Dny radiacni ochrany - CASstepan/dro/dro2015-el.pdf · ←zpět 1 ÚvodníslovoČSOZ...

XXXVII.Dny radiační ochrany

sborník abstraktů

Mikulov, Česká republika9.–13. 11. 2015

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v PrazeOddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR, v. v. i.

Česká společnost ochrany před zářenímStátní ústav radiační ochrany, v. v. i.

Programový výbor:Ing. Marie Davídková, CSc.Ing. Ľudmila AuxtováRNDr. Radoslav Böhm, PhD.prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc.Ing. Tatiana DuranováMgr. Aleš Froňka, PhD.doc. RNDr. Karol Holý, CSc.Ing. Jiří Hůlka

Ing. Irena Malátová, CSc.doc. RNDr. Denisa Nikodemová, Ph.D.RNDr. Darina Páleníková, MPH.Ing. Karla PetrováRNDr. Zdeněk RozlívkaRNDr. Jiří SlovákRNDr. Ivana Ženatá

Organizační výbor:Lenka ThinováZuzana AugstenováLukáš BláhaEva ČermákováMarie DavídkováJan HradeckýKamila JohnováPetra KohoutováJiří MartinčíkPetr PrůšaPavel SolnýVáclav ŠtěpánTomáš UrbanHelena ValouchováTomáš Vrba

XXXVII. Dny radiační ochranysborník abstraktů

Editor Václav ŠtěpánVydalo České vysoké učení technické v PrazeZpracovala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrskáKontaktní adresa Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření,

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze,Břehová 7, 115 19, Praha 1

Kontaktní osoba Tomáš Urban tel. +420 224 358 239Sazba Václav Štěpán a Vít ZýkaTisk Česká technika – nakladatelství ČVUT

(http://www.cvut.cz/cs/struktura/ctn)Vydáno Praha, listopad 2015Počet stran 135

ISBN 978-80-01-05822-0

http://www.cvut.cz/cs/struktura/ctn

← zpět < obsah rejstřík > 1

Úvodní slovo ČSOZ

Vážené kolegyně, vážení kolegové!

Od samého začátku existence Dnů radiační ochrany, kterése dříve jmenovaly Radiohygienické dny, byla mezi orga-nizátory Česká společnost ochrany před zářením (ČSOZ)či její předchůdci. ČSOZ jako občanské sdružení vzniklav r. 2006, ovšem nevznikla na „zelené louce“. Je pokračová-ním Společnosti ochrany před zářením (SOZ), která existo-vala v rámci Lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně(LS JEP) od r. 1991. Jdeme-li ještě dále do historie, SOZv r. 1991 navázala na sekci Radiační hygieny v rámci Spo-lečnosti nukleární medicíny a radiobiologie, založené r. 1965při LS JEP. Existence jako součást lékařské společnosti bylajednou z mála možností, jak se za minulého režimu sdru-žovat; nebyly povoleny organizace mimo Národní Frontu.Prakticky tedy pro nás byla možnost buď být součástí LSJEP nebo součástí Vědecko–technické společnosti. V tomtorámci mohla být sekce Radiační hygieny od r. 1967 členemIRPA, ovšem s mnoha omezeními a problémy.

V r. 2004 jsem se stala předsedkyní SOZ a od té dobyjsme začali vážně uvažovat o založení samostatné organizace;lékařská společnost nás poněkud svazovala a styčných bodůs touto společností bylo stále méně. Reorganizace nebylazcela jednoduchá, podle stanov LS JEP nebylo možné seodtrhnout a odnést si naše finanční prostředky; bylo potřebaSOZ zrušit a založit společnost novou. Naše snaha před zalo-žením nové společnosti byla vyčerpat účet, na němž sice

nebylo moc peněz, ale přece jen jsme mohli po dva roky spon-zorovat cesty mladých pracovníků na zahraniční konferencea uspořádat i první soutěž mladých vědeckých pracovníků.Nejdůležitější ovšem bylo přesvědčit členskou základnu, abykaždý své členství v LS JEP zrušil a registroval se do ČSOZ.Samozřejmě bylo třeba sepsat stanovy, registrovat se naMinisterstvu vnitra, postarat se o účetnictví.

Současně se zakládající schůzí ČSOZ a volbou předsed-nictva jsme založili novou tradici přednášek či seminářů –první přednáška byla o expozici posádek družic kosmickýmzářením, kterou přednesl prof. Ing. František Spurný, DrSc.,dlouholetý člen výborů jak SOZ, tak ČSOZ. Tuto tradicise snažíme držet – můžeme zmínit semináře o problémechozáření oční čočky a o havarijní připravenosti, který se konalna JE Temelín, přednášku Mgr. Emílie Těšínské o histo-rii ICRP, o prof. Čestmíru Šimáněm nebo seminář prof.Klenera o historii naší účasti v IRPA.

Založili jsme také tradici jmenování čestných členů ČSOZ,kterými se stali lidé, kteří se mimořádně zasloužili o oborradiační ochrany v České republice a dříve v Českosloven-sku. Byli to MUDr. Emil Kunz, CSc., dlouholetý vedoucíCentra hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie(CHZ IHE) a člen 4. výboru ICRP po několik období, prof.MUDr. Vladislav Klener, CSc., vedoucí CHZ, první ředitelsamostatného SÚRO, člen výkonného výboru IRPA po dvě


volební období, RNDr. Josef Thomas, CSc., vedoucí fyzi-kálního odboru CHZ, zakladatel radonového programu ČR,dlouholetý předseda SOZ, dále ze Slovenska doc. RNDr.Denisa Nikodémová, CSc. a RNDr. Mária Petrášová, kterése významně zasloužily o rozvoj radiační ochrany na Sloven-sku. Všichni čestní členové jsou, až na MUDr. Kunze, kterýnás bohužel v r. 2012 navždy opustil, aktivními v oboru ajsme rádi, že se často účastní Dnů radiační ochrany.

Jsme rádi, že se nám daří udržovat tradici soutěží mla-dých pracovníků. Je velmi potěšující, že z většiny těch, kteříse umístili na předních místech, jsou již dnes významní amnohdy vedoucí pracovníci v oboru, včetně naší současnépředsedkyně Ing. Marie Davídkové, CSc. Od r. 2010 vysí-láme mladé pracovníky i na mezinárodní soutěže, které se

konají při příležitosti evropských nebo světových kongresůIRPA.

Významným úspěchem bylo založení webové stránkyČSOZ, o níž se od jejího založení stará Ing. Zdeněk Borecký(SÚRO). Prostřednictvím této stránky jsou členové ČSOZstále informováni o všem, co se v oboru děje. Navíc jsmeumožnili pro podnikatele v oboru radiační ochrany, dozime-trie a jaderných oborů umístit na tuto webovou stránku svélogo, což znamená pro ČSOZ významný finanční příspěvek –příjmy Společnosti jsou jinak založeny jen na příspěvcíchjejích členů. Finance používáme zejména na odměny promladé pracovníky a částečné financování cest na zahraničnísoutěže. Na závěr této rekapitulace bych ráda popřála všemčlenům ČSOZ. mnoho úspěchů a chuti do práce s cílemuskutečnit vše, co se nám doposud nepovedlo.

Irena Malátová


Sponzoři

Hlavní sponzoři

Canberra–Packard, s. r. o. www.cpce.net

ENVINET a. s. www.envinet.cz

VF, a. s. www.vf.cz

www.cpce.net

www.envinet.cz

www.vf.cz


Další sponzoři

AFRAS Energo s. r. o. www.afras-energo.cz

CRYTUR, spol. s. r. o. www.crytur.com

GEORADIS s. r. o. www.georadis.com

Tesla, a. s. www.tesla.cz

RDS – Ing. Petr Šimeček www.rdsys.cz

ÚJV Řež, a. s. www.ujv.cz

www.afras-energo.cz

www.crytur.com

www.georadis.com

www.tesla.cz

www.rdsys.cz

www.ujv.cz

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Obsah

Úvodní slovo ČSOZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

Sponzoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Pondělí

Všeobecné aspekty radiační ochrany a vzdělávání – 4

Nový atomový zákon a příprava prováděcích předpisůJana Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Zproštění a uvolňování v nové právní úpravěMilan Hort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Vlastnosti ochranných oděvů proti pronikavému ionizujícímu zářeníRadek Černý, Lenka Thinová, Jaroslav Šolc, Hana Bártová, Michaela Kozlovská, Petr Otáhal . . . . . . . . . 19

Využití snímatelných laků k dekontaminaci a radiační ochraně povrchůJosef Holeček, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Nové trendy v osobní ochraně zasahujících osob proti účinkům pronikavého ionizujícího zářeníMichaela Kozlovská, Radek Černý, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Některé aspekty současného radiologického terorismu: Potenciální nebezpečí použití radioaktivních zářičůpoužívaných v medicíněJozef Sabol, Bedřich Šesták . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Vzdělávání v oblasti radiační ochrany na školním reaktoru VR-1Radovan Starý, Tomáš Bílý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Aktivace materiálů v radiačních polích generovaných laserovými zdrojiAlberto Fasso, Anna Ferrari, Roberto Versaci, Veronika Olšovcová, Roman Truneček . . . . . . . . . . . . . . 24

Radiation safety – international approach in addressing challengesMiroslav Piňák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Plakátová sděleníJadrovochemický priemysel na Slovensku

Oľga Holá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Pozorování trojného rozpadu Cf-252 pomocí jaderných emulzí

Kahramon Mamatkulov, Iva Ambrožová, Martin Kákona, Ondřej Ploc, Věra Bradnová, Pavel Zarubin . . . . 27Separácia rádionuklidov z vodných roztokov sorbentom na báze benzénsulfónovej kyseliny

Dušan Galanda, Jana Strišovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Úterý

Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření – 2

Zdroje ionizujícího záření přispívající k radiační zátěži posádek letadelOndřej Ploc, Martin Kákona, Dagmar Kyselová, Iva Ambrožová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

CR10Martin Kákona, Ondřej Ploc, Dagmar Kyselová, Iva Ambrožová, Ján Kubančák . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Dozimetrie kosmického záření pomocí modifikovaného a původního detektoru LiulinDagmar Kyselová, Iva Ambrožová, Pavel Krist, Ján Kubančák, Martin Kákona, Ondřej Ploc . . . . . . . . . 31

Fading termoluminiscenčních detektorů ozářených těžkými nabitými částicemiJán Kubančák, Kateřina Pachnerová Brabcová, Iva Ambrožová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Plakátová sděleníNové webové rozhraní pro zákazníky využívající Službu Osobní Dozimetrie VF

Jiří Studený . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Výskyt anomálií v osobní filmové dozimetrii CSOD

Zdeněk Zelenka, Josef Tecl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Emisia parazitného ionizujúceho žiarenia z vysokonapäťových prvkov rádiolokačných staníc

Juraj Beňo, Darina Páleniková, Alena Bujnová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35Mezinárodní porovnání EURADOS

Tomáš Vrba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Proton LET measurement using nuclear emulsion and TED at the National Cancer Center

Jae-ik Shin, Se Byeong Lee, Sung Hyun Kim, Kunihiro Morishima, Naotaka Naganawa, Osamu Sato,Václav Štěpán, Kateřina Pachnerová Brabcová, Anna Michaelidesová, Iva Ambrožová, Marie Davídková,Sébastien Incerti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Radiační zátěž spojená s nesprávným užíváním ručních rentgenfluorescenčních analyzátorůHana Bártová, Tomáš Trojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Výsledky meraní osobného dávkového ekvivalentu Hp(10) vo fotónových poliach v rámci Medzinárodnýchporovnávacích meraníDušan Solivajs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu včetně havarijní připravenosti – 6

Meranie neutrónových spektier v SE EBO a určenie korekčných faktorov pre neutrónovú dozimetriuMarko Fülöp, Ľubomír Dobiš, Milan Moravanský, Boris Remenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Experimentální zařízení MONTE-1 pro testování detekčních systémů v polích štěpných produktůPavel Žlebčík, Helena Malá, Petr Rulík, Ondřej Huml, Ľubomír Sklenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Trendy v praktickém zajištění radiační ochrany na pracovišti školního reaktoru VR-1Tomáš Bílý, Radovan Starý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Letecká a pozemní měření v oblasti severozápadních ČechIrena Češpírová, Lubomír Gryc, Aleš Froňka, Petr Kuča, Jan Helebrant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Simulace dávek v leteckých prostředcích při monitorování a zásazích v případě těžkých havárií JEJaroslav Klusoň, Tomáš Urban . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Radiační ochrana pracovišť Centra výzkumu Řež nově vznikajících v rámci projektu SUSENAntonín Kolros . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Vývoj metodiky ke stanovení aktivit 14C v kapalných výpustech jaderných elektrárenMichal Fejgl, Ivo Světlík, Pavel Šimek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Plakátová sděleníExpertní systém ExPeS

Barbora Marešová, Josef Koc, Petr Kuča . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47Zátěžové testy vybraných komponent radiačních monitorovacích systémů

Petr Kuča, Josef Koc, Pavel Hájek, Pavel Weinar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48International Aero Gamma Spectrometry Campaign 2015

Lubomír Gryc, Aleš Froňka, Irena Češpírová, Jan Helebrant, Ladislav Kojzar, Veronika Topičová,Ondřej Veselý, Libor Hartych, Jan Lehet, Petr Dolejší, David Pustějovský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Monitorování výpustí v ÚJV Řež, a. s.Radek Pošvař, Kamila Klognerová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Long term monitoring of NPP Temelin (CR) outcome radionuclides using laboratory and in situ gammaspectrometry methodLenka Thinová, Jaroslav Klusoň, Kamila Johnová, Tomáš Čechák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Mobilní systém SAFECAST a jeho využitelnost pro radiační monitorování území ČRMichaela Slavíčková, Jan Helebrant, Petr Kuča, Jiří Hůlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Test jednoduchého mobilního teledozimetrického systémuIrena Češpírová, Jan Helebrant, Josef Koc, Eva Čermáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Studium vlastností CdZnTe detektoru na reaktoru VR-1Pavel Žlebčík, Ondřej Huml, Karin Fantínová, Jaroslav Šoltés, Eduard Belas . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných zařízení z provozu – 5

Vyraďovanie Oblúkovej haly pri obj. 44/20, JE A1Martin Lištjak, Alojz Slaninka, Ľuboš Rau, Pavol Pajerský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Všeprofesní zkušenosti s vyřazováním jaderných zařízení v Nuvia Group v mezinárodním měřítkuMichal Kazda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Charakterizace velkoobjemových RAO pomocí segmentového gamma-scanneru v ÚJV Řež, a. s.Josef Mudra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Plakátová sděleníSekvenčné stanovenie významných antropogénnych rádionuklidov v radioaktívnych odpadoch

Silvia Dulanská, Ján Bilohuščin, Boris Remenec, Ľubomír Mátel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58Monte Carlo optimalizace zařízení pro třídění velkých objemů pevných odpadových materiálů

Jaroslav Šolc, Lukáš Skála, Petr Kovář, Ludmila Burianová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Sorption of cobalt on crosslinked chitosan

Lucia Pivarčiová, Oľga Rosskopfová, Pavol Rajec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60Stanovenie 107Pd extrakčnou chromatografiou

Bianka Horváthová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Boris Remenec, Veronika Gardoňová . . . . . . . . . . 61

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Středa

Biologické účinky záření a zdravotní hlediska – 1

Leukémie ve studii pracovníků nukleárních zařízení – komentář k výsledkům a simulační studieLadislav Tomášek, Lukáš Kotík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Případy s aplikovaným Thorotrastem z hlediska biologické dozimetrie (příspěvek pro EURADOS WG 7)Irena Malátová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Hypersenzitivita buněk při různém lineárním přenosu energieAntonín Sedlák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Modelling of Auger-electron radioimmunotherapy with carbon nanotubes at the single cell levelMartin Šefl, Ioanna Kyriakou, Chang Guo, Kostas Kostarelos, Dimitris Emfietzoglou . . . . . . . . . . . . . 65

Vliv dávkového příkonu na odezvu buněčných kulturAnna Michaelidesová, Jana Vachelová, Kateřina Pachnerová Brabcová, Petra Sýkorová, Daniel Depeš,Martin Falk, Iva Falková, Vladimír Vondráček, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Analýza možností využití detekce γH2AX/53BP1 ohnisek a monitorování reparace dvouřetězcových zlomů DNApro pre-terapeutické stanovení radiosensitivity nádorů hlavy a krkuDaniel Depeš, Martin Falk, Michal Masařík, Iva Falková, Jaromír Gumulec, Alena Bačíková,Zuzana Horáková, Eva Pagáčová, Hana Binková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Vliv ionizujícího záření na aktivitu restrikčních endonukleáz PvuII a HindIIIMartina Lužová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Účinky low dose – vybrané zajímavosti, projekt OPERRAEva Zemanová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Plakátová sděleníNemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR způsobené expozicí ionizujícímu záření v období

2002–2014Tomáš Műller . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Length of plasmid DNA molecules imaged by Atomic Force MicroscopyKateřina Pachnerová Brabcová, Lembit Sihver, Václav Štěpán, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Neterčové efekty v buněčných kulturáchPetra Sýkorová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


První experimenty s mezenchymálními kmenovými buňkamiJana Vachelová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Automatické počítání foci v buněčných jádrech pomocí programu FociCounter 1.0Daniel Depeš, Martin Falk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

Radiační ochrana v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně – 7

Národní radiologické standardy a externí klinické audityBarbora Havránková, Jitka Nožičková, Petr Papírník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

Klinické audity na zdravotnických pracovištíchPetr Borek, Radim Kříž, Jiří Hlavička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Radiačný preukaz pacienta – efektívny nástroj odôvodnenia a optimalizácie radiačnej ochranyDušan Šalát, Anna Šalátová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Diagnostické referenční úrovně pro dětské pacientyLeoš Novák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

Nuvia – Řešení a systémy vedoucí k optimalizaci radiační ochrany ve zdravotnictvíMilan Buňata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Stanovení radiační zátěže rukou při manipulaci s radiofarmakem na základě metody Monte CarloJana Hudzietzová, Marko Fülöp, Pavol Ragan, Jozef Sabol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Multidetektorová počítačová tomografia a jej využívanie v kardiológiíZuzana Bárdyová, Martina Horváthová, Denisa Nikodemová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

Ozařování protonovým svazkem ve fázi hlubokého nádechu s využitím systému SDXDarina Trojková, Jitka Stokučová, Michal Andrlík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Influence of orthopaedic implants on LET spectra of charged particles during proton irradiation.Cristina Oancea, Iva Ambrožová, Aurel I. Popescu, Gennady Mytsin, Vladimír Vondráček, Marie Davídková 83

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČRVladimír Dufek, Helena Žáčková, Ivana Horáková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Plakátová sděleníKvantifikace ozáření kůže pracovníků: Současné problémy a inkonzistence

Jozef Sabol, Jana Hudzietzová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Ozáření personálu na lůžkových odděleních nukleární medicínyTomáš Čechák, Petr Papírník, Miluše Budayová, Jiří Martinčík, Pavel Solný, Kateřina Daníčková . . . . . . 86

Znižovanie radiačnej záťaže pracovníkov PET/CT pracoviskaŽaneta Kantová, Gabriel Králik, Zuzana Tomišková, Soňa Kováčová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Verifikace povrchové brachyterapeutické aplikace pomocí gafchromických filmů EBT3+Petra Bartoňová, Petra Kozubíková, Anna Kindlová, Josef Novotný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologii – zkušenosti z klinické praxeKateřina Daníčková, Daša Chmelová, Miloslav Roček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

Porovnání radiační zátěže pracovníků 2. lůžkové stanice KNME 2. LF UK a FN Motol při přechodu od roztoku131I ke kapslím 131ITereza Kráčmerová, Lenka Jonášová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Čtvrtek

Metrologie, měření a přístrojová technika – 3

Parametry epitermálního svazku neutronů při změnách konfigurace aktivní zóny reaktoruVít Klupák, Ladislav Viererbl, Zdena Lahodová, Miroslav Vinš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Scintilační charakteristiky Mg2+ kodopovaných (Lu,Gd)3Al5O12 : Ce epitaxních granátových vrstevPetr Průša, Miroslav Kučera, Martin Nikl, Jiří A. Mareš, Martin Hanuš, Zuzana Onderišinová . . . . . . . 92

Výsledky projektu „Vývoj nových scintilačních detektorů a pokročilé technologie testování”Hana Burešová, Ivan Štekl, Jiří Hůlka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Nová jednotka pro detekci kosmických mionůJosef Voltr, Hana Burešová, Jiří Hůlka, Rastislav Hodák, Josef Kos, Pavel Novák, Petr Mašek, Petr Přidal,Petr Rulík, Pavel Skoták, Jan Surý, Ivan Štekl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Saturační koeficient ionizačních komorIvan Kovář, Richard Wagner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Terénní měřená záření gama pomocí průzkumného robotuLuděk Žalud, Tomáš Lázna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Energy Windowing Algorithm for Discrimination of Natural and Man-made Radionuclides Contribution in AirKerma RatePetr Sládek, Marcel Ohera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Alaninová/EPR dozimetria pre oblasť radiačnej onkológieNorman Durný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Metrologická legislatíva v oblasti ionizujúceho žiareniaJarmila Ometáková, Andrej Javorník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Plakátová sděleníGamaspektrometrické stanovení čistých zářičů beta prostřednictvím brzdného záření měřeného pomocí HPGe

detektoruKarin Fantínová, Petr Rulík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

MCNP6 Monte Carlo simulace kalibračních místností na Ústavu OPZHN Univerzity obrany ve Vyškově prostanovení kermového příkonu u detektorů záření gamaMarcel Ohera, Petr Sládek, Daniel Sas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Porovnání postupů pro výpočet korekce na samoabsorpci fotonů gamaTereza Svobodová, Miroslav Hýža, Petr Rulík, Jaroslav Vlček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozimetrických veličín žiarenia gamaNorman Durný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Stanovení zeslabovací schopnosti materiálů ve svazcích rentgenového záření akreditovaným zkušebním postupempodle normy ČSN EN 61331-1Martina Vtelenská, Libor Judas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

Proměření intenzity a homogenity radiačního pole v pilotním výrobku ozařovače transfúzních přípravkůTomáš Urban, Ondřej Konček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Rozšířený Bonnerův spektrometr neutronůZdenek Vykydal, Miloslav Králík, Jaroslav Šolc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Vlastnosti konfokální rentgenové fluorescenční aparatury s pohyblivou kolimační optikouRadek Prokeš, Tomáš Trojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

Vliv geometrie měření při kalibracích pozemních gama spektrometrů – aplikace metody Monte CarloKamila Johnová, Lenka Thinová, Radek Černý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Vývoj a certifikace kvalifikované inteligentní sondy příkonu gamaAleš Jančář, Petr Okruhlica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Experimentální měření emise sekundárních neutronů při protonové radioterapiiAleš Jančář, Zdeněk Kopecký, Zdeněk Matěj, Martin Veškrna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Radon a problematika přírodních radionuklidů – 8

Skúmanie závislosti hraničnej mernej energie od počtu vyfajčených cigariet pre predikciu radónového rizikaRadoslav Böhm, Antonín Sedlák, Karol Holý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

Štúdium koncentrácií radónu v pobytových priestoroch v lokalitách s rôznym pôdnym radónovým potenciálomAttila Moravcsík, Monika Műllerová, Karol Holý, Martin Bulko, Iveta Smetanová, Radoslav Böhm . . . . . . 112

Integration monitoring of indoor radon and thoron activity concentration in houses in Ružomberok (NorthernSlovakia)Iveta Smetanová, Monika Műllerová, Karol Holý, Attila Moravcsík, Tibor Kovács, Matej Neznal,Krzysztof Kozak, Jadwiga Mazur, Dominik Grzadziel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Plakátová sděleníPřehled systematického měření obsahu radionuklidů v pitné vodě dodávané do veřejných vodovodů v ČR

Hana Procházková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114Radiouhlíkové datování – pokus o interdisciplinární komunikaci

Nikola Koštová, Pavel Šimek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Rapid method for alpha spectromeric determination of 226Ra in the samples of building materials

Veronika Gardoňová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Bianka Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116Skríning koncentrácie radónu v pobytových priestoroch SR

Helena Cabáneková, Matej Ďurčík, Denisa Nikodemová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117Testování prostředků improvizované ochrany dýchacích cest pomocí radioaktivního aerosolu

Josef Vošahlík, Petr Otáhal, Ivo Burian . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118Vývoj referenčných materiálov v oblasti NORM a TENORM priemyslu

Monika Mazánová, Vlasta Zdychová, Richard Bluďovský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119Rozšíření aktivity organicky vázaného tritia (NE-OBT) v údolí řeky Jihlavy a přehrady Mohelno

Pavel Šimek, Ivo Světlík, Michal Fejgl, Tereza Kořínková, Lenka Tomášková . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120Zhodnotenie celkovej objemovej aktivity alfa, beta a objemovej aktivity radónu v pitných vodách Slovenska za rok

2013 a vplyv novej legislatívyGabriela Wallová, Zuzana Kulichová, Alena Belanová, J. Merešová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Pátek

Radon a problematika přírodních radionuklidů – 8

Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán, průběžná bilanceJaroslav Slovák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Variácie 222Rn v pracovnom priestore a určenie efektívnej dávkyMonika Műllerová, Karol Holý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Radón v termálnych vodách a termálne kúpele na SlovenskuPavol Blahušiak, Karol Holý, Monika Műllerová, Martin Bulko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Využití měřidel RAMARn pro potřeby radonového programuJosef Holeček, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

Odvaly Příbramska – rekultivovat nebo využít?Miroslav Jurda, Zbyněk Skála . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Víceúčelová, venkovní měřící stanice přírodní radioaktivity v atmosféře a zemské litosféřeKarel Jílek, Jana Timková, Aleš Froňka, Tomáš Prokop, Martin Neznal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Aplikace principů radiační ochrany v australských uranových dolechPetr Otáhal, Miroslav Jurda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k

← zpět tisk < obsah rejstřík > 17

Nový atomový zákon a příprava prováděcích předpisůJana Davídková

Odbor usměrňování expozic, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Právní předpisy ve všech oblastech lidské činnosti se v prů-běhu času vyvíjí a stejně tak je tomu i v oblasti využíváníionizujícího záření. Státní úřad pro jadernou bezpečnost(SÚJB) v předchozích několika letech intenzivně pracoval napřípravě nového atomového zákona, který by měl po více než15 letech nahradit zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějšíchpředpisů. Nový atomový zákon vychází zejména z Doporu-čení č. 113 Mezinárodní komise pro radiační ochranu z roku2007, kterým se částečně mění koncepce radiační ochrany,jež je nově postavena na regulaci tzv. expozičních situací.Nový atomový zákon zároveň reaguje na zkušenosti s apli-kací současného zákona a také na dobrou úroveň radiačníochrany v ČR a uplatňuje takzvaný odstupňovaný přístup,kdy pro některé činnosti méně významné z pohledu radiačníochrany zmírňuje požadavky, např. zavedením registracemísto povolení. V průběhu přípravy nového zákona bylapřijata Směrnice Rady č. 2013/59/EURATOM, kterou sestanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu před

riziky vyplývajícími z expozice ionizujícímu záření (kteránahrazuje čtyři starší směrnice upravující oblast radiačníochrany) a nový atomový zákon tak již tuto směrnici imple-mentuje. Česká republika tak pravděpodobně bude jednouz prvních zemí, která transpozici směrnice dokončí. Nejvý-raznější změny přinesla nová směrnice v oblasti regulaceozáření z přírodních zdrojů záření, nelékařského ozáření,ochrany externích pracovníků a zabezpečení zdrojů. Novýatomový zákon byl 14. července 2015 schválen vládou apostoupen Parlamentu. Zároveň byl vládou schválen tzv.změnový zákon, který novelizuje související předpisy (např.zákon o specifických zdravotních službách, který obsahujeúpravu v oblasti lékařského ozáření). V současnosti SÚJBintenzivně připravuje prováděcí předpisy, zejména vyhlášky,které jsou podstatnou součástí komplexní právní úpravyv oblasti radiační ochrany a které by měly vstoupit v plat-nost společně s atomovým zákonem, tj. k 1. lednu 2017.

http://hroch.ujf.cas.cz/~stepan/dro/dro2015-tisk.pdf#paper.1

mailto:[email protected]

Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Zproštění a uvolňování v nové právní úpravěMilan Hort

SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Nový atomový zákon a prováděcí vyhláška o radi-ační ochraně mimo jiné transponují směrnici Rady EU2013/59/EURATOM. V souladu s ní je nově upraven insti-tut zproštění regulace a uvolňování radioaktivních látekz pracovišť, na nichž se vykonává radiační činnost. Ze směr-nice jsou převzaty i hodnoty aktivit a hmotnostních aktivit

pro zproštění či uvolnění (zprošťovací a uvolňovací úrovně).Nově jsou též upraveny uvolňovací úrovně pro povrchovoukontaminaci předmětů.

Příspěvek sumarizuje hlavní změny oproti dosavadníprávní úpravě.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Vlastnosti ochranných oděvů proti pronikavému ionizujícímu zářeníRadek Černý1, 2, Lenka Thinová2, Jaroslav Šolc3, Hana Bártová2, Michaela Kozlovská1, Petr Otáhal1

1 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i., Kamenná 71, Milín, 262 31, ČR2 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, Č[email protected]

V současné době roste nabídka komerčně dostupnýchosobních ochranných prostředků proti ionizujícímu záření.V rámci řešení výzkumného úkolu Prevence, připravenost azmírnění následků těžkých havárií českých jaderných elek-tráren v souvislosti s novými poznatky zátěžových testůpo havárii ve Fukušimě (VG20132015105 – MV ČR) bylav laboratořích SÚJCHBO, v. v. i. shromážděna a následnětestována kolekce komerčně dostupných osobních ochran-ných oděvů proti pronikavému ionizujícímu záření. Tytooděvy jsou společně s první částí testů, zaměřených nazeslabení záření gama a X, představeny v samostatnémpříspěvku.

Příspěvek prezentuje část testů zaměřenou na srovnáníosobních ochranných oděvů z hlediska jejich vlivu na efek-tivní dávku pro jedince, pohybujícího se v ochranném oděvuv atmosféře obsahující radioaktivní aerosoly v prostředíradon-aerosolové komory (RAK). Toto srovnání bylo prová-děno na základě Monte Carlo (MC) simulací s využitím kóduMCNPX. Pro MC simulace je nezbytné znát prvkové slo-

žení stínících vrstev jednotlivých oděvů. Vzhledem k tomu,že výrobci neuvádí kompletní informace o složení stínícíchvrstev, bylo jejich prvkové složení stanoveno s využitímrentgenfluorescenční analýzy a následně korigováno podlenaměřených stínících vlastností. Pro ověření byla porovnánaexperimentálně naměřená spektra gama a X záření, penetru-jící jednotlivé oděvy, se simulovanými spektry, s využitímzískaného prvkového složení. Stanovené složení stínícíchvrstev umožnilo provést MC simulace efektivní dávky najedince ve stínícím oděvu, obklopeného atmosférou s radio-aktivními aerosoly v prostředí RAK.

V neposlední řadě byla s využitím skenovací elektronovémikroskopie zkoumána struktura shromážděných stínícíchoděvů s přihlédnutím k užitným vlastnostem, zejména z hle-diska možnosti kontaminace radioaktivními částicemi. Zís-kané poznatky byly potvrzeny experimenty zaměřenýmina možnosti kontaminace stínících oděvů radioaktivnímiaerosoly (depozice na různé povrchy) v prostředí RAK.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Využití snímatelných laků k dekontaminaci a radiační ochraně povrchůJosef Holeček, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany, vědecko výzkumnáinstituce, Kamenná 71, pošta Milín, 262 31, ČR

[email protected]

Pro nedestruktivní radiační dekontaminaci ploch je použí-váno speciálních nátěrů, například ARGONNE, DG1101,DG1108 a dalších. Avšak je možné použít i běžně vyrá-běných stíratelných laků k radiační dekontaminaci? Proposouzení dekontaminačních schopností takových nátěrůbyly zvoleny a následně použity následující laky AZ 1-700a AXAL 1807 S. Nátěry byly testovány na površích někte-rých stavebních materiálů kontaminovaných krátkodobýmiradioizotopy sodíku či lanthanu. Kvalita dekontaminace bylaposuzována dle dosažené hodnoty dekontaminační účinnosti,definované jako podíl aktivity odnesené k aktivitě nanesenév procentech. Bylo zjištěno, že hodnoty dekontaminačníchúčinností jednotlivých nátěrů jsou závislé na formě užitéhokontaminantu a v případě použití laku AXAL 1807 S i nazpůsobu nanesení na kontaminovaný povrch. Hodnoty účin-

nosti dekontaminace pro lak AZ1-700 se pohybují od 46 %,pro dekontaminaci rozpustné formy radioizotopu z beto-nového povrchu, po 98 %, pro dekontaminaci rozpustnéformy radioizotopu z povrchu keramické dlaždice. Pro lakAXAL byly stanoveny hodnoty dekontaminační účinnostiv rozmezí od 48 %, pro dekontaminaci rozpustné formyradioizotopu z betonového povrchu, do hodnoty 96 %, prodekontaminaci nerozpustné formy radioizotopu z povrchukeramické dlaždice Srovnáním těchto hodnot s hodnotamiuvedenými pro dekontaminační nátěry lze dojít k závěru, želaky AXAL 1807 S a AZ 1-700 lze použít. Výhodou těchtolaků je jejich schopnost použít je jako prevenci před kontami-nací, jelikož na povrch propustí méně než 1 % kontaminantu,který na nich ulpí.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Nové trendy v osobní ochraně zasahujících osob proti účinkům pronikavéhoionizujícího záření

Michaela Kozlovská, Radek Černý, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná 71,Milín, 262 31, ČR

[email protected]

V rámci řešení výzkumného úkolu Prevence, připravenost azmírnění následků těžkých havárií českých jaderných elek-tráren v souvislosti s novými poznatky zátěžových testůpo havárii ve Fukušimě (VG20132015105 – MV ČR), bylv SÚJCHBO, v.v.i shromážděn rozsáhlý soubor ochran-ných oděvů, které zeslabují účinky pronikavého ionizujícíhozáření. Ochranné oděvy se mezi sebou liší jak provedením,tak i materiálovým složením jednotlivých stínících vrstev.

Pomocí příručních spektrometrů byla měřena spektravybraných radionuklidů, jejichž rentgenové a gama zářenípokrývá široký rozsah energií. Spektra záření, procházejí-cího testovanými oděvy, byla měřena v geometrii úzkéhosvazku, nastavené za pomoci speciální testovací lavice asady různých kolimátorů. V obdobné geometrii byl rovněžměřen pokles dávkového příkonu v testovaných oděvech.

Zeslabení fotonového záření v jednotlivých ochrannýchoděvech bylo pro signifikantní energie radionuklidů určenoporovnáním čistých ploch píků ve spektrech záření, prochá-zejícího daným vzorkem, a odpovídajících píků ve spektrech,

měřených bez přítomnosti ochranného oděvu mezi zdro-jem a detektorem. Dalšími stanovovanými veličinami bylaenergetická závislost hmotnostního koeficientu zeslabení aodpovídající ekvivalent olova.

U některých testovaných oděvů byl pomocí TL dozimetrůrovněž měřen pokles absorbované dávky v daném oděvuv atmosféře rozptýleného záření radioaktivních aerosolův radon–aerosolové komoře (RAK). RAK je konstruovánajako experimentální box o objemu 10 m3, hermeticky oddě-lený od okolní atmosféry, ve kterém je možno vytvořit sta-bilní atmosféru s vysokou koncentrací radioaktivních, neboneradioaktivních aerosolových částic o různých fyzikálníchparametrech.

Aerosoly byly tvořeny buď pomocí nebulizovaných krys-talů různých solí (velikostní mód 30–200 nm), nebo pomocíkondenzovaných par karnaubského vosku (200–350 nm).Koncentrace injektovaných radionuklidů (140La, 24Na,99mTc, RnDP) se pohybovala od 15 kBq ·m−3 do5 MBq ·m−3.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Některé aspekty současného radiologického terorismu: Potenciální nebezpečípoužití radioaktivních zářičů používaných v medicíně

Jozef Sabol, Bedřich Šesták

Katedra krizového řízení, Policejní akademie České republiky v Praze, Lhotecká 559/7, Praha, 143 01, Č[email protected]

V dnešní době nelze zcela vyloučit možnost zneužití někte-rých vybraných radioaktivních zdrojů, které se využívajív medicíně, k teroristickým účelům. K takovému radio-logickému útoku připadají v úvahu zejména silné radio-aktivní zdroje, které se využívají v radioterapii nebo av lékařských ozařovačích. Tyto zdroje se vyznačují enormněvysokou aktivitou a za určitých okolností mohou vyvolatletální ozáření nebo přivodit dávky, které vyvolají akutní

nemoc z ozáření. Jsou však i další zářiče, používané v bra-chyterapii, nebo i radioaktivní látky používané v nukleárnímedicíně, které by také mohly posloužit ke konstrukci tzv.špinavé bomby.

V referátu jsou diskutovány některé aktuální otázky spo-jené s kontrolou a zabezpečením vysoce aktivních lékařskýchradioaktivních zdrojů a materiálů, včetně jejich dopadův případě, že se tyto zdroje použijí pro teroristické účely.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Vzdělávání v oblasti radiační ochrany na školním reaktoru VR-1Radovan Starý, Tomáš Bílý

Katedra jaderných reaktorů, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Školní reaktor VR-1 je v provozu již 25 let a je široce vyu-žíván především pro výuku reaktorové fyziky českými izahraničními uživateli. Jako reálné jaderné zařízení výborněslouží i pro praktické vzdělávání v oblasti radiační ochranyjaderných zařízení. Radiační ochrana je nedílnou součástívšech činností prováděných na reaktoru a je také standardnísoučástí výuky studentů KJR FJFI. V posledních letechse vzdělávání v oblasti radiační ochrany jaderných zařízenírozšířilo díky pořádání mezinárodních kurzů EERRI, zamě-řených na vzdělávání budoucích expertů ze zemí, jejichžjaderný program je na samém počátku či pro vzdělávánístážistů přicházejících prostřednictvím IAEA. Reaktor VR-1v této oblasti nabízí dlouholeté zkušenosti jak v oblasti plá-nování radiační ochrany, tak i její aplikace v každodenním

provozu. Na konkrétních příkladech lze demonstrovat imple-mentaci požadavků legislativy do provozní dokumentace i doprovozní praxe – zajištění jakosti, programy monitorování,vymezení kontrolovaných a sledovaných pásem, nakládáníse zdroji záření, zajištění dohledu nad radiační ochranou,požadavky na vybavení měřicími přístroji a ochrannýmipomůckami atd. Neméně důležitou součástí jsou demon-strace radiační ochrany při různých provozních činnostech –monitorování radiační situace na pracovišti při různýchvýkonech reaktoru, manipulace se zdroji, používání přenos-ných přístrojů, osobní dozimetrie, dále příklady a možnostipoužití osobních ochranných prostředků, stínění či nácvikdekontaminace povrchu.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Aktivace materiálů v radiačních polích generovaných laserovými zdrojiAlberto Fasso, Anna Ferrari, Roberto Versaci, Veronika Olšovcová, Roman Truneček

ELI Beamlines, Fyzikální ústav, Akademie věd ČR, v.v.i., Na Slovance 2, Praha, 182 21, Č[email protected]

Mezinárodní výzkumné centrum ELI Beamlines, které je vevýstavbě v Dolních Břežanech u Prahy, bude využívat vyso-koenergetické lasery PW třídy ke generování a urychlovánísvazků nabitých částic až do energií desítek GeV.

Energie těchto primárních nabitých částic je významněvyšší než prahová energie nutná pro aktivaci jader většinyběžných materiálů. Navíc interakcí těchto částic s okolníhmotou dochází k produkci sekundárních neutronů.

Jedním z problémů, které je nutné z hlediska radiačníochrany řešit, je proto aktivace materiálů v okolí zdroje –vnitřního vybavení a konstrukce interakčních komor, sto-perů svazku apod. Pro umožnění dlouhodobého bezproblé-mového provozu Centra je třeba vhodně zvolit konstrukčnímateriály těchto technologických celků. V souladu s prin-

cipem ALARA je třeba minimalizovat dávku, kterou bypracovníci mohli obdržet při práci v blízkosti aktivovanýchčástí technologie a zároveň co nejvíce snížit množství vznik-lých radioaktivních odpadů a tím i náklady na budoucívyřazování z provozu.

Základní studie uskutečněné pomocí metody Monte Carlo,výpočetním kódem FLUKA, byly provedeny pro několikvybraných energií primárních elektronů a protonů a prosadu běžně používaných konstrukčních materiálů. Po identi-fikaci základních schémat ozařování byly spočteny dávkovépříkony v blízkosti materiálu a jeho radioizotopové složenív různých časových okamžicích po ukončení ozařování.

Výsledky těchto studií jsou podkladem pro design a kon-strukci objektů, které budou používány v blízkosti svazků.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

k


Radiation safety – international approach in addressing challengesMiroslav Piňák

IAEA, Vienna, [email protected]

The presentation will address radiation safety as being for-mulated and provided for implementation by the IAEA.The main aim of the IAEA programme aims inter alia toimprove radiation safety through establishment and globalacceptance of the consensually formulated standards andguides in the field. These standards, based on science andvalues approach address to a very large extent the currentneeds associated with the introduction and implementationof so called nuclear techniques in energy, industry, medi-cine, science and society in general. The IAEA has a veryextensive programme on ensuring that the fundamentalbasis for radiation safety is in place, paying particular atten-tion to general protection of the general public, patientsand workers. Recently, after publication of the revised Inter-national Basic Safety Standards (GSR Part 3 – RadiationProtection and Safety of Radiation Sources), the IAEA isfocussing its effort on encouraging its Member states andthe worldwide community in general to implement BSS andassociated Safety Guides.

Such implementation, primarily undertaken by MembersStates through their legislative and radiation safety regu-

latory mechanisms, may also encounter certain challenges,for example:

• strengthening radiation protection of the lens of the eyesbased on the ICRP Statement on tissue reactions from2011;

• modalities in modern dosimetry addressing trade-offsbetween the accuracy and efficiency;

• exposure to natural occurring radioactive material (suchas from radon and radium);

• measurement of low doses and verification of data frommeasurements undertaken by different interested partiesor stakeholders (NGO, citizens groups);

• application of concept of dose limits and dose constraints.

The presentation will try to explain each of the above andpotentially other issues, in logical flow starting with identifi-cation of the challenge, description of the current situation,explanation of view and role of the IAEA and finally withsuggestions on how to address the issue in practice.



Pond

ělí—

Sekc

e4

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Jadrovochemický priemysel na SlovenskuOľga Holá

Ústav fyzikálnej chémie a chemickej fyziky, Fakulta chemickej a potravinárskej technológie STU, Radlinského 9, Bratislava,812 37, SR

[email protected]

V príspevku chcem informovať o pripravovanej publiká-cii: „Jadrovochemický priemysel na Slovensku“, ktorá budesúčasťou cyklu „Chemický priemysel v zrkadle dejín Slo-venska“. Doteraz bolo knižne vydaných 6 zväzkov z rôz-nych oblastí chemického priemyslu. V pripravovanej časti sachceme zamerať jednak na popis uránových baní a prieskumuránových ložísk na Slovensku v minulosti a dnes. Jadrompublikácie bude história a súčasný stav jadrových elektrárnína Slovensku. Ďalej bude venovaná kapitola riešeniu rádio-aktívnych odpadov, popis technológií pre spracovanie a

úpravu rádioaktívnych odpadov, medzisklady a republikovéúložiská. Predpokladáme, že súčasťou publikácie bude ajkapitola, pojednávajúca o príprave rádiofarmák v cyklotró-novom centre a ich využitie napríklad v Bionte. Takistochceme zistiť využitie rádioaktívnych meračov v priemysle av poľnohospodárstve na Slovensku. Neodmysliteľnou súčas-ťou publikácie bude história vysokých škôl, ktoré prispelik výchove pracovníkov pre jadrovochemický, resp. jadrovo-fyzikálny priemysel.



Pond

ělí—

Sekc

e4

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Pozorování trojného rozpadu Cf-252 pomocí jaderných emulzíKahramon Mamatkulov1, Iva Ambrožová2, Martin Kákona2, Ondřej Ploc2, Věra Bradnová1, Pavel Zarubin1

1 Spojený ústav jaderných výzkumů, Joliot-Curie 6, Moskva, 141980, Rusko2 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR

[email protected]

Jaderné emulze představují detektor stop ionizujícího zářenís mnohými přednostmi i nedostatky. K přednostem patřízejména zatím nepřekonané prostorové rozlišení umožňujícípozorování stop od štěpných fragmentů až k relativistickýmčásticím, dále nízká pořizovací cena a skutečnost, že jsoutkáňově ekvivalentní. K nedostatkům pak patří zdlouhaváprocedura potřebná k jejich vyvolání a vyhodnocení namikroskopu. To je možné urychlit automatickým skenová-

ním na velkoplošném mikroskopu Seiko, původně určenémpro pevnolátkové detektory stop, na jehož upgradu se nynípracuje. V našem příspěvku navrhujeme úlohu pro studenty,kteří si tak mohou vyzkoušet tuto tradiční metodu od ozá-ření emulze, přes její vyvolání až po analýzu na mikroskopu.Úloha spočívá v nalezení trojného rozpadu 252Cf a z tloušťkya dosahu stop klasifikovat štěpné fragmenty.



Pond

ělí—

Sekc

e4

PÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Separácia rádionuklidov z vodných roztokov sorbentom na báze benzénsulfónovejkyseliny

Dušan Galanda, Jana Strišovská

Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1, Bratislava, 842 15, [email protected]

Separácia rádionuklidov z vodných roztokov sorbentom nabáze benzénsulfónovej kyseliny

Prezentovaná práca predstavuje výsledky experimentovzameraných na kvalitatívne a kvantitatívne stanovenie antro-pogénnych rádionuklidov vo vzorkách vôd iónovýmennýmsorbentom dodávaným firmou Phenomenex pod komerčnýmnázvom Strata® SCX.

Primárne experimenty boli zamerané na stanovenie poten-ciálu aplikácie skúmaného extrakčného materiálu pre sepa-ráciu rádionuklidov amerícia a plutónia.

Na základe pozitívnych výsledkov základných experimen-tov bol ďalší výskum zameraný na kvantifikáciu efektivity

použitého sorbentu v závislosti od úpravy zloženia kva-palnej matrice, pričom jedným zo sledovaných paramet-rov bola aj snaha minimalizovať množstvo krokov realizuj-úcich chemicko-fyzikálnu úpravu vzoriek.

Ďalšia časť výskumu bola zameraná na realizáciu expe-rimentov s cieľom charakterizovať kapacitné možnosti skú-maného extrakčného materiálu vzhľadom na meniace saobjemy vzoriek.

Pri sledovanie efektivity rádiochemickej separácie bolipoužité štandardizované roztoky 239Pu a 241Am. Spektro-metrická analýza bola vykonávaná na systéme ORTECTU-020-450 AS s polovodičovým detektorom.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Zdroje ionizujícího záření přispívající k radiační zátěži posádek letadelOndřej Ploc1, Martin Kákona1, 2, Dagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Posádky letadel jsou vystaveny zvýšené úrovni kosmickéhozáření. Již od roku 1997 jsou v ČR monitorovány jejichefektivní dávky. V současné době se efektivní dávky sta-novují výpočtem podle fyzikálního modelu závislého natřech parametrech: nadmořská výška, zeměpisná šířka asluneční aktivita (měsíční průměr heliocentrického potenci-álu). Dávky záření se tedy neměří přímo. Dodnes však neníznámo, do jaké míry mohou hrát roli přechodné atmosfé-rické a sluneční jevy, které model nezahrnuje. Díky našim

dlouhodobým měřením na letadlech jsme schopni odhadnoutvliv energetických nabitých částic emitovaných Sluncem přislunečních erupcích. V poslední době se ukazuje, že můžebýt také nezanedbatelný příspěvek od takzvaných terestri-álních záblesků gama záření. V našem příspěvku budemeprezentovat výsledky osobní dozimetrie posádek letadel zaposlední roky a představíme koncept metody, pomocí kteréby bylo možné měřit terestriální záblesky gama.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


CR10Martin Kákona1, 2, Ondřej Ploc1, Dagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1, Ján Kubančák1, 3

1 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR3 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Bude představena webová aplikace CR10, která umožňujepřístup k dlouhodobým měřením ionizujícího záření na palu-bách letadel. Tato měření provádí náš ústav od roku 2001.Měřená data jsou závislá na konkretním místě, ve kterémse v dané době měření uskutečňovalo. Byla vypracovánametoda, která umožňuje z měřených dat odstranit závislostna výšce letu a zeměpisné šířce tak, aby mohla být jednotliváměření porovnávána v časové ose s jinými měřícími meto-

dami. Zároveň je umožněno zobrazení dat z neutronovéhomonitoru, který je umístěn na observatoři na Lomnickémštítu, který nám dává nepřímou informaci o sluneční aktivitěa o vlivu Slunce na galaktické kosmické záření. Data, kteráaplikace CR10 zpřístupňuje, mohou být využita ke stanoveníradiační zátěže posádek letadel a k verifikaci výpočetníchmetod rutinní dozimetrie posádek letadel.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Dozimetrie kosmického záření pomocí modifikovaného a původního detektoru LiulinDagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1, Pavel Krist3, Ján Kubančák1, 4, Martin Kákona1, 2, Ondřej Ploc1

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Oddělení urychlovačů, ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, 250 68, ČR4 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Aktivní polovodičový detektor Liulin byl původně vyvinutpro sledování kosmického záření na palubě vesmírné staniceMIR. V současnosti se používá pro charakterizaci ionizu-jícího záření na palubách letadel a popis pole vysokohor-ských observatoří. Je také jedním z detektorů sloužících proexperimentální verifikaci výpočetních programů, určenýchk rutinní individuální dozimetrii posádek letadel. Výstupníveličina měření detektoru Liulin je H*(10), ke stanoveníjejí správné hodnoty jsou nutné dvě kalibrace. Pro správnýpřevod signálu detektoru na absorbovanou dávku sloužíprvní kalibrace. Kalibrační metoda se provádí na urych-lovači HIMAC v Chibě, nebo nově po výměně původnípolovodičové fotodiody typu S2744-08 za křemíkovou fotodi-odu S2744-09 bez ochranné epoxidové vrstvy, pomocí běžně

dostupných radionuklidových zdrojů. Druhá kalibrace zajiš-ťuje správný převod DSi na H*(10) a byla zrealizovánav referenčním poli CERF v CERNu, poskytující neutronovépole s podobnými vlastnostmi vyvolaným interakcemi kos-mického záření s atmosférou v nadmořské výšce 10–20 km,která odpovídá letové výšce komerčních letů. Cílem bylosrovnání výsledků dvou detektorů Liulin s rozdílnou kalib-rací pro určení vztahu mezi deponovanou energii a číslemkanálu. Kalibrace detektoru, obsahující původní křemíkovoufotodiodou s ochrannou epoxidovou vrstvou, byla provedenana urychlovači HIMAC. Pro modifikovaný detektor Liulinbyla použita jednoduchá kalibrační metoda pomocí běžnědostupných radionuklidových zdrojů. Srovnávací měření seuskutečnila na palubě letadel a na vysokohorské observatoři.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Fading termoluminiscenčních detektorů ozářených těžkými nabitými částicemiJán Kubančák1, 2, Kateřina Pachnerová Brabcová1, Iva Ambrožová1

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Již více než 20 let se Oddělení dozimetrie záření ÚJF AVČR, ve spolupráci s různými partnery ze zahraničí, zabývávýzkumem radiační zátěže posádek letadel a kosmickýchlodí. Pro tato měření se s výhodou používají pasivní ter-moluminiscenční detektory (TLD). Druhou nejvýznamnějšísoučástí galaktického kosmického záření, po vysokoenerge-tických protonech, jsou alfa částice, které v solární složcezáření představují až 12 %.

Vzhledem k dlouhým expozičním časům je nutné přivyhodnocení detektorů uvážit především fading, tedy vytrá-cení se informace o ozáření v čase. Dalšími faktory, kteréje nutné zohlednit, jsou závislost odezvy detektoru na hod-notě lineárního přenosu energie a termální fading, ztrátasignálu způsobená například přímým slunečním zářením.

Fading TLD je dobře znám a popsán pro gama záření ato především díky dostupnosti zdrojů 137Cs a 60Co, méněprobádaná situace je v případě fadingu po ozáření těžkýmiionty.

V roce 2010 byly na ozařovači HIMAC v japonské Chiběozářeny tři typy TLD používaných pro výzkum radiačnízátěže (Al2O3:C, CaSO4:Dy a alumino-fosfátová skla) dáv-kou 50 mGy ve svazku He s energií 150 MeV/u. V následu-jících dvou letech byla TLD v prodlužujících se časovýchodstupech zpracována a vyhodnocen jejich fading.

Výsledky experimentu ukazují, že alumino-fosfátová sklaztratila v prvním půlroce 25 % původního signálu a Al2O3:C20 % signálu. U detektorů CaSO4:Dy byl fading za stejnéobdobí zanedbatelný.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Nové webové rozhraní pro zákazníky využívající Službu Osobní Dozimetrie VFJiří Studený

Služba Osobní Dozimetrie, VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Příspěvek si klade za cíl seznámit posluchače s aktualizacíWebSOD – webového rozhraní pro zákazníky Služby OsobníDozimetrie VF.

WebSOD má nyní mnoho nových funkcí, moderní grafic-kou podobu, intuitivní ovládání, umožňuje otevřít několikzáložek současně.

WebSOD poskytuje komplexní podporu dohlížejících pra-covníků:

Přehledné tabulkové i grafické zobrazení dávek jednotli-vých monitorovaných osob.

Administraci monitorovaných osob – zavedení, zrušeníosoby, změny osobních údajů, snadné vyplnění a tisk regis-

trační karty, doplnění dávek z jiných pracovišť, tzv. donesenédávky.

Pro potřeby inspekcí a prezentací je možné zobrazit atisknout protokoly ročních hodnot dávek (osobní + prstové,neutronové).

Pro další zpracování nebo import do informačních a data-bázových systémů jsou k dispozici elektronické výpisy dávekv csv formátu.

Přehledné grafy naměřených dávek pro všechny veličiny.Zpracování kolektivních dávek a jejich grafické zobrazení.Nastavení referenčních úrovní pro snadnou kontrolu dodr-

žování limitů.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Výskyt anomálií v osobní filmové dozimetrii CSODZdeněk Zelenka1, Josef Tecl2

1 Celostátní služba osobní dozimetrie, s.r.o., Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 00, ČR2 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Filmový dozimetr slouží k osobní dozimetrii v polích zářenífotonů, případně elektronů a tepelných neutronů. Dozimetrse skládá z dozimetrické kazety s kompenzačními filtrya dozimetrického filmu. Na rozdíl od jiných celotělovýchdozimetrů filmová dozimetrie je zobrazovací metoda, kteráumožňuje opakovaně vyhodnotit osobní dávkové ekvivalenty,druh záření, energii fotonového záření, směr a časové rozlo-žení ozáření. Zároveň umožňuje vizuálně zjistit nesprávnépoužívání filmového dozimetru (např. zastínění části dozi-metru, kontaminace, ozáření zezadu, ponechání dozimetru

v blízkosti zdroje ionizujícího záření, poškození dozimetru,pozdní zaslání k vyhodnocení apod.), což způsobuje tech-nické komplikace při vyhodnocování takovýchto dozimetrů.CSOD používá propracovaný systém poznámek k označenítěchto nestandardností, které slouží jednak k identifikacitakovýchto stavů, jednak k vyrozumění zákazníka na tako-véto neobvyklé ozáření filmového dozimetru. Bylo analyzo-váno vyhodnocení cca 360 tisíc filmových dozimetrů s cílemzjistit četnost výskytu těchto anomálií.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Emisia parazitného ionizujúceho žiarenia z vysokonapäťových prvkovrádiolokačných staníc

Juraj Beňo, Darina Páleniková, Alena Bujnová

Útvar vedúceho hygienika rezortu, Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR, Námestie slobody 6,Bratislava, 810 05, [email protected]

Cieľom tohto príspevku je prezentovanie prvých výsledkovmonitorovania radiačnej záťaže personálu vo vojenských acivilných rádiolokačných staniciach v Slovenskej republikespôsobenej parazitným ionizujúcim žiarením. Rádiolokačnátechnika slúžiaca na monitorovanie letovej premávky je pri-márne určená na generovanie mikrovlnného žiarenia vo frek-venčnom rozsahu niekoľko GHz. V rámci technologickýchkomponentov využívaných v radaroch sú inštalované ajvysokonapäťové vákuové prvky určené na emisiu mikrovln-ného žiarenia (magnetróny), zosilňovacie prvky (klystróny)alebo prvky slúžiace ako spínače (tyratróny). Princíp fun-govania týchto súčiastok je založený na urýchľovaní veľmiintenzívnych tokov elektrónov vysokým anódovým napätím

v rozmedzí niekoľko kV až približne 200 kV. Pri prevá-dzke rádiolokačných staníc dochádza k nežiaducej emisiiparazitného ionizujúceho žiarenia v röntgenovskej oblasti,ktoré vzniká ako dôsledok spomaľovania urýchlených elek-trónov v zariadeniach (brzdné žiarenie). Charakteristikoutohto žiarenia je emisia v intenzívnych pulzoch počas pre-vádzky radarov a maximálna energia emitovaných kvántkorešponduje s napájacím napätím použitých prvkov. Taktogenerovanému ionizujúcemu žiareniu môže byť vystavenýtechnický personál radarov. Dozimetria tohto žiarenia nieje triviálna kvôli prítomnosti ionizujúceho žiarenia v pulz-nom režime a vysokým hodnotám mikrovlnných polí, ktoréspôsobujú interferenciu na meracích prístrojoch.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Mezinárodní porovnání EURADOSTomáš Vrba

ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Mezinárodní porovnání zabývající se stanovením lebečníaktivity 241Am pomocí in-vivo měření bylo zahájeno v roce2011. Projekt byl primárně zaměřen na měření s třemi uni-kátními fyzikálními fantomy hlavy obsahující 241Am. Tytofantomy, mající různou míru realističnosti, byly postupnězaslaný všem účastníku. Souběžně s měřením proběhlo téžMonte Carlo mezilaboratorní cvičení, při kterém byly pou-žity voxelové modely všech třech fyzikálních fantomů. Tři

úkoly cvičení měli vzrůstající náročnost a komplexitu. Prvníúkol měl pevné všechny parametry simulace. V druhém měliúčastnící za úkol nasimulovat skutečný detektor, kterýmv dané laboratoři fyzikální fantomy měřili. Poslední úlohapředstavovala zcela reálnou situaci s více detektory v indivi-duální geometrii měření. Příspěvek shrnuje výsledky všechúkolu a přináší obecné závěry.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Proton LET measurement using nuclear emulsion and TED at the National CancerCenter

Jae-ik Shin1, Se Byeong Lee2, Sung Hyun Kim3, Kunihiro Morishima4, Naotaka Naganawa4, Osamu Sato4,Václav Štěpán5, Kateřina Pachnerová Brabcová5, Anna Michaelidesová5, 6, Iva Ambrožová5, Marie Davídková5,

Sébastien Incerti7, 8

1 Division of Heavy Ion Clinical Research, Korea Institute of Radiological and Medical Science, Seoul, Republic of Korea2 Proton Therapy Center, National Cancer Center (NCC), Goyang, Republic of Korea

3 Center for Underground Physics, Institute for Basic Science (IBS), Daejeon, Republic of Korea4 Department of Physics, Nagoya University, Nagoya, Japan

5 Department of Radiation Dosimetry, NPI of the CAS, Prague, ČR6 Proton Therapy Center Czech s.r.o. (PTC), Prague, ČR

7 CNRS/IN2P3, CENBG UMR 5797, Gradignan, 33170, France8 University of Bordeaux, CENBG, UMR 5797, Gradignan, 33170, France

[email protected]

The poster demonstrates applicability of two passive detec-tor types for high precision evaluation of linear energytransfer (LET) spectra along therapeutical proton beam.

Nuclear emulsion films interleaved with tissue equiva-lent absorbers were irradiated at the NCC proton beamwith mean initial energy of 150 MeV. Six emulsion packswere placed perpendicularly to beam axis, from plateau todistal edge of the Bragg peak. Proton tracks were recon-structed from scanned films using technology developed inthe OPERA experiment. The setup was then implementedin a Geant4 simulation and the experimentally evaluated”volume pulse height” (VPH) parameter was correlated withthe computed LET data.

Track etched detectors (TED) were used at PTC andNCC to perform measurements in the Bragg peak area usingthe same beamline setup. In order to obtain continuous datafor the LET spectrum along the beam axis, the detectorswere placed in a tilted setup. Irradiated detectors wereetched and scanned at the NPI CAS, and the LET spectrawas evaluated using previously developed methodology.

Results show that the nuclear emulsion films can be usedfor proton beam analysis both before and in the Bragg peakregion and that the VPH parameter correlates with thecomputed LET values. In the Bragg peak, the TED can beused to evaluate the LET spectra in a continuous fashionalong the proton beam, with micrometer resolution.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Radiační zátěž spojená s nesprávným užíváním ručních rentgenfluorescenčníchanalyzátorů

Hana Bártová, Tomáš Trojek

KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Rentgenfluorescenční analyzátory jsou zařízení určená k prv-kové analýze nejrůznějších materiálů pomocí buzení anásledné detekce charakteristického záření X, které vznikáve zkoumaném předmětu. Zatímco v minulosti se jednalomnohdy o rozměrné laboratorní přístroje, v posledních 10letech velmi rychle roste počet uživatelů ručních analy-zátorů schopných provádět měření in-situ. Tyto přístrojeobsahují většinou křemíkový detektor typu Si-PiN neboSDD a zdrojem budícího záření je miniaturní rentgenkao maximálním urychlovacím napětí do 50 kV a maximálnímvýkonu několika wattů. Rentgenka bývá dobře odstíněná vevšech směrech kromě směru dopadu kolimovaného svazku

na zkoumaný předmět. Rentgenfluorescenční analyzátor byse měl při měřeních dotýkat rovného povrchu takových ana-lyzovaných předmětů, jejichž tloušťka a složení dostatečnězeslabí svazek budícího záření X. Ve skutečnosti jsou častoanalyzovány předměty s nerovným povrchem nebo dokoncesi vlastnosti předmětu vynucují provedení měření bezkon-taktně (z malé vzdálenosti předmětu od analyzátoru), cožmůže vést k ozařování obsluhy přístroje rozptýleným a cha-rakteristickým zářením X. Proto cílem našeho zkoumáníbylo prověřit, jak velké ozáření hrozí osobám, které tytoanalyzátory obsluhují a mnohdy nejsou ani vedeni jakoradiační pracovníci.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e2

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

2P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Výsledky meraní osobného dávkového ekvivalentu Hp(10) vo fotónových poliachv rámci Medzinárodných porovnávacích meraní

Dušan Solivajs

Pracovisko osobnej dozimetrie, Slovenská legálna metrológia, n.o., Hviezdoslavova 31, Banská Bystrica, 974 01, [email protected]

V rámci akreditačného procesu sa Pracovisko osobnej dozi-metrie zúčastnilo medzinárodných porovnávacích meraníorganizovaných MAAE Viedeň a NRC Alžír. Ožiarenie dozi-metrov a vyhodnotenie výsledkov zabezpečovalo AlgerianSecondary Standard Dosimetry Laboratory. Projekt IAEATC Regional Project RAF/8/043 bol zameraný na meranielinearity, energetickej a uhlovej závislosti pre osobný dáv-kový ekvivalent Hp(10). Zároveň bol uskutočnený náhodnýtest. Pre stanovenie linearity a uhlovej závislosti bol použitýako referenčný zdroj žiarenia 137Cs. Pre meranie energetic-kej závislosti boli použité referenčné zdroje žiarenia kvality

N-60, N-80 a N-150. V rámci náhodného testu boli použitézdroje žiarenia 137Cs, 60Co a N-150. Na každú skúšku bolipoužité 3 dozimetre. Naše pracovisko sa zúčastnilo projektuz dozimetrami LBG 0110 (detektor TLD 100) v puzdre8814, ktoré sú u nás najčastejšie používané. Dozimetreboli zmerané na čítači HARSHAW 6600 a vyhodnotenépodľa štandardných postupov nášho laboratória. Výsledkyporovnávacích meraní potvrdili správnosť kalibrácie dozime-trického systému a vyhodnocovacích postupov používanýchna SLM. Výsledky všetkých účastníkov boli publikovanév Radiation Protection Dosimetry, Vol. 163.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Meranie neutrónových spektier v SE EBO a určenie korekčných faktorov preneutrónovú dozimetriu

Marko Fülöp1, Ľubomír Dobiš2, Milan Moravanský2, Boris Remenec2

1 Slovenská Zdravotnícka Univerzita v Bratislave, SR2 SE a.s., AE Bohunice, o.z., Jaslovské Bohunice, 919 31, SR

[email protected]

Na palubách hlavných cirkulačných čerpadiel (HCČ) sapravidelne vykonávajú kontroly, počas ktorých je personálvystavený možnému ožiareniu neutrónmi a gama žiarením.Personál má určenú trasu po ktorej sa počas kontroly pohy-buje. Je poučený o lokalitách na palube HCČ, v ktorých jezvýšené riziko ožiarenia. Lokality zvýšeného rizika ožiareniasa určujú na základe mapovania priestorového dávkovéhoekvivalentu H*(10) neutrónov a gama žiarenia merané pre-nosnými prístrojmi a operatívnymi dozimetrami.

Zatiaľ čo mapovanie zložky gama žiarenia radiačných polísa určuje s dostatočnou presnosťou, pri mapovaní priestoro-vého dávkového ekvivalentu neutrónov je potrebné poznaťspektrum energií neutrónov, pretože na rozdiel od gamamonitorov sú monitory priestorového dávkového ekviva-lentu neutrónov (ďalej aj remmetre) energeticky závislé.Je preto nevyhnutné, aby sa v miestach zvýšenej intenzityradiačných polí na spresnenie údajov remmetrov použilikorekčné faktory zohľadňujúce spektrá energií neutrónov vovyšetrovanej lokalite.

Okrem informácií o lokalitách s rizikom zvýšeného ožia-renia personálu je osobná radiačná ochrana personálu napalube HCČ zabezpečená osobnými monitormi (dozime-trami) neutrónov a gama žiarenia. Podobne ako v prípademonitorovania priestorového dávkového ekvivalentu neutró-nov aj pri meraní osobného dávkového ekvivalentu Hp(10)na palube HCČ je potrebné použiť korekčné faktory naspresnenie údajov osobných dozimetrov.

Cieľom predloženej štúdie je pre radiačné prostredie neu-trónov na palubách HCČ dvoch blokov jadrovej elektrárneV-2 určiť korekčné faktory na spresnenie údajov monitorovpriestorového dávkového ekvivalentu a údajov monitorovosobného dávkového ekvivalentu.

Meranie radiačných charakteristík boli realizované v pries-toroch SE-EBO v októbri 2014 pri 100% výkone obidvochjadrových blokov. V prednáške bude prezentovaná metódameraní a určenia korekčných faktorov ako aj ich výsledky.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Experimentální zařízení MONTE-1 pro testování detekčních systémů v políchštěpných produktů

Pavel Žlebčík1, Helena Malá1, Petr Rulík1, Ondřej Huml2, Ľubomír Sklenka2

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Katedra jaderných reaktorů, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Příspěvek je věnovaný popisu a možnému využití nově vyvi-nutého experimentálního zařízení MONTE-1 pro měřenív reálných polích záření gama. Testování detekčních sys-témů v polích záření gama generovanými převážně směsíštěpných produktů, jako je tomu u havárií jaderných zaří-zení, je v případě standartního vybavení laboratoří nemožné.Nastává zde problém s vytvořením takovéhoto reálnéhopole. Důvodem je, že z komerčně dostupných etalonů radio-nuklidových zářičů je nemožné nebo velice obtížné pořídit

etalony radionuklidů s velice krátkými poločasy přeměnynebo se štěpnými radionuklidy jako je 131I, 132I, 132Te, 135I,135Xe a dalšími, které významně přispívají ke spektru adávce ze záření právě v časných fázích havárie jadernýchzařízení. Proto bylo vyvinuto testovací zařízení MONTE-1,které s využitím polí záření gama generovanými palivovýmielementy ozářenými ve školním reaktoru VR-1 KJR FJFIumožňuje testy provádět. Práce byla provedena v rámciprojektu bezpečnostního výzkumu MVČR VG20132015119.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Trendy v praktickém zajištění radiační ochrany na pracovišti školního reaktoru VR-1Tomáš Bílý, Radovan Starý

Katedra jaderných reaktorů, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Příspěvek popisuje vybrané trendy uplatňované při zajišťo-vání radiační ochrany na pracovišti školního reaktoru VR-1.Spektrum aktivit se zdroji ionizujícího záření na pracovištise postupně rozšiřuje a v současné době se jedná o praco-viště s několika typy neutronových a gama zdrojů zahrnujícíkromě reaktoru a jaderného paliva také přenosný generátorneutronů a škálu radionuklidových uzavřených a otevřenýchzářičů. Spolu s rozšiřujícím se portfoliem výzkumných a

vzdělávacích aktivit to klade zvýšené nároky zajištění radi-ační ochrany při prováděných činnostech, a to jak ve fázijejich přípravy, provádění či hodnocení. Zmíněny jsou pří-klady v oblastech simulací při přípravě experimentů, vzdá-lené řízení experimentů se ZIZ, měření a opatření zaměřenána zvýšení úrovně radiační ochrany při zvyšování využitel-nosti zařízení a elektronizaci záznamů o radiačních činnos-tech.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Letecká a pozemní měření v oblasti severozápadních ČechIrena Češpírová, Lubomír Gryc, Aleš Froňka, Petr Kuča, Jan Helebrant

SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Při rutinním leteckém monitorování v příhraničí severozá-padních Čech byla nalezena oblast s významně zvýšenýmihodnotami dávkových příkonů a to severně od Nejdku (Kar-lovarský kraj). Oblast odpovídá umístění bývalé chemickéúpravny uranových rud situované v areálu bývalé papírnyv obci Vysoká Pec a přilehlém okolí. Pro ověření naměřených

hodnot získaných leteckým monitorováním byla v této loka-litě provedena řada pozemních měření dávkových příkonů.Příspěvek prezentuje výsledky a porovnání těchto měření.

Poster je vypracován na základě projektu Ministerstvavnitra ČR ID: VG20122015083



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Simulace dávek v leteckých prostředcích při monitorování a zásazích v případětěžkých havárií JE

Jaroslav Klusoň, Tomáš Urban

KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Těžké havárie (Černobyl, Fukušima) ukázaly význam vyu-žití leteckých prostředků při monitorování radiační situace,resp. zásazích ke zmírnění jejich následků. Součástí pláno-vání nasazení leteckých prostředků je radiační ochrana (RO)leteckého a zasahujícího personálu (ev. pak i problematikaradiační odolnosti zařízení bezpilotních prostředků). Pří-spěvek popisuje navrženou metodiku a výsledky simulaceprostorového rozložení mraku a modelových výpočtů prosto-rové distribuce dávkových příkonů v okolí a mraku z havarij-ního úniku pro vybrané havarijní scénáře a modely stabilityatmosféry. Pro šíření mraku kontaminované vzdušiny bylpro blízké okolí zdroje úniku použit Gaussovský model,k simulaci distribuce dávek byl využit program MCNP. Pro-vedené výpočty poskytují 3D distribuce dávkových příkonů

ve volitelné síti prostorových elementů pro segment mrakuzvolených rozměrů, prezentovány jsou pak profily dávko-vých distribucí ve vybraných polohách vůči geometrii mraku.S využitím zjednodušeného modelu kabiny vrtulníku bylyprovedeny i odhady stínících vlastností tohoto leteckéhoprostředku, který je pro letecké monitorování využíván nej-častěji. Sledováno bylo i spektrální složení fotonových polív okolí mraku s ohledem na odhady účinnosti dalších mož-ných ochranných prostředků (ochranné obleky) leteckéhopersonálu v rámci plánování RO. Výsledky jsou diskutoványi z hlediska možností využití letecké spektrometrie gama azpracování a analýzy spektrometrických dat.

Tato práce byla podpořena grantem MV ČRč. VG20132015105.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Radiační ochrana pracovišť Centra výzkumu Řež nově vznikajících v rámci projektuSUSEN

Antonín Kolros

Technologické experimentální okruhy, Centrum výzkumu Řež s.r.o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, Č[email protected]

Projekt SUSEN (Sustainable Energy) realizovaný od roku2011 v Centru výzkumu Řež s. r. o. (CVŘ) s podporouEvropské komise je projekt primárně zaměřený na vybudo-vání výzkumné infrastruktury v oblasti energetických tech-nologií jako jsou jaderné reaktory IV. generace či jadernáfúze. V souvislosti s řešením projektu SUSEN tak vznikajív CVŘ i nová pracoviště, kde se bude nakládat se zdroji ioni-zujícího záření (IZ). Do konce roku 2015 a v průběhu roku2016 bude uvedeno do provozu celkem 8 radiačních pracovišťvyžadujících různý rozsah zabezpečení z hlediska radiačníochrany. Pracoviště Radiochemie II s horkými komoramiurčenými pro práci s aktivitou ekvivalentní až 300 TBq 60Coprezentuje pracoviště III. kategorie se zdroji IZ určené propráci s otevřenými zářiči. Pracovištěm III. kategorie je i labo-ratoř NG s 14 MeV D-T neutronovým generátorem a vyso-koaktivním neutronovým zdrojem 252Cf s emisí neutronů109 s−1 nebo jím bude i nově rekonstruovaná ozařovna „Malýkobalt” s vysokoaktivním zářičem 60Co o aktivitě 200 TBq.Mezi pracoviště II. kategorie převážně s otevřenými zářičipatří laboratoř MSO (Molten Salt Oxidation) určená pro

studium oxidace radioaktivních odpadů nebo pracoviště„studený kelímek” zabývající se studiem chování směsí tave-nin na bázi CORIA. Do této kategorie pak patří i pracovištěs experimentálními reaktorovými smyčkami HTHL (HighTemperature Helium Loop). Mezi méně náročná radiačnípracoviště lze pak zařadit diagnostickou laboratoř Centravysoce citlivých analytických přístrojů nebo laboratoř progeologické ukládání radioaktivních odpadů nebo pracovištěHELCzA s elektronovým dělem určeným pro výzkum mate-riálů přední stěny ITER. Problematika radiační ochranyspojená s uváděním těchto nových pracovišť do provozuje tak poměrně široká, zahrnuje činnosti od tvorby novédokumentace, zajištění kontrolních výpočtů, optimalizacitechnologií určených pro monitorování radiační situace najednotlivých pracovištích, školení personálu a zejména pakzajištění legislativních požadavků spojených se získánímpovolení SÚJB podle Atomového zákona. Cílem je i dosa-žení jednotných přístupů v oblasti radiační ochrany a bez-pečného nakládání se zdroji IZ v rámci CVŘ.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Vývoj metodiky ke stanovení aktivit 14C v kapalných výpustech jadernýchelektráren

Michal Fejgl1, Ivo Světlík2, Pavel Šimek2

1 Radiochemie, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Oddělení dozemetri záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR

[email protected]

Uhlík 14 je spolu s tritiem radionuklidem zodpovědným zanejvětší dávkové zátěže kritické skupiny obyvatelstva v okolíJE vybavených tlakovými lehkovodními reaktory (PWR)za jejich běžného provozu. Zatímco tritium způsobuje nej-větší dávkovou zátěž ze všech radionuklidů vypouštěnýchdo vodotečí, největší dávkovou zátěž z radionuklidů vypouš-těných do ovzduší způsobuje právě 14C. Průměrné výpusti14C z elektráren vybavených PWR normalizované na pro-dukci elektrické energie dosahují poměrně nízké hodnoty0,22 TBq ·GWe−1 · rok−1. Tyto hodnoty jsou stanovenyz výsledků monitorování 14C v plynných výpustech, 14Cv kapalných výpustech JE tradičně není prováděno vzhle-dem k tomu, že dřívější studie prokázaly minimální podíl14C uvolňovaný touto cestou. Odborná literatura uvádí, žez jaderných elektráren vybavených reaktory typu PWR jepřibližně 95 % 14C uvolňováno prostřednictvím plynnýchvýpustí a to především ve formě metanu a jiných uhlovo-díků.

Monitorování výpustí 14C z JE Temelín ukázalo, že zacelou dobu provozování této jaderné elektrárny jsou celkovévýpusti 14C normalizované na produkci elektrické energieoproti hodnotám publikovaným pro jaderné elektrárny pro-vozující reaktory typu PWR navýšené. Po roce 2010 navíczačaly tyto hodnoty bez zjevné příčiny fluktuovat.

V zahraničí, například ve Francii, bylo v posledních letechzahájeno také monitorování 14C v kapalných výpustech.Vzhledem k tomu, že podíl kapalných výpustí na celkovévypouštěné aktivitě 14C byl v některých případech prokaza-telně vyšší, než uvádějí dříve publikované studie, vzešel zestrany SÚJB požadavek na monitorování 14C také v kapal-ných výpustech.

Příspěvek pojednává o pilotním výzkumu sledujícím akti-vity 14C v různých chemických formách kapalných výpustíz JE Temelín, dále pak aktuální stav vývoje metodiky určenék rutinnímu monitorování aktivit 14C v kapalných výpus-tech jaderných elektráren České republiky.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Expertní systém ExPeSBarbora Marešová, Josef Koc, Petr Kuča


Expertní systém ExPeS představuje softwarový prostředekkomplexního sledování a hodnocení dat charakterizujícíchradiační situaci v zájmové oblasti v případě vzniku radi-ační havárie. Současná verze aplikace využívá pouze dato-vou základnu systému MonRaS v režimu on-line. Hlavnífunkcí aplikace je integrace, analýza a následná interpre-tace a prezentace prostorově a časově omezené množinydat. Hodnocení dat je prováděno na základě porovnáváníhodnot sledované veličiny s hodnotou zadané referenčníúrovně, operační zásahové úrovně, informační úrovně nebopřípadně jiného hodnotícího indikátoru. Součástí aplikaceje statistický software R-project, který umožňuje uživa-teli provádět velmi komplexní analýzu dat. Tato analýzaprobíhá formou tzv. transformací, kdy jsou přímo měři-telná data přepočítávána pomocí uživatelsky definovanýchfunkcí do forem srovnatelných například s dávkovými refe-renčními úrovněmi. Výstupem aplikace jsou podklady protvorbu doporučení, zahrnující indikace překročení nasta-

vených kriteriálních hodnot sledovaných veličin, vyjádřenímíry čerpání stanovených hodnot referenčních úrovní, časovétrendy hodnot sledovaných veličin, identifikace chybějícíchparametrů potřebných pro vyhodnocení radiační situace adalší parametry a informace významné z hlediska zajištěníradiační ochrany při zvládání radiačních mimořádných udá-lostí. Aplikace umožňuje zobrazit data v jednoduše inter-pretovatelných formátech, jakými jsou mapa, graf nebotabulka. Aplikace je webového typu, nevyžaduje tedy žád-nou instalaci a uživateli stačí preferovaný internetový pro-hlížeč, konečná verze aplikace bude dostupná v prostředíintranetu SÚJB, zpřístupněná pro vybraná pracoviště auživatele SÚRO/SÚJB. Vypracováno v rámci programu„Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až2015“ při řešení projektu výzkumu a vývoje a inovací iden-tifikačního kódu „VF20102015014“, na základě smlouvyo poskytnutí účelové podpory č.j. MV-24236-42/P-2011 uza-vřené mezi MV ČR a SÚRO, v. v. i.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Zátěžové testy vybraných komponent radiačních monitorovacích systémůPetr Kuča1, Josef Koc1, Pavel Hájek2, Pavel Weinar2

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 AFRAS Energo s.r.o., Fráni Šrámka 1163/41, České Budějovice, 370 01, ČR

[email protected]

V rámci projektu BV MV ČR VG20132015105 „Prevence,připravenost a zmírnění následků těžkých havárií českýchjaderných elektráren v souvislosti s novými poznatky zátěžo-vých testů po havárii ve Fukušimě“ provedlo SÚRO, v. v. i.ve spolupráci s AFRAS Energo, s. r. o., FJFI ČVUT a SÚJ-CHBO, v.v.i testování robustnosti (funkčnosti a chování)vybraných částí radiačních monitorovacích systémů v pod-mínkách těžkých havárií jaderných elektráren. Testoványbyly detektory určené projektově k monitorování pracovníhoprostředí nebo kontrole celistvosti technologických systémůza běžných provozních podmínek. Na základě provedení zátě-žových testů byla zjišťována provozuschopnost vybranýchtypů detektorů za podmínek, pro které již tyto detektory

nejsou projektově určeny, tj. nad rámec jejich ověřovánív rámci typových zkoušek.

Práce uvádí rozsah zpracovaného programu zátěžovéhotestu, výsledky testů chování zvolených typů detektorů nabázi GM-trubice, plastických scintilátorů a NaI(Tl) v závis-losti na teplotě, dávkovém příkonu, absorbované dávce avibracích, pohybujících se v úrovních nad hodnotami apli-kovanými v rámci typových zkoušek.

Poznatky o chování běžných komponent radiačních moni-torovacích systémů v podmínkách těžkých havárií, získanév průběhu testů, jsou významným přínosem při rozhodovánío zahájení a formě provádění havarijního zásahu a havarijníodezvy.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


International Aero Gamma Spectrometry Campaign 2015Lubomír Gryc1, Aleš Froňka1, Irena Češpírová1, Jan Helebrant1, Ladislav Kojzar2, Veronika Topičová2,

Ondřej Veselý2, Libor Hartych2, Jan Lehet2, Petr Dolejší2, David Pustějovský2

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Armáda České republiky, ČR

[email protected]

V červnu roku 2015 proběhla mezinárodní kampaň mobil-ních leteckých skupin zaměřená na vzájemnou kooperaci,testy, ověření a porovnání jednotlivých systémů. Monitoro-vanou oblastí bylo zejména pohraničí Krušných hor a to jakna německé straně (od hranic ČR až ke Zwickau), tak i načeské straně (po Karlovy Vary). Za ČR se kampaně zúčastniltým složený z oborných pracovníků SÚRO a Armády ČR –314. centrum výstrahy zbraní hromadného ničení Hostivice–

Břve, která je v podřízenosti 31. brigády radiační, chemické abiologické ochrany a 24. základna dopravního letectva PrahaKbely, která poskytla vrtulník Mi-17 s osádkou. Poster před-stavuje průběh kampaně, její cíle, úkoly a výsledky českéhotýmu.

Poster je vypracován na základě projektu Ministerstvavnitra ČR ID: VG20122015083



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Monitorování výpustí v ÚJV Řež, a. s.Radek Pošvař, Kamila Klognerová

ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, 250 68, Č[email protected]

ÚJV Řež, a. s. je společnost poskytující širokou škálu služebv oblasti jaderných technologií, především jde o apliko-vaný výzkum a inženýrskou činnost. Povinnost monitorovatvýpusti z pracovišť se zdroji ionizačního záření je popsánaZákonem č. 18/1997 Sb., O mírovém využití jaderné energiea ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů (atomovýzákon) a Vyhláškou č. 307/2002 Sb, o radiační ochraně, veznění pozdějších předpisů. S tím souvisí uvolňování odpadnítechnologické vody a aerosolů do životního prostředí. Úko-lem centrální analytické laboratoře (CAL-ZL) je monito-rovat a analyzovat množství radionuklidů v aerosolech avodách vypouštěných z pracovišť v kontrolovaných pásmecha také sledování množství těchto radionuklidů v ovzdušív přilehlých obydlených lokalitách. CAL-ZL je moderněvybavená akreditovaná analytická laboratoř nabízející širokéspektrum radionanalytických stanovení pro jaderné i neja-derné provozy.

Vzdušné výpusti ústí v komíně ze společného vzducho-technického systému pro budovy Radiochemie, budov s reak-

tory (LR-0 a LVR-15) a centrum nakládání s RAO. Zde jemonitorována vzdušnina automaticky online a v týdenníchintervalech odběrovým zařízením dodaným firmou VF, a. s.Černá hora. V týdenních intervalech jsou odebírány vzorkyzachyceného 3H, 14C, 131I a aerosolů, on-line se monitorujeobjemová aktivita alfa, beta v aerosolech, 131I, celková betaaktivita vzácných plynů a gama aktivity vzácných plynů Ar,Kr, Xe. Odebrané vzorky jsou dále analyzovány v CAL-ZLna LSC spektrometru Quantulus 1220, na gama spektrosko-pickém systému s detektorem GX9021 a na alfa-beta auto-matu WPC-1050. Dále je monitorováno okolí areálu firmypomocí odběrových stanic, kde je prosáván okolní vzduchpřes filtr a zachycené aerosoly jsou analyzovány v CAL naalfa-beta automatu.

Kapalné výpusti jsou monitorovány každý pracovní den.Standardně je monitorována celková beta aktivita vzorku,v případě záchytu zvýšené aktivity se provádí celková ana-lýza vzorku.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Long term monitoring of NPP Temelin (CR) outcome radionuclides usinglaboratory and in situ gamma spectrometry method

Lenka Thinová, Jaroslav Klusoň, Kamila Johnová, Tomáš Čechák


Production of electricity in nuclear power plants representsa very small impact on the environment. The safe operationof each NPP is inspected using a number of measures andprograms for monitoring a range of parameters inside NPP,and in its surroundings. Monitoring programs and theircontents are accurately identified by the legislation, whichis based on international recommendations and guidelines,prepared in part by IAEA, partly by the EU and state insti-tutions. The monitored area around NPP Temelin comprises29 collection sites located along 8 profile radii reaching asfar as 20 km from the Power Plant (the measurement pointsare located at a distance of 2, 5, 10, and 20 km from thePower Plant.) For monitoring, the following bioindicatorswere selected: forest humus, pine bark, Pleurozium Schre-beri moss, edible mushrooms, and wild berries. Each twoyears the biomonitoring is supplemented by measurementsdetermining the dosimetric and gamma-spectrometric cha-racteristics of photon fields. The laboratory gamma spectro-

metry measurements are conducted using coaxial HPGedetector (40%) in Marinelli geometry 0.6 l. The programGenie 2000 is used for spectra processing and mass activitiesof presented radionuclides calculations. The results of massactivities of 137Cs (Bq/kg) in forest humus from 15 yearsmonitoring time period enabled efective half-life calculation.The presented wide set of measurements enables monito-ring the behavior of radionuclide 137Cs in bioindicators. Inthe year 2014–15 was determined the depth distributionof this radionuclide in forest humus and compared withresults from the year 2001. It is obvious that 137Cs depthdistribution differs at individual points, while the maximumconcentration is in the range 2–8 cm. After 15 years of obser-ving the value of specific activities 137Cs it was noted, thatthese values are reaching the limit of detectability (apartfrom mushrooms and fermenton layer), using the laboratorygamma-spectrometric methods available.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Mobilní systém SAFECAST a jeho využitelnost pro radiační monitorování území ČRMichaela Slavíčková, Jan Helebrant, Petr Kuča, Jiří Hůlka


Monitorovací systém navržený a provozovaný organizacíSAFECAST je založený na jednoduchých měřících přístro-jích s GPS – bGegie Nano a dobrovolném a bezplatnémzapojení různých organizací i veřejnosti (tzv. crowdsour-cing).

Organizace SAFECAST vznikla v Japonsku po haváriiv jaderné elektrárně Fukushima v březnu 2011 ve snazezajistit monitorování úrovní radioaktivity i mimo možnostioficiálních japonských zdrojů a zapojit do měření veřejnost.Měřící systém je dnes zprovozněn tak, že umožňuje předatdata z libovolného místa do centrální celosvětové databázea zobrazit na mapě světa. Všechna nahraná data jsou téžveřejně dostupná.

Přístroj se prodává jako kit (stavebnice) k sestavení, zacenu nepřevyšující 14 000 Kč za kus. Přístroj je tzv. open-hardware, což znamená, že je k dispozici kompletní doku-mentace a zapojení jak vlastní elektroniky, tak i dokumen-tace k vnitřnímu ovládacímu software – tzv. firmware, kterýprovádí zpracování dat. Nejedná se tudíž o žádný „blackbox“ a lze tedy v případě potřeby snadno odstranit případnéchyby.

Přístroj je osazen citlivým GM detektorem typu pancake.Je jednoduchý na obsluhu a data spolu s GPS souřadnicemiukládá na paměťovou kartu. Vše je umístěné v odolnémpolykarbonátovém pouzdru, které je voděodolné a přístrojdobře chrání i mechanicky.

SÚRO má aktuálně k dispozici více jak 30 kusů bGegieNano, které se průběžně používají pro terénní monitorovánízaměstnanci SÚRO (a vybranými externími spolupracov-níky) jak během služebních, ale i soukromých cest. Za tímtoúčelem vznikla i řada instruktážních materiálů, aby po něko-likaminutovém proškolení zvládl přístroj použít naprostokdokoliv. Vznikly též postupy zobrazení dat do map i mimowebový systém SAFECASTu, v případě potřeby i zcela beznutnosti připojení k internetu.

Přístroje bGegie Nano se též během následujících letstanou součástí nové sítě mobilních a stacionárních detek-torů budované v rámci výzkumného programu s názvemRadiační měřící síť pro instituce a školy k zajištění včasnéinformovanosti a zvýšení bezpečnosti občanů měst a obcí(RAMESIS), na kterém se kromě SÚRO, v.v.i bude podíleti UTEF ČVUT a ENVINET a. s.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Test jednoduchého mobilního teledozimetrického systémuIrena Češpírová, Jan Helebrant, Josef Koc, Eva Čermáková

Odb. havarijní připravenosti, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V rámci projektu Fukushima byla ověřena možnost využitíosobních dozimetrů typu DMC2000S a DMC3000S jakomobilní teledozimetrický systém. Oba typy detektorů lzedoplnit komerčně dodávanými komunikačními pouzdry apomocí základnové stanice a PC s přiloženým SW vytvo-řit z nich jednoduchou síť pro sledování osobních dávek

zasahujících osob při radiační nehodě. Poster popisuje zku-šenosti s takovouto sítí v simulovaných podmínkách radiačnínehody, jeho výhody a nevýhody včetně komunikace meziřídícím centrem a jednotlivými dozimetry.

Poster je vypracován na základě projektu Ministerstvavnitra ČR ID: VG 20132015105.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e6

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

6P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Studium vlastností CdZnTe detektoru na reaktoru VR-1Pavel Žlebčík1, Ondřej Huml1, Karin Fantínová1, Jaroslav Šoltés1, Eduard Belas2

1 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 MFF UK, Ke Karlovu 5, Praha 2, ČR

[email protected]

Příspěvek se věnuje studiu charakteristik a radiační odol-nosti CdZnTe detektorů, které jsou čím dál častěji používánypro stále se rozšiřující spektrum aplikací. V porovnání např.s HPGe detektory jsou CdZnTe detektory menší, lehčí ajsou schopny pracovat bez chlazení při pokojové teplotě.Tímto se otevírá možnost využít tyto kompaktní CdZnTedetektory také pro měření v havarijních situacích. Protoje žádoucí zjistit limity, zejména radiační odolnost, těchto

detektorů pro různé radiační zátěže v gama polích štěpnýchproduktů a případně směsných polích gama a neutronů.Měření probíhaly s planárním i koplanárním CdZnTe detek-torem v polích záření gama. Měření s planárním CdZnTedetektorem navíc probíhala ve směsných polích záření gamaa neutronů v experimentálním kanále reaktoru VR-1. Tatopráce byla podpořena grantem Studentské grantové soutěžeČVUT č. SGS15/095/OHK4/1T/14.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Vyraďovanie Oblúkovej haly pri obj. 44/20, JE A1Martin Lištjak, Alojz Slaninka, Ľuboš Rau, Pavol Pajerský

Oddelenie osobnej dozimetrie a dozimetrie ŽP, VUJE, a.s., Okružná 5, Trnava, 918 64, [email protected]

Oblúková hala (OH) s pôdorysom 45 × 6 m bola súčas-ťou kontrolovaného pásma JE A1, Jaslovské Bohunice aslúžila na dočasné uskladnenie asi 400 m3 sypkých rádio-aktívnych odpadov (RAO). Charakterizácia skladovanýchsypkých RAO v OH vykonaná ešte v roku 2011 preukázalaaktivitu na úrovni okolo 10 000 Bq/kg, pričom dominant-ným nuklidom bol 137Cs. Táto charakterizácia potvrdila ajkontamináciu vrstiev podložia pod úrovňou okolitého terénua aj samotnej OH. Cieľom vyraďovania OH bolo odstráne-nie skladovaných sypkých RAO, rozobratie a odstráneniekonštrukcie OH a odstránenie kontaminovaných vrstiev pod-ložia OH do úrovne −1 m vzhľadom na okolitý terén, nazáklade systematického monitorovania.

Sypké RAO boli postupne prevezené a triedené na praco-visku pre triedenie kontaminovaných zemín (PTKZ). Kovovákonštrukcia OH bola postupne rozoberaná a vzniknutý mate-riál bol spracovaný na Linke pre spracovanie kovových RAOv JAVYS, a. s. Vzhľadom na obmedzenú kapacitu pracoviskaPTKZ (cca 5 m3) bola zemina podložia OH triedená vhod-nými „in situ“ metódami monitorovania. Nosnou metódoubolo „in situ“ monitorovania bolo gamaspektrometrické

meranie pomocou prenosnej zostavy s MCA typu InSpectora scintilačným LaBr 1.5”× 1.5” detektorom umiestnenýmv Pb tienení hrúbky 4 cm. Detektor bol počas meraniaumiestnený vo výške 10 cm nad povrchom, pričom bola efek-tívne monitorovaná vrstva hrúbky 20–30 cm. MDA 137Csza dobu merania 300 s bola na úrovni ≈100 Bq/kg. Mera-nia boli vykonané v pravidelnej sieti 1× 1 m (zodpovedá≈ 300 kg pri jednom meraní). Tieto merania boli doplnenéo odbery vzoriek pôd z definovanej vrstvy, ktoré boli analy-zované v akreditovanom gamaspektrometrickom laboratóriuVUJE. Hustota vzorkovania bola cca 1 vzorka na 10 m2.Namerané hodnoty aktivity boli porovnávané so smernouhodnotou 200 Bq/kg. Kontaminované vrstvy boli operatívnevyznačené a odkopané do odstránenia kontaminácie alebodo dosiahnutia hĺbky −1 m.

V rámci monitorovania 2014–2015 bolo odkopaných cca370 m3 kontaminovaných zemín, ktoré boli triedené naPTKZ. Nekontaminovaných zemín ponechaných na miestebolo 85 m3, ich reziduálna aktivita 137Cs bola 74± 8 Bq/kg.Výkopová jama bola zavezená nekontaminovanými zemi-nami a pokrytá geotextíliou a betónovými panelmi.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Všeprofesní zkušenosti s vyřazováním jaderných zařízení v Nuvia Groupv mezinárodním měřítku

Michal Kazda

ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Decommissioning – vyřazování jaderných elektráren (ajiných jaderných pracovišť) z provozu je v Evropě disciplína,jejíž význam bude mít v následujících desetiletích růstovoutendenci. Cílem prezentace je představit kompetenci sku-piny Nuvia v této oblasti životního cyklu jaderných zdrojů.

Jedná se o jednu z aktivit, kterou se zabývají všechny hlavnísložky skupiny (Francie, Velká Británie, Česká Republika).Nedílnou součástí vyřazování je odpadové hospodářství.V prezentaci jsou také uvedeny nejvýznamnější aktuálněřešené projekty ve skupině Nuvia.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Charakterizace velkoobjemových RAO pomocí segmentového gamma-scanneruv ÚJV Řež, a. s.

Josef Mudra

Měření a laboratoře, ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, 250 68, Č[email protected]

Součástí ÚJV Řež, a. s., který je vedoucí organizací v oblastijaderného výzkumu a vývoje v ČR je i oddělení Měřenía laboratoře. Toto oddělení zajišťuje komplexní službyv oblasti měření ionizujícího záření. V rámci odděleníje zastoupena Centrální analytická laboratoř – zkušebnílaboratoř (akreditovaná laboratoř pro provádění radio-chemických analýz), Záruková laboratoř, která je součástísítě laboratoří IAEA (analýzy jaderných materiálů – záru-kový program) a Laboratoř charakterizace radioaktivníchodpadů (RAO). Laboratoř charakterizace RAO je od roku1995 součástí sítě evropských laboratoří „European Networkof Testing Facilities for the Quality Checking of Radio-active Waste Packages”. Charakterizované RAO pocházejíz institucionální sféry (výzkum, průmysl, zdravotnictví, atd.)v ČR. Vzhledem k různorodosti zpracovávaných institucio-nálních RAO má jejich charakterizace velký význam, a toz hlediska legislativy, podmínek přijatelnosti RAO k ulo-žení do příslušného úložiště RAO a volby nejvhodnějšího

postupu zpracování. Kromě běžných standardních měření(měření dávkového příkonu, povrchové kontaminace, labo-ratorní analýzy) se v Laboratoři provádí také pokročilémetody nedestruktivní charakterizace RAO. Pro zjištěníinformací o radionuklidovém složení a aktivitě RAO existujídvě základní metody nedestruktivní a destruktivní. Jednouz pokročilých nedestruktivních metod je použití segmento-vého gamma-scanneru (SGS). SGS slouží ke gamaspektro-metrické charakterizaci velkoobjemových RAO (maximálníhmotnost objektu 600 kg a rozměr 60× 90 cm, ekv. 216 lsud). Výsledkem měření je kromě segmentových spektera jednoho součtového spektra obrázek průmětu interníhorozložení detekovaných radionuklidů na povrch obalovéhosouboru RAO. Pomocí získaných dat (detekované radio-nuklidy, homogenita rozložení radionuklidů v RAO, původRAO) je možné vypočítat aktivitu požadovaných radio-nuklidů v daném RAO.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Sekvenčné stanovenie významných antropogénnych rádionuklidov v radioaktívnychodpadoch

Silvia Dulanská, Ján Bilohuščin, Boris Remenec, Ľubomír Mátel


SPE sorbent TEVA® Resin a anión výmenný sorbent Anionexchange resin bol použitý pre sekvenčné stanovenie akti-vity významných rádionuklidov 126Sn, 93Zr, 94Nb a 99Tc vovzorkách rádioaktívneho odpadu kalu z JE Mochovce a JEJaslovské Bohunice. Sekvenčná metóda bola optimalizovanána modelových vzorkách, rádiochemický výťažok bol sledo-vaný pomocou stopovacích rádionuklidov. Eluované frakcieboli merané na HPGe detektore, alebo kvapalinovom scinti-

lačnom spektrometri. Hlavnou výhodou sekvenčnej metódystanovenia významných rádionuklidov je krátky čas ana-lýzy, použitie jednej kolóny so sorbentom, cena stanoveniaa eliminácia použitia koncentrovaných kyselín. 94Nb bolidentifikovaný vo všetkých vzorkách kalu, hmotnostná akti-vita 126Sn a 93Zr bola menšia ako je hodnota minimálnedetegovateĺnej aktivity. Aktivita 99Tc bola väčšia ako jehodnota MDA u jednej vzorky kalu z JE A1.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Monte Carlo optimalizace zařízení pro třídění velkých objemů pevných odpadovýchmateriálů

Jaroslav Šolc1, Lukáš Skála2, Petr Kovář1, Ludmila Burianová1

1 Oddělení primární metrologie veličin ionizujícího záření, Český metrologický institut – OI Praha, Radiová 3, Praha 10,102 00, ČR

2 Divize radiometrických systémů, ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Významnou částí evropského výzkumného projektu ENV54„Metrology for decommissioning nuclear facilities“ je vytvo-ření prototypu měřicího zařízení s plastickými scintilátorypro segregaci velkých objemů pevných odpadových materi-álů vznikajících při likvidaci jaderných zařízení po ukončeníjejich činnosti. Tyto odpady je nutné roztřídit na část poten-ciálně uvolnitelnou do životního prostředí, a část, která budeuložena na úložišti radioaktivních odpadů (tzv. „segregationmeasurement“). Konečné rozhodnutí o uvolnění do život-ního prostředí je pak prováděno po změření již vytříděnýchodpadů na citlivém gama spektrometrickém zařízení (tzv.„free release measurement“). Účelem obou zařízení je maxi-malizace množství odpadového materiálu, které je uvolněno,

aby uvolnitelný materiál nebyl zbytečně uložen jako radio-aktivní odpad. Tento příspěvek popisuje Monte Carlo simu-lace totálních detekčních účinností plastických scintilačníchdetektorů instalovaných v různých konfiguracích v segregač-ním zařízení. Konfigurace obsahovaly různé počty detektorů(4–12), různé šířky detektorů (10–50 cm) a různé variantyjejich uspořádání. Výpočty byly provedeny pro 6 typic-kých měřených materiálů (nerezové trubičky, železné trubky,dřevo, měděné kabely, hliníkové plechy, skelná vata). Vypo-čítané detekční účinnosti mají pomoci uživatelům segre-gačního zařízení při výběru vhodné konfigurace detektorůna základě předpokládaného objemu a složení měřenéhomateriálu s přihlédnutím k jejich finančním možnostem.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Sorption of cobalt on crosslinked chitosanLucia Pivarčiová, Oľga Rosskopfová, Pavol Rajec


The contamination of water by heavy metal and radioactiveions is becoming a serious ecological and health hazard dueto their toxic effects even at very low concentrations andlong half lives. The methods such as chemical precipitation,reverse osmosis, ion exchange and adsorption have beenused for reduction of heavy metals. Chitosan is an ami-nopolysaccharide that binds metal ions through differentmechanisms such as ion exchange, chelation or formationof ternary complex. The sorption performance depends onthe characteristics of the solution (pH, presence of ligands,metal speciation) and the properties of the biopolymer (crys-tallinity, degree of deacetylation, molecular weight). Theseinteractions chitosan/metal ions can be used for environ-mental applications and for the synthesis of new materials.However, the applications of chitosan are limited. Severalmethods have been used to modify natural chitosan eitherphysically of chemically in order to improve the adsorptioncapacity. The crosslinking with glutaraldehyde or epichloro-

hydrin can be cited as examples of chemical modificationspromoted on chitosan. The sorption of radiocobalt on amineral surface changes the physiochemical properties ofradiocobalt and thereby controls the migration and diffusionof radiocobalt in the natural environment. The radionuclide60Co in the liquid waste is from neutron activation forcorrosion products. Cobalt is a major contributor towardthe radiation build up problem because of its rather longhalf-life (𝑇1/2 = 5.27 y) and high energy of 2.5 MeV gammaemission. The crosslinked chitosan can be the suitable candi-date for the preconcentration of cobalt from large volumesof aqueous solutions, as required from removal of metalions from industrial wastewater. This work was aimed tostudy the influence of contact time and pH on sorptionof cobalt cations on glutaraldehyde crosslinked chitosanand also the sorption as function of cobalt concentration inaqueous phase was studied.



Pond

ělíÚt

erý—

Sekc

e5

PSt

ředa

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ý—Se

kce

5P

Stře

daČt

vrte

kPá

tek


Stanovenie 107Pd extrakčnou chromatografiouBianka Horváthová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Boris Remenec, Veronika Gardoňová


107Pd sa produkuje ako štiepny produkt v jadrovom reaktorea patrí medzi povinne deklarované rádionuklidy v rádio-aktívnych odpadoch. V práci bola optimalizovaná separácia107Pd metódou extrakčnej chromatografie na sorbente NiResin od firmy TrisKem International. Sledoval sa vplyvkoncentrácie Cl− iónov na sorpciu Pd2+ na sorbente NiResin, nakoľko Pd2+ vytvára stabilný komplex [PdCl4]2−.Experimentálne sa zistilo, že vhodné prostredie na sorpciuPd2+ na sorbente je (0,5–3) mol · dm−3 HCl, na elúciu Pd2+

bola použitá 8 mol·dm−3 HNO3. V práci bola stanovenámaximálna sorpčná kapacita 0,5 mg Pd2+ na 0,2 g Ni Resin.Metóda stanovenia 107Pd bola aplikovaná na reálne vzorkyz JE Jaslovské Bohunice. 107Pd bolo merané na kvapali-novom scintilačnom spektrometri TRI CARB 2900TR odfirmy PerkinElmer s maximálnou beta energiou 33 keV,chemické výťažky separácie paládia sa stanovili pomocouAAS. Aktivita 107Pd bola menšia ako je hodnota minimálnedetegovateľnej aktivity (MDA) 0,6 Bq · dm−3.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Leukémie ve studii pracovníků nukleárních zařízení – komentář k výsledkům asimulační studie

Ladislav Tomášek, Lukáš Kotík


Studie zahrnuje rozsáhlé kohorty pracovníků z Velké Britá-nie (148 tis.), USA (101 tis.) a Francie (59 tis.). Třebažeprůměrné kumulované dávky jsou velmi nízké (18,2, 15,2 a11,6 mSv), jsou maximální hodnoty podstatně vyšší (1218,820 a 416 mSv), přičemž podíl dávek nad 100 mSv činí jen3,2 %. V celé studii bylo v letech 1944–2005 pozorováno531 leukémií (vyjma CLL), z toho jen 42 nad 100 mSv.Přesto zvýšení relativního rizika leukémie na 1 Sv bylopřekvapivě statisticky významné – 3,4 s 90% konfidenč-ním intervalem 1,4–5,9. Studie nezahrnuje údaje o lékařskéexpozici. Naskýtají se otázky, jaký má tento fakt vliv navýsledky a také, zda statistická síla studie (která souvisís počtem případů a distribucí dávek) je dostatečná k pro-kázání tohoto rizika. K ověření vlivu jiných dávek, např.z vyšetření CT, byla provedena simulační studie tak, abydistribuce dávek a rozsah pozorování odpovídaly hodno-tám v publikovaných dávkových kategoriích. Dávky z CT

vyšetření byly simulovány v závislosti na věku s ročnímpodílem vyšetření v rozsahu 2,8–39% v posledních 30 letech.Průměrné dávky v simulační studii (vážené person-years)byly 14,4 mSv a dávky z CT 2,6 mSv s maximy 410 a20,6 mSv. Celkem bylo provedeno 20 simulací pomocí Pois-sonova rozdělení s parametry, které odpovídaly průměrůmv dávkových kategoriích a koeficientu relativního rizika 3,4na 1 Sv. Počty simulovaných případů se pohybovaly v roz-sahu 472–549. Odhady koeficientů rizika byly v rozsahu0,7–5,7 s průměrem 3,2 ve vztahu pouze k profesionálnímdávkám a 1,0–6,2 s průměrem 3,3 ve vztahu k celkovýmdávkám včetně dávek z CT. Ve většině simulací byly odhadykoeficientů rizika z úplných dávek vyšší nebo stejné než jenz profesionálních dávek. Z jednotlivých simulací bylo 80 %významných odhadů koeficientu rizika. Lze tedy uzavřít,že síla studie je 80%, což je minimální hodnota obvyklepožadovaná v epidemiologických studiích.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Případy s aplikovaným Thorotrastem z hlediska biologické dozimetrie (příspěvekpro EURADOS WG 7)

Irena Malátová


Pracovní skupina WG7 EURADOS, která se věnuje problé-mům vnitřního ozáření, s pracovní skupinou WG 10 (biolo-gická dozimetrie), společně shromažďuje dobře dokumento-vané případy, v nichž dominuje expozice z vnitřního ozářenínad zevním ozářením. Jsou to na př. osoby s významnýmdepem 137Cs z Goianie, pracovníci ze sovětského podnikuMaják s depem 90Sr, 239Pu, 241Am a další.

Náš příspěvek se týkal případů s diagnostickou aplikacíThorotrastu. Používání Thorotrastu je široce dokumento-váno v Evropě, v USA a v Japonsku. Pro celý svět seodhaduje asi 1 milión případů použití. Z literatury bylonalezeno celkem jen 71 případů, v nichž je uvedeno jakaplikované množství thorotrastu, tak i a počet chromozomo-

vých aberací. Korelační koeficienty mezi dávkou na červenoukostní dřeň, odvozenou z aplikovaného množství a počtemchromosomálních aberací je pro všech 71 osob dohromady0,59, pro muže 0,61, pro ženy 0,55. Odhad dávky je všakzatížen velkou chybou, jelikož i při znalosti aplikovanéhoobjemu je aktivita Thorotrastu samého již dost velkýmzdrojem nejistot, protože údaje o obsahu 232Th v koloiduse podle různých autorů liší; různý může být poměr aktivit228Th a 232Th v době aplikace. Stejně tak může být zatíženonepřesnostmi stanovení chromosomálních aberací, které vět-šinou pochází z šedesátých a sedmdesátých let 20. století,kdy se neprováděla žádná mezilaboratorní porovnání.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Hypersenzitivita buněk při různém lineárním přenosu energieAntonín Sedlák


Je známo, že závislost velikosti biologických účinků na absor-bované dávce ionizujícího záření nemusí být v oblasti velminízkých dávek záření vždy lineární. Předmětem tohoto sdě-lení je otázka méně známá – jak se tato počáteční nelinearitamůže měnit s rostoucím lineárním přenosem energie LET.Analyzovali jsme řadu publikovaných křivek dávka – úči-nek u savčích buněk. Průběh těchto křivek jsme popsalimatematickým vztahem s třemi parametry a, b, c. Prvýcharakterizuje lineární závislost účinku při vyšších dávkách,druhý popisuje velikost hypersenzitivity těchto buněk přidávkách velmi nízkých a třetí vyjadřuje schopnost vyrovnatpočáteční anomální průběh tak, aby byl při vyšších dáv-kách již lineární. Protože u různých druhů buněk mohoubýt výsledky odlišné, soustředili jsme se při analýze vlivuLET pouze na buňky čínského křečka V79. Překvapivěse ukázalo, že i u jednoho druhu buněk se může jednato různé mechanismy hypersenzitivity. Zatímco v experi-mentu s ionty uhlíku při LET 27,5 keV/𝜇m byla zvýšená

citlivost buněk způsobena patrně počáteční nedostatečnouadaptací buněk, u experimentů s heliony různých ener-gií se patrně jednalo o bystander efekt. Analýze výsledkůposledně zmíněné práce jsme se věnovali podrobněji proto,že tyto experimenty byly provedeny za stejných podmínekpro více hodnot LET. Nelineární regresní analýzou bylyzjištěny hodnoty zmíněných parametrů a, b, c a poté bylykonstruovány křivky jejich závislosti na LET. Zajímavějšínež absolutní hodnoty těchto parametrů je právě porovnánítvaru těchto křivek. I když v analyzovaných experimentechnebyla oblast malých dávek vyšetřována tak podrobně jakou jiných autorů, ukázalo se, že průběhy křivek pro všechnytři parametry jsou dost podobné. Charakteristický je jejichrychlý nárůst v oblasti vyšších hodnot lineárního přenosuenergie mezi 80 a 100 keV/𝜇m, kde se významně uplatňujífyzikální faktory radiačního poškození. Tato oblast tvořívýznamnou část spektra LET u radonu a jeho dceřinýchproduktů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Modelling of Auger-electron radioimmunotherapy with carbon nanotubes at thesingle cell level

Martin Šefl1, 2, Ioanna Kyriakou2, Chang Guo3, Kostas Kostarelos3, Dimitris Emfietzoglou2

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Medical Physics Laboratory, University of Ioannina, Ioannina, 45 110, Greece

3 Nanomedicine Laboratory, Faculty of Medical & Human Sciences and National Graphene Institute, University ofManchester, Manchester, M19 9PT, UK

[email protected]

Targeted radiotherapy using low-energy electron emitters isa very promising treatment modality for disseminated dise-ase, such as leukemia and lymphoma, and micrometastasis.Functionalized carbon nanotubes (CNT) are able to pene-trate the cell membrane. Therefore it is possible to deliverradiation dose to the most cell sensitive compartment – thenucleus, and at the same time, by using low-range radio-nuclides which offer more effective sparing of un-targeted(healthy) cells. The aim of this study is to develop a com-putational model of the radiotherapeutic efficacy of carbonnanotubes filled with low-range radionuclides. Experimentaldata on intracellular distribution of CNT in MCF7 cells in

combination with radiodosimetric Monte Carlo calculationsusing CERN’s Geant4 simulation code, were used to predictthe therapeutic efficacy at the single-cell level based on atime-dependent version of the LQ model of the cell survival.Results in the form of cell-kill probability as a functionof cell-bound administered activity are presented for threeAuger-electron emitting radionuclides (99mTc, 111In, and125I) in order to evaluate the effect of the radionuclide’semission properties, activity level, and reach of the deli-very system. The sensitivity of the results to various LQmodel approximations (with repair and proliferation) is alsoexamined.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Vliv dávkového příkonu na odezvu buněčných kulturAnna Michaelidesová1, 2, 3, Jana Vachelová1, Kateřina Pachnerová Brabcová1, Petra Sýkorová1, 2, Daniel Depeš4,

Martin Falk4, Iva Falková4, Vladimír Vondráček2, Marie Davídková1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

3 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR4 Biofyzikální Ústav AV ČR, ČR

[email protected]

Dávkový příkon hraje významnou roli na odezvu buněk naozáření. U nízkých dávkových příkonů se již během ozařo-vání mohou aktivovat procesy reparace, repopulace a můžese měnit fáze buněčného cyklu u ozařovaných buněk. Ioni-zující záření způsobuje řadu poškození v buňkách, jako jsoujednoduché (SSB) a dvojné zlomy (DSB) na DNA, poško-zení bází, DNA-protein crosslinky atd. Spuštěním reparacíu nízkých příkonů se tato poškození mohou opravovat jižběhem ozařování a efekt celého ozáření může být redukován.

Se zavedením nových technologii v protonové radioterapii,a zejména skenovaného tužkového svazku (PBS), se naprostomění dávkový příkon v různých částech nádoru oproti tech-nikám pasivním. U PBS je dávka doručována v jednotlivýchspotech a přitom frakce trvá jen několik minut stejně jako

v případě pasivních protonových módů, kde je nádorovýobjem ozařován současně s konstantním příkonem. Tatočasová shoda znamená, že dávkový příkon v jednom spotuje velmi vysoký. Dávkový příkon u PBS se navíc liší v růz-ných oblastech nádoru a nejvyšší je v distálních částech.

V příspěvku budou prezentovány výsledky komplexníhoexperimentu provedeného v Protonovém Centru v Praze.Neonatální kožní fibroblasty byly ozářeny módem PBS vedvou až třech různých pozicích monoenergetického Brag-gova píku, pro dva až tři různé dávkové příkony, různýmidávkami podle potřeby dané části experimentu. Po ozá-ření bylo sledováno přežití buněk, indukce DSB a formacemikrojader.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Analýza možností využití detekce γH2AX/53BP1 ohnisek a monitorování reparacedvouřetězcových zlomů DNA pro pre-terapeutické stanovení radiosensitivity nádorů

hlavy a krkuDaniel Depeš1, Martin Falk1, Michal Masařík2, Iva Falková1, 3, Jaromír Gumulec2, Alena Bačíková1,

Zuzana Horáková4, Eva Pagáčová1, Hana Binková4

1 Biofyzikální ústav AV ČR, Brno, ČR2 Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ČR

3 Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava, SR4 Nemocnice u sv. Anny, Brno, ČR

[email protected]

Nádory hlavy a krku jsou agresivní novotvary v blízkostiživotně důležitých struktur. Chirurgické řešení bývá častodevastující, proto je preferována neinvazivní chemo/radio-terapie. Zásadním problémem však je, že neznáme markerurčující pacienty responsivní k ionizujícímu záření ještěpřed zahájením léčby. Pokud totiž radioterapie selže, je„záchranný” chirurgický zákrok komplikován prací v ozářenétkáni. Prvotní rozhodnutí pro správnou terapii je protoextrémně důležité.

Naším cílem je optimalizovat detekci γH2AX/53BP1ohnisek pomocí imunofluorescenční mikroskopie pro pre-terapeutické stanovení citlivosti nádorů hlavy a krku k ioni-zujícímu záření in vitro. Též se snažíme zjistit, zda indukcedvouřetězcových zlomů (DSB) a efektivita jejich reparacekorelují s výsledky radioterapie a jak se komplexní buněčnáodpověď na poškození DNA liší u jednotlivých nádorů atypů buněk izolovaných z nádoru.

První výsledky naznačují možnost využití imunofluo-rescenční mikroskopie pro výše popsané účely. Připravilijsme primární linie fibroblastů a nádorových buněk z dopo-sud neléčeného nádoru krku. Na těchto liniích jsme kvantifi-kovali DSB před a ihned po (5 min) ozáření buněk paprskyγ (60Co, 2 Gy), a následně ještě v několika dalších časech aždo 24 h PO. Ukazujíce patrně na jejich prekancerózní stav,„normální” fibroblasty izolované z nádoru, podobně jakonádorové buňky, vykazovaly ve srovnání s kultivovanýminormálními kožními fibroblasty genomovou nestabilitu (víceDSB již před ozářením). Toto vysvětlení se jeví být v sou-ladu s našimi dřívějšími poznatky (Lukášová et al. (2004)Chromosoma 112/5, p:221–230). Předběžná data též nazna-čují, že obě primární linie reparují DSB zřetelně pomalejinež je obvyklé pro normální fibroblasty.

Podpořeno projekty vládního zmocněnce ČR a 3 + 3 prospolupráci se SUJV Dubna, a Projektem Excellence GAČR302/12/G157



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Vliv ionizujícího záření na aktivitu restrikčních endonukleáz PvuII a HindIIIMartina Lužová1, 2, Anna Michaelidesová1, 2, 3, Marie Davídková1, 2

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

3 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, Č[email protected]

Enzymy PvuII a HindIII patří mezi restrikční endonukleázytypu II a lze je nalézt v bakteriích, u kterých hrají význam-nou roli v obranném mechanizmu proti virům. Restrikčníendonukleázy typu II rozpoznávají na DNA specifické palin-dromické sekvence bází, ve kterých, za přítomnosti kofaktoruMg2+, dvoušroubovici DNA rozštěpí. PvuII štěpí molekuluDNA uprostřed sekvence CAG↓CTG a HindIII štěpí DNAve vyznačeném místě sekvence A↓AGCTT.

Pro celou studii vlivu ionizujícího záření na aktivituenzymů PvuII a HindIII byl použit DNA plasmid pcDNA3,který má délku 5446 bázových párů (bp). Enzym PvuII štěpítento plasmid ve třech místech. Pokud interaguje enzymPvuII s pcDNA3 plasmidem, dostaneme tři fragmenty DNAo délkách 1069, 1097 a 3280 bp.

Enzym HindIII naproti tomu stejný plasmid štěpí jenv jednom místě a stočená (supercoiled) forma plasmidu sezmění na formu lineární beze změny délky řetězce DNA.

Snížení aktivity enzymu se projevuje jako nedokončené spe-cifické nebo nespecifické štěpení DNA a proto lze ve vzorcíchdetekovat fragmenty DNA o jiných délkách.

Pro rozlišení různě dlouhých úseků DNA byla použitametoda agarózové gelové elektroforézy. Bylo zjištěno, že akti-vita enzymů klesá se vzrůstající dávkou ionizujícího záření.To znamená, že část enzymů je deaktivována ionizujícímzářením a dané množství enzymů není schopné rozštěpitveškerou DNA. Ve snaze porovnat vliv kvality záření bylyenzymy ozářeny svazky s různým LET – protonovým svaz-kem 30 MeV protonů na cyklotronu ÚJF AVČR v Řeži,fotonovým svazkem na kobaltovém zářiči na Oddělení dozi-metrie záření ÚJF AVČR a elektronovým i fotonovým svaz-kem v Mikrotronové laboratoři Oddělení urychlovačů ÚJFAVČR. Výsledky experimentů budou prezentovány a disku-továny s ohledem na molekulární strukturu obou enzymů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

1Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

Čtvr

tek

Páte

k


Účinky low dose – vybrané zajímavosti, projekt OPERRAEva Zemanová

Regionální centrum České Budějovice, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

EU projekt OPERRA (Open Project for the European Radi-ation Research Area, 2013–2017) si klade za cíl vybudovatkoordinační struktury pro správu výzev a řízení výzkumuv oblasti radiační ochrany jménem Evropské Komise. MeziOPERRA iniciativy patří nastavení udržitelné organizacevýzkumu v radiační ochraně v Evropě, zapojení klíčovýchpartnerů v RO, národních a mezinárodních financujícíchagentur, zapojit VŠ a akademické partnery, hlavní „sta-keholders”, autority a jiné technické platformy uvnitř ivně Euratomu. Projekt je zaměřen na získání institucí aorgánů zejména v nových členských státech EU se zájmemo výzkum biologických účinků nízkých dávek, přičemž jenepostradatelná snaha o multidisciplinární přístup. Tj. inte-grování možností institucí nejen v oblasti RO, ale v oborechjako je buněčná signalizace, genomika, proteomika, imuno-logie. Důležitým oborem je rovněž matematické modelování,zejména proto, že umožňuje simulaci různorodých podmí-nek, genetického vybavení buňky, mikroprostředí buňky adalších charakteristik, které ovlivňují celkovou senzitivitu avýsledný efekt low dose na organismus.

Existují epidemiologické studie, které zachycují a upo-zorňují na zvýšené riziko rakoviny z CT ozáření, mamogra-fického screeningu, nárůst úmrtnosti na leukémii spojenýs dlouhodobým působením nízkých dávek záření (profesníozáření, z životního prostředí, lékařské ozáření). Na druhéstraně mnoho studii zpochybňuje lineární bezprahový modelzávislosti rizika stochastických účinků na dávce v oblasti níz-kých dávek, menších cca než 100 mGy v lidských buňkách.V této oblasti naopak škodlivé účinky expozice záření mizí ajsou nahrazeny ochrannými účinky, které se projevují pokle-sem transformovaných buněk a u zvířat zvýšením latencerakoviny. Náchylnost ke vzniku rakoviny při působení lowdose souvisí se specifickým genetickým místem, které byse mohlo individuálně odhalit pomocí biomarkeru v krvi(tedy genetickými screeningovými testy) a identifikovat takjedince se zvýšenou citlivostí na low dose.

Uvedená pozorování vybízí k přehodnocení lineární ode-zvy na nízké dávky a poukazují na to, že biologické procesyvyskytující se v buňkách jako odpověď na nízké dávky adávkový příkon mohou být zásadně odlišné od těch, kterévyplývají z působení vysokých dávek.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek


Nemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR způsobené expozicíionizujícímu záření v období 2002–2014

Tomáš Műller

Oddělení radiačních rizik, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V České republice se každý rok předkládá k posouzeníněkolik desítek případů onemocnění u stávajících či býva-lých horníků uranových nebo rudných dolů, o kterých sepostižený nebo jeho ošetřující lékař domnívá, že jsou důsled-kem profesionální expozice ionizujícímu záření. Pouze částtěchto případů lze kvalifikovat jako nemoc z povolání.

Téměř veškeré případy, které jsou navrhovány jako nemociz povolání jsou zhoubné nádory. Většina z těchto posuzo-vaných případů jsou onemocnění rakovinou plic z radio-aktivních látek. Rozhodování o nemoci z povolání vycházív současné době z pravděpodobnostního přístupu posuzo-vání založeném na stanovení podílu příčinné souvislosti(PPS) ozáření na vzniku onemocnění (např. metodické opat-ření č. 15 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČR, částka 9,1998).

Poster podává souhrnnou informaci o všech posuzova-ných případech nemocí z povolání u horníků uranových

a rudných dolů v České republice v letech 2002–2014. Vesledovaném období bylo na SÚRO každý rok předloženok posouzení podmínek vzniku onemocnění 40–80 případů.Ve většině případů šlo o rakovinu plic. Druhou nejpočetnějšískupinu diagnos tvořily rakoviny kůže (non-melanoma skincancers). Další skupinou byly leukémie. Na ostatní diagnosypřipadaly pouze ojedinělé případy onemocnění.

Z posuzovaných onemocnění splňuje kritéria přiznánínemoci z povolání polovina až třetina posuzovaných případů.Z toho většinu tvoří rakovina plic. Podíl rakoviny plic u při-znaných nemocí z povolání má v posledních letech klesajícítendenci. Následují rakoviny kůže (basaliomy a spinaliomy).Jejich podíl na počtu přiznaných nemocí z povolání má nao-pak rostoucí tendenci. V roce 2014 činil polovinu případůuznaných nemocí z povolání. Na třetím místě jsou leukémie(zhruba 1 případ za rok).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek


Length of plasmid DNA molecules imaged by Atomic Force MicroscopyKateřina Pachnerová Brabcová1, 2, Lembit Sihver1, Václav Štěpán2, Marie Davídková2

1 Atominstitut, TU Wien, Stadionallee 2, Wien, 1020, Austria2 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR

[email protected]

DNA damage is one of the basic markers of a cancer risk.Ionizing radiation induced DNA damage is specific in itscomplexity, which nature is difficult to measure with con-ventional techniques, such as electrophoresis. Yet, the exactnature of these complex DNA damages is important infor-mation, considering its relation to possibilities of cell repairand therefore to the height of the cancer risk.

Plasmid DNA in water serves as a simplified model ofcell nucleus, which allows omitting of the cell repair pro-cesses. Such system was irradiated with gamma 60Co raysand the induced damages were investigated with atomicforce microscopy (AFM). The nature of the damages, in

case of plasmid DNA, is connected to the length of thecreated molecules, which can be estimated via an analysisof AFM images. For this purpose, we have developed asemi-automatic algorithm „LEMEDNA“ (Length measure-ment of DNA). The algorithm consists of three subsequentsteps: a) image segmentation – isolation of pixels describingthe DNA molecule; b) computation of the pixel length –from the isolated pixels, using an optimised algorithm; c)calibration to the real dimensions – the calculated lengthis transformed to the length units. The preliminary expe-riment presented in this work reveals gamma-ray inducedDNA fragments.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek


Neterčové efekty v buněčných kulturáchPetra Sýkorová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková

ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, Č[email protected]

Již od objevení záření X roku 1895 Wilhelmem ConrademRöntgenem se lidská společnost zajímá o účinky ionizujícíhozáření na živé organismy. Současný radiobiologický výzkumse ubírá směrem k pochopení zářením vyvolaných změnv ozářených buňkách a tkáních, které se opírají o mikro-dozimetrické principy. Mikrodozimetrie umožňuje sledovatnáhodnou povahu procesu předávání energie ionizujících čás-tic ve velmi malých objemech, jakými jsou např. buněčné asubbuněčné struktury a přispívá k lepšímu poznání mecha-nismů účinku záření. Jedním ze sledovaných jevů současnostijsou neterčové „bystander“ efekty. Jedná se o efekty, kdynejen primárně poškozené buňky reagují na záření, ale takésousední buňky vykazují radiační poškození, aniž by bylypřímo ozářeny. Moderní definice „bystander” efektů jsouodvozeny z práce založené na mikrodozimetrických prin-cipech, kterou publikovali v roce 1992 Nagasawa a Little(reference). Ozařovali 𝛼-částicemi pouze 1 % z buněčné

populace, avšak celých 30 % vykazovalo chromozomálnízměny v podobě výměny sesterských chromatid. Ozářenébuňky reagují na ionizující záření produkcí klastogenníchfaktorů, které mají schopnost aktivovat různé signální dráhyv sousedních buňkách. Aktivace těchto signálních drah můžemít za následek vyvolání různých efektů, jako napříkladpoškození DNA, mutace DNA, chromozomální aberace agenomovou nestabilitu, apoptózu, formaci mikrojader, onko-genní transformaci, senescenci atd. Tyto faktory mohou býtdo sousedních buněk přeneseny, buď přímou komunikacímezi buňkami, nebo jsou uvolněny do kultivačního media,které může být přeneseno na neozářené buňky. Tímto dru-hým způsobem jsme provedli několik experimentů s neona-tálními lidskými kožními fibroblasty, u nichž jsme sledovalizměny v klonogenní činnosti po ozáření 60Co a protonovýmsvazkem. Výsledky těchto experimentů budou shrnuty adiskutovány na konferenci.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek


První experimenty s mezenchymálními kmenovými buňkamiJana Vachelová1, Anna Michaelidesová1, 2, 3, Marie Davídková1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

3 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Mezenchymální kmenové buňky (MSC) jsou nekrvetvornéprogenitorové buňky, které mají schopnost diferenciace dorůzných mezodermálních linií. Tyto buňky se dokáží dife-rencovat na různé buněčné typy, jako jsou například adi-pocyty, osteoblasty, myocyty, neurony atd. Nejčastějšímzdrojem MSC je kostní dřen, kde se však vyskytují s frek-vencí 0,001–0,01 % z celkového počtu jaderných buněk.

MSC lze kultivovat in vitro v laboratoři a jsou radio-rezistentnější než buňky normální. V červenci 2015 jsmev naší laboratoři započali práci s těmito buňkami a po jejich

rozpěstování jsme je různě testovali. Provedli jsme již prvníexperimenty se zářením. Sledovali jsme po ozáření jejichrůst a přežití. Pokusili jsme se stanovit indukci apoptózypo ozáření a změny v distribuci buněk v buněčném cykluv různých časech po ozáření.

V příspěvku budou prezentovány první výsledky z nověrozjeté experimentální práce naší laboratoře. Reakce MSCna ozáření bude porovnaná s reakcí neonatálních kožníchfibroblastů ozářených za stejných podmínek.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e1

PČt

vrte

kPá

tek


Automatické počítání foci v buněčných jádrech pomocí programu FociCounter 1.0Daniel Depeš, Martin Falk

Biofyzikální ústav AV ČR, Královopolská 135, Brno, 612 65, Č[email protected]

Nejzávažnějším radiačním poškozením buněk jsou dvou-řetězcové zlomy DNA (DSB). V současnosti nejcitlivějšímetodou jak kvantifikovat a studovat DSB je imunofluo-rescenční mikroskopie tzv. reparačních ohnisek, tvořenýchhistonem γH2AX a dalších proteiny (např. 53BP1). Vyhod-nocení výsledků je však časově velmi náročné a klade iznačné nároky na zkušenost analyzátorů.

Jako výhodná alternativa manuálního počítání ohnisek sev ukázala automatická analýza pomocí programu FociCoun-ter(1). Získání kvalitních výsledků ovšem vyžaduje správnénastavení parametrů detekce:

Nejprve je nutné vytvořit knihovnu snímků ve formátuTIFF. V našem případě jsme série trojrozměrných řezůz mikroskopu vzájemně proložili v Acquiarium 2.0 Soft-ware za vzniku 2D obrazu, který jsme následně převedlido TIFF (Gadwin Printscreen 5.4.2(3)). Samotná kvanti-fikace ohnisek ve FociCounteru pak vyžadovala označeníjader určených pro analýzu a správné stanovení zejménanásledujících parametrů (Setting – Set parameters): mediansquare size (MSS), enhance parameter (EP), crown radius(CR), rim radius (RR) a brigtness difference (BD).

Optimálního hodnoty uvedené níže byly získány srovná-ním výsledků automatické analýzy s výsledky manuálního

počítání ohnisek několika zkušenými analyzátory. Experi-ment byl proveden s normálními kožními fibroblasty ozáře-nými protony (1 Gy) v různých pozicích Braggova píku as různým dávkovým příkonem:

MSS (filtr rozmazávající a vyrovnávající šum): MSS 5 prodetekci ohnisek 15 min po ozáření (PO), kdy lze očekávatstále ještě drobná ohniska; ostatní časy PO = MSS 7.

EP (kontrast mezi ohnisky a pozadím): při zvýšení kon-trastu (EP) program ignoroval slabá ohniska, proto EP 1.00(vypnuto).

CR (minimální velikost ohnisek v pixelech pro odstraněnínespecifických signálů): CR 4 pro 15 min PO; CR 5 ostatníčasy.

BD (rozdíl fluorescence ohnisek a okolí) má největší vlivna výsledek: BD 20 pro velmi jasná a BD 15 pro průměrnáohniska.

RR (okolí ohnisek v pixelech pro výpočet BD): RR 7 vevšech případech.

Podpořeno projekty vládního zmocněnce ČR a 3 + 3 prospolupráci se SUJV Dubna, a Projektem Excellence GAČR302/12/G157.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Národní radiologické standardy a externí klinické audityBarbora Havránková, Jitka Nožičková, Petr Papírník


V současné době v České republice existují Standardy zdra-votní péče – Národní radiologické standardy (dále jen NRS),které poprvé vyšly ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví(ročník 2011, částka 9). Zezávazněny byly až vydáním veVěstníku Ministerstva zdravotnictví (ročník 2012, částka 8).Platné NRS jsou rozděleny na část týkající se radiologickéfyziku a na všechny tři oblasti lékařského ozáření. Přičemžradiodiagnostika má dva samostatné standardy, a to pro dia-gnostickou část na radiodiagnostických pracovištích a prointervenční radiologii na angiografických, koronarografic-kých a intervenčních radiologických pracovištích. Vzhledemk tomu, že NRS již v době svého vydání ne zcela reflek-tovaly aktuální situaci v oblasti lékařského ozáření, bylyprůběžně iniciovány snahy o jejich aktualizaci. Revizi NRS

dosti významně urychlili i povinnosti vyplývající ze zákonač. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, veznění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisů, a tozejména povinnost pracoviště vytvořit místní radiologickéstandardy (dále jen MRS), následně podle nich postupovata v neposlední řadě i povinnost provedení klinických auditů.Vzhledem k těmto skutečnostem Ministerstvo zdravotnictvíiniciovalo vznik pracovní skupiny složené ze zástupců všechrelevantních odborných společností a Státního úřadu projadernou bezpečnost, která od listopadu 2014 pracuje naaktualizaci NRS. V příspěvku/prezentaci bude prezento-vána nová koncepce revidovaných NRS a jejich provázanosts interními a externími klinickými audity.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Klinické audity na zdravotnických pracovištíchPetr Borek, Radim Kříž, Jiří Hlavička

VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Společnost VF, a. s. získala jako první společnost v Českérepublice povolení Ministerstva zdravotnictví k realizaciexterních auditů na pracovištích radiodiagnostických, radio-terapeutických a pracovištích nukleárních medicíny. V před-

nášce popisují autoři první zkušenosti z provádění externíchklinických auditů ve všech třech oborech, kde se provádílékařské ozáření. Veškerá data a informace použité v pre-zentaci jsou anonymní.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Radiačný preukaz pacienta – efektívny nástroj odôvodnenia a optimalizácieradiačnej ochrany

Dušan Šalát1, Anna Šalátová2

1 Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Nám. J. Herdu 2, Trnava, 917 01, SR2 Ústav radiačnej ochrany s.r.o., Staničná 1062/24, Trenčín, 911 05, SR

[email protected]

V poslednom období zaznamenávame výrazný nárast ožiare-nia populácie z medicínskych zdrojov ionizujúceho žiarenianielen vo svete, ale aj na Slovensku. Dôvodom nepriazni-vého trendu je paradoxne lepšia dostupnosť rádiologickýchmodalít (cca 20 CT prístrojov na mil. obyvateľov v SR)a aplikácia nových diagnostických metód v rádiológii. NaSlovesku sa ročne vykoná viac ako 5 mil. rádiologickýchvyšetrení (mimo USG a MR), čo štatisticky znamená, žekaždý občan Slovenska je a bude minimálne 1× ročne lekár-sky ožiarený. Pri tomto počte rádiologických vyšetrení všaknie sme v krajinách vyspelého sveta žiadnou výnimkou.

Viac ako 50%–ný podiel z lekárskeho ožiarenia tvoriadnes CT vyšetrenia, ktorých výhodou je kvalitná diagnos-tická obrazová informácia, ale na druhej strane patria medzinajviac radiačne zaťažujúce rádiologické vyšetrenia pre paci-enta. Počet CT vyšetrení za posledných desať rokov v SRvzrástol o 400 % a mnohokrát pri diagnostike ochorenívytláčajú klasické, menej zaťažujúce rádiologické modality,ako je skiagrafia a USG.

Zavedenie radiačného preukazu pacienta napomáha uplat-ňovaniu základných princípov radiačnej ochrany v praxi a

môže poslúžiť ako efektívny nástroj radiačnej ochrany preindikujúceho lekára (klinika), rádiológa, samotného paci-enta, alebo zdravotnú poisťovňu. Okrem sledovania histórielekárskych expozícii z rôznych zdravotníckych zariadení,umožňuje hodnotiť dodržiavanie diagnostických referenč-ných úrovní pre rôzne typy rtg modalít, kalkulovať efektívne,prípadne orgánové dávky pacienta a stanovuje mieru rizikavzniku nádorových ochorení v súvislosti s aplikáciou ioni-zujúceho žiarenia.

V elektronickom radiačnom preukaze pacienta, kde súinformácie z väčšiny zdravotníckych zariadení na Slovensku,zaznamenávame kumulatívne hodnoty efektívnych dávokpacienta prevyšujúce 100 mSv za rok, čo z pohľadu ožiare-ného pacienta predstavuje zvýšenie rizika vzniku stochas-tických účinkov.

Sledovanie histórie ožiarenia pacientov pomocou radiač-ného preukazu pacienta môže napomôcť nielen k dôslednej-šiemu dodržiavaniu základných princípov radiačnej ochrany,ale tiež prispieť k vedeckému skúmaniu biologických účinkovionizujúceho žiarenia pri nízkych dávkach, alebo pri výukeindikujúcich lekárov, rádiológov a rádiologických technikov.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Diagnostické referenční úrovně pro dětské pacientyLeoš Novák


Problematika diagnostických referenčních úrovní pro dět-ské pacienty je velice aktuální, v současné době probíháevropský projekt „PiDRL – European Diagnostic Refe-rence Levels for Paediatric Imaging“ řešený Evropskouradiologickou společností, jehož cílem je stanovit hodnotyDRÚ pro dětské pacienty pro radiodiagnostická vyšetřenía výkony intervenční radiologie a zároveň navrhnout stan-dardizovanou metodiku stanovení DRÚ pro dětské pacienty.Přístupy ke stanovení DRÚ pro děti se v různých zemích liší

zejména v kategorizaci dětí do jednotlivých standardníchskupin, ve způsobu přepočtu dávkových veličin na základěparametrů vyjadřujících velikost pacienta a ve výběru vyšet-ření, pro která je vhodné na národní úrovni DRÚ stanovit.V příspěvku budou prezentovány hodnoty již publikovanýchDRÚ pro děti z různých zemí, přehled přístupů ke stanoveníDRÚ dětí a předběžná doporučení vycházející z evropskéhoprojektu PiDRL.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Nuvia – Řešení a systémy vedoucí k optimalizaci radiační ochrany ve zdravotnictvíMilan Buňata

ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Po jaderné energetice a problematice palivového cyklu zamě-řuje skupina Nuvia svou pozornost na oblast používání ioni-zujícího záření ve zdravotnictví. V současné době, kdy lzezaznamenat nárůst používání lékařských metod využíva-jících zdroje ionizujícího záření, jsou kladeny požadavkyna snižování radiační zátěže jak pacientů, tak předevšímobsluhujícího personálu. Skupina Nuvia nabízí řešení určenápro tyto aplikace na třech úrovních – individuální zařízení,integrované systémy a komplexní projekty.

Mezi samostatná zařízení zvyšující kvalitu práce na zdra-votnických pracovištích se zdroji radioaktivity patří různé

automatické a poloautomatické přístroje typu dose calib-ratorů, stínících adaptérů, měřáků kontaminace a radiačnísituace, stínících prvků apod. Jako integrovaná systémovářešení lze jmenovat radiační stínění, sítě radiačního moni-toringu, specializovaný software nebo laboratorní vybavenía technologie. V oblasti komplexníxh projektů potom lzezmínit přípravu, studie a realizace celých pracovišť, rekon-strukce a inovace stávajích prostor nebo výzkum a vývojv oblasti automatizace výrobních a servisních procesů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Stanovení radiační zátěže rukou při manipulaci s radiofarmakem na základě metodyMonte Carlo

Jana Hudzietzová1, Marko Fülöp2, Pavol Ragan3, Jozef Sabol4

1 FBMI ČVUT v Praze, Nám. Sítná 3105, Kladno, 272 01, ČR2 SZU Bratislava, Limbová 12, Bratislava, 833 03, SR

3 ABRS, s.r.o., Palisády 55, Bratislava, 811 06, SR4 PAČR v Praze, Lhotecká 559/7, Praha, 143 00, ČR

[email protected]

Určení maximálního ozáření kůže rukou pracovníků na oddě-lení nukleární medicíny je složité, neboť poloha maximanení dopředu známa a rovněž do značné míry závisí naosobitém přístupu daného pracovníka či technologickémvybavení pracoviště.

Jednou z možností, jak se přiblížit určení tohoto maxima,je monitorování rukou pracovníků ve více polohách, v nichžse předpokládá významné ozáření (konečky prstů) nebokde je výhodné umístit prstový dozimetr (kořeny prstů).Tato metoda mapování dávek pomocí termoluminiscenčníchdozimetrů (TLD) je však časově náročná a na pracoviš-tích nukleární medicíny se neprovádí rutinně. Navíc, polohaTLD nemusí být totožná se skutečnou polohou místa maxi-málního ozáření kůže, což vede k určitému podhodnocení.

Z tohoto důvodu se jeví vhodným nástrojem pro stanoveníozáření ruky simulační metoda Monte Carlo, která nevyža-duje žádné experimentální měření pomocí radionuklidů animěření rozložení Hp(0,07) na rukách personálu.

Na základě pořízených videozáznamů během přípravy aaplikace radiofarmaka byl vybrán úkon, u kterého se před-pokládalo, že je významný z hlediska ozáření kůže ruky.Na základě této vybrané geometrie byl vyroben voxelovýfantom a pomocí programu MCNP bylo spočítáno ozářeníruky.

Referát byl připraven za částečné podpory poskytnutév rámci projektů SGS15/114/OHK4/1T/17 a APVV-0241-011.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Multidetektorová počítačová tomografia a jej využívanie v kardiológiíZuzana Bárdyová1, Martina Horváthová1, Denisa Nikodemová2

1 Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Univerzitné námestie 1, Trnava, 918 43, SR2 Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislava, Limbová 12, Bratislava, 833 03, SR

[email protected]

Multidetektorová počítačová tomografia a jej využívaniev kardiológií

Kardiovaskulárne ochorenia predstavujú vo svete ako ajna Slovensku veľmi závažný problém. Aby bolo možné zabrá-niť ich negatívnemu dopadu a znížiť mortalitu pacientov, jenutná včasná diagnostika ochorenia, ako aj včasné zahájenieliečby. Práve to nám umožňuje CT koronarografia, ktorá saradí k jedným z najnovších zobrazovacích metód v kardio-lógií. Hlavnou výhodou je neinvazívnosť vyšetrenia a zníže-nie rizík, ktoré súvisia s invazívnymi zákrokmi. Najväčšounevýhodou je využívanie ionizujúceho žiarenia a potenci-álne riziká, ktoré sa spájajú s ožiarením zdravého tkaniva.Hoci srdce radíme k menej rádiosenzitívnym orgánom, priexpozícií dochádza k priamemu a sekundárnemu ožiareniuďalších rádiosenzitívnych orgánov, ako sú pľúca, prsia, čer-

vená kostná dreň, žalúdok, pečeň a štítna žľaza. Z tohtodôvodu je nutné udržať veľkosť dávok ionizujúceho žiareniana najnižšej možnej úrovni s najväčšími možnými benefitmipre pacienta aj pre lekára. Aby bolo možné zníženie radi-ačnej záťaže pacientov, a tým aj zníženie potenciálnychrizík, vyplývajúcich z vyšetrenia, je nutné neustále moni-torovanie radiačnej záťaže. Nakoľko je CT koronarografiapomerne mladá diagnostická metóda, jej využívanie nadob-úda na význame a dochádza k jej zvýšenému využívaniu.V príspevku sa budeme zaoberať veľkosťou radiačnej záťažepacientov, podstupujúcich CT koronarografiu, ako aj mož-nosťami zníženia radiačnej záťaže. Dostatočným zníženímradiačnej záťaže sa CT koronarografia aj z pohľadu radi-ačnej ochrany môže javiť ako vhodná diagnostická metóda,ktorú je však nutné optimalizovať.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Ozařování protonovým svazkem ve fázi hlubokého nádechu s využitím systému SDXDarina Trojková, Jitka Stokučová, Michal Andrlík

Odd. klinické fyziky, Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, Č[email protected]

Protonový svazek je schopen velmi přesně ozářit nádoro-vou tkáň (s velmi malými dávkami do tkání okolních), přiozařování karcinomu plic nebo nádorů v jejich blízkostije však třeba zajistit správné zaměření svazku vzhledemk dýchacím pohybům. Pohybové nejistoty by mohly pacien-tovi způsobit závažné komplikace, proto bez kontroly naddýchacími pohyby nelze některé lokality (především plicnínádory) protonovým svazkem vůbec ozařovat.

K redukci dýchacích pohybů cílového objemu během oza-řování slouží metody tzv. respiratory gatingu, které buď vyu-žívají zadržení dechu v určité fázi dechového cyklu (běhemníž probíhá ozáření), nebo umožňují sledovat cílový objemv reálném čase a synchronizovat svazek s dýchacími pohyby.

Na našem pracovišti je používán respiratory gatingpomocí SDX systému, s nímž probíhá ozařování ve fázihlubokého nádechu. SDX systém je spirometrický přístroj,který zaznamenává pacientovo dýchání jako graf ukazující

objem plic v závislosti na čase. Systém se skládá ze spiro-metru, náustku, kolíku na nos (proti úniku vzduchu jinudynež ústy do spirometru) a brýlí, které přenáší pacientoviobraz dechového cyklu a pomáhají mu tak regulovat hlu-boký nádech do předem stanovených mezí. Pro každéhopacienta je optimální úroveň nádechu nalezena individuálně.V této fázi pak probíhá náběr CT dat pro plánování a potéi ozařování. Během ozařování je protonový svazek automa-ticky spouštěn pouze v intervalu, kdy je pacient nadechnutýna stanovenou úroveň a vypíná se, pokud pacient vydechnea volně dýchá.

Systém byl nejprve zaváděn pro pacienty s lymfomyv mezihrudí, které přiléhají k plicím, ale dýchací pohybymají na pohyb cílového objemu menší vliv než u plicníchnádorů, pro něž má systém SDX největší přínos. V příspěvkubudou prezentovány klinické zkušenosti s tímto systémem.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Influence of orthopaedic implants on LET spectra of charged particles duringproton irradiation.

Cristina Oancea1, 2, 3, Iva Ambrožová4, Aurel I. Popescu2, Gennady Mytsin1, Vladimír Vondráček5,Marie Davídková4

1 Medico-Technical Complex, Dzhelepov Laboratory of Nuclear Problems, JINR, Joliot-Curie 6, Dubna, 141980, Russia2 Faculty of Physics, University of Bucharest, 405 Atomistilor, Bucharest-Magurele, 077125, Romania

3 Horia Hulubei National Institute for Nuclear Physics and Engineering, P.O.Box MG-6, Bucharest-Magurele, 077125,Romania

4 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR5 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

[email protected]

In this work a scanned proton pencil beam was applied tohip implant phantoms in order to evaluate the Linear EnergyTransfer (LET) spectrum and to study the secondary par-ticles produced in close proximity of the implant. Using twodifferent materials 2, 5, 10, 15, and 20 mm thick phantomswere created. The first phantom type consists of a Titanium(Ti) alloy, while the second is a stainless steel (AK) alloy.The implant samples were placed behind a tissue equivalentplastic with a thickness of 80 mm. In order to study theproduction of secondary particles, we performed four expe-riments: 1) Ti phantom irradiated by 226 MeV protons; 2)Ti phantom irradiated by 134 MeV protons; 3) AK phan-tom irradiated by 226 MeV protons, and 4) AK phantomirradiated by 151 MeV proton beam. The solid track etcheddetectors (TED) have been used to determine LET spectrabehind the implants of different thicknesses and near their

edges. The results indicate that LET spectra at plateauregion of the Bragg Peak behind different thicknesses of eachparticular material do not differ. We detected a difference inthe LET at the Bragg Peak for the two different materialsstudied (when the Bragg Peak corresponds to the end ofphantom 15 mm thickness). A high number of tracks, corre-sponding to particles with LET below 100 keV/𝜇m, wasdetected. For the AK alloy we have a much higher numberof primary protons with LET < 9 keV/𝜇m in comparisonwith Ti alloy. This difference can be explained by the largenumber of particles detected at the edges of the 20 mm Tiphantom and plexiglass. Understanding this behavior mayassist with improving the treatment planning software, andthus include patients with orthopedic implants for protontherapy of cancer.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

—Se

kce

7Čt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

Čtvr

tek

Páte

k


Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČRVladimír Dufek1, 2, Helena Žáčková1, Ivana Horáková1

1 Odbor lékařských expozic, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Radiofyzikální odbor, Nemocnice Na Bulovce, Budínova 67/2, Praha 8 – Libeň, 180 81, ČR

[email protected]

Nenádorová radioterapie je lékařské ozáření, jehož cílemje úleva od obtíží způsobených nezhoubným onemocněním,eventuálně zábrana zhoršení funkce postiženého orgánu.Česká republika patří mezi země s největším podílem paci-entů léčených pomocí nenádorové radioterapie. Proto seSÚRO zaměřilo na radiační ochranu pacientů při této moda-litě lékařského ozáření.

Pro stanovení radiační zátěže pacientů provedlo SÚRO navybraném radioterapeutickém pracovišti měření orgánovýchdávek pro dvě nejčastěji léčené diagnózy. V antropomorfnímfantomu člověka byly pomocí termoluminiscenčních dozi-metrů MCP-N (LiF) změřeny orgánové dávky pro typickénastavení terapeutického rentgenového ozařovače. Ze změ-řených hodnot byla stanovena efektivní dávka (s využitímtkáňových váhových faktorů podle doporučení ICRP 103).

Pro jednoznačně nejčastější diagnózu, která je v ČRléčena nenádorovou radioterapií – ostruhu patní kosti, bylapři aplikaci předepsané celkové povrchové dávky 5 Gy sta-novena efektivní dávka 1 mSv. Léčba této diagnózy před-

stavuje – díky lokalitě cílového objemu – nejnižší radiačnízátěž pacienta, která je s nenádorovou radioterapií spojena.

Vedle terapeutických rentgenových ozařovačů provedloSÚRO také měření orgánových dávek pacienta při nenádo-rové brachyradiumterapii v Léčebných lázních Jáchymov,kde se na povrch pacienta do blízkosti postiženého kloubuumisťují tzv. „jáchymovské krabičky” se zdroji 226Ra. Prošestihodinovou aplikaci brachyradiumterapie o celkové akti-vitě 110 mgekv 226Ra (cca 4,1 GBq), při které byly použitytři „krabičky” v oblasti pánve a jedna „krabička” v oblastikrční páteře, což je jedna z aplikací s nejvyšší radiačnízátěží pacienta, byla stanovena efektivní dávka 49 mSv.Počet pacientů léčených s využitím čtyř a více aplikátorůvšak není velký.

Pro hodnocení radiační zátěže související s nenádorovouradioterapií v ČR je důležitá i znalost počtu a věkové struk-tury léčených pacientů.

Práce byla řešena s finanční podporou TA ČR(TB02SUJB037).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek


Kvantifikace ozáření kůže pracovníků: Současné problémy a inkonzistenceJozef Sabol1, Jana Hudzietzová2

1 Katedra krizového řízení, Policejní akademie České republiky v Praze, Lhotecká 559/7, Praha, 143 01, ČR2 Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, Nám.

Sítná 3105, Kladno, 272 01, Č[email protected]

Prakticky při všech aplikacích zdrojů ionizujícího zářenídochází u pracovníků k určitému ozáření, které může speci-fickým způsobem zasáhnout i kůži, zejména pak kůži rukou.Toto ozáření kůže může v některých případech nabývat znač-ných hodnot, které se blíží příslušnému dávkovému limitu,nebo jej dokonce někdy může překročit. Tato situace setýká především pracovníků manipulaci s radioaktivními lát-kami, což je např. oblast nukleární medicíny, kde pracovnícipřicházejí do poměrně těsného styku s radiofarmaky.

Současný přístup k limitování a optimalizaci ozáření kůžese opírá o monitorování osobního dávkového ekvivalentu

Hp(0,07), který se považuje za dostatečnou aproximaci ekvi-valentní dávky v kůži. Určitým problémem je však konkrétnívymezení ozáření s ohledem na plochu, přes které se jehohodnota v místě maximálního ozáření zprůměruje.

V referátu jsou diskutovány souvislosti spojené s volboureferenční plochy a místa monitorování, jakož i s interpretacívýsledku monitorování, což vyžaduje zavedení odpovídají-cích korekčních faktorů. Diskutují se rovněž určité nesrov-nalosti v definici ekvivalentní dávky kůže, která představujespecifickou tkáň, jež nevykazuje obvykle atributy orgánu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek


Ozáření personálu na lůžkových odděleních nukleární medicínyTomáš Čechák1, Petr Papírník2, Miluše Budayová2, Jiří Martinčík1, Pavel Solný3, Kateřina Daníčková3

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR

3 Oddělení radiologické fyziky, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 06, Č[email protected]

SÚJB každoročně pořádá testování a porovnání prováděníslužeb osobní dozimetrie v oblasti legální celotělové filmové,TL a OSL dozimetrie se zaměřením na jejich úhlovou a ener-getickou závislost v oblastech energií záření vyskytujícíchse v praxi. Srovnávací měření se pod záštitou SÚJB pro-vádí na pracovišti KDAIZ. V letošním roce bylo provedenonové porovnávací měření zaměřené na pracoviště nukleárnímedicíny.

Skupiny dozimetrů od každé testované dozimetrickéslužby byly nazářeny na známé dávky za podmínek simu-lujících profesionální ozáření na lůžkových a ambulancíchčástech oddělení nukleární medicíny. Geometrie ozáření zahr-novala celkem dva fantomy lidského těla. Do prvního fan-

tomu simulujícího pacienta byl vpraven radionuklid, zatímcoosobní dozimetry byly umístěny na druhém fantomu simu-lujícím ošetřovatele (na referenčním místě) v určité vzdále-nosti od „pacienta“. Toto uspořádání bylo provedeno pro131I a 99mTc simulující běžné nukleárně medicínské použití.Dozimetry byly takto nazářeny různými dávkami korespon-dujícími s klinickou praxí. Následně byly dozimetry zaslánypříslušným dozimetrickým službám k vyhodnocení.

V práci je podrobněji rozebrána metodika experimentu,geometrie ozáření a volba cílových dávek tak aby co nejlépepopisovala reálný režim pracoviště. Dále jsou diskutoványvýsledky a případné neshody výsledků s nazářenými dáv-kami.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek


Znižovanie radiačnej záťaže pracovníkov PET/CT pracoviska

Žaneta Kantová, Gabriel Králik, Zuzana Tomišková, Soňa Kováčová

Onkologický ústav sv. Alžbety, s.r.o., Heydukova 10, Bratislava, 812 50, [email protected]

Cieľom posteru je poukázať na možnosti znižovania radi-ačnej záťaže personálu PET/CT pracoviska.

Začiatkom r. 2013 bolo na Klinike nukleárnej medicínyOnkologického ústavu sv. Alžbety, s. r. o. v Bratislave (KNMOÚSA) uvedené do prevádzky nové PET/CT pracoviskopo prestavbe pôvodného PET pracoviska. Pri projektovanínového pracoviska sme sa zameriavali na také dispozičnériešenie a technické vybavenie pracoviska, aby základné spô-soby radiačnej ochrany boli čo najefektívnejšie využívanéna dosiahnutie zníženia efektívnych dávok a ekvivalentnýchdávok na ruky pracovníkov.

Ako prvé PET/CT pracovisko na Slovensku sme začalivyužívať plnoautomatické rozdeľovanie rádiofarmák a ichautomatickú aplikáciu pacientom pomocou kompaktnéhozariadenia Intego infusion system od firmy MEDRAD, pri-čom všetky priestory PET/CT pracoviska sme prispôsobilitak, aby sa obmedzil čas priameho kontaktu personálu s paci-entmi, ktorým bola aplikovaná rádioaktívna látka. Vytvo-rili sme aplikačnú miestnosť pre pacientov a komunikácius rádioaktívnymi pacientmi riešime pomocou dorozumieva-cieho zariadenia.

Účinnosť hore uvedených stavebných, technických aorganizačných opatrení kontrolujeme monitorovaním prí-konu priestorového dávkového ekvivalentu na jednotlivýchmiestach pracoviska a monitorovaním osobných dávok pra-covníkov KNM OÚSA pomocou OSL, TLD a elektronickýchdozimetrov.

Na zníženie radiačnej záťaže personálu KNM OÚSA pou-kazujeme porovnaním priemerných ročných efektívnychdávok jednotlivých skupín pracovníkov (lekári, rádiologickíasistenti, sanitári) za roky 2012 a 2014 a porovnanímdávok aplikujúcich lekárov (meraných pomocou elektro-nických dozimetrov) pri ručnej a automatickej aplikáciirádiofarmaka, 18FDG jednotlivým pacientom.

Takýmto spôsobom sa nám podarilo znížiť efektívnudávku v prípade aplikujúceho personálu (lekárov) cca. sed-minásobne oproti ručnej aplikácie rádiofarmaka a v prí-pade sanitárov, ktorí asistujú pri aplikácii rádiofarmaka8 násobne. Efektívne dávky rádiologických asistentov sanám tiež podarilo mierne znížiť aj napriek väčšiemu počtuvyšetrovaných pacientov.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek


Verifikace povrchové brachyterapeutické aplikace pomocí gafchromických filmůEBT3+

Petra Bartoňová1, Petra Kozubíková1, 2, 3, Anna Kindlová1, 2, Josef Novotný1, 2, 3

1 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Onkologická klinika 2. LF UK a FN Motol, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR3 Oddělení lékařské fyziky, Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, Praha 5, 150 30, ČR

[email protected]

Brachyterapie umožňuje velmi konformní ozáření s indivi-duálně tvarovanou distribucí dávky do ozařovaného objemu.Strmý spád dávkové distribuce dovoluje aplikovat většídávku do cílového objemu a šetřit kritické struktury v jehotěsné blízkosti. Verifikace ozařovacích plánů není součástíkaždodenní rutiny na brachyterapeutickém pracovišti, protoje potřeba nalézt vhodnou efektivní metodu. Pomocí filmovédozimetrie lze provést vyhodnocení dávkové distribuci vedvou dimenzích s vysokým prostorovým rozlišením. Cílempráce bylo proměření dávkové distribuce pro kovový kru-hový povrchový aplikátor o průměru 30 mm (Varian MedicalSystems).

Pro účely měření byla použita část dozimetrického fan-tomu pro Leksellův gama nůž. Tento vodě-ekvivalentnífantom dovoluje přesné uložení gafchromických filmů dovrstev vzdálených 5 mm a fixaci brachyterapeutického apli-kátoru na jeho povrchu. Celkem 6 gafchromických filmů

EBT3+ bylo uloženo do fantomu ve vzdálenosti 0, 5, 10,15, 20 a 25 mm od povrchu aplikátoru. Ozáření proběhlona brachyterapeutickém pracovišti FN Motol. Kalibracegafchromických filmů byla provedena pomocí 60Co na pří-stroji Lekesllův gama nůž Perfexion™. Ozářené filmy bylyvyhodnoceny pomocí skeneru Epson Perfection V750 Pro.Výsledky měření jsou prezentovány ve formě isodóz, profilůa dávkově objemových histogramů.

Naměřené dávkové distribuce se shodují s výstupem z plá-novacího systému Acuros™. Gafchromické filmy EBT3+jsou pro své vynikající prostorové rozlišení a jednoduchostpoužití velmi vhodné pro 2D vyhodnocení dávkových dis-tribucí v oblasti strmých dávkových gradientů.

Tato práce byla podpořena grantem Ministerstva zdra-votnictví České republiky (Nemocnice Na Homolce – NNH,00023884)



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek


Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologii – zkušenosti z klinické praxeKateřina Daníčková1, Daša Chmelová2, Miloslav Roček1

1 Klinika zobrazovacích metod, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR2 Úsek provozně-technického náměstka, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR

[email protected]

Intervenční radiologie patří ve spektru radiologických metodk dávkově nejnáročnějším jak z hlediska pacienta, tak iintervenujícího lékaře. Ten musí často během vyšetření státv nejméně vhodném místě z hlediska radiační ochrany anevyhne se ani přítomnosti prstů v primárním svazku.

Pro snížení ozáření ruky jsou na trhu dostupné sterilníochranné rukavice. Alternativní metodou jsou jednorázovésterilní stínící roušky, které se přikládají přímo na pacienta.Publikované klinické studie slibují významnou dávkovouúsporu (až 90 %). Cílem pilotní studie bylo ověřit skuteč-nou účinnost těchto typů ochranných pomůcek v podmín-

kách klinické praxe jak na angiografickém sále tak i přiintervencích vedených pod CT kontrolou.

K monitorování radiační zátěže byl použit přímoodečíta-jící dozimetr Unfors EDD 30 Sonda byla během vyšetřenípřilepena na dorzální straně levé ruky intervenujícího lékaře.Z naměřených dat je patrné, že jak použití roušky tak irukavic vede k výrazným snížením dávek (44–90%). Prodosažení této účinnosti je ale třeba správné polohování aúzká spolupráce radiologa a radiologického asistenta.

Klíčová slova: intervenční radiologie, radiační ochrana,RADPAD©, ochranné rukavice



Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

da—

Sekc

e7

PČt

vrte

kPá

tek


Porovnání radiační zátěže pracovníků 2. lůžkové stanice KNME 2. LF UK a FNMotol při přechodu od roztoku 131I ke kapslím 131I

Tereza Kráčmerová1, 2, Lenka Jonášová1

1 KNME, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR2 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Cílem této práce je porovnat radiační zátěž pracovníků při-cházejících nejčastěji do styku s 131I během dvou let (odzáří 2013 do konce srpna 2015). V prvních dvanácti měsí-cích byl pacientům tohoto oddělení podáván roztok 131I.V následujících dvanácti měsících jim byly podávány kapsles 131I. Sledovali jsme vliv změny lékové formy radiofarmakana radiační zátěž obsluhujícího personálu.

Porovnání jsme prováděli jednak na základě výsledkůměření kontaminace štítné žlázy prováděných na scintilačnísondě, jednak na základě osobní dozimetrie (celotělové OSLdozimetry a TLD prstové dozimetry) prováděné ve VF, a. s.Černá Hora.

Porovnání výsledků kontaminace štítné žlázy odhalilofakt, že při používání kapslí s radiojodem se snížila radi-ační zátěž vybraných pracovníků KNME (personál, kterýpřichází do přímého kontaktu s farmakem – radiologičtí

asistenti a radiologický technik) o více než 70 % (průměrnáaktivita kumulovaná ve štítné žláze se u jednotlivých pracov-níků snížila o 60 Bq). Výsledky osobní dozimetrie odhalilyvýrazné snížení dávkového ekvivalentu Hp(10) vybranýchzaměstnanců o více než 60%, u prstových TLD dozimetrůdošlo ke snížení dávkového ekvivalentu H(T) o více než 70%.

U ostatního zdravotnického personálu (zdravotních sester,sanitářů a pracovnic úklidu) však ke změně v radiační zátěžinedošlo. Vyhodnocení osobních dozimetrů ani měření konta-minace štítné žlázy u nich nevykazují významnější odchylkyod průměrných hodnot.

Ušetřená radiační zátěž vybraných pracovníků činí při-bližně 0,01 man Sv/rok. Výsledky této práce poukazují nato, že lze za použití jiné lékové formy radiofarmaka výrazněsnížit radiační zátěž vybraných pracovníků.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Parametry epitermálního svazku neutronů při změnách konfigurace aktivní zónyreaktoru

Vít Klupák, Ladislav Viererbl, Zdena Lahodová, Miroslav Vinš

Centrum výzkumu Řež s.r.o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, Č[email protected]

Výzkumný reaktor LVR-15 v Řeži slouží jako významnýzdroj neutronů jak pro komerční, tak vědecké využití. Snahao splnění požadovaných podmínek ozařování, efektivní vyu-žití jaderného paliva a dodržení limitů a podmínek pro pro-voz, vede k častým změnám konfigurace aktivní zóny (AZ).Epitermální svazek neutronů reaktoru LVR-15 byl vybu-dován v rámci výstavby pracoviště pro výzkum v oblastineutronové záchytové terapie (NZT). Vzhledem k útlumučinnosti okolo NZT a vyšší prioritě dalších ozařovacíchzakázek a projektů je konfigurace AZ navrhovaná hlavněz pohledu těchto požadavků než z hlediska optimálních para-metrů pro NZT. Stanovení vlivu změny AZ na parametryepitermálního svazku neutronů bylo cílem experimentál-ního měření, které je, i s výsledky, obsahem presentovanéhopříspěvku.

Hlavní měření probíhala ve dvou konfiguracích AZ. Lišilyse od sebe počtem palivových článků na okraji AZ u ústísvazku epitermálního svazku neutronů. Tyto články se pou-žívají ke zvýšení počtu rychlých neutronů ve svazku. Pro

každé měření jsme použili spektrometrickou sadu aktivač-ních monitorů (Au, Cu, In, La, Mn, Sc, W, Ni) umístěnouvolně ve vzduchu v ose svazku. Z aktivit vzniklých sledovanéradionuklidů byly stanovené reakční rychlosti, které bylyvyužity k výpočtu fluence neutronů pro tepelnou, epiter-mální a rychlou oblast neutronového spektra. Pro porovnánívlivu na dávkový příkon záření gama jsme použili sadu ter-moluminiscenčních dozimetrů.

Doplňujícím měřením bylo stanovení změny neutronovéhospektra v termalizačním bloku oproti konfiguraci volně vevzduchu. Termalizační blok je válcové polyetylenové pouz-dro, do kterého lze umístit drobné vzorky. Stanovení fluenceneutronů i měření dávkové příkonu záření gama byla pro-vedena stejnými metodami jako při porovnání vlivu změnyv konfiguraci AZ. Předložená práce vznikla za finančníhopřispění projektu SUSEN CZ.1.05/2.1.00/03.0108, který jerealizován v rámci Evropského fondu regionálního rozvoje(ERDF).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Scintilační charakteristiky Mg2+ kodopovaných (Lu,Gd)3Al5O12 : Ce epitaxníchgranátových vrstev

Petr Průša1, 2, Miroslav Kučera3, Martin Nikl2, Jiří A. Mareš2, Martin Hanuš3, Zuzana Onderišinová3

1 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Oddělení optických materiálů, Fyzikální ústav AV ČR, Cukrovarnická 10/112, Praha 6, 162 00, ČR

3 Fyzikální ústav UK, Matematicko-fyzikální fakulta, Karlova Univerzita, Ke Karlovu 5, Praha 2, 121 16, Č[email protected]

První scintilující Ce dopovaný granát, YAG : Ce(Y3Al5O12 : Ce), existuje od 70. let. Pro nízké efektivníatomové číslo se nehodí k detekci záření γ. Zvýšení detekčníúčinnosti bylo dosaženo nahrazením Y za Lu, leč za cenu zin-tenzivnění pomalých složek dosvitu způsobených mělkýmielektronovými pastmi tvořených LuAl antisite defekty.

Pokusy omezit vliv antisite defektů pomocí tzv. band-gap engineeringu probíhající v minulém desetiletí uspěly.Žádoucího efektu se dosáhlo snížením dna vodivostníhopásu tak, že se pasti do něj zanoří. Dno vodivostního pásuse posouvá dolů při nahrazení části Al za Ga. Negativemtohoto posunutí je vyšší pravděpodobnost ionizace excito-vaného stavu Ce. Nežádoucí ionizace kompenzujeme zámě-nou Lu za Gd. Materiály (Lu, Gd)3(Al, Ga)5O12 : Ce oprotiLu3Al5O12 : Ce vykazují více než řádové snížení intenzitypomalé složky odezvy a zhruba trojnásobné zvýšení světel-ného výtěžku až na více než 50 000 fotonů/MeV.

Další zrychlení odezvy lze teoreticky dosáhnout drobnou,leč významnou změnou scintilačního mechanismu. V původ-ních Ce dopovaných granátech je luminiscenčním centremiont Ce3+, jenž nejprve zachytává díru, čímž se stává iontemCe4+, následně zachytává elektron. Takto excitované Ce3+

centrum vyzařuje scintilační foton.Alternativně použitelná stabilní centra Ce4+ se nejprve

excitují zachycením elektronu, následuje emise fotonu anávrat do původního stavu zachycením díry. Stabilní Ce4+

ionty jsou připraveny ihned konkurovat (převládajícím) elek-tronovým pastem bez potřeby nejdříve zachytit díru. Vlivelektronových pastí na odezvu se snižuje, ta se tak zrych-luje. Stabilní Ce4+ ionty lze vytvořit kodopací dvojmocnýmiionty (Mg2+, Ca2+). Daný přístup byl nejdříve testován nametodou micropulling down vyráběných monokrystalech.Zde prezentujeme světelné výtěžky a dosvitové křivky mono-krystalických epitaxních vrstev (Lu, Gd)3(Al, Ga)5O12 : Cekodopovaných Mg2+ ionty.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Výsledky projektu „Vývoj nových scintilačních detektorů a pokročilé technologietestování”

Hana Burešová1, Ivan Štekl2, Jiří Hůlka3

1 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR2 ÚTEF ČVUT, Horská 3a/22, Praha 2, 128 00, ČR

3 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V rámci projektu ALFA TA02010896 spolufinancovanéhoTechnologickou agenturou České republiky řešili v obdobíod začátku roku 2012 do konce roku 2014 pracovnící tří orga-nizací – Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT,Státního ústavu radiační ochrany a ENVINET a. s. spo-lečně problematiku vývoje nových scintilačních detektorů apokročilých technologií testování.

Hlavním tématem projektu byl vývoj scintilačních mate-riálů na bázi polystyrenu s cílem dosažení lepšího energetic-kého rozlišení, které by umožnilo využití jak v průmyslovýchaplikacích jako detekčních prvků zdrojů ionizujícího záření(např.hladinoměry, hustoměry), tak zejména ve vědeckých

aplikacích v celém světě používajících velkoobjemové scinti-lační detektory pro detekci ionizujícího záření různých typů,např. velké experimenty řešené v široké mezinárodní spolu-práci jako je projekt SuperNEMO (měření bezneutrinovéhodvojitého rozpadu beta). Součástí řešení bylo také zavedenípokročilých technologií testování finální produkce scintilač-ních detektorů – především měření energetického rozlišenívelkoobjemových scintilačních detektorů jako rozhodujícíhoparametru pro jejich využití v moderních detektorech a pří-strojích a dále zavedení kontroly přítomnosti radioaktivníchpříměsí, což hraje dnes důležitou roli pro využití scintilač-ních detektorů ve vědeckém výzkumu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Nová jednotka pro detekci kosmických mionůJosef Voltr1, Hana Burešová2, Jiří Hůlka1, Rastislav Hodák3, Josef Kos4, Pavel Novák2, Petr Mašek3, Petr Přidal3,

Petr Rulík1, Pavel Skoták2, Jan Surý2, Ivan Štekl3

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

3 Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, Horská 3a/22, Praha 2, 128 00, ČR4 TEMA s.r.o., Tachovská 1290/64, Praha 10, 100 00, ČR

[email protected]

V rámci Centra kompetence RANUS-TD je vyvíjen prototyp„Zodolněné jednotky pro detekci radiace nezávislé na exter-ním zdroji (využití mionů)“. Jednotka využívá plastové scin-tilátory, které ovšem při předpokládaných rozměrech majíodezvu závislou na místě vletu částice. Do popředí se pakdostává otázka nastavení diskriminační úrovně. Byla tedyprováděna měření vlastností takových scintilátorů pomocíenergetických částic i při detekci mionů. Byla také zkoumánavarianta použití světlovodných vláken ke sběru světelného

impulzu a dále koincidenční zapojení při použití dvou scin-tilátorů. Byla vyrobena speciální elektronika zahrnující dvěcesty zesilovač + diskriminátory + vn zdroj a vyvinutametodika nastavení všech parametrů. Možnou aplikací jed-notky pro detekci mionů je „kosmické veto“ – systém, kterýpotlačuje část pozadí ve spektru např. HPGe detektoruzpůsobenou právě miony. Tato měření proběhla v nízkopoza-ďové laboratoři SÚRO. V práci jsou prezentovány dosaženévýsledky.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Saturační koeficient ionizačních komorIvan Kovář, Richard Wagner

Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, Č[email protected]

Saturační koeficient určujeme nelineární metodou nejmen-ších čtverců ze saturačních křivek, tj. závislosti sebranéhonáboje na napětí komory. Měření byla provedena v různých

svazcích (konstantní, pulsní) a s různými komorami. Taktourčené koeficienty jsou porovnány s koeficienty vypočtenýmimetodou dvou napětí.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Terénní měřená záření gama pomocí průzkumného robotuLuděk Žalud, Tomáš Lázna

CEITEC VUT, Technická 3058/10, Brno, 616 00, Č[email protected]

Monitorování radiace v žádané lokalitě patří mezi úlohy,které nejsou příliš vhodné pro realizaci člověkem. Jednímz důvodů je potenciální ohrožení zdraví ionizujícím záře-ním. Dále je problém s tím, že měření v rozsáhlé oblasti ječasově náročné a člověk není schopen přísně rovnoměrnéhopokrytí dané oblasti. Proto se v této oblasti nabízí aplikacemobilních robotických systémů. Robot může do značné mírypracovat autonomně a je odolný vůči radiaci.

Náš tým vyvinul čtyřkolový mobilní robot Orpheus-X3.Je vybaven přesným vektorovým RTK-GNSS přijímačem,pomocí kterého lze určovat pozici robotu s přesností nacentimetry. V realizovaných experimentech byl robot osazendetekčním systémem pro gama záření s citlivým scintilačnímdetektorem. Na základě záznamu četnosti impulsů, geogra-fických souřadnic a synchronizační časové známky je možnésestavit poměrně přesnou plošnou radiační mapu.

Na začátku je nutné ručně nadefinovat čtyři body ohra-ničující přibližně obdélníkovou oblast, ve které proběhneměření radiační mapy. Řídicí algoritmus vypočítá na základědefinovaného kroku měřicí trajektorii a vytvoří pole bodů,kterými musí robot projet. K experimentu tedy není nutnádalší účast lidské obsluhy. Náš systém je s použitým detek-torem schopen s krokem 1 m lokalizovat takové radio-nuklidové zdroje záření, které generují dávkový příkon aspoň1 𝜇Sv·h−1 na vzdálenost 1 m. Dokáže zmapovat plochu10 m2 přibližně do 3 minut.

Vývoj měřicího systému je teprve v počátku, ale dosavadnívýsledky se jeví slibně. Očekává se úprava algoritmů prointeligentní řízení robotu, které umožní zefektivnění loka-lizace bodových zdrojů. Rovněž se nabízí úprava navigacerobotu tak, aby bylo možné měření v uzavřených prostoráchbez GNSS signálu.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Energy Windowing Algorithm for Discrimination of Natural and Man-madeRadionuclides Contribution in Air Kerma Rate

Petr Sládek1, Marcel Ohera2

1 1, PicoEnvirotec, Snidercroft, Toronto-Concord, Canada2 2, EnviMO Brno, Vlčnovská 16, Brno, 628 00, ČR

[email protected]

Detektory na bázi velkoobjemových plastických scintilá-torů jsou stále častěji používány pro citlivou detekci zářenígama, směrová měření v radiačním poli, vyhledávání zdrojůzáření a radioaktivní kontaminace, jakož i citlivé stano-vení kermového příkonu záření gama ve vzduchu. FirmaPICO Envirotec Inc. využívá plastické detektory různýchobjemů vyrobené společnosti ENVINET pro systémy mobil-ního monitorování radiační situace. V práci byla řešenaproblematika zpracování spekter plastických scintilátorůpro diskriminaci odezvy přírodních a umělých radionuklidů.

Vzhledem k typickým spektrometrickým vlastnostem plas-tického detektoru (nejsou detekovány žádné fotopíky, pouzerozptýlené Comptonovo záření) je velmi těžké stanovit zespektra, zda ke kermovému příkonu přispívají umělé nebopřírodní nuklidy. Za tímto účelem byly zkoumány a tes-továny 3 různé přístupy zpracování energetického spektras využitím definovaných energetických oken (Energy Win-dowing), v nichž byly porovnávány rozdíly energetickéhospektra. V prvním metodě bylo navrženo celkem pět nepře-

krývajících se energetických oken v rozsahu cca do 3 MeV nazákladě měření maxima poměrů signál/šum pro následujícínuklidy: 57Co, 133Ba, 137Cs a 60Co. Metoda byla navíc zamě-řena na odlišení 238U/232Th a jejich směsi. Tato metodavyužívala porovnání tvarů naměřeného energetického spek-tra s pozadím. Algoritmy byly ověřovány na detektoru cylin-drické geometrie 90× 90 mm s různými zdroji záření, jejichkombinacemi a při různých kermových příkonech. Druhá atřetí metoda nevyužívaly porovnávání spektra s pozadíma ukázaly se jako vhodnější pro extrémně nízká lokálnípozadí. Při real-time zpracování spekter bylo použito tech-nik dekonvoluce, u třetí metody bylo také testováno použitíkvadratické komprese spektra. Navržené algoritmy bylyotestovány a implementovány do SW aplikace PEICore(Android) pro přenosné spektrometrické systémy PGIS-2(Portable Gamma-Ray Spectrometer). Z provedených testůvyplývá velmi dobrá úspěšnost rozlišení, která je vyšší než95 %.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Alaninová/EPR dozimetria pre oblasť radiačnej onkológieNorman Durný

Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Práca je zameraná na výskum aplikácie alaninovej/EPRdozimetrie pre oblasť radiačnej onkológie ako jednej z mož-ných dozimetrických metód pre meranie absorbovanýchdávok aplikovaných pacientom v externej rádioterapii pomo-cou ionizujúceho žiarenia (zväzkov fotónov, elektrónov resp.hadrónov).

Výskum bol realizovaný na komerčne dostupnom dozi-metrickom EPR systéme e-scan™ od firmy Bruker-BioSpins použitím súčastí národného etalónu dozimetrických veličínžiarenia gama SMU v nasledovných fázach:

Zistenie a popísanie metrologických vlastností systémuBruker e-scan™ na báze alaninovej/EPR dozimetrie v štan-dardnom meracom rozsahu v oblasti (100 ÷ 10) Gy.

Zistenie a popísanie metrologických vlastností a možnostípoužitia systému Bruker e-scan™ na báze alaninovej/EPRdozimetrie v rozsahu rozšírenom meracom rozsahu pre oblasťradiačnej onkológie (10 ÷ 1) Gy.

Návrh metód, úprav a modifikácií systému Bruker e-scan™ na báze alaninovej/EPR dozimetrie pre zlepšenieparametrov v rádioterapeutickej oblasti so zameraním na

dosiahnutie cieľa stanovenia celkovej obdržanej terapeutic-kej dávky dodanej pacientovi s relatívnou kombinovanouštandardnou neistotou podľa najnovších odporúčaní WHOa MAAE.

Vypracovanie metodického postupu (pracovného postupuSMU) na meranie so systémom Bruker e-scan™ na bázealaninovej/EPR dozimetrie.

V prvých dvoch fázach boli sledované vplyvy kalibráciesystému a nastavení parametrov spektrometra na základnémetrologické parametre ako opakovateľnosť, reprodukovateľ-nosť, koeficient variácie, linearita odozvy a najväčšia dovo-lená chyba. Boli sledované aj drift spektrometra a fadingodozvy dozimetrov po ožiarení. Výsledky boli porovnanés kritériami vybratých medzinárodných a európskych har-monizovaných technických noriem z príbuzných oblastí dozi-metrie.

Po vyhodnotení výsledkov z prvých dvoch fáz výskumuboli navrhnuté úpravy spektrometrického systému Brukere-scan™ v softvérovej a hardvérovej oblasti.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3Pá

tek


Metrologická legislatíva v oblasti ionizujúceho žiareniaJarmila Ometáková, Andrej Javorník

Pracovná skupina ionizujúceho žiarenia, Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Pri overovaní určených meradiel sme v praxi zistili, že jepotrebné upozorniť odbornú verejnosť, používateľov a tiežvýrobcov alebo dovozcov určených meradiel na niektoréfakty vyplývajúce z legislatívy týkajúcej určených meradielpre oblasť ionizujúceho žiarenia.

Určené meradlá sú v zmysle zákona o metrológii142/2000 Z. z. meradlá určené na povinnú metrologickúkontrolu alebo posúdenie zhody. Vykonávateľ overenia prioverení zistí, či meradlo daného druhu podlieha schváleniutypu. Ak áno, zistí, či sa meradlo zhoduje so schválenýmtypom a či spĺňa technické a metrologické požiadavky nadaný druh meradla platné ku dňu schválenia typu. Či určenémeradlo podlieha schváleniu typu alebo nie, rovnako akointerval následného overenia je dané vyhláškou ÚNMS SRč. 210/2000 z. z. v znení neskorších predpisov. Vymedzeniemeradiel aktivity rádionuklidov, ich charakteristika a spô-sob ich metrologickej kontroly je predmetom prílohy č. 43k vyhláške č. 9/2001 Z. z. Meradiel dozimetrických veličínsa týka prílohy č. 41.

V praxi však pri takomto znení vyhlášky 210/2000 Z. z.môže nastať situácia, že pre ten istý typ meradla sa môže

vyžadovať schválenie typu, alebo aj nie. Závisí to od účelupoužitia určeného meradla. Podobný problém spôsobujepríloha č. 43 k vyhláške 9/2001, ktorá charakterizuje bližšiemeradlá aktivity rádionuklidov. Najmä pri gamaspektrome-trických prístrojoch a zostavách je potrebné pri posúdení,či meradlo podlieha schváleniu typu vziať do úvahy účelpoužitia. Gamaspektrometer používaný na meranie veličínrádioaktívnej premeny pri kontrole dodržiavania limitovv oblasti radiačnej ochrany a na dôkazové merania v rámciradiačnej monitorovacej siete schválenie typu nepotrebuje.Schválenie typu sa však vyžaduje pre gamaspektrometerpoužívaný na kontrolu dodržiavania prevádzkových limi-tov a na kontrolu referenčných úrovní aktivity a objemovejaktivity z výpustí jadrových zariadení.

Podobný problém je napr. aj s kvapalinovými scintilač-nými spektrometrami.

SMU v tomto smere plánuje podať podnet na Úrad prenormalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo s cieľom odstrániťproblematické požiadavky z legislatívy.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Gamaspektrometrické stanovení čistých zářičů beta prostřednictvím brzdnéhozáření měřeného pomocí HPGe detektoru

Karin Fantínová, Petr Rulík


Gamaspektrometrické stanovení čistých zářičů beta pro-střednictvím brzdného záření může představovat možnostjejich rychlé detekce, identifikace a stanovení aktivityzejména v případě havarijního monitorování. Měření brz-dného záření lze snadno provést pomocí HPGe detektorů,standardně používaných při rutinních laboratorních měře-ních vzorků, hodnocených z hlediska obsahu radionuklidůemitujících záření gama. Práce je věnována detekci čistéhobeta zářiče 90Sr (za předpokladu jeho rovnováhy s dceřiným90Y) a odhadu jeho aktivity.

Stanovení aktivity čistého zářiče beta, přítomného v měře-ném vzorku, je možné za předpokladu správně kalibrovanéhodetekčního systému. Experimentálně prováděné kalibracepro měření obsahu 90Sr pomocí gelových kalibračních eta-lonů byly doplněny Monte Carlo (MC) kalibracemi, kteréumožnily rozšířit metodu o stanovení i jiných čistých zářičůbeta v různých matricích vzorků.

Matricí potenciálně kontaminovanou 90Sr by mohla býtpůda, voda, mléko nebo maso, proto byly pomocí MC simu-lací vypočteny koeficienty pro přepočet účinnosti generování

brzdného záření v matrici a jeho detekce v HPGe detektoruzískané měřením gelového etalonu s homogenně rozptýleným90Sr na tyto matrice.

V rámci práce byly zkoumány možnosti odečtu spekterradionuklidů standardě přítomných v přírodních vzorcích,které vedly k přesnějšímu odhadu aktivity 90Sr na pozadítěchto radionuklidů.

Minimální detekovatelná aktivita (MDA) 90Sr pro vzorekpůdy, měřený v 200 ml válcové nádobě umístěné na HPGedetektoru s 10% relativní účinností po dobu 1 hodiny, bylaodhadnuta na 300 Bq/kg. Jedná se o ideální hodnotu MDAstanovenou z měření spektra pozadí. Pro reálný vzorekpůdy s obsahem radionuklidů 17 Bq/kg U řady, 6 Bq/kg Thřady, 100 Bq/kg 40K a 0,6 Bq/kg 137Cs byla MDA za stej-ných podmínek odhadnuta na 1300 Bq/kg. Při jednodennímměření lze MDA snížit na několik set Bq.

Práce byla prováděna s podporou projektu Ministerstvavnitra ČR VF20102015014 v rámci programu Bezpečnost-ního výzkumu ČR.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


MCNP6 Monte Carlo simulace kalibračních místností na Ústavu OPZHN Univerzityobrany ve Vyškově pro stanovení kermového příkonu u detektorů záření gama

Marcel Ohera1, Petr Sládek2, Daniel Sas3

1 1, EnviMO Brno, Vlčnovská 16, Brno, 628 00, ČR2 2, Pico Envirotec, Snidercroft, Toronto-Concord, Canada

3 3, Univerzita obrany, UOPZHN, Víta Nejedlého 1, Vyškov, Č[email protected]

Na Ústavu OPZHN Univerzity obrany byla v rámci řadyprojektů a spolupráce s firmami (např. Envinet, a. s. a PICOEnvirotec) prováděna kalibrace různých detektorů zářenígama na příkon fotonového dávkového ekvivalentu a ker-mový příkon ve vzduchu.

Doposud byly kalibrace prováděny v provizorní místnostina Ústavu OPZHN se zdroji záření, které umožňovaly kalib-rování do hodnot kermového příkonu maximálně 100 µGy/h.

Metodika kalibrace byla prezentována na DRO 2013. Prokalibraci byly používány 137Cs, 60Co a 152Eu. Zdroje s akti-vitami (jednotky GBq) byly při expozici dálkově ovládánya vysunuty z přenosných krytů. Vzdálenost zdroj-detektorbylo možno měnit v rozsahu 2 m až 8 m. Měření vzdálenostístřed detektoru a zdroj bylo prováděno laserovým měřidlemBosch DLE 40 Professional Laser Rangefinder. Toto uspo-řádání umožňovalo provádět kalibraci kermového příkonuv rozsahu od 0,1 µGy/h (pozadí místnosti) až maximálně100 µGy/h.

Ionizační komora RSS-112 Reuter&Stokes, certifikovanáČMI, byla pro tyto účely zapůjčena ze SÚJB Praha. Expo-

ziční příkon byl převeden na příkon fotonového dávkovéhoekvivalentu v µSv/h a kermový příkon ve vzduchu v µGy/h.Protože aktuální certifikát vydaný ČMI zaručoval údajes přesností ±25 % od konvenčně pravé hodnoty, byl použitýkód MCNP6 Monte Carlo pro výpočet kermového příkonuve vzduchu pro používané vzdálenosti (2 m až 8 m) a zdroje(60Co, 137Cs a 152Eu). Byly vypočteny standardní tally 4a tally 6 a stanoven kermový příkon ve vzduchu, kterýbyl porovnán s naměřenými hodnotami pomoci komoryRSS-112 Reuter&Stokes.

V současné době Ústav OPZHN Univerzity obrany veVyškově dokončuje realizaci kalibrační místnosti s labora-torním ozařovačem LI-52, výrobce VF Instruments, kterýbude umožňovat využívat zdroje záření s vyššími aktivi-tami (řádově desítky GBq) a dosažení vyšších kermovýchpříkonů. U nové kalibrační místnost byl proveden stejnýpostup s využitím simulace pomocí MCNP6 Monte Carlojak v případě provizorní kalibrační místnosti.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Porovnání postupů pro výpočet korekce na samoabsorpci fotonů gamaTereza Svobodová1, Miroslav Hýža1, Petr Rulík1, Jaroslav Vlček2

1 Pobočka Praha, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Pobočka Hradec Králové, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

Pro přesné stanovení specifické aktivity radionuklidů pomocíspektrometrie záření gama je nezbytné brát v úvahu samo-absorpci fotonů v samotném vzorku, zejména v objemnýchvzorcích životního prostředí. Samoabsorpci záření ovlivňujemnoho faktorů, mezi které patří složení materiálu vzorku,hustota materiálu, rozměry vzorku a energie zeslabovanýchfotonů gama.

Pro běžné vzorky, u kterých je složení matrice známénebo jej lze odhadnout, můžeme s určitou přesností stano-vit korekce pomocí výpočtu např. použitím tabelovanýchhodnot lineárního součinitele zeslabení. U vzorků se složi-tější matricí nebo s obsahem prvků s vyšším protonovýmčíslem, jako např. železo, kde se více projeví samoabsorpceve vzorku, je nutné použít náročnější postup s transmis-ním měřením lineárního součinitele zeslabení. Většina výpo-

čtů dále vychází ze zjednodušených předpokladů o roz-měrech měřicí aparatury a drah fotonů procházejících zevzorku do aktivní části detektoru. Pro stanovení korekcína samoabsorpci v environmentálních vzorcích je běžněpoužíváno experimentální zjištění koeficientu zeslabení jed-notlivých vzorků. Časově úspornější způsob je stanoveníkorekcí pomocí sady absorpčních křivek pro sérii vzorků,které se příliš neliší složením. Poslední a v dnešní době velmirozšířenou metodou je stanovení korekcí simulací MonteCarlo. U vzorků s neznámým složením lze tuto simulacikombinovat se stanovením lineárního součinitele zeslabenítransmisní metodou.

V této práci bylo provedeno srovnání používanýchpostupů a jejich vhodnost pro různé typy materiálů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozimetrických veličín žiarenia gamaNorman Durný

Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Referenčné radiačné polia realizované ožarovačmi TemaIM6/M a IM4/P a Chizobalt75 ako súčasťou Národného eta-lónu dozimetrických veličín žiarenia gama tvoria základ preodovzdávanie dozimetrických veličín na etalóny a meradlánižších rádov v SR.

Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozime-trických veličín žiarenia gama sú realizované v súlades medzinárodnými odporúčaniami technických noriem STNISO 4037-1:2004, STN ISO 4037-2:2004, ISO 4037-3:2002a ISO 29661:2012. Sú kalibrované a nadviazané na primárnyetalón kermy vo vzduchu SMU a primárny etalón absor-

bovanej dávky vo vode NPL. Pokrývajú potrebné veličinya rozsahy pre oblasti radiačnej ochrany, radiačnej onkológiea oblasť životného prostredia.

V roku 2015 na SMU v rámci rekalibrácie Národného eta-lónu dozimetrických veličín žiarenia gama bolo uskutočnenéaj mapovanie referenčných radiačných polí zamerané nazisťovanie ich symetrie a homogenity s porovnaním s výsled-kami z minulosti, najmä z roku 2000–2001 ktoré boli rea-lizované po inštalácii ožarovačov Tema IM6/M a IM4/Pv rámci prípravy na schválenie a vyhlásenie etalónu zanárodný etalón.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Stanovení zeslabovací schopnosti materiálů ve svazcích rentgenového zářeníakreditovaným zkušebním postupem podle normy ČSN EN 61331-1

Martina Vtelenská, Libor Judas

Odbor lékařských expozic, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V laboratoři dozimetrie rentgenového a gama záření Stát-ního ústavu radiační ochrany, v. v. i. provádíme od roku 2011akreditovaný zkušební postup „Stanovení zeslabovací schop-nosti materiálu pro rentgenové záření“ podle normy ČSNEN 61331-1. Zeslabovací schopnost zkoušeného materiáluse stanoví měřením odezvy referenční ionizační komory vesvazku rentgenového záření. Měřenou veličinou je kerma vevzduchu nebo příkon kermy ve vzduchu. Odezva je změřenanejprve pro svazek bez zkoušeného předmětu a následně

pak se zkoušeným předmětem v geometrii udané normou.Poté se změří zeslabovací křivka pro 4 až 6 tlouštěk refe-renčního materiálu (nejčastěji Pb) v téže geometrii. Vlivzkoušeného předmětu na změnu odezvy ionizační komory jepak porovnán s vlivem referenčního materiálu a na základětohoto porovnání je stanoven ekvivalent zeslabení zkouše-ného materiálu. V současné době modifikujeme zkušebnípostup tak, aby vyhovoval požadavkům nové edice uvedenénormy (ČSN EN 61331-1, ed. 2).



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Proměření intenzity a homogenity radiačního pole v pilotním výrobku ozařovačetransfúzních přípravkůTomáš Urban1, Ondřej Konček2

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 ÚJP Praha a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha-Zbraslav, 156 10, ČR

[email protected]

Po předchozí analýze stínících vlastností strojírenskéhonávrhu ozařovaře transfúzních přípravků byl zkonstruovánpilotní výrobek ozařovače. Dalším krokem (na zkonstruo-vaném výrobku) bylo experimentální proměření intenzity ahomogenity radiačního pole v ozařovací komoře ozařovače.Měření bylo rozděleno do dvou částí, v prvním kroku bylocílem určit v ozařovací komoře dávkový příkon, druhý krokexperimentu dále spočíval v proměření homogenity radi-ačního pole v ozařovací komoře (v příčném i hloubkovémsměru/profilu). Dávkový příkon byl určen měřením pomocíionizační komory umístěné v zájmovém místě (dozimetrickýkanál ozařovače), homogenita radiačního pole potom pomocí

pasivních detektorů (termoluminiscenčních dozimetrů, resp.gafchromických filmů) v pravidelném/definovaném uspořá-dání. V práci byl zvolen modelový přístup, ve kterém bylopředpokládáno, že v dané ozařovací komoře bude v danémokamžiku ozařován jen jeden (resp. maximálně dva) sáčeks daným vzorkem (krev, resp. krevní derivát). Daný pro-stor (pro jeden sáček) odpovídá objemu cca 250 ml, cožje typický objem ozařovaného vzorku na hematologickýchpracovištích.

Tato práce byla podpořena grantem TAČR programALFA, ev. č. TA02010372, grantem Studentské grantové sou-těže ČVUT č. SGS15/217/OHK4/3T/14 a RVO: 68407700.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Rozšířený Bonnerův spektrometr neutronůZdenek Vykydal, Miloslav Králík, Jaroslav Šolc

Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, Č[email protected]

Princip neutronové spektrometrie na bázi moderačních poly-ethylenových sfér byl popsán v publikaci Bramblett et al.již v roce 1960. Originální sada sestává z polyethylenovýchmoderačních sfér o průměru 2 až 12 palců a slouží proměření tvaru spojitého neutronového spektra v rozsahuenergií od jednotek meV do 20 MeV. Pro energie neutronůvyšší než 20 MeV jsou odezvy jednotlivých sfér již lineárnězávislé a není možné je použít k výpočtu spektrometrickéinformace. Využití větších polyethylenových sfér je přitomproblematické kvůli špatné manipulovatelnosti díky jejichvelkým rozměrům a hmotnosti. Wiegel et al. v publikaciz roku 2002 navrhli použití moderačních sfér s vnějšími slup-kami vyrobenými z olova nebo mědi. Kovová slupka zlepšujeodezvu dané sféry v oblasti vysokých energií neutronů a

efektivně tak rozšiřuje energetický rozsah měření. Tentopříspěvek popisuje konstrukci rozšířeného Bonnerova spek-trometru v ČMI, sestávajícího z 10 polyethylenových sféro průměrech 3; 3,5; 4; 4,5; 5; 6; 7; 8; 10 a 12 palců (rozměryse z historických důvodů udávají v palcích), dvou sfér o prů-měru 7 palců s vnitřní kovovou slupkou z wolframu a olovao tloušťce 0,5 palce a jedné sféře o průměru 9 palců s vnitřníolověnou slupkou o tloušťce 1 palec. Dále je popsán výpočetodezvových funkcí v rozsahu 10−9 až 104 MeV pro různétypy pasivních a aktivních detektorů a příklad využití spek-trometru pro stanovení dávky od sekundárních neutronůběhem protonové radioterapie ve spolupráci s Protonovýmcentrem Praha.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Vlastnosti konfokální rentgenové fluorescenční aparatury s pohyblivou kolimačníoptikou

Radek Prokeš, Tomáš Trojek


Rentgenová fluorescenční analýza (RFA) je nedestruktivnímetoda zkoumání prvkového složení měřených vzorků. Jezaložena na detekci tzv. charakteristického záření X, kteréve vzorcích vzniká při jejich ozařování ionizujícím zářením.Prvková analýza vzorků metodou RFA využívá faktu, žeenergii char. záření X lze jednoznačně přiřadit protonovémučíslu daného prvku. Konfokální rentgenová fluorescenčníanalýza je moderní varianta klasické RFA, která na roz-díl od ní umožňuje získat informaci o hloubkové distribuciprvků ve vzorku. Obě varianty se mírně konstrukčně odlišují.Přístroj pro konfokální RFA obsahuje dva prvky rentgenovéoptiky, tzv. polykapilární čočky. Primární optika fokusujezáření X z rentgenky dopadající na vzorek. Char. záření X zevzorku pak prochází do detektoru přes sekundární optiku.Obě optiky jsou vzájemně nastaveny tak, aby se jejich

ohniska překrývala. V prostoru pak překryv ohnisek vytvoříminiaturní konfokální objem. V ideálním případě jsou dete-kovány pouze fotony přicházející do detektoru z tohotoobjemu. Hloubkově rozlišená informace o prvkovém složeníje pak získána postupným skenováním vzorku konfokálnímobjemem kolmo na povrch vzorku. Na KDAIZ FJFI ČVUTv Praze byl zkonstruován přístroj pro konfokální RFA. Zdro-jem primárního záření X je rentgenová trubice s připojenoufokusační polykapilární optikou (komplet X-Beam Super-flux PF). Sekundární optika je umístěna na motorizovanéplošině pohyblivé ve všech třech osách. Příspěvek se zabýváhledáním optimálního konfokálního uspořádání tohoto pří-stroje a zkoumá jeho nejdůležitější vlastnosti (prostorovérozlišení a detekovanou četnost impulsů) v závislosti navzájemné poloze primární a sekundární optiky.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Vliv geometrie měření při kalibracích pozemních gama spektrometrů – aplikacemetody Monte Carlo

Kamila Johnová1, Lenka Thinová1, Radek Černý2

1 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚJCHBO v.v.i., Kamenná 71, Milín, 262 31, ČR

[email protected]

Kalibrační základna Střediska monitorování a karotáže TÚUo. z. ve Stráži pod Ralskem slouží od roku 2009, kdy sem bylapřesunuta z Bratkovic, pro kalibrace přenosných, automobi-lových, leteckých a karotážních spektrometrů využívanýchpři geologických měřeních a mapování životního prostředí.V současném uspořádání jsou v budově základny k dispozicičtyři povrchové, čtyři karotážní a dva karotážní vrstevnatéstandardy.

V rámci ověřovacích měření po přestěhování kalibračníchstandardů z Bratkovic do Stráže pod Ralskem proběhlav areálu kalibrační základny série měření se stíněním sondypro odhad příspěvku radiace stěn do spekter nabíraných najednotlivých standardech při kalibračním měření. Výsledkytéto práce jsou uvedeny v Matolín M. et al., (2010), Pře-stěhování kalibrační základny pro terénní spektrometrygama z Bratkovic do Stráže pod Ralskem, technická zpráva,DIAMO s. p.

Naše práce nabízí mnohem detailnější rozbor vlivu okol-ních prvků (nejen stěn, ale i podlahy, dalších standardů atd.)na měření. Na základě technické dokumentace byl vytvořenmodel celé základny využívající kód MCNP, kdy příspěvekkaždého z možných zdrojů do spektra byl zkoumán zvlášť.

Aby bylo možné porovnat výsledky výpočtů a měření,byla modelována skutečná sonda Gamma Surveyor 3”× 3”NaI(Tl), pomocí které byla také provedena měření na kaž-dém standardu. Dále proběhl odběr vzorků všech mate-riálů použitých v modelu a stanovení koncentrace K, U,Th pomocí HPGe laboratorní gama spektrometrie. Proposouzení příspěvku vzdušného radonu bylo též provedenostanovení koncentrace radonu a EOAR.

Prezentovaný příspěvek shrnuje postup tvorby modelu iměření, představuje vybrané výsledky simulací a porovnánívypočtených a naměřených dat.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Vývoj a certifikace kvalifikované inteligentní sondy příkonu gamaAleš Jančář, Petr Okruhlica

VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Prezentace zahrnuje problematiku vývoje kvalifikovanésondy příkonu gama a její certifikace. Podrobněji budourozebírány zákonné a normativní požadavky, nároky na

množství a rozsah zkoušek, dále na kvalifikační dokumen-taci a v neposlední řadě požadavky na certifikaci.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

3P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e3

PPá

tek


Experimentální měření emise sekundárních neutronů při protonové radioterapiiAleš Jančář1, Zdeněk Kopecký1, Zdeněk Matěj1, 2, Martin Veškrna1, 2

1 VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, ČR2 Masarykova Univerzita, Botanická 68a, Brno, 612 00, ČR

[email protected]

Příspěvek zahrnuje experimentální měření sekundární emiseneutronů na pracovišti protonového centra v Praze. Sekun-dární neutrony byly generovány při interakcích primárníhoprotonového svazku o energiích v rozmezí 100 až 200 MeVs plastovým fantomem a detekovány scintilačním detek-

torem. Sekundární neutrony byly identifikovány metodoupulsní tvarové diskriminace (PSD). Kvalita rozlišení PSDbyla studována s použitím nově zkonstruované moderníelektroniky s vysokou vzorkovací frekvencí až 2 GHz.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek


Skúmanie závislosti hraničnej mernej energie od počtu vyfajčených cigariet prepredikciu radónového rizika

Radoslav Böhm1, Antonín Sedlák2, Karol Holý3

1 Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, SR2 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

3 Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, [email protected]

Rozpadové produkty radónu a fajčenie patria medzi najvý-známnejšie faktory, ktoré vyvolávajú rakovinu pľúc. Mieravzájomného pôsobenia týchto polutantov však nie je dosta-točne preskúmaná a je predmetom záujmu mnohých štúdií.Cigaretový dym obsahuje množstvo chemických látok, ktorésa dráždením sliznice dýchacích ciest podieľajú na zvýše-nej produktivite hlienovej vrstvy. U dlhodobých fajčiarovdochádza okrem hyperprodukcie hlienu k vzniku chronickej

obštrukcie, ktorá má za následok kumuláciu produktov pre-meny v mukóznej vrstve dýchacích ciest a zvýšenie radiačnejzáťaže pľúcneho tkaniva. Na skúmanie vzájomného pôso-benia oboch polutantov sa osvedčil model prahovej energiez, ktorá závisí od počtu vyfajčených cigariet z(s). Cieľompráce bolo preskúmanie tejto závislosti z(s) pomocou epi-demiologických modelov a predikcia radónového rizika prerôzne fajčiarske návyky.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek


Štúdium koncentrácií radónu v pobytových priestoroch v lokalitách s rôznympôdnym radónovým potenciálom

Attila Moravcsík1, Monika Műllerová1, Karol Holý1, Martin Bulko1, Iveta Smetanová2, Radoslav Böhm1

1 Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolinaF1, Bratislava, 842 48, SR

2 Ústav vied o Zemi SAV, Slovenská akadémia vied, Dúbravská cesta 9, Bratislava, 840 05, [email protected]

Otázka ochrany zdravia človeka pred ionizujúcim žiarenímje v súčasnej dobe diskutovanou témou. Podľa smernice radyEÚ 2013/59/EURATOM je potrebné v členských krajináchEÚ realizovať národné akčné plány na riešenie dlhodobýchrizík vyplývajúcich z ožiarenia radónom. Na podporu plne-nia národných akčných plánov vzišla preto v rámci krajínV4 iniciatíva na vytvorenie harmonizačných meraní.

V príspevku sú prezentované výsledky jednoročného moni-torovania objemovej aktivity radónu v ovzduší rodinných

domov v 3 lokalitách s rôznym radónovým pôdnym potenci-álom na Slovensku, jej závislosť od podložia a konštrukčnýchcharakteristík domu. V prípade starých domov sme zistilievidentný vplyv kontaktu miestnosti s podložím na obje-movú aktivitu radónu v monitorovanej miestnosti. Získanévýsledky sme porovnali s modelom popisujúcim koncentrá-cie radónu v domoch.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8Pá

tek


Integration monitoring of indoor radon and thoron activity concentration in housesin Ružomberok (Northern Slovakia)

Iveta Smetanová1, Monika Műllerová2, Karol Holý2, Attila Moravcsík2, Tibor Kovács3, Matej Neznal4,Krzysztof Kozak5, Jadwiga Mazur5, Dominik Grzadziel5

1 Division of Geophysics, Earth Science Institute, Slovak Academy od Sciences, P.O. Box 106, Dúbravská cesta 9,Bratislava, 840 05, SR

2 Department of Nuclear Physics and Biophysics, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského,Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, SR

3 Institute of Radiochemistry and Radioecology, University of Pannonia, Egyetem str. 10, Veszprém, 8200, Hungary4 RADON v. o. s., Novakovych 6, Praha, 180 00, ČR

5 Laboratory of Radiometric Expertise, Institute of Nuclear Physics PAN (IFJ PAN), Radzikowskiego 152, Krakow, 31-342,Poland

[email protected]

Radon and thoron survey in houses in Slovakia (localitiesRužomberok, Záhorská Bystrica and Mochovce) was carriedout as a part of the project „Harmonization of determiningthe radiation dose of the population originating from radonin V4 countries“. Integrated measurement using Raduettype detector with combined radon–thoron detection wasperformed. Monitoring started in March 2012, lasted forone year, and was carried out in quarterly cycles. In Ružom-berok ten houses built before 1990 were selected for themonitoring purposes. Measurements were performed in tworooms situated on the ground floor of a house, detectorswere placed 15–20 cm from the wall. Information about the

building material, window tightness, intensity of the venti-lation, year of the construction and reconstruction, numberof inhabitants and time spent in monitored room were obtai-ned by the questionnaire. In selected houses in Ružomberok,radon activity concentration rarely exceeded 400 Bq/m3

in a three month period, in that case the inhabitants wereadvised how to lower radon exposure. No house with theannual radon activity concentration more than 400 Bq/m3

was found, it ranged from 74 to 290 Bq/m3. Annual ave-rage of thoron activity concentration in Ružomberok variedbetween 10 and 135 Bq/m3.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Přehled systematického měření obsahu radionuklidů v pitné vodě dodávané doveřejných vodovodů v ČR

Hana Procházková

Oddělení přírodních zdrojů, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energiea ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů (atomovýzákon), stanoví v § 6 odst. 6 dodavatelům vody k veřejnémuzásobování pitnou vodou povinnosti týkající se systematic-kého měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidův dodávané pitné vodě. Podrobnosti k naplnění uvedenýchpovinností stanoví vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiačníochraně, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška). Syste-matické měření obsahu přírodních radionuklidů zahrnujestanovení celkové objemové aktivity alfa, stanovení celkovéobjemové aktivity beta, stanovení objemové aktivity radonu(ve vodě z podzemních zdrojů). Stanovení objemové aktivitydalších radionuklidů v rozsahu podle tabulky č. 6 přílohyč. 10 vyhlášky (tzv. doplňující rozbor) se provádí v přípa-dech, kdy je překročena směrná hodnota celkové objemovéaktivity alfa nebo celkové objemové aktivity beta. Statis-tický přehled následujících ukazatelů za rok 2014 vycházíz výsledků systematického měření obsahu přírodních radio-nuklidů, které zajišťují dodavatelé vody, a z výsledků analýzzískaných v rámci kontrolní činnosti.

Celková objemová aktivita alfa:

Směrná hodnota stanovená vyhláškou je 0,2 Bq/l, mediánzpracovaného souboru dat je 0,047 Bq/l. Aktivita alfa jezpůsobena převážně přítomností izotopů uranu a radia. Pře-kročení směrné hodnoty se týká převážně menších vodovodů,obsah přírodních radionuklidů se prověřuje doplňujícím roz-borem.

Celková objemová aktivita beta:Směrná hodnota podle vyhlášky je 0,5 Bq/l po odečtení

příspěvku 40K. Medián zpracovaných výsledků je 0,099 Bq/l.Požadavky vyhlášky na celkovou objemovou aktivitu betajsou až na několik výjimek u vodovodů v ČR splněny.

Objemová aktivita radonu:Směrná hodnota stanovená vyhláškou je 50 Bq/l a mezní

hodnota 300 Bq/l. Překročení směrných hodnot je řešenonejprve posuzováním optimalizace radiační ochrany. Pokudvoda převyšuje mezní hodnotu objemové aktivity radonu,nesmí být dodávána pro veřejné zásobování pitnou vodou.Tuto situaci je nezbytné řešit osazením funkční odradono-vací technologie nebo použitím jiného zdroje pitné vody.Medián zpracovaných hodnot objemové aktivity radonu je12,1 Bq/l.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Radiouhlíkové datování – pokus o interdisciplinární komunikaciNikola Koštová1, 2, Pavel Šimek2

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Archeologický ústav AV ČR, v.v.i., ČR

[email protected]

V první části příspěvku budou podány hlavní principy radio-uhlíkového datování a teoretický koncept, který umožnilvznik této metody, a následně interpretaci naměření aktivity14C. Radiouhlíkové datování vychází z předpokladu známévýchozí aktivity 14C ve složkách životního prostředí. Přespůvodně teoreticky předpokládanou stabilní aktivitu 14C

v přírodě ale docházelo a dochází k jejím výkyvům. Ve druhéčásti bude prezentována naše snaha o zlepšení komunikacedatovacími laboratořemi a uživateli radiouhlíkového dato-vání prostřednictvím nového internetového fóra na adresewww.carbon14.cz.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Rapid method for alpha spectromeric determination of 226Ra in the samples ofbuilding materials

Veronika Gardoňová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Bianka Horváthová


The natural radiation is the main source of human´s expo-sure. The most important radionuclides in environmentare nuclides from 238U, 235U, 226Ra, 222Rn and 40K. Thehighest health risk from radium is the exposure from itsradioactive decay product radon, which has been classi-fied in 2009 by WHO as a carcinogen of class A. Thesementioned radionuclides have been always presented in thebasic raw materials generally used in construction materi-als. Rapid method for 226Ra determination from buildingmaterials was proposed and verified. The method is basedon elimination of interfering Fe3+ by anion exchange resin,preconcentration of 226Ra using MnO2–PAN ion absorbercomposite and subsequent alpha spectrometry. The deve-

loped method was applied on different type of buildingmaterials and admixtures used in construction industry inSlovakia. To monitor the radium chemical yield all analy-zed samples were spiked with 133Ba. The obtained 226Rarecoveries were in the range of 76–98 %. The samples foralpha spectrometric determination were prepared by micro-precipitation with Ba2+. The 226Ra activity concentrationsin the analyzed samples were compared the limit value(𝑎 = 120 Bq · kg−1) set in Edict 528 of the Ministry ofHealth of the Slovak Republic in 2007. The comparisonshowed the no of analyzed samples of building materialswas exceed the limit value.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Skríning koncentrácie radónu v pobytových priestoroch SRHelena Cabáneková1, Matej Ďurčík2, Denisa Nikodemová1

1 Oddelenie radiačnej hygieny, SZU Bratislava, Limbová 12, Bratislava, 833 03, SR2 University of Arizona, Tuscon, USA

[email protected]

V príspevku sú prezentované výsledky skríningu koncent-rácie radónu v pobytových priestoroch SR, uskutočnenéhov rokoch 2013 a 2014 v rámci riešenia OP Výskum a vývoj„Centrum exelentnosti environmentálneho zdravia“. Skrí-ning bol vykonaný v siedmich územných celkoch (Topoľčany,Levice, Galanta, Lučenec, Trenčín, D.Kubín a Košice) av lokalite so zvýšeným výskytom radónu v geologickompodloží, resp. geologického zlomu (Jahodná – ložisko uránu,Bratislava – vidiek). Do každého pobytového objektu bolipridelené 2 ks detektorov typu CR-39 spolu s návodom naumiestnenie a dotazníkom pre charakteristiku sledovanéhoobjektu. Pri hodnotení radónovej situácie v sledovanom

súbore pobytových objektov bol zohľadňovaný druh poby-tového priestoru, typ miestnosti, ako aj charakter stavby.Z analýzy nameraných priemerných OAR vyplýva, že geo-metricky priemer OAR je (125± 3) Bq ·m−3 a 13 % sledo-vaných objektov prekračuje smernú hodnotu pre nápravnéopatrenia, OAR = 400 Bq ·m−3. V závere sú porovnanézískané výsledky s výsledkami radónových skríningov usku-točnených v SR do roku 2003 [Vičanova, 2003] a analýzavýsledkov v jednotlivých územných celkoch s ohľadom naplatnú legislatívu a možne zdroje radónu v jednotlivýchlokalitách.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Testování prostředků improvizované ochrany dýchacích cest pomocí radioaktivníhoaerosolu

Josef Vošahlík, Petr Otáhal, Ivo Burian

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i, Kamenná 71, 262 31, Č[email protected]

Testování prostředků improvizované ochrany dýchacích cestpomocí radioaktivního aerosolu

K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebez-pečných škodlivin při mimořádných událostech se využí-vají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očía povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které siobčané mohou připravit svépomocí z dostupných prostředkůa které omezeným způsobem nahrazují prostředky indivi-duální ochrany.

Cílem testování bylo zjištění účinnosti záchytu materiáluprostředků improvizované ochrany dýchacích cest při růz-ných rychlostech proudění vzduchu (0,25 m/s a 0,47 m/s)v prostředí s radioaktivním aerosolem o geometrickém prů-

měru 240 nm a 55 nm. Rychlost 0,25 m/s odpovídá dýchánídítěte ve věku 10 let, rychlost 0,47 m/s odpovídá intenziv-nímu dýchání dospělé osoby během výkonu fyzické práce.Ke značkování aerosolu byly použity přeměnové produktyradonu (popř. La-140).

Poster byl vypracován na základě výsledků řešení projektuMV ČR č. VF20112015013 – Výzkum moderních metoddetekce a identifikace nebezpečných chemických, biologic-kých, jaderných a radioaktivních látek (CBRN) a materi-álů, metod snížení jejich nebezpečnosti a dekontaminace;výzkum moderních prostředků ochrany osob a prvků kri-tické infrastruktury.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Vývoj referenčných materiálov v oblasti NORM a TENORM priemysluMonika Mazánová1, Vlasta Zdychová2, Richard Bluďovský2

1 Oddělení primární metrologie veličin ionizujícího záření, Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR2 Oddělení výroby standardních radionuklidových zdrojů, Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR

[email protected]

Prírodné rádionuklidy sa vyskytujú v mnohých prírod-ných zdrojoch. Priemyselné činnosti, ktoré využívajú tietozdroje, môžu viesť k zvýšenému výskytu rádioaktívnych prv-kov vo výrobkoch, medziproduktoch a odpadoch. Priemy-selné odvetvia spracovávajúce NORM (Naturally OccurringRadioactive Materials) produkujú každoročne veľké množ-stvo odpadu kontaminovaného prírodnými rádionuklidmi.Z dôvodu spracovania a manipulácie s takýmito materiálmije potrebné stanoviť prítomné rádionuklidy a ich koncentrá-cie tak presne, ako je to možné. To vytvára potrebu vyví-jať referenčné materiály pre spoľahlivé merania prírodnýchrádionuklidov a stanovenie aktivity materiálov. Európsky

projekt JRP IND57 MetroNORM sa dokonale hodí preurčenie takýchto nebezpečných NORM materiálov. Náročnéúlohy vyžadujú dôkladnú analýzu NORM pre minimalizá-ciu ekonomickej a ekologickej záťaže. Tento projekt ponúkanové a inovatívne referenčných materiály pre mnoho odvetvípriemyslu. Vyvinuté referenčné materiály prispejú k zvýše-niu ochrany zdravia a k optimalizácii výrobnej technológiev NORM a TENORM priemysle.

Program EMRP (European Metrology Research Progra-mme) je podporovaný členskými štátmi EURAMETu, ktorésa tohto programu zúčastnia, a Európskou úniou.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Rozšíření aktivity organicky vázaného tritia (NE-OBT) v údolí řeky Jihlavy apřehrady Mohelno

Pavel Šimek1, 3, Ivo Světlík1, 2, Michal Fejgl2, 1, Tereza Kořínková1, 3, Lenka Tomášková1

1 Oddělení dozimetrie záření – CRL, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Oddělení radiochemie, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

3 Katedra jaderné chemie, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Studie byla zaměřena na aktivity tritia v údolí řeky Jihlavya přehradní nádrže Mohelno. Vodní nádrž Mohelno je sou-částí vodního díla Dalešice, které leží na řece Jihlavě asi30 km jihovýchodně od Třebíče. Vodní nádrž Mohelno sloužík čerpání chladící vody a současně k vypouštění chladícívody pro Jadernou elektrárnu Dukovany (EDU). Tekutévýpusti z EDU jsou vypouštěny pomocí odtokového kanáludo Skrýjského potoka, který ústí do nádrže Mohelno. Čer-pání chladící vody do EDU je situováno přibližně 50–60metrů od ústí Skrýjského potoka. Krátká vzdálenost mezibody výpusti a čerpání způsobuje efekt smyčky a navyšujeaktivity HTO v tomto místě.

Významné rozšíření aktivity tritia bylo pozorováno veformě TFWT (tissue free water tritium) a NE-OBT (notexchangeable organically bond tritium) v okolní biotě, kterábyla v přímém dosahu vodního díla. Pozorujeme možné zvý-šené aktivity tritia v pletivech rostlin, kdy dochází k příjmu

tritia především pomocí kořenového systému a při transpi-raci. V údolí řeky Jihlavy a přehrady Mohelno s omezenouventilací pozorujeme aktivity tritia překračující hodnotupozadí, které je pod 2 Bq/L, o jeden řád.

Jak jsme zjistili, krajinný reliéf a ventilace vzduchu v tétolokalitě mají zásadní vliv na aktivity NE-OBT. Nízké akti-vity tritia můžeme pozorovat i v nádrži Dalešice, která jeněkolikrát větší než nádrž Mohelno. Nízké aktivity v nádržiDalešice souvisí s přečerpávací elektrárnou, která přečerpávávodu z jednotlivých nádrží v obou směrech a dochází takk míšení. Pod nádrží Mohelno protéká řeka Jihlava dálek Ivančicím úzkým údolím. V úseku Ivančice až nádrže NovéMlýny se krajinný reliéf otevírá do široké říční nivy.

V naší prezentaci popíšeme celý systém zvýšených aktivittritia v tomto údolí a budeme diskutovat aktivity HTO,TFWT a NE-OBT v různých částech tohoto zajímavéhosystému.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

k—Se

kce

8P

Páte

kPo

ndělí

Úter

ýSt

ředa

Čtvr

tek—

Sekc

e8

PPá

tek


Zhodnotenie celkovej objemovej aktivity alfa, beta a objemovej aktivity radónuv pitných vodách Slovenska za rok 2013 a vplyv novej legislatívy

Gabriela Wallová, Zuzana Kulichová, Alena Belanová, J. Merešová

Výskumný ústav vodného hospodárstva, Nábr. arm. gen. L. Svobodu 5, Bratislava, 812 49, [email protected]

Na Slovensku upravuje požiadavky na rádiochemickú kont-rolu pramenitej, pitnej a minerálnej vody vyhláška MZ SRč. 528/2007 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o poži-adavkách na obmedzenie ožiarenia z prírodného žiarenia.V tejto vyhláške je stanovená takzvaná smerná hodnotana vykonanie opatrení – hodnota priamo merateľnej veli-činy, po ktorej prekročení by sa malo uvažovať o vykonaníopatrení na obmedzenie ožiarenia. Sú tu tiež špecifikovanépodmienky pre úplný rozbor a hodnotenie obsahu prírod-ných rádionuklidov v dodávanej vode, kritéria pre metódystanovenia jednotlivých rádiochemických ukazovateľov akoaj spôsob evidencie výsledkov stanovenia.

V podzemných a pitných vodách sa stanovujú dva skupi-nové ukazovatele rádioaktivity – celková objemová aktivitaalfa (STN 75 7611) a beta (STN 75 7612) a objemová akti-vita 222Rn (STN 75 7615). Po prekročení smerných hodnôtcelkovej objemovej aktivity alfa sa stanovujú ďalšie rádio-nuklidy: objemová aktivita 226Ra (STN 75 7622) a hmot-nostná koncentrácia Unat (STN 75 7614).

V našom príspevku prezentujeme hodnoty celkovej akti-vity alfa a beta a objemovej aktivity 222Rn v pitnej a surovejvode za rok 2013. Údaje sú z databázového systému ZBER-VAK zozbierané z jednotlivých vodárenských spoločnostía pokrývajú takmer celé územie Slovenska.

Smernica Rady 2013/51/Euratom z 22. októbra 2013,ktorou sa stanovujú požiadavky na ochranu zdravia oby-vateľstva vzhľadom na rádioaktívne látky obsiahnuté vovode určenej na ľudskú spotrebu prináša niekoľko zásad-ných legislatívnych zmien. Mení smernú hodnotu (po novomindikačná hodnota) pre celkovú objemovú aktivitu alfaz 0,2 Bq · l−1 na 0,1 Bq · l−1. Retrospektívne analyzujemevplyv tejto zmeny na konkrétne namerané hodnoty z roku2013. Ďalšou veľkou zmenou je postup pri prekročení indi-kačných hodnôt, kedy sa už nebude stanovovať hmotnostnákoncentrácia Unat, ale jednotlivé izotopy uránu. To prinášazvýšené nároky na vybavenie laboratórií, ktoré realizujúdané analýzy.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán, průběžná bilanceJaroslav Slovák


Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plánbyl schválen jako mezirezortní projekt Usnesením vládyČR č. 594/2009. Jeho hlavním cílem je pozitivně ovliv-nit/podpořit snížení počtu úmrtí na rakovinu plicv důsledku zvýšeného ozáření radonem a jeho dceřinýmiprodukty. Nynější strategie a priority vychází z hodnoceníRadonového programu ČR za období 2000 až 2009. Na prv-ním místě je strategie informovanosti, která má prostřed-nictvím obecných i cílených informací občanům vyvolatzájem, starost a aktivní snahu o kvalitu vlastního bydlení.Informovanost je cílena i na odbornou veřejnost, zejménana profesionály v oblasti stavebnictví. Naše zkušenosti apoznatky uplatňujeme i na mezinárodních fórech a v rámcipřipomínkování dokumentů, které k problematice přírod-ního ozáření zpracovávají mezinárodní instituce. Snažímese reagovat na nové trendy a technologie ve stavebnictví.Zejména jde o extenzivní tendence k energetické úspor-

nosti cestou snižování ventilace a zateplování. Potvrzujese, že mohou výrazně ovlivnit koncentraci radonu uvnitřbudov. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že systém radi-ační ochrany v ČR v oblasti přírodních zdrojů záření jeu nás na vysoké úrovni. Každý, kdo projeví zájem, mámožnost bezplatného informativního měření objemové akti-vity radonu v bytech, ve vymezených případech i možnostpožádat o poskytnutí státní dotace na provedení protirado-nových ozdravných opatření. Veřejnost odborná i laická jeprostřednictvím webového portálu zaměřeného na přírodnízdroje ionizujícího záření a dále cestou vydávání specializo-vaných příruček, tematických letáků, konzultačních akcí aseminářů, průběžně informována o radonové problematice.Při hodnocení účinnosti Akčního plánu a především projeho úspěšnost je však rozhodující aktivní přístup občanů azainteresovaných profesních skupin.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Variácie 222Rn v pracovnom priestore a určenie efektívnej dávkyMonika Műllerová, Karol Holý

Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1,Bratislava, 842 48, SR

[email protected]

Záujem o radón v ovzduší pobytových priestorov je spô-sobený tým, že vedie k vysokej radiačnej záťaži obyva-teľstva. Meranie koncentrácie radónu v pobytových priesto-roch a hlavne interpretácia tohto merania je pomerne zložitýproblém. Koncentrácia radónu v ovzduší domov závisí od veľ-kosti prísunu radónu do vnútorného ovzdušia a ventilačnejrýchlosti objektu. Výsledkom je veľká variabilita objemovejaktivity radónu vo vnútornom ovzduší ako v čase, tak ajv priestore budovy. V dôsledku toho, krátkodobé meraniekoncentrácie radónu môže viesť k podstatne sa líšiacimvýsledkom.

Cieľom tohto príspevku bolo poukázať na vplyv rôznychprístupov k určeniu priemernej hodnoty objemovej akti-

vity radónu na výpočet efektívnej dávky od radónu. Bolzískaný kontinuálny súbor dát pre modelovanie časovýchzmien. Boli zistené pravidelné variácie radónu vo vnútor-nom ovzduší. Frekvenčné rozdelenia nameraných objemo-vých aktivít radónu sa líšilo pre rôzne časti dňa a roka.Pri výpočte efektívnej dávky je vplyv týchto rozdelení napresnosť jej výpočtu menšia ako 20 %. Podstatnejší vplyvna presnosť výpočtu efektívnej dávky môžu mať krátkodobémerania objemovej aktivity radónu uskutočnené v rôznychobdobiach roka. V takomto prípade sa môžeme dopustiť privýpočte efektívnej dávky nepresnosti až 100 %.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Radón v termálnych vodách a termálne kúpele na SlovenskuPavol Blahušiak, Karol Holý, Monika Műllerová, Martin Bulko

Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Radiačná fyzika, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského,Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, SR

[email protected]

Radón v termálnych vodách a termálne kúpele na SlovenskuGeologické podložie spôsobuje, že Slovenská republika je

veľmi bohatá na termálne pramene. Na Slovensku sa nachá-dza okolo 20 oblastí termálnych kúpeľov, ktoré používajú vosvojej prevádzke vodu z termálnych vrtov. Termálne kúpelesú všeobecne veľmi obľúbené. Z dôvodu dobrej rozpustnostiradónu vo vode a vplyvom podložia, cez ktoré termálna vodapreteká, dosahuje objemová aktivita radónu (OAR) termál-nych vôd značne vysoké hodnoty. OAR niektorých termál-nych vôd presahuje až 1000 Bq/l. Avšak hodnota OAR vovodách nie je konštantná. Termálne vody sa používajú počasliečebných procedúr v termálnych kúpeľoch zahrňujúcichpitie alebo kúpanie resp. balneoterapiu. Vplyvom používaniavôd, špeciálne pri balneoterapických procesoch, sa radónz tejto vody uvoľňuje do vnútorného prostredia kúpeľov a

prispieva výraznou mierou k celkovej radiačnej záťaži perso-nálu pracujúceho s termálnymi vodami. Radiačné zaťaženiepacientov a návštevníkov kúpeľov je vzhľadom na čas strá-vený v danom prostredí v porovnaní s pracovníkmi výraznenižšie. Radiačná ochrana personálu pracujúceho s geoter-málnymi vodami je veľmi aktuálna.

Merania OAR v termálnych vodách a vo vnútornej atmo-sfére vybraných termálnych kúpeľov sme vykonávali počasobdobia jedného roka. Týmto monitorovaním sme objaviliniekoľko pracovných priestorov, kde OAR presiahla smernéhodnoty na vykonanie opatrení podľa Vyhlášky 528/2007Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o požiadavkách naobmedzenie ožiarenia z prírodného žiarenia. Navyše, počaspravidelného monitorovania termálnych vôd sme zistili ajvýznamné zmeny OAR počas roka.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Využití měřidel RAMARn pro potřeby radonového programuJosef Holeček, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná 71,pošta Milín, 262 31, ČR

[email protected]

Pracovníci Odboru jaderné ochrany SÚJCHBOKamenná v. v. i. se podílí na Radonovém programu odjeho vzniku. Jejich hlavní úlohou je výroba a vyhodnoceníměřidel RAMARn. V příspěvku jsou uvedeny zkušenostipracovníků SÚJCHBO s těmito měřidly a stručná shrnutívyužití těchto měřidel v rámci Radonového programu. Shr-nutí je provedeno v několika oblastech. Těmi oblastmi jsoupočet použitých měřidel, doba expozice systémů a nakonecrozmístění systémů. Z hodnocení vývoje potřeby měři-del je patrný, výrazný pokles potřeby měřidel RAMARnv prvním roce realizace programu Akčního plán. Tentovýrazný propad vznikl přechodem od Vyhledávacího pro-

gramu k Akčnímu plánu. V posledních letech, i vlivemzměny strategie rozmístění, je patrný nárůst požadavků naměřidla RAMARn. Na vzrůstu potřeb měřidel RAMARn seprojevila, jak změna přístupu odpovědných autorit při cílenípředmětu měření, tak i zkrácená doba expozice. Ze shrnutívyplývá, že roste zájem o použití měřidel RAMARn nadobu expozice kratší jednoho roku. Větší zájem o zkrácenéexpozice je patrný v oblastech, do kterých jsou systémyRAMARn distribuovány prostřednictvím SÚRO Praha,zde zkrácené expozice tvořily v roce 2014 výraznou částz exponovaných systémů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Odvaly Příbramska – rekultivovat nebo využít?Miroslav Jurda1, Zbyněk Skála2

1 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR2 DIAMO, státní podnik odštěpný závod SUL, Příbram, ČR

[email protected]

Po těžbě uranu zůstalo v oblasti Příbramska 26 odvalůo objemu těžebního odpadu (hlušiny) 28 mil. m3 s průměr-ným zbytkovým obsahem uranové mineralizace 0,005 %.Většina odvalů nebyla rekultivována a podle původníchplánů by měla být využita k sanačním účelům a k dalšímuvyužití jako tříděného kameniva.

Presentace popisuje současný stav, výsledky monitoro-vání, odhad radiační zátěže obyvatel v okolních obcích.

Monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitýchz hlediska radiační ochrany je v oblasti Příbram prová-děno podle schváleného programu monitorování a v souladus podmínkami stanovenými v rozhodnutí SÚJB. Sledovánídopadu pozůstatků po těžbě uranu včetně vlivu odvalů

(vliv záření gama, radonu a polétavého prachu) je zaměřenopřevážně na sídelní oblasti (obce) a jejich obyvatele. Dataz monitorování jsou podkladem pro každoroční vyhodnocenícelkové efektivní dávky jednotlivce z obyvatelstva sídelníchoblastí a příslušné kolektivní dávky.

Presentace dále rozebírá možnosti řešení minimalizaceradiační zátěže a náklady s tím spojené. Vzhledem k dlou-hodobosti a finanční náročnosti jednotlivých řešení nelzedle našeho názoru v současné době přijmout jednoznačnéstanovisko k určitému řešení. Je nutná jak odborná, takspolečenská diskuze ke zvážení nejen odborných hledisek,ale i společenských dopadů.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Víceúčelová, venkovní měřící stanice přírodní radioaktivity v atmosféře a zemskélitosféře

Karel Jílek1, Jana Timková1, Aleš Froňka1, Tomáš Prokop2, Martin Neznal3

1 Odb. Přírodních zdrojů ozáření, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 ENVItech Bohemia s.r.o., Ovocná 34, Praha 6, 161 00, ČR

3 Diamo s.p. o.z. TÚU Stráž pod Ralskem, Pod Vinicí 84, Stráž pod Ralskem, 471 27, Č[email protected]

An automated and wireless outdoor measurement stationof atmospheric radon, gamma dose rate and meteorologi-cal parameters was developed and tested at area of theNational Radiation Protection Institute (SÚRO, v. v. i.) ofPrague during the years 2010–2012. The results concerninginvestigated seasonal and diurnal variations of the outdoorradon concentration have been already published.

At the turn of years 2013–2014 the technological enhan-cement and upgrade of the existing station was completedregarding possibility of simultaneous continuous monito-

ring both of atmospheric radon-thoron short-lived decayproducts and soil gas radon concentration, including mea-surement of its exhalation rate from the surface soil layers.

After introduction of the most important detection, ope-rational and transmission characteristics of the station,which can be a part of the network such stations, the mostinteresting results of continuous measurements carried outsimultaneously within period August 2014 – July 2015 atpremises of the NRPI and the DIAMO will be presentedand discussed.



Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8

Pond

ělíÚt

erý

Stře

daČt

vrte

kPá

tek—

Sekc

e8


Aplikace principů radiační ochrany v australských uranových dolechPetr Otáhal1, Miroslav Jurda2

1 Odbor jaderné ochrany, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná 71, Lazsko, 262 31, ČR2 Regionální centrum Kamenná, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR

[email protected]

Příspěvek presentuje nastavení a uplatňování základníchprincipů radiační ochrany pracovníků vybraných austral-ských uranových dolů. Jako příklad aplikace radiačníochrany byly vybrány doly Beverley Mine, Olympic Dam aRanger Mine, které představují jedny z největších produ-

centů uranu v celosvětovém měřítku. Popisované doly se vzá-jemně liší různým způsobem dobývání uranu a následnýmzpracováním a výrobou uranového koncentrátu. V závěrupříspěvku je presentováno srovnání s českým přístupemradiační ochrany v uranovém průmyslu.




Rejstřík

Ambrožová Iva, 27, 29–32, 37, 83Andrlík Michal, 82

Bačíková Alena, 67Bárdyová Zuzana, 81Bartoňová Petra, 88Bártová Hana, 19, 38Belanová Alena, 121Belas Eduard, 54Beňo Juraj, 35Bilohuščin Ján, 58Bílý Tomáš, 23, 42Binková Hana, 67Blahušiak Pavol, 124Bluďovský Richard, 119Böhm Radoslav, 111, 112Borek Petr, 76Bradnová Věra, 27Budayová Miluše, 86Bujnová Alena, 35Bulko Martin, 112, 124Buňata Milan, 79Burešová Hana, 93, 94Burian Ivo, 118Burianová Ludmila, 59

Cabáneková Helena, 117

Čechák Tomáš, 51, 86

Čermáková Eva, 53Černý Radek, 19, 21, 108Češpírová Irena, 43, 49, 53

Daníčková Kateřina, 86, 89Davídková Jana, 17Davídková Marie, 37, 66, 68, 71–73, 83Depeš Daniel, 66, 67, 74Dobiš Ľubomír, 40Dolejší Petr, 49Dufek Vladimír, 84Dulanská Silvia, 58, 61, 116

Ďurčík Matej, 117

Durný Norman, 98, 103

Emfietzoglou Dimitris, 65

Falk Martin, 66, 67, 74Falková Iva, 66, 67Fantínová Karin, 54, 100Fasso Alberto, 24Fejgl Michal, 46, 120Ferrari Anna, 24Froňka Aleš, 43, 49, 127Fülöp Marko, 40, 80

Galanda Dušan, 28Gardoňová Veronika, 61, 116


Gryc Lubomír, 43, 49Grzadziel Dominik, 113Gumulec Jaromír, 67Guo Chang, 65

Hájek Pavel, 48Hanuš Martin, 92Hartych Libor, 49Havránková Barbora, 75Helebrant Jan, 43, 49, 52, 53Hlavička Jiří, 76Hodák Rastislav, 94Holá Oľga, 26Holeček Josef, 20, 125Holý Karol, 111–113, 123, 124Horáková Ivana, 84Horáková Zuzana, 67Hort Milan, 18Horváthová Bianka, 61, 116Horváthová Martina, 81Hudzietzová Jana, 80, 85Hůlka Jiří, 52, 93, 94Huml Ondřej, 41, 54Hýža Miroslav, 102

Chmelová Daša, 89

Incerti Sébastien, 37

Jančář Aleš, 109, 110Javorník Andrej, 99Jílek Karel, 127

Johnová Kamila, 51, 108Jonášová Lenka, 90Judas Libor, 104Jurda Miroslav, 126, 128

Kákona Martin, 27, 29–31Kantová Žaneta, 87Kazda Michal, 56Kim Sung Hyun, 37Kindlová Anna, 88Klognerová Kamila, 50Klupák Vít, 91Klusoň Jaroslav, 44, 51Koc Josef, 47, 48, 53Kojzar Ladislav, 49Kolros Antonín, 45Konček Ondřej, 105Kopecký Zdeněk, 110Kořínková Tereza, 120Kos Josef, 94Kostarelos Kostas, 65Koštová Nikola, 115Kotík Lukáš, 62Kovács Tibor, 113Kováčová Soňa, 87Kovář Ivan, 95Kovář Petr, 59Kozak Krzysztof, 113Kozlovská Michaela, 19, 21Kozubíková Petra, 88Kráčmerová Tereza, 90Králik Gabriel, 87


Králík Miloslav, 106Krist Pavel, 31Kříž Radim, 76Kubančák Ján, 30–32Kuča Petr, 43, 47, 48, 52Kučera Miroslav, 92Kulichová Zuzana, 121Kyriakou Ioanna, 65Kyselová Dagmar, 29–31

Lahodová Zdena, 91Lázna Tomáš, 96Lee Se Byeong, 37Lehet Jan, 49Lištjak Martin, 55Lužová Martina, 68

Malá Helena, 41Malátová Irena, 63Mamatkulov Kahramon, 27Mareš Jiří A., 92Marešová Barbora, 47Martinčík Jiří, 86Masařík Michal, 67Mašek Petr, 94Matěj Zdeněk, 110Mátel Ľubomír, 58, 61, 116Mazánová Monika, 119Mazur Jadwiga, 113Merešová J., 121Michaelidesová Anna, 37, 66, 68, 72, 73Moravanský Milan, 40

Moravcsík Attila, 112, 113Morishima Kunihiro, 37Mudra Josef, 57Műller Tomáš, 70Műllerová Monika, 112, 113, 123, 124Mytsin Gennady, 83

Naganawa Naotaka, 37Neznal Martin, 127Neznal Matej, 113Nikl Martin, 92Nikodemová Denisa, 81, 117Novák Leoš, 78Novák Pavel, 94Novotný Josef, 88Nožičková Jitka, 75

Oancea Cristina, 83Ohera Marcel, 97, 101Okruhlica Petr, 109Olšovcová Veronika, 24Ometáková Jarmila, 99Onderišinová Zuzana, 92Otáhal Petr, 19–21, 118, 125, 128

Pagáčová Eva, 67Pachnerová Brabcová Kateřina, 32, 37, 66, 71Pajerský Pavol, 55Páleniková Darina, 35Papírník Petr, 75, 86Piňák Miroslav, 25Pivarčiová Lucia, 60


Ploc Ondřej, 27, 29–31Popescu Aurel I., 83Pošvař Radek, 50Procházková Hana, 114Prokeš Radek, 107Prokop Tomáš, 127Průša Petr, 92Přidal Petr, 94Pustějovský David, 49

Ragan Pavol, 80Rajec Pavol, 60Rau Ľuboš, 55Remenec Boris, 40, 58, 61Roček Miloslav, 89Rosskopfová Oľga, 60Rulík Petr, 41, 94, 100, 102

Sabol Jozef, 22, 80, 85Sas Daniel, 101Sato Osamu, 37Sedlák Antonín, 64, 111Shin Jae-ik, 37Sihver Lembit, 71Skála Lukáš, 59Skála Zbyněk, 126Sklenka Ľubomír, 41Skoták Pavel, 94Sládek Petr, 97, 101Slaninka Alojz, 55Slavíčková Michaela, 52Slovák Jaroslav, 122

Smetanová Iveta, 112, 113Solivajs Dušan, 39Solný Pavel, 86Starý Radovan, 23, 42Stokučová Jitka, 82Strišovská Jana, 28Studený Jiří, 33Surý Jan, 94Světlík Ivo, 46, 120Svobodová Tereza, 102Sýkorová Petra, 66, 72

Šalát Dušan, 77Šalátová Anna, 77Šefl Martin, 65Šesták Bedřich, 22Šimek Pavel, 46, 115, 120Šolc Jaroslav, 19, 59, 106Šoltés Jaroslav, 54Štekl Ivan, 93, 94Štěpán Václav, 37, 71

Tecl Josef, 34Thinová Lenka, 19, 51, 108Timková Jana, 127Tomášek Ladislav, 62Tomášková Lenka, 120Tomišková Zuzana, 87Topičová Veronika, 49Trojek Tomáš, 38, 107Trojková Darina, 82Truneček Roman, 24


Urban Tomáš, 44, 105

Vachelová Jana, 66, 73Versaci Roberto, 24Veselý Ondřej, 49Veškrna Martin, 110Viererbl Ladislav, 91Vinš Miroslav, 91Vlček Jaroslav, 102Voltr Josef, 94Vondráček Vladimír, 66, 83Vošahlík Josef, 118Vrba Tomáš, 36Vtelenská Martina, 104

Vykydal Zdenek, 106

Wagner Richard, 95Wallová Gabriela, 121Weinar Pavel, 48

Zarubin Pavel, 27Zdychová Vlasta, 119Zelenka Zdeněk, 34Zemanová Eva, 69

Žáčková Helena, 84Žalud Luděk, 96Žlebčík Pavel, 41, 54

Date post:	13-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Dny radiacni ochrany - CASstepan/dro/dro2015-el.pdf · ←zpět 1 ÚvodníslovoČSOZ...

Documents