dokrEvUE 4.11

dok 1

rozhovor

Boj na poliumění, nepolitikyŘíkají Rafani v rozhovoru o svém prvním filmu „31 konců / 31 začátků“

Považujete se za angažované umělce? Částečně určitě. Ale nejde o angažo-vanost, jaká se od nás očekává. Co setýká společné tvorby, ať už jsou to vý-stavy, nebo nový film, angažovanosttam nikdy není na začátku. My si vá-žíme toho, co dělají Guma guar, ty zaskutečnou aktivistickou skupinu po-važujeme. Ale sami bychom se tak ne-označili. Angažovaní jsme jako jedinci,ne jako skupina.

A proč? Aktivistická nebo angažovaná umě-lecká tvorba často vede ke zploštění.Aspoň to tak vnímáme. Zajímá nás bojna poli umění, ne v reálné politice. Ptám se na to právě proto, že slovoangažovaný je dnes i mezi umělcibráno jako sprosté slovo, lidi se vůčiněmu dost často vymezují. Pokud někdo to, co děláme, označíjako angažované umění, nemáme s tímproblém. Ale sami to vnímáme jinak.Umění nebo film nebo literatura jsoudůležité v pojmenovávání světa, vy-tvářením pojmů a struktur, jejichžpomocí se lze orientovat. Pro nás ak-tivistický potenciál je v proměně myš-lení, ne světa. A jak se to má s angažovaností stu-dentů? Většina z vás se pohybuje nauniverzitní půdě… Vždy, když se taková otázka položí,mám pocit, že musím odpovědět z ta-kového toho dědkovského nadhledu,

úvodník Protože tato Dok.revue vychází u pří-ležitosti jubilejního 15. Mezinárodníhofestivalu dokumentárních filmů Jihlava,který i letos proběhne v posledním říjno-vém týdnu, připomeňme si, co vneslaJi.hlava nového mezi české filmové festi-valy. V roce 2000 věnovala jako prvníčeským dokumentům soutěžní sekci.O rok později dala základ Industry sekci,která je dodnes největší mezi českýmifestivaly. Při této příležitosti se zformo-val tým, který založil Institut dokumen-tárního filmu, jenž dodnes podporujevýchodoevropské filmaře. Dále Ji.hlavazaložila tradici vydávání odborných i po-pularizačních knižních titulů. Spustilawebovou stránku pro streamování a sta-hování dokumentárních a experimentál-ních filmů, která se následně stala jednouz klíčových aktivit Doc Alliance, spojenípěti evropských dokumentárních festi-valů, u jejíhož zrodu rovněž stála. Letoszakládá Inspirační fórum pro hledání no-vých námětů. Inspirujte (se)!

Dok.revue

čehož bych se rád vyvaroval. Já bych tonekomentoval. Správně. To bychombyli dědci. My jsme tady za sebe, ne zastudenty. Nechme stranou angažovanost, alelze říct, jak se dnes chová většina stu-dentů? Většina z nich se chová normálně,chce školu dostudovat, mít titula uplatnit se v profesi. Přičemž většinase neuplatní, protože už na škole nej-sou aktivní. Není ten váš film už taky „takovejdědkovskej“? Nevybírali jste lidi prosvůj film jako autority, které námmají rozšířit paletu přemýšlení? To určitě pro výběr těch lidí nebyloklíčové. Chtěli jsme koncipovat meta-foru města a vybrali si nějaké pojmy,které reprezentují jednotlivé oddíly našeho traktátu. Ten má své teze obsa-zené konkrétními postavami. Vybraníodpovídají zčásti našemu vkusu a zčástipříslušnému pojmu. Ovšem ne všichnis natáčením souhlasili.

Okraj a střed Kdo a proč nechtěl být ve vašemfilmu? A co má společného třeba Mi-chal Viewegh s anarchistou OndřejemSlačálkem, kteří ve filmu vystupují? Samozřejmě že spolu nesouvisejí. Ti lidé jsou obsazení. A Michal Vieweghbyl dokonce přeobsazen. Původně jsměchtěli scenáristu Petra Jarchovského,ale ten nám odmítl. A co pro vás zastupuje Michal Vie-wegh? Chtěli jsme, aby většina lidí reprezen-tovala alternativní a okrajovou scénu.A protože má film strukturu města,jeho linie směřuje z jeho vnějšku přessatelity na okraji a periferie do středu.Ten je vnímán jako střed moci, definic,sídlo hegemonie a normativity. MichalViewegh, ale například i Vít Havráneka Vladimír 518 tak účinkují v roli to-hoto pomyslného středu. Teprve okoloněj se rozprostírá periferie, ta proti-síla. A právě za ni je tam třeba OndřejSlačálek. Výběr lidí, kteří ve filmu vystupují,mi připadá zajímavý. Část lidí známz televize, od někoho jsem něco četla,někteří z nich jsou mí kamarádi nebochodili s někým známým do školy. Proto je to i fragmentární, protožečlověk má město spojené se vzpomín-

kami, tezemi, útržky. A tím je dánai struktura filmu. I ve výpovědích jsmepoužívali jen jejich výseky, stříhalijsme ve slovech, protože nám šlo o tyvýseče, o fragmenty.

Filmový traktát Forma je překvapivá, je vidět, žefilm je dělaný jinak, než je zvykem.Sami na jeho konci říkáte, že byste sebáli, aby to celé nepůsobilo moc tele-vizně. Proč jste se vlastně rozhodliudělat dokument? My raději mluvíme o filmovém trak-tátu než o dokumentu, to je trochu zavádějící. Dokument je pro nás tak ši-roká kategorie, že „už je to tak vy-prázdněný, až to úplně ztratilo svůjsmysl“, kdybychom mluvili slovy ně-kterých lidí v našem filmu. Ale k filmujsme se dostali jednoduše. Tím, že po-cházíme z výtvarné scény a dlouhá léta

děláme performance, si je i sami doku-mentujeme. A postupně jsme od čis-tého záznamu skutečnosti přešli k pro-myšlené práci s obrazem, zvukem čistřihem. Tak jsme se dostali k novýmvýrazovým prostředkům, k novémujazyku. Až jsme došli k závěru, že by-chom mohli vykročit ze světa výtvar-ného umění a zkusit vstoupit do jinéhomédia, zkusit udělat film.

Na 31 koncích / 31 začátcích je vidět,že k nim přistupujete jinak, řekněmekonceptuálněji, než bývá u filmařůzvykem. Dokument pro nás byl opravdu jenpracovní název. Zjistili jsme, že k jehostruktuře jsme vlastně přistupovalijako k další výstavě. Když koncipujetevýstavu, tak také vytváříte její drama-turgii a vlastně pracujete s časem di-vákovy návštěvy v galerii. Mají vaše performance vyznít už namístě, nebo až v galerii? Obvykle je pro nás konečným výstu-pem až dokumentace. Samotná perfor-mance je nahodilým fyzickým aktemna náhodném místě. A to se týká i pá-lení černobílé české vlajky na Václav-ském náměstí. Kolemjdoucí divák totižjistou subtilnost těch akcí nemůžepostřehnout. Když jdu po ulici, také ne-dokážu odlišit chování podivína a per-formera. Až když to čtu v jiném rámcia vnímám jako umění, začne konkrétnísituace či výjev dávat smysl.

Nechceme nikoho přesvědčovat

Nechcete oslovit i diváky, kteří byna vaši výstavu nepřišli? Náhodný divák není žádná výhra.Většinou ho totiž umění nezajímá. A za-jímat ho nebude ani po zhlédnutí něja-kého prapodivného aktu. Bez dalšíchokolností mu to ani nic dát nemůže.A my navíc nechceme nikoho přesvěd-čovat, nevíme o žádných přesvědčeních.Rafani totiž nikoho nepřesvědčují. A co vás na dnešní době štve? Čím dál víc si uvědomujeme, že fle-xibilita pracovního trhu, která bylav minulých letech hodně adorovánaa společnost se k  ní upínala, vedlak tomu, že každý z nás má najednouněkolik pracovních úvazků a pracov-ních činností. A ty vedou k rozdrobe-nosti a nesoustředěnosti. To nás iri-tuje. Člověk má pak úplně rozesranouhlavu. A s kýmkoli ze svého okolí mlu-víš, všichni jsou na tom podobně. Vedeto k  prokrastinaci, chronickému od-souvání plněných úkolů a povinností. A dá se s tím něco dělat? Třeba proto jsem si nekoupil iPad,ale dvě lampičky do pokoje. Abych sevrátil k četbě literatury. To je pro měosobně důležité.Tereza Reichová

Marek Meduna (1973), Jiří Franta (1978), David Kořínek (1970), členové umělecké skupiny Rafani. Od roku 2000, kdy bylav Praze založena, se v ní vystřídala řadačlenů. Jejich tvorba je kolektivní, angažo-vaná a velmi různorodá tematicky i for-mou. Dosud nacházela výraz především vefotografii, videu a akcích ve veřejném pro-storu, z nichž k nejznámějším patří KáleníRafanů ve Veletržním paláci. Od roku 2007přestali u svých projektů používat text, ke kterému se nyní svým prvním filmem 31 konců / 31 začátků vrátili.

dok 2

rozhovor Rafani – Boj na poli umění, ne politiky

česká radost

dok 3

FilM jAKO brNO studenti prvního ročníku FAMUa Vít Klusák, 2011 FilmSTŘET se člení do sedmi kapitol a každá z nich repor-tážně portrétuje jednu skupinu prvomájové blokády neona-cistického pochodu v Brně.

rOcK žiVOtA Jan Gogola, 2011FilmFRONTMAN je portrétem Oldy Říhy, zakladatele sku-piny Katapult, a podobně jako úspěšná kapela má i doku-ment svoje hard rockové a pop rockové okamžiky, přibli-žující duši stárnoucího rockera.

záVOd Ke dNu Vít Janeček, 2011FilmPRÁCE ukazuje život v průmyslových regionech, roz-vrácené globální konkurencí, a oproti převažující neolibe-rální rétorice představuje jiné české myšlení o ekonomickékrizi a jejich důsledcích..

POd SluNceM tMA Martin Mareček, 2011FilmAFRIKA zachycuje malá dobrodružství dvou Čechův zambijské vesnici a znovu připomíná otázku po smysluvýprav bílých mužů, byť tentokrát nevedených dobyvač-ností, ale potřebou darovat a pomáhat.

geNerAce SiNgleS Jana Počtová, 2011FilmSAMOTA v záběru jednoho roku ukazuje život nezada-ných a osaměle bydlících mladých lidí. Je kolektivním por-trétem mužů a žen, kteří žijí bez stálých partnerů, přestožepřiznávají, že po nich touží.

PArOubKOVé Jan Látal, 2011FilmPOLITIK pátrá po důvodech negativního mediálníhoobrazu Jiřího Paroubka a vystupují v něm Paroubkové dva:jeden skutečný a druhý virtuální, ztělesňující naše obavy,fobie i jen potměšilou krutost.

VeNKu Veronika Sobková, 2011.FilmVĚZENÍ souběžně sleduje osudy dvou mužů a jednéženy v čase mezi ubíjející nudou kriminálu a svobodou, doníž se ale bývalí vězni vracejí poznamenaní.

MrtVá trAť Šimon Špidla, 2011FilmSTAVBA se vydává na místa nikdy nedostavěné želez-niční tratě v nehostinné části ruské tajgy za polárním kru-hem a spojuje vzpomínky s meditativní plavbou lodí zastopami asociální utopie.

tMář A jehO rOd Karel Vachek, 2011FilmROMÁN Karla Vachka nás zavádí do prostředí kláštera,divadla a kasáren, kde zkoumá hranice mezi skutečnou, ni-ternou vírou v Boha a institucionalizovaným náboženstvím,mezi mystikou a magií.

31 KONců / 31 zAČátKů Rafani, 2011FilmKOLEKTIV realizovala umělecká skupina Rafani a jejítraktát má strukturu města, přičemž každý z oddílů města/filmu má svého reprezentanta, zástupce současného českéhoumění či myšlení.

the MAKiNg OF Jan Foukal, 2011FilmLISTOPAD je osobitou reflexí proměny ducha revolucepo dvaceti letech – filmová rekonstrukce střetu demon-strantů a veřejné bezpečnosti v den listopadového výročíse stává jen prázdnou hrou.

ultiMuM reFugiuM Ondřej Vavřečka, 2011FilmKOLÁŽ si klade za cíl spojováním obrazů, myšlenek aemocí dosáhnout mnohovrstevnaté promluvy, která povedek reflexi současného světa (poslední útočiště?) a pozice člo-věka v něm.

POVídKy MAlOStrANSKé PO 130 letechJakub Wagner, 2011FilmMÍSTO se vrací do pražské čtvrti, aby konfrontoval jejísoučasný stav s duchem, který je díky školní četbě uloženhloboko v českém podvědomí.

ePOchálNí Výlet PANA tříSKy dO ruSKAFilip Remunda, 2011FilmRUSKO je ironickým svědectvím o současném Ruskua česko-ruských vztazích pohledem blšanského učitele,jenž se vydal po stopách dědy legionáře z Prahy až do Čity.

VyMezeNý PrOStOr Hana Železná, 2011Film-SCÉNA je vizuální filmová esej inspirovaná PražskýmQuadriennale 2011. V pohybu dává život nehybným věcemčekajících na člověka v různých zákoutích města, které sestává divadelní scénou.

ZOON Politikon(Země česká,domov můj)Nové dokumenty o krásných lidech nejen české politikyPetr hájek v dokumentu Apoleny rychlíkové

„Hájek na zámku, Petr v podzámčí“ „Film jako kazatelna o životě po pravici Klause,o životě na pravici vůbec, o světě, který je D.O.S.T.Je to pro mě složitý film, ve kterém jsem ne-zvládla několik situací, učila se vlastní toleranci,několikrát jsem si vydechla a zase se nadechla,než abych se pouštěla do sporu a rušila takmnou předem vybranou metodu pouhého po-zorování jednoho z nejvyšších gatekeeperů.“

bernd Posselt v dokumentu Petry Nesvačilové

„Řekni, kde ti Němci jsou“ „Na začátku byl pocit z toho, jak člověk stáleněco nějak odsouvá. Myšlenky, lásku, věci i sámsebe. Na své cestě za odsunem jsem pak potkalabývalého předsedu Sudetoněmeckého lands-manšaftu Bernda Posselta a film se mi rozrostldo jeho rozměrů.“

Vladimír Špidla v dokumentu Viktora Portela

„Vladimír Špidla: běžec na svém místě“ „Na Vladimíru Špidlovi se mi vždycky líbilo,že není mužem velkých slov, že vytrvale běží zasociálně demokratický program a nedívá se mocna to, na kolikáté místo ve stranickém peletonuho to vynese.“

Valtr Komárek v dokumentu Marka Skláře

„Listopadové komety“ „Zdatnému řečníkovi Valtru Komárkovi patřila v listopadu 1989 zaplněná náměstí, lidé si jej žádali za premiéra. Dnes vzpomíná, jaké jinépolitické zájmy vynesly do křesla neznáméhokomunistického aparátčíka Čalfu a jak nakonecdal prostor vytrvale se hlásícím žákům Klau-sovi a Dlouhému.“

Strana zelených v dokumentu daniely Matějkové

„Zelení 2003–2005“ „V roce 2002 jsem s řadou přátel vstoupilado chátrající Strany Zelených. Rozhodla jsemse, že budu dění uvnitř strany sledovat a dů-sledně zaznamenávat. Předkládám Vám kon-centrát ze stranického života.“

Kůrovci ve filmu hany Novákové

„Národní Galerie Šumava“ „Film se snaží optikou ironické revize reha-bilitovat postavu lýkožrouta. Brouk je předsta-ven jako tvůrce svérázných dřevorytů a děj filmuse odehrává na pozadí rejdů různých ‘prodavačůdříví’ a jejich prodloužených rukou a hlav.“

Opus bonumSoutěž o nejlepší světový dokumentární film Film Epilog začíná ve chvíli, kdy se padesá-

tiletá matka tří dětí rozhodne přerušit léčbu ra-koviny. I když jí na mysli leží budoucí zajištěnírodiny, tak zbývající rok života chce prožítplně, v klidu a se smířenou myslí. Citlivý filmnepodléhá jen stínu smrti, ale vedle hlubo-kého vhledu do rodinných vztahů ukazuje sílu jednání člověka, uvědomujícího si smysl dnív omezeném čase. (Epilogue, Belgie, 2011, režieManno Lanssens)

Mezi mořiSoutěž o nejlepší středo- a východoevropský dokument Film Stát jsem já! je o anarchistech, samozva-ných knížatech i osamělých bláznech, kteří naokraji globalizace vyhlásili válku státům tím, žesi založili svůj vlastní. Používají své zákony, ja-zyky a mince, vedeni podivínstvím, různýmiideologiemi či představami o alternativníchzpůsobech soužití vymezují svůj prostor, kterýjen dokazuje, že na začátku je individuální svo-boda a na konci stát. (Der Staat bin ich!, Ra-kousko, 2011, režie Paul Poet)

Zvláštní uvedeníVýjimečné světové a české dokumentární filmy Snímek Není to film, propašovaný na letošnífestival v Cannes, byl natočen s Džafarem Pana-hím v jeho teheránském bytě, kde slavný režisérčekal na rozhodnutí soudu o svém odvolání. V jednom dni pil čaj, telefonoval, díval se na te-levizi a uvítal návštěvu. Všechny nejvšednějšíokamžiky se stávají výjimečnými s vědomímrozsudku k šesti letům vězení a zákazu dvacetlet natáčet filmy. (In film nist, Írán, 2011, režieJafar Panahi, Mojtaba Mirtahmasb)

FascinaceLaboratoř estetických přístupů k dokumentu Filmový experiment Spálenej fešák se vracík postavě Jana Palacha, který se v lednu 1969upálil na protest proti okupaci Československa.Přibližuje jeho osobní peklo ve dnech stráve-ných v bolestech v nemocnici, kdy byl také vy-slýchán policií. Autor, který film ze super 8mmpásu sám promítne, kombinoval převzatý ma-teriál se záběry míst spjatých s posledními Pala-chovými dny a zvukovými nahrávkami výslechů.(Spálenej fešák, Česká republika, 2011, režieMartin Ježek)

„Nejvíc mě na italské kinemato-grafii dráždí sklon k iracionálnu.K opaku toho, čemu se říká „uměnína míru člověka“. Samozřejmě jsoutu jisté tlaky, určité klima, jež seodráží v psychickém uzpůsobení autorů, ale řekl bych, že do jistémíry jsou za to, co se děje, zodpo-vědní i autoři sami. Mám už dosttoho heroického vyjadřování nespokojenosti, které se mi občaszdá tak neplodné. Nemám rád tookázalé mučednictví, extrémismusa protest pro protest, protože nako-nec to všechno vede k jakémusi hermetismu, k nihilismu a k negaci…“

Vittorio de Seta Italský filmový režisér a scenárista je pova-

žován za jednoho z největších imaginativníchrealistů padesátých a šedesátých let minuléhostoletí. Jeho krátké filmy beze slov vzdávajíhold životu těch nejchudších rolníků, rybářů,pastýřů a horníků v jižní Itálii. Na jihlavskémfestivalu obdrží Cenu za přínos světové kine-matografii.

„Usiloval jsem o určitou asketič-nost, abych se vyhnul podezření, že upadám do téhož prohřešku,který filmem obžalovávám: totižchorobné zvědavosti tváří v tvář ceremoniálu poprav. Vybudovaljsem film jako kantátu nebo takovébezvěrecké oratorium. Gregoriánskéchorály, které tvoří hudební doprovod, mají připomínat morální příkazy, jež kryly zločiny v naší španělské minulosti, v našich dějinách.“ Basilio Martín Patino Otec moderního španělského dokumentu

původně vystudoval filosofii a teprve potom fil-movou školu. Proslavil se především třemi pro-tirežimními snímky ze sedmdesátých let, kteréosobně uvede na jihlavském festivalu – Písněpro poválečnou dobu (1971), Ctihodní kati (1973)a Vůdce (1977). Jeho filmy ukazují pravou tvářfrankistického režimu nikoliv sumou objektiv-ních dat, ale originální prací s archivními ma-teriály a subjektivním přístupem k historickýmtématům.

dok 4

MFdF JIhLAvA

dok 5

básEňBruder Schwester

po tom, kdo nevěří na zázraky,zůstane peří v hrobě, sestřičko,

nemám tělo, jen rány, v zahradě zahrad krev ze mě kvete

a srdce mi v slunci tluče, když spolu umíráme(Německo, 2010, režie Maria Mohr)

Gunnar Goes Godpoušť umývá rozum pískem, když bůh není,

děti jsou daleko, žena je daleko, spí vedle tebe,jedeš autem, než se rozbiješ,

mnich líže kámen a ví, jak chutná,chceš být mnichem, budeš kamenem

(Norsko, 2010, režie Gunnar Hall Jensen)

MFdF JIhLAvA

Redakce: Soňa Mikulová, Andrea Slováková, Petr Kubica, Marek Hovorka. Korektury: Anna

Vondřichová. Přepisy: Hanka Procházková. Ilustrace: Michaela Kukovičová.

Design: Belavenir. Font: Suitcasetype.com. Dok.revue vydává Mezinárodní festival

dokumentárních filmů Jihlava ve spolupráci s týdeníkem Respekt, za podpory Státního

fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a Ministerstva kultury ČR.

dokument-festival.cz

dokrEvUE 4.11

Lenka Dolanová:

Dialog s démony nástrojů. Steina a Woody Vasulkovi

Ve spolupráci s Nakladatelstvím AMU vydává MFDF Ji.hlava.

„Naše realita by měla být taková, o níž můžeme snít jako o utopii. To celé je paradox,

protože já nevím, proč těmto strojům sloužím, a zcela jistě nechci, aby ony sloužily mně.

Ochotně se však podrobuji tomuto procesu práce s nimi, nechávám je mluvit,

nechávám je žít.“ Woody Vasulka

Reality TV Představí nejzajímavější světové televiznípořady z žánru reality. Letošní výběr má širšízaměření – vedle docu soapů to budou takéukázky mockumentů a social reality. Výjimeč-nou podívanou je britský fikční dokument Za-jetí prince Harryho, zabývající se možnýmireakcemi na únos prince Harryho při výkonuvojenské služby v Afghánistánu. Další fikčnídokument Třetí světová válka je úvahouo tom, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby nepadlykomunistické režimy. Americké docu soapyTy pravé hospodyně z NY a Ženy mafiánů sevěnují životu žen v různém sociálním posta-vení – druhý titul zachycuje osudy manželekzatčených mafiánů. Sociální reality reprezen-tuje americká Nejlepší škola, pořad o vztahumístní komunity k podfinancované veřejnéškole a britská reality Poslanci do paneláku,v němž se poslanec parlamentu dobrovolněocitne mezi nejchudšími obyvateli Británie.Milan Kruml

Akta Krajina Tradiční sekce Do historie připomene tře-mi filmy osobnost Vladimíra Krajiny (1905–1993), vědce, politika a jednoho z hlavníchpředstavitelů domácího nekomunistickéhoodboje za 2. světové války. Vynikající botanikpůsobil ve dvacátých a třicátých letech nařadě světových univerzit, díky stipendiu ame-rické univerzity v  Yale mohl osm měsícůbádat na Havajských ostrovech, kde natočilfilm Aloha-oe. Snímek, pojmenovaný podlehavajského pozdravu na rozloučenou, budepřesně osmdesát let od své premiéry v říjnu1931 uveden v Jihlavě. Už od počátku nacistické okupace se podí-lel na demokratickém odboji, kterému se vě-nuje snímek Akta Vladimír Krajina (2011). Naotázku, co měli společného Krajina odbojářa Krajina botanik, odpovídá jeho režisér PavelKačírek: „Jako botanik byl spíše statistik,který pracoval v terénu a sbíral materiály, cožmu možná pomáhalo při sbírání a předáváníšifrovaných zpráv exilové vládě v Londýně.Jeho odbojovou činnost však musíme chápatv širším kontextu boje za svobodu a demokra-tické ideály Masarykovy republiky. Nepo-chybně měl velké charisma a dokázal nad-chnout a přesvědčit pro své myšlenky okolí, aťuž jako poválečný významný protivník komu-nistů, nebo později jako zakladatel systému pří-rodních rezervací a průkopník trvale udrži-telného rozvoje v Kanadě.“ Krajinovy teoretické zásluhy v oblasti bota-niky a úspěšné ekologické projekty přírodníchrezervací, jimž se zcela oddal v druhé poloviněsvého života, připomene kanadský dokumentLesy a Vladimír Krajina režiséra Toma Rad-forda z roku 1978.

Sudetští Němci: Dny odsunu Další kapitola sekce Do historie uvede fil-mové týdeníky a dokumenty z let 1945–1947zachycující odsun německého obyvatelstvaz Československa. Ukáže odsun v jeho auten-ticitě (přesněji v autenticitě dobové rétoriky)tak, jak jej zachytili a jak o něm ve své doběinformovali českoslovenští zpravodajové.Pro diváka to znamená ocitnout se mezi pro-mítanými obrazy (vidět), které byly určenypoválečným očím, a současnou interpretací(přemýšlet). Uvidí podpis dekretů preziden-tem Benešem, šot o výbuchu cukrovaruv Krásném Březně, připisovaný německýmzáškodníkům, i unikátní materiál ze sběr-ného tábora v Mariánských Lázních, kde ko-mentář hrdě hlásí, že „... Němci jsou zvyklí navětší životní prostor, proto jich v krytých va-gonech jede maximálně třicet“.

Nedej se Nedej se, jeden z nejstarších dokumentárně--publicistických cyklů, je jediný investigativníekologický pořad ČT. Nedej se nedává slovokmotrům, ale místním sdružením, vzniklým nazáchranu ohrožené lokality či nazrálého prob-lému, zpravidla s celostátním přesahem (kauzytypu obřích spaloven namísto zanedbané recy-klace, příčin stupňujících se povodní, miliar-dových podvodů s lesními tendry). Převažují tu přírodovědné, nikoli politické argumenty. Argumenty, jež se do hlavních vysílacích časůnedostanou. Proto relace, tak milovaná vědci,je nemilovaná politiky. A proto přistál na jejíadresu bezpočet stížností i žalob: příznačné je,že ani jeden ze soudů pořad neprohrál.Vladimír Just

Luxusní večírek 1986 Fragment privátního videa je záznamemz oslav narozenin manželky tehdejšího před-sedy vlády Lubomíra Štrougala. Amatérskýsnímek je jedinečným svědectvím o tom, jakse bavili mocní na sklonku komunistické éry,co jedli, co pili, co si vyprávěli, čemu se smáli.Večírku se zúčastnili také výkonní umělci JanWagner, Jiřina Bohdalová, Dagmar Veškr-nová a Jiří Krampol. (Prostý záznam)--------------------------------------------------------------------------- Radiodokument Ve spolupráci s Českým rozhlasem proběhne najihlavském festivalu ve dnech 27. až 29. 10. přehlídkatuzemských i zahraničních rozhlasových dokumentůspojená s tematickými diskusemi s pozvanými au-tory radiodokumentů. Vybrané pořady připomenoutvorbu nestora české dokumentaristiky i mladé ge-nerace, oživí minulost skrze svědectví pamětníků aotevřou diskusi o přesahu rozhlasu a rozhlasovéhodokumentu do filmu, televize a nových médií.

FAMU Katedra dokumentární tvorby FAMU přijímá při-hlášky ke studiu a talentové práce do 30. listopadu. www.famu.cz