností a konkrétností metaforické obraznosti. Specifický je jeho ostře pointovaný humor, prolnutí tragiky a komiky v obrazu absurdity jako zbanalizovaného zla moderního světa.

123

Jaromír Pleskot - nar. 1922žák Frejky - pro celkovou básnivost, lyričnost, důsledná práce s hercem (společ. s Frejkou)herec v DISKu46 - 51 - asistence u Frejky na Vinohradech, odchází s ním do 1956 - šéf činohry Olomouckého div.1956 - pozvání Krejči do ND1959 - 2 významné režie - Arthur Miller - Smrt obchodního cestujícího - básnivé, metaforické drama, Willy Loman - Karel Höger - životní role - vysloveně realistické herectví - ostré proměny hlasu, pauza, temporytmus, skákání do řeči, protikladné postavy uvnitř postavy jedné - zabíjí se pro pojistku- 59 - Sh. Hamlet - nový překlad - Urbánek (Pl. dělal i Kupce benátského) - Hamlet - R. Lukavský, Ofélie - Marie Tomášová, Klaudius - Vítězslav Vejražka, Gertruda - Vlasta Fabiánová, Polonius - Lad. Pešek, 1. herec - Ed. Kohout, -- hudba - J. F. Fischer, scéna - Svoboda - schodiště, plechové panely, barevné svícení, projekcepojetí: hra společenská, nemystický Hamlet, člověk myslící mezi lidmi jednajícími, hra o strhávání masek, Ofélie - dokud ještě čistá (a je příliš čistá) Jdi do kláštera!, Hamleta určuje rytířské zázemí, humanistická studia, není schopen řešit vztah k Ofélii, popírána výlučnost Hamleta - kladný hrdina, sarkastický, příchylnost k Horatiovi, Hamlet nesnáší Polonia - vlezlý

OTÁZKA Č. 28: ČESKÁ DRAMATICKÁ TVORBA OD KONCE 50. LET DO SOUČASNOSTI

Alfréd Radok: - autorem řady div. textů: 45 - Vesnice žen, komedie - Stalo se v dešti, hra pro děti - Podivné příhody pana Pimpipána - obě spolu s Marií Radokovou - nejúspěšnější, autorské div. - hru chápe jako scénář...

57 - 1. vlna autorských divadel - - Praha - Reduta - vinárna - díky tomu unikají pozornosti rad, které stále fungují, v div. síti by byli svázáni - schází se tu mladí umělci - pořádají -Text appealy - improvizované večery - Text appealové - Vyskočil, Suchý, náhodně sešlí lidé, každý svůj text, písničkutext - appealy - významně proměnily českou div. scénu a dram. tvorbu - jejich vznik je spojen s I. Vyskočilem a J. Suchým, kteří je vymysleli a provozovali v letech 57 - 58 v pražském sále Reduta na Národní třídě a po té v Divadle Na zábradlí. Slovo vytvořené podle vzoru sexappeal vymyslel I. Vyskočil. Šlo hlavně o přitažlivost textů. I. Vyskočil je charakterizoval jako texty nějak dráždící a rušící lhostejnost. Šlo vesměs o povídky, čtené - nikoliv hrané - na jevišti jejich autory, do celovečerního programu byly zakomponovány s písničkami, hudbou, rozhovory ap. Text - appealy byly specifickou formou autorského scénického představení. V průběhu 60. a dalších let se jejich forma proměňovala v souvislosti se vznikem a rozvojem

124

dalších „text - appealových“ skupin - M. Šimek a J. Grossman, Z. Svěrák, L. Smoljak, J. Šebánek aj., J. Vodňanský a P. Skoumal, J. Burian a J. Dědeček atd. Text - appealové (autorské) večery byly součástí programu div. Semafor, Studia Y, vracel se k nim M. Horníček, provozoval je P. Bošek, M. Kovářík ad. Text - appealové texty a pořady měly často povahu mystifikační, groteskní hry - s jazykem, postavami, dějem - při níž hrdina nezřídka ztrácí své lidské vlastnosti i svou identitu a stává se součástkou odcizeného, odlidštěného a odlidšťujícího mechanismu hry - viz přeměnu přednášejícího docenta Macka v automobil ve Vyskočilově textu Motomorfóza - která se stává modelem světa, v němž vládne stroj (mechanismus) nad člověkem. Jednotlivé části text - appealových večerů byly vesmě zcela svébytnými literárními texty a jako takové byly i samostatně vydávány v podobě knižní či na gramofonových deskách - povídky I. Vyskočila, písňové texty J. Suchého ap.ze společ. dram. tvorby I. Vyskočila a J. Suchého - Kdyby tisíc klarinetů 58, Faust, Markéta, služka a já 591958 - ve St. Městě Pražském - Vyskočil a Suchý - Divadlo Na Zábradlí -- zahajovací premiéra - Kdyby tisíc klarinetů - Suchý, Vyskočildále - Faust, Markétka, služka a já autorské divadlo - čelní osobnosti jsou autory textů, prokládány písničkami, jazzovou moderní hudbou, pantomimou, tancem - proto jiná herecká složka - autoři textu sami na pódiu- autorská výpověď - nemusí se držet textu - improvizace - hravé herectví, schopné okamžitě reagovat na atmosféru, publikum

dále ze společ. dram. tvorby I. Vyskočila s M. Macourkem a P. Koptou - Smutné vánoce 60, ze společ. dram. tvorby I. Vyskočila s V. Havlem - Autostop 61

1959 - Suchý a Šlitr - Semafor - „Sedm malých forem“ - herectví, tanec, zpěv... - stal se od konce 50. let nejvýzn. divadlem tzv. malých jevišt. forem - základním principem výstavby dram. a jevišt. projevu byla montáž více či méně samostatných nebo jen volně spojených čísel, výstupů, písniček. Jiří Suchý - k filmové grotesce: „Nikam nesměřující pohled Stana Laurela a jeho bezvýrazná tvář byla mi jedním z klíčů k moderní poezii. Klauniáda dvojice Laurel a Hardy... vždycky jsem měl touhu psát podobně jako oni hrají. Psát poezii nikam nesměřujícího pohledu, poezii povedených volovinek...“ - poetismus, dadaismu, k tradici kabaretu, šantánu, tingl - tanglu, music - hallu, revue, varieté, cirkusu.dram. tvorba Suchého a Šlitra - 59 - premiéra první hry Člověk z půdy, 60 - Taková ztráta krve, 60 - Zuzana je sama doma, 61 - Papírové blues, 61 - Zuzana je zase sama doma, 62 - Šest žen, 62 - Jonáš a tingl - tangl, 63 - Zuzana není pro nikoho doma, 65 - Dobře placená procházka, .., 69 - Jonáš a dr. Matrace z dramatické tvorby J. Suchého (po smrti J. Šlitra): 70 - Ten pes je váš?, 71 - s F. Havlíkem - Čarodějky, 72 - Zuzana v lázni, 72 - Kytice, ... Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40 - 82, Vetešník - 87

Jiří Kolář - dvě absurdní a groteskní básnická dramata čelného představitele Skupiny 42 - Chléb náš vezdejší (Jáma - komedie prázdná omylů) a Mor v Athénách - 59, 61 - vydána v pol. 60. let, na jevišti se však neobjevila - významné místo na cestě k českému absurdnímu a grotesknímu dramatu.

1959 - Brno - Kabaret Večerní Brno - satirické divadlo - nemají vlastní div. sál - osobnosti: Milan Uhde, Vladimír Fuks a Vlastimil Pantůček - rozhlasoví redaktoři, Jan Kačer - režíroval od Skály a Pavlíčka - Charleston v 6 hodin ráno

125

1. představení - v Radosti 59 - kabaret - Anděl na střeše, - 60 - Pozor, hodný pes - už souvislejší text, kabaret přechází k souvislým textům - autorské divadlo - 64 - Uhde - Král Vávra - travestie na Krále Lávru - o svobodě slovaE. Sokolovský - adaptace - aktualizace - Fuks - Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor - už ne hlavní Hamlet, ale 2 hrobníci, připomínají V + W - Lubomír Černík a Jaromír Jurka - silná satira na korupci, zneužívání moci, omezování slova - zákl. otázka - zda - li má člověk mlčet nebo se vyjadřovat k problémům doby otevřeně (i v Králi Vávrovi)

Milan Uhde - Král Vávra nonstop - nonsens - předvádí groteskní, primitivně diletantský mechanismus již degenerované moci i konformnost a pragmatickou lhostejnost „lidu obojího pohlaví“. Lyrické songy - organickou součástí hry.z další Uhdeho dram. tvorby - Děvka z města Théby 67, Vraždění Veracruz 70, Hra na holuba 74, Pán plamínků 76, Zubařovo pokušení 76, Hodina obrany 77, Modrý anděl 79, Velice tiché Ave 81, Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl 86adaptace cizích látek pro Divadlo na provázku: Profesionální žena 74, Balada pro banditu 75, Na Pohádku máje 76

pohádkové hry situované např. do české tradiční vesnice - Marie Kubátová - Jak přišla basa do nebe 58, Skleněná panna 59, Jan Drda - Dalskabáty, hříšná ves 59, Josef Kainar - Nebožtík Nasredin 59

- 67(68?) - Husa na provázku70. léta - pantomima - Polívka - Pantomima Bol. Polívky, nejsl. - Trosečník - Mahen, Am a Eva, Pezza versus Čorba, Strašidýlka, Pépe 74, Poslední leč 81, Šašek a královna 83, Terapie 84, Seance 87Husa - 68 - Panterei aneb Dějiny národa v kostce

noví autoři: V. Havel, L. Smoček, J. Topol, L. Kundera, M. Kundera, P. Kohout - vždy spojeni s nějakým div.

V. Havel - Divadlo Na Zábradlí - Divadlo Na Zábradlí - 60. léta - absurdní dramatika, přichází 61 Jan Grossman - proměňuje dramaturgii směrem k nejprogresivnějšímu, nejmodernějšímu proudu - k absurdnímu div.erbovním dramatikem - V. Havel - jeho 1. zn. hra s Iv. Vyskočilem - Autostop63 - Zahradní slavnost - režie pohostinsky O. Krejča - jinak v ND šéf režisér činohry65 - Vyrozumění, 68 - Ztížená možnost soustředěníVáclav Havel - z další autorovy dram. tvorby 50. a 60. let - Život před sebou 59 - s K. Bryndou, Rodinný večer 59, Autostop 61 s I. Vyskočilem, Nejlepší rocky paní Hermanové 62 - s M. Macourkem, V. Vodičkou a P. Koptou, Anděl strážný 63, Zahradní slavnost 63, Vyrozumění 65, Ztížená možnost soustředění 68, ze 70. a 80. let - Spiklenci 71, Žebrácká opera 75, Vernisáž 75, Horský hotel 76, Protest 78, Chyba 83, Largo desolato 84, Pokoušení 85, Asanace 87, Zítra to spustíme 88Pro Havlovy absurdní hry je charakteristické obnažení a prezentace krize lidské identity ne prostřednictvím psychologické, dojmové, naturalistické, iluzivní podoby jejich dramatické struktury, ale naopak prostřednictvím modelové konstrukce rozmanitých mechanismů, jež manipulují člověkem a rozkládají, ničí heo osbonost. Proto se v jeho hrách nesetkáváme s kladnými hrdiny, happyendy apod. Hlavním hrdinou (či spíše antihrdinou) a tématem Zahradní slavnosti je fráze, její mechanismus. Jazyk (Zahradní slavnosti) je jazykem frází, idiomů, sloganu, jež ovšem nepomáhají hlubšímu porozumění světu a zpřesnění komunikace,

126

ale naopak jsou nástrojem nedorozumění a odcizení. Protože mají ovšem také podobu jazykových gagů a hříček, jsou i zdrojem groteskního a absurdního humoru.

Pro českou dramatickou tvorbu a div. scénu 60. let - velmi symptomatické časté dramatizace starších nedramatických (většinou prozaických) lit. textů. - P. Kohout - Karel Čapek - Válka s mloky - musical - mystery

Ladislav Smoček - 65 - Činoherní klub - - Jaroslav Vostrý - dramatik, režisér, dramaturg, Jan Kačer - herec, režisér, s nimi zde působí L. Smočekinscenace: 66 - 1 večer - L. Smoček - Bludiště, Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho

Josef Topol -1965 - Divadlo Za Branou - v čele uměl. šéf a režisér - O. Krejča, dramaturg - Karel Kraus, Topol - inspirace čechovoskou dramatickou liniíklíčoví herci - odešli z ND - Jan Tříska, Marie Tomášovázahajovací představení 65 - 1. - pantomimická hříčka - Michelle de Ghelderode - Maškary v Oostende a 2. Josef Topol - Kočka na kolejíchdalší hry: Půlnoční vítr (Lucká válka) - 54, premiéra 55, Jejich den 58, prem 59, Konec masopustu 63, Kočka na kolejích 64, prem. 65, Slavík k večeři (Hra ve snu) 65, Hodina lásky (Sen ve hře) 66, Dvě noci s dívkou aneb Jak okrást zloděje (Veselá hra s árií Figara 70, Sbohem, Sókrate (Hovory o dvou větách) 76, Stěhování duší (Meditace pro herečku) 86, Hlasy ptáků (Opera pro činoherce) 88

66 - Liberec - Studio Ypsilon - boční scéna Div. F. X. Šaldy - Jan Schmid - kolektivní kreace - z dram. tvorby Studia Y: J. Schmid a K. Novák - Encyklopedické heslo XX. století I.,II. - 64, 65J. Schmid - Carmen nejen podle Bizeta 66, Takzvaný večer napřidanou (Kolektivní improvizace) 66, J. Schmid - Michelangelo Buonarroti 74, Třináct vůní, Život a smrt K.H. Máchy 78, Outsider aneb životopis slavného muže 81, Voni jsou hodnej chlapec aneb anabáze Jar. Haška 83, Společný projekt cesty

I. Vyskočil - Div. Na Zábradlí - div. Nedivadlo - hry na pomezí hry a přednášky, zčásti absurdní dramatika - Malé hry (spolu s J. Schmidem) 67, Cesta do Úbic 67, Křtiny v Hbřbvích aneb Blbá hra 68, Haprdáns neboli HAmlet PRinc DÁNSký ve zkratce 60, resp. 80

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák - Divadlo Járy Cimrmana (s Jiřím Šebánkem vymysleli ve 2. pol. 60. let Cimrmana českého polyhistora a všeuměla - Cimrmanovské div. je jedinečným projevem českého dram. a div. postmodernismu - Hospoda na mýtince, Akt 67, Vyšetřování ztráty třídní knihy 67, Vražda v salonním coupé 70, Němý Bobeš 71, Cimrman v říši hudby 73, Dlouhý, Široký a Krátkozraký 74, Posel z Liptákova 77, Povyražení v Herberku aneb Lijavec 82, Blaník 90, Záskok

F. Hrubín - ND - přímo pro ND - Srpnová neděle, Křišťálová noc - z další tvorby Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách - 68, Kráska a zvíře 70Srpnová neděle - nejvýzn. - jeho dram. prvotina - podle slov jejího režiséra Krejči: „veliký a podnětný čin v čes. dram. umění a inscenace hry pro činohru ND byla činem závazným a programovým.“ - novost hry v kontextu čes. dram. tvorby 50. let: nastavila v rovině tematické době zrcadlo tak, aby uviděla tupou přízemnost živnostenského maloměšťáctví (v

127

postavách Vachových), tak i papírovou prázdnotu lampionového optimismu socialismu - Poštmistr a stranila spontánnímu, přirozenému mládí, jež jediné je schopno (ovšem už mimo rámec hry) naplnit moto hry, jímž byly autorovy verše ze sbírky Můj zpěv, v nichž byla vyjádřena víra v harmonicky slunný, rozlehlý život, hra postihla i schizofrenii a atomizaci doby, v níž lidé žijí za svými hradbičkami a se světem komunikují prostřednictvím svých kuliů. Hra destruovala schéma kladných a záporných postav složitostí charakterů, zmnožením úhlů pohledu a zejména vytvořením intelektuálně silné, ale charakterově slabé ústřední postavy - intelektuál, redaktor a básník Alfréd Morák, jehož repliky pronikají pod povrch věcí a nemilosrdně odhalují jejich pravou podobu. Výstavba dramatu, zejména charakterů a dialogů, je dílem lyrického básníka a nikoliv dramatika - charaktery jsou utvářeny postupně z jejich výpovědí a jednání, ale i z hodnocení (replik) ostatních postav, dialogy jsou značně torzovité a míjející se, komunikující postavy se navzájem neslyší, nejsou schopny se dorozumět, vedou si vesměs své vlastní výrazně situačně zakotvené a emocionálně motivované monology. Stavba hry je značně uvolněná, jazyk je velmi metaforický, prostor a scenérie jsou vyplněny lyrickou atmosférou vrcholícího léta, s nímž kontrastuje téma zmarnění a tragiky života vůbec - u všech postav střední a starší generace.

Miroslav Horníček - spolupráce s Werichem - Balada z hadrů - obnovení - hraje místo Voskovce - V Div. Satiry /ABC M. Horníček - hry: Cirkus Naděje - 48, Tvrďák aneb Albert, Julius a tma 62, Hovory přes rampu 65, Rozhodně nesprávné okno - 69, Kantor Barnabáš a žáci darebáci 71, Dva muži v šachu 74, Malá noční inventura - 76, O smíchu 76, Tři Alberti a slečna Matylda 77, Můj strýček kauboj anebo Rodeo 77, Setkání s Veronikou - 80, Dámská volenka 81, Třináctá sestra 84. Případ jménem Komik 85, A co ženy, pane dvorní rado 87, Romeo, Julie a bratr Lorenzo

Jan Vodňanský a Petr Skoumal - texty - převažuje humor absurdní a černý - S úsměvem idiota, S úsměvem Donkichota 70, Rande s piánem 73, Králíci pokusný 74 atd. z dram. tvorby dvojice Vodňanský - Přemysl Rut - po rozpadu dvojice V + S - Život a dílo 81, Tajfun, fajfun, vykrúcaj 85, Dvě hodinky s vodotryskem 88, Sněhurka na trampolíně 88 ad.

Fr. Pavlíček - Div. Na Vinohradech - režisér, dramaturg, jsou pro něj typické aktuální dramatické úpravy cizích nedramatických textů, velké množství her - i pro děti - pohádky i v rozhlase, často i na jevištích, nejsl. - Slavík - podle Andersena, 67 - nejzn. - Nanebevstoupení Šašky Krista - Dramatická variace na Isaaca Babela, dále např. Chvála prostopášnosti 79

Ludvík Kundera - Mahenova činohra - Totální kuropění - o totál. nasazení v Německu, Korzár - ze života J. Mahena

Milan Kundera - v 60. letech - Majitelé klíčů - o okupaci, Dvě uši, dvě svatby aneb ptákovina - ze součas., ze školního prostředí, Jakub a jeho pán - dramatická variace na Diderotův román Jakub fatalista - 71 - prolínají se v ní 3 milostné historie

Pavel Kohout - přední český dramatik posledních 40 let (jako autor už v 50. letech - Zářijové noci, Taková láska 50./60. léta)

- August August, august - klaun - z cirkusového prostředí, srpen 68 - skrytý název, 70. a 80. léta - Marie zápasí s anděly, Život v tichém domě, Sex 75,

Atest 78, Marast 84, Vzpomínka na Biskaj 85, Safari 86, Pat, hra králů 87, Malá krevní msta 88, Ecce Constantia 88

128

Ivan Klíma - Porota 68, Klára a dva páni 68, Hromobití 74, Ministr a anděl 74, Amerika (adaptace románu F. Kafky spolu s P. Kohoutem) 74 ad.

Karol Sidon - Labyrint - cirkus podle Komenského - 72, Latríny 72, Shapira 72, Zpívej mi na cestu 73, Třináct oken 77 - autorem označeno jako rozhlasová hra, Starý příběh 77 - totéž

Jiří Šotola - i rozhlasová a televizní tvorba, skeptický pohled na dějiny a úlohu člověka v nich - Cesta Karla IV. do Francie a zpět, Ajax 77, Pěší ptáci 81, Možná je na střeše kůň 81, Bitva u Kresčaku 82, Svatý na mostě 84, Padalo listí, padala jablíčka 85, A jenom země bude má 86

Oldřich Daněk - patří k našim nejplodnějším dram. tvůrcům, dramata, film. scénáře, televiz. seriály - v Daňkových hrách se spíše než dramaticky jedná často jen nedramaticky mluví, komentuje, hodnotí, reflektuje minulé jednání. Příčinou je autorovo přesvědčení o fatalitě lidských dějů, o nehrdinskosti „hrdinů“, o „snížení statutu postav“. - Vévodkyně valdštějnských vojsk z konce 70. let - nejslav., dále Pohled do očí 59, Dva na koni, jeden na oslu 72, Válka vypukne po přestávce 76, Bitva na moravském poli 79, Zpráva o chirurgii města N. 81, Příští léto v Locarnu 82, Vy jste Jan 87

Jan Burian a Jiří Dědeček - postmoderní dramatika - z 79 - ext - Rozčtvrcení osobnosti aneb Burian a „Doktor“ dědeček - audiovizuální kabaretní drama o čtyřech obrazech, Já nechci lítat v raketě aneb Vesmírná tragédie 73 - 74, Love story aneb Dvě místa pro invalidy (Komedie se zpěvy) 81

noví dramatikové 70. léta - většinou prorežijní - Vojtěch Trapl - (novináři Rudého Práva pověření stranou psát hry), vlna žen dramatiček - Květa Třebická - Cesta k domovu - v době, kdy lidé emigrují, oslava domova

ČSTV - nejkolaborantnější - J. Dietl - seriály - Žena za pultem, Muž na radnici i J. Hubač - intimnější problémy

Arnošt Goldflam75 - Prostějov - HA Divadlo - v čele Svat. Vála - režisér a uměl. šéf, dramaturg - J. Kovalčukzahájení 75 - od 78 - Arnošt Goldflam - i hraje - jeho hry - Písek, 83 - Návrat ztraceného syna - obě zčásti autorské, zčásti vzniklé přímo v div., nasazují tituly, které vznikají na základě kolektivní potřeby výpovědi herců - 85 - Guma - kolektivní kreace, 88 - Dcery národaHadivadlo - Goldflam - i v jiných div. - monodramata - Biletářka - (Barbora Plichtová), Jeden den - (pro Bř. Rychlíka)

konec 70./80. letProvázek - Miloš Štědroň - slavná adaptace Lišky Bystroušky, ve spolupráci se Štědroněm psal pod pseudonymem - M. Kundera - Chameleon, Milan Uhde - Balada pro banditu - (Nik. Šuhaj Loupežník)

- Daniela Fischerová - Hodina mezi psem a vlkem - o Villonově životě, rozhlasové hry - Andělský smích... Báj, Fantomima

Činoherní studio Ústí nad Labem - Karel Steigerwald - silně polit. hry, proti režimní -Dobové tance, Nobel

129

a Alex Königsmark - Adié, miláčku

Brno - 85 - další divadlo - amatérská scéna - Ochotnický kroužek - v čele J. A. Pitinský - (Z. Petrželka) - dramatizace - Kafka - Amerika - vyznívá jako přihlášení se k dílu F. Kafky, vyjádření nesouhlasu, úprava textu J. A . Komenského - Abrahamus Patriarcha - i úryvky z Bible, z Kierkegaardových textůPitinský - 87 - jeho hra - Ananas - nejslav. inscenace roku 87 - přitom amatérské div. - reminiscence na 60./70. let88 - Pitinský - Matka - podtitul - sociální drama - po dlouhé době absurdní hrazakázán, povolen... (další hry - Pokojíček)

88 - významný počin - Provázek + Hadivadlo - inscenace scénického časopisu Rozrazil 1/88 - podtitul O demokracii v této době - velmi riskantní - zakazován, každé představení - nejisté, jestli bude nebo ne - komentáře aktuálních denních událostí

Přidal: Sáňky se zvonci...dnes: Goldflam - Sladký Theresienstadt, Markéta Blahová - Pastička, HA divadlo...

DÍKY JANO - JARA!!!

130