1 1 Věcné pořádání informací 3 (Systematické pořádání informací) 2 Systematické pořádání - dokument nebo informace je podle obsahu vřazován na příslušné místo systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání 3 Systematické pořádání - základem je klasifikace věd klasifikace (systematika) = zařazení, systematizace, třídění, členění podle určitých znaků, dělení podle tříd - od starověku důležitá součást věd 4 Systematické pořádání klasifikace věd - závislost na stupni vědeckého poznání - závislost na filozofické škole - závislost na společenských podmínkách
Transcript
1
1
Věcné pořádání informací 3
(Systematické pořádání informací)
2
Systematické pořádání
- dokument nebo informace je podle obsahu vřazován na příslušné místo systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání
3
Systematické pořádání
- základem je klasifikace věd
klasifikace (systematika) = zařazení, systematizace, třídění, členění podle určitých znaků, dělení podle tříd- od starověku důležitá součást věd
4
Systematické pořádání
klasifikace věd- závislost na stupni vědeckého poznání- závislost na filozofické škole- závislost na společenských podmínkách
2
5
Poznávací proces
2 základní tendence:
1. integrace poznatků- sjednocování do univerzálního sy-stému, postižení vzájemných vztahů
2. diferenciace poznatků- rozvětvení, oddělení jedné disciplíny od druhé 6
Poznávací proces
syntetická metoda- slouží k integraci poznatků
analytická metoda- slouží k diferenciace poznatků
7
Vývoj vědy
1. stupeň rozvoje poznání:- existence jediné nediferencované vědy
s výrazně filozofickým charakterem- typické pro starověký Východ
- antické Řecko v poklasické době -diferenciace vědy - vyčlenění exaktních věd (matematika, mechanika, astronomie)
8
Vývoj vědy
2. stupeň rozvoje poznání:
- diferenciace věd, tj. vyčleňování z pů-vodně jediné vědy
- různá dynamika v závislosti na spole-čenských podmínkách
3
9
Vývoj vědy
2. stupeň rozvoje poznání:
- začátek ve starověku, velký rozvoj v renesanci, rozkvět v 17. a 18. stol.
- příroda není nazírána jako celek,rozdělení na jednotlivé oblasti, kteréjsou od sebe vzájemně odděleny
10
Vývoj vědy
3. stupeň rozvoje poznání:
- syntéza poznatků různých vědních oborů- příroda nahlížena jako celek, vnitřní
souvislosti mezi jednotlivými jevy- od 19. stol. do současnosti
11
Vývoj vědy
Souhrn poznatků o kosmu, přírodě, člověku
- nutno uspořádat
→ klasifikace věd
12
Klasifikace věd - typologie
podle stupně poznání:homogenní - uměléheterogenní - přirozené
podle filozofického systému:idealistickématerialistické
4
13 14
Klasifikace věd - starověk
Pýthagorás ze Sámu
(570-480 před Kr.)
15
Klasifikace věd - starověk
Pýthagorás:
- základem všeho jsoucna je číslo a harmonie
- duše se stěhují (dualismus duše a těla)
- požadoval zdokonalování mravným způsobem života
16
Klasifikace věd - starověk
Pýthagorovi žáci:
klasifikace věd - sesterské vědy
geometrie, aritmetika, astronomie, hudba
5
17
Klasifikace věd - starověk
Platón
(427-347 před Kr.)
nauka o idejích
18
Klasifikace věd - starověk
Platónprincip poznání:
uplatnění 3 schopností- rozum - umožňuje myšlení v pojmech a
poznání idejí- smysly - umožňují vnímání přírodních
objektů- vůle - zdroj lidské aktivity
19
Klasifikace věd - starověk
klasifikace věd podle Platóna
dialektika - produkt rozumu
fyzika - produkt smyslů, zkoumá přírodní objekty
etika - produkt vůle, zkoumá společenské a individuální chování člověka
20
Klasifikace věd - starověk
Platónova
škola
6
21
Klasifikace věd - starověk
Aristotelés
(384-322 před Kr.)
22
Klasifikace věd - starověk
Aristotelovy spisy:logickéfyzickéfilozofické neboli metafyzickéeticképolitickérétorickéuměnovědné
23
Klasifikace věd - starověk
klasifikace věd podle Aristotela- trichotomická (věda -řec. epistémai; filozofie -řec. filosofiai)
1. teoretické vědy neboli filozofiemetafyzická filozofie - zkoumá neměnné
jsoucnofyzická filozofie - teoretická věda o příroděmatematická filozofie - zkoumá kvantitativní
stránku věcí 24
Klasifikace věd - starověk
klasifikace věd podle Aristotela- trichotomická
2. praktické vědy - týkají se jednání a chování člověka (etika, politika, ekonomika)
3. poetické vědy - týkají se vyrábějící činnosti člověka (poetika, rétorika, umění)
7
25
Klasifikace věd - starověk
Porfyrios z Tyru(233-304) - představitel novoplatonismu- žák Plótínuv, vydavatel jeho díla- komentáře k Aristotelovým kategoriím -
spor o reálnou existenci obecnin
klasifikace věd dichotomická (Strom Porfyriův)
26
Klasifikace věd - starověk
27
Klasifikace věd - středověk
vliv církve a teologie
klasifikace věd souvisí s vyučováním věd -školství
sedm svobodných uměníuniverzitní oboryvýznamné osobnosti
28
Septem artes liberales
Sedm svobodných umění
Svobodná umění - všeobecně vzdělávací předměty, jež tvořily základ vzdělání svo-bodného římského občana.Z původních devíti bylo za císařství vyloučeno lékařství a stavitelství, zbylých sedm převzalo školství středověku i raného novověku.
8
29
Septem artes liberales
Systém měl dva stupně:trivium - nižší školy (základní)quadrivium - vyšší školy (střední)
výuka v latině
30
Septem artes liberales
trivium:- gramatika (základy čtení a psaní, racionál-
ní porozumění jazyka, četba klasiků, porozumění textu a jeho výklad)
- rétorika (navazovala na gramatiku, skládání dopisů a listin)
- dialektika (základy logiky, studium formálních postupů myšlení)
- francouzský sociální filozof, utopický socialista
Klasifikace na jiném principu:- klasifikuje předměty, procesy, jevy
reálného světa = přirozená klasifikace
52
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace podle Saint-Simona:
1. vědy o vesmíru (jako celku)2. vědy o sluneční soustavě3. vědy o neorganické přírodě4. vědy o organické přírodě5. vědy o společnosti
14
53
Klasifikace věd - novověk
Auguste Comte
1798-1857
54
Klasifikace věd - novověk
August Comte- francouzský filozof a sociolog- spoluzakladatel pozitivismu- odmítal metafyziku a požadoval čistě
vědecké myšleníTři stupně duchovně dějinného vývoje:1. teologický2. metafyzický3. pozitivní (vědecký)
55
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd podle Augusta Comta
teoretické vědyabstraktní (zkoumají zákony jevů)konkrétní (aplikují zákony na danou
skutečnost)praktické vědy
56
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd podle Augusta Comta
Comteprovedl klasifikaci pouze teoretických věd na matematiku, astronomii, fyziku, chemii, biologii a sociologii
Ovlivnil mnoho vědců a filozofů, např. T. G. Masaryka, ale i Ladislava Živného
15
57
Klasifikace věd - novověk
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
1770-1831
58
Klasifikace věd - novověk
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
- německý filozof
Duch je pravda všeho skutečného, vše skutečné je rozumné.
Duch, absolutní světový rozum, je dějinný, rozkládá se na své protiklady, aby se na vyšším stupni znovu nalezl.
59
Klasifikace věd - novověk
Klasifikace věd podle G. W. F. Hegela
1. logika2. filozofie přírody3. filozofie ducha
60
Klasifikace věd - novověk
16
61
Klasifikace věd
Klasifikace věd pořádá lidské poznání o předmětech, jevech a procesech reálného světa a jejich odrazu v lidském myšlení.
Poznatky jsou uváděny do souvislostí.
62
Selekční jazyky
Selekční jazyky zpracovávají dokumenty a informace, pojednávající o předmětech, jevech a procesech reálného světa, tedy o poznatcích člověka zaznamenaných v dokumentech.
63
Selekční jazyky
Hmotné a formální vlastnosti nosičů jsou důležitou okolností, která se ve zpracování těchto dokumentů projeví.
Dále je třeba přihlédnout k hledisku, z něhož je téma dokumentu pojednáno, k čtenářskému určení a způsobu zpra-cování.
64
Klasifikace věd a selekční jazyky
Klasifikace věd uvádí souvislosti mezi vědami a poznatky a to v celé složitosti a spleti vztahů.
Systematické selekční jazyky jsou v zásadě lineární, nemohou postihnout všechny souvislosti. Základní spojitosti lze vyjádřit formou odkazů.
17
65
Klasifikace věd a selekční jazyky
Dokumenty pojednávají o určitém tématu z určitého hlediska, v určité formě, pro určitý druh čtenářů.
Téma je zasazeno do určitých prostorových a časových souvislostí.
66
Klasifikace věd a selekční jazyky
Dokument může pojednávat o více tématech (polytematické a univerzální dokumenty).
V případě krásné literatury není obsah či téma ve vlastním smyslu, pro věcné zpracování je zachytitelná jen literární forma.
67
Principium divisionis
Kterýkoli předmět ve smyslu tématu dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace může být klasifikován aplikací nějaké charakteristiky.
na kterémkoli místě hierarchie systema-tického selekčního jazyka.
18
69
Fasety
faseta - konkrétní použité kritérium členění
multikriteriální třídění - 1 téma klasifikované podle více hledisek
70
Principium divisionis a fasety
Příklad:V jazykovědě můžeme použít dvě základní charakte-ristiky: jazyk a jazykovědný problém - tedy dvě fasety.Nejprve se uplatní charakteristika jazyka a teprve potomcharakteristika jazykového problému. Předmět jazyko-vědy tak bude klasifikován do jednotlivých podmnožinpodle jazyků.Teprve u každého jazyka lze aplikovat i druhou cha-rakteristiku, takže u každého jazyka vzniknou stejnépodmnožiny, např. gramatika, etymologie atd.
71
Principium divisionis a fasety
Vedle charakteristik stanovených pro jednotlivé předměty, lze použít i charakteristiky spo-lečné pro většinu nebo všechny předměty daného selekčního jazyka.
Tyto kategorie lze aplikovat v rozsahu celého selekčního jazyka. Nejčastěji se jedná o fa-sety prostoru, času a formy.
72
Principium divisionis a fasety
Faseta prostoru- upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením místa (zeměpisné oblasti).
Faseta času- upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením časového období.
Faseta formy- upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením formy dokumentu.
19
73
Notace
Systematické selekční jazyky používají umělý jazyk. Systém znaků umělého jazyka se nazývá notace.
74
Notace - druhy
numerická- použití číslic, nejčastěji arab-ských (1,2,3,4,5 ...)
alfabetická- použití písmen, nejčastěji anglické abecedy (A,B,C,D,E ...)
alfanumerická- použití kombinace číslic a písmen
75
Notace - typy
expanzívní (otevřená) - umožňuje doplnění znaků pro nové předměty, jevy a procesy reálného světa. Objevuje se u enumera-tivních selekčních jazyků, které vypočítá-vají a vyjmenovávají předměty, jevy a procesy reálného světa
uzavřená - neumožňuje doplnění znaků pro nové předměty, jevy a procesy reálného světa 76
Notace - typy
mnemotechnická - používá znaky, které se snadno pamatují.Například označení třídy písmenem, kterým začíná označení v přirozeném jazyce.
20
77
Druhy znaků
základní- označuje hlavní třídu celého hierar-chického systému
hlavní (jednoduchý)- vzniká postupným roz-kladem základního znaku na nižší hierar-chické úrovně
složený- vzniká spojením dvou nebo více hlavních znaků
78
Druhy znaků
rozvinutý- vzniká spojením hlavního a pomocného znaku
pomocný- znak pro obecnou charakteristiku, která se může objevit v různých třídách a na různých hierarchických úrovních
79
Tabulky
Znaky, které se v systematické selekčním jazyce používají, jsou uvedeny v tabul-kách.
Tabulky jsou jakýmsi slovníkem, který umožňuje přeložit znaky umělého jazyka do přirozeného jazyka a naopak.
80
Tabulky
Tabulky mají dvě části:- první obsahuje systematicky a hierarchicky
uspořádané znaky umělého jazyka s ekvi-valenty v přirozeném jazyce
- druhá část je předmětový rejstřík obsahu-jící abecední soupis slov přirozeného jazyka s ekvivalentem v umělém jazyce
21
81
Tabulky - druhy
úplné- obsahují všechny znaky daného selek-čního jazyka
zkrácené- obsahují zkrácený počet znaků na předem stanovený rozsah
střední- obsahují zkrácený počet znaků, ale v menší míře než tabulky zkrácené
speciální- obsahují znaky zaměřené na určitý obor, tedy výsek tabulek 82
Systematické selekční jazyky -použití
proces zpracování a zpřístupňování- sekundární informační prameny:
katalogy, bibliografické soupisy, rešer-še, báze dat
- dotazy uživatelůukládání dokumentů a informací
- pořádání primárního fondu, zejména s volným výběrem
