VŠÍMÁLEKVII. vydání časopisu Domova důchodců,Bezručova 20,

Nový Jičín

září – říjen 2006

Moudro měsíceUmění stárnout spočívá v tom učinit z konce našeho života období štěstí, neboť co je to velký život, když ne mladistvá idea uskutečněná zralým stářím?

……A je opět po nich. Že nevíte po čem? Přece po prázdninách, po dovolených a po létě. Nejkrásnější období v roce, na které se každý z nás těší, je nenávratně pryč. Všichni se od vody, sluníčka, mořských pláží či prostých českých luk opět vrátíme do práce, děti do školy a všichni pak do obyčejného života, abychom opět s novou chutí plnili své pracovní školní i soukromé povinnosti. Přejeme vám všem mnoho sil do podzimního období, které bude co nevidět přecházet v období předvánoční. A že je do vánoc ještě času dost? To je pravda, ale čas tak neúprosně letí, že se ani nenadějeme a budou tady. Ale dost vánočních řečí, když je nádherné babí léto. A aby bylo ještě hezčí, přinášíme Vám toto podzimní vydání Všímálka. Tak příjemné počtení !

Společenská rubrika Máte před sebou přes tři sta nových dnů, které můžete naplnit dobrými myšlenkami, radostnými zážitky a zajímavými setkáními. Samozřejmě, že v tomto roce nebudete prožívat pouze slunečné dny. Ale je tu naděje že po každé smůle či smutku, znovu zaplaví vaše srdce

štěstí a pokoj. Mějte oči otevřené, abyste mohli zase prožívat chvilky radosti.

Narozeniny v září slaví: Narozeniny v říjnu slaví:p.Vlasta Holubová p.Zdenka Liškováp.Marie Polášková p.Reihard Nevímp.Ludmila Kahánková p.Zdenka Páterováp.Helena Malčíková p.Tomáš Kamas p.Marie Foltýnová p.Ludmila Zajícováp.Josefa Bubíková p.Gertruda Závadováp.Leopoldina Hrubá p.Marie Černá p.Jaroslava Pospěchová p.Jaroslava Šotolová p.Oldřich Bystroň p.Cecílie Růskováp.Mária Chrobáková p.Marie Horákováp.Marie Eliášová p.Marta Kuchařová

p.Ludmila Mičková p.Marie Purmenskáp.Michal Varga p.Miloš Steinerp.Marie Vavříkováp.Miroslav Janýškap.Jan Krumpolc

Opustili nás navždy: Projdeme bránou. p. Marie Čajková Dny plné pohody a štěstí netrvají dlouho. p.Žofie BurlovičováZ mlhavého snu se naše cesta na chvilku vynoří p.Jan SazovskýA pak se ve snu opět uzavře. p.Ilse Půlová p.Ludmila Varhaníková p.Antónia Chalupová p.Josefa Vrtělková p.Robert Prosek

Místa, kde to máme rádi:

Hradní zřícenina Hukvaldy je jednou z největších ve střední Evropě a druhou největší na Moravě. Kamenný hrad byl založen ve třináctém století Arnoldem z Hückeswagenu a nebyl nikdy dobyt. Zničil jej až požár v osmnáctém století a nyní je z části restaurován. Hradní věž skýtá široký rozhled na Moravskou bránu, nivu řeky Odry až k Ostravě a hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd. Lákadlem je také obora s danky a muflony. S místem je nerozlučně spjat život a dílo hudebního skladatele Leoše Janáčka - areál hradu je každoročně dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Nejkrásnější procházky oborou bývají na jaře, když kvetou kaštany. A jak Hukvaldy ke jménu přišly?Podle místní lidové tradice hrad získal své jméno podle místních vil, kterým se říkalo „hekalky“. Zjevovaly se v okolních lesích a byli spíše žínkami, lesními dryádami. Jejich podoba není známa a obdobně jako „lulkyně“ na Valašsku vyluzovaly prapodivné zvuky. Jejich houkání a pokřikování děsilo noční chodce, kteří procházeli po cestách vedoucími hukvaldskými lesy. Není však známo, že by někoho utancovaly ke smrti.

Svatý Václav, někdy také nazýván jako vévoda české země, je syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry. V dětství byl vychováván především svou babičkou, kněžnou Ludmilou na hradě Tetín. Ludmila dbala, aby mladý Václav studoval a tak ho nechává vzdělávat slovanským knězem, který jej vede zejména k jazykům. Mladý Václav uměl latinsky, řecky i staroslovansky. V roce 921 předčasně umírá jeho otec a tak už v únoru téhož roku začíná krátká poručenská vláda jeho babičky Ludmily. Ta je však na popud Drahomíry zavražděna v září 921 a vlády se po její smrti ujímá sama Drahomíra. Sám Václav nastupuje k moci už v roce 924 a ihned nechává převést ostatky své babičky Ludmily na Pražský hrad, kde je nechává pietně pohřbít. Za vlády Václava dochází k podpoře křesťanství a k upevňování moci přemyslovců. V roce 929 je vláda Václava poražena římským králem Jindřichem I. Ptáčníkem, který podnikl tažení až k Pražskému hradu. Nedlouho po této porážce zakládá kníže Václav Chrám svatého Víta.Názory Václava se nelíbí politické opozici v jejímž čele stojí jeho mladší bratr Boleslav I. Ukrutný. Vzniká bratrský konflikt, který vrcholí pozváním Václava do Boleslavi na svěcení kostela. Tam je také Václav dne 28.září 929 v ranních hodinách zavražděn. Jeho ostatky byly převezeny do Chrámu svatého Víta, kde jsou uloženy dodnes.

Bohatství podzimu:

Hlávková kapusta – obsahuje velké množství vitamínu C, provitamínu A a vitamíny ze skupiny B. Nalezneme v ní minerální látky, jako jsou vápník, draslík, síra apod. Patří mezi zeleniny, které můžete využít čerstvé po celý rok.

Kedluben – obsahuje vitamín C, vápník, z minerálních látek hlavně železo. Patří také mezi zeleninu, kterou je možno konzumovat celý rok.

Zelí hlávkové – patří mezi nejvíce používané zeleniny, obsahuje vitamíny, C,B, provitamín A a minerální látky jako jsou draslík nebo síra. Šťáva ze surového zelí a zejména kysaného zelí má podpůrné účinky na střevní mikroby. Je možné ho využít v čerstvém stavu, nebo se konzervuje sterilizací, nebo pomocí mléčného kvašení.

Česnek – patří mezi nejoblíbenější cibulové zeleniny. Obsahuje řadu vitamínů, pomáhá snižovat vysoký krevní tlak, je účinný proti střevním bakteriím. A kde chutná nejlépe? No přece v bramboráku, na topince, v pomazánce a dalších pochoutkách, ovšem POZOR ! Po konzumaci raději nechodit do společnosti, neboť typická vůně se z úst line ještě dlouho po požití.

Kopr – obsahuje vitamín C a eterické oleje. Podporuje chuť k jídlu. A jaké by to byly okurky, kdyby nebyly naloženy do láku s koprem ? A co takhle dát si koprovou omáčku či polévku?

Červená řepa - neobsahuje mnoho vitamínu, ale cení se pro vysoký obsah organických kyselin a pektinu. Obsahuje látky, které působí proti kornatění cév a jaterním chorobám.

Květák – obsahuje řadu vitamínů a minerálních látek. Patří mezi snadno stravitelné zeleniny. Kdo by neznal vyhlášenou pochoutku smažený květák a čerstvý brambor?

Kadeřávek – má vysoký obsah vitamínů a minerálních látek. Nejlépe chutná čerstvý, nasekaný na chleba s máslem, a vynikající je v polévce.

Dnes vám přinášíme dva

příběhy z mládí našeho obyvatele p.Antonína Šindlera.Milostné dostaveníčko pod mlátičkou

Coby mladý jinoch, jsem musel narukovat na vojnu. A co by to bylo za vojáka, kdyby mu láska nekvetla? A tak i já jsem si našel po čase hezkou dívčinu, z kterou jsem si dal první dostaveníčko. Jenže ouha. Nebe se zatáhlo černými mraky z kterých se spouštěly provazy deště. Ale co teď? Kam se vrtnem? Jak už to na každé vesnici o žních bývá stála nedaleko na poli mlátička. Dostal jsem nápad. Co tak se schovat pod ní? Dívčina souhlasila a tak jsme se nerozmýšleli a hupli jsme pod ní. Zážitek z pod mlátičky vám nebudu blíže popisovat, ale jak mile přestalo pršet a my jsme se rozhodli naše hnízdečko lásky opustit – ouha ! Můj vojenský kabát byl samá voština a pleva. A věřte, že látka vojenského kabátu připomínala dnešní suchý zip. Nalepilo se na mne všechno a dolů to šlo z tuha. A já zažíval krušné chvilky, než se mi podařilo uvést kabát do vojensky způsobilého stavu.

Ostuda v   kostele

Jako malé dítě jsme bydleli v domku nedaleko kostela. Moje maminka, jak bývalo tehdy zvykem chodívala vždy na roráty. V té době mě byly asi dva roky a se mnou zůstala doma má starší sestra. Maminka s klidem odešla do kostela, kde se všichni oddávali tichému rozjímání. Najednou zaskřípěly těžké kostelní dveře, a do ticha se ozvalo: „maminko pojď ihned domů, náš Toník se posral“.

Jako každoročně i letos si připomeneme 28. října den vzniku samostatného Československa. I přesto, že už Československo nyní již neexistuje, je stále potřeba si připomínat odkaz našeho prvního prezidenta T.G.Masaryka, kterého jste znali někteří z vás i osobně.

- bouřka v září – na jaře mnoho sněhu- divoké husy na odletu – konec i babímu létu- po svatém Matouši –čepici na uši- září – víno vaří a co nedovaří říjen dopeče- teplé září – říjen se mračí- na Kosmu a Damiána – studeno už bývá z rána- jaké mrazy před Svatým Václavem, takové před svatodušními svátky- na svatého Jeronýma – stěhuje se k nám už zima- svatý František – zahání lidi do chýšek- čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné dny potrvají- je – li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený - mlhy v říjnu – sněhy v zimě

CO JSME SPOLU ZAŽILI ???Tvarůžkové hody

Na konci srpna – i když už se to zdá být dávno- hned ráno začaly velké přípravy na tvarůžkové hody. A tak se míchala pomazánka česneková i tvarůžková, mísily se různé chutě, pak se to vše mazalo na chleby. Mezitím pan Štefka „vyvalil sudy“, muzikant pan Logaj naladil nástroje a vše mohlo začít. Sešlo se nás na zahradě hodně, hojně se jedlo i pilo a vše nám překazil bohužel až slabý déšť, který nás předčasně ze zahrady vyhnal, ale i tak jsme si myslím užili.

Výlet spojený s   opékáním na Skalkách

Jako každý rok jsme i letos chtěli vyrazit opékat na Čerťák, ale ouha! Naše oblíbené výletní místo letos není v dobrém stavu a tak jsme museli vymyslet náhradní variantu. A podařilo se. Ujali se nás na Skalkách, kde nám ochotný personál vyšel vstříc a tak jsme si mohli dovézt své párky na opékání, vzít si jejich dřevo a zapojit si rádio. Možná si říkáte, že to jsou sice samé maličkosti, ale ne všude v dnešní době člověk narazí na vstřícnost. A tak už od dopoledních hodin se pan Štefka s paní Kovářovou a Jurečkovou snažili rozdělat oheň a vše připravit tak, aby až dorazí autobus s obyvateli, bylo vše na jedničku. Po opékaném párku přišlo vhod orosené pivo, a později ještě odpolední káva s koláčem. Někdo dostal chuť ještě na pohár a někdo na štamprličku něčeho ostřejšího. I když bylo poněkud chladno, přesto se výlet vydařil.

Odpoledne s   operetou

„Ó Rosemarie buď mojí“, „Indianská píseň lásky“, „Chtěla bych tančit jen“, „Ľamour tu joure“ a jiné krásné melodie Rudolfa Piskáčka, Franze Lehára a jiných světových skladatelů operet se rozezněly ve středu odpoledne 4.října v našem společenském sále. O malou procházku světem operet se postaral pan Josef Krpec a jeho krásná partnerka Eva, kteří nám svým neopakovatelným způsobem zpříjemnili všední odpoledne. Všichni, kdo toto vystoupení navštívili si mohli připomenout písně svého mládí a také si trošičku zazpívat. Snad jen mohlo toto odpoledne trvat déle, protože hezkých chvil není nikdy dost.

PODZIMJaroslav SeifertV sychravém větru už tu všechno zebe,suchého listí plný kout.Vlaštovko, řekni, pod které zas nebe přichystala ses odlétnout?

Tatínek za vsí pouští dětem draka,drak zmítaje se stoupá výš.Buď sbohem léto! Havran blízko krákáa vrána kráčí ještě blíž.

Posedávají chlapci u ohýnků,v kapse jim hřeje zemák z popele.Co chvíli setřeš hebkou pavučinku,jež uvázla ti na čele.

Jen nestýskej si, vrátí se čas jaraa s jarem míza do proutí,do šedé mlhy padá země stará, na malou chvilku usnouti.

Toto vydání pro Vás s radostí připravili: Anna Hončová a Milada Dreslerová