Dny radiacni ochrany - cvut.cz

XXXVIII.Dny radiační ochrany

sborník abstraktů

Mikulov, Česká republika7.–11. 11. 2016

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v PrazeOddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR, v. v. i.

Česká společnost ochrany před zářením, z. s.Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.

Programový výbor:Ing. Marie Davídková, CSc.Ing. Ľudmila AuxtováRNDr. Radoslav Böhm, Ph.D.RNDr. Helena Cabáneková, Ph.D.prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc.Ing. Tatiana DuranováMgr. Aleš Froňka, Ph.D.doc. RNDr. Karol Holý, CSc.Ing. Jiří Hůlka

Ing. Irena Malátová, CSc.doc. RNDr. Denisa Nikodemová, Ph.D.RNDr. Darina Páleníková, MPH.Ing. Karla PetrováRNDr. Zdeněk RozlívkaRNDr. Jiří SlovákRNDr. Ivana Ženatá

Organizační výbor:Lenka ThinováZuzana AugstenováLukáš BláhaEva ČermákováMarie DavídkováJan HradeckýKamila JohnováPetra KohoutováJiří MartinčíkPetr PrůšaPavel SolnýVáclav ŠtěpánTomáš UrbanHelena ValouchováTomáš Vrba

XXXVIII. Dny radiační ochranysborník abstraktů

Editor Václav ŠtěpánVydalo České vysoké učení technické v PrazeZpracovala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v PrazeKontaktní adresa Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření,

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze,Břehová 7, 115 19, Praha 1

Kontaktní osoba Lenka Thinová, +420 607 729 178Sazba Václav Štěpán a Vít ZýkaPočet stran 161Náklad elektronická verzeDOI https://doi.org/10.14311/DRO.2016.XXXVIIIISBN 978-80-01-06029-2

https://doi.org/10.14311/DRO.2016.XXXVIII

< obsah rejstřík > 1

Úvodní slovo

Vážené kolegyně, vážení kolegové.

V letošním roce slaví Mezinárodní společnost pro radiačníochranu (International Professional Society for RadiationProtection, IRPA) 50 let od svého založení. Své naroze-niny IRPA oslavila na 14. kongresu IRPA, který se konal9.–13. května v Kapském městě v Jižní Africe. Česká společ-nost pro ochranu před zářením se na kongresu prezentovalaspolu s dalšími národními společnostmi a měli jsme i kandi-dátku do soutěže Young Professionals Award. Byla jí Ing.Karin Fantínová ze Státního ústavu radiační ochrany.

S velkou radostí uvádíme letošní XXXVIII. Dny radiačníochrany (DRO). Toto nezanedbatelné číslo vypovídá o tom,že i v České a Slovenské republice je radiační ochraně dlou-hodobě věnována pozornost. Odborníci v oboru se na DROpravidelně setkávají a diskutují aktuální otázky radiačníochrany.

V letošním roce si bohužel připomínáme i smutná výročía to 30 let od havárie v Černobylu a 5 let od havárie jadernéelektrárny v japonské Fukušimě. Srovnáním těchto dvounejhorších havárií spojených s mírovým využitím jadernéenergie v historii, likvidací následků a dopady na jadernouenergetiku, se dlouhodobě zabývá přední odborník na tutoproblematiku v ČR RNDr. Vladimír Wagner, CSc., z Ústavujaderné fyziky AV ČR, který přijal naše pozvání a jehožpřednáška bude shrnutím zajímavých souvislostí z různýchúhlů pohledu.

V posledních letech se snažíme na Dnech radiační ochranycíleně věnovat různým aspektům vybraného problému radi-ační ochrany, který je v Čechách a na Slovensku právěaktuální. V loňském roce jsme věnovali pozornost řešeníotázky úložiště jaderného odpadu. Pracovníci Správy úlo-žišť radioaktivních odpadů pro účastníky konference mimojiné připravili velmi zajímavý program na úterní večer týka-jící se problematiky dlouhodobého ukládání radioaktivníchodpadů v České republice.

V letošním roce je takovýmto tématem oslava 70 let ura-nového průmyslu, 50 let od založení účelové organizaceUranové doly Hamr a zároveň ukončení likvidace povrcho-vých areálů po hlubinné těžbě uranu u Stráže pod Ralskem.Uranový průmysl v Čechách udělal první krůčky po vznikunárodního podniku Jáchymovské doly, založeném 1. ledna1946. Za 70 let své existence prošel tento podnik řadou trans-formací a dnes je reprezentován státním podnikem DIAMO,zabývajícím se nejen těžbou, ale také ekologickými projekty.Do programu konference jsme proto zařadili sekci týkající sehistorie a radiační ochrany na pracovištích, souvisejících sezískáváním radioaktivního nerostu v Československu a poz-ději v České republice. Nabitý program této sekce obsahujepříspěvky, jejichž pojítkem jsou klíčová slova těžba a zpraco-vání uranu, radonová problematika – ať už jde o historickýprůřez, přednášku věnovanou geofyzikálním radiometric-


kým metodám průzkumu uranového zrudnění, způsobůmtěžby, sanačním a rekultivačním pracím spojeným s těžbouuranu, nebo profesnímu ozáření a hodnocení zdravotníchrizik. Doufáme, že Vás letošní tematické odpoledne zaujme apřinese Vám řadu nových informací z historie i současnosti.Přednášky jsou doplněny řadou plakátových sdělení a filmyzachycujícími likvidaci povrchových areálů.

Nakonec bychom vám chtěly jménem svým i jménem pro-gramového a organizačního výboru popřát, aby se vámletošní Dny radiační ochrany líbily, abyste se dovědělinovinky v oboru a aby se všem, kteří budou přednášetkolegům o své práci poprvé, jejich příspěvek vydařil.

Marie Davídková, Lenka Thinová


Sponzoři

Hlavní sponzoři

Canberra–Packard, s. r. o. www.cpce.net

NUVIA a. s. www.nuvia.cz

VF, a. s. www.vf.cz

www.cpce.net

www.nuvia.cz

www.vf.cz


Další sponzoři

CRYTUR, spol. s. r. o. www.crytur.com

GEORADIS s. r. o. www.georadis.com

Ing. Petr Šimeček – RDS www.rdsys.cz

Tesla, a. s. www.tesla.cz

www.crytur.com

www.georadis.com

www.rdsys.cz

www.tesla.cz

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Obsah

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

Sponzoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Pondělí

Radon a problematika přírodních radionuklidů – 8

70. výročí uranového průmyslu v České republiceTomáš Rychtařík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Počátky geofyzikálního průzkumu uranu a radiometrického mapování v ČeskoslovenskuMilan Matolín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Stručná charakteristika DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM Dolní RožínkaJiří Jež . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Činnost odštěpného závodu Správa uranových ložisek Příbram na lokalitách po bývalé uranové těžběMartin Čermák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Sanace horninového prostředí po chemické těžbě uranu v severních ČecháchRostislav Dudáš, Vojtěch Vokál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Uvádění radionuklidů do životního prostředí v podmínkách DIAMO, s. p. o. z. ODRAPetr Jelínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Ozáření pracovníků při vyřazování z provozu Dolu Hamr IMiloslav Němec, Hana Neznalová, Stanislava Lustyková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Radiační ochrana na podzemních pracovištích s radonem – zkušenosti z dozoru SÚJBMarcela Velkoborská, Miroslav Jurda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Nemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR způsobené expozicí ionizujícímu záření v období2002–2015Tomáš Müller . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Odhad efektivní dávky pro obyvatele v obci Brod na PříbramskuLenka Thinová, Miroslav Jurda, Aleš Froňka, Radek Černý, Josef Vošahlík, Jaroslav Šolc, Radek Bican . . . 29

Radiačná záťaž obyvateľstva SR z expozície radónu podľa nových odporúčaní EUHelena Cabáneková, Matej Ďurčík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Nový atomový zákon v oblasti přírodních zdrojů ionizujícího zářeníIvana Ženatá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

K diskusi o konverzi expozice radonu na dávkuLadislav Tomášek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Radon na pracovištích – Implementace požadavků směrnice 2013/59/EuratomIvana Fojtíková, Ivana Ženatá, Jana Timková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Radon podle nového atomového zákona a Radonový program ČREva Pravdová, Jaroslav Slovák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Metodická příprava na reprezentativní průzkum ozáření obyvatelstva ČR od radonu – stanovení průměrnéobjemové aktivity radonu (222Rn a 220Rn) a průměrné násobnosti výměny vzduchu v budováchAleš Froňka, Ivana Fojtíková, Karel Jílek, Ladislav Moučka, Jan Lenk, Dana Hladíková, Jan Hradecký,Lukáš Bláha, Zdeněk Borecký, Michaela Slavíčková, Zina Čemusová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Metodologická příprava na reprezentativní průzkum ozáření obyvatelstva ČR od radonu – zajištěníreprezentativity vzorkuIvana Fojtíková, Aleš Froňka, Michal Jankovec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Hodnocení ozáření v rodinných domech typu STARTEva Pravdová, Aleš Froňka, Ivana Fojtíková, Ladislav Moučka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Plakátová sděleníDlhodobé hodnotenie celkovej objemovej aktivity alfa a beta a objemovej aktivity radónu v pitných vodách

na SlovenskuJana Merešová, Gabriela Wallová, Zuzana Kulichová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Laboratorní a terénní porovnání kontinuálních monitorů radonuPetra Vyletělová, Vojtěch Stránský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán Poskytování státních dotací na ozdravování školských zařízeníEva Pravdová, Marcela Berčíková, Jaroslav Slovák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Stanovení meze saturace stopového detektoru při automatickém vyhodnoceníJosef Holeček, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Úterý

Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu, havarijní připravenost – 6

Nová právní úprava havarijní připravenostiVěra Starostová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Nová právní úprava v oblasti monitorování radiační situace na území ČREva Šindelková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Doplnění a rekonstrukce systémů radiační kontroly v EDUVít Petráněk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

K otázkám zpřesnění odhadů radiologických důsledků mimořádných úniků radioaktivity v reálném časePetr Pecha, Petr Kuča . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Výpočet aktivit vybraných štěpných produktů ve složitých polích záření gamaPavel Žlebčík, Ondřej Huml . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Zátěžová kapacitní cvičení 2016Michal Sloboda, Petr Rulík, Helena Malá, Tereza Ježková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Fukušima I poté aneb co se za pět let podařilo při likvidaci následků havárie a dopady na jadernou energetikuVladimír Wagner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Možnosti využití mezinárodní monitorovací sítě CTBTO – výstupy po havárii jaderné elektrárny Fukushima apo provedení podzemních jaderných testů v KLDR v letech 2006 až 2016Aleš Froňka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Plakátová sděleníDetektor bGeigie Nano v rámci projektu RAMESIS – zkušenosti po roce používání v ČR

Jan Helebrant, Petr Kuča, Irena Češpírová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50Radiační zátěž pracovníků NUVIA a. s. při některých činnostech v JE Dukovany

Vladimír Vrban, Pavel Hora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Studium redistribuce a resuspenze umělých radionuklidů v lesním ekosystému vlivem požáru

Petr Rulík, Tereza Ježková, Radim Možnar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52Zabezpečení hromadného monitorování radiojodu u obyvatelstva po havárii JEZ

Pavel Fojtík, Jan Surý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Jaderné havárie v Černobylu a Fukušimě: Srovnání radiologických dopadůJozef Sabol, Bedřich Šesták . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných zařízení z provozu – 5

Hodnotenie radiačnej záťaže pre operátora žeriavu počas demontáže tlakovej nádoby reaktora a jej presunedo pásma rezaniaMartin Launer, Martin Hornáček, Vladimír Nečas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Charakterizácia, dekontaminácia a uvoľňovanie podzemných šácht obj. 44/20 JE A1 – metódy a postupyPavol Pajerský, Martin Lištjak, Alojz Slaninka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Problematika stanovovania vonkajšieho ožiarenia pri ukladaní rádioaktívnych odpadov z demontáže parogenerátoraMartin Hornáček, Vladimír Nečas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Vplyv projektu vyraďovania JE A1 na vybrané zložky životného prostrediaMartin Lištjak, Ondrej Slávik, Alojz Slaninka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Vyraďovanie jadrového zariadenia experimentálnej spaľovne VUJE a uvoľnenie budovy spod inštitucionálnejkontroly do životného prostrediaAlojz Slaninka, Martin Lištjak, Ľuboš Rau, Pavol Pajerský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Optimalizácia metódy destilácie pre stanovenie 79SeSilvia Dulanská, Bianka Horváthová, Boris Remenec, Ľubomír Mátel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Zakoncentrovanie 137Cs vo vodách pomocou impregnovaného biosorbentuĽubomír Mátel, Silvia Dulanská, Sabina Petercová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Záchyty zdrojů ionizujícího záření neznámého původu v ČRJosef Mudra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Plakátová sděleníKontajner pre dlhodobé suché skladovanie vyhoreného jadrového paliva typu CASTOR 440/84M a možnosti jeho

využitia na SlovenskuDorota Flamíková, Gabriel Farkas, Vladimír Nečas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

The determination of the neutron source term for calculation of induced activity inventory in WWER-440/V230by MCNP codeMartin Oravkin, Gabriel Farkaš, Kristína Krištofová, Matúš Saro, Vladimír Slugeň . . . . . . . . . . . . . . 64

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Výpočet dávkového zaťaženia pracovníkov v rámci vybraných typov medziskladov VJPMartin Jesenič, Martin Hornáček, Vladimír Nečas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Všeobecné aspekty radiační ochrany a vzdělávání – 4

Změny u činností zvláště důležitých z hlediska RO a ZOZHana Podškubková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Integrovaný bezpečnostní systém ELI BeamlinesVeronika Olšovcová, Petr Procházka, Roman Truneček, Jiří Trdlička, Hana Maňásková, Zdeněk Mendl,David Andert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Výcvik inspektorů mezinárodní organizace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (ComprehensiveNuclear-Test-Ban Treaty Organization)Aleš Froňka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Aktuality z mezinárodního dění v oblasti radiační ochranyKarla Petrová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Významné změny v legislativě v oblasti radiační ochrany a jejich zavedení do praxeKarla Petrová, Jana Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Plakátová sděleníPilotní studie nízkoradonové místnosti

Ivan Štekl, Fadahat Mamedov, Jiří Hůlka, Pavel Fojtík, Eva Čermáková, Ekaterina Rukhadze, Karel Smolek,Karel Jílek, Petr Rulík, Miloš Jelínek, Pavel Stoček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Středa

Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření – 2

Timepix jako neutronový dozimetr – návrh a modelPeter Rubovič, Daniela Ekendahl, Zdeněk Vykydal, Jiří Hůlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Přehled výzkumu kosmického záření a radiačních jevů v atmosféře na ÚJFOndřej Ploc, Iva Ambrožová, Martin Kákona, Václav Štěpán, Kateřina Pachnerová Brabcová,Dagmar Kyselová, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Srovnávací dozimetrická měření na palubách letadelDagmar Kyselová, Iva Ambrožová, Martin Kákona, Ján Kubančák, Martina Lužová,Kateřina Pachnerová Brabcová, Lucie Vítková, Václav Štěpán, Antonín Kolros, Ladislav Viererbl, Ondřej Ploc 74

LET FÍK: Stratosférický balón jako nástroj pro dozimetrii a popularizaci vědyVáclav Štěpán, Martin Kákona, Pavel Krist, Pavel Kovář, Jakub Kákona, Jan Chroust, Nikola Lipenská,Klára Dostálková, Jiří Hovorka, Kateřina Pachnerová Brabcová, Lenka Thinová, Ondřej Ploc,Jean-Luc Picard, pes Fík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Vývoj open source polovodičového detektoru CANDYMartin Kákona, Pavel Krist, Václav Štěpán, Dagmar Kyselová, Vladimír Havránek, Bruno Sopko,Petr Přidal, Jakub Kákona, Jan Chroust, Ondřej Ploc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Nový databázový systém pro evidenci dozimetrických datMikuláš Peksa, Martin Kákona, Dagmar Kyselová, Václav Štěpán, Ondřej Ploc . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Elektrochemická detekce poškození DNA po ozáření jako nový nástroj biodozimetrieMarcela Jeličová, Anna Lierová, Zuzana Šinkorová, Lenka Zárybnická, Radovan Metelka . . . . . . . . . . . 78

Biodozimetrie – frekvence mikrojader v buňkách po ozáření fotony, protony a alfa částicemiAnna Michaelidesová, Jana Vachelová, Jana Konířová, Vladimír Havránek, Jan Štursa, Václav Zach,Vladimír Vondráček, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Plakátová sděleníDozimetr na bázi soli (NaCl)

Daniela Ekendahl, Libor Judas, Michaela Kapuciánová, Zina Čemusová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Odlišnosti radiačního pole na různých místech Mezinárodní kosmické stanice

Jakub Šlegl, Kateřina Pachnerová Brabcová, Iva Ambrožová, Raisa V. Tolochek, Vyacheslav A. Shurshakov . 81

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Retrospektivní dozimetrie s využitím čipových karetZina Čemusová, Daniela Ekendahl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Spektra lineárního přenosu energie kosmického záření získaná detektory stop v pevné fázi metodou per partesKateřina Pachnerová Brabcová, Iva Ambrožová, Anna Červenková, Yuma Nagasaki, Marie Davídková,Thomas Berger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Fantom použitelný pro kalibraci a verifikaci při radiojodové terapiiTereza Kráčmerová, Lenka Jonášová, Zdeněk Wolf, Pavel Solný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Ozáření personálu na lůžkových odděleních nukleární medicínyTomáš Čechák, Jiří Martinčík, Pavel Solný, Miluše Budayová, Tomáš Urban, Petr Papírník . . . . . . . . . 85

Připravované rozšíření funkcí WebSOD – webového rozhraní osobní dozimetrie VFJiří Studený . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Osobní dozimetrie v novém atomovém zákoněMiluše Budayová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Radiační ochrana na o. z. GEAM podle nové legislativyOldřich Tomášek, Zdeněk Gregor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Trendy ve vývoji počtu radiačních pracovníků a v rozložení jejich dávek a ve vývoji počtu zdrojů ionizujícíhozáření sestavené na základě dat z Registrů SÚJBJan Vinklář, Miluše Budayová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

Metrologie, měření a přístrojová technika – 3

Legální metrologie 25 let potéTomáš Soukup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Kontinuální monitorování emise 14 MeV neutronů při provozu D-T neutronového generátoru pomocí10BF3 ionizační komoryAntonín Kolros, Michal Košťál, Evžen Novák, Martin Schulc, Jiří Malý, Ján Milčák . . . . . . . . . . . . . . 91

Rychlý dvouparametrický spektrometrický systém pro měření ve směsných polích n/gZdeněk Matěj, Michal Košťál, František Cvachovec, Václav Přenosil, Ondřej Herman, Filip Mravec,Martin Pavelek, Martin Veškrna, Aleš Jančář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Odezva pasivních detektorů k vysokoenergetickým neutronůmIva Ambrožová, Kateřina Pachnerová Brabcová, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Rádionuklidy v atmosfére Bratislavy – meranie, variácie a ich aplikácieKarol Holý, Ivan Sýkora, Alexander Šivo, Pavel P. Povinec, Miroslav Ješkovský, Monika Müllerová,Martin Bulko, Marta Richtáriková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Termoluminiscenční vlastnosti Mg kodopovaných scintilátorů na bázi epitaxních filmů multikomponentních granátůPetr Průša, Miroslav Kučera, Federico Moretti, Anna Vedda, Martin Hanuš, Zuzana Lučeničová, Martin Nikl 95

Moderní radiační technologie NUVIA pro monitorování situace při radiačních nehodáchPetr Sládek, Jan Surý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Nové možnosti v monitorování starých zátěží po uranovém průmysluMiriam Slezáková, Karel Jílek, Jaromír Neubauer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Měření radiačních veličin s užitím nízkoletící multikoptéry (dronu) v oblastech postižených hornickou činnostíspojenou s dobýváním a úpravou uranových rudRadek Černý, Ladislav Němeček, Petr Otáhal, Josef Vošahlík, Ivo Burian . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Robotický systém pro CBRN miseLuděk Žalud, Tomáš Lázna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Matematická korekce neúplného sběru náboje při měření spekterDana Kurková, Libor Judas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Plakátová sděleníAnalysis of signal drifts at Co Self-powered neutron detectors

Matúš Saro, Róbert Hinca, Martin Oravkin, Vladimír Slugeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101Digitální spektrometr pro neutronovou dozimetrii

Aleš Jančář, Zdeněk Kopecký, Zdeněk Matěj, Martin Veškrna, František Cvachovec . . . . . . . . . . . . . . 102Perspektivní scintilátory pro detekci a spektrometrii neutronů

František Cvachovec, Daniel Sas, Václav Přenosil, Zdeněk Matěj, Filip Mravec, Martin Veškrna,Václav Vacek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Dozimetrie radionuklidů pomocí radiochromních gelůJaroslav Šolc, Ludmila Burianová, Martin Kačur, Vladimír Sochor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

Dozimetrické vlastnosti sond NuDETTomáš Grísa, Ján Kubančák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Použití scintilačního krystalu YAP:Ce pro spektrometrii alfa za standardních atmosférických podmínekTomáš Urban . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Měření spekter v širokém energetickém rozsahu na výzkumném reaktoru LVR-15Ladislav Viererbl, Vít Klupák, Zdena Lahodová, Antonín Kolros . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

Letecké monitorování 137Cs z havárie černobylské elektrárny v oblasti ŠumavyIrena Češpírová, Lubomir Gryc, Jan Helebrant, Marcel Ohera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Metody zpracování gama spektrometrických dat z monitorování pomocí malých bezpilotních prostředkůJaroslav Klusoň, Lenka Thinová, Tomáš Brunclík, Tomáš Svoboda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Porovnání různých metod stanovení účinnostní kalibrace polovodičového detektoru HPGe po rychlém nasazeníve vojenské mobilní laboratoři AL-2RMarcel Ohera, Libor Švec, Daniel Sas, Markéta Němcová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Stanovení účinnosti HPGe detektoru pro měření vnitřní kontaminace čistými zářiči beta pomocí Monte Carlosimulací s využitím fantomů UPh-02T a LLNLKarin Fantínová, Pavel Fojtík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Vylepšenie poloempirickej účinnostnej kalibrácie HPGe detektorov typu BEGeAndrej Slimák, Martin Lištjak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Testování multikanálových analyzátorů pro scintilační spektrometriiKarolína Jurášková, Vojtěch Bednář, Petr Průša . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Posouzení samoabsorpce záření ve vzorku při laboratorní gama spektrometriiKamila Johnová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Postupy při zajišťování kvality výsledků zkoušek a kalibrací v laboratoři dozimetrie rentgenového a gama zářeníSÚROLibor Judas, Martina Vtelenská, Dana Kurková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Příprava metodiky pro kalibraci kVp metrů: stanovení praktického špičkového napětí (PPV) pomocí přístrojeDYNALYZER IIIUDenis Dudáš, Libor Judas, Dana Kurková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Chromatografická separácia samária a jeho stanovenie pomocou kvapalinovej scintilačnej spektrometrieDušan Galanda, Jana Strišovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Projekt „Metrologie pro zavedení dozimetrie radionuklidů do klinické praxe v nukleární medicíně“Jaroslav Šolc, Ludmila Burianová, Tomáš Vrba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Stripové křemíkové senzory pro měření ve směsných neutron-gama radiačních políchTomáš Urban, Tomáš Slavíček, Jiří Hůlka, Angela Kok, Dirk Meier, Petr Mašek, Stanislav Pospíšil,Ozban Koybasi, Tomáš Trojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Osobná dozimetria – požiadavky na určené meradlá a praktické skúsenostiNorman Durný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozimetrických veličín žiarenia gamaNorman Durný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Vplyv geometrie medicínskych rádionuklidov na odozvu ionizačnej komoryAndrej Javorník, Jarmila Ometáková, Michaela Zálešáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Čtvrtek

Radiační ochrana v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně – 7

Změny podle zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) u hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření a zvláštníodborná způsobilost k hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího zářeníBarbora Havránková, Petr Papírník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Externí klinické audity ve zdravotnictví – zkušenosti po rocePetr Borek, Radim Kříž, Jiří Hlavička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Praktické zkušenosti ČSFM, z. s. s prováděním externích klinických auditů v nukleární medicíněPetra Dostálová, Jaroslav Ptáček, Vít Richter, Lenka Petýrková Janečková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

Výsledky pilotní studie on-site nezávislé prověrky radioterapie v oblasti hlavy a krkuIrena Koniarová, Vladimír Dufek, Ivana Horáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Stanovení populační dávky pacienta z nenádorové radioterapie v ČRVladimír Dufek, Lukáš Kotík, Ladislav Tomášek, Helena Žáčková, Ivana Horáková . . . . . . . . . . . . . . . 127

Požadavky na radiační ochranu v nukleární medicíněJozef Sabol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Srovnání EBT2 a EBT3 filmů s detektorem PTW 2D-ARRAY seven29 pro verifikaci IMRT plánůTereza Hanušová, Ivana Horáková, Irena Koniarová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Dozimetrická verifikace pacientských plánů pro ozařovač TomoTherapy HDKateřina Jelénková, Ondřej Pejchal, Jitka Končeková, Jan Štika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

Využívanie termoluminiscenčnej dozimetrie v CT koronarografiiZuzana Bárdyová, Martina Horváthová, Denisa Nikodemová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Dozimetrie s fantomy simulující dětské pacientyKateřina Chytrá, Leoš Novák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

Vliv repopulace a opožděného příjmu radionuklidu na buněčnou populaciMartin Šefl, Ioanna Kyriakou, Dimitris Emfietzoglou, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133

Neutronová kontaminace klinického PBS protonového svazkuMatěj Navrátil, Vladimír Vondráček, Miloslav Králík, Zdeněk Vykydal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

Použití radioaktivního uhlíku 9C v radioterapiiJakub Šlegl, Monika Puchalska, Lembit Sihver, Ondřej Ploc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Zaťaženie pracovníkov pri použití laserov fy LAP laserGabriel Králik, Ľudmila Juchová, Miroslava Chrenková, Žaneta Kantová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

Porovnání radiační zátěže pracovníků KNME FN Motol při přechodu od roztoku 131I ke kapslím 131ILenka Jonášová, Jakub Suchánek, Tereza Kráčmerová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

Kontaminace 131I z oddělení nukleární medicínyEva Zemanová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Praktické zkušenosti ČSFM, z. s. s prováděním externích klinických auditů v radiační onkologiiLenka Petýrková Janečková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

Plakátová sděleníStatistické hodnocení lékařského ozáření

Ivanka Zachariášová, Karla Petrová, Hynek Novák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140„End-To-End“ audit – kontrola dávek a dávkové distribuce pro IMRT

Michaela Kapuciánová, Daniela Ekendahl, Irena Koniarová, Vladimír Dufek . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Robustnost ozařovacích plánů s využitím respiratory gatingu v protonové radioterapii

Helena Valouchová, Jitka Lerachová, Darina Trojková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142Využití range-shifteru v protonové radioterapii

Jan Štika, Tomáš Urban . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143Hodnotenie ekvivalentných dávok IŽ na očné šošovky u rizikových skupín populácie

Veronika Trečková, Denisa Nikodemová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144Optimalizace vlastností Frickeho dozimetru s xylenolovou oranží při jeho použití v 3D gelovém dozimetru

Václav Spěváček, Hana Bártová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145Amifostine in new light

Martin Falk, Michal Hofer, Denisa Komůrková, Iva Falková, Alena Bačíková, Bořivoj Klejdus,Eva Pagáčová, Lenka Štefančíková, Lenka Weiterová, Karel Angelis, Stanislav Kozubek, Ladislav Dušek,Štefan Galbavý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Poškození plasmidové DNA svazky těžkých nabitých částicKateřina Pachnerová Brabcová, Lembit Sihver, Egor Ukraintsev, Václav Štěpán, Marie Davídková . . . . . . 147

Formování a automatizace detekce mikrojader v ozářených buněčných kulturáchStanislav Kaczor, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Stanovenie zmien indukovaných ionizujúcim žiarením na bunkové populácie a cytokínový profil v periférnej krvi apľúcachAnna Lierová, Marcela Jeličová, Lenka Zárybnická, Zuzana Šinkorová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

Účinky gama záření na vodíkem zakončené nanokrystalické diamantové bio-tranzistoryJana Vachelová, Roman Hříbal, Marie Krátká, Egor Ukraintsev, Marie Davídková, Marta Vandrovcová,Alexander Kromka, Bohuslav Rezek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Pátek

Biologické účinky záření a zdravotní hlediska – 1

Biofyzikální analýza některých účinků malých dávek zářeníAntonín Sedlák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

Role epigenetiky v radiační biologiiJana Konířová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

Study of fully automated analyzing system for the study of low-dose radiation effects on cellular radiobiologyYuma Nagasaki, Youichirou Matuo, Kateřina Pachnerová Brabcová, Nakahiro Yasuda . . . . . . . . . . . . . 153

Krok kupředu ke kombinované personalizované terapii: Jak odpovídají různé typy buněk izolované z nádorů hlavya krku na ozáření?Olga Kopečná, Michal Masařík, Zuzana Horáková, Martin Falk, Iva Falková, Alena Bačíková, Daniel Depeš,Stanislav Kozubek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

Vplyv morfometrických a fyziologických zmien fajčenia na pľúcnu dávkuRadoslav Böhm, Karol Holý, Antonín Sedlák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

Nový pohled na radiosenzitizační efekt kovových nanočásticLenka Štefančíková, Martin Falk, Sandrine Lacombe, Daniel Depeš, Erika Porcel, Eva Pagáčová,Daniela Salado, Oliver Tillement, François Lux, Stanislav Kozubek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

Předléčebné stanovení radiosensitivity nádorů hlavy a krku, cesta k individualizované terapii?Zuzana Horáková, Martin Falk, Iva Falková, Olga Kopečná, Alena Bačíková, Stanislav Kozubek,Daniel Depeš, Hana Binková, Břetislav Gál, Marketa Svobodová, Jaromir Gumulec, Martina Raudenská,Hana Polanská, Michal Masařík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

Radiační poškození proteinu p53Marek Sommer, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

Porovnání biologické účinnosti pasivního módu Double Scattering a aktivního módu Pencil Beam Scanningv protonové terapiiAnna Michaelidesová, Jana Konířová, Jana Vachelová, Vladimír Vondráček, Marie Davídková . . . . . . . . 159

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k

tisk < obsah rejstřík > 20

70. výročí uranového průmyslu v České republiceTomáš Rychtařík

DIAMO s. p., Máchova 201, Stráž pod Ralskem, Č[email protected]

Přednáška mapuje historii uranového průmyslu v Českérepublice od 1. 1. 1946, kdy byl zřízen národní podnik Jáchy-movské doly, Jáchymov, až do současnosti. Jsou popsányvšechny lokality, kde byla realizována těžba uranu, vyčísleny

produkce uranu i vývoj zaměstnanosti v uranovém průmysluv České republice. V další části přednáška popisuje činnostia perspektivy státního podniku DIAMO.

https://reg.fjfi.cvut.cz/dro2016/proofs/dro2016-tisk.pdf#paper.1

mailto:[email protected]

Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Počátky geofyzikálního průzkumu uranu a radiometrického mapovánív Československu

Milan Matolín

PřF UK, Albertov 6, Praha 2, 128 00, Č[email protected]

Rozvoj a široké uplatnění radiometrických metod v Českoslo-vensku bylo spojeno zejména s průzkumem radioaktivníchsurovin a geologickým mapováním. V roce 1946 byly zalo-ženy Jáchymovské doly, státní organizace pro průzkum,těžbu a zpracování uranu, pozdější Československý uranovýprůmysl (1967) a DIAMO s. p. (1992). Průzkumné práce aexploatace uranu začala zejména v Krušných horách. K prů-zkumu uranu byly využity metody geologické, geochemické ageofyzikální. Geofyzikální radiometrické metody významněpřispěly k lokalizaci tisíců anomálií radioaktivity, 16 846výskytů uranu, ekonomickému hodnocení 164 uranovýchobjektů a těžbě uranu na 66 ložiscích.

Pozemní průzkum uranu v padesátých letech dvacátéhostoletí zahrnoval plošně rozsáhlá měření radonu v půdě, auto-gama průzkum, pěší gama průzkum, měření gama aktivityve vrtech ale též gravimetrii, magnetometrii geoelektrickémetody a seismiku. Pokusná letecká měření radioaktivitybyla realizována v roce 1954. Systematické regionální letecké

geofyzikální radiometrické a magnetické mapování Česko-slovenska bylo provedeno v letech 1957–1959 GeofyzikouBrno s aparaturou ASGM-25 vybavenou 72 velkoplošnýmiGM počítacími trubicemi, umístěnou v letadle AN-2, přivýšce letu 100 m, rychlosti letu 150 km/h a při vzdálenostiletových profilů 2 km. Pokryto bylo 100 % plochy Česko-slovenska. Výstupem byla Aeroradiometrická mapa ČSSR(mapa profilů expozičního příkonu, 𝜇R/h) vydaná Ústřed-ním ústavem geologickým v roce 1965. Interpretace regionál-ního radiometrického měření vedla k publikovanému popisuradioaktivity hornin v Českém masívu (1970) a v Západ-ních Karpatech (1976). V roce 1975 byla zřízena kalibračnízákladna ČSUP pro gamaspektrometrické přístroje a karo-tážní radiometry v Bratkovicích u Příbrami. Od 1976 bylav Československu zavedena letecká gama spektrometrie.

Geofyzikální měření radioaktivity v Československu aČeské republice přispěly k poznání radioaktivity přírodníhoprostředí a jeho hodnocení.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Stručná charakteristika DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM DolníRožínka

Jiří Jež

DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM, Č[email protected]

Odštěpný závod GEAM provozuje těžebně–úpravárenskýkomplex na ložisku Rožná. Hlubinná těžba uranových rudzde probíhá od roku 1958 a zpracování rudy na chemickéúpravně od roku 1968. Uranová ruda z těžby byla zpočátkuzpracovávána na úpravnách v jiných lokalitách (Příbram,Mydlovary). Dříve se na úpravně zpracovávaly i rudy z loži-sek Olší, Pucov, Licoměřice, Slavkovice, Brzkov a Březinka,na všech těchto ložiscích je těžba ukončena, v současné doběse zpracovává pouze těžba z ložiska Rožná.

Základními těženými materiály jsou uraninit a coffinit,produktem vystupujícím z úpravny je uranový koncentrátve formě diuranátu amonného s obsahem min. 65 % U.Výrobní technologie je provozována v uzavřeném cyklu vod,pouze nadbytečné vody jsou po zpracování v komplexu čistí-cích stanic vypouštěny mimo systém do vodoteče. Při čištěnívolných vod odkališť odpadá síran sodný, tento odpad jezhodnocován prodejem ke komerčnímu využití.

V České republice byl příslušnými usneseními vlád schvá-len program útlumu těžby uranu. Jeho záměrem je postupná

likvidace všech těžebních a úpravárenských kapacit uranuna našem území.

Proces útlumu těžby a úpravy uranových rud v ČR jevelmi složitý a vyžaduje současné řešení řady závažnýchtechnických, technologických, ekonomických, ekologickýcha sociálních otázek. Program útlumu těžby a úpravy urano-vých rud je tvořen souborem vládních usnesení a konkreti-zován technickými projekty likvidace jednotlivých těžebníchoblastí a lokalit.

Vedle pozvolně končící těžební činnosti závod provádízahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, uhlía rud v části regionu východních Čech a celé Moravy vyjmaregionu Ostravska.

Příspěvek prezentuje činnosti závodu, radiační ochranuzaměstnanců a opatření ke snížení zátěže obyvatel v okolídolu a úpravny uranové rudy. Jsou předvedeny čistírnydůlní vody, technologie pro čištění odkalištní vody a ukázkyrekultivací odvalů, odkališť apod.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Činnost odštěpného závodu Správa uranových ložisek Příbram na lokalitáchpo bývalé uranové těžbě

Martin Čermák

Diamo, státní podnik, odštěpný závod Správa uranových ložisek, ul. 28. října 184, Příbram, 261 13, Č[email protected]

Diamo, státní podnik, odštěpný závod Správa uranovýchložisek Příbram (o. z. SUL), vykonává správu a dohled nadúzemím dotčeným bývalou těžbou rud a uranu. Mezi nej-významnější úkoly patří čištění důlních vod převážně pobývalé uranové činnosti a báňsko-technický monitoring opuš-těných důlních děl a odvalů. Nedílnou součástí činností nalokalitách po bývalé uranové činnosti je i zajištění plněnílegislativních požadavků atomového zákona a tedy zajiš-

tění radiační ochrany. V příspěvku budou představeny nej-významnější lokality po uranové činnosti, které spravujeo. z. SUL a budou zde blíže popsána jednotlivá specifikavybraných lokalit především s ohledem na radiační ochranu.Výsledky monitoringu trvale prokazují, že současná čin-nost vede k postupnému zlepšování všech složek životníhoprostředí.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Sanace horninového prostředí po chemické těžbě uranu v severních ČecháchRostislav Dudáš, Vojtěch Vokál

DIAMO s. p., o. z. TÚU, Pod Vinicí 84, Stráž pod Ralskem, 471 27, Č[email protected]

Těžba uranu ve Stráži pod Ralskem v Libereckém kraji bylapo několik desetiletí neodmyslitelnou součástí nejen tohotoměsta, ale i širokého okolí a regionu. Během období che-mické těžby (1966–1996) bylo v lokalitě Stráž pod Ralskemna ploše vyluhovacích polí o celkové výměře 628 ha odvr-táno cca 15 000 vrtů, z toho 8 000 technologických. Vlivemvtláčení chemických látek do cenomanského kolektoru přirealizaci těžby uranu v této lokalitě došlo ke kontaminacipodzemních vod. Hlavními kontaminanty jsou v současnédobě zejména SO2−

4 , NH+4 a Al.

V roce 1996 byla rozhodnutím vlády ČR ukončena che-mická těžba a následně byly stanoveny základní cíle sanace

této lokality. Mezi hlavní cíle sanace lze zařadit uvedeníhorninového prostředí do stavu, který zajistí trvalé vyu-žívání turonských zásob pitných vod v severočeské křídě.Dále likvidace vrtů, likvidace povrchových zařízení a začle-nění povrchu vyluhovacích polí do ekosystémů s ohledem naregionální systémy ekologické stability a plány regionálníhorozvoje.

Ukončení veškerých sanačních prací, včetně likvidace povr-chových objektů a rekultivace povrchu je plánováno do roku2042. Celkové náklady na realizaci sanace jsou odhadnutyna úrovni 50 miliard Kč.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Uvádění radionuklidů do životního prostředí v podmínkáchDIAMO, s. p. o. z. ODRA

Petr Jelínek

DIAMO, s. p. o. z. ODRA, Sirotčí 1145/7, Ostrava-Vítkovice, 703 86, Č[email protected]

V rámci likvidace dolů v utlumované části Ostravsko–karvinského revíru bylo nutno řešit i udržování hladinydůlní vody v podzemních kolektorech na úrovních zajišťují-cích bezpečnost provozu v činné části OKR. Provádí se točerpáním dynamických přítoků vod na dvou vodních jamácha následným vypouštěním těchto vod do povrchových vodo-

tečí. Přestože ve spádových oblastech obou vodních jamjsou zastoupeny geneticky velmi podobné typy vod, vysky-tují se zde výrazné rozdíly zejména v obsahu radionuklidu226Ra. Příspěvek analyzuje důvod těchto diferencí i jejichpraktický dopad při vypouštění do povrchových toků.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Ozáření pracovníků při vyřazování z provozu Dolu Hamr IMiloslav Němec1, Hana Neznalová2, Stanislava Lustyková3

1 RC Kamenná, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR2 RADON v.o.s., Novákových 6, Praha 8, 180 00, ČR

3 ENERGIE stavební a báňská a. s., Plzeňská 298/276, Praha 5, 151 23, Č[email protected]

Přednáška je rozdělena do třech částí. V první části je zmí-něna historie Dolu Hamr I a CDS (Centrální dekontaminačnístanice) a to jak z hlediska těžby a čištění důlních vod takz hlediska jednotlivých etap vyřazování z provozu. Zároveňjsou popsány legislativní aspekty jednotlivých období pro-vozu a vyřazování. Ve druhé části je popsán výběr dozimet-

rických veličin monitorovaných během vyřazování a postupypro jejich stanovování včetně popisu metodik a přístrojů.Ve třetí části jsou uvedeny získané hodnoty osobních efek-tivních dávek radiačních pracovníků kategorie A a B, jeproveden rozbor výsledků a porovnání velikostí dávek pra-covníků během provozu a při vyřazování z provozu.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Radiační ochrana na podzemních pracovištích s radonem – zkušenosti z dozoruSÚJB

Marcela Velkoborská, Miroslav Jurda

SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

V ČR jsou v posledních letech ve zvýšené míře zpřístupňo-vána důlní díla a další podzemní pracoviště pro montánníturistiku. Vzhledem k tomu, že se jedná o pracoviště, kdemůže dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodníchzdrojů ionizujícího záření fyzických osob při výkonu jejichpráce, podléhají tato pracoviště dozoru SÚJB. V prezentacibudou shrnuty aktuální zkušenosti z dozoru při obnově a

provozu těchto podzemních pracovišť. Na vybraných praco-vištích bude popsán jejich režim, uvedeny výsledky měřenía na jejich základě odhadnuté efektivní dávky pracovníků.Prezentace bude rovněž obsahovat i informaci o změnáchv povinnostech provozovatelů a o dalších změnách vyplýva-jících z Atomového zákona č. 263/2016 Sb., který nabudeúčinnosti 1. 1. 2017.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Nemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR způsobené expozicíionizujícímu záření v období 2002–2015

Tomáš Müller

Oddělení radiačních rizik, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Každý rok se v České republice předkládá k posouzení něko-lik desítek případů onemocnění u stávajících či bývalýchhorníků uranových nebo rudných dolů, o kterých se posti-žený horník nebo jeho ošetřující lékař domnívá, že vzniklyv důsledku expozice ionizujícímu záření na pracovišti. Pouzemalá část z těchto případů je v závěru řízení kvalifikovánajako nemoc z povolání.

Skoro u všech onemocnění, která byla předložena k posou-zení, se jednalo o zhoubné nádory. Podstatnou částz těchto zhoubných nádorů tvoří rakovina plic. Rozhodo-vání o nemoci z povolání vychází z pravděpodobnostníhopřístupu posuzování založeném na stanovení podílu příčinnésouvislosti (PPS) ozáření na vzniku onemocnění (např. meto-dické opatření č. 15 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČR,částka 9, 1998). Nemoc z povolání je právní pojem, kterýzakládá nárok na odškodnění.

Sdělení podává souhrnnou informaci o všech posuzova-ných případech nemocí z povolání u horníků uranových a

rudných dolů v České republice v období 2002–2015. Vesledovaném období bylo na SÚRO každý rok předloženok posouzení podmínek vzniku onemocnění 30–80 případů.Ve většině případů šlo o rakovinu plic. Druhou nejpočetnějšískupinu diagnos tvořily rakoviny kůže (non-melanoma skincancers). Třetí skupinou byly leukémie. Ostatní diagnosyse vyskytují sporadicky.

Z posuzovaných onemocnění splňuje kritéria přiznánínemoci z povolání polovina až třetina posuzovaných případů.Z toho většinu tvoří rakovina plic. Podíl rakoviny plic u při-znaných nemocí z povolání má v posledních letech klesajícítendenci. Následují rakoviny kůže (basaliomy a spinaliomy).Jejich podíl na počtu přiznaných nemocí z povolání má nao-pak rostoucí tendenci. V posledním roce jich bylo dokoncevíce než rakovin plic. Na třetím místě jsou leukémie (zhruba1 případ za rok).



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Odhad efektivní dávky pro obyvatele v obci Brod na PříbramskuLenka Thinová1, 2, Miroslav Jurda3, Aleš Froňka4, Radek Černý5, Josef Vošahlík5, Jaroslav Šolc6, Radek Bican2

1 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 DIAMO s. p., o. z. SUL, Ul. 28. října 184, Příbram, 261 13, ČR

3 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR4 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR5 SUJCHBO, Milín 71, Milín-Kamenná, 262 31, ČR

6 Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, Č[email protected]

V České republice se nacházejí tisíce odvalů po hornickéčinnosti, jen některé z nich jsou pozůstaky po těžbě urano-vých rud. Tyto odvaly mohou být zdrojem řady chemickýchkontaminantů a přírodních radionuklidů ve vyšších kon-centracích. Některé byly úspěšně sanovány a začleněny dokrajiny v podobě parků, jiné jsou postupně odtěžovány apo vytřídění je kamenivo zužitkováno ve stavebním prů-myslu. Řada odvalů je v rámci existujících expozičních situ-ací stálým přispěvatelem k ozáření obyvatel, jako je tomuv případě obcí Brod, Lešetice a Konětopy na Příbramsku,ležících v blízkosti odvalu šachty č. 15. Tato šachta sloužilapro větrání, těžbu, dopravu materiálu a fárání. V současnédobě je na odvalu uloženo 7 507 639 m3 kameniva, tj. cca12 762 986 t. Odhaduje se, že odval obsahuje cca 0,005 %

zbytkového obsahu uranové mineralizace (cca 600–700 turanu), což řádově více než je průměrný obsah U v hor-ninách. K odhadu vnějšího a vnitřního ozáření obyvatelv obci Brod bylo provedeno gamma spektrometrické sta-novení obsahu přírodních radionuklidů na odvalu a v jehookolí, které bylo podkladem pro modelování externího ozá-ření metodou Monte Carlo a ke zmapování dávkových pří-konů. Dále byly použity časové řady výsledků monitorovánísystémem ALGADE Environmental a monitorovací stanicíRamonis. Ve vybraných domech byla změřena koncentraceradonu. Dále byla proměřena exhalacena odvalu a koncent-race radonu v půdním plynu v okolí odvalu. Všechny tytovýsledky byly použity k diskusi kolem odhadu efektivnídávky v okolí odvalu.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Radiačná záťaž obyvateľstva SR z expozície radónu podľa nových odporúčaní EUHelena Cabáneková1, Matej Ďurčík2

1 Oddelenie radiačnej hygieny, SZU Bratislava, Limbová 12, Bratislava, 833 03, SR2 University of Arizona, Tuscon, USA

[email protected]

V príspevku je porovnaná v súčasnosti platná legislatíva SRs novými požiadavkami EU, záväznými pre členské štátyEurópskej Únie. Ďalej sú prezentované výsledky skríningukontaminácie stavebných materiálov a surovín prírodnýmirádionuklidmi a odhadnutá radiačná záťaž obyvateľa SRz externého ožiarenia v pobytovom priestore typickom preSlovensko. Sú prezentované aj výsledky skríningov koncen-trácie radónu v pobytových priestoroch SR od roku 1992,pričom posledný skríning koncentrácie radónu v pobyto-vých priestoroch, uskutočnený v roku 2014 v siedmychúzemných celkoch (Topoľčany, Levice, Galanta, Lučenec,Trenčín, Dolný Kubín a Košice), je korigovaný výsledkamiopakovaných meraní a doplnený ďalšími meraniami v týchtolokalitách. Do každého pobytového priestoru pri všetkýchskríningoch boli pridelené 2 ks detektorov typu CR-39 spolu

s návodom na umiestnenie a dotazníkom pre charakteris-tiku sledovaného objektu. Pri hodnotení radónovej situáciev celom sledovanom súbore pobytových objektov bol potomzohľadňovaný druh pobytového priestoru, typ miestnosti,ako aj charakter stavby. V závere príspevku, na základeanalýzy nameraných výsledkov, nových koeficientov odhaduzdravotného rizika a konverzných koeficientov pre výpočetefektívnej dávky z expozície radónom, je uvedený odhadefektívnej dávky obyvateľstva v jednotlivých okresoch akrajoch Slovenska.

Táto práca bola podporená aj realizáciou projektu „Cent-rum exelentnosti environmentálneho zdravia“ ITMS č. 2424-0120033, na základe podpory operačného programu Výskuma vývoj, financovaného z Európskeho fondu regionálnehorozvoja.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Nový atomový zákon v oblasti přírodních zdrojů ionizujícího zářeníIvana Ženatá

Oddělení přírodních zdrojů, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Dne 1. 1. 2017 nabývá účinnosti nový atomový zákona(č. 263/2016 Sb.) a jeho prováděcí předpisy. Do tohotozákona byly, krmě jiných, zapracovány směrnice Rady2013/51/Euroatom, kterou se stanoví požadavky na ochranuzdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve voděurčení k lidské spotřebě a směrnice Rady 2013/59/Euro-atom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardyochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření.

Z tohoto důvodu došlo také ke změnám v požadav-cích na radiační ochranu před přírodními zdroji ionizu-jícího záření, a to oproti požadavkům, které dosud stanovízákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (atomovázákon). Příspěvek podává informaci o změnách, které nasta-nou v oblasti regulace přírodního ozáření z pitné vody, sta-vebních materiálů, pracovišť s možností zvýšeného ozářeníz přírodního zdroje záření (pracoviště NORM) a pracovišťse zvýšeným ozářením z radonu.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


K diskusi o konverzi expozice radonu na dávkuLadislav Tomášek

SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V posledních letech probíhá diskuse k novým doporučenímICRP, které se týkají konverze expozice radonu na efek-tivní dávku. Posledním příspěvkem k této diskusi byl semi-nář na půdě Spolkového ministerstva pro životní prostředí,stavebnictví a jadernou bezpečnost v Bonnu, který bylpublikován v časopise Radiation Environment Biophysics(2016). V této práci bylo navrženo vrátit se k původní kon-

verzi 5 mSv/WLM, který byl zdůvodněn novými výsledkyněmecké studie Bismut a také způsobem výpočtu převod-ních koeficientů založených na ekvivalentní dávce a faktoruDDREF.

V prezentaci bude vysvětlen původní epidemiologickýpřístup převodu (ICRP-65) a jeho modifikace v ICRP-126.Kromě toho budou analyzovány výsledku ze studie Wismut.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Radon na pracovištích – Implementace požadavků směrnice 2013/59/Euratom

Ivana Fojtíková1, Ivana Ženatá2, Jana Timková1

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR

[email protected]

Směrnice Rady 2013/59/Euratom z prosince 2013 zavádíjednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví jednot-livců, kteří jsou vystaveni profesionální expozici. V článku54 je uveden výčet nových povinností, které mají za cílzavést regulaci expozice radonu na pracovištích. Členskéstáty EU jsou dle Směrnice povinny 2013/59/Euratom sta-novit vnitrostátní referenční úroveň pro koncentraci radonu

na pracovištích uvnitř budov a nařídit povinnost prováděníměření radonu na pracovištích, která jsou umístěna v pří-zemí nebo v podzemním podlaží v oblastech, kde lze oče-kávat zvýšený výskyt radonu. Směrnice umožňuje stanovitdalší parametry specifikující povinná pracoviště. Příspěvekvysvětluje český přístup k implementaci této povinnosti donové legislativy.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Radon podle nového atomového zákona a Radonový program ČREva Pravdová, Jaroslav Slovák


Dnem 1. ledna 2017 nabývá účinnosti zákon č. 263/2016 Sb.,atomový zákon a nová vyhláška o radiační ochraně. Noválegislativní úprava problematiky radiační ochrany přineseřadu změn i do oblasti přírodních zdrojů ionizujícího záření.Znamená to, že i Radonový program ČR – Akční plán,2010–2019 bude během následujících a závěrečných 3 letpoznamenán a ovlivněn novou právní úpravou a naším aktu-álním chápáním/vnímáním přírodních zdrojů ionizujícíhozáření a ochrany obyvatel před negativními účinky radonu.Nově jsou upraveny např. povinnosti provozovatelů praco-višť s možným zvýšeným ozářením z radonu, které novětvoří samostatnou kategorii pracovišť. Veřejnosti se týkázejména povinnost zajistit měření úrovně objemové aktivityradonu v dokončené stavbě, která prošla rekonstrukcí a obsa-huje nové obytné či pobytové místnosti. Dále je podrobně anově řešena situace v oblasti zařízení školských, sociálnícha zdravotních, u kterých je stanovena povinnost vlastníka

zajišťovat měření objemové aktivity radonu při uvedení doprovozu po provedení změn dokončené stavby. Významnýmprvkem, který je zaveden do legislativy radiační ochranyje princip optimalizace (ALARA), který je pro výše uvá-děná zařízení povinný při překročení referenční hodnoty300 Bq/m3. Nový „atomový zákon“ zavádí nově pojem pře-stupku resp. správního deliktu i do oblasti přírodních zdrojůionizujícího záření, kde za nesplnění zákonem specifikova-ných povinností vlastníkem budovy hrozí uložení pokuty.Státní úřad pro jadernou bezpečnost byl novým atomovýmzákonem zmocněn ke zpracování a aktualizování národníhoakčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu a sta-novování koncepce pro řízení existujících expozičních situacía zároveň byla v oblasti národního akčního plánu (radono-vého programu) vymezena role participujících ministersteva krajských úřadů.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Metodická příprava na reprezentativní průzkum ozáření obyvatelstva ČRod radonu – stanovení průměrné objemové aktivity radonu (222Rn a 220Rn) a

průměrné násobnosti výměny vzduchu v budováchAleš Froňka, Ivana Fojtíková, Karel Jílek, Ladislav Moučka, Jan Lenk, Dana Hladíková, Jan Hradecký, Lukáš Bláha,

Zdeněk Borecký, Michaela Slavíčková, Zina Čemusová

Odbor přírodních zdrojů, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Abychom získali aktuální informace o expozici obyvatelstvapřírodním zdrojům ionizujícího záření v bytech, je nutnéprovést rozsáhlý reprezentativní průzkum s využitím ově-řené měřicí techniky a certifikovaných pracovních postupů.Poslední reprezentativní průzkum ozáření obyvatelstva ČRod radonu a jeho krátkodobých produktů přeměny byl pro-veden v letech 1993–94 s využitím pasivních otevřenýchstopových detektorů s detekční fólií Kodak LR 115 instalo-vaných celkem v 3 582 bytech po dobu jednoho roku. Od tédoby se významně změnila řada faktorů ovlivňujících expo-zici obyvatelstva od radonu ve vnitřním prostředí budov.Technologické postupy ve stavebnictví cílené na snižováníenergetické náročnosti budov a způsob života a bydlenívýznamně ovlivňují celkovou násobnost výměny vzduchu,a tím i úroveň ozáření ve vnitřním prostředí domů. Navícbyly úspěšně vyvinuty a testovány nové detekční systémy

pro stanovení dlouhodobého průměru objemové aktivityradonu (222Rn a 220Rn) ve vnitřním ovzduší domů a sta-novení průměrné násobnosti výměny vzduchu v budovách.V rámci metodické přípravy na velký reprezentativní prů-zkum byl vybrán vzorek 104 bytů, ve kterých byly insta-lovány různé pasivní detektory radonu a thoronu (stopovédetektory a elektretové ionizační komory) s různou expozičnídobou (1 měsíc, 3 měsíce až 1 rok), termoluminiscenční dosi-metry pro stanovení prostorového dávkového ekvivalentuzáření gama a pasivní detektory stopovacích plynů pro sta-novení průměrné násobnosti výměny vzduchu. V příspěvkubudou prezentovány výsledky testování jednotlivých detek-torů v laboratorních podmínkách a v prostředí vybranýchbytů a praktické zkušenosti terénních pracovníků při roz-misťování detektorů u jednotlivých účastníků zahrnutýchdo výzkumného projektu.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Metodologická příprava na reprezentativní průzkum ozáření obyvatelstva ČRod radonu – zajištění reprezentativity vzorku

Ivana Fojtíková, Aleš Froňka, Michal Jankovec


Pro provedení reprezentativního průzkumu ozáření obyvatel-stva ČR z přírodních zdrojů ionizujícího záření je nezbytnévyřešit metodiku výběru a způsobu osazení dostatečně vel-kého souboru bytů, který bude reprezentovat bytový fondČR ve zvolených parametrech ovlivňujících míru ozářeníobyvatel. K dispozici jsou dvě metody získání výběrovéhosouboru, které teoreticky vedou k zajištění reprezentativ-nosti: náhodný a kvótní výběr. Pro účely přípravy metodikypro realizaci reprezentativního výzkumu byly alternativně

otestovány oba druhy výběru na dvou stejně velkých soubo-rech bytů, aby bylo možné je následně srovnat z hlediskačasové a finanční náročnosti, response rate, míry konverze(dokončení měření), kvality získaných dat a doporučit, kterýz nich bude vhodnější pro reprezentativní výzkum ozářeníobyvatelstva. Pro informaci o možném vychýlení reprezen-tativity a určení výše odměny pro účastníky byl provedenpilotní telefonický výzkum, který přinesl řadu poznatků,které budou moci být využity při přípravě metodiky.



Pond

ělí–

Sekc

e8

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Hodnocení ozáření v rodinných domech typu STARTEva Pravdová1, Aleš Froňka2, Ivana Fojtíková2, Ladislav Moučka2

1 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR2 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

Cílem strategie informovanosti, která je prioritou Radono-vého programu ČR 2010 až 2019 – Akčního plánu, je motivo-vat vlastníky k zájmu o kvalitu vnitřního ovzduší a k měřeníobjemové aktivity radonu v jejich domech. V posledníchletech se stále častěji vyskytují případy zvýšených hodnotobjemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší existujícíchbudov jako důsledek snižování násobnosti výměny vzdu-chu v souvislosti s energetickými úsporami na vytápění.Mezi těmito domy se opakovaně vyskytují domy postavenéz kontaminovaného stavebního materiálu s vyšším obsahem226Ra. Ozáření obyvatel v takových domech může být zcelaprůměrné i extrémně vysoké. K tomu často dochází právěv případech zateplení objektu a instalaci těsných plastovýchoken.

V ČR stále existuje přibližně 3 000 typizovaných rodin-ných domů typu START a bytové domy se stovkami bytůpostavených z rynholeckého škvárobetonu. Zatímco pro

některé obyvatele takových bytů se jedná o skutečnost zane-dbatelnou, pro jiné je to důvod k extrémním obavám. Dlou-hodobě existuje potřeba metody objektivního hodnoceníúrovně ozáření v takových bytech a skutečného příspěvkustavebního materiálu k celkovému ozáření. Proto byli s tímtocílem osloveni majitelé rodinných domů typu START vevybrané lokalitě s nabídkou měření a byla provedena měřenív některých bytových domech postavených z rynholeckéhoškvárobetonu.

Obsahem prezentace je hodnocení výsledků měřeníúrovně ozáření a intenzity větrání v rodinných domech abytech postavených z rynholeckého škvárobetonu. Analýzavýsledků ukázala, že existují závislosti měřených parametrů,které umožňují hodnotit příspěvek stavebního materiáluk celkovému ozáření i takový příspěvek případně odhad-nout. Taková možnost je velmi důležitá pro informováníobyvatel těchto bytů i zájemce o jejich koupi.



Pond

ělí–

Sekc

e8

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Dlhodobé hodnotenie celkovej objemovej aktivity alfa a beta a objemovej aktivityradónu v pitných vodách na SlovenskuJana Merešová, Gabriela Wallová, Zuzana Kulichová

Oddelenie fyzikálno-chemickej, anorganickej a rádiochémie, Výskumný ústav vodného hospodárstva, Nábr. arm. gen. L.Svobodu 5, Bratislava, 811 02, SR

[email protected]

V príspevku sumarizujeme výsledky rozsiahleho monitoro-vania pitnej vody na Slovensku. Celková objemová aktivitaalfa a beta a objemová aktivita 222Rn sú prezentované prečasové obdobie od roku 2010 do 2014. Dáta pochádzajúz národného informačného systému ZBERVAK a pokrý-vajú takmer celé územie Slovenska. Tento systém slúži nazískavanie údajov z majetkovej a prevádzkovej evidencieo objektoch a zariadeniach verejného vodovodu a verejnejkanalizácie v rozsahu vyplývajúcom z vyhlášky Ministerstvaživotného prostredia Slovenskej republiky č. 605/2005 Z. z.o podrobnostiach poskytovania údajov z majetkovej a pre-vádzkovej evidencie o objektoch a zariadeniach verejnéhovodovodu a verejnej kanalizácie. Jeho spravovaním bolpoverený Výskumný ústav vodného hospodárstva v Brati-slave na základe ustanovení § 15 ods. 6 a § 16 ods. 6 zákonač. 442/2002 Z. z. o verejných vodovodoch a kanalizáciách.

Od 1. januára 2016 je v platnosti Nariadenie vlády SR8/2016, ktoré transponuje Smernicu rady 2013/51/Euratom.Hlavnou zmenou je nová indikačná hodnota pre celkovúobjemovú aktivitu alfa 0,1 Bq/l (predtým 0,2 Bq/l). Indi-kačná hodnota je v tomto prípade rádiologický ukazovateľ

kvality pitnej vody, ktorého prekročenie si vyžaduje pokra-čovanie v optimalizácii radiačnej ochrany. Pre celkovú obje-movú aktivitu beta a objemovú aktivitu radónu zostal tentoparameter nezmenený (0,5 Bq/l a 100 Bq/l).

Sledovali sme vplyv tohto nového limitu na historickédáta. V priemere 0,4 % nameraných hodnôt celkovej obje-movej aktivity alfa prekročilo indikačnú hodnotu 0,2 Bq/lza obdobie 2010 až 2014. Ale ak by sme retrospektívneaplikovali limit 0,1 Bq/l je to okolo 10 %. Ak je indikačnáhodnota prekročená je potrebné odber a meranie opako-vať. Ak je priemerná hodnota z dvoch stanovení prekračujeindikačnú hodnotu pokračuje sa bezodkladne v stanoveníkonkrétnych rádionuklidov v nasledovnom poradí: 226Ra,238U, 234U, 210Po a ďalších prírodných alebo umelých rádio-nuklidov. Podľa predchádzajúcej legislatívy sa stanovovalahmotnostná koncentrácia Unat.

Tieto nové kritériá kladú zvýšené nároky na laborató-ria. Napríklad väčšina laboratórií má vypracované pracovnépostupy na meranie 226Ra, avšak stanovenie izotopov uránusi vyžaduje alfaspektrometriu alebo ICP-MS.



Pond

ělí–

Sekc

e8

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Laboratorní a terénní porovnání kontinuálních monitorů radonuPetra Vyletělová1, 2, Vojtěch Stránský1, 2

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

V laboratořích Státního ústavu radiační ochrany, v. v. i. pro-běhla série experimentů sloužící k porovnání detekčníchvlastností kontinuálních monitorů radonu, které nacházejíuplatnění například při monitorování pracovišť s charakte-ristickým režimem provozu a jsou také jednou z hlavníchsložek radonové diagnostiky. Jednou z důležitých vlastnostítěchto přístrojů je rychlost odezvy na změnu objemové akti-vity radonu, které byla věnována největší pozornost. Získané

výsledky byly porovnány s terénními měřeními, která pro-bíhala na místech s různými expozičními podmínkami –rodinný dům, podzemní pracoviště, jeskyně. Na posledníchdvou zmiňovaných místech byla využita radonová sondaTERA a kontinuální monitor Radim 3A. Kvůli vysoké vlh-kosti v jeskynním prostředí bylo nutné oba typy detektorůumístit do boxu s vysoušedlem.



Pond

ělí–

Sekc

e8

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán Poskytování státních dotacína ozdravování školských zařízení

Eva Pravdová, Marcela Berčíková, Jaroslav Slovák


Na základě opakovaného měření úrovně objemové aktivityradonu v mateřských školách se ukázalo, že stále existujíškolky, kde je v době pobytu dětí vysoká koncentrace radonuve vnitřním ovzduší. Proto je od roku 2011 nabízeno bez-platné měření objemové aktivity všem zřizovatelům mateř-ských škol. Pro ty, kde je zjištěna vysoká objemová aktivitaradonu, je v rámci Radonového programu ČR dostupnámetodická pomoc a při splnění stanovených podmínek i

státní dotace na provedení ozdravných opatření. Ukazuje se,že často se vysoká koncentrace radonu vyskytuje v objek-tech, které byly kompletně rekonstruovány, včetně zateplenía výměny oken. Přitom nebyl brán zřetel na ochranu protiradonu. Separátní řešení protiradonové ochrany je neekono-mické a kromě finančních nároků přináší další administra-tivní a organizační zátěž. Je proto třeba přesvědčit stavaře,že radon nelze a nevyplatí se při rekonstrukci opominout.



Pond

ělí–

Sekc

e8

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Stanovení meze saturace stopového detektoru při automatickém vyhodnoceníJosef Holeček, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, SUJCHBO, Milín 71, Milín-Kamenná, 262 31, Č[email protected]

Při vyhodnocování exponovaných stopových detektorů jehlavním krokem zviditelnění poruch, vzniklých interakcíčástic alfa s polymerním nitrátem celulozy, tvořícím citlivouvrstvu folie KODAK. Během leptání ve folii vznikají stopy,které se mohou překrývat a tím ovlivnit správnost stanoveníměřené veličiny. O vhodnosti použití měřícího systému roz-hoduje kromě dolní meze detekce i hodnota saturace citlivévrstvy detektoru. Mezí saturace je míněna hustota, či početstop, při které vyhodnocovací systém není schopen od seberozlišit jednotlivé stopy, vzniklé při interakci částice alfa adetekční vrstvy. Ze zahraničních zdrojů vyplývá, že hodnotasaturace těchto stop je při automatickém vyhodnocovánípřibližně 7 000 stop na centimetr čtverečný, a to jak u detek-torů na bázi KODAK LR 115 type II snímatelný typ, taku detektorů na bázi CR 39. Při použití stopového detektoruv systému RAMARN tato hustota stop odpovídá hodnotě

průměrné roční objemové aktivity radonu 350 Bq/m3, cožje hodnota velmi nízká pro potřeby stanovení hodnoty ročníprůměrné objemové aktivity v ČR. Proto bylo provedenoopakované stanovení meze saturace u folie KODAK LR 115type II, nesnímatelný typ, pomocí sady expozic, realizova-ných etalonem 241Am, typ EA 15 při různě dlouhé doběexpozice. Bylo zjištěno, že hodnota saturace citlivé vrstvyfolie, vyhodnocované v SÚJCHBO v. v. i., Kamenná, pomocíanalyzátoru obrazu NIS3AR či dříve používaného systémuLUCIA D, je výrazně vyšší. Odklon od lineární závislostihustoty stop na časovém integrálu aktivity je patrný až přihodnotě hustoty stop 30 000 na centimetr čtverečný, cožje přibližně čtyřikrát výše než uvádí zahraniční zdroje. Připoužití stopových detektorů na bázi KODAK LR 115 jakosoučásti systému RAMARN tato hustota stop odpovídáhodnotě roční objemové aktivity radonu 1 350 Bq/m3.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Nová právní úprava havarijní připravenostiVěra Starostová

Odbor krizového řízení a informatiky, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Zákon č. 263/2016 Sb. ze dne 14. 7. 2016, atomový zákon,mj. přináší novou právní úpravu havarijní připravenosti.Jedná se tzv. zvládání radiačních mimořádných událostí.

V prezentaci je provedeno základní seznámení jak s tímtonovým pojmem, tak s celou novou úpravou této oblasti.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Nová právní úprava v oblasti monitorování radiační situace na území ČREva Šindelková

Regionální centrum SÚJB České Budějovice, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Nový atomový zákon byl schválen, vyšel ve sbírce zákonůpod číslem 263/2016 Sb. a má účinnost od 1. ledna 2017.Kromě jiného je nově upravena také oblast monitorováníradiační situace na území České republiky, mnohé povin-nosti z prováděcích předpisů a nařízení vlády byly přesunutydo zákona. Byly zapracovány odpovídající evropské normy.Nově připravená prováděcí vyhláška o monitorování radiačnísituace bude ve sbírce zákonů vydána do konce letošníhoroku a nahradí původní vyhlášku o funkci a organizaci radi-ační monitorovací sítě (č. 319/2002 Sb., ve znění vyhláškyč. 27/2006 Sb.). Mezi zásadní novinky jistě patří přípravaa schválení národního programu monitorování, který musíStátní úřad pro jadernou bezpečnost vydat do dvou let od

účinnosti nového atomového zákona. Další dva roky jsouurčeny jako přechodná doba pro přizpůsobení se tomutonárodnímu programu monitorování všech osob, které sena monitorování radiační situace na území ČR podílejí.V národním programu monitorování bude zahrnuta takénutnost používání jednotného evropského formátu pro pře-dávání dat z monitorování a to nejen pro osoby, které sednes na monitorování podílejí a se kterými jsou dohod-nuty podrobnosti smluvně, ale také pro držitele povolení,kteří monitorují okolí a výpusti z jaderných zařízení nebopracovišť IV. kategorie. Příprava národního programu moni-torování již byla zahájena pracovním jednáním se všemizúčastněnými osobami.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Doplnění a rekonstrukce systémů radiační kontroly v EDUVít Petráněk

VF, a. s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Společnost VF, a. s. v roce 2013 podepsala s ČEZ, a. s. dese-tiletý kontrakt na údržbu a postupnou rekonstrukci systémůRK v EDU. Kontrakt obsahuje realizaci patnácti investič-ních akcí, ve kterých VF provádí výměnu klíčových částístávajících systémů RK. Navíc jsou v reakci na současnépožadavky doplňovány nové systémy monitorování radiační

situace za havarijní situace. Podrobněji budou rozebíránaněkterá zajímavá řešení realizovaná v EDU, jako napří-klad rekonstrukce systému SEJVAL, rekonstrukce systémuRK v meziskladu vyhořelého paliva nebo doplnění PAMSo monitorování radiační situace za havarijních podmínek. . .



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


K otázkám zpřesnění odhadů radiologických důsledků mimořádných únikůradioaktivity v reálném čase

Petr Pecha1, Petr Kuča2

1 Adaptivní systémy, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., Pod Vodárenskou věží 4, Praha, 182 00, ČR2 Informační systémy, Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 28, Praha, 140 00, ČR

[email protected]

Na pracovišti ÚTIA AV ČR probíhá několikaletý vývojmetod pro zpřesňování odhadů důsledků mimořádnýchúniků radioaktivity do životního prostředí. Byly vyvinutypokročilé techniky korekce modelových odhadů na základěonline měření přicházejících z terénu založené na pokroči-lých metodách bayesovské filtrace. Předmětem výzkumubyly techniky částicového filtru, kdy se ukázalo jejich sou-časné omezení na některé aplikace způsobené enormnímipožadavky na objem výpočtů charakteristické pro tyto algo-ritmy z rodiny sekvenčních Monte-Carlo metod. V tomtopříspěvku se zaměřujeme na speciální scénáře šíření radio-aktivity v časné fázi nehody v bližším okolí zdroje znečistění.Pokud požadujeme provádět mapování šíření radioaktivníhomraku s korekcí jeho parametrů online v reálném čase, jezde zavedena zjednodušená metodika založená na optima-lizačním přiblížení. Jádrem je nelineární mnohorozměrná

metoda nejmenších čtverců užitá rekurzívně v jednotlivýchčasových krocích. Podrobný popis metodiky je v publi-kaci P. Pecha, V. Šmídl: Inverse modelling for real-timeestimation of radiological consequences in the early stageof an accidental radioactivity release, Journal of Environ-mental Radioactivity, DOI: 10.1016/j.jenvrad.2016.06.016.V tomto příspěvku ukazujeme výsledky aplikace metodikyna jednoduché scénáře úniku radioaktivity připravené vespolupráci se SÚRO, které poskytlo nezbytná vstupní datazahrnující meteorologická měření a krátkodobé předpovědí,konfiguraci (a případně rekonfigurace) monitorovací sítědávkových příkonů, zdrojový člen úniku a další lokální data.Na sérii snímků ukazujeme původní i asimilované dávkovépříkony na terénu v jednotlivých časových krocích. Odtudlze demonstrovat i přínos k přesnější lokalizaci zasaženéoblasti a k úrovním dávkových příkonů.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Výpočet aktivit vybraných štěpných produktů ve složitých polích záření gamaPavel Žlebčík1, Ondřej Huml2

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Katedra jaderných reaktorů, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Palivo umístěné do aktivní zóny reaktoru je vystaveno neu-tronovému toku, který vyvolá v palivu štěpnou řetězovoureakci, při kterém znikají štěpné produkty a aktinidy s růz-nými poločasy rozpadu. Mezi těmito skupinami je značnémnožství radioaktivních izotopů, které při svém rozpadugenerují záření gama i po vyjmutí paliva z reaktoru a zasta-vení štěpné reakce. Takto ozářené jaderné palivo vytvářísložité spektrum záření gama. Příspěvek je zaměřen na iden-tifikaci vybraných krátkodobých produktů štěpení, jejichžpoločasy rozpadu jsou v řádu hodin až dnů a stanoveníjejich aktivit ve složitých polích záření gama. Pro genero-

vání takovýchto polí různé intenzity a složení byly použitypalivové elementy ozářené v aktivní zóně reaktoru VR-1.Byla použita peleta UO2 s obohacením přibližně 4 % 235U azkrácený palivový proutek EK-10 s 10% obohacením 235U.Po ozáření a transportu do referenčních měřicích pozic bylypalivové elementy měřeny polovodičovým HPGe detekto-rem s relativní účinností 35 %. Aktivity vybraných štěpnýchproduktů stanovených na základě spektrometrické analýzybyly následně porovnány s aktivitami stanovenými pomocívýpočetního kódu MCNPX.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Zátěžová kapacitní cvičení 2016Michal Sloboda, Petr Rulík, Helena Malá, Tereza Ježková


V roce 2016 proběhlo v šesti laboratořích RMS ČR (SÚROPraha, SÚRO Hradec Králové, SÚRO Ostrava, SVÚ Praha,VÚV Praha a RC SÚJB České Budějovice) vybavenýchspektrometrií gama zátěžové kapacitní cvičení (ZKC 2016).Cílem cvičení bylo prověřit měřicí kapacitu jednotlivýchlaboratoří, odvozenou na základě předchozích cvičení, zasoučasného technického vybavení a personálního obsazenípro případ radiační mimořádné události (RaMS) a vytipo-vat problematická místa celého procesu od příjmu vzorkůaž po zápis do databáze RMS „MonRaS“. Délka cvičenív každé laboratoři byla přibližně 12 hodin, neboť za RaMS,vzhledem k nedostatku personálu, se předpokládá prácev režimu 12 hodinových směn, který by byly schopny labo-ratoře zajišťovat po dobu 14 dnů. Cvičné vzorky pokrývalyširokou škálu komodit, které by za RaMS do laboratoří

přicházely (aerosolové filtry, sorbent plynných forem jódu,spady, pitná voda, složky potravního řetězce a půdy). Částvzorků byla předem kontaminována 85Sr, 88Y, 134Cs a 40K(tyto nuklidy pouze zastupovaly skutečné nuklidy, které byse za RaMS vyskytly).

V laboratoři SÚRO Praha bylo pro měření při ZKC 2016použito 9 spektrometrických tras a gama automat (2 HPGetrasy), který byl bez asistence obsluhy využit i pro nočnísměnu. Pro cvičení bylo připraveno 400 vzorků (z toho 115vzorků s dotovanou aktivitou) a zúčastnilo se ho 18 lidí,včetně dvou studentů.

Výsledky dosažené při ZKC 2016 potvrdily, že je uži-tečné zátěžová kapacitní cvičení v 2 až 3 letých intervalechopakovat.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Fukušima I poté aneb co se za pět let podařilo při likvidaci následků havárie adopady na jadernou energetiku

Vladimír Wagner

Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., Husinec-Řež 130, 250 68, Č[email protected]

Už více než pět let uplynulo od jednoho z největších známýchzemětřesení a následné vlny cunami. Jejich důsledkem bylai druhá největší havárie jaderné elektrárny v téměř šedesáti-leté historii využívání jaderné energetiky. I když tato havárie,na rozdíl od zemětřesení a cunami, neměla žádné přímé obětina životech, způsobené škody byly velmi vysoké. Obyvatelése už sice mohou pomalu vracet do evakuovaných oblastí,ale kompletní likvidace dopadů havárie bude trvat řadu let.V současné době probíhá zlomové období, kdy se zrychlujecesta k likvidaci zničené elektrárny a také k rekonstrukci arevitalizaci zasažených území. Přednáška se pokusí rozebratněkteré aspekty této události. Bude věnována příčinám a

průběhu havárie jaderné elektrárny Fukušima I. Podrobnějibudou rozebrány práce na stabilizaci situace v elektrárněa likvidaci důsledků havárie i plánovaný budoucí postup.Budou analyzovány získané poznatky pro rozvoj bezpečnostijaderných reaktorů. V tomto roce proběhne i třicáté výročíhavárie v Černobylu. I zde se nastoupila cesta k likvidacielektrárny a revitalizaci zakázané zóny. To umožňuje nejensrovnání obou událostí, ale i zhodnocení jejich dopadu nejenna jadernou energetiku. Během přednášky si všimneme izkoumání dopadů radioaktivity a kontaminace na přírodu ilidi.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Možnosti využití mezinárodní monitorovací sítě CTBTO – výstupy po haváriijaderné elektrárny Fukushima a po provedení podzemních jaderných testů v KLDR

v letech 2006 až 2016Aleš Froňka


V příspěvku budou na konkrétních případech a datovýchvýstupech představeny základní funkce a provozní mož-nosti sítě měřicích stanic mezinárodního monitorovacíhosystému (IMS) CTBTO pro potřeby verifikačního režimuSmlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Součástípříspěvku bude prezentace výsledků měření ze sítě seismic-kých, hydroakustických, infrazvukových a radionuklidových

stanic umožňujících detekci jaderných testů provedenýchv podzemí, v atmosféře případně pod vodní hladinou. Nazávěr prezentace budou ukázány výsledky měření a analýzradioaktivních aerosolů a radioaktivních vzácných plynův ovzduší po havárii jaderné elektrárny Fukushima a poprovedení podzemních jaderných testů v Korejské lidovědemokratické republice v letech 2006 až 2016.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Detektor bGeigie Nano v rámci projektu RAMESIS – zkušenosti po rocepoužívání v ČR

Jan Helebrant, Petr Kuča, Irena Češpírová

Odbor havarijní připravenosti, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Detektor bGeigie Nano (dále jen bGeigie) je malý mobilnípřístroj navržený neziskovou organizací SAFECAST krátcepo havárii v JE Fukushima r. 2011. Detekční jednotkou jepancake GM počítač LND 7317, přístroj disponuje grafic-kým displejem, vestavěnou GPS a umožňuje automatickéukládání dat na microSD kartu pro předávání dat k dalšímuzpracování.

Přístroj bGeigie byl vybrán do v projektu vytvářenéhosystému monitorování radiační situace na úrovni tzv. občan-ských měřicích sítí na základě testování řady měřičů pou-žívaných ve světě pro tyto účely a byl vytvořen systémumožňující zapojení veřejnosti do monitorování radiačnísituace v souladu s aktuálními světovými trendy.

SÚRO má v pilotní fázi k dispozici 36 přístrojů bGeigie,které jsou zájemcům bezplatně zapůjčovány na bázi reciproč-ního poskytování dat naměřených uživatelem, do systému seuž zapojily např. FJFI ČVUT, ÚTEF ČVUT, VUT Brno,HZS ČR, několik škol a řada dalších dobrovolníků. Od února2015 bylo získáno téměř 600 datových souborů, které bylynásledně předány do databáze Safecast.org.

V rámci projektu byly vyvinuty nástroje umožňující uži-vatelům kromě předávání dat do centrální databáze se zob-

razením těchto dat na webu i zcela nezávislé zpracovánía zobrazení dat v mapě lokálně na PC/NB uživatele, připoužití offline map i bez potřeby připojení k internetu.

Zvolené řešení využívá bezplatně dostupný open-sourcemapový software QGIS doplněný podle specifikací SÚROvyvinutým pluginem pro zpracování dat z přístrojů bGeigie.QGIS tak umožňuje zobrazení a zpracování dat jak s vyu-žitím online podkladových map (OpenStreetMap, Bing,Google, ap.), tak i práci s v SÚRO připravenými offlinemapami ČR. K dispozici jsou i pomůcky pro export dat pronačtení do tabulkových editorů typu MS Excel.

Velká pozornost je v projektu RAMESIS věnována iinformovanosti veřejnosti – SÚRO připravilo informačníletáky o monitorování radiační situace a správné interpretacivýsledků měření, návody na ovládání přístroje, prováděníměření a zpracování výsledků. Systém je prezentován nawebu SÚRO (www.suro.cz/cz/vyzkum/vysledky/safecast)a byly vytvořeny stránky i na české a anglické Wikipedii.

Příspěvek byl vytvořen v projektu RAMESIS (ID:VI20152019028) financovaného Ministerstvem vnitra ČRv rámci tzv. bezpečnostního výzkumu.



http://www.suro.cz/cz/vyzkum/vysledky/safecast

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Radiační zátěž pracovníků NUVIA a. s. při některých činnostech v JE DukovanyVladimír Vrban, Pavel Hora

NUVIA a. s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Z portfolia služeb a dodávek společnosti NUVIA realizova-ných v EDU jsou prezentovány z hlediska obdržených osob-ních dávek nejvýznamnější činnosti prováděné opakovaně

(zpravidla několikrát do roka) i jednorázově v posledníchletech a jsou diskutovány při nich obdržené dávky.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Studium redistribuce a resuspenze umělých radionuklidů v lesním ekosystémuvlivem požáru

Petr Rulík1, Tereza Ježková1, Radim Možnar1, 2

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

V srpnu 2015 došlo u obce Olešná na Rakovnicku k rozsáh-lému lesnímu požáru. Ze strany SÚRO, v. v. i. byla vyvinutainiciativa k prozkoumání vlivu požáru na distribuci radio-nuklidů v lesním ekosystému a bezprostředně po uhašenípožáru byly odebrány vzorky půd a rostlin. Další odběrypak byly uskutečněny téměř rok po požáru, na konci května2016. Ve vzorcích je po příslušných úpravách stanovovánahmotností aktivita radionuklidu 137Cs metodou laboratornípolovodičové gamaspektrometrie. Sekundárně, předevšímza účelem ověření případné korelace s výskytem cesia je

stanovována také hmotností aktivita přirozeně se vyskytují-cího 40K. Dále je stanovováno pH odebraných půd a budouprovedeny i další chemické rozbory jako např. sekvenčníloužitelnost. Uvažuje se i o použití atmosférických disperz-ních modelů pro odhad radiačních rizik vlivem resuspenze.Práce sleduje především následující cíle: vytvoření podrobnérešerše, porovnání dosažených výsledků s dostupnou litera-turou a posouzení dalších možností výzkumu v dané oblasti.V době konání konference nebude ještě práce zcela dokon-čena, budou tak prezentovány pouze předběžné výsledky.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Zabezpečení hromadného monitorování radiojodu u obyvatelstva po havárii JEZPavel Fojtík1, Jan Surý2

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 NUVIA a. s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Radioaktivní izotopy jodu uvolněné do životního prostředípo havárii jaderně energetického zařízení mají dominantnípodíl na dávce, kterou při takové události obdrží obyva-telstvo v důsledku vnitřního ozáření. Velikost a distribucedávek se odhaduje na základě měření aktivity radiojodu,zejména radioizotopu 131I, ve štítné žláze. Vzhledem k ome-zené době, po kterou je 131I po zastavení úniku měřitelný,musí být monitorování obyvatelstva, ale i zasahujících osob,účelně organizováno, aby poskytlo údaje pro odhad dávekve štítné žláze u jednotlivců a s tím související případ-nou zdravotnickou pomoc nebo naopak pro uklidnění obav

obyvatelstva, dále údaje pro upřesnění předpovědí modelůšíření kontaminace a pro posouzení přijatých opatření proochranu obyvatelstva před vnitřní kontaminací, a pro dalšíanalýzu následků havárie. Pro zabezpečení těchto úkolůmusí složky radiační ochrany použít kapacitní měřicí pro-středky a předem vypracované a nacvičené postupy. Příspě-vek popisuje organizaci nasazení prostředků hromadnéhomonitorování štítné žlázy u obyvatelstva, cvičné ověřeníkapacity prostředku vyrobeného společností NUVIA a. s. aprovozovaného Státním ústavem pro radiační ochranu, v. v. i.a možnost zpracování jeho dat.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Jaderné havárie v Černobylu a Fukušimě: Srovnání radiologických dopadůJozef Sabol, Bedřich Šesták

Fakulta bezpečnostního managementu, PA ČR v Praze, Lhotecká 559/7, P.O.Box 54, Praha 4, 143 01, Č[email protected]

Tento rok uplynulo 30 let od havárie na 4. bloku jadernéelektrárny v Černobylu na území dnešní Ukrajiny a 5 letod havárie v komplexu jaderné elektrárny ve Fukušiměv Japonsku. Obě tyto mimořádné události představují nej-větší katastrofy v oblasti mírového využívání jaderné energie.Jejich následky se, mimo jiné, projevily i v pozastavení pro-vozu některých stávajících a podstatném přibrzdění stavebnových jaderných elektráren ve světě. Konkrétní dopadyzmíněných havárií, jakkoli vážné a nebezpečné, jsou všakposuzovány daleko přísněji než jiné průmyslové nehody nebohavárie, přičemž i laická veřejnost vnímá tyto situace mno-hem citlivěji zejména pod vlivem ještě stále přetrvávajícíchreminiscencí na jaderné bombardování, k němuž došlo nakonci 2. světové války v Japonsku. Je nesnadné vymýtitzakořeněnou představu: vše, co je jaderné, je nebezpečné.

Referát se zabývá hodnocením dopadů černobylské a fuku-šimské havárie na základě vědecky podložených odhadů as přihlédnutím k výsledkům monitorování ozáření osob aradioaktivního zamoření životního prostředí. Je pochopi-telné, že názory většiny obyvatel, čerpajících informacez vesměs nespolehlivých nebo neověřených zdrojů, a odbor-níků opírajících se o výsledky rozsáhlých epidemiologickýchstudií a vycházejících z posledních poznatků z radiobiologiea radioekologie, se značně liší. Při hodnocení obou haváriíje třeba vidět jejich důsledky v kontextu míry nebezpečí,s nimiž se setkáváme v průmyslu nebo dopravě, a nako-nec i v běžném každodenním životě. To platí zejména prooblasti, které jsou značně vzdálené od místa havárií. V pří-spěvku jsou dále diskutovány některé specifické odlišnostiobou jaderných havárií a jejích rozdílné účinky na zdravíobyvatelstva a na životní prostředí.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Hodnotenie radiačnej záťaže pre operátora žeriavu počas demontáže tlakovejnádoby reaktora a jej presune do pásma rezania

Martin Launer, Martin Hornáček, Vladimír Nečas

Ústav jadrového a fyzikálneho inžinierstva, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta elektrotechniky ainformatiky, Ilkovičova 3, Bratislava, 812 19, SR

[email protected]

Na Slovensku v súčasnosti prebieha vyraďovanie dvoch jad-rových elektrární, ktoré sa nachádzajú v oblasti JaslovskéBohunice. Podľa prijatej stratégie vyraďovania pre jadrovúelektráreň V1 je plánovaná demontáž veľkých komponentovs ich následnou segmentáciou. Medzi najnáročnejšiu úlohudemontáže veľkých komponentov patrí demontáž tlakovejnádoby reaktora, vzhľadom na vysokú hodnotu indukovanejaktivity materiálov, rozmery a jej hmotnosť. Cieľom príspe-vkuje určiť radiačné zaťaženie pre pracovníka počas presunutlakovej nádoby reaktora z inštalovanej polohy do pásmarezania vo vybraných situáciách, v ktorých je uvažovanéodlišné umiestnenie diaľkového ovládania žeriavu reaktoro-vej sály. Na vytvorenie modelu a výpočet príkonu efektívnejdávky bol využitý výpočtový prostriedok VISIPLAN 3D

ALARA. Výsledkom výpočtov bolo stanovenie najvýhodnej-šieho umiestnenia pracovníka ovládajúceho žeriav reaktoro-vej sály počas presunu tlakovej nádoby reaktora do pásmarezania z pohľadu dávkového zaťaženia. Výsledky simulá-cií dokázali, že najvyššie radiačné zaťaženie pre operátoražeriavu počas presunu tlakovej nádoby do pásma rezania súna pozíciách, ktoré sa využívajú počas prevádzky reaktora.Na základe uvedeného bolo preukázané, že dané operácie jenutné vykonať na diaľku, pričom v najvýhodnejšej pozíciibol vypočítaný maximálny príkon efektívnej dávky rádovo10−2 𝜇Sv. Výpočítané hodnoty príkonu efektívnej dávkyv osi tlakovej nádoby reaktora boli validované s nameranýmihodnotami, ktoré boli poskytnuté spoločnosťou JAVYS, a. s.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Charakterizácia, dekontaminácia a uvoľňovanie podzemných šácht obj. 44/20JE A1 – metódy a postupy

Pavol Pajerský, Martin Lištjak, Alojz Slaninka

VUJE, a. s., Okružná 5, Trnava, 918 64, [email protected]

Obj. 44/20 je komplex 34 podzemných šácht s hĺbkou 7,2 m,ktoré slúžili ako zložisko pevných rádioaktívnych odpa-dov (RAO) a rádioaktívnych (RA) olejov vyprodukovanýchpočas prevádzky JE A1. Všetky podzemné šachty majúbetónové steny a podlahu a tie, ktoré slúžili na ukladanieRA olejov boli vystužené oceľovou výstelkou do výšky 1,5 mod dna šachty.

RA oleje boli skladované v 1,3 m3 oceľových kontajneroch.Po zistení, že oceľové výstelky v šachtách 1.1 až 1.18 súznačne skorodované, bolo rozhodnuté, že obj. 44/20 nemôženaďalej slúžiť ako zložisko RAO. Obj. 44/20 bol po obj. 41druhý v poradí z hľadiska významnosti zdrojov kontaminá-cie podzemných vôd (insitu monitoring pôd v r. 1992).

Uvoľňovanie 6 podzemných šácht začalo podľa plánu II.etapy vyraďovania JE A1 v novembri 2015 a obsahovaloz hľadiska in situ monitorovania 3 fázy: preddekontami-načné monitorovanie, dekontaminácia a podekontaminačnémonitorovanie.

V rámci preddekontaminačného monitorovania bolo vyko-nané predbežné meranie príkonu dávky, kontrola hĺbky kon-

taminácie na základe odberu betónových jadrových odvrtova kontrola nefixovanej kontaminácie liehovými otermi.

Dekontaminácia bola realizovaná brúsnym systémomv prípade hĺbky kontaminácie väčšej ako cca 1 cm. V opač-nom prípade a v ťažko prístupných miestach bolo použitéručné brúsenie. Oceľové výstelky boli dekontaminované brú-sením, iba v jednej šachte bola výstelka odstránená. Účin-nosť dekontaminácie bola priebežne kontrolovaná meranímpovrchovej kontaminácie (PK).

Po úspešnej dekontaminácii bolo vykonané podekonta-minačné monitorovanie, ktoré zahŕňalo meranie PK a insitu gama spektrometriu s výsledkom, že úroveň PK a cel-kovej plošnej kontaminácie spĺňali limity pre uvoľňovaniedo životného prostredia.

6 podzemných šácht bolo po dekontaminácii zasypa-nýchn nekontaminovanými zeminami a následne nad nimibola vybudovaná betónová plocha. Takto vzniknutá plo-cha bude v budúcnosti využívaná podľa potrieb spoločnostiJAVYS, a. s..



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Problematika stanovovania vonkajšieho ožiarenia pri ukladaní rádioaktívnychodpadov z demontáže parogenerátora

Martin Hornáček, Vladimír Nečas


[email protected]

Neoddeliteľnou súčasťou procesu demontáže akéhokoľvekaktivovaného, resp. kontaminovaného zariadenia jadrovejelektrárne je manažment vznikajúcich rádioaktívnych od-padov. Množstvo i triedu týchto odpadov je možné znížiťaplikáciou technológií dekontaminácie. Na druhej strane, dô-sledkom dekontaminačných technológií je produkcia sekun-dárnych rádioaktívnych odpadov. Množstvá i druh týchtoodpadov sú však silne závislé od viacerých faktorov, akonapríklad zloženie použitých dekontaminačných roztokova charakter ich čistenia, chemické vlastnosti dekontami-novaného materiálu, počet opakovaní dekontaminačnýchcyklov a ďalšie. Z tohto dôvodu je predikcia sekundárnychodpadov problematická a líši sa prípad od prípadu. Stano-venie vonkajšieho ožiarenia pri ukladaní týchto odpadov jetak vzhľadom na veľké nepresnosti zdrojového člena prob-lematické. Príspevok analyzuje tento problém na príklade

ukladania sekundárnych odpadov z dekontaminácie paro-generátora použitého v slovenskej jadrovej elektrárni V1v Jaslovských Bohuniciach. Vytvorené výpočtové modelyv prostriedku VISIPLAN 3D ALARA reflektujú reálnu situ-áciu pri ukladaní nízkoaktívnych odpadov v Republikovomúložisku rádioaktívnych odpadov v Mochovciach. Výsledkyvýpočtov pri uvažovaní odhadovaných parametrov ukazujú,že najvyššie celkové kolektívne efektívne dávky pracovní-kov vykonávajúcich činnosti ukladania sú rádovo jednotkyman mSv. Správnosť (presnosť) prezentovaných výsledkovvýpočtov je silne závislá od presnosti vstupných paramet-rov. Prezentovaná metodika výpočtu vonkajšieho ožiareniavšak umožňuje rýchly prepočet príkonu efektívnej dávkypri zmene množstva, aktivity i nuklidového zloženia sekun-dárnych rádioaktívnych odpadov.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Vplyv projektu vyraďovania JE A1 na vybrané zložky životného prostrediaMartin Lištjak1, 2, Ondrej Slávik1, Alojz Slaninka1

1 VUJE, a. s., Okružná 5, Trnava, 918 64, SR2 Fakulta Elektrotrechniky a Informatiky STU, Slovenská Technická Univerzita v Bratislave, Ilkovičova 3, Bratislava,

812 19, [email protected]

Príspevok uvádza najdôležitejšie závery z výsledkov mo-nitorovania radiačnej situácie v areáli JAVYS v lokaliteJE A-1 za r. 2016. Doplnkové merania radiačnej situáciev tejto lokalite predstavujú: kontinuálny odber vzoriek aero-sólov a spadov v prízemnej vrstve atmosféry a následnégamaspektrometrické a rádiochemické stanovenie umelýchrádionuklidov, kontinuálne meranie dávkových príkonov ex-terného gama žiarenia, in-situ meranie a odber vzoriek pôd,odber vzoriek bioindikátorov a ich gamaspektrometrickáanalýza.

Merania za rok 2016 sú nepretržite vykonávané od r. 1992.Merania predstavujú nezávislé hodnotenie radiačných do-padov činností vykonávaných v rámci projektu „realizáciaII. etapy projektu vyraďovania JE A1“. Výsledky meraní súporovnávané s výsledkami meraní získanými na pozaďovejlokalite RÚ RAO Mochovce.

Merania, resp. odbery vzoriek sú lokalizované v blízkostinakladania so zdrojmi ionizujúceho žiarenia. V lokalite JEA1 sú sústredené činnosti v rámci realizácie II. etapy vyraďo-vania JE A1, aktivity JAVYS zamerané na spracovanie RAO

a Laboratória II. kategórie VUJE, v ktorých sú vykonávanéexperimentálne práce (väčšinou analytického charakteru)s rádioaktívnymi materiálmi.

Lokalita sa vyznačuje tiež intenzívnym pohybom zdrojovionizujúceho žiarenia – transport RAO na triedenie a spra-covanie, premanipulovanie RAO v rámci areálu z areálu,transport spracovaných RAO v kontajneroch VBK na RÚRAO v Mochovciach.

Príspevok sa zaoberá súvislosťami medzi jednotlivými me-ranými veličinami a koreláciou medzi nameranými údajmia činnosťami realizovanými v danom období.

V príspevku sú výsledky týchto meraní hodnotené i z ča-sového aspektu za časové obdobie posledných 24 rokov (roky1992 až 2016) s poukázaním na trendy počas jednotlivýchetáp projektu vyraďovania JE A1. Ďalej budú v príspevkurozobrané faktory ovplyvňujúce variabilitu vybraných ve-ličín (PPDE, plošná aktivita spadov, objemová aktivitaaerosólov a pod.) v podmienkach vyraďovania lokality JEA1.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Vyraďovanie jadrového zariadenia experimentálnej spaľovne VUJE a uvoľneniebudovy spod inštitucionálnej kontroly do životného prostredia

Alojz Slaninka, Martin Lištjak, Ľuboš Rau, Pavol Pajerský

Oddelenie osobnej dozimetrie a dozimetrie životného prostredia, VUJE, a. s., Okružná 5, Trnava, 918 64, [email protected]

Experimentálna spaľovňa VUJE (ESV) s dvojkomorovouspaľovacou pecou sa nachádzala v budove 76B v areályJE A1. Z prevádzky bola odstavená v roku 2004.

Vyraďovanie jadrového zariadenia ESV bolo realizovanév roku 2014. Cieľom vyraďovania v prvej fáze bolo rozo-bratie a odstránenie aktívnych častí technológie jadrovéhozariadenia spaľovacej pece a dekontaminácia povrchov s cie-ľom znížiť povrchovú kontamináciu pod úroveň obslužnýchpriestorov kontrolovaného pásma (< 3 Bq/cm2). Po vyra-dení JZ ESV boli priestory budovy 76B vrátené do správyJAVYS, a. s. Cieľom druhej fázy vyraďovania v roku 2015bolo odstránenie samotnej budovy 76B, ktorá bola súčasťoukontrolovaného pásma.

Rádiologická charakterizácia budovy 76B potvrdila, žeštruktúra stavebných materiálov nebola výrazne kontami-novaná a bola dekontamináciou odstrániteľná. Majoritnáčasť kontaminácie bola pritom deponovaná na povrchoch,hlavne vo forme usadeného prachu. Tieto výsledky spolus analýzou realizovateľnosti posudzujúcou časovú náročnosťrozoberania, vynaložené náklady a dávkovú záťaž zúčast-nených pracovníkov preukázali, že je výhodnejšie vykonať

dekontamináciu a následné uvoľňovacie monitorovanie voforme stojacej budovy v porovnaní s postupným rozobera-ním, transportom a monitorovaním vzniknutej sutiny naexistujúcich monitorovacích pracoviskách licencovaných preuvoľňovanie do ŽP, ktorých monitorovacia kapacita je vše-obecne nízka.

Pre účely uvoľňovacieho monitorovania budovy 76B bolavyvinutá a schválená špeciálna metodika zahŕňajúca in situmerania na mieste ako aj odbery vzoriek a ich laboratórneanalýzy. Dekontaminácia a uvoľňovacie monitorovanie bu-dovy 76B s následným vyňatím budovy spod inštitucionálnejkontroly a zmenou hraníc kontrolovaného pásma bolo re-alizované v roku 2015. Demolácia samotnej budovy bolavykonaná v roku 2016. Budova bývalej experimentálnej spa-ľovne VUJE 76B bola prvou budovou v Slovenskej republikeuvoľnenou do ŽP vo forme stojacej budov.

Príspevok obsahuje chronologickú postupnosť vyraďo-vania ESV, vrátane požiadaviek a rozhodnutí dozornýchorgánov (ÚJD SR a ÚVZ SR) ako metodiky a výsledkovuvoľňovacieho monitorovania.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Optimalizácia metódy destilácie pre stanovenie 79SeSilvia Dulanská, Bianka Horváthová, Boris Remenec, Ľubomír Mátel

Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1, Bratislava, 842 15, [email protected]

Cieľom práce bolo vyvinúť, testovať a optimalizovať metódudestilácie pre separáciu 79Se v rádioaktívnych odpadoch.Pokusy boli realizované na modelových vzorkách. Výťažkyselénu sa stanovili gama spektrometrickým meraním pri𝐸𝛾 = 136 keV a 𝐸𝛾 =264,8 keV. Sledovali sa podmienky preúčinnú destiláciu selénu v prostredí HCl s rôznou koncentrá-ciou, vplyv objemu 18,31 mol · dm−3 HBr a množstvo odo-beraného destilátu. Najvyššie výťažky 95Se (90,6–91,5) % sa

pohybovali v prostredí (4–6,5) mol · dm−3 HCl spolu s prí-davkom 18,31 mol · dm−3 HBr s objemom (3–7) ml. Maxi-málne výťažky (86–91) % pri destilácii 50 ml roztoku sadosiahli pri odoberanom destiláte s objemom 35 ml. Desti-láciou sa stanovil vplyv množstva nosiča Se4+. V súčasnostisa separačný postup pre stanovenie 79Se aplikuje na reálnevzorky rádioaktívnych odpadov pochádzajúcich z jadrovýchelektrární na území SR.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Zakoncentrovanie 137Cs vo vodách pomocou impregnovaného biosorbentuĽubomír Mátel, Silvia Dulanská, Sabina Petercová

Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1, Bratislava, 842 15, [email protected]

V práci bol modifikovaný biosorbent z drevokazných nelupe-natých a chorošovitých húb s cieľom využiť biosorbent preseparáciu významných rádionuklidov. Príprava povrchovomodifikovaného sorbentu sa realizovala v otvorenom systémea bola modifikovaná za pomoci chloridu železitého, síranumeďnatého a hexakyanoželeznatanu draselného. Modifiko-vaný biosorbent bol následne použitý na charakterizáciusorpčných vlastností pre separáciu 137Cs z vodných rozto-kov. V práci bola testovaná kinetika sorpcie cézia. Vplyvkoncentrácie roztokov kyseliny dusičnej a kyseliny chlorovo-

díkovej, a aj vplyv pH na sorpciu cézia. Ďalším dôležitýmfaktorom, ktoré môžu ovplyvňovať rádiochemické separá-cie a sorpciu rádionuklidov je vplyv konkurenčných iónov.V danom experimente bol sledovaný vplyv K+, Na+. Privýbere vhodného prostredia separácie je dôležité zohľadniťaj celkovú koncentráciu náboja v roztoku. Vplyv iónovej silybol sledovaný pomocou roztoku dusičnanu sodného o rôznejkoncentrácii a pH. Na záver bola metóda aplikovaná prezakoncentrovania 137Cs na reálnych vzorkách povrchovýchvôd.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Záchyty zdrojů ionizujícího záření neznámého původu v ČRJosef Mudra

Měření a laboratoře, ÚJV Řež, a. s., Husinec-Řež č. 130, Řež, 250 68, Č[email protected]

ÚJV Řež, a. s. (ÚJV), kromě jaderného výzkumu a vývojev ČR poskytuje také servis při záchytech zdrojů ionizujícíhozáření (ZIZ). Tímto záchytem se rozumí nález ZIZ mimopracoviště oprávněnými pro nakládání se ZIZ. Tato službaje od roku 2003 zajišťována mobilní zásahovou skupinouÚJV (skupina), která je pro řešení těchto situací adekvátněvybavena (přístrojově, personálně, technicky). Tato službaje smluvně poskytována pro dva subjekty v Praze a od září2016 i pro jeden subjekt v Plzni. Jinak na vyžádání SÚJBje působnost skupiny celorepubliková. Činnosti skupiny popříjezdu na místo nálezu zahrnují provedení monitorovánína lokalitě (proměření zachyceného vozidla či nákladu),vytyčení místa zásahu a dohledání ZIZ. Po dohledání ZIZnásleduje finální proměření na místě nálezu, které vyloučívýskyt dalšího ZIZ nebo povrchové kontaminace v okolínalezeného ZIZ. Dohledaný ZIZ je dle patných předpisůpřepraven na specializované pracoviště ÚJV. Po rozhod-nutí SÚJB je daný záchyt zpracován jako RAO a uložendo úložiště RAO v ČR. Za dobu poskytování této službyjsou ÚJV ročně řešeny řádově desítky případů záchytů ZIZ.

Počet záchytů ZIZ ÚJV tvoří až 45 % všech záchytů v ČR,které od roku 1997 eviduje SÚJB. Během této doby jsouregistrovány záchyty ZIZ jak u společností nakládajícímis kovovým materiálem (např. hutě, kovošroty, šrotiště), taki u společností nakládajícími s komunálním odpadem (např.spalovny, skládky komunálního odpadu). Tyto záchyty jsoupředevším lokalizované a obsahujících jak umělé tak i pří-rodní radionuklidy. Z přírodních radionuklidů jde nejčastějio 226Ra z vojenských přístrojů a z umělých radionuklidůse jedná nejčastěji o 99mTc z nemocničního odpadu oddě-lení nukleární medicíny. V roce 2011 došlo v Praze–Podolík záchytu ZIZ s nejvyšším příkonem dávkového ekvivalentu(kontaktně max. 150 mSv/h). Jednalo se o radiovou tubus 226Ra. Ukázané příklady o každoročních nálezů ZIZ pou-kazují na oprávněnost a opodstatněnost instalací detektorůionizujícího záření u subjektů jako jsou kovošroty, spalovny,atd. Proto by instalace portálových systémů pro detekciZIZ měla být nezbytnou součástí každého subjektu, kterýnakládá s druhotnými surovinami nebo s komunálním odpa-dem.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Kontajner pre dlhodobé suché skladovanie vyhoreného jadrového paliva typuCASTOR 440/84M a možnosti jeho využitia na Slovensku

Dorota Flamíková, Gabriel Farkas, Vladimír Nečas

Ústav jadrového a fyzikálneho inžinierstva, Slovenská technická univerzita, Fakulta elektrotechniky a informatiky,Ilkovičova 3, Bratislava, 812 19, SR

[email protected]

Fáza skladovania je nevyhnutnou súčasťou každej stratégienakladania s vyhoreným jadrovým palivom. Keďže prevá-dzkovanie hlbinného úložiska na Slovensku sa odhadujepribližne od roku 2065, do tejto doby je nutné zaistiť bez-pečné skladovanie vyhoreného jadrového paliva v prísluš-ných skladovacích systémoch. Cieľom príspevku je pojed-nať o možnosti skladovania vyhoreného jadrového palivav suchom type medziskladu, konkrétne v skladovacom kon-tajneri CASTOR 440/84M a zhodnotiť vhodnosť tohto typukontajnera pre rôzne typy vyhoreného jadrového paliva pou-žívaného v slovenských jadrových elektrárňach z hľadiskazabezpečenia podkritickosti. Výpočty boli realizované pro-stredníctvom stochastického transportného kódu MCNP5a účinno-prierezných knižníc na báze ENDF/B-VII. Nazáklade tohto kódu bola vykonaná analýza podkritickostipre palivové kazety s rôznym počiatočným obohatením

a definovanou hĺbkou vyhorenia. Pri výpočtoch boli uva-žované normálne, ako aj postulované mimoriadne prevádz-kové podmienky skladovania vyhoreného jadrového paliva.Získané výsledky efektívnych multiplikačných koeficientovz hľadiska hodnotenia podkritickosti poukazujú na fakt, žekontajner CASTOR 440/84M spĺňa uvedenú požiadavku naskladovanie vyhoreného jadrového paliva na Slovensku. Vovšetkých uvažovaných prípadoch bola totiž na základe výpo-čtov dosiahnutá hodnota efektívneho multiplikačného koefi-cientu nižšia ako je legislatívne stanovený bezpečný limit.Napriek tomu, že zainteresované spoločnosti a inštitúcie naSlovensku už zvolili iný variant suchého skladovania v rámcidostavby skladovacích kapacít, komplexné štúdium využi-tia kontajnerov CASTOR 440/84M na dlhodobé skladova-nie vyhoreného jadrového paliva zostáva naďalej v popredízáujmu odborníkov.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


The determination of the neutron source term for calculation of induced activityinventory in WWER-440/V230 by MCNP code

Martin Oravkin, Gabriel Farkaš, Kristína Krištofová, Matúš Saro, Vladimír Slugeň


[email protected]

Calculating codes have been significantly improved in recentyears. It is also case of codes based on Monte Carlo method.The modeling of particle transport is important part of theimplementation of radiological protection. The article deals

with neutron transport calculation, used for determinationof the neutron source term. The calculation was applied onWWER-440/V230 situated in Jaslovské Bohunice V1 NPP.For calculations, the code MCNP5 was used.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Výpočet dávkového zaťaženia pracovníkov v rámci vybraných typov medziskladovVJP

Martin Jesenič, Martin Hornáček, Vladimír Nečas


[email protected]

Príspevok sa zameriava na porovnanie dvoch typov suchýchskladovacích technológií vyhoretého jadrového paliva (VJP)z hľadiska radiačného zaťaženia pracovníkov medziskladuprostredníctvom výpočtového prostriedku VISIPLAN 3DALARA. Pre modelové výpočty bolo potrebné stanoviťnajskôr zdroj žiarenia. Tu boli použité kazety s VJP s po-čiatočným obohatením 1,6 %, 2,4 %, a 3,6 % 235U, s hĺbkouvyhorenia vypočítanou po 1, 2 a 3 rokoch strávených v ak-tívnej zóne reaktora VVER 440, pričom ich výsledná akti-vita bola stanovená pre obdobie 30 rokov po dochladzovanív mokrom medzisklade.

Pre modelové výpočty bolo zvolené skladovanie VJPv kontajneroch CASTOR 440/84M a skladovanie s využitímmodulárneho kobkového skladovacieho systému (ModularVault Dry Storage – MVDS). Pre stanovenie externého ožia-renia pracovníkov bola namodelovaná trajektória pohybupracovníkov v okolí kontajnerov s VJP.

V rámci medziskladu s využitím OS CASTOR 440/84Mbola hodnota individuálnej efektívnej dávky (IED) obdrža-

nej pracovníkom pri pohybe po namodelovanej trajektóriiza celkovú dobu trvania 6 minút v najkonzervatívnejšom prí-pade 0,27 𝜇Sv. IED, ktorú obdrží pracovník počas jednéhoroka tvorí v najkonzervatívnejšom prípade 26,7 % z ročnéholimitu efektívnej dávky 20 mSv.

V rámci medziskladu s využitím systému MVDS bolitieto hodnoty v najkonzervatívnejšom prípade vyššie, a to3,52 𝜇Sv pre IED obdržanú pri pohybe pracovníka v okolíkanistrov s VJP po dobu trvania 7 minút, pričom limitnéhodnoty IED, ktorú môže obdržať pracovník za 1 rok, súdosiahnuté už za obdobie približne 4 mesiacov.

Na záver bol analyzovaný vplyv hodnoty počiatočnéhoobohatenia pri rovnakom vyhorení na radiačnú situáciuv okolí kontajnera CASTOR 440/84M. Z výsledkov bolo zis-tené, že IED, ktorú obdrží pracovník v blízkosti kontajnera,je najväčšia pri skladovaní VJP s počiatočným obohatením1,6 % 235U.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Změny u činností zvláště důležitých z hlediska RO a ZOZHana Podškubková


Vzhledem k tomu, že současný Atomový zákonč. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude odNového roku nahrazen novým Atomovým zákonemč. 263/2016 Sb. s účinností od 1. 1. 2017 je v příspěvku

prezentováno, jaké změny nastanou v oblasti činnostízvláště důležitých z hlediska radiační ochrany a zvláštníchodborných způsobilostí.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Integrovaný bezpečnostní systém ELI BeamlinesVeronika Olšovcová1, Petr Procházka1, Roman Truneček1, Jiří Trdlička1, Hana Maňásková1, Zdeněk Mendl1,

David Andert2

1 ELI Beamlines, Fyzikální ústav, Akademie věd ČR, v. v. i., Dolní Břežany, ČR2 NUVIA a. s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Mezinárodní výzkumné centrum ELI Beamlines v DolníchBřežanech u Prahy bude používat vysokoenergetické laseryPW třídy především ke generování a urychlování svazkůnabitých částic až do energií desítek GeV, které budou dálevyužívány převážně v základním i aplikovaném výzkumumezioborových aplikací ve fyzice, medicíně, biologii a mate-riálových vědách.

Při pobytu v experimentálních a laserových prostoráchbudou pracovníci vystaveni mnoha rizikovým faktorům.Vedle pulsních směsných vysokoenergetických polí ionizu-jícího záření se jedná např. o lasery IV. kategorie, vysokénapětí, elektromagnetický puls, vakuum, hořlavé, toxickéa dusivé plyny. Je tedy nezbytné věnovat náležitou péčivhodnému a účinnému zajištění bezpečného provozu, a tojak kvůli minimalizaci dávek ionizujícího záření, tak i proochranu před ostatními konvenčními rizikovými faktory.

Bezpečnost provozu centra ELI bude řízena dvěma hlav-ními bezpečnostními systémy – Monitorovacím systémem aInterlockovým systémem (Personnal safety interlock). Inter-lockový systém je hlavním integrátorem bezpečnostníchfunkcí nezbytných pro bezpečný provoz výzkumného centra

a zajišťuje tak bezpečný provoz pracovních prostor, včetnězamezení přítomnosti osob v oblastech, kde je v danémčasovém období nejvyšší riziko.

Jedním z úkolů monitorovacího systému je detekce dávko-vých příkonů ionizujícího záření, výskytu technických plynůa kvality čistých prostor. Systém v reálném čase poskytujeinformace o překročení limitních hodnot Interlockovémusystému, který pak může včas rozpoznat nestandardní nebonouzové stavy a umožnit včasný zásah a nápravu situacepřímo u zdroje, tj. budícího laseru.

Provoz centra předpokládá vysokou mobilitu pracovníků,především hostujících vědců ze všech zemí světa. Monitoro-vací systém proto dále řídí vstupy do kontrolovaného pásmaa také spravuje agendu osobní dozimetrie. Představuje takkomplexní nástroj k zajištění radiační ochrany v souladus požadavky platné legislativy.

Příspěvek představuje funkční koncept integrovaného bez-pečnostního systému ELI Beamlines a zaměřuje se přede-vším na složku zabezpečující radiační ochranu, Monitorovacísystém.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Výcvik inspektorů mezinárodní organizace Smlouvy o všeobecném zákazujaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organization)

Aleš Froňka


V příspěvku bude představena základní struktura verifi-kačního systému CTBT, se zvláštním důrazem na tech-nické funkce a prostředky zajištění globálního dohledu naddodržováním jednotlivých usnesení mezinárodní Smlouvyo všeobecném zákazu jaderných zkoušek (mezinárodní moni-torovací systém – IMS, mezinárodní datové centrum – IDCa provádění inspekcí v místě předpokládaného jadernéhovýbuchu – OSI). Samostatná část prezentace bude věnovánaplánování a provedení On-site inspekcí v místě podzem-ních jaderných testů a systematickému výcviku inspektorůCTBTO. Podrobněji bude popsán systém výcviku a pou-žitá detekční zařízení a technické vybavení pro pozemní aletecký radiační průzkum a odběry vzorků životního pro-středí pro následné analýzy na obsah OSI relevantníchradionuklidů. V letošním roce byla v místech provádění

testů jaderných zbraní v Nevadě (Nevada National Secu-rity Site) uspořádána speciální výcviková akce pro stávajícíinspektory OSI. Hlavním cílem bylo seznámení inspektorůs pozůstatky přímých následků a pozorovatelných projevůpodzemních jaderných testů prováděných v různém geolo-gickém prostředí s různým způsobem umístění testovanýchzařízení. V prezentaci budou shrnuty nejdůležitější zkuše-nosti a poznatky získané při přímé účasti ve výcvikovémprogramu CTBTO za posledních 10 let, který zahrnoval dvakomplexní výcvikové cykly a další specializované terénnítesty a cvičení, včetně dvou dlouhodobých integrovanýchterénních cvičení uskutečněných na jaderné střelnici v Kaza-chstánu v roce 2008 a v lokalitě Mrtvého moře v Jordánskuv roce 2014.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Aktuality z mezinárodního dění v oblasti radiační ochranyKarla Petrová


Principy, postupy a zásady radiační ochrany jsou v sou-časné době tvořeny a diskutovány na mnoha platformách.Zdá se, že zavedené a dlouhodobě fungující schéma vychá-zející ze sběru a hodnocení dat Vědeckým výborem spo-jených národů pro hodnocení účinků ionizujícího záření(UNSCEAR), následného přetavení těchto poznatků pro-střednictvím Mezinárodní společností pro radiační ochranu(ICRP) do mezinárodních všeobecně akceptovaných dopo-ručení a posléze jejich zakomponování do mezinárodníchstandardů a bezpečnostních návodů (IAEA, EU,. . . ), na

základě kterých byla posléze tvořena národní legislativajednotlivých zemí, je již dnes překonáno.

V současné době vstupují do hry jiné organizace, kterévýznamně ovlivňují jak praktickou implementaci meziná-rodních doporučení do praxe a národních legislativ (např.NEA/OECD, HERCA), tak i základní pravidla radiačníochrany (např. WHO). Referát si klade za cíl seznámit pub-likum se zásadnějšími událostmi, probíhajícími diskusemi,aktuálně diskutovanými problémy v oblasti radiační ochranyna mezinárodním poli.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Významné změny v legislativě v oblasti radiační ochrany a jejich zavedení do praxeKarla Petrová, Jana Davídková


Začátkem roku 2017 začne platit nový atomový zákon a jehoprováděcí předpisy. Nová legislativa přináší změny, kterésouvisí s novými mezinárodními doporučeními (ICRP 103,IAEA BSS), standardy a v neposlední řadě reflektuje novouevropskou legislativu (Euratom/Direktiva 59/2013). Sdělenípopisuje významnější změny, které se dotknou činností sou-visejících s využíváním jaderné energie a ionizujícího zářenía seznámí s plánem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost(SÚJB) pro usnadnění jejich postupného zavádění do praxe.Nová legislativa nepřináší zásadní změny v postupech radi-ační ochrany, ty zůstávají zachovány, nicméně zavádí se nováterminologie v souladu s ICRP 103 (např. expoziční situace,referenční úrovně, nelékařské ozáření), některé oblasti regu-lace jsou pojednány mnohem explicitněji než doposud (např.

zabezpečení zdrojů, lékařské ozáření), jsou zaváděny novéregulace (např. vyhledávání opuštěných zdrojů, radon napracovišti, pracoviště NORM), naopak některé regulace jsouzjednodušeny (zavedení registrace, platnost ZOZ, schvalo-vání dokumentace), uplatňují se jiná kritéria pro hodnocenív rámci expozičních situací (např. referenční úrovně v neho-dových a existujících expozičních situacích). SÚJB zahájilpostupné projednávání změn s vytipovanými skupinamidržitelů povolení, kterých se změny dotknou nejvíce s cílemvysvětlit podstatu změn a pomoci efektivně k co nejméněproblematickému přechodu k nové legislativě. Většina drži-telů povolení musí své právní poměry upravit do souladus novou legislativou do jednoho roku od její účinnosti – tedydo konce roku 2017.



Pond

ělíÚt

erý–

Sekc

e4

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý–Se

kce

4P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Pilotní studie nízkoradonové místnostiIvan Štekl1, Fadahat Mamedov1, Jiří Hůlka2, Pavel Fojtík2, Eva Čermáková2, Ekaterina Rukhadze1, Karel Smolek1,

Karel Jílek2, Petr Rulík2, Miloš Jelínek3, Pavel Stoček3

1 Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, Horská 3a/22, Praha 2, 128 00, ČR2 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

3 Ateko a. s., Č[email protected]

Cílem řešení projektu je výzkum a realizace technologie prozískání čistých nadzemních prostor s minimální aktivitouradonu. Výsledky projektu najdou uplatnění v elektronic-kém průmyslu při výrobě integrovaných obvodů s vysokou

hustotou, měření velmi nízké vnitřní kontaminace osob radio-nuklidy (in vivo) a dále v náročných fyzikálních aplikacích.

Projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR –TAČR č. projektu TA04010842



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Timepix jako neutronový dozimetr – návrh a modelPeter Rubovič1, Daniela Ekendahl1, Zdeněk Vykydal2, Jiří Hůlka1

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR

[email protected]

Pro účely neutronové dozimetrie je důležité mít zařízení,které dokáže spolehlivě měřit dávkový ekvivalent bez ohleduna energetické spektrum neutronů a určit tuto veličinu ive směsných neutronových-gama polích. Detektor Timepixje hybridní polovodičový pixelový detektor záření s roz-měry citlivé části detektoru 1,54 × 1,54 cm, počtem pixelů256 × 256 a šířkou jednoho pixelu 55 𝜇m. Detektor se nynívyrábí z několika různých materiálu jako Si, CdTe, neboGaAs. Jeho předností je možnost rozlišení typu detekova-ného záření na základě tvaru stopy, kterou ionizující zářenízanechá v detektoru. Tyto vlastnosti činí detektor zajíma-vým pro výše uvedené měření. Neutrony je možno deteko-

vat pomocí konverzních vrstev, kde se v reakci s neutronyvytváří přímo detekovatelné částice (např. protony neboalfa částice). Pro tento účel jsme opatřili detektor Time-pix s křemíkovou citlivou vrstvou tlustou 300 𝜇m různýmikonverzními vrstvami na bázi 6LiF pro detekci termál-ních neutronů a polyetylénu (PE) pro detekci rychlýchneutronů. Konkrétní rozvržení těchto vrstev jsme optima-lizovali pomocí Monte-Carlo transportního kódu Fluka.Prezentovány budou simulace odezev detektoru pod jed-notlivými konverzními vrstvami, návrh rekonstrukce dozi-metrické veličiny H*(10) a první experimentální výsledkyz měření v neutronovém poli.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Přehled výzkumu kosmického záření a radiačních jevů v atmosféře na ÚJFOndřej Ploc1, Iva Ambrožová1, Martin Kákona1, 2, Václav Štěpán1, Kateřina Pachnerová Brabcová1,

Dagmar Kyselová1, 2, Marie Davídková1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Na Ústavu jaderné fyziky AV ČR v. v. i. jsou ve spoluprácis vysokými školami, dalšími vědeckými institucemi i sou-kromými společnostmi řešeny zajímavé činnosti spojenés výzkumem kosmického záření. Dlouhodobě se věnujemedozimetrii kosmického záření na palubách letadel a kosmic-kých lodích, nově také detekci radiace generované atmo-sférickými výboji, dále vývoji vlastních dozimetrů a kalib-racím komerčně dostupných dozimetrů pro jejich použitíve směsných radiačních polích vysokých energií. Experi-menty provádíme na urychlovačích těžkých nabitých částic(CERN v Ženevě, HIMAC v Japonsku, Dubna v Rusku, . . . ),na vysokohorských observatořích, na letadlech v běžnýchletových výškách dopravních letadel ale i ve vyšších nad-mořských výškách business jetů, na stratosférickém balónua na umělých družicích Země.

Cílem našeho výzkumu je objevení nových fyzikálníchjevů (např. se snažíme prokázat/vyvrátit přímou souvis-lost mezi atmosférickým výbojem a ionizujícím zářením),ale výsledky naší práce má i své využití v praxi (zpřes-nění stanovení radiační zátěže posádek letadel a kosmických

lodí). Aktivity koordinujeme s mezinárodními vědeckými anormalizačními skupinami EURADOS a ISO.

V příspěvku budou uvedeny aktuální výzkumné projektyv této oblasti s přehledem našich dosavadních výsledků,plánů a cílů. Konkrétně se jedná např. o projekty CANDY,EDNA a CZENDA. CANDY je nový dozimetr s polovodi-čovou diodou, jehož veškerý vývoj a postupy kalibrace prosměsná pole záření necháváme plně otevřené pro veřejnosttak, že kdokoliv může přispět k jeho vylepšení. EDNA (Euro-pean Dosimetry Network aboard Aircraft) je námi navrženáveřejná databáze dozimetrických měření na palubách letadel,kterou řešíme ve spolupráci s pracovní skupinou EURADOSWG11 a kterou již dvakrát podpořila Evropská kosmickáagentura (ESA). CZENDA (CZech Experimental NovelDosimetry Assembly) je zařízení vyvíjené společně s dalšímičeskými výzkumnými skupinami pro třiceti denní pobytv kosmu na oběžné dráze ve vzdálenosti 1 000 km v ruskédružici BION M2. Navrženo je pro něj pět dozimetrickýcha tři radiobiologické experimenty.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Srovnávací dozimetrická měření na palubách letadelDagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1, Martin Kákona1, 2, Ján Kubančák1, Martina Lužová2, Kateřina Pachnerová

Brabcová1, Lucie Vítková2, Václav Štěpán1, Antonín Kolros3, Ladislav Viererbl3, Ondřej Ploc1


3 Centrum výzkumu Řež s. r. o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, Č[email protected]

Rutinní individuální dozimetrie posádek letadel se běžně rea-lizuje pomocí speciálních počítačových programů, přičemždetektory kosmického záření slouží pro jejich verifikaci avědeckou činnost. Mezi nejpoužívanější výpočetní programypatří EPCARD a CARI-6, pomocí druhého jmenovanéhose uskutečňuje i výpočet dávek pro posádky letadel českýcha slovenských leteckých společností na ODZ.

K ověření metody výpočtu pomocí CARI-6 bylo v letoš-ním a minulém roce ve spolupráci s ČSA zrealizováno cel-kem šest experimentálních měření na palubě letadla AirbusA319. Prahová vertikální rigidita zvolených cílových letišťse pohybovala v rozmezí od 1,4 do 6,8 GV a let do nejvzdá-lenější destinace trval 4:09 h. Pro srovnávací dozimetrickáměření byl použit tkáňově ekvivalentní proporcionální počí-tač Hawk FWAD-2, představující referenční měřící systémpro ostatní přístroje používané v experimentální dozimet-

rii, několik typů polovodičových detektorů Liulin, prototyppolovodičového detektoru CANDY, bublinové detektory,měřič příkonu dávkového ekvivalentu fotonů HammerHeadHH, měřič dávkového příkonu gama TESLA NB 3201 aměřič příkonu dávkového ekvivalentu neutronů s Bonnero-vým spektrometrem Berthold LB 123 N. Pro automatizaciměření bylo na pracovišti ODZ vyvinuto záznamové zařízení,které uchovává data z měřičů NB 3201 a LB 123 N, snímáparametry vzduchu v kabině letadla (teplotu, vlhkost, tlak)a obsahuje GPS pro záznam polohy a výšky letadla.

Experimentální verifikace programu CARI-6 byla pro-vedena na základě porovnání hodnot prostorového dávko-vého ekvivalentu H*(10) vypočtených pro jednotlivé letys hodnotami H*(10) naměřenými pomocí vybraných detek-torů. Výsledky byly také porovnány s výpočty programuEPCARD.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


LET FÍK: Stratosférický balón jako nástroj pro dozimetrii a popularizaci vědyVáclav Štěpán1, Martin Kákona1, 2, Pavel Krist3, Pavel Kovář4, Jakub Kákona4, 5, Jan Chroust5, Nikola Lipenská6,

Klára Dostálková6, Jiří Hovorka6, Kateřina Pachnerová Brabcová1, Lenka Thinová2, Ondřej Ploc1, Jean-Luc Picard7,pes Fík1, 2, 5

1 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Mikrotronová laboratoř, Centrum výzkumu Řež s. r. o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, ČR4 FEL ČVUT v Praze, Technická 2, Praha 6, 166 27, ČR

5 Universal Scientific Technologies s. r. o., U Jatek 19, Soběslav, 392 01, ČR6 Základní škola Letohrad, Komenského 269, Letohrad, 561 51, ČR

7 USS Enterprise-D, [email protected]

Oddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR se dlouhodoběpodílí na monitorování kosmického záření na palubách civil-ních letadel s letovými hladinami do 12 km nad hladinoumoře i na Mezinárodní kosmické stanici s oběžnou drahouve 400 km. Kosmické záření může být zdravotní hrozboupro posádky, ale také představuje potenciální riziko pro elek-tronické přístroje. V říjnu minulého roku jsme se zájmempřijali výzvu ZŠ Letohrady účastnit se vypouštění stratosfé-rického balonu – ideálního nástroje pro měření ve výškách12 až 30 km.

V projektu jsme sledovali dva cíle – jednak popularizacivědy a šíření povědomí o kosmickém záření a jednak ově-ření možnosti ve velmi omezeném čase sestavit a připravitk vypuštění řídící a měřicí techniku s využitím modulárníhoelektronického systému MLAB (http://wiki.mlab.cz).

Řešení vyvinuté ve spolupráci s kolegy z Mikrotronovélaboratoře, UST a studentkami ze ZŠ Letohrad zahrnujecentrální řídící modul, GSM komunikační část, křemíkovýspektrometr deponovaných energií „CANDY“, speciálníGPS modul pro práci ve velkých výškách, radiomaják adalší senzory.

Balón byl vypuštěn 20. prosince o desáté hodině dopo-lední z Číhošti, geografického středu republiky, vystoupaldo výšky přes 33 km a po 150 km letu a přistání u česko-rakouských hranic byl úspěšně nalezen naším záchrannýmtýmem. Seznámíme vás s technickým řešením projektu,s výsledky měření a s celkovým, velmi dobrodružným prů-během akce.

Výstupy vývoje jsou k dispozici jako open hardware/opensoftware na https://github.com/ODZ-UJF-AV-CR/balon.



https://github.com/ODZ-UJF-\discretionary -AV-CR/balon

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Vývoj open source polovodičového detektoru CANDYMartin Kákona1, 4, Pavel Krist2, Václav Štěpán1, Dagmar Kyselová1, 4, Vladimír Havránek3, Bruno Sopko6,

Petr Přidal6, Jakub Kákona5, 7, Jan Chroust7, Ondřej Ploc1

1 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 Oddělení urychlovačů, ÚJF AV ČR, v. v. i., čp. 130, Husinec-Řež, 250 68, ČR3 Laboratoř Tandetron, ÚJF AV ČR, v. v. i., čp. 130, Husinec-Řež, 250 68, ČR

4 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR5 Katedra radioelektroniky, FEL ČVUT v Praze, Technická 2, Praha 6, 166 27, ČR

6 ÚTEF ČVUT v Praze, Horská 3a/22, Praha 2, 128 00, ČR7 Universal Scientific Technologies s. r. o. U Jatek 19, Soběslav III, 392 01, ČR

[email protected]

Na trhu detektorů ionizujícího záření je k dispozici celáškála zařízení založených na křemíkových diodách. Lze sipořídit měřicí přístroje s různými vlastnostmi a v různýchcenových relacích. Otázkou je, do jaké míry jsou vlastnostidetektorů, které výrobce prezentuje, zaručeny. Většinou jek těmto zařízením k dispozici pouze strohá technická doku-mentace, přičemž konstrukční detaily jsou výrobci tajeny.Prakticky tak dochází k tomu, že jsou stejné technické pro-blémy řešeny různými výrobci opakovaně a o kvalitě řešenínám dokumentace nedává příliš podrobnou zprávu.

V příspěvku bude představena snaha o vývoj open sourcekřemíkového detektoru ionizujícího záření. Tento detektorje vyvíjen jako open hardware a open software. Chcemetím dát k dispozici platformu, na které mohou spolupraco-vat odborníci z různých institucí. Prostřednictvím internetu

dáme k dispozici schémata zapojení a firmware zařízení. Sou-časně je zveřejňována i výrobní dokumentace pro modulyopen source stavebnice MLAB (http://www.mlab.cz/), zekteré lze detektor sestavit.

Dále budou diskutovány některé technické problémy, sekterými se návrháři setkali v průběhu vývoje a některé zají-mavé experimenty, které byly provedeny s prototypy zařízení.Budou ukázány výsledky měření například na palubách leta-del, stratosferickém balónu nebo částicových urychlovačích.

Primárním zájmem naší skupiny je vyvinout detektor,který bude vhodný pro detekci ve směsných polích ioni-zujícího záření v letecké dopravě a na umělých družicích.Jeho použití však bude možné i v monoenergetických polícha tak se otevírá možnost široké spolupráce mezi různýmiskupinami zabývajícími se dozimetrií.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Nový databázový systém pro evidenci dozimetrických datMikuláš Peksa1, 2, 3, Martin Kákona1, 4, Dagmar Kyselová1, 4, Václav Štěpán1, Ondřej Ploc1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 Matematicko-fyzikální fakulta – Univerzita Karlova, V Holešovičkách 3, Praha 8, 180 00, ČR3 Abteilung Grenzflächenphysik, Universität Leipzig, Linnéstraße 5, Leipzig, 04315, Německo

4 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Tématem příspěvku je představení systému EDNA (Euro-pean Dosimetry Network aboard Aircraft). Program EDNAslouží ke shromažďování, zpracovávání a vizualizaci časovězávislých dat z fyzikálních měření na palubách letadel. Pro-gram je určen pro provoz na serveru. Na klientské straněnevyžaduje kromě webového prohlížeče žádné další kompo-nenty. EDNA byl vytvořen ve spolupráci s ESA v rámciprojektu SOCIS a jako takový je volně šiřitelný včetnězdrojového kódu. Ačkoli byl systém vytvořen pro zpraco-vání dozimetrických dat, díky možnosti přidávání zásuvnýchmodulů ho lze upravit i pro meteorologická, geologická adalší data. EDNA je optimální pro organizaci a zpracovánídat v menších laboratořích popř. pro usnadnění spolupráceněkolika vědeckých skupin.

V současnosti jsou všechny knihovny systému EDNAvytvořené pomocí programovacího jazyka Python 2.7 a fra-meworku Django. Tyto knihovny zajišťují připojení k SQL

databázi, obsluhu webového serveru a správu dat na pev-ném disku. Framework Django propojuje systém ps různýmiSQL databázemi (PostgreSQL, MySQL, SQLite) a webo-vými servery (Apache, Nginx). Vzhledem k tomu, lze systémprovozovat čistě za použití svobodných technologií.

EDNA rozlišuje dva základní typy zásuvných modulů –přístrojové a vizualizační. Přístrojové zásuvné moduly defi-nují formát dat z měření a jejich kalibraci. Vizualizačníumožňují předzpracování kalibrovaných dat a jejich uloženína serveru, aby maximálně urychlily dynamické generováníwebových stránek. Autorizovaní uživatelé mohou vkládatdalší zásuvné moduly naprogramované v jazyce Pythonu2.7.

Zdrojový kód aplikace je volně dostupný na Githubu ajejí první instalace je dostupná na stránce edna.ujf.cas.cz.Projekt je udržován a dále rozvíjen na dobrovolnické bázi.Zapojení dalších přispěvatelů je možné a vítané.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Elektrochemická detekce poškození DNA po ozáření jako nový nástrojbiodozimetrie

Marcela Jeličová1, Anna Lierová1, Zuzana Šinkorová1, Lenka Zárybnická1, Radovan Metelka2

1 Katedra radiobiologie (K-303), Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Třebešská 1575, Hradec Králové,500 02, ČR

2 Katedra analytické chemie, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 95, Pardubice, 532 10, Č[email protected]

Biodozimetrie se v současné době stává rychle se rozvíjejícímoborem radiobiologie, která nabývá na významu zejména přiradiačních událostech či rozsáhlém užití jaderných zbraní.Biodozimetrie se tak stává důležitým prostředkem hodnotícírozsah události a tím umožňuje optimalizaci intervence inte-grovaného záchranného systému a predikci následků události.Ionizující záření mění strukturu, funkci a syntézu nukleo-vých kyselin, čímž způsobuje nevratné změny a poškození.Ke kvantifikaci těchto poškození slouží základní biodozi-metrické metody jako ukazatelé zpětného odečtu obdrženédávky. Práce je zaměřena nejen na standardní cytogenetické

testy, ale především na nové trendy a možnosti biodozimetriehodnotící biologické parametry pro rekonstrukci obdrženýchdávek používaných v klinickém výzkumu i praxi se zamě-řením na oblast vojenské medicíny. Metodou, která se jevíjako velmi perspektivní pro detekci poškození způsobenéionizujícím zářením a tím stanovení zpětného odečtu obdr-žené dávky, je elektrochemická analýza nukleových kyselin.Ta představuje novou, dosud méně používanou alternativuk dosavadním metodám a hlavním očekáváním je zpřesněnívýsledků a zkrácení doby analýzy.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

2Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

Čtvr

tek

Páte

k


Biodozimetrie – frekvence mikrojader v buňkách po ozáření fotony, protony a alfačásticemi

Anna Michaelidesová1, 2, 3, Jana Vachelová1, Jana Konířová1, Vladimír Havránek1, Jan Štursa1, Václav Zach1,Vladimír Vondráček2, Marie Davídková1, 3

1 Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., Husinec-Řež 130, 250 68, ČR2 Proton Therapy Centre Czech, Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

3 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Mikrojádra jsou malá mimojaderná tělíska obsahující frag-menty nebo i celé chromozómy uvolněná z jader dceřinýchbuněk během mitózy. Počet mikrojader vzniklých v ozáře-ných buňkách odráží úroveň poškození chromozomální DNAa závisí na absorbované dávce a kvalitě ionizujícího záření.

Normální lidské neonatální kožní fibroblasty byly ozářeny1,1 MeV protony nebo 2,5 MeV 𝛼 částicemi na urychlovačiTandetron 4130MC. Ozařování protony o energii 30 MeVbylo provedeno rozptýleným širokým svazkem na cyklotronuU120-M a aktivním skenováním tužkovým svazkem v Pro-ton Therapy Centre Czech. Buněčné kultury byly sklizenytrypsinizací bezprostředně po ozáření a opětně nasety dosterilních Petriho misek. 24 hodin po ozáření byl přidánCytochalasin B a buňky byly kultivovány po dobu dalších 24hodin. Poté byly vzorky fixovány roztokem 90% methanolua 10% kyseliny octové, vysušeny a obarveny 5% roztokemGiemsa (pH 6,8). Vzorky byly analyzovány na mikroskopuMotic BA210 při 400× zvětšení.

Byl detekován lineární nárůst binukleárních buněk obsa-hujících mikrojádra pro absorbované dávky 1–5 Gy pro γzáření a protony. Celkový počet mikrojader v binukleárníchbuňkách ovšem vykazuje lineárně–kvadratickou závislostna absorbované dávce. V případě ozáření člověka ve směs-ných polích záření nebo zářením s vysokým LET je tedypodíl binukleárních buněk obsahujících mikrojádra k celko-vému počtu binukleárních buněk dobrým biodozimetrickýmparametrem.

V případě fibroblastů ozářených nízkoenergetickými 𝛼částicemi byla při dávkách nad 1 Gy zjištěna saturacepočtu mikrojader a nárůst buněčné senescence s nadměrnouexpresí genu p16. S věkem ve tkáních narůstá počet sene-scentních buněk a buněk nesoucí preneoplastické mutace.Pokud se tyto dva typy buněk nachází blízko sebe, mohoumolekuly vylučované senescentními buňkami vytvořit mik-roprostředí umožňující proliferaci preneoplastických buněka podpořit tak rozvoj rakoviny.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Dozimetr na bázi soli (NaCl)

Daniela Ekendahl, Libor Judas, Michaela Kapuciánová, Zina Čemusová

Oddělení dozimetrie, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Běžná kuchyňská sůl (NaCl) představuje krystalický mate-riál, který vykazuje termoluminiscenci (TL) i opticky stimu-lovanou luminiscenci (OSL) v důsledku předchozí expoziceionizujícímu záření. Pro účely dozimetrie je vhodnější využítOSL. Mezi mechanismy generování OSL a TL signálu jepoměrně úzký vztah a při vhodném nastavení parametrůměření lze pro rekonstrukci dávky využít analytický pro-tokol SAR, který je založen na opakovaných ozářeních aměřeních vzorku. Dávka je takto stanovena přesněji nežna základě specifické kalibrační křivky předem odvozenépro 1 mg daného druhu soli. Specifickou kalibrační křivkulze nicméně využít pro účely rychlého orientačního odhadudávky.

Vzorky testovaných solí vykazovaly minimální detekova-telnou dávku 0.3–0.5 mGy pro 1 mg soli. Závislost OSLsignálu na dávce je lineární – supralineární v rozsahu dávekdo minimálně 5 Gy. Pozorovaná míra fadingu během 30 dnůpo ozáření byla menší než 5 %. Sůl však vykazuje poměrněvelkou závislost OSL signálu na energii záření, která musíbýt zohledněna.

Dozimetr byl připraven ve dvou variantách – jako osobnídozimetr a jako jednoduchý radiační indikátor. Dozimetrybyly testovány v různých simulovaných expozičních situa-cích. Naměřené dávky byly porovnány s referenčními hod-notami. Pozorované odchylky dávky od referenční hodnotybyly do 13 % u protokolu SAR, do 45 % v případě rychléhoodhadu.

Náklady na dozimetr ze soli jsou velmi nízké v porov-nání s dozimetry běžně dostupnými na trhu. Dozimetrmůže být využit především v krizových radiačních situ-acích. V rámci složek integrovaného záchranného systémumohou být těmito dozimetry preventivně vybaveny zasa-hující osoby. Dozimetry by byly vyhodnocovány v případěpotřeby. Podobný přístup lze uplatnit i pro dozimetrii pro-středí za předpokladu, že radiační indikátory by byly umís-těny na strategicky významných místech. Na základě těchtoměření je pak možné odhadnout i dávky osob z řad obyvatel,které se vyskytovaly v okolí radiačního incidentu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Odlišnosti radiačního pole na různých místech Mezinárodní kosmické staniceJakub Šlegl1, 2, Kateřina Pachnerová Brabcová1, Iva Ambrožová1, Raisa V. Tolochek3, Vyacheslav A. Shurshakov3

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Institute of Biomedical Problems, Russian Academy of Sciences, Moskva, [email protected]

Kosmické záření přináší v souvisejícím riziku rakoviny velkézdravotní ohrožení posádek vesmírných plavidel. Pro zpřes-nění dat o kosmickém záření a jeho změn při průchodu stíně-ním byly na Mezinárodní kosmické stanici v letech 2012 až2014 provedeny dvě série experimentů využívající integrujícídetektory stop v pevné fázi (DSPF). V těchto obdobích bylaprůměrná výška stanice 409, respektive 416 km. Detektorybyly uloženy na šesti různých místech ve třech ruskýchmodulech stanice. Experimenty proběhly jako součást pro-

jektu Matroshka-R, jehož cílem je odhad dávky v kritic-kých orgánech posádky. K tomu projekt využívá různé typydetektorů umístěných buď v kulovém, tkáňově ekvivalent-ním fantomu, nebo ve speciálních držácích zvaných SPD(sborka passivnych detektorov).

Příspěvek představí spektra lineárního přenosu energiezískaná pomocí DSPF s diskusí vlivu stínění v různých pozi-cích uvnitř stanice. Data budou také dána do souvislosti sestaršími sériemi experimentů projektu Matroshka-R.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Retrospektivní dozimetrie s využitím čipových karetZina Čemusová, Daniela Ekendahl

Oddělení dozimetrie, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Retrospektivní dozimetrie spočívá v dozimetrickém využitírůzných předmětů a materiálů, které nejsou klasickými dozi-metry, jsou přitom citlivé na ionizující záření a poskytujíměřitelný signál úměrný dávce. Obvykle se jedná o různéosobní předměty nebo předměty z okolí radiologického inci-dentu. Jednou z těchto možností jsou čipy, které lze najít narůzných typech elektronických karet, nejčastěji platebních,telefonních nebo SIM. Tyto karty mají charakter osobníchpotřeb a jsou obvykle nošeny v blízkosti těla.

Čipový modul je v kartě zabudován ve skloepoxidovémpouzdře, které představuje zdroj radiačně indukovaného

luminiscenčního signálu. Tento signál lze vyvolat a měřitpomocí metody opticky stimulované luminiscence (OSL).V naší laboratoři jsme provedli experimenty pro účely zjiš-tění hlavních dozimetrických vlastností tohoto materiálu, tj.minimální detekovatelné dávky, závislosti luminiscenčníhosignálu na dávce, fadingu a závislosti odezvy na energiizáření. Z výsledků vyplynulo, že v případě závažných radio-logických událostí zahrnujících ozáření osob z řad obyvatelmohou být čipové karty být použity pro účely odhadu osob-ních dávek.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Spektra lineárního přenosu energie kosmického záření získaná detektory stopv pevné fázi metodou per partes

Kateřina Pachnerová Brabcová1, Iva Ambrožová1, Anna Červenková2, Yuma Nagasaki3, Marie Davídková1,Thomas Berger4

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Research Institute of Nuclear Engineering, University of Fukui, Kanawa 1-2-4, Tsuruga, Fukui 914-0055, Japan4 German Aerospace Center, Institute of Aerospace Medicine, Linder Höhe, Köln, 511 47, Německo

[email protected]

Vesmírné záření, a s ním související risk rakovinného bujení,představuje jeden z hlavních zdravotních problémů, kterýmčelí případná meziplanetární mise s lidskou posádkou. Nejis-tota odhadu rizika je závislá například na přesnosti dato kosmickém záření a jeho změnách při průchodu pláštěma součástmi lodi. Experimentální dozimetrická měření naMezinárodní kosmické stanici (MKS) přispívají ke sníženítéto nejistoty.

Od roku 2012 se účastníme projektu DOSIS 3D (Dosedistribution inside the International Space Station), kterýse zaměřuje na stanovení parametrů radiačního pole uvnitřMKS s použitím různých detektorů více než dvaceti účast-níků. Srovnání výsledků je ovšem problematické, jelikožzařízení měří jiné části spektra vesmírného záření, jsouumístěny v různých pozicích, nebo jsou vyhodnocoványjiným způsobem. Proto jsme do našeho portfolia pasivních

detektorů stop v pevné fázi (DSPF) přidali v minulém rocetaké Tastrak, DSPF používaný několika dalšími účastníkyprojektu, a sjednotili s nimi i postup vyhodnocování. Tenzahrnuje dvojstupňové per partes leptání, které by měloidentifikovat i částice s krátkým dosahem. Kalibraci mate-riálu, tedy nalezení vztahu parametrů vyleptaných stops lineárním přenosem energie, jsme provedli pomocí svazkůnabitých částic na urychlovači HIMAC (Heavy Ion MedicalAccelerator in Chiba) v Japonsku.

Spektra lineárního přesnosu energie získané s nově použi-tým, per partes leptaným materiálem Tastrak byly porov-nány s výsledky námi tradičně používaného, jednostupňověleptaného materiálu Harzlas TD1. Materiály byly na MKSv průběhu tohoto roku umístěné ve stejné pozici. Toto srov-nání umožní ohodnotit vliv různé metody vyhodnocení navýsledky získané DSPF.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Fantom použitelný pro kalibraci a verifikaci při radiojodové terapiiTereza Kráčmerová1, 2, Lenka Jonášová1, Zdeněk Wolf1, Pavel Solný1, 2

1 KNME, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Cíl: Cílem této práce bylo navrhnout, vytvořit a otestovatantropomorfní (hlava, krk a ramena), variabilní, reproduko-vatelný a klinicky dosažitelný fantom pro simulování přítom-nosti zbytků štítné žlázy, uzlin a případně i celé štítné žlázy.Získané výsledky je možné poté použít pro výpočet kalib-račních koeficientů pro výpočet aktivity reálných zbytkůštítné žlázy u pacienta. Základními požadavky na takovýtotyp fantomu jsou: dostatečná tkáňová ekvivalence, dobrádostupnost použitých materiálů, snadná manipulace a takévhodný poziční systém pro umisťování zdrojů.

Metoda: Vytvořený fantom sestává ze siluety vyrobenéz termoplastické masky běžně používané v externí radio-terapii, sonografického gelu, který svými vlastnostmi odpo-vídá vodě s organickou příměsí, a dále dalšími komponen-

tami, které simulují krční páteř (uzpůsobená část páteřeprasete divokého), hltan, hrtan, jícen a cévy v krční oblasti.

Výsledky: Pomocí low-dose CT byla provedena sériesnímků potvrzující tkáňovou ekvivalentnost vzniklého fan-tomu. Denzita sonografického gelu tvořícího výplň fantomuse pohybovala v rozmezí −10 až 10 HU. Na vzniklém fan-tomu byla provedena série snímků na SPECT/CT za použitírůzně velkých zdrojů o známé aktivitě (kapalný 131I a 99mTcve zkumavkách Eppendorf).

Závěr: Sestrojený fantom se s nainstalovaným pozičnímsystémem je vhodným prostředkem pro simulaci speciálníchpacientských případů a také umožní zpřesnění výsledkůdozimetrie při radiojodové terapii.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Ozáření personálu na lůžkových odděleních nukleární medicínyTomáš Čechák1, Jiří Martinčík1, Pavel Solný2, Miluše Budayová3, Tomáš Urban1, Petr Papírník3

1 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Oddělení radiologické fyziky, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 06, ČR

3 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Organizace poskytující služby osobní dozimetrie v ČR sekaždoročně účastní srovnávacího měření, jehož cílem je otes-tovat jednotlivé dozimetrické systémy, které jsou v praxipoužívané. V letošním roce byly testované dozimetry ozá-řeny v podmínkách simulujících provoz na pracovišti nukle-ární medicíny.

Geometrie ozáření zahrnovala celkem dva fantomy lid-ského těla. Do prvního fantomu simulujícího pacienta bylvpraven radionuklid, zatímco osobní dozimetry byly umís-těny referenčním místě na druhém fantomu simulujícímošetřovatele v určité vzdálenosti od „pacienta“. Toto uspo-

řádání bylo provedeno pro 131I a 99mTc simulující použitína oddělení nukleární medicíny. Dozimetry byly takto ozá-řeny různými dávkami korespondujícími s klinickou praxí.Následně byly dozimetry zaslány příslušným dozimetrickýmslužbám k vyhodnocení. Celý experiment byl simulovánmetodou Monte Carlo, kódem MCNP a výsledky výpočtubyly srovnány s naměřenými hodnotami.

V práci je podrobněji rozebrána metodika experimentu,geometrie ozáření a volba cílových dávek a hodnoty získanéjednotlivými typy použitých dozimetrů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Připravované rozšíření funkcí WebSOD – webového rozhraní osobní dozimetrie VFJiří Studený


Příspěvek si klade za cíl seznámit posluchače s připravova-ným rozšířením funkcí WebSOD – webového rozhraní prozákazníky Služby Osobní Dozimetrie VF.

WebSOD ve své poslední verzi je nasazen od září 2015,má moderní grafickou podobu a intuitivní ovládání.

Poskytuje komplexní podporu dohlížejících pracovníků:Přehledné tabulkové i grafické zobrazení dávek jednotli-

vých monitorovaných osob.Administraci monitorovaných osob – zavedení, zrušení

osoby, změny osobních údajů, snadné vyplnění a tisk regis-trační karty, doplnění dávek z jiných pracovišť, tzv. donesenédávky.

Tisk protokolů ročních hodnot dávek (osobní + prs-tové, neutronové) pro potřeby inspekcí a prezentací a jejichexport.

Elektronické výpisy dávek v csv formátu pro další zpra-cování nebo pro import do informačních a databázovýchsystémů.

Přehledné grafy naměřených dávek pro všechny veličiny.Zpracování kolektivních dávek a jejich grafické zobrazení.Nastavení referenčních úrovní pro snadnou kontrolu dodr-

žování limitů.Připravované nové funkce WebSOD na základě průzkumu

požadavků zákazníků: Zpracování naměřených hodnot zedvou dozimetrů (pod a nad stínící zástěrou), přiřazení doplň-kových dozimetrů jednotlivým osobám, výpis nevrácenýchdozimetrů, zasílání informačního e-mailu při překročeníjedné ze tří nastavitelných úrovní.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Osobní dozimetrie v novém atomovém zákoněMiluše Budayová


Od 1. 1. 2017 nabývá účinnosti nový atomový zákonč. 263/2016 Sb. Spolu s prováděcím předpisem, novou vyhláš-kou o radiační ochraně, na jejímž dokončení Státní úřad projadernou bezpečnost (SÚJB) usilovně pracuje, implementujípožadavky směrnice Rady EU. Díky tomuto kroku a novým

poznatkům v oblasti osobní dozimetrie došlo k několikazměnám v přístupu stanovení a hodnocení dávek radiač-ních pracovníků, změnám v limitech a evidencích osobníchdávek. V této oblasti poster shrnuje zásadní změny oprotidosavadní právní úpravě.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Radiační ochrana na o. z. GEAM podle nové legislativyOldřich Tomášek1, Zdeněk Gregor2

1 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR2 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka, Dolní Rožínka, ČR

[email protected]

Poster bude zaměřen na hodnocení efektivní dávky radiač-ních pracovníků kategorie A a radiačních pracovníků katego-rie B dle stávající legislativy. Porovnání efektivní dávky hod-nocené podle odvozených limitů na základě nového Atomo-

vého zákona a jeho prováděcích předpisů. Porovnání (srov-nání) efektivních dávek bude za posledních 5 let u vybra-ných profesí v podzemí a na povrchu, kteří obdrželi nejvyššíefektivní dávky.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e2

PČt

vrte

kPá

tek


Trendy ve vývoji počtu radiačních pracovníků a v rozložení jejich dávek a ve vývojipočtu zdrojů ionizujícího záření sestavené na základě dat z Registrů SÚJB

Jan Vinklář, Miluše Budayová


Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) od roku 1997vyvíjí a stravuje elektronický systém státních evidencí,tzv. Registry, který slouží k podpoře výkonu státní správyv oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření.Systém funguje jako nástroj pro kontrolu plnění právními

předpisy uložených povinností u konkrétních subjektů, aletaké jako zdroj dat pro statistické výstupy, které umožňujísledování různých trendů ve zvolených oblastech. Některéz těchto výstupů jsou prezentovány na posteru.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Legální metrologie 25 let potéTomáš Soukup

OI Praha pracoviště IZ, Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, Č[email protected]

Povinnost správně měřit je dávná, od Chamurapiho záko-níku přes středověk dodnes. „Dodnes“ u nás začíná zákonemč. 505/1990 Sb „O metrologii“. Historická regulace se týkalaměřidel obchodních, dnes přibývají další významy. Jmeno-vitě §3, odst. 3 c) až f): ochrana zdraví, životního prostředí,veřejných zájmů, bezpečnost při práci. Zákon platí, nezna-lost neomlouvá.

Krátký průvodce:1) Zákon č. 505/1990 Sb O metrologii (verze

č. 85/2016 Sb.). Obsahuje definice „stanovených měřidel“,„ověření“ jako periodický prvek státní dohledu (veřejno-právní úkon), „schválení typu“ jako povinná součást uváděnído oběhu. Určuje povinnosti uživatelů, výrobců, dovozců, ikalibrace měřidel jako soukromo-právní úkon. Postihy zanedodržování zákona.

2) Vyhl. 345/2002 Sb. MPO (verze č. 120/2015 Sb.). Obsa-huje seznam stanovených měřidel (příloha 8: Měřidla veličinatomové a jaderné fyziky).

3) Vyhl. 262/2000 Sb. MPO (verze č. 125/2015 Sb.). Popi-suje formální náležitosti metrologické regulace, postupy pro

ověřování, schvalování typu, registraci opravců a autorizacimetrologických středisek atd.

4) Vyhl. č. 307/2002 Sb. SÚJB nepatří do metrologie,přesto určením limitních hodnot radiační ochrany řadí měři-dla mezi stanovená podle zákona o metrologii.

Nejčastější pojmy. Ověření potvrzuje, že měřidlo má poža-dované metrologické vlastnosti, výstup „ano/ne“. Kalibraceporovná měřidlo s etalonem, výstup je soubor čísel „etalon-odezva“ (jiná definice než v Metrologickém slovníku). Etalonslouží k realizaci dané jednotky. ČMI uchovává státní etalonya vykonává odborné aktivity, úřední dohled má Úřad pronormalizaci, měření a státní zkušebnictví (ÚNMZ), kterýřídí ČMI.

Postupy při ověřování musí odpovídat způsobu použití.Základ legislativy je čtvrtstoletí starý a je připravována

nová. Nelze očekávat radikální změny, připomenutí je tedynamístě. Uchovávání etalonů na stěnách radnic (loket) apostih nepoctivých pekařů máčením ve Vltavě je již ztracenátradice, je vhodné připomenout si současnost.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Kontinuální monitorování emise 14 MeV neutronů při provozu D-T neutronovéhogenerátoru pomocí 10BF3 ionizační komory

Antonín Kolros, Michal Košťál, Evžen Novák, Martin Schulc, Jiří Malý, Ján Milčák

Centrum výzkumu Řež s. r. o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, Č[email protected]

Pro realizaci experimentů z oblasti neutronové fyziky ajaderné fúze je Laboratoř neutronového generátoru, Cen-trum výzkumu Řež, vybavena D-T neutronovým gene-rátorem typu NSD-350-24-DT (NG), výrobce GRADEL,Lucembursko. Neutrony o energii 14,1 MeV jsou emitoványz reakční komory s fúzní emisní zónou o délce 350 mma objemu cca 5 litrů. Plynné deuterium a tritium (o cel-kové aktivitě 800 GBq) jsou získávány vyhříváním „getteru“reakční komory na teplotu 460 až 650 °C. Emise 14,1 MeVneutronů je regulovatelná kombinací změny vysokého napětí,teploty vyhřívání getru a míry chlazení v rozsahu od 108

do 1010 s−1. NG lze provozovat v kontinuálním nebo pulz-ním režimu. Při provozu s max. emisí neutronů je tepelnýztrátový výkon 24 kW a udávaná životnost D-T náplně min.10 000 hod. NG byl pořízen v rámci řešení projektu SUSEN.

Pro monitorování emise 14,1 MeV neutronů byl otestovánneutronový detekční systém s rychlou odezvou pracujícív proudovém režimu, tj. bez mrtvé doby. Systém se skládalz měřiče malých proudů TEMA LCM310 s 10BF3 kompen-

zovanou ionizační komorou (IK) typu KNK-56. Vzorkovacíinterval měření byl volen od 1 ms do 1 s. IK měla citlivost natepelné neutrony 4·10−13 A/nv, průměr 50 mm, délka aktiv-ního objemu 525 mm. IK byla umístěna ve středu dutého PEválce o tloušťce stěny 80 mm, který byl použit pro moderacirychlých 14,1 MeV neutronů na tepelné. Optimální tloušťkastěny PE válce a vzdálenost IK od emisní zóny NG bylastanovena výpočtem pomocí transportního kódu MCNP6.Doprovodná emise fotonů z NG byla potlačena umístěnímolověných prstenců vně reakční komory NG.

Při testování byly získány poznatky nejenom o dyna-mické odezvě detekčního systému pro různé emise neutronůa různé polohy IK vzhledem k NG, ale i o míře aktivace kon-strukčních materiálů a možném elektromagnetickém rušení.Testy prokázaly, že proudovým neutronovým detekčnímsystémem LCM310 s IK typu KNK-56 doplněnou o PEmoderátor lze kontinuálně měřit relativní emisi 14,1 MeVneutronů v širokém rozsahu provozních stavů NG.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Rychlý dvouparametrický spektrometrický systém pro měření ve směsnýchpolích n/g

Zdeněk Matěj1, 4, Michal Košťál2, František Cvachovec3, Václav Přenosil1, Ondřej Herman1, Filip Mravec1,Martin Pavelek1, Martin Veškrna1, Aleš Jančář4

1 Masarykova univerzita, Brno, ČR2 Centrum výzkumu Řež s. r. o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, ČR

3 Univerzita obrany, Kounicova 65, Brno, 662 10, ČR4 VF, a. s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, ČR

[email protected]

V rámci projektu TAČR ALFA TA01011383 spolufinanco-vaného Technologickou agenturou České republiky vznikl zaspolupráce s firmou VF, a. s. produkt dvouparametrickéhospektrometrického systému. Společně s CVŘ Řež byl tentosystém testován i v prostředí experimentálního reaktoruLR-0.

Nově vyvinutý dvouparametrický spektrometrický systémumožňuje měřit ve směsném poli záření gama a neutronůenergetická spektra jak pro gama záření, tak i pro neutronyv režimu online i offline. Při měření je využito několik růz-ných zesílení výstupního signálu z detektoru, což umožňujedosahovat většího dynamického rozsahu měření. Díky pou-žití rychlých převodníku signálu z analogového na digitální(> 1 GS/s) v kombinaci s programovatelným hradlovýmpolem (FPGA) je možné zpracovávat data v online módu aždo četností 105 imp./s. Při měření je možné k zařízení při-

stupovat vzdáleně a kontrolovat nebo upravovat parametrypro měření či zpracování.

Několik experimentů provedených ve speciální aktivnízóně v reaktoru LR-0 ověřilo funkčnost navrženého sys-tému. Vedle toho bylo dosaženo i poměrně dobré shodymezi experimentem a vypočteným spektrem, které bylov tomto případě blízké štěpnému spektru 235U. Jednalo seo speciální zónu, s dobře popsaným spektrem používanou ik ověřování vybraných účinných průřezů.

Tento dvouparametrický systém pro směsné pole zářenígama a neutronů přináší mnoho výhod oproti analogovémusystému. Měření neutronových energetických spekter jemožné využít nejen pro experimentální reaktory, ale i promnoho dalších aplikací. Například pro cyklotrony, bezpeč-nostní detekční rámy nebo pro měření ve skladech vyhoře-lého paliva.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Odezva pasivních detektorů k vysokoenergetickým neutronůmIva Ambrožová, Kateřina Pachnerová Brabcová, Marie Davídková

Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, Č[email protected]

Při interakcích vysokoenergetických částic s látkou, jakotomu je například během hadronové terapie, za stíněnímurychlovačů vysokých energií či při interakci kosmickéhozáření, mohou vznikat neutrony s enegií až několik stovekMeV. Spektrum neutronů má zpravidla, zejména po prů-chodu velmi silným stíněním, dvě hlavní energetické oblasti –kolem 1 a 100 MeV. Pro detektory používané pro měřenív takovýchto polích je nejprve třeba stanovit jejich odezvuv referenčních neutronových polích. To bylo cílem i kampaněEuradosu organizované v roce 2011 v laboratoři iThembav Jihoafrické republice.

Příspěvek se zabývá studiem odezvy detektorů stopv pevné fázi (Harzlas TD-1) a několika druhů termolumnis-cenčních detektorů (CaSO4:Dy, Al2O3:C, LiF:Mg,Cu,P obo-

haceného o 6Li a 7Li) k neutronům o energii 60 a 100 MeV.Kombinace těchto detektorů se často používá ke stanovenídozimetrických charakteristic v různých směsných políchzáření, např. i na Mezinárodní kosmické stanici, kde lzeočekávat vysokoenergetické neutrony.

Odezva všech TLD byla velmi nízká, často jen na úrovnipozadí. Při měření ve směsných polích záření je možnéTLD signál k neutronům s energií několik desítek až stovekMeV považovat za zanedbatelný. Pro detektory stop nebylpozorován významný rozdíl mezi 60 a 100 MeV neutrony.Příspěvek k dávce a dávkovému ekvivalentu od částic s line-árním přenosem energie menším než 100 keV/𝜇m, kteréodpovídají převážně odraženým protonům, tvoří zhrubapolovinu celkového.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Rádionuklidy v atmosfére Bratislavy – meranie, variácie a ich aplikácieKarol Holý, Ivan Sýkora, Alexander Šivo, Pavel P. Povinec, Miroslav Ješkovský, Monika Müllerová, Martin Bulko,

Marta Richtáriková

Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1,Bratislava, 842 48, SR

[email protected]

V prízemnej vrstve atmosféry Bratislavy boli dlhodobomonitorované koncentrácie 7Be, 14C, 40K, 137Cs, 210Pb a222Rn. Objemové aktivity 7Be vykazovali maximá koncomjari až začiatkom leta s priemernou hodnotou 2,4 mBq/m3.V ostatných rokoch bol zistený pokles výšky letných maxím7Be. Pomer objemových aktivít 7Be a 210Pb bol najvyššípočas teplejších mesiacov v dôsledku vertikálnej konvekcievzdušných más z väčších výšok. Ročné priebehy objemovýchaktivít 40K, 137Cs a 210Pb vykazovali maximá v zimnýchmesiacoch. V rokoch 2003–2010 klesali objemové aktivity137Cs s efektívnym polčasom 1,9 roka. Počas rokov 2009–2014 bola priemerná ročná objemová aktivita 137Cs v atmo-sfére prakticky konštantná (0,25 𝜇Bq/m3) a tento trendbol narušený len haváriou Fukušimskej jadrovej elektrárnev roku 2011. Zvýšené objemové aktivity 40K a 137 Cs v zim-

ných mesiacoch môžu byť spôsobené ich resuspenziou zozemského povrchu a spaľovaním biomasy. Koncentrácie 14Cv atmosfére Bratislavy sú monitorované od roku 1984. Poroku 1993 vykazujú sezónnu variáciu s minimum v zimnýchmesiacoch a maximom začiatkom leta. V súčasnosti sú 14Ckoncentrácie v atmosfére približne 3 % nad prírodnou úrov-ňou. Ročné priebehy objemovej aktivity 222Rn vykazovaliminimá na jar a maximá na jeseň až v zimných mesiacoch.Pomer objemových aktivít 210Pb a 222Rn bol najvyšší nakonci zimy až na jar, pričom od júna do decembra bol prak-ticky konštantný. To môže byť spôsobené rozdielmi v rie-dení plynov a aerosólov v atmosfére počas roka. Na základepomeru 210Pb/222Rn bol určený priemerný rezidenčný časzotrvania aerosólov v atmosfére na úrovni 4,5 dňa.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Termoluminiscenční vlastnosti Mg kodopovaných scintilátorů na bázi epitaxníchfilmů multikomponentních granátů

Petr Průša1, 2, Miroslav Kučera3, Federico Moretti4, Anna Vedda4, Martin Hanuš3, Zuzana Lučeničová3,Martin Nikl1

1 Fyzikální ústav AVČR, Cukrovarnická 10, Praha 6, 160 00, ČR2 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR3 MFF UK, Ke Karlovu 5, Praha 2, 121 16, ČR

4 Dipartimento di Scienza dei Materiali dell’ Universita di Milano “Bicocca”, Via Cozzi 53, Milano, 20 125, Itá[email protected]

Před přibližně pěti lety se díky strategii tzv. „band-gap engineeringu“ zrodil nový typ scintilátoru na bázigranátů, (Lu, Y, Gd)3Al2Ga3O12:Ce. Oproti původnímuY3Al5O12:Ce (YAG:Ce) vykazuje vyšší světelný výtěžek,lepší energetickou rozlišovací schopnost i vyšší detekční účin-nost pro fotony. Ve srovnání s Lu3Al5O12:Ce (LuAG:Ce) mávyšší světelný výtěžek, lepší energetickou rozlišovací schop-nost a rychlejší odezvu se sníženou intenzitou pomalýchsložek dosvitu.

Paralelní strategií zlepšování parametrů scintilátorů je„defect engineering“. Ve výzkumech posledních dvou let seu granátů významně uplatňuje v podobě kodopování hořčí-kem. Mg kodopace vede u všech granátů k dalšímu potlačenípomalých složek dosvitu, u LuAG:Ce a YAG:Ce i ke zvýšenísvětelného výtěžku.

Vlastnosti defektů nejsou závislé jen na chemickém slo-žení scintilátoru, ale též technologii výroby. Známým fak-tem je nižší koncentrace pastí u granátů vyrobených epitaxíz kapalné fáze oproti monokrystalům. Nižší koncentrace

pastí se též projevuje potlačením pomalých složek scintilač-ního signálu.

Metoda výroby, Mg kodopace i „band-gap enginnering“ovlivňují vlastnosti pastí zasahujících do fáze transportuscintilačního procesu. Může se jednat o hloubku pastí, jejichkoncentraci či schopnost účinně zachytávat nosiče náboje.

K nejpoužívanějším metodám měření vlastnosti pastípatří termoluminiscence. Ve studii prezentujeme měřeníspektrálně rozlišená i nerozlišená, nad i pod pokojovouteplotou. Sledována je hlavně závislost výsledků na koncen-traci Mg.

Byl pozorován výrazný pokles s rostoucí koncentrací Mg,a to takřka k hranici experimentálních možností. U materi-álů, které představují jedinečnou kombinaci tří uvedenýchpřístupů, s nejnižším afterglow mezi granátovým scintilá-tory, jde o výsledek v souladu s očekáváním.

Práce byla podpořena z GA CR, projekt 16-15569S a EC,H2020-TWINN-2015, no. 690599(ASCIMAT).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Moderní radiační technologie NUVIA pro monitorování situace při radiačníchnehodách

Petr Sládek, Jan Surý

Radiační ochrana a monitoring, Výzkum a vývoj, NUVIA a. s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

NUVIA a. s. has focused on development of technologies forradiation monitoring following a nuclear accidents and radi-ation emergencies over recent years. Such products extendthe portfolio of new trademark NUVIATECH Instruments.This technology has been introduced on exhibition RAD-TECH 3000. The live demonstration of different airborne,mobile and stationary monitoring systems was preparedwithin cooperation of NUVIA a. s., NBC Defence institute(University of Defence), National Radiation Protection Insti-tute, Air Force and Air Defence Military Technical Instituteand other subjects. The concept of this exhibition wasprepared as a model emergency situation with a loss ofcontrol over a source of ionizing radiation. The show wasintended mainly to specialist of CBRN, members of emer-gency response services and units of the National IntegratedRescue System.

The current State-Of-The-Art Technology of NUVIA-TECH Instruments demonstrated within the frame of exhi-bition includes:

NuHLS IRIS Airborne (Integrated Radiation InformationSystem), NuEM DRONES-G (Drone Gamma SpectroscopyModule), NuHLS IRIS Mobile, NuHLS PORTAL D, NuEMRAMS and RAMSAT, NuLAB MORA VAN and Fieldlaboratory AL-2R and NuHLS PGIS-2 and PDOSE.

Research and development activities within the NUVI-ATECH Instruments are focused on topical areas of radi-ation monitoring and measurements such as implementationof new detectors with high sensitivity and energy resolu-tion, real-time spectrum processing, analyses and radio-nuclide identification, field and mobile application of gammaspectroscopy systems and many others.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Nové možnosti v monitorování starých zátěží po uranovém průmysluMiriam Slezáková1, Karel Jílek1, Jaromír Neubauer2

1 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 DIAMO s. p., o. z. TÚU, Pod Vinicí 84, Stráž pod Ralskem, 471 27, ČR

[email protected]

Doposud nedořešenou otázkou spojenou s existencí starýchzátěží po těžbě v uranovém průmyslu je problematika zajiš-tění vhodného venkovního monitoringu, jak relevantníchvenkovních pracovišť, tak populace v jejich blízkém okolí.

V prezentaci bude nejprve krátce představena venkovníměřící stanice, umožňující kontinuální měření mj. také atmo-sférických hodnot radonu, jeho krátkodobých produktů pře-

měny a příkonu fotonového dávkového ekvivalentu. Potébudou ilustrovány a diskutovány výsledky z víceletého ven-kovního měření stanicí, umístěné v areálu SÚRO, ročníhovenkovních měření v blízkosti odkališť v areálu Diamo s. p. –TÚU Stráž p. Ralskem a měsíčního měření v okolí „haldy“ve vesnici Brod u Příbrami.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Měření radiačních veličin s užitím nízkoletící multikoptéry (dronu) v oblastechpostižených hornickou činností spojenou s dobýváním a úpravou uranových rud

Radek Černý, Ladislav Němeček, Petr Otáhal, Josef Vošahlík, Ivo Burian

Odbor jaderné ochrany, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany v. v. i., Kamenná 71, Milín, 262 31, Č[email protected]

Využití bezpilotního létajícího prostředku – multikoptéry(dronu) pro proměření prostorového dávkového ekvivalentuv zájmové oblasti má řadu výhod. Mezi tyto výhody patřízejména možnost využití měření v tzv. automatickém módus předem nastavenými parametry letové trasy. Tímto jeumožněno provádět měření v pravidelné měřicí síti umožňu-jící dostatečné navzorkování zájmové oblasti. Využití auto-matického módu zajišťuje též výbornou reprodukovatelnostprováděných měření. Další výhodou leteckého měření jemožnost měřit i v místech, která jsou pro pozemní pochůz-kové měření dostupná pouze s obtížemi, či přímo nedo-stupná (např.: nestabilní terén, špatná prostupnost atd.).Z těchto důvodů se pracovníci Odboru jaderné ochrany SÚJ-CHBO v. v. i. v současné době intenzivně věnují praktickémuzavedení postupů měření s využitím bezpilotního létajícího

prostředku pro postsanační monitoring oblastní postiže-ných dobýváním a úpravou uranových rud. Tento výzkumje prováděn v rámci projektu: TB05SUJB001: Mapovánía kontrola radiačních veličin (s využitím multikoptéry –DRON) v rámci kontroly provedené sanace po těžbě aúpravě uranové rudy v o. z. TÚU, s. p. DIAMO Stráž podRalskem. V rámci řešení tohoto projektu jsou zaváděnypostupy proměření příkonu prostorového dávkového ekviva-lentu v zájmové oblasti, postupy pro případnou lokalizacizdroje záření a jeho identifikaci s využitím spektromet-rického měření záření gama. V příspěvku bude prezento-vána používaná technika pro měření, první výsledky prove-deného monitoringu na sanovaných plochách v o. z. TÚU,s. p. DIAMO Stráž pod Ralskem společně s diskuzí postupůpoužitých ke zpracování a vizualizaci výsledků.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Robotický systém pro CBRN miseLuděk Žalud, Tomáš Lázna

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, Brno, 601 90, Č[email protected]

Příspěvek představuje autonomně teleprezenční robotickýsystém ATEROS vyvíjený na Fakultě elektrotechniky akomunikačních technologií na VUT v Brně. Jedná se o mul-tirobotický systém pro autonomní nebo supervizovaný prů-zkum člověku nedostupných nebo nebezpečných oblastí.Mezi jeho možná využití patří tvorba 3D mapových pod-kladů, vyhledávání a zachraňování osob, ale také zjišťováníkontaminace v prostředí – chemické a biologické znečištění,radiace (CBRN).

ATEROS je složen z řídicí stanice s jedním či více ope-rátory a skupiny heterogenních robotů – malý i velký prů-zkumný robot, mapovací robot, dron. Pro imersivní a intui-tivní ovládání systému bylo vyvinuto pokročilé uživatelskérozhraní používající rozšířenou realitu a teleprezenci.

Novým přírůstkem do systému ATEROS je robot Mor-pheus, který byl konstruován s ohledem na potřeby detekce,plošného měření a vyhledávání zdrojů CBRN hrozeb. Díkypoužití speciálních motorů v discích kol má robot značnývolný prostor v prostřední části, který je možné využít pro

umístění snímačů. Výhodou tohoto uspořádání je nižší mírastínění konstrukcí robotu.

Systém ATEROS umožňuje mimo jiné i plně autonomnímapování intenzity záření gama v předem definované oblasti.V realizovaných experimentech byl robot vybaven citlivýmtřípalcovým NaI(Tl) detektorem a vysoce přesnými vektoro-vými RTK-GNSS přijímači. Zadání mise spočívá v definicimapované oblasti, přičemž s využitím více polygonů jemožné pokrýt oblast obecného tvaru. Z naměřených datje možné interpolovat plošnou radiační mapu a odhadnoutpozici zdrojů s přesností na jednotky centimetrů.

Výhodou je provázanost systému, který pracuje ve dvourežimech – autonomním a teleprezenčním, přičemž datanaměřená v autonomním režimu mohou být zobrazena for-mou rozšířené reality do brýlí virtuální reality. Operátortak může vidět např. pozici zdroje radiace a jeho spektrum.V současné době se náš tým zabývá optimalizací algoritmůpro autonomní vyhledání zdrojů radiace.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

–Se

kce

3Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

Čtvr

tek

Páte

k


Matematická korekce neúplného sběru náboje při měření spekterDana Kurková, Libor Judas

Odbor lékařských expozic, rentgenová laboratoř, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

The energy spectra measured with semiconductor detectorssuffer from various distortions, one of them is tailing causedby the incomplete charge collection.

The analytically built matrix was constructed for thecorrection of incomplete charge collection in x ray energetictube spectra using the model of Hecht equation. Spectra of“narrow spectrum series” beams, N120 and N150 realizedwith the tube voltages 120 kV and 150 kV measured withthe CdTe detector were corrected. The correction matrixwas constructed to be applied separately from other possiblespectral corrections but the correction of incomplete chargecollection can be incorporated into the response matrix ofthe detector with the same effect.

Parameters of Hecht equation are trapping lengths ofcharge carriers (electrons and holes mean drift paths) in thesemiconductor type detector which depend on the quality ofthe crystal, especially the presence of defects in the crystal

lattice and impurities. The literary search was done withrespect to the values of trapping lengths of charge carriersin CdTe crystal.

Correction was tested and optimized on the line spectraof 57Co, where the best results were obtained by setting themean free paths of holes in the range of 0.4–0.9 cm with itsindividual contribution weighted by Gauss function. Theseparameters were then used for x ray spectra correction.

Unfavourable factor accompanying application of correc-tion of incomplete charge collection on the x ray spectra isthe increase of noise-like oscillations in corrected spectra.Reduction of oscillations can be done by smoothing thespectra using the Gauss filter.

N120 and N150 spectra after correction qualitatively andquantitatively better correspond with the available referencedata.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Analysis of signal drifts at Co Self-powered neutron detectorsMatúš Saro, Róbert Hinca, Martin Oravkin, Vladimír Slugeň

Ústav jadrového a fyzikálneho inžinierstva, Fakulta elektrotechniky a informatiky STU v Bratislave, Ilkovičova 3, Bratislava,034 81, SR

[email protected]

Self-powered neutron detectors (SPND) are important partof in-core measurements in majority of nuclear power plants(NPP), where radial fluctuation of neutron flux is common.Usually, measurement chains with SPND provide input forsafety related systems in NPP such as protection systemor reactor control surveillance and limitation system. Thismeans that output from these chains has to be as accu-rate as possible. From operation data could be seen thatsome of Co SPNDs showed unexpected behavior at begin-

ning of their life cycle in reactor. Analysis of operationaldata and laboratory tests of Co SPND showed presence ofwater in insulation of detector. This paper is devoted todetermination of water presence effect on signal drift usingsimulation tool Geant4. The simulation results showed con-nection between Co SPND signal drift and water presenceeffect, however this effect has only minor contribution tothis phenomena.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Digitální spektrometr pro neutronovou dozimetriiAleš Jančář1, Zdeněk Kopecký1, Zdeněk Matěj1, 2, Martin Veškrna1, 2, František Cvachovec3

1 VF, a. s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, ČR2 Masarykova univerzita, Brno, ČR

3 Univerzita obrany, Brno, Č[email protected]

V tomto příspěvku se zabýváme neutronovou dozimetriís využitím nově vyvinutého dvouparametrického digitálníhospektrometru NGA-01. Kvalita pulsní tvarové diskriminace(PSD) spektrometru byla ověřena v rámci dvou experimen-tálních měření s různými neutronovými energiemi. Spektro-metr NGA-01 je konstruován modulárně což umožňuje jehoširoké využití při měření směsných polí fotonů a neutronů.Výstupní signál z detektoru je připojen na analogový vstupzesilovače a rozdělené do dvou měřících kanálů s různýmzesílením. Signály z měřících kanálů jsou digitalizovány rych-lým analog-digitálním převodníkem. Digitalizované signály

z měřících kanálů jsou sloučeny do jednoho kompozitníhokanálu s vysokým digitálním rozlišením v širokém dynamic-kém rozsahu energií.

Experimentální měření sekundárních neutronů byla pro-vedena se scintilačním detektorem NE-213 a to v laboratořis Van de Graaff urychlovačem, kde byl využit experimen-tální měřící kanál s maximální kinetickou energií sekun-dárních neutronů 17 MeV. Další měření byla provedena naprotonovém centru, kde sekundární neutrony vznikající přiinterakci primárního svazku protonů s plastovým fantomemv energetickém rozsahu od 100 do 200 MeV.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Perspektivní scintilátory pro detekci a spektrometrii neutronůFrantišek Cvachovec1, Daniel Sas1, Václav Přenosil2, Zdeněk Matěj2, Filip Mravec2, Martin Veškrna2, Václav Vacek1

1 UOPZHN, Univerzita obrany, Kounicova 65, Brno, 662 10, ČR2 Fakulta informatiky, Masarykova univerzita, Botanická 12, Brno, 612 00, ČR

[email protected]

Příspěvek přináší výsledky výzkumu některých vlastnostíkapalného scintilátoru AquaLight AB a plastického scintilá-toru EJ 299-33A. Zkoumala se zejména schopnost scintilá-torů odlišit neutronovou a fotonovou složku směsného pole.Zmíněná vlastnost byla nalezena u obou scintilátorů prorychlé neutrony a fotony. Zdrojem směsného pole bylo 252Cf.Dále se prokázaly spektrometrické vlastnosti pro obě složkysměsného pole, i když energetické rozlišení je horší než např.u krystalického stilbenu a spíše je srovnatelné s kapalným

NE-213 (resp. BC-501). V případě kapalného AquaLight ABlze přidáním vhodné sloučeniny obsahující např. 10B nebo6Li navíc získat detektor tepelných/pomalých neutronů.Detektor tohoto typu lze upravit pro zaznamenání celkovéenergie detekovaného neutronu (černý detektor), pokudneutron skončí svoji historii reakcí na 10B resp. 6Li plo-dící nabitou částicí. Výsledky byly získány dvouparametric-kým digitálním spektrometrem FD-11 ŠOHAJ realizovanýmv rámci projektu TAČR SPEKTRUM.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Dozimetrie radionuklidů pomocí radiochromních gelůJaroslav Šolc, Ludmila Burianová, Martin Kačur, Vladimír Sochor

OI Praha, pracoviště IZ, Český metrologický institut, Okružní 31, Brno, 638 00, Č[email protected]

Projekt „Metrology for molecular radiotherapy“, který pro-bíhal v letech 2012–2015 v rámci programu „EuropeanMetrology Research Programme“, se zabýval metrologiídozimetrie radionuklidů v molekulární radioterapii (MRT).Úkolem jedné části projektu bylo studium možnosti využitíradiochromních gelových dozimetrů pro stanovení absor-bované dávky od radionuklidů s cílem validovat MonteCarlo modely a postupy používané v MRT. Testovány bylyFrickeho gelový dozimetr s xylenolovou oranží (FX gel) adozimetr na bázi Turnbullovy modře (TB gel), do nichžbyly přimíchány sloučeniny, které slouží jako nosiče radio-nuklidů 177Lu, 90Y a 131I používaných v MRT. Bylo zjiš-těno, že ze 3 testovaných nosičů (bez radionuklidu) nezměníoptické, chemické a dozimetrické vlastnosti FX gelu pouze

nosič 177Lu. S TB gelem nelze použít nosič žádný, pro-tože všechny testované nosiče způsobují významné zvýšeníspontánního pozadí gelu anebo sražení gelu. Následné expe-rimenty s radionuklidem 177Lu přimíchaným do FX geluukázaly na rozdíl v hodnotě absorbované dávky v gelu od177Lu mezi Monte Carlo simulací a experimentem na úrovni10 %. Nejistota měření však byla vyčíslena na 11 %. Největ-ším příspěvkem do celkové nejistoty měření byla nejistotastanovení absorbované dávky (10 %). Monte Carlo postupypoužívané v MRT proto nebylo možné pomocí provedenýchměření s radiochromními gely validovat z důvodu význam-ného zvyšování spontánního pozadí FX gelu v průběhuozařování, které nebylo možné snížit ani při opakovanýchměřeních.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Dozimetrické vlastnosti sond NuDETTomáš Grísa, Ján Kubančák

Divize radiometrických systémů, NUVIA a. s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

V příspěvku bude prezentován souhrnný přehled výsledkůsrovnávacích měření různých typů sond NuDET. Kroměporovnání odezev jednotlivých detektorů ve standardnědostupných polích ionizujícího záření je prezentováno i srov-nání jejich odezev v nestandardních polích – nulovém radi-ačním poli nebo v poli s eliminovanou terestriální kompo-nentou.

V experimentech jsme použili tři typy sond NuDET, kon-krétně: a) sondu EMG-02E (GM sonda založená na trubi-cích LND 71210 a LND 7149; použitelná v rozsahu příkonu𝐻*(10) 50 nSv/h až 20 mSv/h); b) sondu EGM-104 (GM

sonda založená na trubicích LND 7807 + LND71210 +LND 71632; použitelná v rozsahu příkonu 𝐻*(10) 10 nSv/haž 20 mSv/h); a c) sondu ENA-03 (NaI(Tl) sonda s 3” krys-talem; otestovaná v rozsahu příkonu 𝐻*(10) 50 nSv/h až20 mSv/h).

Experiment ukázal, že hlavně v oblasti příkonů 𝐻*(10)pod 50 nSv/h pozorujeme u měřených hodnot značnéodchylky. Přirozeně, tyto odchylky byly očekávané a jejichdetailní rozbor spolu s rozborem dalších měření je součástíkonferenčního příspěvku.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Použití scintilačního krystalu YAP:Ce pro spektrometrii alfa za standardníchatmosférických podmínek

Tomáš Urban

KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Díky vysoké mechanické i chemické odolnosti scintilačníhomateriálu YAP:Ce (YAlO3:Ce) je možné jeho použití i v těž-kých provozních podmínkách (např. in-situ měření v urano-vých dolech). V rámci příspěvku jsou prezentována pilotníměření spekter alfa částic emitovaných dceřinými produktyvzdušného 222Rn naměřená scintilačním krystalem průměru25 mm a tloušťky 0,1 mm ve spojení s fotonásobičem Hama-matsu R111, HV/AMP, resp. MCA 1 024 kanálů. Dceřinéprodukty radonu byly zachytávány na Milipore filtru typuAA (efektivní průměr 19 mm, tloušťka 0,8 𝜇m). Energetickákalibrace sestaveného spektrometru byla provedena s využi-

tím naměřených spekter alfa částic emitovaných při přeměně241Am a 230Th v různých vzdálenostech zdroje od detektoru.Výsledky naměřených spekter jsou porovnány s energetic-kými distribucemi odhadnutými na základě Monte Carlosimulací. Využití experimentálních i teoretických výsledkůpro spektrometrii alfa za atmosférických podmínek – např.v provozních podmínkách uranového hornictví – je v pří-spěvku dále diskutováno.

Příspěvek vznik za podpory Jiřího Kvasničky ze společ-nosti RDS (Adelaide, Austrálie) a společnosti CRYTURspol. s r.o. (Turnov, Česká republika).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Měření spekter v širokém energetickém rozsahu na výzkumném reaktoru LVR-15Ladislav Viererbl, Vít Klupák, Zdena Lahodová, Antonín Kolros

Centrum výzkumu Řež s. r. o., Č[email protected]

Výzkumný reaktor LVR-15 v Řeži je významný zdrojneutronů, který slouží jako multifunkční zařízení k vědec-kým a komerčním aplikacím. Jedním ze sledovaných aspektůje radiační situace v okolí reaktoru. V budově reaktoruve třetím patře v místnosti 302b bylo provedeno měřeníamplitudových spekter impulzů s pomocí dvou typů scin-tilačních detektorů. Jednalo se o scintilátory NaI(Tl) (roz-měry 𝜑 40 mm × 50 mm) a plastický scintilátor (𝜑 76 mm× 76 mm). K detekci světelných impulzů byl použit foto-násobič s průměrem fotokatody 40 mm a mnohokanálovýamplitudový analyzátor. Detektor byl umístěn u okna, vevzdálenosti cca 30 m od aktivní zóny reaktoru, a oddělenvodou primárního okruhu v reaktorovém bazénu, biologic-kým stíněním, stěnou budovy a dalším konstrukčním astavebním materiálem.

Spektrum bylo energeticky kalibrováno zářením gamas energií 662 keV emitovaným radionuklidem 137Cs. Spek-

trum bylo měřeno v rozsahu 30 keV až 1000 MeV. Vzhledemk takto širokému rozsahu energií bylo nutné spektrum měřitpři několika zesíleních spektrometrického řetězce, což byloprovedeno změnou VN na fotonásobiči. Výsledné spektrumpak bylo složeno z takto získaných dílčích spekter. Měřeníbyla provedena jak při odstaveném reaktoru LVR-15, takza jeho provozu. Relativním srovnáním těchto dvou naměře-ných amplitudových spekter impulzů lze rozlišit tři oblasti:1) 30 keV až 2.5 MeV – spektrum za provozu reaktoru jezde zhruba o 10 % vyšší, převládá terestriální záření gama.2) 3 MeV až 8 MeV – spektrum za provozu reaktoru jeo více než 50 % vyšší, výrazně se uplatňuje promptní zářenígama a záření gama z krátkodobých neutrony aktivovanýchradionuklidů. 3) 10 MeV až 1000 MeV – v mezích statistickéchyby nebyl pozorován rozdíl mezi naměřenými spektry,tato část spektra souvisí s impulsy vznikajícími interakcemipřevážně s kosmickým zářením.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Letecké monitorování 137Cs z havárie černobylské elektrárny v oblasti ŠumavyIrena Češpírová, Lubomir Gryc, Jan Helebrant, Marcel Ohera


Již řadu let probíhá letecké monitorování oblasti Šumavy,kde díky vyššímu počernobylskému spadu je aktivita 137Csv půdě stále měřitelná. Tato měření slouží jednak k udržo-vání havarijní připravenosti leteckých a pozemních skupin azároveň ke sledování stavu kontaminace 137Cs v této oblasti.

K měření se využívá letecký gamaspektrometr IRIS,výrobce Pico Envirotec, Inc. Canada, se 4 × 4 litry NaI(Tl)krystaly. Měření probíhá ve spolupráci s Armádou Českérepubliky, 314. centrem výstrahy ZHN, které zajišťuje letec-kou techniku a je rovněž vybaveno identickým leteckýmgamaspektrometrem. Obě letecké skupiny (SÚRO, AČR)jsou součástí Radiační monitorovací sítě ČR.

Vyhodnocení dat z leteckého spektrometru je provedenogamaspektrometrickým softwarem PRAGA4 dodaným rov-něž firmou Pico Envirotec, Inc. Software umožňuje vyhod-notit data několika různými metodami – metodou oken,metodou nejmenších čtverců, NASVD, MNF a současněprovést korekci na kosmické záření a příspěvek pozadí od

vrtulníku. V posteru jsou prezentovány výsledky měřeníza období 2012 až 2016. Je zde předveden vliv vyhodno-covacích metod a korekce na kosmické záření na výslednéaktivity.

V roce 2016 proběhla dvě měření, první v zimním obdobípři sněhové pokrývce (cca 5 cm) a v září probíhalo společnéměření s německou leteckou skupinou z Bundesamt fürStrahlenschutz, kdy byly vyčleněny dva polygony v oblastiŠumavy.

Součástí leteckého monitorování je i měření pomocípolovodičového gamaspektrometrického systému, který jeneodmyslitelnou součástí v případě komplikovaného radio-nuklidového složení. Všechna letecká měření jsou porovná-vána s pozemními měřeními v uvedené oblasti.

Příspěvek byl vytvořen v rámci projektu Technologickéagentury ČR: TE01020445 – Centrum rozvoje technologiípro jadernou a radiační bezpečnost: RANUS-TD.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Metody zpracování gama spektrometrických dat z monitorování pomocí malýchbezpilotních prostředků

Jaroslav Klusoň1, Lenka Thinová1, Tomáš Brunclík2, Tomáš Svoboda1

1 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Georadis s. r. o., Novomoravanská 321/41, Brno, 619 00, ČR

[email protected]

Letecká monitorování umožňuje rychlé mapování rozloženídávkových příkonů na rozsáhlých plochách a v případěletecké gama spektrometrie i mapování koncentrací radio-nuklidů na takových plochách. Ke stanovení dávkových pří-konů a/nebo koncentrací radionuklidů z dat ze scintilačníspektrometrie gama byla vyvinuta dekonvoluční metoda,využívající modelové matice odezvy použitého detekčníhosystému, vypočtené metodou Monte Carlo. Metoda bylatestována a aplikována na pozemní statická měření s detek-torem 3” × 3” NaI(Tl), kdy lze vhodnou dobou měřenízajistit dobrou statistiku a na letecké monitorování, kdylze dosáhnout přijatelnou statistiku díky velkým rozměrůmdetektoru (NaI(Tl) o objemu 1600 cm3) i při krátké doběskenu 1 s. V případě leteckého monitorování s využitímdronů je kritickým parametrem hmotnost neseného zařízenía není proto možno využít velkoobjemové detektory. Druhýrozhodující parametr – dobu skenu – přitom nelze s ohledemna požadavky prostorového rozlišení prodlužovat.

Cílem práce bylo testovat možnosti dekonvoluční tech-niky vyhodnocení scintilačních spekter v podmínkách dats velmi špatnou statistikou. Testování proběhlo na souborucelkem 3183 spekter z monitorování vybraných ploch odka-liště ve Stráži pod Ralskem pomocí leteckého spektrome-tru D230A (Georadis s. r. o.) vybaveného dvojicí detektorů2” × 2” NaI(Tl) zavěšeného na dronu. Výška letu byla cca10 m nad terénem, doba skenu byla 1 s. Příspěvek diskutujevýsledky provedených testů, které prokázaly použitelnosttestované metodiky i pro spektra s velmi špatnou statisti-kou. Vzhledem k tomu, že pro první testování byl vybránsoubor spekter z lokality s vyššími dávkovými příkony, lzezatím konstatovat, že metodika je vhodná přinejmenšímpro oblast havarijního monitorování.

Vlastní měření, jejichž výsledky byly v práci využity,byla provedena ve spolupráci se SÚRO, v. v. i. a s podporoustátního podniku DIAMO, Stráž pod Ralskem.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Porovnání různých metod stanovení účinnostní kalibrace polovodičového detektoruHPGe po rychlém nasazení ve vojenské mobilní laboratoři AL-2R

Marcel Ohera1, Libor Švec2, Daniel Sas3, Markéta Němcová4

1 EnviMO, Vlčnovská 16, Brno, 628 00, ČR2 J CBRNCOE, Víta Nejedlého 1, Vyškov, 682 01, ČR

3 Universita obrany, Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení, Víta Nejedlého 1, Vyškov, 682 01, ČR4 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany, Liberec, ČR

[email protected]

31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Libercije vybaven mobilní laboratoří AL-2R pro radiační moni-torování. Součástí je gamaspektrometrický systém s polo-vodičovým detektorem HPGe firmy Canberra s účinností20 % pro in-situ měření. Pro rychlé nasazení a získánívětší citlivosti byl zapůjčen z Ústavu OPZHN detektorGEM100P4 firmy ORTEC se 100% účinností. U tohotodetektoru byla provedena jen rychlá účinnostní kalibraces využitím metody Helfer-Miller v energetickém rozsahu od200 keV do 2500 keV, která byla vesměs používána u detek-torů s nižší účinností (< 40%). Ověření přesnými metodamikalibrace bylo provedeno dodatečně.

U detektoru HPGe GEM100P4-95 firmy ORTEC bylaprovedena dodatečně účinnostní kalibrace třemi způsoby:a) využitím zdrojů EG3, b) použitím transportního kóduMCNP6 Monte Carlo s využitím popisu detektoru z datashe-etu a c) použitím transportního kódu MCNP6 Monte Carlo

s použitím rtg analýzy detektoru a prozařováním silným60Co zdrojem. Získané výsledky byly využity jednak provzájemné porovnání různých metod stanovení účinnostníkalibrace a budou rovněž využity pro porovnání naměře-ných hodnot s detektorem GEM100P4 z Ústavu OPZHN adetektorem Canberra BEGe s účinnosti 20 %, který je vevybavení mobilní laboratoře.

Z porovnání výsledků je zřejmé, že použitím Helfer-Millerovy metody nebyly zásadně překročeny odchylky sta-novené autory této metody i pro HPGe se 100% účinnostív energetickém rozsahu 200 keV až 2500 keV. Rovněž takpro měření in-situ je dostačující stanovení modelu pro výpo-čet Monte Carlo z dodaného datasheetu firmy ORTEC.Tyto informace budou využity pro probíhající porovnánínaměřených hodnot těchto různých armádních gamaspek-trometrických systémů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Stanovení účinnosti HPGe detektoru pro měření vnitřní kontaminace čistými zářičibeta pomocí Monte Carlo simulací s využitím fantomů UPh-02T a LLNL

Karin Fantínová, Pavel Fojtík


Běžné metody stanovení čistých zářičů beta přítomnýchv lidském těle vyžadují radiochemickou analýzu biologickýchvzorků a následné měření in vitro částic beta pomocí kapal-ného scintilátoru nebo proporcionálního počítače. V případěhavarijního monitorování osob je nezbytné zavedení rychlýchměřicích metod. Proto byla zkoumána možnost stanoveníaktivity čistého zářiče beta 90Sr v lidském těle měřením invivo pomocí celotělového počítače (CTP). Přestože je tatometoda známa již několik dekád, není v současnosti běžněv praxi používána.

Práce je zaměřena na stanovení účinnosti HPGe detek-toru (Ortec GEM-FX), který je součástí systému 4 detek-torů CTP, s využitím geometrického fantomu lidského tělaUPh-02T a pomocí voxelového modelu torsa antropomorf-ního fantomu LLNL. Žádný z těchto fyzikálních fantomůnení určen pro použití ke kalibracím CTP pro měření čis-tých zářičů beta, proto byly vyrobeny speciální zdroje 90Sr,které bylo možné použít s fantomem UPh-02T. Účinnostidetekce brzdného záření pomocí LLNL fantomu byly stano-veny pouze pomocí MC simulací.

Bylo uvažováno několik scénářů distribuce 90Sr v lidskémtěle – případ čerstvé kontaminace, kdy je radionuklid distri-buován převážně v měkkých tkáních, případ přetrvávajícíkontaminace, kdy se radionuklid nachází převážně v kostnítkáni a jejich kombinace.

Kostní tkáň je cílové místo depozice Sr v těle po jehopříjmu a postupném přechodu z měkkých tkání. Vzhledemk tomu, že se Sr ukládá v kostech, může vnitřní kontaminace90Sr představovat významné zdravotní riziko.

Kromě stanovení účinnosti detekce brzdného záření 90Srv měkké a kostní tkáni byly stanoveny účinnosti detekcebrzdného záření dalších čistých, resp. téměř čistých zářičůbeta 32P a 89Sr.

MC stanovení účinností detekce brzdného záření pomocívoxelového modelu LLNL fantomu potvrdilo použitelnostgeometrického fantomu UPh-02T a speciálně vyrobenýchetalonů 90Sr pro experimentální kalibrace CTP pro měřeníobsahu 90Sr v lidském těle in vivo.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Vylepšenie poloempirickej účinnostnej kalibrácie HPGe detektorov typu BEGeAndrej Slimák, Martin Lištjak

Oddelenie osobnej dozimetrie a dozimetrie životného prostredia, VUJE, a. s., Okružná 5, Trnava, 918 64, [email protected]

Gamaspektrometria ako nedeštruktívna analytická metódama v súčasnej dobe široké praktické využitie. Jedným zozákladných predpokladov dosahovania kvalitných výsledkovmeraní je správna účinnostná kalibrácia. V gamaspektrome-trickom laboratóriu dozimetrie žiarenia (LDŽ) VUJE, a. s.,S-219 sú v súčasnosti využívané najmä poloempirickémetódy stanovenia účinností pre merané vzorky.

Skúšobné akreditované LDŽ prevádzkované oddelenímOsobnej dozimetrie a dozimetrie životného prostredia jeurčené pre stanovenie aktivity rádionuklidov emitujúcichžiarenie gama v energetickom rozsahu 50–2 000 keV. Súčas-ťou laboratória sú dve gamaspektrometrické trasy pozostá-vajúce z tienených polovodičových HPGe detektorov typuBE5030 a BE2820. Pre výpočet účinnosti detekcie pre poža-dované energetické čiary a tlač výstupných protokolov slúžiprogram SEMEF. Pre výpočet účinnosti detekcie pre indivi-duálnu vzorku cylindrického tvaru je použitý poloempirickýmodel založený na univerzálnej kalibračnej konštante s vyu-

žitím numerického integrovania cez objem vzorky s výškouh a polomerom R nachádzajúcej sa v osi detektora.

Uvedený poloempirický model bol v minulosti vytvorenýpre stanovenie účinnosti vzoriek meraných na koaxiálnomHPGe detektore (typ ICG 30 od firmy PGT), kde sa správ-nosť takejto kalibrácie pohybovala v rozmedzí ±5 % prerôzne vzorky a geometrie merania. Neskôr bol uvedený typdetektora nahradený novším typu BEGe. Pre takýto typdetektora je účinnostný model menej presný. Príspevokpopisuje spresnenie poloempirického modelu účinnostnejkalibrácie HPGe detektorov typu Broad Energy. Po prvejúprave modelu sa znížil rozptyl nameraných aktivít od refe-renčnej úrovne pre rôzne geometrie a detektor typu BE2820z 13 % na 10 % pre nízke energie (50–200 keV) a zo 7 %na 6 % pre energie nad 200 keV. Rozptyl hodnôt pre typuBE5030 sa znížil z 17 % na 13 % pre nízke energie (50–200 keV) a z 9 % na 7 % pre energie nad 200 keV. Ďalšímcieľom je upraviť model tak, aby rozptyl nameraných údajovbol na úrovni cca 5 %.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Testování multikanálových analyzátorů pro scintilační spektrometriiKarolína Jurášková1, Vojtěch Bednář2, Petr Průša1

1 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 NUVIA a. s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Podle způsobu zpracování signálu lze spektrometrickédetekční systémy rozdělit na dva základní druhy, analo-gové a digitální. Nedílnou součástí spektrometrických trasjsou multikanálové analyzátory (MCA), jejichž výstupem jepožadované energetické spektrum. Speciální odvětví tvořídigitální MCA vyvinuté pouze pro scintilační detektory.Takové analyzátory se přímo nasouvají na patici fotonáso-biče, takže tvoří se scintilační jednotkou kompaktní měřícísystém. Na trhu je v současné době k dispozici několik MCAtohoto typu.

Tato studie byla provedena na popud výrobce analyzá-toru NuNA MCB3, který se již v současné době používá vespektrometrii, ale jehož vývoj dosud neskončil a dále se pra-cuje na zlepšení jeho vlastností. Analyzátor NuNA MCB3 a

referenční analyzátory GBS Elektronik base527 a ORTECdigiBASE prošly sérií testů. Jmenovitě byly proměřeny aurčeny následující charakteristiky: energetická kalibračníkřivka, FWHM, přesnost stanovení mrtvé doby, dlouhodobástabilita a integrální nelinearita, včetně jejich závislosti narelevantních parametrech, např. časových konstantách, zesí-lení, četnosti interakcí či teplotě.

I přes nepochybnou praktickou použitelnost všech testo-vaných MCA pro scintilační spektrometrii, vykazují některéparametry signifikantní rozdíly, jež pramení z rozdílnostikonstrukce MCA a metod zpracování signálu. Výsledkytestů přinášejí podněty pro další vývoj hardwaru analyzá-toru MCB3.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Posouzení samoabsorpce záření ve vzorku při laboratorní gama spektrometriiKamila Johnová

Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

V laboratoři pro spektrometrii záření gama na Katedře dozi-metrie a aplikace ionizujícího záření provádíme stanoveníkoncentrace radionuklidů (přírodních i umělých) v mnohatypech vzorků (stavební materiál, horniny, biomasa atd.).Měření je realizováno ve standartní, tzv. Marinelliho, geome-trii pomocí HPGe detektorů. Abychom získávali co nejpřes-nější výsledky, pracujeme, mimo jiné, na vylepšení metodystanovení korekčních koeficientů pro samoabsorpci zářeníve vzorku a to za využití simulací metodou Monte Carlo,konkrétně kódu MCNP.

Základem tohoto stanovení je relativně přesný modelHPGe detektoru získaný na základě technické informace od

výrobce, rentgenových snímků a pokusných měření a simu-lací. Korekční faktor je funkcí složení materiálu vzorku, jehohustoty a energie záření. Prezentovaný příspěvek odpoví nato, do jaké míry a jakým způsobem je korekce na jmenova-ných parametrech závislá pro konkrétní uspořádání v našílaboratoři.

Prezentované korekční křivky jsou v naší laboratoři vyu-žívány při běžném vyhodnocení vzorků. Vyžaduje-li měřenívyšší přesnost, nebo jedná-li se o vzorek nestandartního slo-žení či hustoty, je možné využít hotový model detektoru aspočíst kalibrační křivku přímo pro tento konkrétní vzorek.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Postupy při zajišťování kvality výsledků zkoušek a kalibrací v laboratoři dozimetrierentgenového a gama záření SÚROLibor Judas, Martina Vtelenská, Dana Kurková

Odbor lékařských expozic, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Laboratoř dozimetrie rentgenového a gama záření Státníhoústavu radiační ochrany, v. v. i., trvale zavádí a zdokonalujepostupy řízení kvality, které jsou nezbytné pro zajištěníkvality výsledků prováděných zkoušek a kalibrací.

Tyto postupy řízení kvality jsou jednou z klíčových sou-částí systému managementu kvality SÚRO a vycházejí zezásad a požadavků uvedených v normě ČSN EN ISO/IEC17025, v Zákoně o metrologii, v Atomovém zákoně a jeho

navazujících vyhláškách, v metodických pokynech a publi-kacích Českého institutu pro akreditaci, o.p.s., a v dalšíchrelevantních dokumentech.

V tomto sdělení je stručně představen soubor postupů prozajišťování kvality výsledků zkoušek a kalibrací v laboratořidozimetrie rentgenového a gama záření SÚRO a některévybrané postupy jsou zde detailněji popsány.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Příprava metodiky pro kalibraci kVp metrů: stanovení praktického špičkovéhonapětí (PPV) pomocí přístroje DYNALYZER IIIU

Denis Dudáš1, Libor Judas2, Dana Kurková2

1 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

Neinvazivní měřiče napětí na rentgence (kVp metry) jsounezbytnou součástí klinické dozimetrie v radiodiagnostice.Podle české legislativy však nejsou stanovenými měřidly anepodléhají tak nutnosti periodického ověřování či kalibrace.V České republice tak ani neexistuje jednotná metodika najejich kalibraci. U řady kVp metrů navíc není zcela jasné,jaký druh veličiny měří. Veličina kVp totiž není přesně defi-nována a má řadu interpretací. Kromě toho nevypovídá nico kvalitě obrazu. Na začátku tohoto tisíciletí tak vznikla veli-čina praktické špičkové napětí (z anglického practical peakvoltage – PPV), která je definována ve vztahu k výslednékvalitě obrazu. Je definována analyticky, takže je možnéjejí hodnotu vypočítat z průběhu napětí, ale také fyzikálně,takže ji lze stanovit měřením dozimetrických charakteris-tik svazku. Tato veličina se stala standardem pro normuČSN EN 61676, která stanovuje požadavky na funkční cha-rakteristiky neinvazivních měřičů napětí na rentgence.

Přístroj DYNALYZER IIIU představuje vysokonapěťovýdělič, který umožňuje zaznamenání průběhu napětí na rent-gence a tím i jeho další využití. Součástí přístroje je takévyhodnocovací jednotka, která signál z děliče zpracovává ajednoduchým způsobem vyhodnocuje. V první části prácejsme se zaměřili na studium charakteru hodnot indikovanýchvyhodnocovací jednotkou přístroje DYNALYZER IIIU. Dálebyla navržena metodika stanovení PPV, kde jsme se snažilinajít metodu co nejvíce přímočarou a přesnou. Poslední částpráce je pak zaměřena na verifikaci navržené metodiky. Tase odehrávala ve dvou krocích. V první části jsme srovnávalinaše naměřené výsledky s výsledky simulace v programuMCNPX. V kroku druhém byly hodnoty PPV stanovenépomocí námi navržené metodiky srovnávány s hodnotamiindikovanými pomocí kalibrovaného neinvazivního měřičenapětí.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Chromatografická separácia samária a jeho stanovenie pomocou kvapalinovejscintilačnej spektrometrie

Dušan Galanda, Jana Strišovská

Katedra jadrovej chémie, Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1, Bratislava, 842 15, [email protected]

Samárium ako prvok je zaradený do skupiny lantanoidov,ktoré sa vyskytujú v prírode v relatívne nízkych množ-stvách. Z hľadiska charakterizácie jeho chemických vlast-ností je známe, že v zlúčeninách sa väčšinou vyskytujeako trojmocný ión Sm3+, ale taktiež je potvrdená existen-cia vo forme dvojmocného iónu, čím sa podstatne odlišujeod iných vzácnych prvkov. Pri charakterizácii jednotlivýchkontaminantov v odpadoch z jadrových elektrární najčas-tejšie vyskytujúcimi izotopmi samária sú 151Sm a 149Sm,známe hlavne ako produkty jadrového štiepenia z čoho jesamozrejmé, že sú súčasťou vyhoreného paliva jadrovýchreaktorov.

V prezentovanej práci predstavujeme modifikovanú meto-diku na stanovenie samária vo vzorkách rádioaktívnych od-padov. V experimentoch bol použitý izotop samária 147Sm,ktorý pri rádioaktívnej premene emituje alfa žiarenie s ener-giou 2 MeV. Principiálne bola rádiochemická separácia sa-mária realizovaná za použitia sorbentov DGA Resin a LnResin. Pre kvantifikáciu efektivity separácie boli pri experi-mentoch použité štandardizované roztoky s aktivitou 147Sm1 Bq · cm−3. Spektrometrická analýza bola prevedená nakvapalnom scintilačnom spektrometri Tri-Carb 2900 TR.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Projekt „Metrologie pro zavedení dozimetrie radionuklidů do klinické praxev nukleární medicíně“

Jaroslav Šolc1, Ludmila Burianová1, Tomáš Vrba2

1 Český metrologický institut, Okružní 31, Brno, 638 00, ČR2 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Nový výzkumný projekt „Metrology for clinical implemen-tation of dosimetry in molecular radiotherapy“ (MRTDo-simetry) si klade za cíl vytvořit metrologickou základnu,která umožní aplikovat protokol pro dozimetrii radionuklidův nukleární medicíně. Projekt probíhající v letech 2016–2019 navazuje na výsledky skončeného projektu „Metro-logy for Molecular Radiotherapy“ (MetroMRT). ProjektMRTDosimetry je rozdělen na části zabývající se jednotli-vými aspekty budoucího protokolu: standardizace aktivityvybraných radionuklidů; využití 3D tisku k vytvoření antro-

pomorfních fantomů s možností vložení standardizovanýchradionuklidových zdrojů; příprava volně dostupné webovédatabáze referenčních snímků ze SPECT a PET-CT; MonteCarlo výpočty a měření absorbované dávky od radionuklidů;analýza nejistot celého řetězce stanovení absorbované dávky.Práce Českého metrologického institutu je zaměřena na stan-dardizaci radionuklidů, výrobu standardních zdrojů a vývojfantomu vytvořeného pomocí 3D tisku. Výzkumný projektby měl přispět k lepší a efektivnější cílené léčbě pacientů ak nižším výdajům za léčbu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Stripové křemíkové senzory pro měření ve směsných neutron-gama radiačníchpolích

Tomáš Urban1, Tomáš Slavíček2, Jiří Hůlka3, Angela Kok4, Dirk Meier5, Petr Mašek2, Stanislav Pospíšil2,Ozban Koybasi4, Tomáš Trojek1

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 ÚTEF ČVUT v Praze, Horská 3a/22, Praha 2, 128 00, ČR

3 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR4 Stiftelsen SINTEF, Strindvegen 4, Trondheim, 7034, Norsko

5 Integrated Detector Electronics AS (IDEAS), Gjerdrums Vei 19, Oslo, NO-0484, [email protected]

V příspěvku je představena vyvíjená detekční jednotkaurčená pro měření ve směsných neutron-gama radiačníchpolích. Tato detekční jednotka využívá nové technologiemikro-obrábění křemíku ve spojení s nejnovějším elektroni-kou pro čtení dat ze stripových křemíkových senzorů.

Na začátku řešení projektu partneři připravili specifikaciparametrů detekčního zařízení podle jeho uplatnění (radi-ační ochrana, lékařské využití ionizujícího záření, včetněhadronové terapie se zvýšenou citlivostí na neutrony a zob-razování). Na základě této specifikace byly první prototypydetekčního zařízení vyrobeny a testovány v ÚTEF ČVUTv Praze. Partneři ze SINTEF současně s tím vyvíjí sadu

vhodných křemíkových senzorů, jejichž parametry odrážívýsledky simulačních výpočtů provedených na KDAIZ FJFIČVUT v Praze. O obdobnou formu součinnosti šlo i v pří-padě vývoje elektroniky pro čtení signálů ze stripovýchdetektorů společností IDEAS, která do projektu vnesla svéASIC čipy VATAGP7.1 a započala s vývojem další generacečipů VATAGP8 vhodnějších pro tento projekt. Paralelněs tím provádí SÚRO, v. v. i. komplexní průzkum specifikprostředí, pro která jsou zařízení vyvíjena.

Tato práce byla podpořena grantem z Norskéhofinančního mechanismu 2009-2014 podle rozhodnutí č.j.MSMT-28477/2014.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Osobná dozimetria – požiadavky na určené meradlá a praktické skúsenostiNorman Durný

Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Zostavy na meranie dozimetrických veličín používané v osob-nej dozimetrii, a osobné hlásiče vopred nastavenej úrovnedozimetrických veličín a priamo odčítacie osobné dozime-tre patria v zmysle zákona o metrológii 142/2000 Z. z. avyhlášky Úradu pre normalizáciu metrológiu a skúšobníctvo(UNMS) 210/2000 Z. z. medzi určené meradlá pri ochranezdravia.

Legislatívne požiadavky na tieto druhy meradiel bližšiešpecifikuje príloha č. 41 k vyhláške č. 210/2000 Z. z., ktorápri technických požiadavkách na dané druhy meradiel odka-zuje na slovenské technické normy a ostatné technické normy.

Tieto technické normy prešli v poslednom období vývojom azlúčením viacerých čiastkových do jednej určenej pre všetkypasívne systémy osobnej dozimetrie pre všetky merané veli-činy a jednej pre elektronické osobné dozimetre.

Prezentácia sumarizuje najdôležitejšie súčasné technicképožiadavky na systémy osobnej dozimetrie a elektronickéosobné dozimetre s prihliadnutím na možnosti používateľovtýchto meradiel a porovnaním rozdielov pre jednotlivé typymeradiel vychádzajúcich z overovaní meradiel používanýchv SR.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozimetrických veličín žiarenia gamaNorman Durný

Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Referenčné radiačné polia realizované ožarovačmi TemaIM6/M a IM4/P a Chizobalt75 ako súčasťou Národného eta-lónu dozimetrických veličín žiarenia gama tvoria základ preodovzdávanie dozimetrických veličín na etalóny a meradlánižších rádov v SR.

Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozi-metrických veličín žiarenia gama sú realizovanév súlade s medzinárodnými odporúčaniami technic-kých noriem STN ISO 4037-1:2004, STN ISO 4037-2:2004,ISO4037-3:2002 a ISO 29661:2012. Sú kalibrované a nadvi-azané na primárny etalón kermy vo vzduchu SMU a pri-márny etalón absorbovanej dávky vo vode BIPM. Pokrývajú

potrebné veličiny a rozsahy pre oblasti radiačnej ochrany,radiačnej onkológie a oblasť životného prostredia.

Počas roku 2015 a v roku 2016 bola vykonaná opravaožarovačov Tema IM6/M a IM4/P s nadväzujúcou rekalibrá-ciou referenčných radiačných polí a príslušných ionizačnýchkomôr v kvalite S-Cs. V roku 2016 bolo realizované nadvi-azanie sekundárnych etalónových ionizačných komôr preveličinu absorbovanú dávku vo vode na primárny etalónBIPM.

Dosiahnuté výsledky a ich porovnanie s výsledkami z pre-došlých rokov, najmä od vyhlásenia v roku 2002, sú pred-metom posterovej prezentácie.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da–

Sekc

e3

PČt

vrte

kPá

tek


Vplyv geometrie medicínskych rádionuklidov na odozvu ionizačnej komoryAndrej Javorník1, 2, Jarmila Ometáková1, Michaela Zálešáková1

1 Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, SR2 Slovenská technická univerzita SjF, Námestie slobody 17, Bratislava 1, 812 31, SR

[email protected]

Slovenský metrologický ústav (SMU) ako národná met-rologická inštitúcia zabezpečuje v zmysle zákona o met-rológii 142/2000 Z. z. a vyhlášky Úradu pre normalizáciumetrológiu a skúšobníctvo (UNMS) 210/2000 Z. z. overova-nie určených meradiel. Jedným druhom určených meradielsú meradlá aktivity diagnostických a terapeutických prepa-rátov aplikovaných pacientom in vivo, ide hlavne o tlakovéstudnicové ionizačné komory.

V súčasnosti je na Slovensku 13 pracovísk nukleárnejmedicíny, na ktorých sa vykonáva overovanie takýchto mera-diel. V praxi sa stretávame s rôznym prístupom užívateľovk meraniu aktivity pred aplikáciou. Najčastejším spôsobommerania aktivity je meranie v 2 ml a 5 ml striekačkách, aleaj vo vialkách rôznych objemov.

Ionizačné komory sú kalibrované na konkrétnu geometriua rádionuklid, prípadne niektoré majú možnosť prepnúť

kalibračný koeficient, najčastejšie medzi injekčnou striekač-kou a vialkou. V praxi sa však stáva že tieto kalibračnékoeficienty sú nastavené na rovnakú hodnotu a túto možnosťzmeny koeficientov užívatelia nevyužívajú.

SMU v rámci zlepšovania kvality poskytovania referenciepri overeniach ionizačných komôr týchto pracovísk vykonalsériu experimentov niektorých medicínskych rádionuklidovna vplyv geometrie k odozve ionizačnej komory. Ukázalosa, že niektoré rádionuklidy, s väčším podielom nízkychenergií vykazujú nezanedbateľnú zmenu odozvy v závislostiod použitej meranej geometrie.

Úlohou tohto posterového príspevku je poukázať na dôle-žitosť zohľadnenia fyzikálnych aspektov rádionuklidov, akosú energetická charakteristika, jadrové a chemické vlast-nosti.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Změny podle zákona č. 263/2016 Sb. (atomový zákon) u hodnocení vlastnostízdrojů ionizujícího záření a zvláštní odborná způsobilost k hodnocení vlastností

zdrojů ionizujícího zářeníBarbora Havránková, Petr Papírník

Oddělení evidencí a hodnocení ozáření, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

V návaznosti na přijetí zákona č. 263/2016 Sb. a jeho pro-váděcích předpisů dojde od 1. 1. 2017 ke změnám i v oblastivykonávání činností v rámci expozičních situací způsobemhodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření.

Příspěvek sumarizuje především hlavní změny v hodno-cení vlastností zdrojů ionizujícího záření, v tomto případě,

při přejímacích zkouškách a zkouškách dlouhodobé stability,oproti dosavadní právní úpravě a vysvětlení přechodnýchustanovení týkajících se výše uvedeného způsobu vykoná-vaní činností v rámci expozičních situací.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Externí klinické audity ve zdravotnictví – zkušenosti po rocePetr Borek, Radim Kříž, Jiří Hlavička


Prezentace shrnuje roční zkušenosti z externích klinickýchauditů. Popisuje nejen nejčastější zjištění, ale zamýšlí se i

nad potřebou sladit metodiky hodnocení jednotlivých sub-jektů, které audity provádějí.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Praktické zkušenosti ČSFM, z. s. s prováděním externích klinických auditův nukleární medicíně

Petra Dostálová1, Jaroslav Ptáček2, Vít Richter3, Lenka Petýrková Janečková3

1 Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, Praha 5, 150 30, ČR2 Fakultní nemocnice Olomouc, ČR

3 Krajská nemocnice Liberec, Č[email protected]

Česká společnost fyziků v medicíně získala dne 12. 8. 2015oprávnění k provádění externích klinických auditů pro oblastnukleární medicíny a radioterapie. Od té doby byla prove-dena řada auditů na pracovištích po celé republice. V oblastinukleární medicíny provedenou jednalo o celkem 14 auditů,v rámci kterých byla dána řada doporučení a identifikovánoněkolik neshod.

Audit v nukleární medicíně byl vždy prováděn lékařem sespecializací v nukleární medicíně, klinickým radiologickýmfyzikem pro nukleární medicínu a radiologickým asisten-tem se specializací v nukleární medicíně. Od auditovanéhopracoviště byla požadována přítomnost pracovníků těchtoodborností a dohlížející osoby daného pracoviště. Každýaudit začínal důkladným studiem dokumentace zaslané pra-covištěm. Na místě se pak audit věnoval hlavně praktickémuprovádění lékařského ozáření. Audit byl vždy zakončenvýstupním pohovorem, jehož cílem bylo seznámit praco-viště s předběžnými výsledky. Vždy byl ponechán prostor

k diskusi nad navrženými opatřeními a identifikovanýmiproblémy. Výstupní pohovor je pro auditory i auditovanédůležitou částí auditu.

Vzhledem k tomu, že dle platné legislativy jsou auditořiodborníci z praxe, nikoli profesionální auditoři, absolvovalivšichni auditoři ČSFM, z. s. školení z metodiky prováděníauditů dle normy ISO 19011, na kterém získali potřebnéznalosti v principech a provádění auditů a v jejich hodno-cení.

Protože externí klinický audit má mimo jiné sloužit prozkvalitnění praxe na pracovištích, odstranění „provozní sle-poty“ a k výměně zkušeností mezi pracovišti, byla pracovištědotazníkem požádána o zpětnou vazbu a zhodnocení přínos-nosti auditu provedeného ČSFM, z. s.. Zkušenost ukazuje, žeaudit prováděný pouze pro naplnění litery zákona pracovištižádnou přidanou hodnotu nepřináší a tudíž ani nezvyšujekvalitu postupů při lékařském ozáření na pracovištích v ČR.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Výsledky pilotní studie on-site nezávislé prověrky radioterapie v oblasti hlavy a krkuIrena Koniarová, Vladimír Dufek, Ivana Horáková

Oddělení radioterapie a rtg laboratoře, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V roce 2016 proběhla v České republice pilotní studie on-sitenezávislé prověrky radioterapie hlavy a krku. Součástí studiebylo provedení průzkumu stavu radioterapie hlavy a krkuv České republice formou dotazníkové akce, přičemž oslo-vena byla všechna pracoviště, která používají pro realizaciléčby modulované fotonové nebo protonové svazky.

Informace z dotazníků byly zohledněny při tvorbě meto-diky pro provedení on-site nezávislé prověrky s použitímantropomorfního RANDO fantomu hlavy. Ten byl pro účelyprověrky upraven. Byly v něm vytvořeny dva cílové objemy –jeden pro nádor nazofaryngu, druhý pro glioblastom. Obrysyobjemů jsou zřetelně viditelné na snímcích z CT zobrazení.Obdobně byl vyznačen i mozkový kmen. Polohu ostatníchkritických orgánů lze vyvodit z geometrie fantomu (chiasmaopticum, parotidy, mícha, mozek, oči, dutina ústní, atp.).Do fantomu se při nezávislé prověrce umisťují dvě ionizačníkomory, kterými se stanovuje dávka v cílovém objemu apříslušném kritickém orgánu (mozkovém kmeni či chiasmaopticu). Kromě ověření dávky v bodě se provádí pro každý

z cílových objemů ověření plošné dávkové distribuce pomocíradiochromických filmů EBT3. Fantom není opatřen žád-nými značkami, je proto nutné pro něj provést lokalizacistejným způsobem, jako by se jednalo o pacienta. Tím jezajištěno, že se jedná skutečně o end-to-end nezávislou pro-věrku.

Kromě dozimetrické přesnosti realizace léčby je součástíprověrky zhodnocení procesu plánování léčby a jsou stano-veny vybrané ukazatele radioterapeutického plánu, včetněradiobiologických parametrů.

Metodika byla ověřena na šesti pracovištích a celkembylo ověřeno 17 plánů (8× nazofaryng, 9× glioblastom) nasedmi různých ozařovačích poskytujících léčbu fotonovýmiči protonovými modulovanými svazky. V příspěvku budouprezentovány výsledky pilotní studie a bude upozorněno nazjištěná slabá místa v radiotererapeutickém řetězci.

Práce byla řešena s finanční podporou TAČR(TB04SUJB001) a MV ČR (MV-25972-53/OBVV-2010).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Stanovení populační dávky pacienta z nenádorové radioterapie v ČRVladimír Dufek1, 2, Lukáš Kotík1, Ladislav Tomášek1, Helena Žáčková1, Ivana Horáková1

1 Odbor lékařských expozic, SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Radiofyzikální odbor, Nemocnice Na Bulovce, Budínova 67/2, Praha 8, 180 00, ČR

[email protected]

Příspěvek prezentuje metodiku, výsledky a nejistoty stano-vení populační dávky pacienta z nenádorové radioterapiev ČR. Stanovením populační dávky se rozumí stanoveníkolektivní efektivní dávky se znalostí počtu a věkové dis-tribuce ozářených pacientů, počtu ozařovacích polí, frakcíozáření a ozařovacích sérií pro jednotlivé diagnózy nenádo-rové radioterapie.

Kolektivní efektivní dávka se stanoví jako součet součinůtypické efektivní dávky na jednu frakci ozáření a počtufrakcí ozáření pro vybrané diagnózy. Sčítání se provádí provýznamné diagnózy, jež se v ČR léčí pomocí nenádorovéradioterapie. Typické efektivní dávky pro vybrané diagnózyse získaly na základě měření SÚRO, v. v. i. a na základěpublikované literatury. Počty frakcí ozáření pro jednotlivédiagnózy se získají z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny(VZP). Odhad celkového počtu frakcí ozáření pro populaci

obyvatel České republiky se provede s využitím porovnánídat VZP, dat Ústavu zdravotnických informací a statistikyČR (ÚZIS) a dat z dotazníků, jež pro SÚRO, v. v. i. vyplnilazdravotnická zařízení.

Cílem stanovování kolektivní efektivní dávky z lékařskéhoozáření při nenádorové radioterapii je porovnat tuto dávkus dávkou spojenou s jinými způsoby ozáření člověka (jinýmizdroji nebo jinými cestami), určit její příspěvek k celkovékolektivní efektivní dávce a také určit příspěvek jednotli-vých diagnóz ke kolektivní efektivní dávce z nenádorovéterapie. Získaná data je možné použít také pro hodnocení aporovnávání různých ozařovacích technik a schémat použí-vaných v rámci nenádorové radioterapie, a to nejen v rámciČR, ale také v mezinárodním měřítku.

Práce byla řešena s finanční podporou TA ČR(TB02SUJB037).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Požadavky na radiační ochranu v nukleární medicíněJozef Sabol

Fakulta bezpečnostního managementu, PA ČR v Praze, Lhotecká 559/7, P.O.Box 54, Praha 4, 143 01, Č[email protected]

V současné době neustále roste počet pacientů podrobují-cích se různým diagnostickým vyšetřením a léčebným pro-cedurám využívajících zdroje ionizujícího záření. To se pro-mítá i do průměrné roční efektivní dávky obyvatel, kteřív některých vyspělých zemích obdrží ozáření převyšujícídávku z přírodního pozadí. Tento trend je zapotřebí zasta-vit nebo alespoň zpomalit důslednější kontrolou a optimali-zací zejména lékařských diagnostických aplikací ionizujícíhozáření včetně použití otevřených radioaktivních látek v nuk-leární medicíně.

Referát shrnuje některé důležité požadavky na radiačníochranu v nukleární medicíně s přihlédnutím k poslednímdoporučením Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu,přičemž přihlíží i k příslušným směrnicím Evropské uniea k bezpečnostním standardům Mezinárodní agentury proatomovou energii. Zvláštní pozornost je přitom věnovánaproblematice kvantifikace ozáření osob pro potřeby kont-roly a dodržování platných referenčních úrovní a dávkovýchlimitů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Srovnání EBT2 a EBT3 filmů s detektorem PTW 2D-ARRAY seven29pro verifikaci IMRT plánů

Tereza Hanušová1, Ivana Horáková2, Irena Koniarová1, 2

1 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

Cílem studie je srovnat radiochromické filmy EBT2 a EBT3s maticí ionizačních komor PTW 2D-ARRAY seven29 proměření klinických IMRT plánů. Nejdříve byla vytvořenametodika pro zpracování filmů a stanoveny nejdůležitějšícharakteristiky použitých filmů a skeneru (EPSON Per-fection V700 Photo). Kalibrační křivky pro filmovou dozi-metrii byly získány v programech MATLAB a FilmQA Projako polynomy 4. stupně i racionální funkce. Nejlepší kalib-rační křivka byla následně použita pro kalibraci EBT2 aEBT3 filmových dozimetrů pro klinická měření.

Plátky filmů byly vloženy do několika koronálních rovindo RW3 deskového fantomu a ozářeny klinickým IMRTplánem pro oblast prostaty a lymfatických uzlin s použitímfotonové energie 18 MV na urychlovači Siemens Artistev Thomayerově nemocnici. Pole byla měřena jednotlivěs gantry v úhlu 0°. Následně proběhlo vyhodnocení gamaanalýzou s kritériem 3 %/3 mm v programu OmniPro I’mRTverze 1.7.

Stejná měření byla provedena s detektorem PTW 2D-ARRAY seven29 v RW3 deskovém fantomu (v různých

hloubkách) a ve fantomu OCTAVIUS II (pouze v izocentru,jak s původními úhly, tak s gantry v 0°). Výsledky bylyvyhodnoceny gama analýzou v programu PTW VeriSoftverze 3.1 s použitím stejných kritérií.

Filmové dozimetry vykazují odlišné výsledky ve srovnánís maticí ionizačních komor. S detektorem PTW 2D-ARRAYseven29 je dosahováno nižších hodnot gama skóre, pokud jeumístěn ve fantomu OCTAVIUS, než při umístění v RW3fantomu. Nejnižší gama skóre pak vychází u fantomu OCTA-VIUS a rotačního měření. EBT2 filmy vykazují nesourodévýsledky a mohou se výrazně lišit pro totéž pole v různýchhloubkách. Nejvyšších hodnot gama skóre ze všech testo-vaných konfigurací bylo dosaženo s EBT3 filmy. Výsledkyměření maticí detektorů jsou systematicky nižší než u EBT3filmů vzhledem ke špatnému rozlišení matice. EBT3 filmmůže být skvělým nástrojem pro verifikaci IMRT a VMATtechniky, pokud je s ním správně zacházeno a uživatel si dázáležet na jeho kalibraci.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Dozimetrická verifikace pacientských plánů pro ozařovač TomoTherapy HDKateřina Jelénková, Ondřej Pejchal, Jitka Končeková, Jan Štika

Oddělení radiační ochrany, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, U Nemocnice 499/2, Praha 2, 128 08, Č[email protected]

Od dubna 2015 je ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze(VFN) v klinickém provozu nový radioterapeutický ozařovačTomoTherapy HD (Accuray, USA). Ozařovací plány jsouna ozařovači realizovány výlučně metodou IMRT (IntensityModulated RadioTherapy). Dle ICRU Report 83 a ESTRObooklet No. 9 mají všechny IMRT plány (před ozářenímpacienta) projít dozimetrickou verifikací. Verifikace má ově-řit přesnost a správnost výpočtu ozařovacího plánu a jehodoručitelnost na příslušném ozařovači. Pro dozimetrickouverifikaci plánů je na pracovišti VFN používán systém Arc-CHECK™ (Sun Nuclear, USA), který je tvořen dutýmválcovým PMMA fantomem, po jehož obvodu jsou umís-těné diody. Do dutiny uvnitř se zasouvá variabilní PMMAvložka, do které se umísťuje ionizační komora. Systém jedodáván s vyhodnocovacím softwarem SNC Patient. Veri-fikace zahrnuje stanovení dávkové distribuce ve válcové

rovině diod a dávky v bodě v místě ionizační komory aporovnání naměřených hodnot s vypočteným ozařovacímplánem. Příspěvek se zabývá stanovením místních toleranč-ních limitů (action levels) pro vyhodnocení plošné dávkovédistribuce globální gama analýzou. Zpracováno bylo více jak150 ozařovacích plánů, které byly pro vyhodnocení rozdělenyčtyř skupin podle anatomické příslušnosti: 1) Hlava, krk,2) Mediastinum, 3) Prostata a 4) Pánev. Při vyhodnocenígama analýzy byla použita následující toleranční kritéria:odchylka dávky (DD) 3 % (z maximální dávky v rovině diod)a vzdálenostní limit (DTA) 3 mm. Z analýzy byly vyloučenydiody s odezvou dávky menší než 10 % z maximální dávky(TH). Výpočet action levels byl proveden metodu popsa-nou v AAPM TG-119. Bylo provedeno porovnání místněstanovených action levels gama analýzy s limity z jinýchpracovišť.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Využívanie termoluminiscenčnej dozimetrie v CT koronarografiiZuzana Bárdyová1, Martina Horváthová1, Denisa Nikodemová2

1 Laboratórne vyšetrovacie metódy v zdravotníctve, Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce,Univerzitné námestie 1, Trnava, 918 43, SR

2 Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, Limbová 12, Bratislava, 833 03, [email protected]

Monitorovanie radiačnej záťaže pacientov predstavujezákladný prvok vďaka, ktorému je možné optimalizova-nie vyšetrovacích metód, využívajúcich sa v diagnostic-kej rádiológií alebo rádioterapii. V klinickej praxi existujemnoho metód, ktorými je možné hodnotiť veľkosť ožiareniapacienta. Medzi základné metódy radíme termoluminis-cenčnú dozimetriu. V súčasnosti patrí medzi celosvetovouplatňované metódy a predstavuje v oblasti zdravotníctvaa výskumu neopísateľný prínos. Vďaka malým fyzickýmrozmerom a vysokej citlivosti na ionizujúce žiarenie, jemožné stanovenie vstupnej povrchovej dávky pacienta, bezakéhokoľvek vplyvu na kvalitu snímok pri ich vyhodno-covaní. V našej štúdii sme sa zaoberali využívaním TLDv CT koronarografií. Pomocou TLD bola uskutočnená pro-spektívna štúdia, ktorej cieľom bolo zhodnotenie radiačnejzáťaže pacientov, podstúpujucich vyšetrenie CT koronaro-

grafiu. CT koronarografia je vyšetrenie, pomocou ktoréhoje možné snímkovanie oblasti srdca, so zameraním na koro-nárne artérie. V dôsledku vyšetrenia srdca a koronárnychartérií boli TLD umiestnené na povrchu dermy v anatomic-kej oblasti sternum. Každému pacientovi, ktorý bol zaradenído výskumného súboru, bola do oblasti sterna umiestnenákapsula s tromi kusmi TLD-700, ktoré boli následne vyhod-notené na prístroji Harshaw TLD 3500. Nami nameranéhodnoty boli taktiež porovnané s hodnotami, nachádzaj-úcimi sa v nemocničnom archivačnom systéme, ktoré boliautomaticky zaznamenávané samotným CT. V príspevkusa budeme zaoberať hodnotením radiačnej záťaže pacientov,podstupujúcich CT koronarografiu, prostredníctvom TLDako aj vzájomným porovnaním hodnôt, získaných priamymmeraním, s hodnotami vypočítanými pomocou softvéru preodhad efektívnych a organových dávok.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Dozimetrie s fantomy simulující dětské pacientyKateřina Chytrá1, 2, Leoš Novák2

1 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

V laboratoři SÚRO byly provedeny experimenty zaměřenéna skiagrafickou modalitu.

Sledovaným parametrem byl poměr vstupní povrchovékermy a výstupní kermy pro různé tloušťky PMMA fantomuodpovídající dětským pacientům a závislost tohoto poměruzejména na napětí a filtraci svazku. Dále byly stanovenyfaktory zpětného rozptylu pro různé tloušťky PMMA.

Byly porovnány výsledky ze dvou ionizačních komor aTLD dvou různých materiálů.

Výsledky měření s PMMA fantomem byly ověřeny MonteCarlo simulací.

Antropomorfní fantom jednoletého dítěte byl využit kesledování zeslabení rentgenového svazku v různých ana-tomických oblastech a ke stanovení ekvivalentní tloušťkyPMMA fantomu pro tyto anatomické oblasti antropomorf-ního fantomu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Vliv repopulace a opožděného příjmu radionuklidu na buněčnou populaciMartin Šefl1, 2, Ioanna Kyriakou3, Dimitris Emfietzoglou3, Marie Davídková1

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Medical Physics Laboratory, University of Ioannina, Ioannina, 45110, Ř[email protected]

Cílená léčba radionuklidy je dobře zavedený způsob léčbyrakoviny, zejména v případě mikrometastáz a rozšířenénemoci. Důvodem lepší terapeutické účinnosti je doručenídávky záření do nádorových buněk, čímž se zvyšuje poměrdávky do nádoru oproti normální tkáni.

Je dobře známo, že pro všechna delší ozařovací sché-mata, jejichž cílem je zvýšit rozdíl mezi šetřícím účinkemna normální tkáně a nádory, buněčná repopulace může sní-žit terapeutickou účinnost dodané dávky záření. Rychlostpříjmu radiofarmaka má významný vliv na změny dávkovérychlosti v čase, která je pro proliferující buněčné populacerozhodující pro určení příspěvku buněčné smrti a buněčnéhodělení na tvar křivky přežití buněk. Výsledky modelu publi-kované O’Donoghuem v článku [„The impact of tumor cellproliferation in radio-immunotherapy“, Cancer 73, 974–980(1994)] pro proliferující buněčnou populaci s exponenciálněklesajícím dávkovým příkonem nezahrnovaly vliv zpoždě-

ného příjmu radionuklidu. V prezentovaném příspěvku jepopsáno rozšíření tohoto modelu o exponenciální nárůstdávkového příkonu. Byl zkoumán časový průběh přežívajícífrakce buněk a odvozen vztah pro minimum této křivky.Přežívající frakce buněk byla vypočtena pro relevantní saduparametrů. Konkrétní výsledky jsou představeny pro 90Y,131I, 32P, poločasy příjmu 1 až 24 h, extrapolované počátečnídávkové příkony 0,5 až 1 Gy/h a biologický poločas 7 dní.Zahrnutí příjmu radionuklidu do výpočtu může mít velkývliv na vypočtená minima přežívající frakce, a proto je lépetento efekt v modelu nezanedbávat. Rozdíly oproti modelus okamžitým příjmem jsou větší pro vyšší extrapolovanýpočáteční dávkový příkon (tj. vyšší aplikovanou aktivitu) aradiosenzitivnější buňky. Rozdíly mezi modely také rostous pomalejším příjmem a rostoucím efektivním poločasempřeměny radionuklidu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Neutronová kontaminace klinického PBS protonového svazkuMatěj Navrátil1, Vladimír Vondráček1, Miloslav Králík2, Zdeněk Vykydal2

1 Oddělení klinické fyziky, Proton Therapy Center Czech s.r.o, ČR2 Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR

[email protected]

Ozařování skenovaným tužkovým protonovým svazkem(PBS) zvyšuje pravděpodobnost optimálního ozáření cílo-vého objemu a zároveň umožňuje velmi dobře chránit okolnízdravé tkáně. Generování PBS svazku, kdy energie svazkuje přesně nastavena pomocí degraderu a Energy SelectionSystému (ESS) mimo ozařovnu spolu s tím, že směr svazkuje dále upravován pouze elektromagneticky vede k tomu,že primární protonový svazek dopadající na pacienta byneměl být kontaminován sekundárnímy neutrony. Možnýmzdrojem neutronové kontaminace je pak pouze RangeShifter(RS) a samotný pacient.

Vzhledem k možnému nechtěnému a nežádoucímu zatí-žení pacienta je neutronová kontaminace samotného PBS

svazku spolu s neutrony generovanými při průchodu svazkutkáněmi pacienta na našem pracovišti ve spolupráci s ČMIpodrobně zkoumána. Proběhlo několik experimentálníchměření spekter kontaminačních neutronů a neutronů vznik-lých při průchodu protonového svazku pacientem pomocírozšířeného Bonnerova spektrometru (EBS).

Z těchto měření mimo jiné plyne:Neutronová kontaminace vstupního protonového PBS

svazku je bez použití RS použitými metodami neměřitelná.Nechtěná neutronová zátěž pacienta vztažená na 1 Gy

dodané dávky je při použití PBS ozařovací techniky výrazněmenší i než při použití 18 MeV fotonového svazku.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Použití radioaktivního uhlíku 9C v radioterapiiJakub Šlegl1, 2, 3, Monika Puchalska3, Lembit Sihver3, Ondřej Ploc1

1 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Atominstitut TU Wien, [email protected]

U radioaktivních svazků těžkých nabitých částic se dnesv radioterapii využívá hlavně možnost sledování samotnéhosvazku přímo pomocí PET kamery. Při použití uhlíku 9Cby se rozpad mohl využít i pro zvýšení ozáření v místě Brag-gova píku. 9C se rozpadá s poločasem 126.5 ms na proton advě alfa částice s vysokým LET, a tedy s vysokým účinkemomezeným na velmi malé okolí Braggova píku. Dosavadníexperimenty ukázaly vyšší relativní biologickou účinnost nežu 12C, avšak teoretické studie toto navýšení neprokázaly.

V příspěvku bude prezentován výpočet přidané dávkyod částic z rozpadu k celkové dávce a návrh zdroje svazku9C využitelný v radioterapii. Dále bude představen modelozařovací místnosti pro 9C aplikovatelný v zařízeních urych-lujících svazky 12C.

Výpočty byly prováděny metodou Monte Carlo v pro-gramu PHITS.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Zaťaženie pracovníkov pri použití laserov fy LAP laserGabriel Králik1, Ľudmila Juchová2, Miroslava Chrenková2, Žaneta Kantová1

1 Oddelenie klinickej fyziky, Onkologický ústav sv. Alžbety (OÚSA), Heydukova 10, Bratislava, 812 50, SR2 Úrad verejného zdravotnictva SR, Trnavská ulica 52, P.O.BOX 45, Bratislava, 826 45, SR

[email protected]

Pre správne nastavenie pacienta pre aplikáciu rádioterapiesa využíva sada optických zaradení s neionizujúcim žia-rením. Najčastejšie sa využívajú 2 bočné krížové laserovézameriavače a jeden pozdĺžny čiarový laserový zameriavačso zeleným (vlnová dĺžka 532 nm) alebo červeným (vlnovádĺžka 635 nm) lúčom. V praxi je dodávaná výrobcom oža-rovacieho zariadenia ako príloha a skúsenosť ukazuje, žesa jej nevenuje veľká pozornosť ani v zahraničí na pop-redných pracoviskách. Zariadenia sú však podľa výkonu(< 1 mW) zaradené do triedy 2 a vzťahuje sa na ne Nariade-nie vlády 407/2007. Vzhľadom na možné poškodenie zrakupracovníkov, požiadali sme Úrad verejného zdravotníctvaSR o previerku našich pracovísk, kde sa využívajú lasery.Podľa nariadenia vlády SR d. 41012007 Z. z. o minimálnychzdravotných a bezpečnostných požiadavkách na ochranu za-mestnancov pred rizikami súvisiacimi s expozíciou umelémuoptickému žiareniu je limitná hodnota expozície oka laseru

pre dlhú dobu expozície v rozsahu 400 až 700 nm 384 pWv prepočte na priemer zrenice oka 7 mm.

Stanovený pracovný postup pri práci s laserom nevylu-čuje pohľad technika alebo pacienta do priameho zväzkulaserového lúča, preto sa meralo priame žiarenie na výstupezdroja ako i na mieste pracovníka pri nastavovaní pacienta.Vykonalo sa aj meranie priameho lúča prechádzajúceho cezokuliare, aby sa zistil ochranný účinok okuliarov.

Súlad alebo nesúlad so špecifikáciami podľa nariadeniavlády SR č. 41012007 Z. z. sa posudzoval podľa metodickejsmernice MSA-L/04 (SNAS, Bratislava 2009).

Z výsledných hodnôt je zrejmé, že namerané hodnotypriameho lúča a prechádzajúceho cez okuliare sú v súlades limitnou hodnotou expozície oka laserovým žiarením predlhú dobu expozície. Podrobné výsledky budú interpreto-vané v prezentácii.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Porovnání radiační zátěže pracovníků KNME FN Motol při přechodu od roztoku131I ke kapslím 131I

Lenka Jonášová1, Jakub Suchánek1, Tereza Kráčmerová1, 2

1 KNME, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR2 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Cílem této práce je porovnat radiační zátěž pracovníkůpřicházejících nejčastěji do styku s 131I během čtyř let (odzáří 2012 do konce srpna 2016). V prvních dvou letech bylpacientům tohoto oddělení podáván roztok 131I. V následu-jících dvou letech jim byly podávány kapsle s 131I. Sledovalijsme vliv změny lékové formy radiofarmaka a také množ-ství podaného radiofarmaka na radiační zátěž obsluhujícíhopersonálu.

Porovnání jsme prováděli jednak na základě výsledkůměření kontaminace štítné žlázy prováděných na scintilačnísondě, jednak na základě osobní dozimetrie (celotělové OSLdozimetry a TLD prstové dozimetry) prováděné ve VF, a. s.Černá Hora. Množství podané aktivity v celém období bylodohledáno v archivu kliniky a následně byly hledány sou-vislosti s daty z monitorování pracovníků.

Porovnání výsledků kontaminace štítné žlázy odhalilofakt, že při používání kapslí s radiojodem se snížila radi-

ační zátěž vybraných pracovníků KNME (personál, kterýpřichází do přímého kontaktu s farmakem – radiologičtíasistenti a radiologický technik) o několik desítek procent.Výsledky osobní dozimetrie odhalily výrazné snížení dáv-kového ekvivalentu Hp(10) vybraných zaměstnanců o vícenež 60 %, u prstových TLD dozimetrů došlo ke sníženídávkového ekvivalentu H(T) o více než 70 %.

U ostatního zdravotnického personálu (zdravotních sester,sanitářů a pracovnic úklidu) však ke změně v radiační zátěžinedošlo. Vyhodnocení osobních dozimetrů ani měření konta-minace štítné žlázy u nich nevykazují významnější odchylkyod průměrných hodnot.

Ušetřená radiační zátěž vybraných pracovníků činí při-bližně 0,01 man Sv/rok. Výsledky této práce poukazují nato, že lze za použití jiné lékové formy radiofarmaka výrazněsnížit radiační zátěž vybraných pracovníků.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Kontaminace 131I z oddělení nukleární medicínyEva Zemanová


Podmínky a povinnosti dodržování radiační ochrany na pra-covištích nukleární medicíny, stejně tak jako na ostatníchpracovištích provádějících lékařské ozáření, je důsledně a pra-videlně kontrolováno inspektory SÚJB. Z výsledků kontrolvyplývá, že na pracovištích nukleární medicíny je radiačníochrana na požadované úrovni stanovené právními před-pisy, průběžně bez zjišťování závažných nedostatků. Nenívšak od věci připomenout výjimečný případ, kdy k poru-šení podmínek radiační ochrany při léčbě pacienta aplikací131I došlo jak na straně držitele povolení, tak z důvodunekázně pacienta propuštěného domů po hospitalizaci. Tatoskutečnost byla zjištěna na základě detekce vnitřní i povr-chové kontaminace pracovníka vstupujícího do jaderné elek-

trárny, jehož příbuzný týden před tím ukončil hospitalizacina oddělení nukleární medicíny, kde mu byla aplikovánaterapeutická dávka 4 300 MBq 131I. Operativním šetřenímjak na straně jaderné elektrárny, tak na straně SÚJB, bylozjištěno, že kontaminace jednoznačně pochází z oddělenínukleární medicíny. SÚJB neprodleně provedlo neplánova-nou inspekci, která tuto skutečnost potvrdila. Přednáškapoukazuje na pochybení v systému ONM, která mohounastat, zároveň na důležitost důsledného poučení propouš-těného pacienta, resp. dodržení předepsaného režimu popropuštění do domácí léčby. Prezentace přijatých náprav-ných opatření stanovených SÚJB mohou být přínosem proprevenci a důslednost i na ostatní pracovištích ONM.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7Pá

tek


Praktické zkušenosti ČSFM, z. s. s prováděním externích klinických auditův radiační onkologiiLenka Petýrková Janečková

radiační onklogie, Krajská nemocnice Liberec, a. s., Husova 10, 460 63, Č[email protected]

Česká společnost fyziků v medicíně požádala ministerstvozdravotnictví o udělení oprávnění k provádění externíhoklinického auditu z následujících důvodů: vytvoření konku-renčního prostředí, provádění auditů nejen dle litery zákona,ale i v souladu s doporučením Radiation Protection č. 159a sbírání informací a poznatků o úrovni klinické praxe napracovištích poskytujících lékařské ozáření. Oprávnění k pro-vádění externích klinických auditů získala dne 12. 8. 2015 ato pro oblast nukleární medicíny a radioterapie.

Od té doby bylo provedeno v oblasti radiační onkologieke dni 19. 9. 2016 celkem 6 auditů, v rámci kterých byladána řada doporučení. Neshody byly identifikovány výji-mečně. Nasmlouvány jsou další 4 audity, z toho jeden napracovišti, které má pouze terapeutický rentgen. Nabízí seotázka, zda pracoviště vybavená výhradně terapeutickýmirentgeny, o audit požádala.

Audit byl personálně zabezpečen v souladu s vyhláškouč. 410/2012 Sb. o stanovení pravidel a postupů při lékař-ském ozáření. Vzhledem k tomu, že dle platné legislativyjsou auditoři odborníci z praxe, nikoli profesionální auditoři,

absolvovali všichni auditoři ČSFM, z. s. školení z metodikyprovádění auditů dle normy ISO 19011, na kterém získalipotřebné znalosti v principech a provádění auditů a v jejichhodnocení.

Před auditem byly pracovištím zaslány informace týkajícíse termínu auditu, seznamu pracovníků nemocnice, kteříjsou povinni auditu se zúčastnit, a seznamu dokladů, jejichžzaslání auditoři požadovali k prostudování před zahájenímauditu. Spolu s informacemi byl zasílán dotazník týkajícíse vybavení pracoviště.

Audit začal vstupním pohovorem. Obvykle v jeho prů-běhu bylo podepsáno prohlášení o důvěrnosti, ve které sekontrolor se zavázal, že všechna zjištění pořízená při auditujsou důvěrná a prezentovat je smí pouze v anonymizovanéformě, nebo se souhlasem objednatele. Na místě se auditvěnoval hlavně praktickému provádění lékařského ozáření.Zakončen byl výstupním pohovorem, během kterého bylizaměstnanci pracoviště seznámeni se zjištěními auditu. Kevšem námětům ke zlepšení případně neshodám se namístěměli možnost vyjádřit.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Statistické hodnocení lékařského ozářeníIvanka Zachariášová1, Karla Petrová1, Hynek Novák2

1 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR2 United design, spol. s. r. o., Fr. Brzáka 690, Libušín, 273 06, ČR

[email protected]

Pro účely posouzení velikosti lékařského ozáření sumari-zuje UNSCEAR za určené časové období data týkající selékařského ozáření. Zde jsou presentovány výsledky šetřeníprovedená pro UNSCEAR v rentgenové diagnostice, nukle-ární medicíně a v radioterapii. Pro sběr dat byla využitazejména data VZP, UZIS, SÚRO a vlastního šetření. Zpraco-vané údaje se týkají i personálního a přístrojového vybavenív ČR. Pro frekvenční studie byla zpracována data VZP(62 % obyvatel), jsou uvedeny frekvence výkonů v závislostina věku a pohlaví. Pro rentgenovou diagnostiku jsou zpra-cované informace o počtu provedených vyšetření pro věkovékategorie < 5 let, 5-14, 15-39 a > 39 let. U 70 % populacenebylo rentgenové vyšetření provedeno, ale 9 % populacebylo vyšetřeno více než 2×, 0,6 % pak více než 10×. Jsouuvedeny absolutní počty vyšetření pro věkové skupiny pointervalech 5 let a poměrný počet pacientů vztažený na

celkový počet obyvatel. Nejčetnější počet vyšetření je proskupinu pacientů mezi 55 a 75 lety, i když relativní početrentgenových vyšetření s věkem stoupá. Počty vyšetřeníjsou členěny dle základních zobrazovacích modalit a to proskiagrafii bez kontrastní látky, skiagrafii a skiaskopii s kon-trastní látkou, CT a pro intervenční výkony. Je presentovánojejich vzájemné procentové zastoupení. Nejvyšší zastoupení85,6 % mají vyšetření skiagrafická, následuje CT s 9 %,vyšetření skiaskopická 4 % a intervenčních 1,5 % (zubnívyšetření nejsou zahrnuty). Stručněji byla zpracována datapro nukleární medicínu a radioterapii. Analyzované údajelze využít pro stanovení zátěže populace z lékařského ozářenía srovnání s jinými typy expozice obyvatelstva. Poskytujíinformace o zastoupení různých vyšetřovaných modalit aumožní snadnější srovnání s úrovní lékařské péče v různýchzemích.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


„End-To-End“ audit – kontrola dávek a dávkové distribuce pro IMRTMichaela Kapuciánová, Daniela Ekendahl, Irena Koniarová, Vladimír Dufek


„End-To-End“ audit je nová metodika v rámci korespon-denčního auditu v radioterapii, která byla vyvinuta v rámcivýzkumného projektu podporovaného Mezinárodní agentu-rou pro atomovou energii (IAEA). Tato metodika je zamě-řena na kontrolu dávek a dávkové distribuce vypočtenéplánovacím systémem pro ozařovací techniku IMRT. „End-To-End“ audit umožňuje simulovat podstatnou část celéhoprocesu radioterapie, kterou prochází pacient, tedy od CTzobrazení ozařovaného objemu, vytvoření ozařovacího plánu,nastavení ozáření až po samotnou aplikaci plánované dávky.

Metoda je realizována pomocí speciálního fantomu, kterýse skládá z několika do sebe zapadajících částí, z nichžněkteré jsou uzpůsobeny pro vložení TL dozimetrů a gafchro-mického filmu. TL dozimetry mají formu plastových kapslí,jež jsou naplněny práškem LiF:Mg,Ti. Dozimetry se vklá-

dají do částí fantomu představujících cílový objem (PTV) arizikové orgány nacházející se v okolí (OAR). Gafchromickýfilm se vkládá mezi tyto dvě části s dozimetry. Plánovanádávka do PTV je 4 Gy pro dvě ozařovací frakce.

Výsledky získané z měření a vyhodnocení TL dozimetrůa filmu jsou porovnány s dozimetrickými daty udanými RTpracovištěm. Vzájemné rozdíly by neměly překročit stano-vená toleranční rozmezí.

V ČR byla tato nová metodika auditu testována ve spo-lupráci s pěti zkušenými radioterapeutickými pracovišti.Všechna pracoviště splnila požadovaná kritéria hodnocení.Metodika „End-To-End“ auditu rozšiřuje možnosti stávají-cího korespondenčního auditu v radioterapii s ohledem nastále větší uplatnění moderních ozařovacích technik jakoIMRT v praxi.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Robustnost ozařovacích plánů s využitím respiratory gatingu v protonovéradioterapii

Helena Valouchová1, 2, Jitka Lerachová2, Darina Trojková2

1 KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Proton Therapy Center Czech s. r. o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

[email protected]

Protonová radioterapie patří mezi moderní ozařovacímetody. Protonovým svazkem jsme schopni velmi přesněozářit tumor a zároveň chránit okolní tkáně před zbytečnouzátěží ionizujícím zářením. Pro ochranu zdravých tkání jenutné co možná nejpřesněji lokalizovat cílový objem, abybezpečnostní lemy zahrnující zdravou tkáň bylo možné zvolitco nejmenší bez rizika, že by došlo k podzáření tumoru.

Jedním ze zdrojů nepřesností při lokalizaci cílovéhoobjemu jsou dýchací pohyby. Metod, kterými se dají dýchacípohyby sledovat či eliminovat je mnoho. V pražském pro-tonovém centru, kde byla práce prováděna, je používánametoda respiratory gatingu pomocí spirometrického systémuSDX s využitím fáze hlubokého nádechu. Ten pacientoviběhem ozařování umožňuje sledovat ve speciálních brýlíchjeho dechovou křivku (závislost objemu vzduchu v plicích načase) a reprodukovatelně se nadechovat na stejnou úroveň

(s jistou tolerancí), která je nadefinována individuálně předzačátkem léčby. Na této nádechové hladině jsou nabránaCT data pro plánování i následně probíhá ozařování, kteréje automaticky zastavováno při opuštění této hladiny.

Cílem této práce bylo ověřit robustnost této metody přiozařování pacientů s nádorem v oblasti mediastina (lym-fomem). Pro potřeby studie byli pacienti požádání o zadr-žení dechu v obou hraničních hodnotách tolerančního pásu(nádech ±100 ml) a v každé byly provedeny CT snímkyoblasti výskytu tumoru. Vlastní porovnání probíhalo spočí-táním hodnoty vodě-ekvivalentní tloušťky po dráze svazku(WET – Water Equivalent Thickness) pro bod o danýchsouřadnicích v obou sadách CT snímků a porovnáním těchtohodnot. Body byly voleny tak, aby pokryly celý cílový objema jeho okolí. Pro každého pacienta takto bylo porovnánoněkolik tisíc bodů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Využití range-shifteru v protonové radioterapiiJan Štika, Tomáš Urban

KDAIZ, FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Energetická modulace svazku umístěná za cyklotronemumožňuje měnit energii primárního svazku od cca 230 MeVdo cca 110 MeV. V případě, že je alespoň část cílovéhoobjemu v měkké tkáni uložena v hloubce menší než 9 cm(dosah odpovídající cca 110 MeV), přidává se po celé ozařo-vání na konec trysky blok, který ještě sníží energii primár-ních protonů – range-shifter. Současně s žádoucím sníže-ním energie svazku se však svazek také kontaminuje sekun-dárními částicemi, a dochází tak k větší variabilitě směrůprimárních částic opouštějících range-shifter oproti vstupu-jícím částicím – roste rozptyl, přesněji šířka svazku. Prosprávné použití takovéhoto modifikátoru svazku je třebaznát vlastnosti svazku, který jím prošel – rozbíhavost, ener-getická a LET spektra primárních i sekundárních částic,

dávkovou hloubkovou křivku, profily apod. Některé z těchtovlastností lze změřit, jiné se přesně měří obtížně, a je protovýhodné k jejich odhadu využít simulaci Monte Carlo. Prozhodnocení vlivu range-shifteru na svazek byly vypracoványtři sady simulací, které se zaměřily na efekty způsobenérůznou tloušťkou range-shifteru při stejné primární ener-gii protonů a dále při různé primární energii protonů, alestejné pozici/hloubce maxima Braggova píku. Změny vlast-ností protonového svazku i produkovaných sekundárníchčástic jsou v příspěvku dále diskutovány. Provedené výpočtyumožňují hlubší pochopení chování svazku při použití range-shifteru a v důsledku mohou přispět k lepšímu stanoveníterapeutického plánu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Hodnotenie ekvivalentných dávok IŽ na očné šošovky u rizikových skupín populácieVeronika Trečková, Denisa Nikodemová

Oddelenie radiačnej hygieny, SZU Bratislava, Limbová 12, Bratislava, 833 03, [email protected]

Na základe zistenia, že očné šošovky sú citlivejšie na expo-zíciu ionizujúcemu žiareniu ako sa doteraz predpokladalo,medzinárodné organizácie (ICRP – Medzinárodná agentúrapre radiologickú ochranu, IAEA – Medzinárodná agentúrapre atómovú energiu, WHO – Svetová zdravotnícka organi-zácia), ako aj Európska komisia upravili limit ekvivalentnejdávky na očnú šošovku z hodnoty 150 mSv/rok na hodnotu20 mSv/rok. Cieľom predloženej práce bolo sledovanie a hod-notenie radiačnej záťaže očných šošoviek zdravotníckychpracovníkov pri vybraných intervenčných rádiologickýchpostupoch, ako aj pri vyšetreniach pri aplikácii ionizujúcehožiarenia v nukleárnej medicíne, kde najmä práca rádio-farmaceutov predstavuje potenciálne riziko vzniku radiačnepodmienenej katarakty. Zvýšené hodnoty ekvivalentných

dávok očných šošoviek sa môžu vyskytnúť aj pri priemysel-nom využití ionizujúceho žiarenia, ako to je napríklad priúdržbárskych prácach v reaktorovej sále. Z tohto dôvoduboli stanovené ekvivalentné dávky očných šošoviek u pra-covníkov Atómovej elektrárne Bohunice počas dvoch plá-novaných generálnych opráv. V práci bola aplikovaná nováveličina – osobný dávkový ekvivalent pre očnú šošovku Hp(3)a merania boli realizované pomocou dozimetrov EYE-D™,špeciálne navrhnutých pre očné šošovky, s TLD čipmi MCP-N vyhodnocovanými v Laboratóriu termoluminiscenčnejdozimetrie Oddelenia radiačnej hygieny FVZ SZU. Ana-lýza predbežných výsledkov bude použitá pri optimalizáciiveľkosti ožiarenia očných šošoviek.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Optimalizace vlastností Frickeho dozimetru s xylenolovou oranží při jeho použitív 3D gelovém dozimetruVáclav Spěváček, Hana Bártová

FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Gelový 3D dozimetr je chemický dozimetr ve kterém jeaktivní složka (složka podléhající změně působením ionizu-jícího záření) fixována v hydrofilním gelu, nejčastěji želatině.Jednou z oblíbených variant tohoto dozimetru je Frickehodozimetr s xylenolovou oranží (FXG). Působením ionizují-cího záření dochází k oxidaci železnatých iontů (Fe2+) naželezité (Fe3+), které utvoří s přítomnou xylenolovou oranžífialový komplex, jehož množství je (do určité míry) funkcídávky v daném místě dozimetru a jeho množství je možnourčit např. optickou tomografií.

Tento dozimetr má několik předností: jeho příprava jevelice snadná (zvládne i radiologický fyzik), citlivost k ioni-zujícímu záření optimální (pro použití v radioterapii), kom-

ponenty jsou levné a netoxické a má výhodné optické vlast-nosti. Kromě toho má ale i některé nectnosti: vlivem difuzeiontů Fe3+ dochází po ozáření k „rozmazání“ prostorovédávkové distribuce a je zapotřebí jej vyhodnotit do 60 až90 minut po ozáření (v závislosti na velikosti dávkovýchgradientů v dozimetru), stabilita dozimetru před ozářením ipo něm není velká, při uložení v 7 °C (v lednici) je intervalpoužitelnosti mezi jeho přípravou a vyhodnocením asi 4dny a dávková závislost (závislost absorbance na dávce)vykazuje u nízkých dávek (pod 1 Gy) nelineární průběh.

V naší práci jsme se pokusili úpravou složení FXG dozi-metru a modifikací způsobu jeho vyhodnocení některé tytonegativní vlastnosti odstranit, nebo alespoň potlačit.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Amifostine in new lightMartin Falk1, Michal Hofer1, Denisa Komůrková1, Iva Falková1, 2, Alena Bačíková1, Bořivoj Klejdus3, 4,

Eva Pagáčová1, Lenka Štefančíková1, Lenka Weiterová1, Karel Angelis5, Stanislav Kozubek1, Ladislav Dušek6,Štefan Galbavý2

1 Department of Cell Biology and Radiobiology, Institute of Biophysics, v. v. i., Czech Academy of Sciences,Královopolská 135, Brno, 612 65, ČR

2 Department of Medical Technology, St. Elisabeth University of Health and Social Sciences, Palackého 1, Bratislava,810 00, SR

3 Institute of Chemistry and Biochemistry, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, Brno,613 00, ČR

4 CEITEC-Central European Institute of Technology, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, Brno, 613 00, ČR5 Institute of Experimental Botany, v. v. i., Czech Academy of Sciences, Na Karlovce 1, Praha 6, 160 00, ČR

6 Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Kamenice 126/3, Brno, 625 00, Č[email protected]

Amifostine protects normal cells from DNA damageinduction by ionizing radiation or chemotherapeutics, whe-reas cancer cells typically remain uninfluenced. While con-firming this phenomenon, we have revealed by comet assayand currently the most sensitive method of DNA doublestrand break (DSB) quantification (immunofluorescencemicroscopy) that amifostine treatment supports DSB repairin 𝛾-irradiated normal NHDF fibroblasts but alters it inMCF7 carcinoma cells. These effects follow from the loweractivity of ALP measured in MCF7 cells as compared withfibroblasts. Due to common differences between normal andcancer cells in their abilities to convert amifostine to its

active metabolite WR-1065, amifostine may not only pro-tect in multiple ways normal cells from radiation-inducedDNA damage but also make cancer cells suffer from DSBrepair alteration. Our results thus put the old drug intonew light. Please see also Hofer M. et al. J Med Chem.2016;59(7):3003–17.

This work was supported by GACR (16-12454S,P302/12/G157 and 16-01137S), MZCR (16-29835A),MSMT (Project of Czech Plenipotentiary and 3+3Project with JINR Dubna, 2015-2018), and CEITEC(CZ.1.05./1.1.00/02.0068).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Poškození plasmidové DNA svazky těžkých nabitých částicKateřina Pachnerová Brabcová1, 2, Lembit Sihver2, Egor Ukraintsev3, Václav Štěpán1, Marie Davídková1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 Atominstitut, TU Wien, Stadionallee 2, Wien, 1020, Rakousko

3 Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, Fyzikální ústav AV ČR v. v. i., Cukrovarnická 10/112, Praha, 162 00, Č[email protected]

Velká nejistota stávajícího odhadu stochastických účinkůzáření na lidskou posádku případné meziplanetární miseje způsobena především omezenými znalostmi biologickýchúčinků těžkých nabitých částic na člověka. Ty jsou vzácnou,nicméně velmi nebezpečnou součástí spektra vesmírnéhozáření. Působení těžkých nabitých částic na buněčné úrovnije specifické v prostorové lokalizaci ukládání energie podélstopy částice. Pokud se v cestě náhodou nachází buněčnáDNA, vznikají komplexní poškození DNA a chromozomálníaberace, dva základní ukazatele možného risku rakovinnéhobujení.

Náš projekt, podpořený Evropskou vesmírnou agenturou,se zabývá studiem komplexních DNA poškození vyvolanýchtěžkými nabitými částicemi vysokých energií. K tomu vyu-žíváme plasmidovou DNA jako zjednodušený modelový invitro systém, který umožňuje, na rozdíl od živých buněk

a organismů, sledovat výtěžek poškození bez vlivu repa-račních mechanismů. Plasmid byl rozpuštěn v roztocíchpufrů s různou schopností vychytávání hydroxylových radi-kálů, čímž byla simulována prostředí s převažujícím přímým,nebo nepřímým účinkem záření. Vzorky s vysokou kapacitouvychytávání, tedy potlačeným nepřímým účinkem záření,napodobovaly savčí buněčné prostředí. K ozáření byly pou-žity různé svazky urychlených nabitých částic, pokrýva-jící spektrum lineárního přenosu energie (LPE) od 10 do300 keV/𝜇m. DNA poškození bylo detekováno tradiční elek-troforetickou metodou, nebo s použitím progresivního mik-roskopu atomárních sil.

Srovnání výsledků obou metod ukazuje zkreslení závislostivýtěžku poškození na LPE při použití výhradně tradičníelektroforézy a užitečnost mikroskopie atomárních sil přidetekci jinak zanedbávaných krátkých DNA fragmentů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Formování a automatizace detekce mikrojader v ozářených buněčných kulturáchStanislav Kaczor1, 2, Anna Michaelidesová1, Marie Davídková1


[email protected]

V momentání době je dostupných několik metod pro posu-zování poškození buněk zářením. Jedna z nejjednodušších anejrychlejších je rozbor mikrojader. Mikrojádra v buňkáchvznikají počas mitózy, nacházejí se v okolí jader a jsou velicepodobná jádru buňky avšak jsou menší. Technika blokovánícytokinéze udělala z rozboru mikrojader důvěryhodnou pro-ceduru pro analýzu poškození chromozomů způsobenýchozářením lidských buněk protony a jinými druhy záření.Z důvodu podpory výzkumu této metody se tato práce snažío zautomatizování detekce a počítání mikrojader v blízkostibinukleárních buněk, dle metodiky pro počítaní mikrojaderv okolí binukleárních buněk uvedené v projektu HumanMicronNucleus (HUMN). Pro tenhle účel jsem napsal pro-

gram v programovacím jazyku Python, který automatickyvyhodnocuje snímky z mikroskopu, dokáže spočíst nejenpočet binukleárních buněk a mikrojader na sérii snímků, aletaké ke každé binukleární buňce přiřadit počet mikrojader.Dalším cílem výzkumu je podpořit důkazy o závislosti mezipočtem binukleárních buněk s mikrojádry a absorbovanoudávkou a taky závislost frekvence výskytu mikrojader naabsorbované dávce. Jednoduchost a spolehlivost této metodyspolu s pokrokem metod v rozeznávání radiačního poškozenía automatizací počítaní poškozených buněk z téhle metodydělají jednu z nejlepších metod pro identifikaci poškozeníozářených buněk.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Stanovenie zmien indukovaných ionizujúcim žiarením na bunkové populácie acytokínový profil v periférnej krvi a pľúcach

Anna Lierová, Marcela Jeličová, Lenka Zárybnická, Zuzana Šinkorová

Katedra radiobiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové, Třebešská 1575, HradecKrálové, 500 01, ČR

[email protected]

Medzi biologické účinky ionizujúceho žiarenia (IR) patrínevratné poškodenie jednotlivých bunkových typov, čo samôže prejaviť s dôsledkami na úrovni celého tkaniva. Po-škodenie je spôsobené buď priamo, interakcie IR s DNA abielkovinami, alebo nepriamo radikálmi vytvorenými rádio-lýzou vody. Naším cieľom bolo stanoviť účinky IZ v perifér-nej krvi a pľúcach po celotelovom ožiarení (TBI) myšiehokmeňa C57Bl/6 dávkou 8 Gy. Sledované intervaly boli: 4,8 a 24 h po ožiarení, ako aj 7, 21 a 30 dní po ožiarení,v porovnaní s kontrolnou, neožiarenou skupinou. Pomocoumetódy prietokovej cytometrie boli stanovované hlavné po-pulácie buniek v periférnej krvi a v pľúcach (lymfocyty,monocyty a granulocyty), subpopulácia lymfocytov (T, Ba NK bunky) a v krvi aj subsety CD4+ T-lymfocytov (Th1,

Th2 a Th17). Taktiež boli sledované aj absolútne počtyleukocytov. Hladiny cytokínov boli určené pomocou BD cy-tometric bead array – Mouse Inflammation kit (IL-6, IL-10,IL-12p70, INF𝛾, TNFa a MCP-1). Výsledky tohto experi-mentu jasne demonštrujú časovo – závislú reakciu organizmuna gama ionizujúce žiarenie zmenou v relatívnom zastúpeníleukocytárnych a lymfocytárnych populáciách v oboch tka-nivách (periférna krv aj pľúca). Najväčšiu rádiosenzitivituvykazovali lymfocyty, hlavne populácia B-lymfocytov. Naj-viac radiorezistentná je populácia makrofágov v pľúcnomtkanive. Výsledky zo stanovenia cytokínov preukázali vý-znamné zmeny v koncentráciách MCP-1 (periférna krv ajpľúca), IL-6 (periférna krv) a TNF (pľúca) v určitých časo-vých intervaloch.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k–Se

kce

7P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek–

Sekc

e7

PPá

tek


Účinky gama záření na vodíkem zakončené nanokrystalické diamantovébio-tranzistory

Jana Vachelová1, Roman Hříbal2, Marie Krátká2, Egor Ukraintsev2, Marie Davídková1, Marta Vandrovcová3,Alexander Kromka2, Bohuslav Rezek2, 4

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., ČR3 Biomateriály a tkáňové inženýrství, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., ČR

4 Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze, Č[email protected]

Diamant je díky svým jedinečným vlastnostem považován zaslibný, tkáni ekvivalentní materiál, který by mohl najít uplat-nění jako bio-elektronický senzor zejména v radioterapii.Vykazuje jedinečnou kombinaci vnitřních vlastností (např.elektrických, optických, mechanických, chemických a bio-kompatibilitu), které z něho dělají perspektivní materiál probioelektroniku zahrnující elektrický a optický monitoringbuněčných procesů.

V příspěvku budou představeny experimenty, které jsouzaměřeny na funkci a stabilitu mikroskopického (60 ×20 𝜇m2), vodíkem zakončeného, diamantového SG-FETs

(solution-gated field effect transistors) po gama ozáření přiinterakci s proteiny a adherentními buňkami. SG-FETs jsoupřipravovány na 300 nm tenké nanokrystalické diamantovévrstvě, která se mikrovlnou plazmatickou metodou CVD(chemical vapor deposition) deponuje na skleněné substráty.Před ozařováním (60Co) byla na SG-FETy adsorbovánavrstva média s FBS a buňky (SAOS2- human sarcomaosteogenic cell line, NHDF-Neo – normal human dermalfibroblast neonatal). Před a po ozáření byly změřeny elek-trické charakteristiky pomocí měřící jednotky Keithley 237a morfologie proteinů a buněk na povrchu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Biofyzikální analýza některých účinků malých dávek zářeníAntonín Sedlák


Biologické účinky velmi malých dávek ionizujícího zářeníjsou ze známých důvodů velmi obtížně pozorovatelné.Křivka dávka účinek často konstruovaná jen z malého počtuskutečně zjištěných dat může mít různý průběh. Její tvarmůže být lineární, prahový, konvexní či konkávní. Neu-spokojivý počet dat mohou do jisté míry pomoci doplnitněkteré poznatky o možném mechanismu radiačního poško-zení v daném případě. Změnu konvexního tvaru křivky nalineární s rostoucí hustotou ionizací lze objasnit pomocímikrodozimetrie, tutéž proměnu křivky, ale s klesajícímdávkovým příkonem, se mnohdy podaří interpretovat s vyu-žitím poznatků o mechanismech tvorby chromozómovýchaberací. Naproti tomu konkávní tvar této křivky u expe-rimentů s izolovanými buněčnými kulturami je vykládánbystander-efektem nebo vlivem indukované radiorezistence.Až donedávna se mělo za to, že se obě tyto alternativy

vzájemně vylučují. V současné době je však naopak pova-žován za více pravděpodobný předpoklad o jejich případnékoexistenci. To ovšem ztěžuje možnost dopátrat se adekvát-ního závěru pro daný konkrétní případ. Obě z uvedenýchpříčin se totiž na konečném výsledku mohou podílet velmirůznou měrou. Úkolem sdělení je proto ukázat, že tento pro-blém je možné překlenout využitím poznatků o rozdílnýchmechanismech obou těchto jevů. Analyzováno je několikkonkrétních případů, které vycházejí z publikovaných křivekpřežití pro různé buněčné linie a různé podmínky ozařování.Výsledky jsou porovnávány se závěry autorů příslušnýchexperimentů. Konkávní tvar křivky dávka – účinek zobra-zuje vyšší účinek při nízkých dávkách, než jaký by vyplývalz předpokladu přímkového průběhu této křivky. Proto jezapotřebí právě v tomto případě podrobněji zkoumat, zdanedochází k podhodnocení rizika radiačního poškození.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Role epigenetiky v radiační biologiiJana Konířová

Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, Č[email protected]

Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn ve funkcigenů, které nastávají bez ohledu na změny v sekvenci jadernéDNA. Epigenetika může být také definována jako chromati-nová dědičnost, epigenetické mechanizmy jsou totiž způso-beny strukturními i chemickými modifikacemi chromatinupředevším DNA a histonů. Změny epigenetické informacemohou být indukovány jak genetickými faktory tak i fak-tory prostředí. Stále více se ukazuje, že epigenetika nebolizměny epigenomu buňky hrají velice důležitou roli ve velkémmnožství buněčných procesů, především v regulaci genovéexprese.

Počet lidí, kteří z důvodu výkonu svého povolání, z dia-gnostických nebo terapeutických důvodů byli exponovániionizujícímu záření postupně narůstá. Změny epigenetickéinformace v důsledku užití chemoterapeutik byly studoványpo řadu let, ale změny epigenomu způsobené ionizujícímzářením byly na molekulární úrovni dosud jen velmi málopopsané. Výsledky studií zatím naznačují velký vliv radiacena epigenom buněk. Bylo pozorováno, že expozice ioni-zujícímu záření způsobuje úpravy epigenetické informace,

což má dále vliv na osud buněk a jejich případnou odpo-věď na další expozici. Vliv radiace ale nemusí být izolovánjen na exponovaného jedince. Někteří badatelé naznačujímožnost přenosu změn epigenetické informace vzniklýchv důsledku ozáření zárodečných buněk daného jedince ido dalších generací. Jiné studie se pak také zaměřily navliv epigenetické informace na odpověď buněk na ionizujícízáření. Byly pozorovány rozdíly v epigenetické informaciu buněk z nádorů rezistentních k radioterapii oproti buň-kách z nádorů na ozařování citlivých. V budoucnu by taktyto výsledky mohly vést k objevení epigenetických bio-markerů pro predikci výsledků radioterapie a vývoj novýchterapeutik ovlivňujících specificky epigenom nádorovýchbuněk by mohl mýt výrazný klinický význam.

Význam epigenetiky v radiobiologii a dalších oborechstále narůstá a čím dál tím více se ukazuje, že při sledovánídůsledků ozáření živých buněk a organizmů se nemůžemezaměřovat pouze na sledování vzniku mutací a poškozeníDNA neboli na genom, ale že musíme také velice pozorněsledovat změny na úrovní chromatinu, neboli epigenom.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Study of fully automated analyzing system for the study of low-dose radiationeffects on cellular radiobiology

Yuma Nagasaki1, Youichirou Matuo1, Kateřina Pachnerová Brabcová2, Nakahiro Yasuda1

1 Research Institute of Nuclear Engineering, University of Fukui, Kanawa 1-2-4, Tsuruga, Fukui 914-0055, Japan2 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR

[email protected]

In Fukushima, huge quantities of contaminated soil andwaste are generating from decontamination activities afterthe Fukushima Daiichi nuclear disaster. There are somedifficulties on final disposals since many procedures needto establish, such as acquisition of land by agreement for-mation in between residents, necessity of investigation forgeological feature, producing of “value” on the area itself.Thus, Japanese government decided to establish an InterimStorage Facility to manage those safely.

Since experimental signal changes are extremely rare onDNA strand breaks and/or cell survivals at low-dose region,in the current situation, experimental data in this regionwith statistical significance are difficult to obtain becauseof necessity of the large number of samples. To achievehigher statistics, we have been developed a fully automatedcell analysis system to verify radiation damage on cellularradiobiology. In radiation biology, we focus on functionsfor, Irradiation, Cell seeding, Colony staining and Colony

counting. We introduce two trials, a cell-growth monitoringsystem and an colony counting system. The cell growthmonitoring system can realize to follow a cell growth indi-vidually, and enable to follow every single cell proliferationwith cell generations. Automated colony counting system,cell colonies on dishes flow on the belt conveyor and can beimaged continuously. Images cell colonies can be analyzedusing a system from track detection algorithms. Finally wecombine all the function into the fully automated cell anal-ysis system, and install the system into the underground ofthe Interim Storage Facility. A laboratory in the facility willbe a low-dose exposure field. The system could continuouslyanalyze changes on the signal from cells during culturingby cell survival, appearance of foci as DNA strand breaksignal and so on. The facility could be used not only thestorage, but also experimental facility to produce “value”on the area.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Krok kupředu ke kombinované personalizované terapii: Jak odpovídají různé typybuněk izolované z nádorů hlavy a krku na ozáření?

Olga Kopečná1, Michal Masařík2, Zuzana Horáková3, Martin Falk1, Iva Falková1, Alena Bačíková1, Daniel Depeš1,Stanislav Kozubek1

1 Biofyzikální ústav AV ČR, Brno, ČR2 Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ČR

3 Nemocnice u sv. Anny, Brno, Č[email protected]

Nádory hlavy a krku představují agresivní novotvary loka-lizované v blízkosti životně důležitých orgánů a částí těla.Pouze 60 % pacientů reaguje na neinvazivní chemo/radio-terapii, jejíž selhání naopak významně zhoršuje výsledkynásledné záchranné chirurgie v porovnání s chirurgií pri-mární. Chirurgický zákrok často pacienty znetvoří a je spo-jen s poměrně vysokou morbiditou. Prvotní volba správnéterapie je proto zásadní. Bohužel dosud nebyly nalezenyspolehlivé prediktivní klinické nebo molekulární markery,které by tuto volbu usnadnily.

Na tomto místě bychom rádi představili náš nový projekttýkající se studia molekulární odpovědi jednotlivých nádorůkrku a hlavy a stanovení jejich radiosensitivity. Projektby měl přispět ke spolehlivému odhalení pacientů hyper-sensitivních/rezistentních k záření a k optimalizaci jejichterapie. Cílem projektu je srovnání množství dvouřetěz-cových zlomů (DSB) indukovaných ionizujícím zářením ajejich reparace u a) buněk stejného typu izolovaných z růz-

ných nádorů, b) různých typů buněk izolovaných z jednohonádoru, c) buněčných kultur, kde různé typy buněk izo-lované z nádoru jsou kultivovány odděleně nebo společně.Výsledky těchto in vitro experimentů budou koreloványs klinickými výstupy po radioterapii jednotlivých pacientů.

Při současných experimentech monitorujeme indukci areparaci DSB u různých typů buněk izolovaných z nádorův různých časech po ozáření paprsky 𝛾 (60Co, 2 Gy) pomocíkvantifikace 𝛾H2AX/53BP1 ohnisek za použití imunofluo-rescenční konfokální mikroskopie. Výsledky několika ana-lyzovaných nádorů zatím neukazují žádné výrazné rozdílyv kinetice reparace DSB. Malé rozdíly byly také nalezenypři srovnání linií nádorových buněk a linií fibroblastů asoci-ovaných s nádorem (TAFs) kultivovaných odděleně. Linienádorových buněk + TAFs kultivované společně vykazovalynižší indukci a rychlejší reparaci DSB než stejné linie kultivo-vané odděleně. Projekt je podporován GAČR GA16-12454Sa AZV 16-29835A.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Vplyv morfometrických a fyziologických zmien fajčenia na pľúcnu dávkuRadoslav Böhm1, Karol Holý1, Antonín Sedlák2

1 FMFI UK, Mlynská dolina, Bratislava, 842 48, SR2 SÚRO, v. v. i., Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

Fajčenie a radónová expozícia patria medzi najvýznamnej-šie činitele ovplyvňujúce riziko vzniku rakoviny pľúc. Ciga-retový dym obsahuje viac ako 3 000 chemikálií toxickéhocharakteru, ktoré dráždením pľúcnej sliznice vyvolávajú zvý-šenú produkciu hlienovej vrstvy chrániacej terčové bunkypred žiarením. Pri dlhodobom fajčení vzniká závažné ochore-nie dýchacieho systému (chronická pľúcna obštrukcia), ktoréje charakterizované zhoršovaním priechodnosti dýchacíchciest a postupnou deštrukciou pľúcneho tkaniva. Fajčeniemení morfologické aj fyziologické parametre pľúc, ktorémajú významný vplyv na dávku. Bronchiálna dávka závisíod stupňa ich poškodenia a preto ju možno využiť akovhodný prostriedok na odhalenie účinkov fajčenia na pľúcnyepitel. Stupeň týchto zmien sme kvantifikovali obštrukč-ným faktorom 𝜀(𝑆), ktorý určuje, koľkokrát je za danýchpodmienok dávka fajčiara vyššia v porovnaní s dávkou nefaj-

čiara. Fajčiarov sme rozdelili podľa ich fajčiarskych návykovdo štyroch fajčiarskych kategórii. Pre tieto skupiny bolznámy počet vyfajčených cigariet a hodnota obštrukčnéhofaktora. Mikrodozimetrickým modelom sme odvodili závis-losť hraničnej mernej energie od počtu vyfajčených cigariet.Následne bola z epidemiologického modelu vypočítaná prí-davná frekvencia výskytu rakoviny pľúc 𝑅. Mikrodozimetric-kým modelom s nakalibrovanou mernou hraničnou energiousme hľadali takú hodnotu obštrukčného faktora, aby predané expozičné a fajčiarske podmienky bol pomer glancingbuniek u fajčiarov a nefajčiarov identický s hodnotou 𝑅.Zo získaných údajov sme určili závislosť obštrukčného fak-tora 𝜀(𝑆) ako funkciu intenzity a dĺžky fajčenia. Odvodenázávislosť obštrukčného faktora má pre dozimetriu pľúc prak-tický význam, umožňuje u fajčiarov korektnejšie vyhodnotiťabsorbovanú dávku v pľúcnom tkanive.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Nový pohled na radiosenzitizační efekt kovových nanočásticLenka Štefančíková1, 2, Martin Falk1, Sandrine Lacombe2, Daniel Depeš1, Erika Porcel2, Eva Pagáčová1,

Daniela Salado2, Oliver Tillement3, François Lux3, Stanislav Kozubek1

1 Oddělení buněčné biologie a radiobiologie, Biofyzikální ústav, Akademie věd České republiky, v. v. i., Královopolská 135,Brno, 612 65, ČR

2 Institut Sciences Moléculaires d’Orsay, Université Paris Sud 11, Paříž, 91 400, Francie3 Institut Lumière Matière, Université Claude Bernard, Lyon 1, Francie

[email protected]

Použití nanočástic (NP) v radioterapii slibuje zvýšení účinkuionizujícího záření na nádorové buňky, snížení nežádoucíchúčinků léčby, a tedy zlepšení prognózy pacienta. NP tvořenétěžkými atomy (s vysokým Z) se akumulují v nádorovýchbuňkách a po absorpci záření emitují spršky elektronů, kterépoškozují okolní buněčné struktury a vedou ke zvýšené smrtiozářených buněk. Literární zdroje dobře popisují fyzikálnímechanismus aktivace NP, biologický mechanismus jejichúčinku však zůstává nejasný. DNA představuje z hlediskaradiačního poškození buněk kritickou strukturu, a lze tedypředpokládat, že radiosensitizační efekt NP souvisí se zvý-šeným poškozením této molekuly.

Cílem výzkumu bylo ověřit tuto hypotézu pro Gd, Au aPt nanočástice o průměru 2 nm a různé typy nádorovýchbuněk ozářených zářením gama. Studované nanočásticenepronikaly do jádra a zůstávaly lokalizovány v cytoplazmě.

NP v ozářených buňkách nestimulovaly radiační poško-zení DNA, přesto však zvyšovaly jejich umírání. Předpoklá-dáme, že studované NP mohou radiosensitizovat (nádorové)buňky poškozením lysozomů, jak naznačuje jejich kolokali-zace s těmito organelami a nikoli např. s mitochondriemi.Důležitost lysozomů v buněčných procesech je podporovánarůznými novými objevy.

Viz také: Štefančíková L. et al. J. Nanobiotechnology2016;14(1).

Projekt byl podpořen MŠMT (Projekt 3+3 a Pro-jekt vládního zmocněnce pro spolupráci s JINRDubna 2015-2018), MZČR (16-29835A), MŠMT (OPVKCZ.1.07/2.3.00/30.0030), GAČR (P302/12/G157 a 16-12454S), EU COST MP1002, The People Programme (MarieCurie Actions, FP7/2007-2013, REA grant 624370).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Předléčebné stanovení radiosensitivity nádorů hlavy a krku, cestak individualizované terapii?

Zuzana Horáková1, Martin Falk2, Iva Falková2, Olga Kopečná2, Alena Bačíková2, Stanislav Kozubek2,Daniel Depeš2, Hana Binková1, Břetislav Gál1, Marketa Svobodová3, 4, Jaromir Gumulec3, 4, Martina Raudenská3, 4,

Hana Polanská3, 4, Michal Masařík3, 4

1 KOCHHK FN U sv. Anny v Brně, Brno, ČR2 Biofyzikální ústav Akademie věd, Královopolská 135, Brno, 612 65, ČR

3 Ústav patologické fyziologie, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Univerzitní Kampus Bohunice A18, Brno,625 00, ČR

4 Středoevropský technologický institut, Vysoké učení technické, Purkyňova 123, Brno, 612 00, Č[email protected]

Nádory hlavy a krku poškozují pacienta nejen agresiv-ním růstem, ale i v důsledku radikální chirurgické léčby.Vyšší poléčebnou kvalitu života (QOL) nabízí neinvazivní(chemo)radioterapie. Efektivní je však její aplikace pouzeu sensitivních nádorů; u rezistentních typů (až 50–60 %) nao-pak čelíme riziku progrese v průběhu léčby, zhoršení QOLi prognózy pacienta. Efektivní primární léčebná modalitaje naprosto stěžejní. Radiosensitivita nádoru je podmíněnapředevším genetickými parametry nádorových buněk, aledosud neexistuje žádná známá souvislost s běžně stanovova-nými charakteristikami tumoru. Naše studie je zaměřena nahledání potenciálního (dosud chybějícího) klinického mar-keru k předléčebnému stanovení radiosensitivity nádoru invitro.

Metodou 3D imunofluorescenční mikroskopií hodno-tíme ozářením indukované DNA zlomy (DSB) detekcí𝛾H2AX/53BP1 foků a jejich reparaci. DSB jsme kvantifi-kovali na skutečných nádorových buňkách (CD90+), tumo-

rem asociovaných fibroblastech (CD90-) (TAF), a směsnýchprimokulturách (separovaných ze vzorků nádorové tkáněodebraných před léčbou) před, ihned po (5 min) ozáření𝛾 (60Co, 2 Gy), a následně v dalších časech až do 24 h.Předběžné výsledky nepotvrdily významné rozdíly mezinádory navzájem, ani mezi nádorovými buňkami a TAFtéhož nádoru. Naopak, ve srovnání s normálními kožnímifibroblasty, vykazovaly oba typy genomovou nestabilitui pozdější reparaci. Zajímavé je, že směsné primokulturyjevily významně nižší indukci DSB a rychlejší reparaci vesrovnání s oběma typy buněk kultivovaných separovaně.

Do budoucna považujeme za klíčové především korelacivýsledků získaných in vitro s in vivo odpovědí pacienta naléčbu, hledání souvislostí s klinickými a histopatologickýmiparametry nádoru.

Projekt je podporován GAČR GA16-12454S a AZV 16-29835A.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Radiační poškození proteinu p53Marek Sommer1, 2, Marie Davídková1, 2

1 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR

[email protected]

Protein p53 je supresor nádorů, který je jedním z nejdůle-žitějších faktorů regulujících proliferaci buněk, jejich dife-renciaci a apoptózu jako odezvu buněk na různé formystresových signálů. P53 je jaderný fosfoprotein a jeho bio-chemická funkce je silně závislá na schopnosti vázat se naspecifickou sekvenci DNA a fungovat tak jako transkripčnífaktor.

Pomocí série experimentů byl zjištěn vliv záření na schop-nost proteinu p53 vázat se na specifickou sekvenci DNA.Protein byl ozařován gama zářením 60Co a následně byl inku-bován s DNA plazmidem pPGM1, jenž obsahuje vazebnousekvenci 5´-˜AGACATGCCTAGACATGCCT˜-3´. Množ-ství proteinu, které bylo specificky navázáno na DNA bylo

určeno pomocí agarózové gelové elektroforézy. Tyto experi-menty byly doplněny o teoretický model poškození Warlock,který byl vytvořen na základě simulace softwaru RADACK.

Teoretické modelování je v radiobiologii užitečný nástrojna simulování primárních procesů poškození zářením prořadu biomolekul i buněk, s jehož pomocí lze i predikovatvýtěžky a typ poškození. Software RADACK umožňuje před-povídat poškození biomolekul OH radikály, které ve velkýchmnožstvích vznikají při radiolýze vody pomocí ionizují-cího záření s nízkým LPE. Porovnáním výsledků simulacía experimentálních dat lze ověřit informaci o důležitostijednotlivých aminokyselin pro funkčnost proteinů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek–

Sekc

e1


Porovnání biologické účinnosti pasivního módu Double Scattering a aktivníhomódu Pencil Beam Scanning v protonové terapii

Anna Michaelidesová1, 2, 4, Jana Konířová1, 3, Jana Vachelová1, Vladimír Vondráček2, Marie Davídková1, 4

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 Proton Therapy Center Czech s. r. o., ČR3 Ústav molekulární genetiky, AV ČR, ČR

4 FJFI ČVUT, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Přestože se mód skenování tužkovým svazkem (Pencil BeamScanning, PBS) stává v protonové terapii stále více popu-lární, dosud nebyly detailně studovány jeho biologickéúčinky oproti pasivnímu ozařování dvojným rozptylem(Double Scattering, DS). Hlavní rozdíl mezi těmito dvěmamódy je ve velikosti dávkového příkonu, který může být v pří-padě PBS módu lokálně i o čtyři řády vyšší než v případěDS módu. Buněčná populace je citlivý systém, u kteréhotento rozdíl hraje důležitou roli.

Ionizující záření způsobuje v buňkách řadu poškození,jako jsou jednoduché (SSB) a dvojné zlomy (DSB) na dvou-šroubovici DNA, poškození bází, kovalentní vazby DNAs proteiny atd. U nízkého dávkového příkonu se v buňkáchmohou aktivovat procesy reparace a repopulace již běhemozařování, díky tomu může být efekt ozařování značně redu-kován. U vysokého dávkového příkonu může naopak dochá-zet k rekombinaci produktů radiolýzy vody vzniklých inter-akcí různých protonů ve svazku. Tím může docházet kesnížení podílu nepřímého účinku na primárním poškození

v buňkách. Proto ozařování módy DS a PBS nemusí véstke stejnému biologickému účinku.

Prezentovaná studie je zaměřená na in vitro porovnáníbiologických efektů po ozáření buněčných vzorků za téměřstejných podmínek módy DS a PBS. Buňky byly ozářenyv kultivačních lahvích (TK25, TPP) stejnými dávkami odobou módů.

Po ozáření byly sledovány dva základní parametry a tobuněčné přežití a úroveň apoptózy v různých časech poozáření. Dále jsme pomocí imunofluorescenčních metod zjiš-ťovaly počet mikrojader při prvním buněčném dělení poozáření, počet dvojných zlomů a kinetiku reparace buněk.

Z našich výsledků je patrná lehce vyšší biologická účinnostaktivního módu oproti módu pasivnímu. Několik publikacíz posledních let ukazuje, že rozdíl patrný není. Tyto pub-likace se ovšem věnovaly pouze buněčnému přežití, což jemetoda s velkými směrodatnými odchylkami. Není tedyvhodné usuzovat pouze na základě této metody, ale jenutné provést komplexnější studie, které budou sledovatvíce buněčných parametrů.




Rejstřík

Ambrožová Iva, 73, 74, 81, 83, 93Andert David, 67Angelis Karel, 146

Bačíková Alena, 146, 154, 157Bárdyová Zuzana, 131Bártová Hana, 145Bednář Vojtěch, 113Berčíková Marcela, 40Berger Thomas, 83Bican Radek, 29Binková Hana, 157Bláha Lukáš, 35Böhm Radoslav, 155Borecký Zdeněk, 35Borek Petr, 124Brunclík Tomáš, 109Budayová Miluše, 85, 87, 89Bulko Martin, 94Burian Ivo, 98Burianová Ludmila, 104, 118

Cabáneková Helena, 30Cvachovec František, 92, 102, 103

Čechák Tomáš, 85Čemusová Zina, 35, 80, 82Čermák Martin, 23Čermáková Eva, 71

Černý Radek, 29, 98Červenková Anna, 83Češpírová Irena, 50, 108

Davídková Jana, 70Davídková Marie, 73, 79, 83, 93, 133, 147, 148, 150, 158,

159Depeš Daniel, 154, 156, 157Dostálková Klára, 75Dostálová Petra, 125Dudáš Denis, 116Dudáš Rostislav, 24Dufek Vladimír, 126, 127, 141Dulanská Silvia, 60, 61

Ďurčík Matej, 30

Durný Norman, 120, 121Dušek Ladislav, 146

Ekendahl Daniela, 72, 80, 82, 141Emfietzoglou Dimitris, 133

Falk Martin, 146, 154, 156, 157Falková Iva, 146, 154, 157Fantínová Karin, 111Farkas Gabriel, 63Farkaš Gabriel, 64Fík pes, 75Flamíková Dorota, 63


Fojtík Pavel, 53, 71, 111Fojtíková Ivana, 33, 35–37Froňka Aleš, 29, 35–37, 49, 68

Gál Břetislav, 157Galanda Dušan, 117Galbavý Štefan, 146Gregor Zdeněk, 88Grísa Tomáš, 105Gryc Lubomir, 108Gumulec Jaromir, 157

Hanuš Martin, 95Hanušová Tereza, 129Havránek Vladimír, 76, 79Havránková Barbora, 123Helebrant Jan, 50, 108Herman Ondřej, 92Hinca Róbert, 101Hladíková Dana, 35Hlavička Jiří, 124Hofer Michal, 146Holeček Josef, 41Holý Karol, 94, 155Hora Pavel, 51Horáková Ivana, 126, 127, 129Horáková Zuzana, 154, 157Hornáček Martin, 55, 57, 65Horváthová Bianka, 60Horváthová Martina, 131Hovorka Jiří, 75Hradecký Jan, 35

Hříbal Roman, 150Hůlka Jiří, 71, 72, 119Huml Ondřej, 46

Chrenková Miroslava, 136Chroust Jan, 75, 76Chytrá Kateřina, 132

Jančář Aleš, 92, 102Jankovec Michal, 36Javorník Andrej, 122Jelénková Kateřina, 130Jeličová Marcela, 78, 149Jelínek Miloš, 71Jelínek Petr, 25Jesenič Martin, 65Ješkovský Miroslav, 94Jež Jiří, 22Ježková Tereza, 47, 52Jílek Karel, 35, 71, 97Johnová Kamila, 114Jonášová Lenka, 84, 137Judas Libor, 80, 100, 115, 116Juchová Ľudmila, 136Jurášková Karolína, 113Jurda Miroslav, 27, 29

Kaczor Stanislav, 148Kačur Martin, 104Kákona Jakub, 75, 76Kákona Martin, 73–77Kantová Žaneta, 136


Kapuciánová Michaela, 80, 141Klejdus Bořivoj, 146Klupák Vít, 107Klusoň Jaroslav, 109Kok Angela, 119Kolros Antonín, 74, 91, 107Komůrková Denisa, 146Končeková Jitka, 130Koniarová Irena, 126, 129, 141Konířová Jana, 79, 152, 159Kopecký Zdeněk, 102Kopečná Olga, 154, 157Košťál Michal, 91, 92Kotík Lukáš, 127Kovář Pavel, 75Koybasi Ozban, 119Kozubek Stanislav, 146, 154, 156, 157Kráčmerová Tereza, 84, 137Králik Gabriel, 136Králík Miloslav, 134Krátká Marie, 150Krist Pavel, 75, 76Krištofová Kristína, 64Kromka Alexander, 150Kříž Radim, 124Kubančák Ján, 74, 105Kuča Petr, 45, 50Kučera Miroslav, 95Kulichová Zuzana, 38Kurková Dana, 100, 115, 116Kyriakou Ioanna, 133

Kyselová Dagmar, 73, 74, 76, 77

Lacombe Sandrine, 156Lahodová Zdena, 107Launer Martin, 55Lázna Tomáš, 99Lenk Jan, 35Lerachová Jitka, 142Lierová Anna, 78, 149Lipenská Nikola, 75Lištjak Martin, 56, 58, 59, 112Lučeničová Zuzana, 95Lustyková Stanislava, 26Lux François, 156Lužová Martina, 74

Malá Helena, 47Malý Jiří, 91Mamedov Fadahat, 71Maňásková Hana, 67Martinčík Jiří, 85Masařík Michal, 154, 157Mašek Petr, 119Matěj Zdeněk, 92, 102, 103Mátel Ľubomír, 60, 61Matolín Milan, 21Matuo Youichirou, 153Meier Dirk, 119Mendl Zdeněk, 67Merešová Jana, 38Metelka Radovan, 78Michaelidesová Anna, 79, 148, 159


Milčák Ján, 91Moretti Federico, 95Moučka Ladislav, 35, 37Možnar Radim, 52Mravec Filip, 92, 103Mudra Josef, 62Müller Tomáš, 28Müllerová Monika, 94

Nagasaki Yuma, 83, 153Navrátil Matěj, 134Nečas Vladimír, 55, 57, 63, 65Němcová Markéta, 110Němec Miloslav, 26Němeček Ladislav, 98Neubauer Jaromír, 97Neznalová Hana, 26Nikl Martin, 95Nikodemová Denisa, 131, 144Novák Evžen, 91Novák Hynek, 140Novák Leoš, 132

Ohera Marcel, 108, 110Olšovcová Veronika, 67Ometáková Jarmila, 122Oravkin Martin, 64, 101Otáhal Petr, 41, 98

Pagáčová Eva, 146, 156Pachnerová Brabcová Kateřina, 73–75, 81, 83, 93, 147, 153Pajerský Pavol, 56, 59

Papírník Petr, 85, 123Pavelek Martin, 92Pecha Petr, 45Pejchal Ondřej, 130Peksa Mikuláš, 77Petercová Sabina, 61Petráněk Vít, 44Petrová Karla, 69, 70, 140Petýrková Janečková Lenka, 125, 139Picard Jean-Luc, 75Ploc Ondřej, 73–77, 135Podškubková Hana, 66Polanská Hana, 157Porcel Erika, 156Pospíšil Stanislav, 119Povinec Pavel P., 94Pravdová Eva, 34, 37, 40Procházka Petr, 67Průša Petr, 95, 113Přenosil Václav, 92, 103Přidal Petr, 76Ptáček Jaroslav, 125Puchalska Monika, 135

Rau Ľuboš, 59Raudenská Martina, 157Remenec Boris, 60Rezek Bohuslav, 150Richtáriková Marta, 94Richter Vít, 125Rubovič Peter, 72Rukhadze Ekaterina, 71


Rulík Petr, 47, 52, 71Rychtařík Tomáš, 20

Sabol Jozef, 54, 128Salado Daniela, 156Saro Matúš, 64, 101Sas Daniel, 103, 110Sedlák Antonín, 151, 155Shurshakov Vyacheslav A., 81Schulc Martin, 91Sihver Lembit, 135, 147Sládek Petr, 96Slaninka Alojz, 56, 58, 59Slavíček Tomáš, 119Slavíčková Michaela, 35Slávik Ondrej, 58Slezáková Miriam, 97Slimák Andrej, 112Sloboda Michal, 47Slovák Jaroslav, 34, 40Slugeň Vladimír, 64, 101Smolek Karel, 71Sochor Vladimír, 104Solný Pavel, 84, 85Sommer Marek, 158Sopko Bruno, 76Soukup Tomáš, 90Spěváček Václav, 145Starostová Věra, 42Stoček Pavel, 71Stránský Vojtěch, 39Strišovská Jana, 117

Studený Jiří, 86Suchánek Jakub, 137Surý Jan, 53, 96Svoboda Tomáš, 109Svobodová Marketa, 157Sýkora Ivan, 94

Šefl Martin, 133Šesták Bedřich, 54Šindelková Eva, 43Šinkorová Zuzana, 78, 149Šivo Alexander, 94Šlegl Jakub, 81, 135Šolc Jaroslav, 29, 104, 118Štefančíková Lenka, 146, 156Štekl Ivan, 71Štěpán Václav, 73–77, 147Štika Jan, 130, 143Štursa Jan, 79Švec Libor, 110

Thinová Lenka, 29, 75, 109Tillement Oliver, 156Timková Jana, 33Tolochek Raisa V., 81Tomášek Ladislav, 32, 127Tomášek Oldřich, 88Trdlička Jiří, 67Trečková Veronika, 144Trojek Tomáš, 119Trojková Darina, 142Truneček Roman, 67


Ukraintsev Egor, 147, 150Urban Tomáš, 85, 106, 119, 143

Vacek Václav, 103Vachelová Jana, 79, 150, 159Valouchová Helena, 142Vandrovcová Marta, 150Vedda Anna, 95Velkoborská Marcela, 27Veškrna Martin, 92, 102, 103Viererbl Ladislav, 74, 107Vinklář Jan, 89Vítková Lucie, 74Vokál Vojtěch, 24Vondráček Vladimír, 79, 134, 159Vošahlík Josef, 29, 98Vrba Tomáš, 118Vrban Vladimír, 51Vtelenská Martina, 115

Vykydal Zdeněk, 72, 134Vyletělová Petra, 39

Wagner Vladimír, 48Wallová Gabriela, 38Weiterová Lenka, 146Wolf Zdeněk, 84

Yasuda Nakahiro, 153

Zach Václav, 79Zachariášová Ivanka, 140Zálešáková Michaela, 122Zárybnická Lenka, 78, 149Zemanová Eva, 138

Žáčková Helena, 127Žalud Luděk, 99Ženatá Ivana, 31, 33Žlebčík Pavel, 46

Date post:	16-Mar-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Dny radiacni ochrany - cvut.cz

Documents