Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnosti Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy
univerzity v Brně
Brno duben 2000
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
SEKCE | Kmenoviacute pracovniacuteci | Kmenoveacute uacutevazky | Externiacute pracov jen učitel | Externiacute uacutevazjen učitel | Celkem učiteleacute | Celkem učuacutevazky | ||||||||||||||||||||
Celkem | z toho uč | celkem | z toho uč | |||||||||||||||||||||||
M | 43 | 43 | 3900 | 3900 | 3 | 0035 | 46 | 390 | ||||||||||||||||||
F | 43 | 42 | 3400 | 3300 | 8 | 0071 | 50 | 331 | ||||||||||||||||||
Ch | 68 | 67 | 5785 | 5735 | 16 | 0253 | 83 | 576 | ||||||||||||||||||
B | 59 | 56 | 5430 | 5180 | 35 | 0493 | 91 | 523 | ||||||||||||||||||
VoZ | 38 | 38 | 3620 | 3620 | 28 | 0259 | 66 | 365 | ||||||||||||||||||
Tabulka 2 | ||||||||||||||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedhodiny PS | Tyacutedhodiny JS | ||||||||||||||||||||||||
PřF | jineacute fak | celkem | PřF | Jineacute fak | celkem | |||||||||||||||||||||
J1 | J2 | K1 | K2 | L1 | L2 | M1 | M2 | N1 | N2 | O1 | O2 | |||||||||||||||
M | 361 | 73 | 231 | 44 | 592 | 117 | 324 | 62 | 162 | 35 | 486 | 97 | ||||||||||||||
F | 384 | 28 | 35 | 6 | 419 | 34 | 379 | 16 | 10 | 0 | 389 | 16 | ||||||||||||||
Ch | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | ||||||||||||||
B | 787 | 0 | 0 | 0 | 787 | 0 | 769 | 0 | 0 | 0 | 769 | 0 | ||||||||||||||
VoZ | 441 | 41 | 0 | 0 | 441 | 41 | 494 | 47 | 0 | 0 | 494 | 47 | ||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedh 9900 | Tyacuted hod ext | Počet dipl praciacute | Tyacuted hod uacutevazky | Tyacutedhodzaacutet učit | Prům tyacuted uacutev kmen uč | ||||||||||||||||||||
P1 | P2 | Q | R | S1 | S2 | S | T | |||||||||||||||||||
M | 1078 | 214 | 28 | 88 | 14 | 3 | 11 | 110 | ||||||||||||||||||
F | 808 | 50 | 56 | 35 | 12 | 1 | 11 | 114 | ||||||||||||||||||
Ch | 1216 | 0 | 200 | 95 | 11 | 0 | 11 | 104 | ||||||||||||||||||
B | 1556 | 0 | 390 | 199 | 15 | 0 | 15 | 146 | ||||||||||||||||||
VoZ | 935 | 88 | 205 | 31 | 13 | 1 | 12 | 114 | ||||||||||||||||||
Tabulka 3 |
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | NIV Rozpočet | 762 | 1126 | 2569 | 1751 | 1270 | |||||||
1999 | NIV Rozpočet | 756 | 1035 | 2430 | 1620 | 1323 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Provozniacute naacuteklady na přepočteneacuteho pracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | NIV Rozpprac (kKčprac) | 17 | 22 | 29 | 19 | 29 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Mzdy celkem | |||||||||||||
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | Mzdy rozpočet | 8442 | 10615 | 15517 | 13386 | 8056 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet | 8115 | 10661 | 16306 | 12972 | 8251 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 | |||||||
Mzdapracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet (kKčprac) | 188 | 227 | 192 | 150 | 181 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 |
Tabulka o tvůrčiacutem vyacutekonu a pedagogickeacutem vyacutekonu formou Kčpracovniacutek | |||||||||||
tis Kč | |||||||||||
Rok 1999 | prostředky na studenta vcetne DZS bez PGS | 81938 | |||||||||
Vzdělaacutevaciacute a tvůrčiacute | vyacutekon - fakulta | ||||||||||
bez PGS | počet | ||||||||||
vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | přepočtenyacutech | vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | |||||||
činnost | činnost | akademickyacutech | činnost | činnost | |||||||
tis Kč | tis Kč | pracovniacuteků | tis Kčprac | tis Kčprac | |||||||
81938 | 35479 | 2041 | 401 | 174 | |||||||
Tohle jsou zgleichschaltovaneacute podiacutely na sekciacutech na zaacutekladě horniacute tabulky - z průměrneacuteho vyacutekonu na prac to asi nechceš | |||||||||||
MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | |||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
vzdělaacutevaciacute čin tis Kč | 14974 | 12646 | 21799 | 19591 | 12927 | ||||||
tvůrčiacute činnost tis Kč | 6484 | 5476 | 9439 | 8483 | 5597 | ||||||
Vezmu to opačně a vyjdu z tabulek listu 2 | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty bez vyacutezk zaacuteměrů | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 55 | 207 | 156 | 357 | 85 | ||||||
(je to otaacutezka jen peniacuteze ziacuteskaneacute na hlavu) | 174 | 174 | 174 | 174 | 174 | ||||||
ve srovnaacuteniacute s průměrem | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty včetně vyacutezk zaacuteměrů | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 147 | 254 | 212 | 459 | 216 |
Vyacuteše finančniacutech prostředků ziacuteskanyacutech ze staacutetniacuteho rozpočtu | Podiacutel Hi habilitovanyacutech pedagogů na celkoveacutem počtu pedagogů Pi | Zaacutesady rozděleniacute institucionaacutelniacutech finančniacutech prostředků (IP) na podporu vědy a vyacutezkumu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
v letech 1998 a 1999 v roli nositele a spolunositele projektu | Podiacutel Di absolventů doktorskyacutech stud programů Ai 1111998 - 31101999 na celkoveacutem | M | F | CH | BI | VOZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
vědy a vyacutezkumu (čaacutestky v kKč) | přepočteneacutem počtu studentů Si | IP = Gi(1+ HiH + DiD) | 10177 | 21636 | 34199 | 51566 | 18502 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Proměnnaacute Gi | G1 | G2 | G3 | G4 | G5 | P1 H1 | P2 H2 | P3H3 | P4 H4 | P5 H5 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Profesoři | Proměnnaacute P(P)i | 5 | 8 | 11 | 9 | 6 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR | 1428 | 2338 | 3609 | 54039 | 2496 | Docenti | Proměnnaacute P(D)i | 16 | 17 | 20 | 18 | 11 | |||||||||||||||||||||||||||||||
TEMPUS | 25752 | Pedagog celk | Proměnnaacute Pi | 40 | 39 | 59 | 49 | 34 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontakt | 60 | 330 | 698 | 55 | Hi | Hi=(2P(P)i+P(D)i)Pi | 065 | 085 | 071 | 073 | 068 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezentace | 140 | 26 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyacutezkumneacute zaacuteměry | 3411 | 1479 | 3056 | 4995 | 4236 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FRVS | 427 | 765 | 359 | 1097 | 130 | Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
VS-laboratoř | 30267 | 3589 | 7788 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty ostatniacute | 65 | 13 | Absolventi DSP | Proměnnaacute Ai | 5 | 6 | 21 | 13 | 5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Infra | 114 | Celk přepoč poč stud1 až 5 | 493 | 150 | 324 | 578 | 397 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CEEPUS | 30 | 27 | Celk DSP | 39 | 54 | 61 | 119 | 88 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Grant MŽP ČR | 40 | 200 | Celk Mgr+DSP | Proměnnaacute Si | 532 | 204 | 385 | 697 | 485 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA MZ ČR | 313 | Podiacutel Abs DSP na celk | Di = (AiSi) | 00094 | 00294 | 00545 | 00187 | 00103 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty MZ ČR | 27 | Tyto vyacutepočty přiacutesně sledujiacute matematickyacute předpis Dr Šmiacuteda - opraveneacute vyacutepočty dne 442000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA bez vyacutezk zaacutem | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | 371698 | H = max (Hi) | 085 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA vč vyacutezk zaacutem | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | 543468 | D = max (Di)10 | 0545 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||
Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky bez vyacutezk zaacutem | 3728 | 127318 | 182246 | 302245 | 4061 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky včetně vyacutezk zaacutem(= fiktivniacute peniacuteze) | 7139 | 142108 | 212806 | 352195 | 8297 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neuvažuje se | (1+ HiH + DiD) | 1782 | 2049 | 1938 | 1899 | 1815 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mimorozppřiacutesp | 443 | 1106 | 206 | 1834 | IP = Gi(1+ HiH + DiD) bez vyacutezk zaacutem | 6643 | 26093 | 35311 | 57383 | 7370 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Dary | 344 | 18 | 292 | 4 | IP = Gi(1+ HiH + DiD) včetně vyacutezk zaacutem | 12721 | 29124 | 41233 | 66867 | 15057 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Zahraničniacute granty | 1508 | 1131 | 849 | 10318 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doplňkovaacute činnost | 1062 | 4165 | 36894 | 26773 | 57454 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 3357 | 642 | 38035 | 27019 | 69606 | 144437 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekce 1998 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Proměnnaacute Gi | G1 | G2 | G3 | G4 | G5 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR | 1414 | 1790 | 3806 | 4304 | 1205 | Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky bez vyacutezk zaacutem | 3728 | 12732 | 18225 | 30225 | 4061 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR spoluřešitel | 211 | faktor pro vyacutepočet tvůrčiacuteho vyacutekonu | 205 | 7642 | 26100 | 37360 | 61960 | 8325 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
spoluřešiteleacute různeacute | 121 | koeficient pro přepočet na tvůrčiacute vyacutekon | 05212 | 3983 | 13603 | 19472 | 32294 | 4339 | vyacutenos | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
TEMPUS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontakt | 30 | 285 | Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky včetně vyacutezk zaacutem(= fiktivniacute peniacuteze) | 71390000 | 142108000 | 212806000 | 352195000 | 82970000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezentace | 140 | 310 | 94 | Tvůrči vyacutekon vypočten z grantů 98 + 99 bez zaacuteměrů naacutesoben 205 a 05212 uveden v tabulce na ř 42 | Graf | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyacutezkumneacute zaacuteměry | vzdělaacutevaciacute činnost 99 | Tvůrčiacute vyacutekon 9899 | granty+vyacutezk zaacuteměry 99 | doplňkovaacute činnost 99 | Vyacuteuka pro jineacute fakulty | Celkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FRVS | 119 | 1085 | 955 | 1194 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | Celkem | v tisKč | Sekce | VČ | TV | GZ | DČ | VJF | Celkem | |||||||||||||||||||||||||
VS-laboratoř | 2526 | 3825 | 6569 | v tisKč | M | 22365 | 3983 | 5466 | 106 | 0 | 31920 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
4FP (OK) | 660 | Tvůrčiacute vyacutekon 9899 | 3983 | 13603 | 19472 | 32294 | 4339 | 73692 | F | 10279 | 13603 | 8004 | 417 | 0 | 32302 | ||||||||||||||||||||||||||||
Granty ostatniacute | granty+vyacutezk zaacuteměry 99 | 5466 | 8004 | 11508 | 22398 | 6971 | 54347 | Ch | 26880 | 19472 | 11508 | 3689 | 0 | 61550 | |||||||||||||||||||||||||||||
Infra | 89 | doplňkovaacute činnost 99 | 106 | 417 | 3689 | 2677 | 5745 | 12635 | B | 30822 | 32294 | 22398 | 2677 | 0 | 88192 | ||||||||||||||||||||||||||||
AKTION | 116 | 89 | vzdělaacutevaciacute činnost 99 | 22365 | 10279 | 26880 | 30822 | 16036 | 106381 | VoZ | 16036 | 4339 | 6350 | 3565 | 0 | 33091 | |||||||||||||||||||||||||||
CEEPUS | Vyacuteuka pro jineacute fakulty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | FC | 106381 | 73692 | 54347 | 12635 | 0 | 247055 | |||||||||||||||||||||||||||||
Grant MŽP ČR | 260 | Celkem | 31920 | 32302 | 61550 | 88192 | 33091 | 247055 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA AV ČR | 132 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA MZ ČR | 154 | 318 | Janina tabulka prepoctenych studentu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty MZ ČR | STUDIJNIacute PROGRAM | Sekce mateřskeacute fakul | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | koeficienty | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 1673 | 6207 | 9773 | 12821 | 1326 | 31800 | Mgr | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 271 | 1 | 0 | 0 | 0 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute matematika | M | 60 | 0 | 0 | 0 | 0 | 165 | Vyacutezkumneacute zaacuteměry přiacuterodovědeckeacute fakulty | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neuvažuje se | Fyzika | F | 137 | 114 | 37 | 14 | 0 | 28 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mimorozppřiacutesp | 39 | Chemie | Ch | 0 | 3 | 290 | 106 | 6 | 28 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dary | 45 | 134 | 410 | Biologie | B | 13 | 4 | 51 | 334 | 14 | 225 | Čiacuteslo projektu | |||||||||||||||||||||||||||||||
Zahraničniacute granty | 188 | 455 | 1335 | 222 | 86 | Geografie | VoZ | 2 | 0 | 0 | 0 | 164 | 165 | J0798 143100001 | doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc | Katedramatematickeacute analyacutezy | Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely | ||||||||||||||||||||||||||
Doplňkovaacute činnost | 6 | 208 | 2613 | 1715 | 3915 | Geologie | VoZ | 0 | 0 | 2 | 0 | 1154 | 165 | J0798 143100002 | prof RNDr | ||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 240 | 476 | 17299 | 1937 | 4449 | 8832 | Celkem | 3597 | 122 | 3467 | 4414 | 2994 | |||||||||||||||||||||||||||||||
Bc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 7 | 0 | 0 | 0 | 0 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute fyzika | F | 0 | 11 | 0 | 0 | 0 | 28 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 1 | 1 | 14 | 28 | 1 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 7 | 0 | 0 | 0 | 15 | 165 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 04 | 0 | 266 | 165 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | 15 | 12 | 144 | 28 | 426 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM Mgr+ Bc PřF | 3747 | 134 | 3611 | 4694 | 342 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STUDIJNIacute PROGRAM | Mateřskaacute fakulta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematickeacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 19 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbornaacute informatika | FI | 2016 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optometrie | LF | 0 | 33 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 0 | 9 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM jineacute fakulty | 2206 | 123 | 0 | 0 | 0 | 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Janina tabulka prepoctenych studentu nasobenych koeficienty a castkou 27638 Kč | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STUDIJNIacute PROGRAM | Mateřskaacute fakulta | M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mgr | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 16852271 | 62186 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute matematika | M | 2736162 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzika | F | 1060194 | 8822050 | 286330 | 108341 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemie | Ch | 0 | 232159 | 22442056 | 8202958 | 464318 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 808412 | 248742 | 3171461 | 20769957 | 870597 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 91205 | 0 | 0 | 0 | 7478843 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 91205 | 0 | 5262552 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 435299 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute fyzika | F | 0 | 851250 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 62186 | 62186 | 870597 | 1741194 | 62186 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 319219 | 0 | 0 | 0 | 684041 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 18241 | 0 | 1213032 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | za fakultu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM Mgr+ Bc PřF | 22364946 | 10278572 | 26879890 | 30822450 | 16035568 | 106381426 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tento radek vnesen do tabulky vynosu radek 45 tento list jako vzdelavaci cinnost | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematickeacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 1050244 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbornaacute informatika | FI | 111436416 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optometrie | LF | 0 | 1824108 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 0 | 497484 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM jineacute fakulty | 121938856 | 6798948 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jen tak cvičně s faktorem 2 a castkou 27638 |
M | M | M | M | ||||
F | F | F | F | ||||
Ch | Ch | Ch | Ch | ||||
B | B | B | B | ||||
VoZ | VoZ | VoZ | VoZ |
přepočtenyacute p | fyzickyacute p | toto je | |||||||||||||||||||||
BIOLOGIE | celkem | celkem | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | vyacutepočet jen | |||||||||||||||||
akademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | neakademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | plocha | plochaprac | plochaprac | bez knihovny | ||||||||||||
pracovniacuteci | počet | počet | pracovniacuteci | počet | počet | počet | počet | m2 | m2prac | m2prac | a administrativy | ||||||||||||
profesoři | 9 | 73 | odbprac | 19 | 161 | takže to | |||||||||||||||||
docenti | 18 | 17 | SŠ vyacuteuka | 23 | 2182 | uvaacutediacutem niacuteže | |||||||||||||||||
odb as | 22 | 22 | dělniacuteci | pro | |||||||||||||||||||
lektoři | celkovyacute | ||||||||||||||||||||||
vyacutezkvyacutev | 3 | 25 | počet | ||||||||||||||||||||
celkem | 52 | 488 | 42 | 3792 | 94 | 8672 | 4653 | 495 | 537 | pracovniacuteků | |||||||||||||
na sekciacutech | |||||||||||||||||||||||
fyzickyacute p | přepočtenyacute p | ||||||||||||||||||||||
CHEMIE | celkem | celkem | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | ||||||||||||||||||
akademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | neakademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | plocha | plochaprac | plochaprac | |||||||||||||
pracovniacuteci | počet | počet | pracovniacuteci | počet | počet | počet | počet | m2 | m2prac | m2prac | |||||||||||||
profesoři | 11 | 975 | odbprac | 17 | 126 | ||||||||||||||||||
docenti | 20 | 1795 | SŠ vyacuteuka | 19 | 181 | ||||||||||||||||||
odb as | 26 | 241 | |||||||||||||||||||||
lektoři | 2 | 2 | |||||||||||||||||||||
vyacutezkvyacutev | 1 | 05 | |||||||||||||||||||||
celkem | 60 | 543 | 36 | 307 | 96 | 85 | 5678 | 591 | 668 | ||||||||||||||
fyzickyacute p | přepočtenyacute p | ||||||||||||||||||||||
MATEMATIKA | celkem | celkem | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | ||||||||||||||||||
akademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | neakademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | plocha | plochaprac | plochaprac | |||||||||||||
pracovniacuteci | počet | počet | pracovniacuteci | počet | počet | počet | počet | m2 | m2prac | m2prac | |||||||||||||
profesoři | 5 | 45 | odbprac | 3 | 17 | ||||||||||||||||||
docenti | 16 | 153 | SŠ vyacuteuka | 5 | 425 | ||||||||||||||||||
odb as | 18 | 165 | |||||||||||||||||||||
lektoři | 1 | 1 | |||||||||||||||||||||
vyacutezkvyacutev | |||||||||||||||||||||||
celkem | 40 | 373 | 8 | 595 | 48 | 4325 | 1191 | 248 | 275 | ||||||||||||||
fyzickyacute p | přepočtenyacute p | ||||||||||||||||||||||
FYZIKA | celkem | celkem | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | ||||||||||||||||||
akademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | neakademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | plocha | plochaprac | plochaprac | |||||||||||||
pracovniacuteci | počet | počet | pracovniacuteci | počet | počet | počet | počet | m2 | m2prac | m2prac | |||||||||||||
profesoři | 8 | 8 | odbprac | 10 | 75 | ||||||||||||||||||
docenti | 17 | 1205 | SŠ vyacuteuka | 8 | 8 | ||||||||||||||||||
odb as | 13 | 1045 | |||||||||||||||||||||
lektoři | |||||||||||||||||||||||
vyacutezkvyacutev | 1 | 1 | |||||||||||||||||||||
celkem | 39 | 315 | 18 | 155 | 57 | 47 | 2163 | 379 | 460 | ||||||||||||||
fyzickyacute p | přepočtenyacute p | ||||||||||||||||||||||
VĚDY O ZEMI | celkem | celkem | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | ||||||||||||||||||
akademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | neakademičtiacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | fyzickyacute | přepočtenyacute | plocha | plochaprac | plochaprac | |||||||||||||
pracovniacuteci | počet | počet | pracovniacuteci | počet | počet | počet | počet | m2 | m2prac | m2prac | |||||||||||||
profesoři | 6 | 52 | odbprac | 6 | 55 | ||||||||||||||||||
docenti | 11 | 11 | SŠ vyacuteuka | 8 | 8 | ||||||||||||||||||
odb as | 17 | 16 | |||||||||||||||||||||
lektoři | |||||||||||||||||||||||
vyacutezkvyacutev | |||||||||||||||||||||||
celkem | 34 | 322 | 14 | 135 | 48 | 457 | 2242 | 467 | 491 | ||||||||||||||
Fakulta | 225 | 2041 | 118 | 10357 | 343 | 30767 | |||||||||||||||||
Granty | Granty | Granty | |||||||||||||||||||||
a doplňkovaacute | a doplňkovaacute | a doplňkovaacute | |||||||||||||||||||||
činnost | činnost | činnost | |||||||||||||||||||||
FYZIKA | fyzickyacute | přepočtenyacute | |||||||||||||||||||||
počet | počet | ||||||||||||||||||||||
odbprac | 15 | 89 | |||||||||||||||||||||
SŠ vyacuteuka | |||||||||||||||||||||||
dělniacuteci | |||||||||||||||||||||||
celkem | 15 | 89 | |||||||||||||||||||||
CHEMIE | fyzickyacute | přepočtenyacute | |||||||||||||||||||||
počet | počet | ||||||||||||||||||||||
odbprac | 16 | 935 | |||||||||||||||||||||
SŠ vyacuteuka | 3 | 085 | |||||||||||||||||||||
dělniacuteci | |||||||||||||||||||||||
celkem | 19 | 102 | |||||||||||||||||||||
BIOLOGIE | fyzickyacute | přepočtenyacute | |||||||||||||||||||||
počet | počet | ||||||||||||||||||||||
odbprac | 29 | 188 | |||||||||||||||||||||
SŠ vyacuteuka | 6 | 27 | |||||||||||||||||||||
dělniacuteci | |||||||||||||||||||||||
celkem | 35 | 215 | |||||||||||||||||||||
VĚDY O ZEMI | fyzickyacute | přepočtenyacute | |||||||||||||||||||||
počet | počet | ||||||||||||||||||||||
odbprac | 3 | 3 | |||||||||||||||||||||
SŠ vyacuteuka | |||||||||||||||||||||||
dělniacuteci | |||||||||||||||||||||||
celkem | 3 | 3 | |||||||||||||||||||||
fakulta celkem | 72 | 436 | |||||||||||||||||||||
Neakademičtiacute | pracovniacuteci | ||||||||||||||||||||||
vyacutep technici | |||||||||||||||||||||||
sekce | knihovna | administrat | dělniacuteci | celkem | |||||||||||||||||||
MATEMATIKA | 2 | 4 | 5 | 11 | |||||||||||||||||||
FYZIKA | 1 | 3 | 12 | 16 | |||||||||||||||||||
CHEMIE | 1 | 6 | 11 | 18 | |||||||||||||||||||
BIOLOGIE | 2 | 6 | 16 | 24 | |||||||||||||||||||
VĚDY O ZEMI | 2 | 3 | 4 | 9 | |||||||||||||||||||
CELKEM | 8 | 22 | 48 | 78 | |||||||||||||||||||
fyzickyacute počet | celkovyacute | celkovyacute | fyzickyacute počet | ||||||||||||||||||||
celkovyacute | Čistaacute užitnaacute | Čistaacute užitnaacute | počet | Čistaacute užitnaacute | počet | Čistaacute užitnaacute | |||||||||||||||||
počet | plocha | plochaprac | pracovniacuteků | plocha | pracovniacuteků | plochaprac | |||||||||||||||||
sekce | pracovniacuteků | m2 | m2prac | sekce | m2 | vč DSP | m2prac | ||||||||||||||||
MATEMATIKA | 59 | 1191 | 202 | MATEMATIKA | 59 | 1191 | 82 | 145 | |||||||||||||||
FYZIKA | 73 | 2163 | 296 | FYZIKA | 73 | 2163 | 111 | 195 | |||||||||||||||
CHEMIE | 114 | 5678 | 498 | CHEMIE | 114 | 5678 | 174 | 326 | |||||||||||||||
BIOLOGIE | 118 | 4653 | 394 | BIOLOGIE | 118 | 4653 | 184 | 253 | |||||||||||||||
VĚDY O ZEMI | 57 | 2242 | 393 | VĚDY O ZEMI | 57 | 2242 | 98 | 229 | |||||||||||||||
CELKEM | 421 | 15927 | 378 | CELKEM | 421 | 15927 | 649 | 378 | |||||||||||||||
Čistaacute užitnaacute plocha | je včetně labor | a posluchaacuteren | Čistaacute užitnaacute plocha | je včetně labor | a posluchaacuteren | ||||||||||||||||||
Vzdělaacutevaciacute a tvůrčiacute | vyacutekon | ||||||||||||||||||||||
počet | |||||||||||||||||||||||
vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | přepočtenyacutech | vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | |||||||||||||||||||
činnost | činnost | akademickyacutech | činnost | činnost | |||||||||||||||||||
tis Kč | tis Kč | pracovniacuteků | tis Kčprac | tis Kčprac | |||||||||||||||||||
96991 | 35479 | 2041 | 475 | 174 |
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
SEKCE | Kmenoviacute pracovniacuteci | Kmenoveacute uacutevazky | Externiacute pracov jen učitel | Externiacute uacutevazjen učitel | Celkem učiteleacute | Celkem učuacutevazky | ||||||||||||||||||||
Celkem | z toho uč | celkem | z toho uč | |||||||||||||||||||||||
M | 43 | 43 | 3900 | 3900 | 3 | 0035 | 46 | 390 | ||||||||||||||||||
F | 43 | 42 | 3400 | 3300 | 8 | 0071 | 50 | 331 | ||||||||||||||||||
Ch | 68 | 67 | 5785 | 5735 | 16 | 0253 | 83 | 576 | ||||||||||||||||||
B | 59 | 56 | 5430 | 5180 | 35 | 0493 | 91 | 523 | ||||||||||||||||||
VoZ | 38 | 38 | 3620 | 3620 | 28 | 0259 | 66 | 365 | ||||||||||||||||||
Tabulka 2 | ||||||||||||||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedhodiny PS | Tyacutedhodiny JS | ||||||||||||||||||||||||
PřF | jineacute fak | celkem | PřF | Jineacute fak | celkem | |||||||||||||||||||||
J1 | J2 | K1 | K2 | L1 | L2 | M1 | M2 | N1 | N2 | O1 | O2 | |||||||||||||||
M | 361 | 73 | 231 | 44 | 592 | 117 | 324 | 62 | 162 | 35 | 486 | 97 | ||||||||||||||
F | 384 | 28 | 35 | 6 | 419 | 34 | 379 | 16 | 10 | 0 | 389 | 16 | ||||||||||||||
Ch | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | ||||||||||||||
B | 787 | 0 | 0 | 0 | 787 | 0 | 769 | 0 | 0 | 0 | 769 | 0 | ||||||||||||||
VoZ | 441 | 41 | 0 | 0 | 441 | 41 | 494 | 47 | 0 | 0 | 494 | 47 | ||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedh 9900 | Tyacuted hod ext | Počet dipl praciacute | Tyacuted hod uacutevazky | Tyacutedhodzaacutet učit | Prům tyacuted uacutev kmen uč | ||||||||||||||||||||
P1 | P2 | Q | R | S1 | S2 | S | T | |||||||||||||||||||
M | 1078 | 214 | 28 | 88 | 14 | 3 | 11 | 110 | ||||||||||||||||||
F | 808 | 50 | 56 | 35 | 12 | 1 | 11 | 114 | ||||||||||||||||||
Ch | 1216 | 0 | 200 | 95 | 11 | 0 | 11 | 104 | ||||||||||||||||||
B | 1556 | 0 | 390 | 199 | 15 | 0 | 15 | 146 | ||||||||||||||||||
VoZ | 935 | 88 | 205 | 31 | 13 | 1 | 12 | 114 | ||||||||||||||||||
Tabulka 3 |
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | NIV Rozpočet | 762 | 1126 | 2569 | 1751 | 1270 | |||||||
1999 | NIV Rozpočet | 756 | 1035 | 2430 | 1620 | 1323 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Provozniacute naacuteklady na přepočteneacuteho pracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | NIV Rozpprac (kKčprac) | 17 | 22 | 29 | 19 | 29 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Mzdy celkem | |||||||||||||
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | Mzdy rozpočet | 8442 | 10615 | 15517 | 13386 | 8056 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet | 8115 | 10661 | 16306 | 12972 | 8251 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 | |||||||
Mzdapracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet (kKčprac) | 188 | 227 | 192 | 150 | 181 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 |
Tabulka o tvůrčiacutem vyacutekonu a pedagogickeacutem vyacutekonu formou Kčpracovniacutek | |||||||||||
tis Kč | |||||||||||
Rok 1999 | prostředky na studenta vcetne DZS bez PGS | 81938 | |||||||||
Vzdělaacutevaciacute a tvůrčiacute | vyacutekon - fakulta | ||||||||||
bez PGS | počet | ||||||||||
vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | přepočtenyacutech | vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | |||||||
činnost | činnost | akademickyacutech | činnost | činnost | |||||||
tis Kč | tis Kč | pracovniacuteků | tis Kčprac | tis Kčprac | |||||||
81938 | 35479 | 2041 | 401 | 174 | |||||||
Tohle jsou zgleichschaltovaneacute podiacutely na sekciacutech na zaacutekladě horniacute tabulky - z průměrneacuteho vyacutekonu na prac to asi nechceš | |||||||||||
MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | |||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
vzdělaacutevaciacute čin tis Kč | 14974 | 12646 | 21799 | 19591 | 12927 | ||||||
tvůrčiacute činnost tis Kč | 6484 | 5476 | 9439 | 8483 | 5597 | ||||||
Vezmu to opačně a vyjdu z tabulek listu 2 | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty bez vyacutezk zaacuteměrů | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 55 | 207 | 156 | 357 | 85 | ||||||
(je to otaacutezka jen peniacuteze ziacuteskaneacute na hlavu) | 174 | 174 | 174 | 174 | 174 | ||||||
ve srovnaacuteniacute s průměrem | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty včetně vyacutezk zaacuteměrů | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 147 | 254 | 212 | 459 | 216 |
Vyacuteše finančniacutech prostředků ziacuteskanyacutech ze staacutetniacuteho rozpočtu | Podiacutel Hi habilitovanyacutech pedagogů na celkoveacutem počtu pedagogů Pi | Zaacutesady rozděleniacute institucionaacutelniacutech finančniacutech prostředků (IP) na podporu vědy a vyacutezkumu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
v letech 1998 a 1999 v roli nositele a spolunositele projektu | Podiacutel Di absolventů doktorskyacutech stud programů Ai 1111998 - 31101999 na celkoveacutem | M | F | CH | BI | VOZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
vědy a vyacutezkumu (čaacutestky v kKč) | přepočteneacutem počtu studentů Si | IP = Gi(1+ HiH + DiD) | 10177 | 21636 | 34199 | 51566 | 18502 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Proměnnaacute Gi | G1 | G2 | G3 | G4 | G5 | P1 H1 | P2 H2 | P3H3 | P4 H4 | P5 H5 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Profesoři | Proměnnaacute P(P)i | 5 | 8 | 11 | 9 | 6 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR | 1428 | 2338 | 3609 | 54039 | 2496 | Docenti | Proměnnaacute P(D)i | 16 | 17 | 20 | 18 | 11 | |||||||||||||||||||||||||||||||
TEMPUS | 25752 | Pedagog celk | Proměnnaacute Pi | 40 | 39 | 59 | 49 | 34 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontakt | 60 | 330 | 698 | 55 | Hi | Hi=(2P(P)i+P(D)i)Pi | 065 | 085 | 071 | 073 | 068 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezentace | 140 | 26 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyacutezkumneacute zaacuteměry | 3411 | 1479 | 3056 | 4995 | 4236 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FRVS | 427 | 765 | 359 | 1097 | 130 | Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
VS-laboratoř | 30267 | 3589 | 7788 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty ostatniacute | 65 | 13 | Absolventi DSP | Proměnnaacute Ai | 5 | 6 | 21 | 13 | 5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Infra | 114 | Celk přepoč poč stud1 až 5 | 493 | 150 | 324 | 578 | 397 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CEEPUS | 30 | 27 | Celk DSP | 39 | 54 | 61 | 119 | 88 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Grant MŽP ČR | 40 | 200 | Celk Mgr+DSP | Proměnnaacute Si | 532 | 204 | 385 | 697 | 485 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA MZ ČR | 313 | Podiacutel Abs DSP na celk | Di = (AiSi) | 00094 | 00294 | 00545 | 00187 | 00103 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty MZ ČR | 27 | Tyto vyacutepočty přiacutesně sledujiacute matematickyacute předpis Dr Šmiacuteda - opraveneacute vyacutepočty dne 442000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA bez vyacutezk zaacutem | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | 371698 | H = max (Hi) | 085 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA vč vyacutezk zaacutem | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | 543468 | D = max (Di)10 | 0545 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||
Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky bez vyacutezk zaacutem | 3728 | 127318 | 182246 | 302245 | 4061 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky včetně vyacutezk zaacutem(= fiktivniacute peniacuteze) | 7139 | 142108 | 212806 | 352195 | 8297 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neuvažuje se | (1+ HiH + DiD) | 1782 | 2049 | 1938 | 1899 | 1815 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mimorozppřiacutesp | 443 | 1106 | 206 | 1834 | IP = Gi(1+ HiH + DiD) bez vyacutezk zaacutem | 6643 | 26093 | 35311 | 57383 | 7370 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Dary | 344 | 18 | 292 | 4 | IP = Gi(1+ HiH + DiD) včetně vyacutezk zaacutem | 12721 | 29124 | 41233 | 66867 | 15057 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Zahraničniacute granty | 1508 | 1131 | 849 | 10318 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doplňkovaacute činnost | 1062 | 4165 | 36894 | 26773 | 57454 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 3357 | 642 | 38035 | 27019 | 69606 | 144437 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekce 1998 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Proměnnaacute Gi | G1 | G2 | G3 | G4 | G5 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR | 1414 | 1790 | 3806 | 4304 | 1205 | Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky bez vyacutezk zaacutem | 3728 | 12732 | 18225 | 30225 | 4061 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR spoluřešitel | 211 | faktor pro vyacutepočet tvůrčiacuteho vyacutekonu | 205 | 7642 | 26100 | 37360 | 61960 | 8325 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
spoluřešiteleacute různeacute | 121 | koeficient pro přepočet na tvůrčiacute vyacutekon | 05212 | 3983 | 13603 | 19472 | 32294 | 4339 | vyacutenos | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
TEMPUS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontakt | 30 | 285 | Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky včetně vyacutezk zaacutem(= fiktivniacute peniacuteze) | 71390000 | 142108000 | 212806000 | 352195000 | 82970000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezentace | 140 | 310 | 94 | Tvůrči vyacutekon vypočten z grantů 98 + 99 bez zaacuteměrů naacutesoben 205 a 05212 uveden v tabulce na ř 42 | Graf | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyacutezkumneacute zaacuteměry | vzdělaacutevaciacute činnost 99 | Tvůrčiacute vyacutekon 9899 | granty+vyacutezk zaacuteměry 99 | doplňkovaacute činnost 99 | Vyacuteuka pro jineacute fakulty | Celkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FRVS | 119 | 1085 | 955 | 1194 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | Celkem | v tisKč | Sekce | VČ | TV | GZ | DČ | VJF | Celkem | |||||||||||||||||||||||||
VS-laboratoř | 2526 | 3825 | 6569 | v tisKč | M | 22365 | 3983 | 5466 | 106 | 0 | 31920 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
4FP (OK) | 660 | Tvůrčiacute vyacutekon 9899 | 3983 | 13603 | 19472 | 32294 | 4339 | 73692 | F | 10279 | 13603 | 8004 | 417 | 0 | 32302 | ||||||||||||||||||||||||||||
Granty ostatniacute | granty+vyacutezk zaacuteměry 99 | 5466 | 8004 | 11508 | 22398 | 6971 | 54347 | Ch | 26880 | 19472 | 11508 | 3689 | 0 | 61550 | |||||||||||||||||||||||||||||
Infra | 89 | doplňkovaacute činnost 99 | 106 | 417 | 3689 | 2677 | 5745 | 12635 | B | 30822 | 32294 | 22398 | 2677 | 0 | 88192 | ||||||||||||||||||||||||||||
AKTION | 116 | 89 | vzdělaacutevaciacute činnost 99 | 22365 | 10279 | 26880 | 30822 | 16036 | 106381 | VoZ | 16036 | 4339 | 6350 | 3565 | 0 | 33091 | |||||||||||||||||||||||||||
CEEPUS | Vyacuteuka pro jineacute fakulty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | FC | 106381 | 73692 | 54347 | 12635 | 0 | 247055 | |||||||||||||||||||||||||||||
Grant MŽP ČR | 260 | Celkem | 31920 | 32302 | 61550 | 88192 | 33091 | 247055 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA AV ČR | 132 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA MZ ČR | 154 | 318 | Janina tabulka prepoctenych studentu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty MZ ČR | STUDIJNIacute PROGRAM | Sekce mateřskeacute fakul | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | koeficienty | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 1673 | 6207 | 9773 | 12821 | 1326 | 31800 | Mgr | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 271 | 1 | 0 | 0 | 0 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute matematika | M | 60 | 0 | 0 | 0 | 0 | 165 | Vyacutezkumneacute zaacuteměry přiacuterodovědeckeacute fakulty | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neuvažuje se | Fyzika | F | 137 | 114 | 37 | 14 | 0 | 28 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mimorozppřiacutesp | 39 | Chemie | Ch | 0 | 3 | 290 | 106 | 6 | 28 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dary | 45 | 134 | 410 | Biologie | B | 13 | 4 | 51 | 334 | 14 | 225 | Čiacuteslo projektu | |||||||||||||||||||||||||||||||
Zahraničniacute granty | 188 | 455 | 1335 | 222 | 86 | Geografie | VoZ | 2 | 0 | 0 | 0 | 164 | 165 | J0798 143100001 | doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc | Katedramatematickeacute analyacutezy | Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely | ||||||||||||||||||||||||||
Doplňkovaacute činnost | 6 | 208 | 2613 | 1715 | 3915 | Geologie | VoZ | 0 | 0 | 2 | 0 | 1154 | 165 | J0798 143100002 | prof RNDr | ||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 240 | 476 | 17299 | 1937 | 4449 | 8832 | Celkem | 3597 | 122 | 3467 | 4414 | 2994 | |||||||||||||||||||||||||||||||
Bc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 7 | 0 | 0 | 0 | 0 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute fyzika | F | 0 | 11 | 0 | 0 | 0 | 28 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 1 | 1 | 14 | 28 | 1 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 7 | 0 | 0 | 0 | 15 | 165 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 04 | 0 | 266 | 165 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | 15 | 12 | 144 | 28 | 426 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM Mgr+ Bc PřF | 3747 | 134 | 3611 | 4694 | 342 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STUDIJNIacute PROGRAM | Mateřskaacute fakulta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematickeacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 19 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbornaacute informatika | FI | 2016 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optometrie | LF | 0 | 33 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 0 | 9 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM jineacute fakulty | 2206 | 123 | 0 | 0 | 0 | 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Janina tabulka prepoctenych studentu nasobenych koeficienty a castkou 27638 Kč | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STUDIJNIacute PROGRAM | Mateřskaacute fakulta | M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mgr | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 16852271 | 62186 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute matematika | M | 2736162 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzika | F | 1060194 | 8822050 | 286330 | 108341 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemie | Ch | 0 | 232159 | 22442056 | 8202958 | 464318 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 808412 | 248742 | 3171461 | 20769957 | 870597 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 91205 | 0 | 0 | 0 | 7478843 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 91205 | 0 | 5262552 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 435299 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute fyzika | F | 0 | 851250 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 62186 | 62186 | 870597 | 1741194 | 62186 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 319219 | 0 | 0 | 0 | 684041 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 18241 | 0 | 1213032 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | za fakultu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM Mgr+ Bc PřF | 22364946 | 10278572 | 26879890 | 30822450 | 16035568 | 106381426 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tento radek vnesen do tabulky vynosu radek 45 tento list jako vzdelavaci cinnost | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematickeacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 1050244 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbornaacute informatika | FI | 111436416 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optometrie | LF | 0 | 1824108 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 0 | 497484 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM jineacute fakulty | 121938856 | 6798948 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jen tak cvičně s faktorem 2 a castkou 27638 |
M | M | M | M | ||||
F | F | F | F | ||||
Ch | Ch | Ch | Ch | ||||
B | B | B | B | ||||
VoZ | VoZ | VoZ | VoZ |
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
SEKCE | Kmenoviacute pracovniacuteci | Kmenoveacute uacutevazky | Externiacute pracov jen učitel | Externiacute uacutevazjen učitel | Celkem učiteleacute | Celkem učuacutevazky | ||||||||||||||||||||
Celkem | z toho uč | celkem | z toho uč | |||||||||||||||||||||||
M | 43 | 43 | 3900 | 3900 | 3 | 0035 | 46 | 390 | ||||||||||||||||||
F | 43 | 42 | 3400 | 3300 | 8 | 0071 | 50 | 331 | ||||||||||||||||||
Ch | 68 | 67 | 5785 | 5735 | 16 | 0253 | 83 | 576 | ||||||||||||||||||
B | 59 | 56 | 5430 | 5180 | 35 | 0493 | 91 | 523 | ||||||||||||||||||
VoZ | 38 | 38 | 3620 | 3620 | 28 | 0259 | 66 | 365 | ||||||||||||||||||
Tabulka 2 | ||||||||||||||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedhodiny PS | Tyacutedhodiny JS | ||||||||||||||||||||||||
PřF | jineacute fak | celkem | PřF | Jineacute fak | celkem | |||||||||||||||||||||
J1 | J2 | K1 | K2 | L1 | L2 | M1 | M2 | N1 | N2 | O1 | O2 | |||||||||||||||
M | 361 | 73 | 231 | 44 | 592 | 117 | 324 | 62 | 162 | 35 | 486 | 97 | ||||||||||||||
F | 384 | 28 | 35 | 6 | 419 | 34 | 379 | 16 | 10 | 0 | 389 | 16 | ||||||||||||||
Ch | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | ||||||||||||||
B | 787 | 0 | 0 | 0 | 787 | 0 | 769 | 0 | 0 | 0 | 769 | 0 | ||||||||||||||
VoZ | 441 | 41 | 0 | 0 | 441 | 41 | 494 | 47 | 0 | 0 | 494 | 47 | ||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedh 9900 | Tyacuted hod ext | Počet dipl praciacute | Tyacuted hod uacutevazky | Tyacutedhodzaacutet učit | Prům tyacuted uacutev kmen uč | ||||||||||||||||||||
P1 | P2 | Q | R | S1 | S2 | S | T | |||||||||||||||||||
M | 1078 | 214 | 28 | 88 | 14 | 3 | 11 | 110 | ||||||||||||||||||
F | 808 | 50 | 56 | 35 | 12 | 1 | 11 | 114 | ||||||||||||||||||
Ch | 1216 | 0 | 200 | 95 | 11 | 0 | 11 | 104 | ||||||||||||||||||
B | 1556 | 0 | 390 | 199 | 15 | 0 | 15 | 146 | ||||||||||||||||||
VoZ | 935 | 88 | 205 | 31 | 13 | 1 | 12 | 114 | ||||||||||||||||||
Tabulka 3 |
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | NIV Rozpočet | 762 | 1126 | 2569 | 1751 | 1270 | |||||||
1999 | NIV Rozpočet | 756 | 1035 | 2430 | 1620 | 1323 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Provozniacute naacuteklady na přepočteneacuteho pracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | NIV Rozpprac (kKčprac) | 17 | 22 | 29 | 19 | 29 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Mzdy celkem | |||||||||||||
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | Mzdy rozpočet | 8442 | 10615 | 15517 | 13386 | 8056 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet | 8115 | 10661 | 16306 | 12972 | 8251 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 | |||||||
Mzdapracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet (kKčprac) | 188 | 227 | 192 | 150 | 181 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 |
Tabulka o tvůrčiacutem vyacutekonu a pedagogickeacutem vyacutekonu formou Kčpracovniacutek | |||||||||||
tis Kč | |||||||||||
Rok 1999 | prostředky na studenta vcetne DZS bez PGS | 81938 | |||||||||
Vzdělaacutevaciacute a tvůrčiacute | vyacutekon - fakulta | ||||||||||
bez PGS | počet | ||||||||||
vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | přepočtenyacutech | vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | |||||||
činnost | činnost | akademickyacutech | činnost | činnost | |||||||
tis Kč | tis Kč | pracovniacuteků | tis Kčprac | tis Kčprac | |||||||
81938 | 35479 | 2041 | 401 | 174 | |||||||
Tohle jsou zgleichschaltovaneacute podiacutely na sekciacutech na zaacutekladě horniacute tabulky - z průměrneacuteho vyacutekonu na prac to asi nechceš | |||||||||||
MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | |||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
vzdělaacutevaciacute čin tis Kč | 14974 | 12646 | 21799 | 19591 | 12927 | ||||||
tvůrčiacute činnost tis Kč | 6484 | 5476 | 9439 | 8483 | 5597 | ||||||
Vezmu to opačně a vyjdu z tabulek listu 2 | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty bez vyacutezk zaacuteměrů | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 55 | 207 | 156 | 357 | 85 | ||||||
(je to otaacutezka jen peniacuteze ziacuteskaneacute na hlavu) | 174 | 174 | 174 | 174 | 174 | ||||||
ve srovnaacuteniacute s průměrem | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty včetně vyacutezk zaacuteměrů | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 147 | 254 | 212 | 459 | 216 |
Vyacuteše finančniacutech prostředků ziacuteskanyacutech ze staacutetniacuteho rozpočtu | Podiacutel Hi habilitovanyacutech pedagogů na celkoveacutem počtu pedagogů Pi | Zaacutesady rozděleniacute institucionaacutelniacutech finančniacutech prostředků (IP) na podporu vědy a vyacutezkumu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
v letech 1998 a 1999 v roli nositele a spolunositele projektu | Podiacutel Di absolventů doktorskyacutech stud programů Ai 1111998 - 31101999 na celkoveacutem | M | F | CH | BI | VOZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
vědy a vyacutezkumu (čaacutestky v kKč) | přepočteneacutem počtu studentů Si | IP = Gi(1+ HiH + DiD) | 10177 | 21636 | 34199 | 51566 | 18502 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Proměnnaacute Gi | G1 | G2 | G3 | G4 | G5 | P1 H1 | P2 H2 | P3H3 | P4 H4 | P5 H5 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Profesoři | Proměnnaacute P(P)i | 5 | 8 | 11 | 9 | 6 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR | 1428 | 2338 | 3609 | 54039 | 2496 | Docenti | Proměnnaacute P(D)i | 16 | 17 | 20 | 18 | 11 | |||||||||||||||||||||||||||||||
TEMPUS | 25752 | Pedagog celk | Proměnnaacute Pi | 40 | 39 | 59 | 49 | 34 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontakt | 60 | 330 | 698 | 55 | Hi | Hi=(2P(P)i+P(D)i)Pi | 065 | 085 | 071 | 073 | 068 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezentace | 140 | 26 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyacutezkumneacute zaacuteměry | 3411 | 1479 | 3056 | 4995 | 4236 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FRVS | 427 | 765 | 359 | 1097 | 130 | Sekce 1999 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||
VS-laboratoř | 30267 | 3589 | 7788 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty ostatniacute | 65 | 13 | Absolventi DSP | Proměnnaacute Ai | 5 | 6 | 21 | 13 | 5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Infra | 114 | Celk přepoč poč stud1 až 5 | 493 | 150 | 324 | 578 | 397 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CEEPUS | 30 | 27 | Celk DSP | 39 | 54 | 61 | 119 | 88 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Grant MŽP ČR | 40 | 200 | Celk Mgr+DSP | Proměnnaacute Si | 532 | 204 | 385 | 697 | 485 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA MZ ČR | 313 | Podiacutel Abs DSP na celk | Di = (AiSi) | 00094 | 00294 | 00545 | 00187 | 00103 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty MZ ČR | 27 | Tyto vyacutepočty přiacutesně sledujiacute matematickyacute předpis Dr Šmiacuteda - opraveneacute vyacutepočty dne 442000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA bez vyacutezk zaacutem | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | 371698 | H = max (Hi) | 085 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA vč vyacutezk zaacutem | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | 543468 | D = max (Di)10 | 0545 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||
Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky bez vyacutezk zaacutem | 3728 | 127318 | 182246 | 302245 | 4061 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky včetně vyacutezk zaacutem(= fiktivniacute peniacuteze) | 7139 | 142108 | 212806 | 352195 | 8297 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neuvažuje se | (1+ HiH + DiD) | 1782 | 2049 | 1938 | 1899 | 1815 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mimorozppřiacutesp | 443 | 1106 | 206 | 1834 | IP = Gi(1+ HiH + DiD) bez vyacutezk zaacutem | 6643 | 26093 | 35311 | 57383 | 7370 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Dary | 344 | 18 | 292 | 4 | IP = Gi(1+ HiH + DiD) včetně vyacutezk zaacutem | 12721 | 29124 | 41233 | 66867 | 15057 | |||||||||||||||||||||||||||||||||
Zahraničniacute granty | 1508 | 1131 | 849 | 10318 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doplňkovaacute činnost | 1062 | 4165 | 36894 | 26773 | 57454 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 3357 | 642 | 38035 | 27019 | 69606 | 144437 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sekce 1998 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Proměnnaacute Gi | G1 | G2 | G3 | G4 | G5 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR | 1414 | 1790 | 3806 | 4304 | 1205 | Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky bez vyacutezk zaacutem | 3728 | 12732 | 18225 | 30225 | 4061 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
GAČR spoluřešitel | 211 | faktor pro vyacutepočet tvůrčiacuteho vyacutekonu | 205 | 7642 | 26100 | 37360 | 61960 | 8325 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
spoluřešiteleacute různeacute | 121 | koeficient pro přepočet na tvůrčiacute vyacutekon | 05212 | 3983 | 13603 | 19472 | 32294 | 4339 | vyacutenos | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
TEMPUS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontakt | 30 | 285 | Gi=Gi(1999) + Gi(1998) součet za 2 roky včetně vyacutezk zaacutem(= fiktivniacute peniacuteze) | 71390000 | 142108000 | 212806000 | 352195000 | 82970000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezentace | 140 | 310 | 94 | Tvůrči vyacutekon vypočten z grantů 98 + 99 bez zaacuteměrů naacutesoben 205 a 05212 uveden v tabulce na ř 42 | Graf | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyacutezkumneacute zaacuteměry | vzdělaacutevaciacute činnost 99 | Tvůrčiacute vyacutekon 9899 | granty+vyacutezk zaacuteměry 99 | doplňkovaacute činnost 99 | Vyacuteuka pro jineacute fakulty | Celkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FRVS | 119 | 1085 | 955 | 1194 | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vo Zemi+ UFZ | Celkem | v tisKč | Sekce | VČ | TV | GZ | DČ | VJF | Celkem | |||||||||||||||||||||||||
VS-laboratoř | 2526 | 3825 | 6569 | v tisKč | M | 22365 | 3983 | 5466 | 106 | 0 | 31920 | ||||||||||||||||||||||||||||||||
4FP (OK) | 660 | Tvůrčiacute vyacutekon 9899 | 3983 | 13603 | 19472 | 32294 | 4339 | 73692 | F | 10279 | 13603 | 8004 | 417 | 0 | 32302 | ||||||||||||||||||||||||||||
Granty ostatniacute | granty+vyacutezk zaacuteměry 99 | 5466 | 8004 | 11508 | 22398 | 6971 | 54347 | Ch | 26880 | 19472 | 11508 | 3689 | 0 | 61550 | |||||||||||||||||||||||||||||
Infra | 89 | doplňkovaacute činnost 99 | 106 | 417 | 3689 | 2677 | 5745 | 12635 | B | 30822 | 32294 | 22398 | 2677 | 0 | 88192 | ||||||||||||||||||||||||||||
AKTION | 116 | 89 | vzdělaacutevaciacute činnost 99 | 22365 | 10279 | 26880 | 30822 | 16036 | 106381 | VoZ | 16036 | 4339 | 6350 | 3565 | 0 | 33091 | |||||||||||||||||||||||||||
CEEPUS | Vyacuteuka pro jineacute fakulty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | FC | 106381 | 73692 | 54347 | 12635 | 0 | 247055 | |||||||||||||||||||||||||||||
Grant MŽP ČR | 260 | Celkem | 31920 | 32302 | 61550 | 88192 | 33091 | 247055 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA AV ČR | 132 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
IGA MZ ČR | 154 | 318 | Janina tabulka prepoctenych studentu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Granty MZ ČR | STUDIJNIacute PROGRAM | Sekce mateřskeacute fakul | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | koeficienty | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 1673 | 6207 | 9773 | 12821 | 1326 | 31800 | Mgr | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 271 | 1 | 0 | 0 | 0 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute matematika | M | 60 | 0 | 0 | 0 | 0 | 165 | Vyacutezkumneacute zaacuteměry přiacuterodovědeckeacute fakulty | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neuvažuje se | Fyzika | F | 137 | 114 | 37 | 14 | 0 | 28 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mimorozppřiacutesp | 39 | Chemie | Ch | 0 | 3 | 290 | 106 | 6 | 28 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dary | 45 | 134 | 410 | Biologie | B | 13 | 4 | 51 | 334 | 14 | 225 | Čiacuteslo projektu | |||||||||||||||||||||||||||||||
Zahraničniacute granty | 188 | 455 | 1335 | 222 | 86 | Geografie | VoZ | 2 | 0 | 0 | 0 | 164 | 165 | J0798 143100001 | doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc | Katedramatematickeacute analyacutezy | Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely | ||||||||||||||||||||||||||
Doplňkovaacute činnost | 6 | 208 | 2613 | 1715 | 3915 | Geologie | VoZ | 0 | 0 | 2 | 0 | 1154 | 165 | J0798 143100002 | prof RNDr | ||||||||||||||||||||||||||||
SUMA | 240 | 476 | 17299 | 1937 | 4449 | 8832 | Celkem | 3597 | 122 | 3467 | 4414 | 2994 | |||||||||||||||||||||||||||||||
Bc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 7 | 0 | 0 | 0 | 0 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute fyzika | F | 0 | 11 | 0 | 0 | 0 | 28 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 1 | 1 | 14 | 28 | 1 | 225 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 7 | 0 | 0 | 0 | 15 | 165 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 04 | 0 | 266 | 165 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | 15 | 12 | 144 | 28 | 426 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM Mgr+ Bc PřF | 3747 | 134 | 3611 | 4694 | 342 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STUDIJNIacute PROGRAM | Mateřskaacute fakulta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematickeacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 19 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbornaacute informatika | FI | 2016 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optometrie | LF | 0 | 33 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 0 | 9 | 0 | 0 | 0 | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM jineacute fakulty | 2206 | 123 | 0 | 0 | 0 | 2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Janina tabulka prepoctenych studentu nasobenych koeficienty a castkou 27638 Kč | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STUDIJNIacute PROGRAM | Mateřskaacute fakulta | M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mgr | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 16852271 | 62186 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute matematika | M | 2736162 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzika | F | 1060194 | 8822050 | 286330 | 108341 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemie | Ch | 0 | 232159 | 22442056 | 8202958 | 464318 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 808412 | 248742 | 3171461 | 20769957 | 870597 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 91205 | 0 | 0 | 0 | 7478843 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 91205 | 0 | 5262552 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bc | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematika | M | 435299 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aplikovanaacute fyzika | F | 0 | 851250 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Biologie | B | 62186 | 62186 | 870597 | 1741194 | 62186 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geografie | VoZ | 319219 | 0 | 0 | 0 | 684041 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geologie | VoZ | 0 | 0 | 18241 | 0 | 1213032 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkem | za fakultu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM Mgr+ Bc PřF | 22364946 | 10278572 | 26879890 | 30822450 | 16035568 | 106381426 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tento radek vnesen do tabulky vynosu radek 45 tento list jako vzdelavaci cinnost | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
M | F | Ch | B | VoZ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Matematickeacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 1050244 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbornaacute informatika | FI | 111436416 | 0 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optometrie | LF | 0 | 1824108 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute | FSVUT | 0 | 497484 | 0 | 0 | 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM jineacute fakulty | 121938856 | 6798948 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jen tak cvičně s faktorem 2 a castkou 27638 |
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
SEKCE | Kmenoviacute pracovniacuteci | Kmenoveacute uacutevazky | Externiacute pracov jen učitel | Externiacute uacutevazjen učitel | Celkem učiteleacute | Celkem učuacutevazky | ||||||||||||||||||||
Celkem | z toho uč | celkem | z toho uč | |||||||||||||||||||||||
M | 43 | 43 | 3900 | 3900 | 3 | 0035 | 46 | 390 | ||||||||||||||||||
F | 43 | 42 | 3400 | 3300 | 8 | 0071 | 50 | 331 | ||||||||||||||||||
Ch | 68 | 67 | 5785 | 5735 | 16 | 0253 | 83 | 576 | ||||||||||||||||||
B | 59 | 56 | 5430 | 5180 | 35 | 0493 | 91 | 523 | ||||||||||||||||||
VoZ | 38 | 38 | 3620 | 3620 | 28 | 0259 | 66 | 365 | ||||||||||||||||||
Tabulka 2 | ||||||||||||||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedhodiny PS | Tyacutedhodiny JS | ||||||||||||||||||||||||
PřF | jineacute fak | celkem | PřF | Jineacute fak | celkem | |||||||||||||||||||||
J1 | J2 | K1 | K2 | L1 | L2 | M1 | M2 | N1 | N2 | O1 | O2 | |||||||||||||||
M | 361 | 73 | 231 | 44 | 592 | 117 | 324 | 62 | 162 | 35 | 486 | 97 | ||||||||||||||
F | 384 | 28 | 35 | 6 | 419 | 34 | 379 | 16 | 10 | 0 | 389 | 16 | ||||||||||||||
Ch | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | ||||||||||||||
B | 787 | 0 | 0 | 0 | 787 | 0 | 769 | 0 | 0 | 0 | 769 | 0 | ||||||||||||||
VoZ | 441 | 41 | 0 | 0 | 441 | 41 | 494 | 47 | 0 | 0 | 494 | 47 | ||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedh 9900 | Tyacuted hod ext | Počet dipl praciacute | Tyacuted hod uacutevazky | Tyacutedhodzaacutet učit | Prům tyacuted uacutev kmen uč | ||||||||||||||||||||
P1 | P2 | Q | R | S1 | S2 | S | T | |||||||||||||||||||
M | 1078 | 214 | 28 | 88 | 14 | 3 | 11 | 110 | ||||||||||||||||||
F | 808 | 50 | 56 | 35 | 12 | 1 | 11 | 114 | ||||||||||||||||||
Ch | 1216 | 0 | 200 | 95 | 11 | 0 | 11 | 104 | ||||||||||||||||||
B | 1556 | 0 | 390 | 199 | 15 | 0 | 15 | 146 | ||||||||||||||||||
VoZ | 935 | 88 | 205 | 31 | 13 | 1 | 12 | 114 | ||||||||||||||||||
Tabulka 3 |
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | NIV Rozpočet | 762 | 1126 | 2569 | 1751 | 1270 | |||||||
1999 | NIV Rozpočet | 756 | 1035 | 2430 | 1620 | 1323 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Provozniacute naacuteklady na přepočteneacuteho pracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | NIV Rozpprac (kKčprac) | 17 | 22 | 29 | 19 | 29 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Mzdy celkem | |||||||||||||
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | Mzdy rozpočet | 8442 | 10615 | 15517 | 13386 | 8056 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet | 8115 | 10661 | 16306 | 12972 | 8251 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 | |||||||
Mzdapracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet (kKčprac) | 188 | 227 | 192 | 150 | 181 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 |
Tabulka o tvůrčiacutem vyacutekonu a pedagogickeacutem vyacutekonu formou Kčpracovniacutek | |||||||||||
tis Kč | |||||||||||
Rok 1999 | prostředky na studenta vcetne DZS bez PGS | 81938 | |||||||||
Vzdělaacutevaciacute a tvůrčiacute | vyacutekon - fakulta | ||||||||||
bez PGS | počet | ||||||||||
vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | přepočtenyacutech | vzdělaacutevaciacute | tvůrčiacute | |||||||
činnost | činnost | akademickyacutech | činnost | činnost | |||||||
tis Kč | tis Kč | pracovniacuteků | tis Kčprac | tis Kčprac | |||||||
81938 | 35479 | 2041 | 401 | 174 | |||||||
Tohle jsou zgleichschaltovaneacute podiacutely na sekciacutech na zaacutekladě horniacute tabulky - z průměrneacuteho vyacutekonu na prac to asi nechceš | |||||||||||
MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | |||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
vzdělaacutevaciacute čin tis Kč | 14974 | 12646 | 21799 | 19591 | 12927 | ||||||
tvůrčiacute činnost tis Kč | 6484 | 5476 | 9439 | 8483 | 5597 | ||||||
Vezmu to opačně a vyjdu z tabulek listu 2 | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty bez vyacutezk zaacuteměrů | 2055 | 65247 | 8452 | 174031 | 2735 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 55 | 207 | 156 | 357 | 85 | ||||||
(je to otaacutezka jen peniacuteze ziacuteskaneacute na hlavu) | 174 | 174 | 174 | 174 | 174 | ||||||
ve srovnaacuteniacute s průměrem | |||||||||||
1999 | MATEMATIKA | FYZIKA | CHEMIE | BIOLOGIE | VĚDY O ZEMI | ||||||
fin prostř staacutet rozpoč - granty včetně vyacutezk zaacuteměrů | 5466 | 80037 | 11508 | 223981 | 6971 | ||||||
přepočetnyacute počet akad prac | 373 | 315 | 543 | 488 | 322 | ||||||
tvůrčiacute vyacutekon na prac na sekci - to je asi ono | 147 | 254 | 212 | 459 | 216 |
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
SEKCE | Kmenoviacute pracovniacuteci | Kmenoveacute uacutevazky | Externiacute pracov jen učitel | Externiacute uacutevazjen učitel | Celkem učiteleacute | Celkem učuacutevazky | ||||||||||||||||||||
Celkem | z toho uč | celkem | z toho uč | |||||||||||||||||||||||
M | 43 | 43 | 3900 | 3900 | 3 | 0035 | 46 | 390 | ||||||||||||||||||
F | 43 | 42 | 3400 | 3300 | 8 | 0071 | 50 | 331 | ||||||||||||||||||
Ch | 68 | 67 | 5785 | 5735 | 16 | 0253 | 83 | 576 | ||||||||||||||||||
B | 59 | 56 | 5430 | 5180 | 35 | 0493 | 91 | 523 | ||||||||||||||||||
VoZ | 38 | 38 | 3620 | 3620 | 28 | 0259 | 66 | 365 | ||||||||||||||||||
Tabulka 2 | ||||||||||||||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedhodiny PS | Tyacutedhodiny JS | ||||||||||||||||||||||||
PřF | jineacute fak | celkem | PřF | Jineacute fak | celkem | |||||||||||||||||||||
J1 | J2 | K1 | K2 | L1 | L2 | M1 | M2 | N1 | N2 | O1 | O2 | |||||||||||||||
M | 361 | 73 | 231 | 44 | 592 | 117 | 324 | 62 | 162 | 35 | 486 | 97 | ||||||||||||||
F | 384 | 28 | 35 | 6 | 419 | 34 | 379 | 16 | 10 | 0 | 389 | 16 | ||||||||||||||
Ch | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | ||||||||||||||
B | 787 | 0 | 0 | 0 | 787 | 0 | 769 | 0 | 0 | 0 | 769 | 0 | ||||||||||||||
VoZ | 441 | 41 | 0 | 0 | 441 | 41 | 494 | 47 | 0 | 0 | 494 | 47 | ||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedh 9900 | Tyacuted hod ext | Počet dipl praciacute | Tyacuted hod uacutevazky | Tyacutedhodzaacutet učit | Prům tyacuted uacutev kmen uč | ||||||||||||||||||||
P1 | P2 | Q | R | S1 | S2 | S | T | |||||||||||||||||||
M | 1078 | 214 | 28 | 88 | 14 | 3 | 11 | 110 | ||||||||||||||||||
F | 808 | 50 | 56 | 35 | 12 | 1 | 11 | 114 | ||||||||||||||||||
Ch | 1216 | 0 | 200 | 95 | 11 | 0 | 11 | 104 | ||||||||||||||||||
B | 1556 | 0 | 390 | 199 | 15 | 0 | 15 | 146 | ||||||||||||||||||
VoZ | 935 | 88 | 205 | 31 | 13 | 1 | 12 | 114 | ||||||||||||||||||
Tabulka 3 |
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | NIV Rozpočet | 762 | 1126 | 2569 | 1751 | 1270 | |||||||
1999 | NIV Rozpočet | 756 | 1035 | 2430 | 1620 | 1323 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Provozniacute naacuteklady na přepočteneacuteho pracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | NIV Rozpprac (kKčprac) | 17 | 22 | 29 | 19 | 29 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1333 | 545 | 1401 | 1859 | 2113 | |||||||
Mzdy celkem | |||||||||||||
Rok | Položka (kKč) | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1998 | Mzdy rozpočet | 8442 | 10615 | 15517 | 13386 | 8056 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet | 8115 | 10661 | 16306 | 12972 | 8251 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 | |||||||
Mzdapracovniacuteka | |||||||||||||
Rok | Položka | Matematika | Fyzika | Chemie | Biologie | Vědy o Zemi | |||||||
1999 | Přepočtenyacute počet prac | 4325 | 47 | 85 | 8672 | 457 | |||||||
1999 | Mzdy rozpočet (kKčprac) | 188 | 227 | 192 | 150 | 181 | |||||||
1999 | NIV Vyacutezk zaacuteměr | 1360 | 640 | 980 | 2135 | 986 |
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
SEKCE | Kmenoviacute pracovniacuteci | Kmenoveacute uacutevazky | Externiacute pracov jen učitel | Externiacute uacutevazjen učitel | Celkem učiteleacute | Celkem učuacutevazky | ||||||||||||||||||||
Celkem | z toho uč | celkem | z toho uč | |||||||||||||||||||||||
M | 43 | 43 | 3900 | 3900 | 3 | 0035 | 46 | 390 | ||||||||||||||||||
F | 43 | 42 | 3400 | 3300 | 8 | 0071 | 50 | 331 | ||||||||||||||||||
Ch | 68 | 67 | 5785 | 5735 | 16 | 0253 | 83 | 576 | ||||||||||||||||||
B | 59 | 56 | 5430 | 5180 | 35 | 0493 | 91 | 523 | ||||||||||||||||||
VoZ | 38 | 38 | 3620 | 3620 | 28 | 0259 | 66 | 365 | ||||||||||||||||||
Tabulka 2 | ||||||||||||||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedhodiny PS | Tyacutedhodiny JS | ||||||||||||||||||||||||
PřF | jineacute fak | celkem | PřF | Jineacute fak | celkem | |||||||||||||||||||||
J1 | J2 | K1 | K2 | L1 | L2 | M1 | M2 | N1 | N2 | O1 | O2 | |||||||||||||||
M | 361 | 73 | 231 | 44 | 592 | 117 | 324 | 62 | 162 | 35 | 486 | 97 | ||||||||||||||
F | 384 | 28 | 35 | 6 | 419 | 34 | 379 | 16 | 10 | 0 | 389 | 16 | ||||||||||||||
Ch | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | 608 | 0 | 0 | 0 | 608 | 0 | ||||||||||||||
B | 787 | 0 | 0 | 0 | 787 | 0 | 769 | 0 | 0 | 0 | 769 | 0 | ||||||||||||||
VoZ | 441 | 41 | 0 | 0 | 441 | 41 | 494 | 47 | 0 | 0 | 494 | 47 | ||||||||||||||
SEK CE | Tyacutedh 9900 | Tyacuted hod ext | Počet dipl praciacute | Tyacuted hod uacutevazky | Tyacutedhodzaacutet učit | Prům tyacuted uacutev kmen uč | ||||||||||||||||||||
P1 | P2 | Q | R | S1 | S2 | S | T | |||||||||||||||||||
M | 1078 | 214 | 28 | 88 | 14 | 3 | 11 | 110 | ||||||||||||||||||
F | 808 | 50 | 56 | 35 | 12 | 1 | 11 | 114 | ||||||||||||||||||
Ch | 1216 | 0 | 200 | 95 | 11 | 0 | 11 | 104 | ||||||||||||||||||
B | 1556 | 0 | 390 | 199 | 15 | 0 | 15 | 146 | ||||||||||||||||||
VoZ | 935 | 88 | 205 | 31 | 13 | 1 | 12 | 114 | ||||||||||||||||||
Tabulka 3 |
2
UacuteVOD 3
1 STRUČNAacute FORMULACE DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU FAKULTY 4 11 Vzdělaacutevaacuteniacute 4 12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 4 13 Hospodařeniacute a organizace 5 14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty5
2 PRIORITY DLOUHODOBEacuteHO ZAacuteMĚRU V ROCE 2000 5 21 Vzdělaacutevaacuteniacute 5 22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost 6 23 Hospodařeniacute a organizace 6 24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty6
PŘIacuteLOHY 7 Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska 7
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu 7 A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU 8 A3 Rozvoj fakulty 8
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute10 B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute 10 B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem 11 B3 Organizace studia a vyacuteuky11 B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy 12 B5 Magisterskeacute studijniacute programy 12 B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů 13 B7 Doktorskeacute studijniacute programy 14 B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute 15 B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky 15 B10 Zahraničniacute spolupraacutece16 B11 Sociaacutelniacute aspekty studia16 B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute 16
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy 17 C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu 17 C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute18 C3 Zahraničniacute spolupraacutece18
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute 20 Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky21
Projednaacuteno a jednomyslně přijato Vědeckou radou Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 1942000 Schvaacuteleno Senaacutetem Přiacuterodo vědeckeacute fakulty MU na zasedaacuteniacute dne 2542000
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
3
Uacutevod bdquoDlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute a dalšiacute tvůrčiacute činnostildquo Přiacuterodovědeckeacute fakulty Masarykovy univerzity v Brně (daacutele jen Zaacuteměr PřF) navazuje na stejnojmennyacute dokument1 (daacutele jen Zaacuteměr MU) projednanyacute ve Vědeckeacute radě MU dne 19 řiacutejna 1999 a schvaacutelenyacute Akademickyacutem senaacutetem MU dne 8 listopadu 19992
Klade si za ciacutel rozpracovat vizi rozvoje fakulty v souladu s dalšiacutemi vyacutechodisky zejmeacutena s dlouhodobyacutem zaacuteměrem vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti pro oblast vysokyacutech škol přijatyacutem MŠMT3 a dlouhodobou vlaacutedniacute politikou Zaacuteměr PřF stanoviacute zaacutekladniacute ukazatele pro vyacuteuku a vyacutezkum na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU v dalšiacutech letech Každoročně bude aktualizovaacuten a doplňovaacuten
Dokument odraacutežiacute skutečnost že se nachaacuteziacuteme v obdobiacute rychlyacutech změn podmiacutenek Zejmeacutena nelze některaacute rozhodnutiacute uskutečnit před definitivniacutem vyřešeniacutem otaacutezky redislokace fakulty v raacutemci plaacutenovaneacuteho univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech (UKB) Uacuteplně nelze vyřešit ani otaacutezky struktury a organizace vyacuteuky neboť prvniacute skutečneacute akreditace podle zaacutekona č 1111998 Sb proběhnou teprve v nejbližšiacutech letech Zaacuteměr PřF klade proto důraz na analyacutezu vyacutechodisek pro dalšiacute rozvoj fakulty a ve všech kliacutečovyacutech oblastech stanoviacute jeho kvalitativniacute zaacutesady Formulace zaacutekladniacutech ciacutelů je shrnuta do stručneacuteho vyacutečtu jednotlivyacutech zaacuteměrů s vymezeniacutem priorit pro rok 2000 Podrobnějšiacute vyacuteklad je pak uveden v přiacutelohaacutech věnovanyacutech obecnyacutem rozvahaacutem (Přiacuteloha A) vyacuteuce (Přiacuteloha B) badatelskeacute činnosti a zahraničniacute spolupraacuteci (Přiacuteloha C) a souhrnnyacutem analytickyacutem podkladům pro činnost fakulty (Přiacuteloha E)
Dokument vychaacuteziacute z předpokladu že budou uskutečněny deklarovaneacute ciacutele vlaacutedy a zlepšiacute se tak i celkovaacute uacuteroveň financovaacuteniacute Masarykovy univerzity v Brně Zaacuteroveň se pak zprůhledniacute rozpočtovaacute pravidla MU Za takovyacutech podmiacutenek lze očekaacutevat postupneacute vyacuterazneacute zlepšeniacute finančniacute situace fakulty Bohužel tomu tak zjevně neniacute v roce 2000 kdy dotace MŠMT na hlavniacute činnost pro celou universitu činiacute jen přibližně 96 loňskeacute uacuterovně což spolu s nevyhovujiacuteciacutemi předpisy pro praacuteci s odpisovyacutemi naacuteklady (včetně těch vzniklyacutech z uacutečelově přidělenyacutech investičniacutech prostředků) způsobuje skutečnyacute uacutečetniacute propad prostředků v raacutemci dotaciacute na hlavniacute činnost o viacutece než 10 Samozřejmě je naacutesledkem nejen přiacutepadneacute zbržděniacute rozvoje university jako celku Tiacuteha tohoto propadu dopadaacute nejviacutece na ty fakulty ktereacute jsou nejvyacutekonnějšiacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta tak maacute v roce 2000 čelit propadu prostředků ziacuteskanyacutech na svoji hlavniacute činnost ve vyacuteši asi 15 Naviacutec je třeba vidět že se jednaacute o propad oproti rozpočtu loňskeacutemu kteryacute v raacutemci celouniverzitniacuteho přerozdělovaacuteniacute dalšiacutech viacutece než 10 objemu dotaciacute na hlavniacute činnost našiacute fakulty přerozdělil ve prospěch fakult jinyacutech Tato neutěšenaacute situace je samozřejmě promiacutetnuta do rozvahy priorit pro kalendaacuteřniacute rok 2000
1 Dlouhodobyacute zaacuteměr vzdělaacutevaciacute a vědeckeacute vyacutezkumneacute vyacutevojoveacute uměleckeacute nebo dalšiacute tvůrčiacute činnosti Masarykovy univerzity v Brně do roku 2005 httpwwwrectmuniczZamer2 Viz sect27 odst 1 piacutesm h) a sect30 odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 111198 Sb 3 Viz httpwwwmsmtczcp1250skupina3skolyhtm včetně aktualizace na rok 2000
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
4
1 Stručnaacute formulace dlouhodobeacuteho zaacuteměru fakulty Prvořadyacutem ciacutelem fakulty je trvaleacute zabezpečeniacute vysokeacute kvality jejiacute vzdělaacutevaciacute a vyacutezkumneacute činnosti a dalšiacute posiacuteleniacute jejiacute profilace jako vyacutezkumneacute fakulty (Research Faculty) Samozřejmyacutem naacutestrojem k dosaženiacute tohoto ciacutele je předevšiacutem hospodaacuterneacute využitiacute všech vyacuteukovyacutech vyacutezkumnyacutech a technickyacutech kapacit i finančniacutech prostředků a efektivniacute využitiacute možnostiacute vedouciacutech k zajištěniacute finančniacutech prostředků v souladu s hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty
Přiacuterodovědeckaacute fakulta je fakultou s nejvyššiacutem tvůrčiacutem vyacutekonem v raacutemci MU a velmi dobryacutemi vyacutesledky v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute Tato skutečnost ji nejen zavazuje k formulaci naacuteročnyacutech ciacutelů ve všech oborech jejiacute působnosti ale opravňuje ji takeacute k požadavku odpoviacutedajiacuteciacuteho finančniacuteho zabezpečeniacute jejiacute činnosti
11 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Rekonstrukce studijniacutech programů v souladu s novou koncepciacute bakalaacuteřskeacuteho magisterskeacuteho a
doktorskeacuteho studia zaměřenaacute na existenci samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech a pokračujiacuteciacutech magisterskyacutech programů na možnosti jejich uacutečelneacute kombinace a skutečneacute využitiacute kreditoveacuteho systeacutemu studia
bull Zvyacutešeniacute možnosti přiacutestupu absolventů magisterskyacutech studijniacutech programů ke vzdělaacutevaacuteniacute v doktorskyacutech studijniacutech programech při trvaleacutem udržovaacuteniacute jeho tradičně vysokeacute odborneacute uacuterovně
bull Zvyacuterazněniacute pozice vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol a akreditace studijniacutech oborů učitelstviacute na středniacutech školaacutech v raacutemci odbornyacutech studijniacutech programů bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech se zachovaacuteniacutem specifickyacutech rysů vzdělaacutevaacuteniacute učitelů
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute studentů fakulty absolvovat čaacutesti studijniacutech programů zejmeacutena magisterskyacutech a doktorskyacutech na jinyacutech vysokyacutech školaacutech a dalšiacutech instituciacutech v Českeacute republice i v zahraničiacute
bull Přiacuteprava podmiacutenek pro studium zahraničniacutech posluchačů včetně vyacuteuky v angličtině
bull Rozšiacuteřeniacute spolupraacutece se středniacutemi školami jihomoravskeacuteho regionu a vytvořeniacute podmiacutenek pro přiacutepadnyacute vznik tzv bdquofakultniacutech středniacutech školldquo
bull Přiacuteprava uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute včetně představy o dalšiacutem vzdělaacutevaacuteniacute učitelů středniacutech škol jako průpravě k eventuelniacutemu atestačniacutemu řiacutezeniacute
bull Nabiacutedka a prosazeniacute vyacuteuky přiacuterodovědnyacutech a matematickyacutech disciplin pro jineacute fakulty Masarykovy univerzity přiacutepadně i jineacute veřejneacute vysokeacute školy v Brně
12 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Přiacuteprava vzniku a podpora novyacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora projektů řešenyacutech v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a uacutespěšnaacute obhajoba jejich vyacutesledků v oponentniacutech řiacutezeniacutech Posilovaacuteniacute dalšiacute činnosti uacutespěšnyacutech tvůrčiacutech tyacutemů
bull Průběžneacute vytvaacuteřeniacute novyacutech tvůrčiacutech tyacutemů schopnyacutech konkurence jak v tematickyacutech i průřezovyacutech programech vlaacutedniacute politiky vyacutezkumu a vyacutevoje tak v obdobnyacutech programech zahraničniacutech
bull Vyacuterazneacute zvyacutešeniacute podiacutelu na řešeniacute projektů EU zejmeacutena paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho programu
bull Stanoveniacute průhlednyacutech pravidel pro přiacutepadneacute kraacutetkodobeacute financovaacuteniacute odbornyacutech tyacutemů nebo i jednotlivyacutech pracovniacuteků formou interniacutech grantů v přiacutepadech zasluhujiacuteciacutech zvlaacuteštniacute pozornost ve vazbě na aktuaacutelniacute finančniacute situaci
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnosti začleněniacute zahraničniacutech pracovniacuteků do vyacutezkumneacute činnosti fakultniacutech tyacutemů v raacutemci kraacutetkodobyacutech i dlouhodobyacutech pobytů včetně staacutežiacute a pobytů hostujiacuteciacutech profesorů pravidelně vypisovanyacutech na zaacutekladě rozpočtoveacuteho zajištěniacute V odůvodněnyacutech přiacutepadech mezinaacuterodniacute otevřeniacute konkurzniacutech řiacutezeniacute k obsazeniacute pracovniacutech miacutest
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
5
13 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazovaacuteniacute spravedliveacuteho financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou s ciacutelem zvyacutehodnit vznik odbornyacutech center s celouniverzitniacute působnostiacute ve vyacuteuce i vyacutezkumu organizačně začleněnyacutech do raacutemce fakult s přiacuteslušnyacutem zaměřeniacutem
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty vymezujiacuteciacuteho postaveniacute sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center v souladu s novyacutemi podmiacutenkami v oblasti vzdělaacutevaciacute i vyacutezkumneacute činnosti
bull Rozšiacuteřeniacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty při zachovaacuteniacute dosavadniacute převahy činnosti badatelskeacute
14 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Řešeniacute problematiky vyacutestavby UKB a navazujiacuteciacutech přesunů v raacutemci staacutevajiacuteciacuteho areaacutelu fakulty v uacutezkeacute
spolupraacuteci s vedeniacutem univerzity a dalšiacutemi fakultami Kromě dostatečnyacutech prostor pro vyacuteukovou i vyacutezkumnou činnosti ve všech nosnyacutech oborech vzniknou i informačniacute centra obou areaacutelů (společneacute knihovny počiacutetačoveacute haly a studovny)
bull Zajištěniacute nezbytneacute prostoroveacute kapacity všem pracovištiacutem během vyacutestavby UKB s ciacutelem dosaacutehnout alespoň čaacutestečneacute naacutepravy dosavadniacuteho naprosto neuspokojiveacuteho stavu některyacutech pracovišť
bull Prosazeniacute dlouhodobě udržitelneacuteho hospodařeniacute s odpisy investic v raacutemci celeacute MU
2 Priority dlouhodobeacuteho zaacuteměru v roce 2000
21 Vzdělaacutevaacuteniacute bull Formulace uceleneacute koncepce bakalaacuteřskeacuteho a magisterskeacuteho studia zaměřeneacute zejmeacutena na možnosti jejich
uacutečelneacute kombinace Vyjasněniacute požadavků na rekonstrukci studijniacutech programů v souladu s touto koncepciacute zahaacutejeniacute přiacutepravy na akreditačniacute řiacutezeniacute MŠMT a provedeniacute odpoviacutedajiacuteciacutech změn vnitřniacutech předpisů fakulty
bull Stanoveniacute přesnyacutech pravidel pro vzdělaacutevaacuteniacute ve studijniacutech oborech učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odborneacuteho studia se zahrnutiacutem všech zaacutekonem stanovenyacutech souvislostiacute (volba studijniacutech programů i oborů) Vyjasněniacute možnosti studia oborů učitelstviacute pro středniacute školy jakožto studia v dalšiacutech magisterskyacutech studijniacutech programech u absolventů vysokyacutech škol
bull Dosaženiacute plneacuteho využiacutevaacuteniacute možnostiacute Informačniacuteho systeacutemu MU studenty zaměstnanci i studijniacutem odděleniacutem děkanaacutetu fakulty včetně kompletniacuteho naplněniacute Katalogu předmětů v Informačniacutem systeacutemu i v anglickeacute verzi
bull Rozšiacuteřeniacute možnostiacute zahraničniacutech pobytů studentů fakulty a rozšiacuteřeniacute spolupraacutece s jinyacutemi veřejnyacutemi vysokyacutemi školami a uacutestavy Akademie věd ČR
bull Podpora koncepčniacutech přiacutestupů v oblasti dalšiacuteho vzdělaacutevaacuteniacute učitelů v raacutemci celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Rozšiacuteřeniacute nabiacutedky přiacuterodovědnyacutech teacutemat v raacutemci Univerzity třetiacuteho věku
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
6
22 Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost bull Podpora vzniku novyacutech naacuterodniacutech vyacutezkumnyacutech center a uacutečast na jejich činnosti
bull Podpora tvůrčiacutech kolektivů angažovanyacutech předevšiacutem v raacutemci vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a ostatniacutech grantovyacutech projektů ale i všech dalšiacutech jejichž ciacutele se shodujiacute s dlouhodobyacutemi zaacuteměry fakulty
bull Vyacuterazneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pobytu zahraničniacutech tvůrčiacutech pracovniacuteků na fakultě a jejich začleněniacute do činnosti vyacutezkumnyacutech tyacutemů
bull Podpora pořaacutedaacuteniacute vyacuteznamnyacutech vědeckyacutech akciacute se zvlaacuteštniacutem zřetelem na mezinaacuterodniacute vědeckaacute setkaacuteniacute
bull Posiacuteleniacute aktivit směřujiacuteciacutech k zapojeniacute do projektů paacuteteacuteho raacutemcoveacuteho plaacutenu EU
23 Hospodařeniacute a organizace bull Naacuteprava financovaacuteniacute fakulty v podmiacutenkaacutech hospodařeniacute MU a dosaženiacute přinejmenšiacutem průměrneacute uacuterovně
mezd v raacutemci MU ve všech pracovniacutech kategoriiacutech
bull Prosazeniacute uacutečinneacuteho způsobu financovaacuteniacute vyacuteuky napřiacuteč univerzitou společně s vedeniacutem dalšiacutech fakult podporujiacuteciacutech takovou představu (v prveacute faacutezi zejmeacutena v souvislosti s vyacuteukovou činnostiacute pracovniacuteků Přiacuterodovědeckeacute fakulty ve studijniacutech programech Fakulty informatiky MU)
bull Realizace představy noveacuteho pojetiacute organizačniacute struktury fakulty založeneacute na jasneacutem vymezeniacute postaveniacute a miacutery autonomie současnyacutech sekciacute kateder a dalšiacutech akademickyacutech pracovišť včetně nově ustavenyacutech vyacutezkumnyacutech center Statutaacuterniacute zakotveniacute teacuteto představy v předpisech fakulty
bull Podpora dosavadniacutech uacutespěšně se rozviacutejejiacuteciacutech oblastiacute doplňkoveacute hospodaacuteřskeacute činnosti fakulty
24 Investičniacute rozvoj a dislokace fakulty bull Aktivniacute spolupraacutece při přiacutepravě vyacutestavby UKB a vytvaacuteřeniacute perspektiv tohoto projektu
bull Realizace drobnějšiacutech investičniacutech akciacute v současneacutem areaacutelu fakulty s ohledem na aktuaacutelniacute vyacutevoj projektu UKB a umožněniacute praacutece nově vzniklyacutech pracovniacutech skupin (např vybudovaacuteniacute imunologickeacute laboratoře)
bull Stanoveniacute postupu rekonstrukce pavilonu 8 plaacutenovaneacute v zaacuteměru MU na rok 2001 (přes zjevnyacute nesoulad s koncepciacute projektu UKB)
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
7
Přiacutelohy
Přiacuteloha A Analyacuteza současneacuteho stavu a vyacutechodiska
A1 Organizačniacute zajištěniacute vyacuteuky a vyacutezkumu Hlavniacutem poslaacuteniacutem fakulty je vzdělaacutevaciacute činnost v raacutemci akreditovanyacutech studijniacutech programů a vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost V souladu se zaacutekonnou uacutepravou je vyacuteuka akreditovaacutena ve studijniacutech programech členěnyacutech na studijniacute obory V současnosti však dosud převažuje tradičniacute pohled akademickeacute obce na vyacuteuku kteryacute preferuje jejiacute organizaci (do značneacute miacutery) odděleně po studijniacutech oborech Velmi často je vyacuteuka určiteacuteho oboru přiacutepadně jeho směru vaacutezaacutena na jedno pracoviště (katedru) Pracoviště jsou sdružena do sekciacute jimž je svěřena přiacuteprava a zabezpečeniacute konkreacutetniacutech studijniacutech programů Vyacutezkumnaacute a vyacutevojovaacute činnost se rozviacutejiacute v menšiacutech tvůrčiacutech tyacutemech často splyacutevajiacuteciacutech s katedrami ve shodě s tradiciacute v řadě přiacutepadů však již proliacutenajiacuteciacutech všemi fakultniacutemi strukturami vzhledem k interdisciplinaritě řešeneacute problematiky
Tato organizačniacute struktura vznikla dlouhodobyacutem vyacutevojem čaacutestečně pod vlivem systemizace vaacutezaneacute v dobaacutech dřiacutevějšiacute centralizovaneacute organizace vzdělaacutevaciacute soustavy praacutevě na obory studia čaacutestečně naopak v důsledku uacutespěšnyacutech projektů ziacuteskanyacutech v posledniacutem desetiletiacute v raacutemci nejrůznějšiacutech tuzemskyacutech i zahraničniacutech scheacutemat Vzhledem k tomu že Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU dosahuje v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute a zejmeacutena ve vyacutezkumneacute činnosti mimořaacutedně dobryacutech vyacutesledků je vhodneacute vychaacutezet při tvorbě koncepce jejiacuteho dalšiacuteho rozvoje ze staacutevajiacuteciacute struktury se zavedenyacutemi a plně funkčniacutemi pracovišti různeacuteho typu jako zaacutekladniacutemi jednotkami
Potřebnou přestavbu studijniacutech programů raacutemcově formulovanou ve čtvrteacute kapitole zaacuteměru MU a vyplyacutevajiacuteciacute již ze zněniacute sect4 piacutesm c) Zaacutekona 1111998 Sb lze ovšem daleko uacutečinněji realizovat v kontextu sekciacute Přibližnyacute popis zaacuteměru rekonstrukce studijniacutech programů pro nejbližšiacute akreditaci je uveden v naacutesledujiacuteciacute kapitole a bude upřesněn v roce 2001 v souvislosti s přiacutepravou akreditaciacute všech programů fakulty
Z noveacute představy o financovaacuteniacute vyacutezkumu a vyacutevoje kteraacute preferuje vyacuterazneacute posiacuteleniacute institucionaacutelně ciacuteleneacuteho a uacutečeloveacuteho financovaacuteniacute na zaacutekladě projektů na uacutekor nespecifikovanyacutech peněžniacutech zdrojů přirozeně vyplyacutevaacute nutnost posouzeniacute šiacuteře pokrytiacute vědniacutech oborů Fakulta bude podporovat zejmeacutena ty směry v nichž jsme dosaacutehli špičkovyacutech vyacutesledků a ktereacute skyacutetajiacute dalšiacute možnosti vyacutevoje
Přiacutekladem je vědeckaacute činnost v raacutemci nedaacutevno vzniklyacutech vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů univerzit a vznik vyacutezkumnyacutech center jejichž přiacuteprava je aktuaacutelniacute v současneacute době Tyto aktivity svyacutem rozsahem zpravidla přesahujiacute dimenze jednotlivyacutech kateder a podobně jako některeacute samostatneacute laboratorniacute celky jsou obhospodařovaacuteny způsobem prakticky shodnyacutem s katedrami
Dalšiacutem podstatnyacutem hlediskem pro diskusi o vnitřniacute struktuře fakulty je jejiacute okoliacute v raacutemci MU Na celeacute univerzitě je pevně zakotveno tradičniacute fakultniacute uspořaacutedaacuteniacute ve ktereacutem pravděpodobně v nejbližšiacute době nedojde k vyacuterazneacutemu posunu Našiacute fakultě se tak v podstatě oteviacuterajiacute pouze dvě cesty buď kopiacuterovat vznik prakticky jednooborovyacutech fakult a ztratit tak dosavadniacute integritu nebo se prosadit koncepciacute silnyacutech sekciacute organizovanyacutech po vědniacutech oborech a pevně začleněnyacutech do fakulty ktereacute však budou v raacutemci univerzity schopny plnit v celeacute řadě aspektů roli malyacutech fakult
Vyvstaacutevaacute tedy nutnost vytvořit organizačniacute raacutemec pro dalšiacute rozvoj struktury fakulty zejmeacutena s ohledem na potřebu přestavby studijniacutech programů mezifakultniacute formy vyacuteuky a dynamickeacute začleňovaacuteniacute nově vznikajiacuteciacutech a autonomně financovanyacutech tvůrčiacutech tyacutemů Jedniacutem z uacutekolů vedeniacute fakulty i celeacute akademickeacute obce v nastaacutevajiacuteciacutem obdobiacute tak bude nejen zakotveniacute vhodneacute organizačniacute struktury fakulty v jejiacutech zaacutekladniacutech předpisech (což pravděpodobně nastane souběžně s projednaacutevaacuteniacutem tohoto zaacuteměru) ale zejmeacutena jejiacute praktickeacute naplněniacute ktereacute povede ke zvyacutešeniacute skutečneacute autonomie sekciacute i jednotlivyacutech pracovišť
V přiacuteloze tohoto dokumentu jsou uvedeny analytickeacute tabulky obsahujiacuteciacute přehledneacute kvantitativniacute ukazatele mapujiacuteciacute financovaacuteniacute i vyacutekon ve vyacuteuce a vyacutezkumu Jsou vypracovaacuteny po sekciacutech a způsob jejich sestaveniacute je
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
8
veden snahou analyzovat a zveřejnit přehled podiacutelu zapojeniacute jednotlivyacutech sekciacute do činnostiacute fakulty a jejich rozmanitost Nelze je poklaacutedat za explicitniacute formu hodnoceniacute
A2 Informačniacute technologie a informačniacute systeacutem MU Zaacutesadniacute změny v organizaci vzdělaacutevaacuteniacute i vyacutezkumu ktereacute jsou vynucovaacuteny novyacutemi uacutepravami obecnyacutech předpisů i schvaacutelenyacutem Zaacuteměrem MU jsou nutně provaacutezeny (a do značneacute miacutery i umožněny) prudkyacutem rozvojem informačniacutech technologiiacute Diacuteky aktivitě sveacuteho vedeniacute se Masarykova univerzita rychle dostala na vysokou uacuteroveň rozvoje univerzitniacute internetoveacute siacutetě i jejiacuteho začleněniacute do Brněnskeacute akademickeacute siacutetě a tiacutem i do siacutetě celosvětoveacute Od roku 1999 je takeacute provozovaacuten a daacutele rozviacutejen celouniverzitniacute administrativniacute informačniacute systeacutem kteryacute umožňuje všem členům akademickeacute obce i administrativě sdiacutelenyacute přiacutestup k agendaacutem personaacutelniacutem studijniacutem agendaacutem vyacutezkumu zahraničniacutech styků řiacutezeniacute před vědeckyacutemi radami apod
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute fakulty i fakultniacutech pracovišť bude dosaacutehnout plneacuteho využitiacute možnostiacute ktereacute tento systeacutem daacutevaacute Zaacuteroveň je třeba uacutezce spolupracovat s vyacutevojovyacutem tyacutemem informačniacuteho systeacutemu na jeho dalšiacutem rozvoji tak aby byly potřeby a zaacutejmy Přiacuterodovědeckeacute fakulty leacutepe naplněny Toto je třeba chaacutepat jako zaacutevažnyacute uacutekol pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty Povinnosti pracovniacuteků všech kategoriiacute v souvislosti se zadaacutevaacuteniacutem uacutedajů do Informačniacuteho systeacutemu MU i jeho využiacutevaacuteniacutem je třeba jasně a nekompromisně deklarovat přiacutemo v předpisech fakulty a jejich plněniacute průběžně kontrolovat
Zaacutesadniacutem probleacutemem fakulty v teacuteto oblasti je nedostatek volně přiacutestupnyacutech počiacutetačů pro studenty Organizace a spraacuteva počiacutetačovyacutech siacutetiacute na fakultě je dosud svěřena jednotlivyacutem sekciacutem zatiacutemco centraacutelniacute laboratoř vyacutepočetniacute techniky je obsazena minimaacutelně a zvlaacutedaacute pouze malou čaacutest všech potřebnyacutech praciacute
Čaacutestečneacute zlepšeniacute lze v nejbližšiacute době očekaacutevat ze třech důvodů
bull rozvoj a lepšiacute organizace provozu sekčniacutech počiacutetačovyacutech učeben bull vybudovaacuteniacute počiacutetačoveacute haly pro všechny studenty MU na Komenskeacuteho naacuteměstiacute (přibližně 400
pracovniacutech miacutest viz Zaacuteměr MU) bull rozvod počiacutetačoveacute siacutetě na všech kolejiacutech MU
Do vyjasněniacute perspektivy vyacutestavby univerzitniacuteho kampusu MU v Bohuniciacutech nelze počiacutetat se zřiacutezeniacutem počiacutetačoveacute haly Přiacuterodovědeckeacute fakulty v areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute Vedeniacute fakulty podaacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu včetně harmonogramu nejpozději při nejbližšiacute aktualizaci Zaacuteměru PřF tj v roce 2001
A3 Rozvoj fakulty Nejdůležitějšiacutem parametrem kvality jakeacutehokoliv pracoviště je uacuteroveň jeho pracovniacuteků Kliacutečovyacutem momentem pro rozvoj Přiacuterodovědeckeacute fakulty je proto peacuteče o kvalifikačniacute růst vlastniacutech pracovniacuteků i snaha o ziacuteskaacuteniacute vysoce kvalifikovanyacutech pracovniacuteků novyacutech Jednou z možnyacutech cest k dosaženiacute druheacuteho z obou ciacutelů je mezinaacuterodniacute otevřenost vybranyacutech konkursniacutech řiacutezeniacute V souvislosti s přestavbou organizačniacute struktury fakulty je nutneacute i posiacutelit zodpovědnost za dlouhodobou personaacutelniacute politiku na všech uacuterovniacutech vedeniacute zejmeacutena na uacuterovni sekciacute V současnosti neniacute uspokojivě řešen zdaacutenlivyacute rozpor mezi rozhodnutiacutem vedeniacute MU o uzaviacuteraniacute pracovniacutech smluv na relativně kraacutetkeacute doby u všech pracovniacuteků a uacutemyslem fakulty podložit zaacutejem o dlouhodobou spolupraacuteci s kvalitniacutemi pracovniacuteky odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute smlouvou Vedeniacute fakulty připraviacute naacutevrh řešeniacute tohoto probleacutemu (např formou interniacutech pravidel pro prodlužovaacuteniacute smluv bez vyacuteběrovyacutech řiacutezeniacute) před přiacuteštiacute aktualizaciacute Zaacuteměru PřF MU
Nemeacuteně důležiteacute je vybaveniacute pracovišť a s niacutem souvisejiacuteciacute zisk investičniacutech i neinvestičniacutech prostředků Celaacute Masarykova univerzita prochaacuteziacute v posledniacutem desetiletiacute bouřlivyacutem rozvojem spojenyacutem s rozsaacutehlou stavebniacute investičniacute činnostiacute Většina jejiacutech fakult siacutedliacute v rekonstruovanyacutech či nově postavenyacutech objektech V raacutemci MU je přirozenyacutem způsobem uplatňovaacuten princip solidaacuternosti spočiacutevajiacuteciacute v tom že fakulty kde praacutevě neprobiacutehaacute aktivniacute vyacutestavba zaujiacutemajiacute vstřiacutecneacute stanovisko k centraacutelniacutemu financovaacuteniacute rozsaacutehlyacutech projektů Je nanejvyacuteš pravděpodobneacute že v nejbližšiacute době bude moci z vyacutehod tohoto principu těžit ve většiacutem rozsahu poprveacute i Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU Slibnyacute postup v přiacutepravě projektu univerzitniacuteho kampusu v Bohuniciacutech je rozhodně zaacutekladem opraacutevněneacuteho optimismu
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
9
Dosavadniacute rozbory ukazujiacute že financovaacuteniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty je dlouhodobě udržovaacuteno pod uacuterovniacute kteraacute by v průměru odpoviacutedala jejiacutemu vyacutekonu ve všech oblastech jejiacute činnosti Pracovniacute podmiacutenky podstatneacute čaacutesti tvůrčiacutech kolektivů fakulty jsou dokonce hluboko pod uacutenosnou uacuterovniacute Tuto skutečnost nelze přičiacutetat nedostatečneacutemu vyacutekonu v přepočtu na pracovniacuteky Jednaacute se evidentně o systeacutemovyacute probleacutem financovaacuteniacute Masarykovy univerzity jako celku i probleacutem vnitřniacuteho rozdělovaacuteniacute finančniacutech prostředků Patrně bychom obtiacutežně hledali jinou vysokou školu nebo jinou fakultu MU kde docenti nemajiacute vlastniacute pracovnu asistenti se tiacutesniacute ve třech i čtyřech v jedneacute miacutestnosti a doktorandi nemajiacute ani provizorniacute pracovniacute miacutesto Při mimořaacutedneacute skromnosti jak v oblasti prostorovyacutech naacuteroků tak v ostatniacutech zaacutekladniacutech parametrech jako je napřiacuteklad spotřeba materiaacutelu zaostaacutevaacute Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU za srovnatelnyacutemi fakultami mateřskeacute univerzity i v průměrnyacutech platech v řadě kategoriiacute zaměstnanců
Stavebniacute zaacuteměr UKB počiacutetaacute s dislokačniacutem rozděleniacutem fakulty na skupinu chemickyacutech a biologickyacutech oborů situovanou v noveacutem kampusu a skupinu oborů ostatniacutech ktereacute setrvajiacute v současneacutem areaacutelu fakulty Jde však o optimaacutelniacute řešeniacute douhodobyacutech probleacutemů fakulty z hlediska nejlepšiacuteho efektu investovanyacutech finančniacutech prostředků a jejich naacutevratnosti Zůstane zachovaacuten historickyacute areaacutel Přiacuterodovědeckeacute fakulty a obory jejichž pracoviště v něm budou nadaacutele umiacutestěna ziacuteskajiacute nejen důstojneacute pracovniacute podmiacutenky ale i možnost dalšiacuteho rozvoje Technologicky nejnaacuteročnějšiacute obory chemickeacute a biologickeacute se pak budou moci situovat do pozic moderniacutech vyacutezkumnyacutech a vzdělaacutevaciacutech center jejichž celouniverzitniacute vyacuteznam bude vyacuterazně přesahovat samotnou fakultu Jejich prostoroveacute a personaacutelniacute prolnutiacute s Leacutekařskou fakultou MU naviacutec slibuje značneacute komparativniacute vyacutehody MU pro budouciacute rozvoj
Je proto v bytostneacutem zaacutejmu Přiacuterodovědeckeacute fakulty aby podporovala realizaci teacuteměř zahaacutejeneacuteho projektu a aktivně přispěla k jeho projektoveacute přiacutepravě V teacuteto snaze je třeba rovněž spatřovat jeden z vyacuteznamnyacutech uacutekolů pro všechny vedouciacute pracovniacuteky fakulty
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
10
Přiacuteloha B Naplňovaacuteniacute ciacutelů v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute
B1 Studijniacute programy a vzdělaacutevaacuteniacute Zaacuteměr MU v oblasti studijniacute problematiky stojiacute na dvou zaacutekladniacutech požadavciacutech bdquootevřenyacute přiacutestup na vysokou školuldquo a bdquodiverzifikace studijniacute nabiacutedkyldquo Jako prostředky k jejich naplněniacute jsou deklarovaacuteny třiacutestupňovyacute systeacutem vzdělaacutevaacuteniacute (bakalaacuteřskeacute studium magisterskeacute studium doktorskeacute studium) a volnyacute kreditovyacute systeacutem založenyacute na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS) Vzaacutejemneacute vztahy studijniacutech programů uvnitř jednotlivyacutech stupňů i mezi nimi pak musiacute byacutet samozřejmě formulovaacuteny tak aby studentovi umožňovaly průběžně upřesňovat zaměřeniacute jeho studia nebo dokonce měnit volbu studijniacuteho programu
Takovaacute formulace zaacuteměru je vedena snahou o naplněniacute tzv Boloňskeacute deklarace o dvoustupňoveacutem systeacutemu studia doplněneacutem o doktorskyacute stupeň Jejiacute vyacuteklad je dosud předmětem živyacutech diskusiacute Zuacuteženaacute interpretace (nešťastně naznačenaacute zněniacutem zaacutekona) kteraacute vniacutemaacute bakalaacuteřskeacute studijniacute programy jako uacutezce profilovaneacute profesně orientovaneacute a pouze rozšiřujiacuteciacute středoškolskeacute vzdělaacuteniacute zatiacutemco za skutečneacute vysokoškolskeacute vzdělaacutevaacuteniacute považuje vyacutehradně studium magisterskeacute je pro fakultu nepřijatelnaacute Naopak v obecně zaměřeneacutem bakalaacuteřskeacutem studiu přiacuterodovědnyacutech oborů je třeba spatřovat perspektivniacute způsob rozšiacuteřeniacute přiacutestupu studenta ke vzdělaacuteniacute s možnostiacute pokračovat v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem studiu ať již na fakultě nebo na ktereacutekoli vysokeacute škole v Českeacute republice či v zahraničiacute (na řadě prestižniacutech univerzit i přiacutemo v pětileteacutem doktorskeacutem studiu) Vzhledem k rychle se snižujiacuteciacutem systemizačniacutem požadavkům zaměstnavatelů je třeba počiacutetat s tiacutem že absolvent dvou obecnyacutech bakalaacuteřskyacutech oborů (např kombinace ekonomie či praacutevo s přiacuterodovědnyacutem oborem) bude žaacutedanyacutem a kvalifikovanyacutem pracovniacutekem
Současně je třeba respektovat tradičniacute společenskyacute raacutemec ve ktereacutem fakulta sveacute studijniacute programy nabiacuteziacute a uskutečňuje Okamžiteacute striktniacute rozděleniacute magisterskeacuteho studia na dvě uacuterovně spojeneacute s rozvolněniacutem bakalaacuteřskeacuteho stupně tak jak je obvykleacute na anglosaskyacutech universitaacutech by bylo v našich podmiacutenkaacutech s vysokou pravděpodobnostiacute doprovaacutezeno sniacuteženiacutem naacuteroků na absolvovaacuteniacute prvniacuteho (bakalaacuteřskeacuteho) stupně studia To by nejen negativně ovlivnilo průměrnou uacuteroveň absolventů ale zejmeacutena by nebyla naplněna očekaacutevaacuteniacute nejlepšiacutech přijatyacutech absolventů středniacutech škol kteřiacute již nyniacute občas kritizujiacute současneacute požadavky studia ktereacute jim uacutedajně neumožňujiacute vyniknout ve srovnaacuteniacute s prokazatelně slabšiacutemi kolegy v raacutemci standardniacutech kriteacuteriiacute Naviacutec je takoveacute rozděleniacute těžko myslitelneacute v dosavadniacute koncepci viacuteceoboroveacuteho studia učitelstviacute
Vyacutechodiskem je modulaacuterniacute stavba pětiletyacutech magisterskyacutech studijniacutech programů zahrnujiacuteciacutech dva stupně studia Prvniacute stupeň korespondujiacuteciacute do značneacute miacutery s bakalaacuteřskyacutem studijniacutem programem či některyacutem jeho oborem by přitom měl byacutet obsahově i přiměřeně vysokou naacuteročnostiacute koncipovaacuten tak aby přirozenyacutem způsobem vyuacutestil v navazujiacuteciacute druhyacute stupeň pětileteacuteho studia Oba stupně mohou souběžně existovat i samostatně zejmeacutena stupeň bakalaacuteřskyacute (patrně s poněkud ulehčenyacutem průchodem) Takoveacute pojetiacute obecně koncipovaneacuteho oboru bakalaacuteřskeacuteho programu jako prvniacuteho stupně v magisterskyacutech programech a jejich oborech umožniacute i zvyacutešeniacute skutečnyacutech naacuteroků na studenty magisterskyacutech programů a naplniacute tak představy studentů kteřiacute již od vstupu na fakultu směřujiacute k absolvovaacuteniacute magisterskeacuteho programu a doktorskeacutemu studiu pravděpodobně dokonce vyacuterazněji než dosud
Je proto uacutečelneacute aby vedle profesně orientovanyacutech oborů bakalaacuteřskyacutech programů byly akreditovaacuteny takeacute obory zaměřeneacute obecně s naacuteroky formulovanyacutemi poněkud miacuterněji než odpoviacutedaacute prvniacutemu stupni magisterskeacuteho programu a to zejmeacutena ve vstupniacute faacutezi studia Tento typ studia naopak usnadniacute přiacutestup ke vzdělaacuteniacute studentům kteřiacute nesměřujiacute k profesionaacutelniacute karieacuteře vědeckeacuteho pracovniacuteka nebo studentům jejichž odbornyacute zaacutejem neniacute dosud vyhraněn
V řadě oborů samostatnyacutech bakalaacuteřskyacutech programů zejmeacutena obecně zaměřenyacutech je přitom možneacute omezit či časově oddaacutelit finančně a organizačně naacuteročneacute experimentaacutelniacute předměty Teoretickeacute předměty pak mohou miacutet podobnyacute obsah jako v klasickeacutem magisterskeacutem programu snad s menšiacute hloubkou rozpracovaacuteniacute a zdůrazněniacutem některyacutech praktickyacutech aplikaciacute
Zvlaacuteštniacutem na Přiacuterodovědeckeacute fakultě však tradičniacutem typem vzdělaacutevaacuteniacute zasluhujiacuteciacutem mimořaacutednou pozornost je vzdělaacutevaacuteniacute budouciacutech učitelů středniacutech škol Je třeba aby studijniacute obory učitelstviacute ziacuteskaly v raacutemci (vyacutehradně magisterskyacutech) odbornyacutech studijniacutech programů přesvědčiveacute a rovnopraacutevneacute postaveniacute
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
11
s jejich ostatniacutemi obory Na druheacute straně je však uacutečelneacute dociacutelit vyacuterazneacuteho překryvu tohoto magisterskeacuteho studia (kombinovaneacuteho ze dvou oborů učitelstviacute v raacutemci různyacutech studijniacutech programů) s obecnyacutemi bakalaacuteřskyacutemi programy Takovyacute překryv usnadniacute studentům či absolventům odborneacuteho magisterskeacuteho programu cestu k přiacutepadneacutemu absolvovaacuteniacute jednoho z oborů učitelstviacute Studentům viacuteceoboroveacuteho učitelskeacuteho studia naopak umožniacute snadnyacute zisk odborneacuteho bakalaacuteřskeacuteho vzdělaacuteniacute alespoň v jednom z obou oborů
B2 Stavba studijniacutech programů a kreditovyacute systeacutem Akreditovaneacute studijniacute programy obsahujiacute předevšiacutem
bull specifikaci profilu absolventa bull formulaci požadavků staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky a požadavků na kvalitu bakalaacuteřskeacute nebo diplomoveacute
praacutece bull dalšiacute požadavky kvalitativniacute a kvantitativniacute povahy upravujiacuteciacute absolvovaacuteniacute povinnyacutech povinně
volitelnyacutech a volitelnyacutech předmětů (poměry jejich zastoupeniacute obsah a rozsah) bull pravidla pro tvorbu studijniacutech plaacutenů
Podmiacutenky pro absolvovaacuteniacute studijniacutech programů podle studijniacutech plaacutenů jakož i kvantitativniacute ukazatele vymezujiacuteciacute formulaci pravidel pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů jsou formulovaacuteny ve Statutu Přiacuterodovědeckeacute fakulty a navazujiacuteciacutech vnitřniacutech předpisech fakulty4 a jejich plněniacute je hodnoceno prostřednictviacutem kreditoveacuteho systeacutemu založeneacuteho na Evropskeacutem systeacutemu převodu kreditů (ECTS)
Uacuteloha kreditoveacuteho systeacutemu je nezastupitelnaacute zejmeacutena z hlediska prostupnosti studijniacutech programů Může však byacutet fakticky naplněna pouze při vhodně koncipovaneacute nabiacutedce studijniacutech předmětů a jejiacute vazbě na různeacute studijniacute programy či obory Obě extreacutemniacute možnosti přiacutelišnaacute unifikace či přehnanaacute specializace jsou nežaacutedouciacute
Je proto nerozumneacute klaacutest zaacutesadniacute požadavek společnyacutech zaacutekladniacutech předmětů pro všechny studijniacute programy teacutehož širšiacuteho vědniacuteho oboru (společnaacute uacutevodniacute přednaacuteška z fyziky matematiky či chemie pro všechny studenty bakalaacuteřskyacutech a učitelskyacutech i odbornyacutech magisterskyacutech programů spadajiacuteciacutech do oblasti těchto vědniacutech disciplin) Současně je však třeba umožnit souběh (ve vymezeneacutem smyslu alternativniacutech) předmětů s podobnyacutem obsahem avšak napřiacuteklad rozdiacutelnou hloubkou rozpracovaacuteniacute rozdiacutelnyacutemi požadavky a samozřejmě odpoviacutedajiacuteciacutem kreditovyacutem ohodnoceniacutem Ciacutele je možneacute dosaacutehnout i skutečně společnyacutemi přednaacuteškami ale různyacutemi přiřazenyacutemi praktiky a odlišnyacutemi požadavky ke zkouškaacutem
Je takeacute nutneacute stanovit přiměřeneacute omezeniacute časoveacuteho rozsahu povinneacute tyacutedenniacute vyacuteuky vyžadujiacuteciacute přiacutemou uacutečast studentů Za vhodnyacute rozsah je možneacute považovat 15 - 24 hodin přiacutemeacute vyacuteuky tyacutedně (bez tělesneacute přiacutepravy a jazyků) v souběhu s praciacute na diplomoveacute praacuteci i meacuteně Pravidla pro tvorbu studijniacuteho plaacutenu pak musiacute byacutet takovaacute aby při tomto rozsahu zapsaneacute vyacuteuky ziacuteskali studenti v průměru 30 kreditů za semestr
Uacuteplneacute a bezchybneacute zadaacuteniacute uacutedajů o všech předmětech ve Katalogu předmětů Informačniacuteho systeacutemu včetně citliveacuteho zvaacuteženiacute podmiacutenek pro absolvovaacuteniacute předmětů či povinnyacutech naacutevaznostiacute předmětů naacutesledujiacuteciacutech je pak zaacuterukou možnosti takřka optimaacutelniacuteho naplňovaacuteniacute studijniacuteho plaacutenu a samozřejmě nezbytnou podmiacutenkou pro ziacuteskaacuteniacute co nejkvalitnějšiacute informace
B3 Organizace studia a vyacuteuky Zaacutekladniacute jednotkou zodpovědnou za přiacutepravu akreditace a realizaci studijniacuteho programu je některaacute ze sekciacute fakulty Každyacute studijniacute obor daneacuteho studijniacuteho programu je spravovaacuten určenyacutem garantem kteryacute na přiacutepravě akreditace spolupracuje Průběžně kontroluje nabiacutedku předmětů v jednotlivyacutech semestrech a iniciuje jejiacute uacutepravu tak aby studentům umožňovala naplnit pravidla pro sestavovaacuteniacute studijniacutech plaacutenů a absolvovaacuteniacute jeho jednotlivyacutech čaacutestiacute ve standardniacute době předepsaneacute pro studijniacute program Spolupracuje při tom s vedouciacutemi pracovišť kteraacute jsou pověřena vyacuteukou v oblastech určenyacutech pro danyacute obor Garantem je zpravidla docent nebo profesor přiacuteslušneacuteho oboru Činnosti spojeneacute s funkciacute garanta představujiacute vyacuteznamnou a prestižniacute čaacutest jeho praacutece Garanti oborů daneacuteho studijniacuteho programu mohou tvořit odborneacute greacutemium ktereacute je určujiacuteciacute pro přiacutepravu a realizaci programu na sekci
4 Naacuteležitosti studia a tvorby studijniacutech programů Studijniacute a zkušebniacute řaacuted
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
12
Každeacute pracoviště fakulty je pověřeno pokrytiacutem jisteacute oblasti vyacuteuky Ve spolupraacuteci s vedeniacutem sekciacute a garanty jednotlivyacutech studijniacuteho oborů je povinno zajistit naplněniacute potřeb vyacuteuky napřiacuteč celou fakultou přiacutepadně i mimo ni Tato činnost patřiacute k zaacutekladniacutem povinnostem vedouciacuteho každeacuteho pracoviště
Studenti jsou přijiacutemaacuteni ke studiu do studijniacuteho programu Z organizačniacutech důvodů je možneacute evidovat zaacutejem jednotlivyacutech studentů o konkreacutetniacute obor studia už během přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (a považovat tento uacutedaj za důležitou součaacutest tohoto řiacutezeniacute) samotneacute přijiacutemaciacute zkoušky by však měly byacutet shodneacute dokonce i pro bliacutezkeacute programy Takto připraveneacute přijiacutemaciacute řiacutezeniacute bude umožňovat přiacutepadnou snadnou změnu studijniacuteho programu během studia na MU
Vedle oborů studia orientovanyacutech na badatelskou činnost by měl každyacute program nabiacutezet i obecněji zaměřeneacute vzdělaacuteniacute s dostatečnyacutem zastoupeniacutem i jinyacutech přiacuterodovědnyacutech oborů Teacuteto představě by měla odpoviacutedat i skladba staacutetniacute zkoušky Každaacute sekce fakulty by takeacute měla koncipovat a realizovat všeobecnyacute nejleacutepe dvousemestrovyacute blok přednaacutešek pro zaacutejemce z řad studentů jinyacutech bakalaacuteřskyacutech i magisterskyacutech programů (viz předmět Panoraacutema fyziky I II vyučovanyacute na sekci fyzika) kteryacute by mohl byacutet volitelně povinnyacute v uacutevodu studia jinyacutech oborů
B4 Bakalaacuteřskeacute studijniacute programy Jedniacutem ze zaacutevažnyacutech uacutekolů při přiacutepravě akreditace studijniacutech programů Přiacuterodovědeckeacute fakulty plaacutenovaneacute na rok 2002 je rekonstrukce staacutevajiacuteciacutech a přiacutepadnaacute tvorba novyacutech bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů Fakulta počiacutetaacute s realizaciacute bakalaacuteřskyacutech programů s obory trojiacuteho typu
bull obecneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem nezastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s možnostiacute pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu teacutehož nebo přiacutebuzneacuteho vědniacuteho oboru (bakalaacuteř fyziky může pravděpodobně za cenu prodlouženiacute celkoveacute doby studia pokračovat napřiacuteklad v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu matematiky)
bull obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě prozatiacutem vyacutejimečně zastoupeneacute) zaměřeneacute na poskytnutiacute obecneacuteho vzdělaacuteniacute v přiacuteslušneacutem vědniacutem oboru s velmi pravděpodobnyacutem předpokladem pokračovaacuteniacute ve studiu v navazujiacuteciacutem magisterskeacutem programu většinou teacutehož vědniacuteho oboru tyto obory budou koncipovaacuteny shodně s prvniacutem stupněm přiacuteslušneacuteho oboru magisterskeacuteho studijniacuteho programu
bull profesně zaměřeneacute obory bakalaacuteřskyacutech studijniacutech programů (na fakultě běžneacute) jejichž absolventi jsou většinou specializovaacuteni v některeacutem z prakticky zaměřenyacutech oborů pokračovaacuteniacute v magisterskeacutem studiu je možneacute i když meacuteně pravděpodobneacute
V bakalaacuteřskyacutech programech všech typů mohou byacutet kromě maturantů samozřejmě zapsaacuteni i studenti magisterskyacutech studijniacutech programů Dalšiacute zajiacutemavou možnostiacute jsou kombinovaneacute i prezenčniacute formy studia bakalaacuteřskyacutech programů jako alternativa k celoživotniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute při rozšiřovaacuteniacute kvalifikace
B5 Magisterskeacute studijniacute programy Magisterskeacute studium je bezesporu zaacutekladniacutem piliacuteřem univerzitniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Je proto nosnou činnostiacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty nejen v současneacute situaci do jisteacute miacutery staacutele ještě ovlivňovaneacute historickyacutemi aspekty ale i v dlouhodobeacute perspektivě I přes plaacutenovanyacute intenzivniacute rozvoj programů jineacuteho typu ktereacute ziacuteskaly ve struktuře vysokoškolskeacuteho vzdělaacutevaacuteniacute sveacute pevneacute miacutesto teprve v posledniacutem desetiletiacute je třeba trvale poklaacutedat magisterskeacute studijniacute programy za těžiště vyacuteukoveacute činnosti vysokyacutech škol univerzitniacuteho typu a jejich fakult a tedy i fakulty přiacuterodovědeckeacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je toto vzdělaacutevaacuteniacute organizovaacuteno převaacutežně tradičniacute formou pětileteacuteho studia pro absolventy středniacutech škol
Přiacuterodovědeckaacute fakulta bude podporovat snadnou mobilitu studentů rozmanitost nabiacutedky studijniacutech programů a umožněniacute vyacutevoje studijniacutech ciacutelů posluchačů v průběhu jejich studia na MU Nejde o pokus zpochybnit dospělost a vyzraacutelost studentů v okamžiku ukončeniacute jejich středoškolskeacuteho vzdělaacuteniacute a tedy ani schopnost většiny z nich rozhodnout již v teacute době o sveacutem budouciacutem profesionaacutelniacutem zaměřeniacute nyacutebrž o respektovaacuteniacute celosvětoveacuteho trendu aktivniacuteho přiacutestupu lidiacute ke vzdělaacuteniacute po celyacute jejich život
Je třeba takeacute předjiacutemat vyacutevoj zejmeacutena v oblasti organizace vzdělaacutevaacuteniacute a při rekonstrukci studijniacutech programů v raacutemci přiacutepravy na nejbližšiacute akreditaci počiacutetat i s přiacutepadnou zaacutekonnou uacutepravou spočiacutevajiacuteciacute v rozděleniacute studia na bakalaacuteřskyacute a pokračujiacuteciacute magisterskyacute stupeň Je proto třeba aby se standardniacute součaacutestiacute dosavadniacutech
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
13
magisterskyacutech studijniacutech programů měl staacutet požadavek vhodneacuteho způsobu ukončeniacute jejich prvniacute faacuteze kteraacute již nyniacute může hraacutet roli budouciacuteho bakalaacuteřskeacuteho stupně ve dvoustupňoveacutem studiu Takovyacutem požadavkem může byacutet přiměřeně koncipovanaacute zkouška při niacutež uchazeč prokaacuteže nikoli pouhou soubornou znalost problematiky různyacutech disciplin ale předevšiacutem vědomiacute jejich souvislostiacute schopnost jejich synteacutezy při diskusi o nepřiacuteliš rozsaacutehleacute čaacutesti jejich obsahu a schopnost aplikace poznatků v praktickyacutech situaciacutech Může jiacutet napřiacuteklad o jistou analogii staacutetniacute zaacutevěrečneacute zkoušky v bakalaacuteřskeacutem studiu Jinou možnostiacute jak formulovat předchoziacute požadavek je vyacutečet několika pokročilejšiacutech disciplin jejichž absolvovaacuteniacutem bude postup do dalšiacute etapy studia podmiacuteněn Uacutespěšnost takoveacuteho kroku je vhodneacute považovat za nutnou podmiacutenku na jejiacutež splněniacute je bezprostředně vaacutezaacuteno zadaacuteniacute diplomoveacute praacutece představujiacuteciacute přirozeneacute rozhraniacute prvniacute a druheacute faacuteze magisterskeacuteho studia
Celkovaacute konstrukce magisterskyacutech studijniacutech programů tak umožniacute snadnyacute přechod na vyacutehradně dvoustupňovyacute systeacutem pro kteryacute prozatiacutem neexistuje tradičniacute zaacutezemiacute V současneacute situaci je samozřejmě třeba zaveacutest jej ve vědniacutech oborech z jejichž povahy vyplyacutevaacute uacutečelnost dvoustupňoveacuteho uspořaacutedaacuteniacute Nelze jej však naacutesilně prosazovat v oborech učitelstviacute kde bude podrobně zvaacutežen v souvislosti s nadchaacutezejiacuteciacutemi akreditacemi
Při tvorbě navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programů je nutneacute vychaacutezet z požadavku aby u uchazečů o jejich absolvovaacuteniacute nebyla přiacuteliš přeceňovaacutena historie jejich předchoziacuteho studia Absolvent bakalaacuteřskeacuteho programu z ktereacutekoliv univerzity by tedy měl miacutet prakticky stejneacute podmiacutenky pokračovat ve studiu magisterskeacutem jako absolvent našiacute fakulty a musiacute miacutet možnost za cenu přijatelneacuteho prodlouženiacute doby studia studovat v ktereacutemkoli oboru dostatečně přiacutebuzneacuteho navazujiacuteciacuteho magisterskeacuteho programu Ze zaacutekona je možneacute přijiacutemat posluchače pouze prostřednictviacutem přijiacutemaciacuteho řiacutezeniacute (byť sect49 odst 3 zaacutekona č 1111998 Sb umožňuje i řiacutezeniacute velmi jednoducheacute) Přiacutepadneacute přijiacutemaciacute zkoušky nesmiacute klaacutest nepřiměřeneacute požadavky na aktuaacutelniacute odborneacute znalosti uchazečů Za vhodnou pojistku způsobilosti přijatyacutech studentů lze naopak považovat povinnost splněniacute podobneacuteho (nebo dokonce identickeacuteho) požadavku předepsaneacuteho pro ukončeniacute prvniacuteho stupně pětileteacuteho magisterskeacuteho studia v odpoviacutedajiacuteciacutem programu či oboru a to během vymezeneacute doby (napřiacuteklad do konce prvniacuteho roku navazujiacuteciacuteho studia) Takovyacute přiacutestup umožniacute pokračovat v navazujiacuteciacutem studiu širšiacute skupině absolventů bakalaacuteřskyacutech programů než doposud byť za cenu vyacuteraznějšiacuteho prodlouženiacute celkoveacute doby jejich studia Současně však povede k zanechaacuteniacute studia u těch jejichž předpoklady nebudou odpoviacutedat naacuterokům studijniacuteho programu
B6 Obory učitelstviacute v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů Specifickyacutem probleacutemem je koncepce studijniacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů v jednotlivyacutech vědniacutech oborech a jejich začleněniacute do vzdělaacutevaciacute struktury Nespornyacute vyacuteznam studijniacutech oborů učitelstviacute pro rozvoj fakulty jako jedneacute z kliacutečovyacutech oblastiacute jejiacute vzdělaacutevaciacute činnosti v současnosti i perspektivě je zčaacutesti určovaacuten historickyacutemi a společenskyacutemi hledisky Vyplyacutevaacute však takeacute ze současneacuteho stavu a kvalifikovaneacuteho odhadu rozvoje středniacuteho školstviacute v jihomoravskeacutem regionu
Studijniacute obory učitelstviacute je nutneacute logicky začlenit do raacutemce studijniacutech programů přiacuteslušnyacutech vědniacutech disciplin a obecně pro ně lze přijmout tyteacutež zaacutesady jako pro ostatniacute pětileteacute magisterskeacute programy Majiacute však řadu typickyacutech znaků magisterskeacuteho studia u něhož se ryze administrativniacute zavaacuteděniacute dvoustupňoveacute struktury zatiacutem jeviacute z obsahoveacuteho hlediska nepřirozeneacute Dalšiacute specifickeacute rysy spočiacutevajiacute v čaacutestečně odlišneacute skladbě vyacuteuky a způsobu jejiacuteho vedeniacute v porovnaacuteniacute se studijniacutemi programy čistě odbornyacutech zaměřeniacute a zejmeacutena v realizaci studia učitelstviacute jako viacuteceoboroveacuteho
Akreditace jednotlivyacutech oborů učitelstviacute pro středniacute školy v raacutemci magisterskyacutech studijniacutech programů odbornyacutech zaměřeniacute jednak zvyacutešiacute uacuteroveň odborneacuteho vzdělaacuteniacute budouciacutech učitelů zejmeacutena však automaticky zajistiacute prostupnost mezi obory učitelstviacute a obory odbornyacutech zaměřeniacute v raacutemci teacutehož studijniacuteho programu5 Obsahoveacute sbliacuteženiacute studia v oborech učitelstviacute magisterskyacutech studijniacutech programů a studia v odpoviacutedajiacuteciacutech obecně zaměřenyacutech bakalaacuteřskyacutech oborech (viz odst B4) umožniacute realizovat dalšiacute zajiacutemavou možnost bdquokombinovaneacuteholdquo vzdělaacuteniacute studium viacuteceoboroveacuteho učitelstviacute v navazujiacuteciacutech magisterskyacutech programech po absolvovaacuteniacute vhodnyacutech obecně zaměřenyacutech oborů programů bakalaacuteřskyacutech
5 Viz sect4 Zaacutekona o VŠ
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
14
Neniacute pochopitelně uacutečelneacute zbytečně rozdělovat předměty na bdquoučitelskeacuteldquo a bdquoodborneacuteldquo Je však nutneacute aby na každeacute sekci existoval kolektiv pracovniacuteků kteryacute se bude rozvojem oborů učitelstviacute systematicky zabyacutevat
K obsahovyacutem specifikům studijniacutech oborů učitelstviacute patřiacute poměrně rozsaacutehleacute vyacuteukoveacute bloky pedagogickyacutech a didaktickyacutech disciplin k nimž kromě standardniacutech pedagogicko-psychologickyacutech předmětů patřiacute takeacute tzv oboroveacute didaktiky a souvislaacute pedagogickaacute praxe studentů na středniacutech školaacutech Vedeniacute fakulty bude sledovat vyacutevoj myšlenky zřizovaacuteniacute tzv bdquofakultniacutech gymnaacuteziiacuteldquo zmiacuteněneacute i ve Statutu MU (tj institucionaacutelniacute spolupraacutece s některyacutemi středniacutemi školami na podobneacute uacuterovni jako je tomu u fakultniacutech nemocnic) Při rekonstrukci studijniacutech oborů učitelstviacute před jejich nejbližšiacutemi akreditacemi bude diskutovaacutena i tato otaacutezka
Prozatiacutem neniacute jasnaacute možnost řešeniacute problematiky někdejšiacuteho doplňujiacuteciacuteho resp rozšiřujiacuteciacuteho studia (eventuelně jejich souběhu) ktereacute umožňovalo absolventům odbornyacutech studijniacutech programů ziacuteskat doklad o pedagogickeacute způsobilosti resp umožnilo absolventům oborů učitelstviacute rozšiacuteřeniacute spektra aprobačniacutech předmětů Oba typy tohoto studia měly na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU sveacute studenty V současneacute době nemaacute žaacutednaacute z obou možnostiacute zaacutekonnou oporu ekvivalentniacute někdejšiacutem vyhlaacuteškaacutem MŠMT o doplňujiacuteciacutem a rozšiřujiacuteciacutem studiu Otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute tohoto typu je proto třeba v nejbližšiacute době vyřešit v raacutemci staacutevajiacuteciacute zaacutekonneacute uacutepravy
B7 Doktorskeacute studijniacute programy Doktorskeacute studijniacute programy jsou nejvyššiacute a profilujiacuteciacute formou studia na fakultaacutech bdquovyacutezkumneacuteho typuldquo k nimž Přiacuterodovědeckaacute fakulta MU rozhodně patřiacute Jsou jednoznačně zaměřeny na kvalitu Plaacutenovaneacute zvyacutešeniacute počtu studentů v doktorskyacutech programech na ciacutelovyacutech 450 musiacute byacutet proto doprovaacutezeno vysokou kvalitou vyacuteuky Na rozdiacutel od programů bakalaacuteřskyacutech a magisterskyacutech v nichž je zodpovědnost za vyacuteuku svěřena sekciacutem odpoviacutedaacute za kvalitu vedeniacute doktoranda jeho školitel za přiacuteslušnyacute studijniacute program a hodnoceniacute všech jeho studentů pak oborovaacute rada
Fakulta bude podporovat zahraničniacute staacuteže studentů doktorskyacutech programů nejen v jejich tradičniacute formě ale i v podobě tzv bdquodvojiacuteho vedeniacuteldquo při niacutež je čaacutest studia i zpracovaacuteniacute disertačniacute praacutece skutečně absolvovaacutena na zahraničniacutem pracovišti pod vedeniacutem oficiaacutelně stanoveneacuteho konzultanta
Fakulta maacute značnyacute potenciaacutel i pro ziacuteskaacuteniacute řady zahraničniacutech studentů doktorskyacutech programů Ve spolupraacuteci s oborovyacutemi radami je proto třeba vytvaacuteřet podmiacutenky pro studium zahraničniacutech studentů v doktorskyacutech programech akreditovanyacutech na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU K těmto podmiacutenkaacutem patřiacute i vedeniacute vyacuteuky v ciziacutech jazyciacutech (nejčastěji angličtina)
K vyacuterazneacutemu zvyacutešeniacute kvality studia přispěje prohloubeniacute smluvně podloženeacute spolupraacutece s uacutestavy AVČR a jinyacutemi vyacutezkumnyacutemi pracovišti v ČR ktereacute umožniacute realizaci kombinovaneacute formy doktorskeacuteho studia
Nezanedbatelnyacutem probleacutemem je vyjasněniacute personaacutelniacuteho postaveniacute studentů doktorskyacutech studijniacutech programů kteřiacute jsou zapsaacuteni v prezenčniacute formě studia a působiacute na fakultě Přestože se formaacutelně jednaacute o studenty je jejich faktickeacute postaveniacute mnohem bližšiacute zaměstnaneckeacutemu a na našiacute fakultě prakticky zcela převzali roli asistentů Je proto třeba zajistit jim odpoviacutedajiacuteciacute pracovniacute podmiacutenky miacutesta v pracovnaacutech přiměřenou možnost přiacutestupu do areaacutelu fakulty i k technice a posunout jejich pracovně - praacutevniacute pozici v tomto smyslu
Naacutesledujiacuteciacute tabulka obsahuje přehled oborů akreditovanyacutech doktorskyacutech programů na PřF MU
Vědniacute obor Předseda oboroveacute rady Algebra Prof Rosickyacute Geometrie Prof Kolaacuteř Matematickaacute analyacuteza Doc Bartušek Obecneacute otaacutezky matematiky a informatiky Doc Fuchs
Fyzika pevnyacutech laacutetek Prof Humliacuteček Fyzika plazmatu Prof Janča Mechanickeacute vlastnosti pevnyacutech laacutetek Doc Navraacutetil Teoretickaacute fyzika a astrofyzika Prof Litzman Vlnovaacute a čaacutesticovaacute optika Prof Schmidt (Prof Lenc) Obecneacute otaacutezky fyziky Prof Schmidt (Doc Musilovaacute)
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
15
Biofyzika Prof Vetterl Analytickaacute chemie Prof Havel Anorganickaacute chemie Doc Toužiacuten Organickaacute chemie Prof Kratochviacutel Fyzikaacutelniacute chemie Prof Vřešťaacutel Biochemie Prof Kučera Chemie životniacuteho prostřediacute Prof Holoubek Makromolekulaacuterniacute chemie Prof Potaacuteček
Anatomie a fyziologie rostlin Prof Gloser Botanika Doc Unar Fyziologie a vyacutevojovaacute biologie živočichů Prof Šimek Imunologie Doc Marek Zoologie Prof Gaisler Hydrobiologie Prof Kubiacuteček Parazitologie Prof Baruš (Dr Gelnar) Ekologie Prof Rozkošnyacute Genetika Prof Relichovaacute Buněčnaacute a molekulaacuterniacute biologie Prof Rosypal Mikrobiologie Doc Němec Antropologie Prof Malina
Geologickeacute vědy se zaměřeniacutemi Prof Přichystal
Fyzickaacute geografie Prof Braacutezil Kartografie geoinformatika a DPZ Doc Konečnyacute Regionaacutelniacute geografie a regionaacutelniacute rozvoj Dr Toušek
B8 Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute Fakulta považuje možnost celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute za velmi perspektivniacute a hodlaacute v budoucnosti programy celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute koncipovat a realizovat Značneacute zkušenosti byly již ziacuteskaacuteny při uskutečňovaacuteniacute poměrně širokeacute nabiacutedky vzdělaacutevaciacutech kursů pro učitele středniacutech škol v raacutemci plaacutenovanyacutech atestačniacutech řiacutezeniacute jejichž koncepce však nebyla kompetentniacutemi orgaacuteny dosud předložena V přiacutepadě skutečneacuteho zavedeniacute atestačniacuteho řazeniacute pro učitele je fakulta okamžitě připravena staacutevajiacuteciacute kurzy modernizovat a realizovat
Důležitou součaacutestiacute celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je i program Univerzita třetiacuteho věku S formulaciacute uceleneacute koncepce celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU je však třeba vyčkat na jeho lepšiacute zaacutekonneacute začleněniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute Diacutelčiacute kroky v teacuteto oblast budou samozřejmě podrobně specifikovaacuteny v pozdějšiacutech aktualizaciacutech Zaacuteměru PřF MU
B9 Celouniverzitniacute funkce fakultniacute vyacuteuky Jednotliveacute sekce Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU mohou poskytovat a v řadě přiacutepadů skutečně poskytujiacute kvalitniacute vyacuteuku i mimo mateřskou fakultu Pokud se jineacute fakulty MU rozhodnou nabiacutezet některeacute přiacuterodovědneacute předměty svyacutem studentům jako integraacutelniacute součaacutest jejich studijniacutech programů jistě je nemohou kvalitně pokryacutet několika maacutelo odborniacuteky z vlastniacuteho maleacuteho pracoviště Skutečnyacutem uspokojivyacutem řešeniacutem přesahujiacuteciacutem raacutemec nepřiacuteliš podstatneacute servisniacute vyacuteuky je jedině vytvořeniacute silnyacutech seskupeniacute podobnyacutech sekciacutem našiacute fakulty Budovat takoveacute organizačniacute jednotky paralelně na několika fakultaacutech MU je neekonomickeacute a věcně neopraacutevněneacute Na Přiacuterodovědeckeacute fakultě MU již takovaacute silnaacute pracoviště existujiacute a v principu mohou již v současnosti vyhovět požadavkům ostatniacutech fakult MU
Již dnes existuje velmi dobraacute spolupraacutece v oblasti vyacuteuky mezi PřF MU a Fakultou informatiky MU lze očekaacutevat rozvoj spolupraacutece s Leacutekařskou fakultou MU některeacute studijniacute obory jsou realizovaacuteny společně s Pedagogickou fakultou MU a Ekonomicko - spraacutevniacute fakultou MU
Nezbytnyacutem krokem k dosaženiacute celouniverzitniacute působnosti pracovišť našiacute fakulty v oblasti vyacuteuky je vybudovaacuteniacute odpoviacutedajiacuteciacute organizačniacute struktury a kapacitniacute zabezpečeniacute všech sekciacute způsobem kteryacute by umožnil naplněniacute požadavků na vyacuteuku přiacuterodovědnyacutech předmětů v celounivezitniacutem měřiacutetku
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
16
Jedniacutem z kliacutečovyacutech uacutekolů vedeniacute Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU je dosaacutehnout shody s ostatniacutemi zainteresovanyacutemi a zaveacutest celouniverzitniacute systeacutem financovaacuteniacute takto provaacuteděneacute vyacuteuky Je přitom třeba vidět tři uacuterovně pro ktereacute bude třeba najiacutet různeacute naacutestroje financovaacuteniacute
bull vyacuteuka předmětů vypisovanyacutech jinou fakultou jako integraacutelniacute součaacutest jejiacuteho studijniacuteho programu (napřiacuteklad vyacuteuka matematickyacutech předmětů pro Fakultu informatiky MU)
bull studijniacute programy akreditovaneacute společně dvěma fakultami
bull předměty vypisovaneacute fakultou pro vlastniacute studenty navštěvovaneacute naviacutec studenty jinyacutech fakult
V některyacutech vědniacutech oblastech bude pravděpodobně uacutečelneacute vybudovat i skutečneacute celouniverzitniacute uacutestavy (podle sect34 Zaacutekona 1111998 Sb) V každeacutem takoveacutem přiacutepadě je nutneacute jasně stanovit jakou oblast vyacuteuky opět v celouniverzitniacutem měřiacutetku takovyacute uacutestav pokryje
B10 Zahraničniacute spolupraacutece Těžištěm zahraničniacute spolupraacutece v oblasti vzdělaacutevaacuteniacute jsou studijniacute pobyty Fakulta maacute zaacutejem na vyacuterazneacutem rozšiacuteřeniacute dosavadniacuteho počtu pobytů našich studentů v zahraničiacute i zahraničniacutech studentů u naacutes Je vhodneacute uvědomit si dvojiacute uacutečel těchto pobytů
bull Pro vynikajiacuteciacute studenty jde o možnost studia ve spolupracujiacuteciacutech centrech tj o podstatneacute rozšiacuteřeniacute možnostiacute pro jejich rychlyacute odbornyacute růst
bull Obecně je vhodnyacute (a nemeacuteně podstatnyacute) spiacuteše kulturně - sociaacutelniacute pohled na migraci studentů Pobyty by měly tedy byacutet dostupneacute pro všechny standardně studujiacuteciacute posluchače
Většina nabiacutezenyacutech programů (Sokrates apod) vyhovuje svyacutemi podmiacutenkami daleko leacutepe druheacute skupině zaacutejemců V našiacute akademickeacute obci však tradičně převlaacutedaacute spiacuteše prvyacute pohled
V každeacutem přiacutepadě je bezpodmiacutenečně nutneacute vypisovat přednaacutešky vedeneacute v ciziacutem jazyce jako součaacutest nabiacutedky ve všech studijniacutech programech zpravidla mimo jejich povinneacute čaacutesti Tato nabiacutedka umožniacute připravit naše studenty na pobyt v zahraničiacute zejmeacutena však přispěje ke zvyacutešeniacute zaacutejmu cizinců o studium na našiacute fakultě Zaacutesadniacute rozšiacuteřeniacute vyacuteuky o předměty vyučovaneacute v ciziacutem jazyce je třeba realizovat prakticky okamžitě
B11 Sociaacutelniacute aspekty studia Probleacutem organizace a přidělovaacuteniacute kolejiacute bude v nejbližšiacute době řešen v raacutemci celeacute univerzity Vedeniacute fakulty se však bude o tyto otaacutezky aktivně zajiacutemat a prosazovat zaacutejmy našich studentů Toteacutež se tyacutekaacute i oblasti stravovaacuteniacute kde je třeba souběžně se sledovaacuteniacutem uacuterovně provozu menz uvažovat o možnostech zlepšeniacute služeb fakultniacute kantyacuteny jejiacutež provoz a sortiment je třeba rozšiacuteřit Snahou vedeniacute fakulty bude dociacutelit stavu kteryacute umožniacute studentům čerpat v kantyacuteně dotace na stravu
Z fakultniacutech zdrojů je třeba rozpočtově vyčlenit čaacutestku kterou děkan bude moci použiacutet na podporu studijniacutech i badatelskyacutech aktivit studentů
B12 Podpora pro zdravotně postiženeacute Fakultniacute obec si je vědoma celouniverzitniacute aktivity směřujiacuteciacute k vytvaacuteřeniacute co nejlepšiacutech podmiacutenek pro vzdělaacutevaacuteniacute zdravotně postiženyacutech studentů Tuto aktivitu hodlaacute vedeniacute fakulty podporovat Je však třeba očekaacutevat že experimentaacutelniacute studijniacute programy akreditovaneacute na našiacute fakultě nebudou pravděpodobně ve středu zaacutejmu těchto studentů
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
17
Přiacuteloha C Vyacutezkum vyacutevoj a zahraničniacute vztahy
C1 Vyacuteznamneacute směry vyacutezkumu Převaacutežnaacute většina uacutespěšneacute badatelskeacute praacutece byla vždy založena na autonomii odbornyacutech skupin i jednotlivců Již z toho plyne rozmanitost ciacutelů i potřeb tvůrčiacutech tyacutemů Zaacuteměrem fakulty je podporovat institucionaacutelně zejmeacutena ty kolektivy ktereacute podaacutevajiacute vyacuteraznyacute tvůrčiacute vyacutekon Akademickaacute svoboda baacutedaacuteniacute zaručuje značnou miacuteru pracovniacute volnosti neniacute ji však možneacute interpretovat jako naacuterok na rovnou finančniacute podporu všem Fakulta však hodlaacute poskytnout dostupnou podporu všem badatelům
Fakulta pokryje předevšiacutem orientovanyacute vyacutezkum kteryacute nejleacutepe stimuluje harmonickyacute rozvoj jednotlivyacutech přiacuterodniacutech věd s naacutevaznostiacute na pregraduaacutelniacute dvoustupňovou vyacuteuku a umožňuje kontinuitu vědeckyacutech škol Menšiacute čaacutest vyacutezkumneacute kapacity bude směřovat do neorientovaneacuteho a nespecifickeacuteho vyacutezkumu propojeneacuteho v oblasti vyacuteukoveacute spiacuteše s doktorskyacutem studiem Jednotliveacute sekce zformulujiacute vyacutezkumneacute zaacuteměry popřiacutepadě navrhnou uacutepravu a doplněniacute staacutevajiacuteciacutech a budou k nim směrovat zadaacuteniacute diplomovyacutech praciacute doktorskyacutech disertaciacute a vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute na pracovniacuteky
Vyacutezkumneacute uacutesiliacute bude orientovaacuteno zvlaacuteště na socioekonomickeacute směry Evropskeacute unie z nichž převaacutežnaacute většina spadaacute do oblasti zaacutejmu přiacuterodniacutech věd V aplikovaneacutem vyacutezkumu budou rozviacutejeny předevšiacutem činnosti směřujiacuteciacute k orgaacutenům staacutetniacute spraacutevy Zvlaacuteště pak geografickeacute a geologickeacute systeacutemy (ty by měly postupně splyacutevat) biologickaacute a chemickaacute environmentalistika a statistickeacute metody
Vyacutezkumneacute zaacuteměry Přiacuterodovědeckeacute fakulty MU v Brně
Čiacuteslo projektu J0798 143100001 Řešitel Doc RNDr Miroslav Bartušek DrSc katedra matematickeacute analyacutezy Naacutezev Funkcionaacutelně diferenciaacutelniacute rovnice a matematicko-statistickeacute modely
Čiacuteslo projektu J0798 143100002 Řešitel Prof RNDr Josef Humliacuteček CSc katedra fyziky pevneacute faacuteze Naacutezev Fyzikaacutelniacute vlastnosti novyacutech materiaacutelů a vrstevnatyacutech struktur
Čiacuteslo projektu J0798 143100003 Řešitel Prof RNDr Jan Janča DrSc katedra fyzikaacutelniacute elektroniky Plazmochemickaacute laboratoř Naacutezev Studium plazmochemickyacutech reakciacute v neizotermickeacutem niacutezkoteplotniacutem plazmatu a jeho
interakce s povrchem pevnyacutech laacutetek
Čiacuteslo projektu J0798 143100004 Řešitel Doc RNDr Jiřiacute Kalvoda CSc katedra geologie a paleontologie Naacutezev Geologickeacute procesy a jejich environmentaacutelniacute vyuacutestěniacute - styk variscid a alpid
Čiacuteslo projektu J0798 143100005 Řešitel Prof RNDr Jaroslav Koča DrSc Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul Naacutezev Strukturně - funkčniacute vztahy biomolekul a jejich role v metabolismu
Čiacuteslo projektu J0798 143100006 Řešitel Prof RNDr Michal Lenc PhD katedra teoretickeacute fyziky a astrofyziky Naacutezev Kvantovaacute teorie pole teorie strun kvantovaacute teorie gravitace
Čiacuteslo projektu J0798 143100007 Řešitel Prof RNDr Pavel Prošek CSc katedra geografie Naacutezev Ekologie pobřežniacute antarktickeacute vegetačniacute oaacutezy
Čiacuteslo projektu J0798 143100008 Řešitel Prof RNDr Jiřina Relichovaacute CSc katedra genetiky a molekulaacuterniacute biologie Naacutezev Genomy a jejich funkce
Čiacuteslo projektu J0798 143100009 Řešitel Prof RNDr Jiřiacute Rosickyacute DrSc katedra algebry a geometrie Naacutezev Matematickeacute struktury algebry a geometrie
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
18
Čiacuteslo projektu J0798 143100010 Řešitel Prof RNDr Jaromiacuter Vaňhara CSc katedra zoologie a ekologie Naacutezev Interdisciplinaacuterniacute zaacuteměr - Časoprostorovaacute dynamika biodiverzity v ekosysteacutemech středniacute
Evropy
Čiacuteslo projektu J0798 143100011 Řešitel Prof RNDr Zdirad Žaacutek CSc katedra anorganickeacute chemie Naacutezev Struktura a vazebneacute poměry vlastnosti a analyacuteza syntetickyacutech a přiacuterodniacutech molekulovyacutech
ansamblů
C2 Finančniacute a materiaacutelniacute vybaveniacute Politika vlaacutedy bude v přiacuteštiacutech letech zjevně vyacuterazně posilovat kompetitivniacute způsob ziacuteskaacutevaacuteniacute finančniacutech prostředků na uacutekor nespecifikovanyacutech finančniacutech toků Je nutneacute počiacutetat s tiacutem že i financovaacuteniacute formou nespecifikovaneacuteho tvůrčiacuteho vyacutekonu bude omezovaacuteno Je uacutečelneacute odlišit tři zaacutekladně rozdiacutelneacute způsoby financovaacuteniacute tvůrčiacutech kolektivů
bull uacutečeloveacute financovaacuteniacute projektu - veškereacute poskytnuteacute zdroje musiacute byacutet užity ke sveacutemu uacutečelu režijniacute přiacutespěvek fakultě je zcela minimaacutelniacute (např granty GAČR GAAV čaacutestečně nově vznikajiacuteciacute vyacutezkumnaacute centra atd)
bull institucionaacutelniacute financovaacuteniacute projektu - jde o čaacutest rozpočtu fakulty kteraacute musiacute byacutet použiacutevaacutena v kontextu jinyacutech zdrojů zejmeacutena s ohledem na vyacuteukoveacute povinnosti a celkoveacute mzdoveacute i režijniacute naacuteklady fakulty (např vyacutezkumneacute zaacuteměry atd)
bull vyacutezkum financovanyacute nespecifikovanyacutemi fakultniacutemi zdroji - plně podřiacutezeneacute možnostem a organizačniacute struktuře fakulty
V prvyacutech dvou přiacutepadech je nutneacute odděleneacute uacutečtovaacuteniacute a tvůrčiacute tyacutem ať už institucionalizovanyacute formou samostatneacuteho pracoviště či nikoliv je autonomniacute skupinou s přiměřenou rozhodovaciacute pravomociacute Třetiacute přiacutepad zahrnuje i finančně nenaacuteročneacute a zcela nezaacutevisleacute badatelskeacute činnosti jednotlivců
C3 Zahraničniacute spolupraacutece Spolupraacutece jednotlivců i kolektivů s podobně zaměřenyacutemi kolektivy na jinyacutech pracovištiacutech je zaacutekladniacutem předpokladem uacutespěšneacute vědeckeacute praacutece Fakulta musiacute poskytovat maximaacutelniacute možnou podporu aktivniacutemu i pasivniacutemu cestovaacuteniacute vždy však s ohledem na přednostniacute zabezpečeniacute vyacuteuky Uacuteplneacute uvolněniacute z vyacuteukovyacutech povinnostiacute přichaacuteziacute v uacutevahu pouze v raacutemci tzv tvůrčiacuteho volna akademickyacutech pracovniacuteků (viz sect76 zaacutekona o VŠ) nebo při mimořaacutednyacutech okolnostech bdquoMožnost přiznaacuteniacute tvůrčiacuteho volnaldquo v zaacutekoně nejasně specifikovanou však na druheacute straně hodlaacuteme vniacutemat podobně jako praacutevo na dovolenou To znamenaacute že pracovniacutek maacute naacuterok na tvůrčiacute volno jednou v obdobiacute sedmi let o jeho načasovaacuteniacute však musiacute diskutovat s vedouciacutemi pracovniacuteky Tvůrčiacute volno je samozřejmě možneacute straacutevit i na vlastniacutem pracovišti
Je nutneacute pokračovat v nabiacutezeniacute kraacutetkodobyacutech pobytů hostujiacuteciacutech profesorů u naacutes a tyto možnosti zejmeacutena s pomociacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a center rozšiřovat V řadě přiacutepadů bude jistě i vhodneacute přijiacutemat zahraničniacute pracovniacuteky do trvaleacuteho pracovniacuteho poměru Je vhodneacute přednostně využiacutevat zavedeneacute zahraničniacute spolupraacutece instituciacute pro vysiacutelaacuteniacute doktorskyacutech studentů na zahraničniacute pobyty
Přehled vyacuteznamnyacutech spolupracujiacuteciacutech zahraničniacutech vědeckyacutech instituciacute
Sekce Matematika Mississippi Va11ey State University USA Carolo-Wilhelmina Technical University Brunswick Germany University of Vienna Austria University of Tbilisi Georgia University of Florence Italy Science University of Tokyo Japan National Water Institute Burlington Canada
Sekce Fyzika University of Aarhus Denmark Johannes Kepler University of Linz Austria University Paris-Sud Orsay France University of Orleans France University of Vienna Austria Max-Planck Institute of Stuttgart Germany Fraunhofer Institute of Jena Germany Institut Lane-Langevin of Grenoble France Technical University of Munich Germany Univerzita Komenskeacuteho Bratislava University of Greifswald Germany
Sekce Chemie University of Technology Vienna Austria University of Florence Italy University of Barcelona Spain University of Claude Bernard Lyon France Georg August University of Gottingen Germany Johannes Kepler University Linz Austria University of Jyvaskyla Finland University of
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
19
Lancaster United Kingdom GSF Institute for Ecological Chemistry of Oberschleissheim Germany University of Lund Sweden
Sekce Biologie University of Vienna Austria Limnologische Station Lunz am See Austria University of Antwerp Belgium University of Regensburg Germany Max-Planck-lnstitute for Plant Breeding Cologne Germany Research Institute and Nature Museum Senckenberg Frankfurt am Main Germany University of Tuebingen Germany Utrecht University Netherlands Institute of Environmental Analysis Firenze Italy Zoological Institute AS St Petersburg Russia Comenius University Slovak Republic Umea University Sweden BIOREM DG Switzerland University of Oxford UK Lancaster University UK Stanford University Califonia USA Vertebrate Museum Shippensburg University Pennsylvania USA Michigan State University East Lansing USA
Sekce Vědy o Zemi University of Wroclaw Poland University ofVienna Austria University of Salzburg Austria University of Durham UK Geological Survey of Austria Royal Institute of Natural Sciences of Belgium Brussels Belgium US Geological Survey Reston USA University of Bratislava Slovakia University of Manitoba Canada
Mezinaacuterodniacute spolupraacutece se uskutečňuje na zaacutekladě společnyacutech projektů v raacutemci programů EU a dalšiacutech zahraničniacutech programů
Sekce Matematika program Leonardo da Vinci University of Terst Italy
Sekce Fyzika program COPERNICUS MESA Twente the Netherlands program NATO (Science for Peace) Technical University of Munich Germany
Sekce Chemie program COST University of Surrey UK program COST 518 program COST Action P3 2 projekty v programu TEMPUS program BARRANDE University of Bourgogne France program BARRANDE ECPM Strasbourg France 2 projekty v raacutemci programu EUINCO COPERNICUS program CEEPUS STU Bratislava Technical University Graz Austria program SOCRATES University of Vienna Austria UCB Lyon France University of Barcelona Spain
Sekce biologie program TEMPUS-PHARE program SOCRATES University of Coimbra Portugal University of Madrid Spain University of Goumlttingen Germany University of Bordeaux France University of Florence Italy program BARRANDE ENS Lyon France program FOGARTY Stanford University USA program INCO-COPERNICUS program ESFR program NATO program KONTAKT (Japan) program MONBUSHO University of Tokyo Japan
Sekce Vědy o Zemi 2 projekty DG III v raacutemci programu INCO-COPERNICUS projekt CREDO v programu PHARE 2 projekty v programu CEEPUS University of Salzburg Austria University of Ljubljana Slovenia projekt IGCP program SOCRATES university of Bristol UK Technical University Freiberg Germany
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
20
Přiacuteloha D Fakultniacute prostřediacute Fakulta bude podporovat zlepšovaacuteniacute pracovniacuteho a kulturniacuteho zaacutezemiacute všech svyacutech studentů a pracovniacuteků K těmto aktivitaacutem patřiacute např pravidelnaacute obměna fakultniacute galerie pořaacutedaacuteniacute bdquokoncertů na schodechldquo zahradniacutech slavnostiacute činnost PřF klubu V souvislosti s UKB a naacuteslednyacutemi uacutepravami areaacutelu na Kotlaacuteřskeacute bude vybudovaacuteno důstojneacute prostřediacute PřF klubu v noveacutem informačniacutem centru fakulty
Fakulta bude pokračovat v informovaacuteniacute širokeacute veřejnosti prostřednictviacutem meacutediiacute bude vydaacutevat ročenku zachycujiacuteciacute nejvyacuteznamnějšiacute vyacutesledky praacutece fakulty v klasickeacute i elektronickeacute podobě a bude pokračovat v řadě Folia historica zachycujiacuteciacute historii jednotlivyacutech pracovišť
Vedeniacute fakulty bude podporovat rozšiacuteřeniacute spolkoveacute činnosti studentů zejmeacutena přiacutepadneacute založeniacute Spolku posluchačů přiacuterodniacutech věd
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
21
Přiacuteloha E Analytickeacute tabulky V naacutesledujiacuteciacutech tabulkaacutech jsou uvedeny zaacutekladniacute uacutedaje o vyacutekonu a spotřebě jednotlivyacutech sekciacute Jejich prezentace neniacute motivovaacutena snahou hodnotit nebo dokonce poměřovat jednotliveacute sekce nyacutebrž zaacuteměrem připravit sekciacutem kvantitativniacute podklady pro jejich praacuteci
V tabulkaacutech 1a b jsou uvedeny tzv efektivniacute počty studentů jednotlivyacutech sekciacute Řaacutedky odpoviacutedajiacute jednotlivyacutem studijniacutem programům sloupce sekciacutem nebo jinyacutem fakultaacutem V přiacuteslušnyacutech poliacutečciacutech je pak uacutedaj o počtu studentů daneacuteho programu jejichž vyacuteuku zabezpečuje přiacuteslušnaacute čaacutest MU Uacutedaj je ziacuteskaacuten jako počet studentů vztaženyacute ke kreditoveacutemu ohodnoceniacute vyacuteuky zajišťovaneacute danou sekciacute či fakultou Touto formou vyacutepočtu jsou tedy znevyacutehodněny obory ktereacute vedou studenty k zapisovaacuteniacute velkeacuteho množstviacute předmětů s malyacutem kreditovyacutem oceněniacutem Z tabulky je patrneacute že vyacuteuka mezi sekcemi je až na vyacutejimky prakticky zanedbatelnaacute Při naplněniacute zaacuteměrů čtvrteacute čaacutesti tohoto dokumentu však razantně naroste
Tabulka 1a
STUDIJNIacute PROGRAM Sekce mateřskeacute fakulty
2 fakulta mezifakultniacuteho studia
M F Ch B VoZ FI ESF FF
Mgr Matematika M 2710 10 00 00 00 90 10 0Mgr Aplik matematika M 600 00 00 00 00 70 410 0Mgr Fyzika F 137 1140 37 14 00 00 00 0Mgr Chemie Ch 00 30 2900 1060 60 00 00 0Mgr Biologie B 130 40 510 3340 140 00 00 0Mgr Geografie VoZ 20 00 00 00 1640 00 00 0Mgr Geologie VoZ 00 00 20 00 1154 00 00 0Mgr Celkem Sekce 3597 1220 3467 4414 2994 160 420 0Bc Matematika M 70 00 00 00 00 20 0 00Bc Aplikovanaacute fyzika F 00 110 00 00 00 00 0 00Bc Biologie B 10 10 140 280 10 00 0 00Bc Geografie VoZ 70 00 00 00 150 00 0 00Bc Geologie VoZ 00 00 04 00 266 00 0 56Bc Celkem 150 120 144 280 426 20 0 56MBc Celkem PřF 3747 1340 3611 4694 3420
Tabulka 1 b
STUDIJNIacute PROGRAM Mateřskaacute fakulta
M F Ch B VoZ Matematickeacute inženyacuterstviacute FSVUT 190 00 0 0 0Odbornaacute informatika FI 2016 00 0 0 0Optometrie LF 00 33 0 0 0Fyzikaacutelniacute inženyacuterstviacute FSVUT 00 90 0 0 0CELKEM jineacute fakulty 2206 123 0 0 0
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
22
Tabulka 2 uvaacutediacute přehled uacutevazků akademickyacutech pracovniacuteků a učitelů na jednotlivyacutech sekciacutech Ve sloupci E je uveden počet dohod uzavřenyacutech s externiacutemu učiteli ve sloupci F pak přiacuteslušnyacute objem přepočtenyacutech uacutevazků
Tabulky 3 a b udaacutevajiacute průměrneacute počty odučenyacutech hodin na pracovniacuteka Ve všech dvojiciacutech sloupců J1 J2 až P1 P2 je vždy prvniacute uacutedaj celkovyacute za všechny vyučujiacuteciacute včetně doktorandů ve druheacutem pak čaacutest připadajiacuteciacute na doktorskeacute studenty Sloupec Q udaacutevaacute čaacutest pokrytou externisty sloupec R udaacutevaacute počet diplomovyacutech praciacute ktereacute nejsou do hodin vyacuteuky zahrnuty Sloupec S pak udaacutevaacute skutečnou hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek sloupec T hodinovou tyacutedenniacute zaacutetěž připadajiacuteciacute na jeden učitelskyacute uacutevazek po odečteniacute přiacutespěvku externistů Označeniacute bdquoldquo u přiacuteslušnyacutech sekciacute znamenaacute že počet hodin je uveden včetně tereacutenniacutech cvičeniacute Uacutedaje ve sloupciacutech P1 P2 S1 S2 S a T v Tabulce 3 b jsou vypočteny s použitiacutem uacutedajů v Tabulkaacutech 2 a 3 a podle vztahů
P1 = L1 + O1 P2 = L2 + O2 S1 = P1(2I) S2 = P2(2I) S = S1 - S2 T = (P1 - P2 -Q)(2D)
Tabulka 2
SEKCE Kmenoviacute pracovniacuteci Kmenoveacute uacutevazky Externiacute učiteleacute Celkem celkem z toho celkem z toho počet počet počet počet učiteleacute učiteleacute učitelů uacutevazků učitelů uacutevazků A B C D E F H I M 43 43 3900 3900 3 0035 46 390F 43 42 3400 3300 8 0071 50 331Ch 68 67 5785 5735 16 0253 83 576B 59 56 5430 5180 35 0493 91 523VoZ 38 38 3620 3620 28 0259 66 365
Tabulka 3 a
Počet hodin tyacutedně - podzimniacute semestr Počet hodin tyacutedně - jarniacute semestr PřF Jineacute fakulty Celkem PřF Jineacute fakulty Celkem
SEKCE
J1 J2 K1 K2 L1 L2 M1 M2 N1 N2 O1 O2
Matematika 361 73 231 44 592 117 324 62 162 35 486 97Fyzika 384 28 35 6 419 34 379 16 10 0 389 16Chemie 608 0 0 0 608 0 608 0 0 0 608 0Biologie 787 0 0 0 787 0 769 0 0 0 769 0Vědy o Zemi 441 41 0 0 441 41 494 47 0 0 494 47
Tabulka 3 b
Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Počet Počet hodin tyacutedně Tyacutedenniacute Průměr v akademickeacutem hodiny diplom na 1 uacutevazek učitele hodinovaacute tyacuteduacutevazroce 19992000 ext učit praciacute zaacutetěž učit kmenuč
SEKCE
P1 P2 Q R S1 S2 S T Matematika 1078 214 28 88 138 27 111 110Fyzika 808 50 56 35 122 08 114 114Chemie 1216 0 200 95 106 0 104 104Biologie 1556 0 390 199 149 0 146 146Vědy o Zemi 935 88 205 31 116 12 114 114
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
23
Tabulka 4 a poskytuje přehled o počtu studentů doktorskyacutech studijniacutech programů v akademickyacutech letech 199495 až 19992000 v jednotlivyacutech programech (po sekciacutech) Sloupec P daacutevaacute prezenčniacute K kombinovanou formu studia a C celkovyacute počet V akademickeacutem roce 9495 je Chemie životniacuteho prostřediacute vedena pod Vědami o Zemi v dalšiacutech letech už pod chemiiacute Z tabulky je patrnyacute obrovskyacute podiacutel teacuteto činnosti na praacuteci jednotlivyacutech sekciacute a značnyacute naacuterůst počtu doktorskyacutech studentů během posledniacutech let Očekaacutevaacuteme že již byly v podstatě dosaženy stabilniacute stavy a pozornost je třeba věnovat zejmeacutena kvalitě a uacutespěšnosti studia
Tabulka 4 b obsahuje uacutedaje o počtu studentů DSP kteřiacute zanechali studia (sloupec Z) a kteřiacute v daneacutem kalendaacuteřniacutem roce absolvovali (A)
Tabulka 4 a
Akademickyacute rok Studijniacute 199495 199596 199697 program P K C P K C P K C Matematika 8 17 25 15 14 29 22 15 37Fyzika 19 20 39 27 16 43 33 17 50Chemie 30 14 44 40 22 62 47 26 73Biologie 25 45 70 34 44 78 49 43 92Vědy o Zemi 24 36 60 20 34 54 23 49 72Celkem 106 132 238 136 130 266 174 150 324
Tabulka 4 a pokrač
Akademickyacute rok Studijniacute 199798 199899 199900 program P K C P K C P K C Matematika 32 14 46 27 12 39 23 19 42Fyzika 42 18 60 38 16 54 38 23 61Chemie 61 23 84 49 12 61 60 19 79Biologie 61 50 111 59 60 119 66 60 126Vědy o Zemi 28 64 92 39 49 88 41 66 107Celkem 224 169 393 212 149 361 228 187 415Tabulka 4 b
Kalendaacuteřniacute rok Studijniacute 1994 1995 1996 1997 1998 1999 program Z A Z A Z A Z A Z A Z A Matematika 5 3 1 6 2 4 2 2 3 3 6 5Fyzika 3 3 3 7 0 4 3 6 5 5 0 9Chemie 2 4 6 5 4 6 9 6 2 10 6 19Biologie 7 11 8 11 1 11 9 10 15 17 6 11Vědy o Zemi 2 2 4 3 5 3 5 2 14 4 5 3Celkem 19 23 22 32 12 28 28 26 39 39 23 47
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
24
Tabulka 5 Čistaacute užitnaacute plocha (včetně laboratořiacute a posluchaacuteren) na 1 pracovniacuteka po sekciacutech čistaacute užitnaacute plocha na 1 pracovniacuteka včetně studentů doktorskeacuteho studijniacuteho programu po sekciacutech
Sekce Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute Celkovyacute Čistaacute užitnaacute plocha fyzickyacute plochaprac počet plochaprac (m2) počet (m2prac) pracovniacuteků (m2prac) pracovniacuteků včetně DSP včetně DSP
MATEMATIKA 1191 59 202 82 145FYZIKA 2163 73 296 111 195CHEMIE 5678 114 498 174 326BIOLOGIE 4653 118 394 184 253VĚDY O ZEMI 2242 57 393 98 229FAKULTA celkem 15927 421 378 649 378
Tabulka 6 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1414 1790 3806 4304 871 GAČR spoluřeš 211 Spoluřeš granty 121 Kontakt 30 285 Prezentace 140 310 94 FRVŠ 119 1085 955 1194 Lab VS bdquo250ldquo 2526 3825 6569 4FP (OK) 660 Infra 89 AKTION 116 89 Grant MŽP ČR 260 IGA AV ČR 132 IGA MZ ČR 154 318 Granty MZ ČR Celkem granty 1673 6207 9773 12821 992 31466
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 7 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1998 v tis Kč
Sekce 1998 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 39 Dary 45 134 410 Zahran granty 188 455 1335 222 86 Doplňkovaacute čin 6 21 261 1715 2396 Celkem 240 476 1730 1937 2931 7314
bez Uacutestavu fyziky Země
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
25
Tabulka 8 Finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 ze staacutetniacuteho rozpočtu v roli nositele nebo spolunositele projektu v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemGAČR 1428 2338 3609 5404 1875 TEMPUS 2575 Kontakt 60 330 698 55 Prezentace 140 26 Vyacutezk zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 FRVŠ 427 765 359 1097 130 Lab VS bdquo250ldquo 3026 3589 7788 Granty ostatniacute 65 13 Infra 114 CEEPUS 30 27 Grant MŽP ČR 40 200 IGA MZ ČR 313 Granty MZ ČR 27 Součet bez vyacutezk zaacuteměru
2055 6524 8452 17403 2114 36548
Součet včetně vyacutezk zaacuteměru
5466 8003 11508 22398 6350 53725
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 9 Ostatniacute finančniacute prostředky ziacuteskaneacute v roce 1999 v tis Kč
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemMimorozppřiacutesp 44 111 21 176 Dary 34 2 29 4 Zahran granty 151 113 85 556 Doplňkovaacute čin 106 417 3689 2677 3565 Součet 335 643 3803 2702 6960 14443
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 10 Fyzickeacute počty profesorů docentů a pedagogickyacutech pracovniacuteků celkem uacutedaje uacutenor 2000
Sekce MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI Celkem Profesoři 5 8 11 9 6 39Docenti 16 17 20 18 11 82Pedagog celk 40 39 59 49 34 221
Tabulka 11 Podiacutel počtu absolventů doktorskyacutech studijniacutech programů (DSP) v obdobiacute od 1111998 do 31101999 na celkoveacutem přepočteneacutem počtu studentů k 3110 1999 Mgr (1-5) je celkovyacute přepočtenyacute počet studentů magisterskeacuteho studia v 1 až 5 ročniacuteku Celkem DSP znamenaacute celkovyacute počet studentů DSP ve všech ročniacuteciacutech studia
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemAbsolventi DSP 4 7 19 12 5 47Mgr (1-5) 493 150 324 578 397 1942Celkem DSP 39 54 61 119 88 361Mgr (1-5)+DSP 532 204 385 697 485 2303Podiacutel abs DSP 00075 00343 00494 00172 00103 00204
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
26
Tabulka 12 a Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Granty+vyacutezk zaacutem 5466 8004 11508 22398 6350 53725Doplňkovaacute činnost 106 417 3689 2677 3565 10454Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 31920 32302 61550 88192 30290 244252
bez Uacutestavu fyziky Země
Tabulka 12 b Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z grantů VS (bdquo250ldquo) a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty
Sekce 1999 MATEMATIKA FYZIKA CHEMIE BIOLOGIE VĚDY O ZEMI CelkemTvůrčiacute vyacutekon 3983 13603 19472 32294 4339 73692Vyacutezkumneacute zaacuteměry 3411 1479 3056 4995 4236 17177Granty VS (bdquo250ldquo) 3029 3589 7788 14406Vzdělaacutevaciacute činnost 22365 10279 26880 30822 16036 106381Celkem vyacutenosy 29759 28390 52997 75899 24611 211656
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
27
Graf 1 Vyacutenosy sekciacute (v tis Kč) vypočteneacute jako součet finančniacutech prostředků za tvůrčiacute vyacutekon z grantů a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů z doplňkoveacute činnosti a vzdělaacutevaciacute činnosti Hodnota tvůrčiacuteho vyacutekonu je vypočtena pomociacute standardniacuteho algoritmu s použitiacutem uacutedajů o přiacuterodovědeckeacute fakultě a koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnota přiacutespěvku na vzdělaacutevaciacute činnost je vypočtena s vyžitiacutem koeficientů stanovenyacutech MŠMT Hodnoty v tabulce nezahrnujiacute vyacutenosy z vyacuteuky pro ostatniacute fakulty M- matematika F- fyzika Ch - chemie B - biologie VoZ - Vědy o Zemi (bez financiacute Uacutestavu fyziky Země) VČ - vyacuteukovaacute činnost DČ - doplňkovaacute činnost GZ - granty a vyacutezkumneacute zaacuteměry TV - tvůrčiacute vyacutekon
Vyacutenosy sekciacute (tis Kč)
0
20000
40000
60000
80000
100000
M F Ch B VoZSekce
tis K
č
VČ TV GZ DČ
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476
28
Tabulka 13 a obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Českou sbiacuterku mikroorganismů (CCM) a botanickou zahradu (BZ) a daacutele ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) ktereacute zahrnujiacute naacuteklady na děkanaacutet diacutelny knihovnu a naacuteklady ktereacute jsou uacutečtovaacuteny na děkanaacutet Legenda NMVZ - naacuteklady včetně mezd a vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů nP - průměrnyacute přepočtenyacute počet pracovniacuteků NMVZnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS (= laboratořiacute bdquo250ldquo) nPVS - průměrnyacute počet přepočtenyacutech pracovniacuteků včetně projektů VS NMVZVSnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka MRVZ - rozpočtoveacute mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů MRVZVS - mzdy včetně vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a projektů VS Tabulka 13 b obsahuje přehled naacutekladů na jednotliveacute sekce (M F Ch B VoZ) Tyto naacuteklady jsou navyacutešeny o naacuteklady CCM BZ a ostatniacute naacuteklady (Ostatniacute) Navyacutešeniacute je rozděleno mezi jednotliveacute sekce proporcionaacutelně podle průměrneacuteho přepočteneacuteho počtu pracovniacuteků sekciacute Legenda NMVZO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZOnP - naacuteklady na jednoho pracovniacuteka NMVZVSO - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) NMVZVSOnPVS - naacuteklady včetně mezd vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů projektů VS a navyacutešeniacute (CCM+BZ+Ostatniacute) přepočteneacute na jednoho pracovniacuteka Tabulka 13 a naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ CCM+BZ Ostatniacute NMVZ 12261 13267 21482 19465 13803 3611 64158nP 5103 6343 10477 9127 5172 2365 481NMVZnP 240 209 205 213 267 153 286NMVZVS 12261 16296 25071 27253 13803 3611 64158nPVS 5103 7208 11403 10718 5172 2365 481NMVZVSnPVS 240 226 220 254 267 153 286MRVZ 9399 11261 17203 15107 9237 2849 7265MRVZnP 184 178 164 166 179 120 151MRVZVS 9399 12827 18938 18806 9237 2849 7265MRVZVSnPVS 184 178 166 175 179 120 151 Tabulka 13 b naacuteklady (uacutedaje v tis Kč) Sekce 1999 M F Ch B VoZ NMVZO 21808 25134 41084 36541 23479nP 5103 6343 10477 9127 5172NMVZOnP 427 396 392 400 454NMVZVSO 20993 25601 40994 37805 22653nPVS 5103 7208 11403 10718 5172NMVZVSOnPVS 411 355 360 353 438bez Uacutestavu fyziky Země Tabulka 14 a vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 a na pracovniacuteka Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (a) 31920 32302 61550 88192 30209Vyacutenosy nPVS 625 448 540 823 584
Tabulka 14 b vyacutenosy (uacutedaje v tis Kč) z Tabulky 12 b na pracovniacuteka
Sekce 1999 M F Ch B VoZ Vyacutenosy (b) 29759 28390 52997 75899 24611Vyacutenosy nPVS 583 394 465 708 476