Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České ......Měření a klasifikace...

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví

v České republice

© Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu© Společenstvo dřevozpracujících podniků v ČR© Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství© Lesy České republiky, s. p.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

3

Předmluva

Měření a klasifikace surového dříví v České republice, dosud vycházející z původníchČSN, by měly odpovídat současným potřebám existujícího trhu se surovým dřívím.Rozvoj vzájemného zahraničního obchodu s touto komoditou a postupně také přílivzahraničních investic do tuzemských dřevozpracujících podniků s sebou přináší potře-bu aplikace evropských předpisů a uzancí. K tomu přistupuje skutečnost, že od 1. dubna1997, kdy se ČR stala členem CEN (Evropský výbor pro normalizaci), jsme povinniimplementovat evropské normy i v oblasti surového dříví. Budoucí integrace ČR dostruktur Evropské unie bude vyžadovat přizpůsobení národní legislativy příslušnýmpředpisům EU.

Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice zpracovala komisezástupců Společenstva dřevozpracujících podniků České republiky, Svazu zaměstnava-telů dřevozpracujícího průmyslu, České asociace podnikatelů v lesním hospodářství,Lesů České republiky, s. p., a Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a. s. Tato pravidla pro měření a třídění dříví respektují závazné evropské normy, jsou v souladus uzancemi běžně užívanými v zemích Evropské unie a vytvářejí tak vhodný rámec prododavatelsko-odběratelské vztahy mezi lesním hospodářstvím a dřevozpracujícím prů-myslem v České republice.

Předkládaná pravidla jsou doporučena Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem prů-myslu a obchodu k praktickému používání při obchodování se dřívím v rámci Českérepubliky.

Praha, listopad 2002

Ing. Pavel Rybníček Ing. Václav Srbanáměstek ministra zemědělství náměstek ministra průmyslu a obchodu

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

4

Obsah

Předmluva 3

1. Úvodní ustanovení 61.1 Označení dříví v průvodních dokladech 61.2 Označování (popisování) sortimentů 62. Pokyny pro výrobu 73. Jakostní třídění dříví 83.1 Jakostní třídění jehličnatého dříví 83.2 Jakostní třídění listnatého dříví 94. Dřeviny - názvy a zkratky 105. Terminologie a pojmy podle evropských a českých norem 115.1 Všeobecně 115.2 Jakostní třídy 165.3 Suky 175.4 Trhliny 185.5 Vady růstu 195.6 Vady způsobené houbami 215.7 Napadení hmyzem 225.8 Ostatní vady 226. Metody měření rozměrů a stanovení objemu dříví 246.1 Úvod 246.2 Měření jednotlivě 246.3 Stanovení objemu jednotlivých výřezů 306.4 Hromadné měření dříví 326.5 Hromadné stanovení objemu dříví 35

Příloha 1: Srážka na kůru v cm 37Příloha 2: Související normy a směrnice 39Příloha 3: Třídění kulatiny pro pilařské zpracování podle rozměrů 41

Tabulka 1: Rezonanční výřezy, výřezy pro výrobu krájené dýhy 42Tabulka 2: Výřezy pro výrobu loupané dýhy, jiné speciální výřezy 43Tabulka 3: Výřezy pro pilařské zpracování - SM/JD 44Tabulka 4: Výřezy pro pilařské zpracování - BO 45Tabulka 5: Výřezy pro pilařské zpracování - MD 46Tabulka 6: Výřezy pro pilařské zpracování - BK 47Tabulka 7: Výřezy pro pilařské zpracování - DB 48

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

5

Tabulka 8: Výřezy pro pilařské zpracování - ostatní listnaté 49Tabulka 9: Slabé yýřezy pro pilařské zpracování - agregát 50Tabulka 10: Výřezy pro výrobu sloupů - sloupovina 51Tabulka 11: Dříví pro výrobu dřevoviny, dolovina a důlní výřezy, tyčovina 52Tabulka 12: Dříví pro výrobu buničiny a desek na bázi dřeva - vláknina 53Tabulka 13: Palivové dříví 54

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

6

1. Úvodní ustanovení

Tento materiál upravuje doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR za účelemsjednocení rozdílů mezi různými způsoby měření objemu dříví a v posuzování kvalita-tivního zatřídění jednotlivých sortimentů, které vznikají zejména z důvodů rozporůmezi platnými normami a požadavky zpracovatelů dříví na dodávky suroviny. Smluvnívztah mezi dodavatelem a odběratelem tímto není dotčen.

1.1 Označení dříví v průvodních dokladech

V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů, jejichž objem sezjiš�uje jednotlivě, se uvede (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak):

- číslo kusu, - jakostní třída a kvalita - plným názvem, číslem nebo zkratkou,- jmenovitá délka a středová tlouš�ka (průměr),- objem výřezu v m3,- množství m3 v jednotlivých jakostních třídách, kvalitách a tlouš�kových stupních,- celkové množství m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu.

V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů, jejichž objem sezjiš�uje skupinově, se uvede (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak):

- jakostní třída a kvalita - plným názvem, číslem nebo zkratkou,- počet kusů a množství m3 v jednotlivých objemových třídách,- celkové množství m3 v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu.

V průvodních dokladech (dodacích listech) dodávaných sortimentů, jejichž objem sezjiš�uje hromadně, se uvede (pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak):

- jakostní třída a kvalita - plným názvem, číslem nebo zkratkou,- celkové množství m3 (popř. prm) v dodávce, datum expedice a číslo dodacího listu.

1.2 Označování (popisování) sortimentů

Výřezy dodávaných sortimentů, jejichž objem se zjiš�uje jednotlivě, se na čelo (resp.čep) čitelně označí:

- číslem kusu, - značkou kvality,- jmenovitou délkou a středovou tlouš�kou.

Sortimenty, jejichž objem se zjiš�uje skupinově, se na čelo čitelně označí:- objemovou třídou.

Dříví ostatních sortimentů, jejichž objem se zjiš�uje hromadně, se neoznačuje.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

2. Pokyny pro výrobu

Při výrobě sortimentů I. až IV. jakostní třídy, pokud se dodavatel s odběratelem nedo-

hodnou jinak, platí tato pravidla:

- odstranit větve a zbytky (suky) po nich v rovině povrchu kmene,

- čela zařezat kolmo na podélnou osu výřezu,

- odstranit nerovnosti vzniklé při těžbě (nedořez, třísky, vytrhaná vlákna apod.),

- odstranit kořenové náběhy tak, aby jejich výška nad oblou plochou byla nejvíce 3 cm,

- odstranit viditelná cizí tělesa,

- čela výřezů nesmí být znečištěna, zakrytá sněhem, ledem, apod. pro dobrou viditel-

nost vad (pozn.: v případě dodávky dříví s čely zbarvenými vlivem stárnutí (oxidací),

kdy nemusí být některé vady rozeznatelné, je vhodné uvést ve smlouvě požadavek

na zařezání čel čerstvým řezem),

- výroba výřezů sdružených jakostí je možná po dohodě dodavatele s odběratelem.

Obrázek 1:

7

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

8

3. Jakostní třídění dříví

3.1 Jakostní třídění jehličnatého dříví

Jakostní třída Účel použití Odkaz

I. Rezonanční výřezy, Tabulka č. 1výřezy pro výrobu krájené dýhy

II. Výřezy pro výrobu loupané dýhy, Tabulka č. 2jiné speciální výřezy

III. Výřezy pro pilařské zpracování Tabulka č. 3, 4, 5

Slabé výřezy pro pilařské Tabulka č. 9zpracování (agregát)

Výřezy pro výrobu sloupů Tabulka č. 10(sloupovina)

IV. Dříví pro výrobu dřevoviny, Tabulka č. 11dolovina a důlní výřezy, tyčovina

V. Dříví pro výrobu buničiny, Tabulka č. 12desek na bázi dřeva (vláknina)

VI. Palivové dříví Tabulka č. 13

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

9

3.2 Jakostní třídění listnatého dříví

Jakostní třída Účel použití Odkaz

I. Rezonanční výřezy, Tabulka č. 1výřezy pro výrobu krájené dýhy

II. Výřezy pro výrobu loupané dýhy, Tabulka č. 2jiné speciální výřezy

III. Výřezy pro pilařské zpracování Tabulka č. 6, 7, 8

IV. Dolovina a důlní výřezy, tyčovina Tabulka č. 11

V. Dříví pro výrobu buničiny, Tabulka č. 12desek na bázi dřeva (vláknina)

VI. Palivové dříví Tabulka č. 13

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

10

4. Dřeviny - názvy a zkratky

Dřeviny české názvy latinské názvy zkratka

Jehličnaté smrk Picea abies SMjedle Abies alba JDdouglaska Pseudotsuga douglasii DGborovice Pinus sylvestris BOvejmutovka Pinus strobus VJmodřín Larix decidua MDostatní jehličnaté – JX

listnaté tvrdé dub Quercus robur; Q. petraea DBdub cer Quercus cerris CERbuk Fagus sylvatica BKhabr Carpinus betulus Bjavor Acer pseudoplatanus JVjasan Fraxinus excelsior JSjilm Ulmus glabra; U. minor; U. laevis JLtrnovník akát Robinia pseudoacacia AKbříza bělokorá Betula pendula BRjeřáb Sorbus ssp. JRořešák Juglans regia; J. nigra ORtřešeň Cerasus (Prunus) avium TRjabloň Malus sylvestris JBhrušeň Pyrus communis HRostatní listnaté tvrdé – LTX

listnaté měkké lípa Tilia cordata; T. platyphyllos LPolše Alnus glutinosa OLtopol Populus ssp. TPosika Populus tremula OSvrba Salix ssp. VRjírovec ma�al Aesculus hippocastanum KSostatní listnaté měkké – LMX

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

11

5. Terminologie a pojmy podle evropských a českých norem

TERMÍN, ZKRATKA DEFINICE ODKAZ

5.1 Všeobecně

běl Vnější vrstva dřeva, která u stojícího stromu EN 844-7obsahuje živé buňky a vede roztoky. Pozn.: Často má světlejší barvu než jádro, není však vždy od jádra odlišitelná.

bez kůry (b.k.) Výraz používaný v souvislosti s termínem pro měření, který označuje, že měření nezahrnuje tlouš�ku kůry.

bod nasycení vláken Stav dřeva, při němž jsou stěny buněk zcela EN 844-4nasyceny vodou, avšak buněčné dutiny žádnou vodu neobsahují.

celková délka Součet jmenovité délky a přídavku k délce.

čepová tlouš�ka (ČP) Tlouš�ka měřená na tenkém konci EN 844-5(průměr) (čepu).

čerstvé dřevo Dřevo, které doposud nevyschlo EN 844-4na bod nebo pod bod nasycení vláken.

délka (L) Nejkratší vzdálenost mezi čely výřezu. EN 844-5

dlouhé dříví Dříví vyrobené v délce, která vyhovuje předpisům silničního provozu.

dodací délka Celková délka výřezu stanovená v obchodním vztahu mezi odběratelem a dodavatelem.

dřeň Zóna uvnitř první přírůstkové vrstvy, EN 844-7tvořena hlavně měkkými pletivy.

dřevo Lignin a celulózu obsahující substance EN 844-1mezi dření a kůrou stromu nebo keře.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

12


dříví Dřevo v podobě stojících nebo pokácených EN 844-1stromů nebo ve formě jejich prvního stupně zpracování.

gravimetrická Zjiš�ování hmotnosti a vlhkosti dříví PN 480004metoda v tunách sušiny (metoda sušiny ATRO) měření vážením nebo zjiš�ování hmotnosti dříví

proschlého na vzduchu (metoda LUTRO).

jádro Vnitřní vrstva dřeva, která u stojícího stromu EN 844-7již neobsahuje živé buňky nebo již nevede roztoky.

jarní dřevo Část přírůstkové vrstvy vytvořená během EN 844-7počátečního období vegetace.

jmenovitá délka (Lj) Stanovená délka výřezu bez přídavku na délku.

kalibrace Systém musí být kalibrován před použitím automatizovaného a znovu kalibrován po jakýchkoliv úpravách způsobu měření a v pravidelných časových intervalech.

Automatizovaný systém měření musí být kalibrován tak, aby dával srovnatelné výsledky jako ruční měření.

kambium Vrstva dělivých buněk, která v živém stromě EN 844-7tvoří vně buňky lýka a dovnitř buňky dřeva.

kmen Nadzemní část stromu bez větví. EN 844-2

koruna Horní část stromu s větvemi a větvičkami, EN 844-2eventuálně i s částí kmene.

kořenový náběh Vystupující žebrovité vyvýšeniny na dolní EN 844-2části kmene.

kuláč Poleno s tlouš�kou 7 cm a více (bez kůry).

kuláček Poleno s tlouš�kou od 3 cm do 6 cm (bez kůry). PN 480004

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

13


kulatina Pokácený strom s odděleným vrškem a větvemi, EN 844-2který může nebo nemusí být dále krácen, kromě palivového dříví.

kůra Vnější ochranná vrstva kmene a větví stromu. EN 844-7

letní dřevo Část přírůstkové vrstvy vytvořená během EN 844-7konečného období vegetace.

letokruh Přírůstková vrstva odpovídající růstovému EN 844-7období jednoho roku.

lýko Vnitřní vrstva kůry přiléhající ke kambiu. EN 844-7

měření podle Měření množství dříví vážením.hmotnosti

měřidlo Měřidlo v dobrém stavu s rozlišovací schopností alespoň na 1 cm.

místo nasazení Místo na kmeni, odkud začínají vyrůstat EN 844-2koruny spodní větve.

místo příčného řezu Místo na kmeni či výřezu, kde budou kráceny.

nejmenší délka (Ln) Minimální jmenovitá délka stanovená pro určený sortiment nebo výřez.

nepravé jádro (NJ) Vnitřní vrstva dřeva odlišně zbarvená, EN 844-7u dřevin bez zřetelného rozdílu mezi zbarvením jádra a běle. (Pozn.: Vzniká z přirozených příčin, jako je mráz nebo odchylné podmínky růstu.)

objem v m3 (V) Skutečný objem dříví stanovený z jeho rozměrů. Nedoporučuje se používat výraz „plnometr“.

oddenek Část kmene nejbližší pařezu. Jeho součástí je zpravidla kořenový náběh.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

14


oddenkový výřez Výřez vyrobený z oddenkové části kmene.

pařez Nadzemní i podzemní část stromu, EN 844-2která zůstane po těžbě.

pilařský výřez Výřez určený k výrobě řeziva. EN 844-2

poleno Oblé nebo štípané dříví v délce 1 m nebo 2 m, podle tlouš�ky a tvaru rozlišujeme kuláče, kuláčky nebo štěpiny.

prostorový Objem hráně rovnaného dříví stanovený EN 844-5objem (prm) z jejich vnějších rozměrů, včetně volných prostorů.

průměrná šířka Měří se na vnějších 75 % délky reprezentativního letokruhu poloměru na ploše čela výřezu.

Letokruhy se sečtou a změřená vzdálenost se vydělí jejich počtem. Výsledek se vyjádří v mm.

převodní číslo (RF) Koeficient vyjadřující vztah mezi prostorem (redukční faktor) zaplněným dřívím s mezerami a objemem

samotného dříví (bez kůry). Slouží k přepočtu z prostorových jednotek na základní jednotku objemu, tj. m3 b.k.

přídavek k délce Dohodnutá délka přidávaná ke jmenovité délce. (Nd)

přírůstková vrstva Vrstva dřeva vzniklá za jedno růstové období. EN 844-7

referenční měřidlo V případě rozporu bude referenčním měřidlem prEN 1309-2to měřidlo, které je specifikováno dohodou.

rovnané dříví Dříví vyrovnané do měřitelných hrání.

rozestup suků Vzdálenost mezi dvěma sousedními suky měřená v podélné ose.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

15


rozměr v celých Rozměr, u něhož se neuvažují zlomky EN 844-5číslech (podíly) jednotky měření číslech.

s kůrou (s.k.) Výraz používaný v souvislosti s termínem pro měření, který označuje, že měření zahrnuje tlouš�ku kůry.

srážka na kůru Faktor na převod objemu dříví měřeného v kůře na odpovídající objem bez kůry.

stoupání délky (Ls) Stanovené intervaly stoupání délky výřezů.

stoupání rozměrů Stanovené intervaly stoupání délky a tlouš�ky výřezů.

stoupání tlouš�ky Stanovené intervaly stoupání tlouš�ky výřezů.(Ds)

středová tlouš�ka Tlouš�ka měřená v polovině jmenovité délky.(průměr) SP (D)

středový výřez Výřez vyrobený z části kmene mezi oddenkovým a vrškovým výřezem.

štěpiny Po délce rozštípnuté poleno odpovídající PN 480004požadavkům technických norem.

tlouš�ka (P) Vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými (průměr) tečnami dotýkajícími se povrchu výřezu.

vlákno Dlouhá úzká buňka (nebo svazek buněk), EN 844-7z nichž je dřevo převážně složeno.

vrškový výřez Výřez vyrobený z vrcholové části kmene.

výřez Část kmene nebo větve vzniklé jejich příčným krácením vyhovujícím požadavkům technických norem.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

16


zásek (zářez) Zářez ve tvaru klínu, na dolním čele výřezu, provedený v souladu s předpisy BOZP.

znaky Fyzikální, morfologické nebo růstové EN 844-1zvláštnosti dřeva, které by mohly ovlivnit jeho použití.

5.2 Jakostní třídy

dolovina (DOL) Sortimenty určené pro výrobu výřezů použitelných v dolech.

důlní výřezy Sortiment určený k použití v původním ZLN-1992tvaru jako vzpěry a stropnice při výztuži podzemních chodeb.

dřevovina (DR) Vláknitá látka, která se získává broušením dřeva, sloužící pro výrobu papíru.

jakostní třída (JT) Skupina sortimentů podobných jakostí; podle dřeviny, rozsahu vad a rozměrů se dříví rozděluje do tříd jakosti označených I., II., III., IV., V. a VI.

kulatina pro pilařské Výřezy určené pro výrobu řeziva.zpracování (K)

kvalita dříví (Q) Dříví s definovanými kvalitativními znaky.

palivové dříví (P) Sortiment určený k výrobě tepelné energie. PN 480004

sloupovina (SL) Dlouhé výřezy určené k použití v původním tvaru a svislé poloze.

sortiment (SOR) Dříví specifického určení, vyhovující dřevinou, PN 480004rozměry a jakostí požadavkům technické normy; skupiny sortimentů tvoří třídy jakosti.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

17


tyče a tyčky Dlouhé dříví, které měřené ve vzdálenosti ČSN 4800551 m od tlustého konce má tlouš�ku nejvýše 13 cm a ve špičce 2 cm s kůrou.

tyčovina (TC) Sortiment slabého dříví určený převážně pro použití v původním tvaru (tyče a tyčky).

vláknina (VL) Dříví určené k výrobě buničin nebo desek na bázi dřeva, které má být mechanicky nebo chemicky rozmělněno.

5.3 Suky

částečně Suk, který je srostlý více než na 1/4 a méně srostlý suk než na 3/4 svého obvodu se dřevem.

nesrostlý suk Suk, který je srostlý méně než na 1/4 svého obvodu s okolním dřevem.

nezarostlý suk Suk, který je vidět na oblém povrchu výřezu.

nezdravý suk Suk poškozený hnilobou. EN 844-8

okolí suku Odkryté místo na zakřiveném povrchu výřezu, obklopující suk tam, kde byla spolu s okolním dřevem a kůrou odstraněná větev.

přeslen Místo na kmeni, kde se v přibližně stejné výšce EN 844-2vyskytuje několik větví nebo suků.

skupinové suky Suky umístěné tak, že mezi sousedními suky není EN 844-9ještě normální průběh vláken.

srostlý suk Suk, který je srostlý nejméně na 3/4 svého obvodu EN 844-9s okolním dřevem.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

18


suk Část větve obrostlá dřevem. EN 844-8

vypadavý, Odumřelý suk, který nedrží pevně EN 844-9nezdravý suk v okolním dřevě.

zámek Zdravé koncové suky výřezů, které se při druhování u listnatých dřevin od výřezu neodstraňují.

zarostlý suk Suk, který není vidět na oblém povrchu výřezu.

zbytek po větvi, vlk Větvička nebo její část viditelná na oblém povrchu výřezu.

zdravý suk Suk bez příznaků hniloby. EN 844-8

5.4 Trhliny

boční trhlina Trhlina projevující se na oblé ploše. EN 844-8

čelní trhlina Trhlina na čele výřezu.

dřeňová trhlina Čelní radiální trhlina vycházející z dřeně. EN 844-8

hvězdicovitá trhlina Dvě nebo více dřeňových trhlin. EN 844-8

mrazová trhlina Radiální trhlina významné délky způsobená EN 844-8na rostoucím stromě mrazem a probíhající z běle směrem ke dřeni.

nepřecházející Trhlina, která se vyskytuje na čele a nepřechází trhlina na bok výřezu.

odlupčivá trhlina Kruhovitá trhlina procházející mezi letokruhy. EN 844-8

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

19


pronikající trhlina Trhlina, která se vyskytuje na čele a přechází EN 844-8na oba boky.

přecházející trhlina Trhlina, která se vyskytuje na čele a přechází na bok výřezu.

trhlina Rozdělení dřeva podél vláken. EN 844-8

výrobní trhlina Přecházející a podélně probíhající trhlina na výřezu způsobená kácením nebo krácením.

výsušná trhlina Krátká, úzká a mělká trhlina. EN 844-8

5.5 Vady růstu

excentrická dřeň Dřeň, která je ve výrazné vzdálenosti od geometrického středu příčného řezu.

jednoduchá křivost Křivost, charakterizovaná pouze jedním ohybem výřezu. Pokud to podmínky dovolují, měří se největší výška oblouku mezipomyslnou konkávní středovou osou výřezu a přímkou procházející středy na obou koncích. V případě, kdy nelze popsanou metodu použítměří se výškou oblouku mezi zakřiveným konkávním povrchem výřezu a přímkou spojující body na jeho obou koncích. Při měření křivosti se nepřihlíží ke kořenovému náběhu.

koeficient sbíhavosti Vyjádření úbytku tlouš�ky výřezu po její délce nebo u stojícího stromu na výšku.

křivost Odchýlení podélné osy výřezu od přímky. Křivost se vyjádří v cm na 1 m délky výřezu.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

20


plnodřevný Výřez je plnodřevný, když od pařezu po vršek ubývá na tlouš�ce nejvýše 1 cm na běžný metr. U oddenkových výřezů se nepřihlíží ke kořenovému náběhu.

reakční dřevo, Dřevo s odlišnou anatomickou charakteristikou, křemenitost které se typicky tvoří ve větvích a v nakloněných

nebo křivých částech výřezů, v důsledku úsilí stromu obnovit původní polohu, jestliže byla změněna.

sbíhavost Postupné snižování průměru výřezu v závislosti na délce. Stanovuje se v cm na 1 m délky výřezu.

složená křivost Křivost charakterizovaná dvěma nebo více ohyby v jedné nebo ve více rovinách.Výřez se teoreticky rozdělí pomyslnými řezy na několik částí, a� už rovných nebo s jednoduchou křivostí. Ty se potom měří jednotlivě jako křivost jednoduchá. Jednotlivé křivosti se vyjádří v cm na 1 m délky a zaznamenají se zvláš�.

tahové dřevo Reakční dřevo tvořené typicky ve vrchní části EN 844-7větví a v nakloněných nebo křivých kmenech listnatých stromů.

tlakové dřevo Reakční dřevo tvořené typicky ve spodní části EN 844-7 větví a v nakloněných nebo křivých kmenech jehličnatých stromů.

točitost Spirálový průběh vláken kolem dřeně. EN 844-8

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

21


5.6 Vady způsobené houbami

bílá hniloba Hniloba způsobená houbami, které napadají EN 844-10celulózu, hemicelulózu a lignin a při tom obecně zesvětlují barvu dřeva.

hnědá hniloba Hniloba způsobená houbami, které napadají EN 844-10celulózu a hemicelulózu a zanechávají hnědé kostkovité zbytky nenapadeného ligninu.

hniloba Rozklad dřeva houbami nebo mikroorganismy, vedoucí k jeho změknutí, významné ztrátě hmotnosti a pevnosti a často i ke změně textury a barvy.

měkká hniloba Hniloba vyvolaná mikroorganizmy, EN 844-10které napadají celulózu a hemicelulózu, a která způsobuje podstatné snížení mechanických vlastností dřeva.

plíseň Práškový nebo vláknitý porost na povrchu dřeva, EN 844-10který se může vyskytnout ve vlhkém prostředí.

pruhovitost Zbarvení ve formě hnědých plamencovitých EN 844-10pruhů.

tvrdá hniloba Rané stadium hniloby projevující se barevnými pruhy nebo skvrnami. Textura a mechanické vlastnosti dřeva jsou ještě nezměněné.

zamodrání Šedomodré až černé zbarvení způsobené houbami. EN 844-10

zapaření Hnědé zbarvení běle různých odstínů, intenzity a rozložení, vznikající v pokáceném stromě v důsledku biochemických procesů při skladování dříví v době teplého a vlhkého počasí.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

22


zbarvení Změna přirozené barvy dřeva, nezpůsobující EN 844-10 snížení pevnosti. Může být způsobena houbami, povětrností, stykem s kovem atd.

5.7 Napadení hmyzem

drobný požerek Požerek o průměru nejvýše 2 mm. EN 844-11

hluboké napadení Závrty a požerkové chodby pronikající do hloubky dřeva větší než 3 mm.

mělké napadení Závrty a požerkové chodby pronikající do hloubky dřeva max. do 3 mm.

povrchové napadení Závrty a požerkové chodby pronikající do hloubky dřeva max. do 1 mm.

požerek Otvory nebo chodby v kůře nebo ve dřevě způsobené hmyzem.

5.8 Ostatní vady

boule Místní vyvýšenina na oblém povrchu výřezu.(Pozn.: Pravděpodobně označuje zarostlý suk, cizí předmět atd.)

lizina Zářez do kmene způsobený těžbou pryskyřice. EN 844-8

nádor Velká zdřevnatělá vyvýšenina se zakřiveným EN 844-8průběhem vláken, vytvářející charakteristickou kresbu dřeva.

rakovina Dolina nebo výčnělek na povrchu kmene způsobený v živém stromě houbami.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

23


růže Soustředné zvrásnění kůry označující vnitřní vadu, EN 844-8obvykle suk.

rýha Podélné prohloubeniny a nebo vyvýšeniny na povrchu kmene.

smolník Čočkovitá dutina ve dřevě, které obsahuje EN 844-8nebo obsahovala pryskyřici.

svalec Výstupek kolem skupiny podkorních letorostů, EN 844-8spících pupenů, popřípadě větviček.

svalovitost Nepravidelně zakřivený (kadeřavý) průběh vláken. EN 844-8

vnitřní běl Výskyt úplného nebo částečného mezikruží v zóně EN 844-8jádrového dřeva, které má barvu a vlastnosti běle.

výskyt cizích těles Přítomnost cizích těles různého původu ve dřevě (kovové střepiny, hřebíky, dráty, kameny aj.). Zjiš�ováno vizuálně nebo detektorem.

vytrhaná vlákna Otvory po vláknech na čele výřezu způsobené při kácení nebo manipulaci.

zárost Kůra zcela nebo zčásti obrostlá dřevem. EN 844-8

zploštění Tvar příčného řezu výřezu, kdy větší průměr se výrazně liší od menšího.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

24

6. Metody měření rozměrů a stanovení objemu dříví

6.1 Úvod

Následující text upravuje způsoby a podmínky měření rozměrů jehličnatého a listnaté-ho dříví za účelem zjištění jeho objemu. Měření dříví se rozlišuje podle místa a způso-bu měření, na který navazují různé způsoby stanovení objemu dříví.

6.2 Měření jednotlivě

6.2.1 Délka

Délka výřezu se měří v metrech s přesností na 0,01 m (1 cm). Jestliže se uvádí jmenovi-tá délka, zaokrouhluje se celková délka výřezu směrem dolů na nejbližší stupeň jmeno-vité délky. Stupeň jmenovité délky představuje nejčastěji 1 m. U výřezů se středovoutlouš�kou do 20 cm (bez kůry) se může celková délka po dohodě mezi dodavatelema odběratelem zaokrouhlit na celé metry směrem dolů.

Pro výřezy jehličnatého i listnatého dříví je přídavek k délce 2 % jmenovité délky.Přídavek k délce se do délky výřezu nezapočítává. Použití odlišných přídavků k délce,než je stanoveno, musí být smluvně odsouhlaseno mezi dodavatelem a odběratelem.

Při měření výřezu se zásekem se do celkové délky výřezu započítá polovina výšky záse-ku, nejvýše však 0,05 m.

Obrázek 2: Měření výřezu se zásekem

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

25

6.2.1.1 Rovný výřez a výřez s jednoduchou křivostí

Celková délka výřezu se měří jako nejkratší vzdálenost mezi dvěmi čely výřezu.

6.2.1.2 Výřez se složenou křivostí

Výřez se složenou křivostí se měří po částech. Nejdříve se výřez rozdělí myšleným příčným řezem na části (rovné nebo s jednoduchou křivostí) a každá část se měří samo-statně. Jednotlivé délky se potom sčítají. Minimální délka jednotlivých částí musí býtsmluvně odsouhlasena mezi dodavatelem a odběratelem.

6.2.2 Průměr

Průměr (tlouš�ka) se udává v cm v celých číslech (údaje za desetinnou čárkou se neu-važují). Středová tlouš�ka se měří ve středu výřezu, v určených případech je nahrazenačepovou tlouš�kou, která se měří na čepu výřezu.

6.2.2.1 Měření středové tlouš�ky

Středová tlouš�ka se měří ve středu jmenovité délky výřezu. Jestliže se v místě měřenívyskytuje výrazná nepravidelnost růstu, měří se středová tlouš�ka na dvou místech,která se nacházejí ve stejné (co nejmenší) vzdálenosti od původního místa měření předa za nepravidelností růstu a středová tlouš�ka se vypočítá jako aritmetický průměr.

U výřezu se středovou tlouš�kou do 20 cm se měří (při ručním měření) středová tlouš�-ka jedenkrát v horizontálním směru (rovina měření je rovnoběžná s povrchem země).Jestliže má výřez oválný průřez, měří se středová tlouš�ka ve dvou, na sebe kolmýchrovinách.

U výřezu se středovou tlouš�kou nad 20 cm se měří středová tlouš�ka ve dvou na sebekolmých rovinách.

6.2.2.2 Měření čepové tlouš�ky

Čepová tlouš�ka se měří na slabším konci výřezu (na čepu). Použití čepové tlouš�ky proúčely zjištění objemu měřené kulatiny musí být odsouhlaseno mezi dodavatelema odběratelem.

Postup měření je obdobný jako při měření středové tlouš�ky.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

26

6.2.2.3 Převod měření v kůře na měření bez kůry

Tlouš�ka se měří v kůře nebo bez kůry. Jestliže se tlouš�ka měří v kůře, použije se propřevod měření v kůře na měření bez kůry tento postup:

Pro výpočet objemu výřezu je použita středová tlouš�ka v kůře a objem výřezu je odvo-zen podle tabulek, které vycházejí z ČSN 48 0009: Tabulky objemu kulatiny bez kůrypodle středové tlouš�ky měřené v kůře (tabulky rozlišují tlouš�ku kůry podle jednotli-vých dřevin a toto rozlišení je respektováno s výjimkou výřezů MD, které se zařazují doskupiny BO oddenky).

Mezi dodavatelem a odběratelem může být dohodnuta i jiná srážka na kůru, o kterouse sníží měřený průměr.

6.2.2.4 Výsledky měření

Měří-li se tlouš�ka v jednom směru, výsledek se vyjádří v celých centimetrech (údaje zadesetinnou čárkou se neuvažují).

Měří-li se tlouš�ka ve dvou, na sebe kolmých směrech, každé měření se vyjádří v celýchcentimetrech (údaje za desetinnou čárkou se neuvažují). Tlouš�ka se vypočítá jako arit-metický průměr ze dvou (resp. čtyřech) měření. Vypočtený aritmetický průměr se vyjád-ří v celých centimetrech (údaje za desetinnou čárkou se neuvažují).

6.2.3 Měření vad

6.2.3.1 Měření křivosti

Při měření křivosti se nepřihlíží ke kořenovému náběhu.Jednoduchá křivost se měří jako největší výška oblouku mezi zakřiveným konkávnímpovrchem výřezu a přímkou spojující body na jeho koncích. Křivost se vyjádří v cm na1 m délky výřezu.

Při měření složené křivosti se výřez rozdělí pomyslnými řezy na části s jednoduchou kři-vostí nebo rovné. Křivost se zjiš�uje u jednotlivých částí, jednotlivé křivosti se vyjádřív cm na 1 m a zaznamenají se zvláš�.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

27

6.2.3.2 Měření sbíhavosti

Sbíhavost se měří jako rozdíl tlouštěk mezi místy měření podle jednoho z těchto postupů:

a) vyjádří se jako podíl rozdílu tlouštěk nejméně 5 cm od silného a slabého konce(u oddenkového kusu se měří ve vzdálenosti 1 m od čela) a jejich vzájemné vzdálenosti,

b) vyjádří se jako podíl rozdílu středové a čepové tlouš�ky a jejich vzájemné vzdálenosti.

Sbíhavost se udává v cm na 1 m délky.

6.2.3.3 Měření ostatních vad

Při měření ostatních vad se postupuje ve smyslu normy ČSN EN 1310: Kulatina a řezi-vo - Metody měření vad.

6.2.4 Použitá měřidla

Měřidlo, použité pro měření, je kalibrováno, v pravidelných časových intervalech pře-zkušováno a udržováno v následujícím stavu:

a) délka - měřidlo měří s rozlišovací schopností nejméně na 1 cm,

b) průměr - měřidlo (průměrka, pásmo, pravítko pro měření výřezů) měří tlouš�kus rozlišovací schopností nejméně na 1 cm.

6.2.5 Kontrolní měření

V případě potřeby, pokud se dodavatel a odběratel nedohodnou jinak, se pro kontrol-ní měření za účelem následného zjištění objemu použijí tato referenční měřidla:

a) Průměr - měřidlo, které je kalibrováno s rozlišovací schopností 1 mm, je pravidelněúředně přezkušováno (minimálně jedenkrát za 2 roky) a umožňuje měření s přípustnouchybou měření ± 2,5 mm.

b) Délka - měřidlo, které je kalibrováno s rozlišovací schopností 1 cm, je pravidelněúředně přezkušováno (minimálně jedenkrát za 2 roky) a umožňuje měření s přípustnouchybou měření ± 0,2 % z naměřené délky (tj. při délce 10 m ± 2 cm).

Výsledky kontrolního měření referenčním měřidlem včetně vypočítaných průměrů senezaokrouhlují.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

28

6.2.6 Automatizovaný způsob měření

Automatizovaný způsob měření dříví se používá zejména u odkorněného dříví. Při pou-žití tohoto způsobu měření u neodkorněného dříví dodavatel s odběratelem dohodnousrážku na kůru a průměrný podíl kůry na měřeném dříví.

6.2.6.1 Měření středové tlouš�ky

Středová tlouš�ka se měří nejméně na dvou místech tzv. měřící plochy, která činí 20 cm.Měřící plocha musí být v místě středu délky výřezu rozprostřená na obě strany.Technicky se může střed měřící plochy odlišovat od středu celkové délky výřezu o ± 5 cm. Krajní měřící místa však mohou být vzdálena nejvýše 15 cm od skutečnéhostředu délky výřezu. Na každém měřícím místě se vypočítá aritmetický průměr nejmé-ně dvou měření. Jako střední průměr se použije nejmenší, takto získaná hodnota, vyjá-dřená na celé centimetry (místa za desetinnou čárkou se neuvažují).

Průměry používané k výpočtu středního průměru musí být změřeny v úhlu cca 90° (prů-měr ze dvou měření) nebo v úhlu cca 60° (průměr ze tří měření).

6.2.6.2 Měření čepové tlouš�ky

Čepová tlouš�ka se měří ve vzdálenosti do 10 cm od slabšího konce (čepu) výřezu.

6.2.6.3 Měření délky

Délka se měří jako vzdálenost mezi čely výřezu. Jestliže je délka výřezu menší nežnejmenší dodací délka, početně se naměřená délka zmenší na nejbližší nižší dodací délku. Přesunutí do nižšího délkového stupně při měření po zarovnání čela (čepu) je nepří-pustné.

6.2.6.4 Měření křivosti

Jednoduchá křivost se měří jako největší výška oblouku mezi zakřiveným konkávnímpovrchem výřezu a přímkou spojující body, které se nacházejí ve vzdálenosti 50 cm odsilnějšího konce (čela) a 10 cm od slabšího konce výřezu (čepu). Křivost se vyjádří v cmna 1 m délky výřezu.

6.2.6.5 Protokol měření

V záhlaví protokolu musí být uvedeny hraniční hodnoty, které ovlivňují kvalitu a objem

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

29

včetně všech ostatních kvalitativních a objemových parametrů včetně vysvětlivek použi-tých zkratek.

Kusy, které v průběhu měření nebyly zcela nebo zčásti zaprotokolovány musí být v pro-tokolu uvedeny zvláš� se zkratkou označující ruční vložení.

Protokol měření musí obsahovat minimálně tyto údaje:- změřenou délku (s přesností na 1 cm),- změřený střední průměr (s přesností na 1 cm),- dřevina, - kvalita,- srážka na kůru, - ostatní ručně zadané srážky (délka, průměr), - objem (účtovaný objem)- označení ručního vstupu.

Dále musí být z protokolu patrné, zda jsou aktivní funkce hodnotící sbíhavost a křivostměřeného dříví.

Celkový protokol, který je sestaven ze zjištěných dat bez dalšího zásahu obsluhy, musíobsahovat tyto údaje:

- počet kusů,- součet jmenovitých délek,- celkový účtovaný objem v m3.

6.2.6.6 Přípustná chyba měření

Přesnost měření systému automatizovaného způsobu měření musí být ověřena předuvedením do provozu, po jakýchkoliv úpravách a v pravidelných časových intervalechpodle doporučení výrobce, minimálně však jedenkrát měsíčně. Systém automatizova-ného měření musí být kalibrován tak, aby získané výsledky byly srovnatelné s ručnímimetodami měření.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

30

6.3 Stanovení objemu jednotlivých výřezů

6.3.1.1 Použití vzorce pro výpočet objemu bez kůry, měřeno bez kůry

Pro výpočet objemu výřezu měřeného po odkornění nebo u výřezu s uplatněnou sráž-kou na kůru při měření se použije vzorec:

je objem v m3 s přesností na dvě desetinná místa,středová tlouš�ka bez kůry v cm,jmenovitá délka výřezu v m.

6.3.1.2 Použití vzorce pro výpočet objemu bez kůry, měřeno v kůře

Pro výpočet objemu výřezu měřeného v kůře bez uplatnění srážky na kůru v průběhuměření se použije vzorec:

je objem v m3 s přesností na 2 desetinná místa,středová tlouš�ka s kůrou v cm,jmenovitá délka výřezu v m,dvojnásobná tlouš�ka kůry,parametry funkce.

Dřevina parametry funkce

P0 P1 P2smrk 0,57723 0,006897 1,3123borovice - kůra 0,24017 0,001915 1,7866borovice - borka 1,7015 0,008762 1,4568buk -0,04088 0,16634 0,56076dub 1,2474 0,042323 1,0623

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

31

6.3.1.3 Určení objemu podle objemových tabulek

Pro odvození objemu měřeného výřezu jsou k použití objemové tabulky: - podle ČSN 48 0009 Tabulky objemu kulatiny bez kůry podle středové tlouš�ky měře-

né v kůře,- podle ČSN 48 0007 Tabulky objemu kulatiny podle středové tlouš�ky, měřeno bez

kůry,- Tabulky a polynomy pro výpočet objemu kulatiny bez kůry podle středové tlouš�ky

měřené v kůře, (doporučeno MZe, 1995),- podle ČSN 48 0008 Tabulky objemu výřezu podle čepové tlouš�ky, měřeno bez kůry.

Použití těchto tabulek pro určení objemu měřeného dříví je možné po dohodě doda-vatele s odběratelem.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

32

6.4 Hromadné měření dříví

6.4.1 Měření dříví v prostorových mírách

Při měření dříví v prostorových mírách se zjiš�uje délka, šířka a výška jednotlivých hrání.Uvedené rozměry se zjiš�ují s přesností na 0,01 m (1 cm).

6.4.1.1 Šířka hráně (š)

Šířka hráně je dána jmenovitou délkou polen nebo jmenovitou délkou dříví standard-ních délek.

6.4.1.2 Délka hráně (l)

Délka hráně představuje nejkratší vzdálenost dvou krajních bodů hráně měřenýchu paty hráně.

6.4.1.3 Výška hráně (h)

Před měřením výšky se hráň rozdělí na pomyslné sekce. Délka jednotlivých sekcí je 1 m,popř. 2 m při délce hráně nad 10 m. Výška hráně se vypočítá jako aritmetický průměrz jednotlivých měření výšky v polovině délky každé sekce, včetně případné posledníneúplné sekce.

kde: h je výška hráně,h1… hn výška sekced délka sekce,n počet sekcí,d‘ délka neúplné sekce,h‘ výška neúplné sekce.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

33

6.4.1.4 Další doporučující pokyny pro měření v prostorových mírách

- dříví musí být řádně uloženo bez příměsi větví, sněhu atd.,- volný přístup k oběma stranám hráně, - výška hráně může být určena jako průměr z měření výšky obou stran hráně,- jednotné délky sortimentů a tlouš�kové rozpětí ± 10 cm od tlouš�ky středního kusu,- maximální výše hráně je 3,0 m.

6.4.2 Měření tyčí a tyček

6.4.2.1 Tlouš�ka

Pro účely zjištění objemu tyčí a tyček se měří tlouš�ka ve vzdálenosti 1 m od silnějšíhokonce (čela).

6.4.2.2 Délka

Délka tyčí a tyček se měří jako nejkratší vzdálenost mezi oběmi čely.

Podle tlouš�ky a délky se tyče a tyčky zařazují do jednotlivých objemových tříd. Pro zařa-zení tyčí a tyček do objemových tříd musí být splněny obě kritéria (délka, tlouš�ka).

Jehličnaté Listnaté

Třída Tlouš�ka Délka Objem Třída Tlouš�ka Délka Objem tyčoviny s kůrou (m) 100 ks tyčoviny s kůrou (m) 100 ks(cm) (m3) (cm) (m3) (m3)

Tyče1 7 a 8 6+ 1,85 1 7 a 8 5+ 2,002 9 a 10 8+ 3,35 2 9 a 10 7+ 3,53 11 - 13 9 - 12 5,00 3 11 - 13 9+ 6,104 11 - 13 12,1 - 15 7,35

Tyčky1 nejvýše 3 2+ 0,15 1 nejvýše 3 - 0,32 4 - 6 3 a 4 0,35 2 4 a 5 - 0,703 4 - 6 4,1 - 8 0,85 3 6 - 1,05

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

34

6.4.3 Měření dříví podle hmotnosti

6.4.3.1 Měření dříví podle hmotnosti v čerstvém stavu (lutro-metoda)

Hmotnost v čerstvém stavu (lutro-váha) každé dodávky se zjiš�uje jako rozdíl hrubéhmotnosti zjištěné při příjezdu do závodu (hmotnost vozidla + náklad) a hmotnostivozidla po vyložení. Větší příkrovy sněhu, ledu nebo námrazy se před vážením odstraní.

Zjiš�ování hmotnosti se provádí na cejchované mostní (drážní) váze opatřené tiskárnou,která má jeden díl stupnice nejvýše 50 kg. Výsledkem je vážní lístek, na němž je vytiš-těna hmotnost a potřebné identifikační údaje dodávky. Bližší technické podmínky jsoustanoveny výrobní směrnicí odběratele.

6.4.3.2 Měření dříví podle vysoušecí metody (atro-metoda)

Vysoušecí metoda je založena na porovnání hmotnosti čerstvého vzorku se vzorkemv suchém stavu.

6.4.3.2.1 Odběr zkušebních vzorků

Vzorky se odebírají reprezentativně z každé dodávky. Odběr zkušebních vzorků pilin seprovádí řetězovou pilou, nejméně z 10 kusů u osové dopravy a 15 kusů u vagónu. Řezse vede polovinou průřezu kmene až ke dřeni kmene vzorkových kusů a odebírá senejméně 25 cm od konce kmene. Směsný vzorek z jedné dodávky se ihned zajistí vevhodném transportním obalu proti vysychání a jednoznačně se označí identifikačnímiúdaji dodávky.

6.4.3.2.2 Určení hodnoty sušiny zkušebních vzorků

Sušina zkušebních vzorků se určuje z hmotnosti vzorku v čerstvém stavu a hmotnostivzorku v suchém stavu. Určení hmotnosti vzorku v čerstvém stavu se provede ihned. Prosušení se ze směsného vzorku odebere množství nejméně 150 g a odváží se cejchovanouváhou s přesností 0,01 g. Proces sušení probíhá osm až dvanáct hodin v laboratornísušárně s cirkulací vzduchu při teplotě 103 °C (± 2 °C) až k dosažení konstantní hmot-nosti (ČSN 49 0103). Po vysušení se vzorek pro stanovení hmotnosti v suchém stavuzváží. Hodnota sušiny se vyjádří jako podíl hmotnosti vzorku v suchém stavu a hmot-nosti vzorku v čerstvém stavu.

mows =mw

kde mw je hmotnost vzorku v čerstvém stavu,mo hmotnost vzorku v suchém stavuws hodnota sušiny.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

35

6.4.3.2.3 Zjištění Atro-váhy nákladu

Atro-váha dodávky dříví se vypočítá jako součin hmotnosti v čerstvém stavu a hodnotysušiny.

G0 = Gu x ws

kde: G0 atro-váhaGu lutro-váha - hmotnost v čerstvém stavu.

Odběr vzorků, zjiš�ování hmotnosti, sušení, výpočty a identifikační zápisy provádí kva-lifikovaná osoba, která je systémově kontrolovaná nezávislým orgánem. Bližší technic-ké podmínky jsou stanoveny výrobní směrnicí odběratele.

6.5 Hromadné stanovení objemu dříví

6.5.1 Stanovení objemu dříví v prostorových mírách

Stanovení objemu v prostorových mírách je založeno na zabraném prostoru a převod-ním koeficientu, který vyjadřuje vztah mezi prostorem zaplněným dřívím a mezeramia objemem samotného dříví. Při použití této metody je podstatné dodržení podmínek:

- celá hráň je dodávaná ve standardních délkách ve tvaru polen vyrovnaných do hrání,- celá hráň představuje jeden sortiment.

Objem v prostorových mírách (prm) se vypočítá podle vzorce:

V = l x h x š,

kde: l je délka hráně,h výška hráně,š šířka hráně.

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

36

6.5.1.1 Převodní koeficienty

Výsledný objem dříví se vypočítá jako součin objemu hráně (délka x výška x šířka) a převodního koeficientu. Výsledek představuje objem měřeného dříví bez kůry v m3

a zaokrouhlí se na 0,01 m3.

skupina dřevin ČSN vláknina (délka do 2 m) palivoSM, JD 48 0055 0,66 0,64BO 48 0055 0,63 0,64MD 48 0055 0,63 0,64BK 48 0056 0,59 0,54DB 48 0056 0,56 0,54BŘ, ost. list. m. 48 0056 0,57 0,54

Při použití sortimentních metod výroby kulatinových sortimentů se po dohodě meziodběratelem a dodavatelem mohou pro zjištění objemu těchto sortimentů v prostoro-vých mírách použít dohodnuté převodní koeficienty, zjištěné např. na základě společněprovedeného měření.

6.5.2 Stanovení objemu tyčí a tyček

U tyčí a tyček se objem dříví stanoví jako součin počtu kusů podle objemových třída převodním číslem, které vyjadřuje vztah mezi počtem kusů a objemem. Převodní číslajsou uvedena v normách ČSN 48 0055 a ČSN 48 0056.

6.5.3 Stanovení objemu dříví podle hmotnosti

Objem dříví se podle hmotnosti zjištěné vážením stanoví na základě měrné hmotnostidříví suchého (metoda atro) nebo na základě měrné hmotnosti dříví čerstvého (metodalutro).

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

37

Příloha 1: Srážka na kůru v cm

Odvozeno podle ČSN 48 0009: Tabulky objemu kulatiny bez kůry podle středové tlouš�-ky v kůře a Tabulek a polynomů pro výpočet objemu kulatiny bez kůry podle středovétlouš�ky v kůře (Mze 1995)

10 0,7 0,4 2,0 0,6 1,711 0,7 0,4 2,0 0,6 1,812 0,8 0,4 2,0 0,6 1,813 0,8 0,4 2,1 0,7 1,914 0,8 0,5 2,1 0,7 1,915 0,8 0,5 2,2 0,7 2,016 0,8 0,5 2,2 0,7 2,117 0,9 0,5 2,2 0,8 2,118 0,9 0,6 2,3 0,8 2,219 0,9 0,6 2,3 0,8 2,220 0,9 0,6 2,4 0,9 2,321 1,0 0,7 2,4 0,9 2,322 1,0 0,7 2,5 0,9 2,423 1,0 0,8 2,5 0,9 2,424 1,0 0,8 2,6 0,9 2,525 1,0 0,8 2,7 1,0 2,526 1,1 0,9 2,7 1,0 2,627 1,1 0,9 2,8 1,0 2,728 1,1 1,0 2,8 1,0 2,729 1,1 1,0 2,9 1,1 2,830 1,2 1,1 2,9 1,1 2,831 1,2 1,1 3,0 1,1 2,932 1,2 1,2 3,1 1,1 2,933 1,3 1,2 3,1 1,1 3,034 1,3 1,3 3,2 1,2 3,035 1,3 1,3 3,3 1,2 3,1

střed.tlouš�kas k. (cm)

SM, JD BO-kůra,VJ, DG

BO-oddenky,MD

BK, JV, HB,JŘ, LP, OS

DB, JL, JS,BŘ, OL, TP

srážka na kůru představuje dvojnásobnou tlouš�ku kůry

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

38

36 1,3 1,4 3,3 1,2 3,237 1,4 1,5 3,4 1,2 3,238 1,4 1,5 3,5 1,2 3,339 1,4 1,6 3,5 1,3 3,340 1,5 1,6 3,6 1,3 3,441 1,5 1,7 3,7 1,3 3,442 1,5 1,8 3,7 1,3 3,543 1,5 1,8 3,8 1,3 3,544 1,6 1,9 3,9 1,3 3,645 1,6 2,0 3,9 1,4 3,746 1,6 2,0 4,0 1,4 3,747 1,7 2,1 4,1 1,4 3,848 1,7 2,2 4,2 1,4 3,849 1,7 2,2 4,2 1,4 3,950 1,7 2,3 4,3 1,5 3,951 1,8 2,4 4,4 1,5 4,052 1,8 2,5 4,5 1,5 4,153 1,8 2,5 4,5 1,5 4,154 1,9 2,6 4,6 1,5 4,255 1,9 2,7 4,7 1,5 4,256 1,9 2,8 4,8 1,5 4,357 2,0 2,9 4,9 1,6 4,458 2,0 2,9 4,9 1,6 4,459 2,0 3,0 5,0 1,6 4,560 2,1 3,1 5,1 1,6 4,561 2,1 3,2 5,2 1,6 4,662 2,1 3,3 5,3 1,6 4,663 2,2 3,4 5,4 1,7 4,764 2,2 3,5 5,4 1,7 4,865 2,2 3,6 5,5 1,7 4,866 2,3 3,7 5,6 1,7 4,967 2,3 3,7 5,7 1,7 4,968 2,3 3,8 5,8 1,7 5,069 2,4 3,9 5,9 1,7 5,070 2,4 4,0 6,0 1,8 5,1

střed.tlouš�kas k. (cm)

SM, JD BO-kůra,VJ, DG

BO-oddenky,MD

BK, JV, HB,JŘ, LP, OS

DB, JL, JS,BŘ, OL, TP

srážka na kůru představuje dvojnásobnou tlouš�ku kůry

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

39

Příloha 2: Související normy a směrnice

EN 844-1:1997 zavedena v ČSN EN 844-1:1997 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 1: Obecné termíny pro kulatinu a řezivo (49 0016)

EN 844-2:1997 zavedena v ČSN EN 844-2:1998 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 2: Obecné termíny pro kulatinu (49 0016)

EN 844-4:1998 zavedena v ČSN EN 844-4:1998 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 4:Termíny pro vlhkost (49 0016)

EN 844-5:1997 zavedena v ČSN EN 844-2:1998 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 5:Termíny pro rozměry kulatiny (49 0016)

EN 844-7:1997 zavedena v ČSN EN 844-7:1998 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 7:Termíny pro anatomickou stavbu dřeva (49 0016)

EN 844-8:1997 zavedena v ČSN EN 844-8:1998 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 8:Termíny pro znaky kulatiny (49 0016)

EN 844-9:1998 zavedena v ČSN EN 844-9:1998 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 9:Termíny pro znaky řeziva (49 0016)

EN 844-12:2000 zavedena v ČSN EN 844-12:2001 Kulatina a řezivo - Terminologie - Část 12:Dodatečné termíny a rejstřík (49 0016)

EN 1310:1997 zavedena v ČSN EN 1310:1999 Kulatina a řezivo - Metody měření vad (48 0206)

EN 1311:1997 zavedena v ČSN EN 1311:1999 Kulatina a řezivo - Metody měření biologického poškození (48 0207)

EN 1315-1:1997 zavedena v ČSN EN 1315-1:1999 Třídění podle rozměrů - Část 1:Listnatá kulatina (48 0053)

EN 1315-2:1997 zavedena v ČSN EN 1315-2:1999 Třídění podle rozměrů - Část 2: Jehličnatá kulatina (48 0053)

EN 1316-1:1997 zavedena v ČSN EN 1316-1:1999 Listnatá kulatina - Třídění podle jakosti - Část 1: Dub a buk (48 0065)

EN 1316-2:1997 zavedena v ČSN EN 1316-2:1999 Listnatá kulatina - Třídění podle jakosti - Část 2: Topol (48 0065)

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

40

EN 1316-3:1997 zavedena v ČSN EN 1316-3:1999 Listnatá kulatina - Třídění podle jakosti - Část 3: Jasan a javory (48 0065)

ENV 1927-1:1998 zavedena v ČSN P EN 1927-1:1999 Jehličnatá kulatina - Třídění podlejakosti - Část 1: Smrky a jedle (48 0064)

ENV 1927-2:1998 zavedena v ČSN P EN 1927-2:1999 Jehličnatá kulatina - Třídění podlejakosti - Část 2: Borovice (48 0064)

ENV 1927-3:1998 zavedena v ČSN P EN 1927-3:1999 Jehličnatá kulatina - Třídění podlejakosti - Část 3: Modříny a douglasky (48 0064)

prEN 1309-2: Kulatina a řezivo - Metody měření rozměrů - Část 2: Kulatina

ČSN 48 0007:1959 Tabulky objemu kulatiny podle středové tlouš�ky

ČSN 48 0008:1959 Tabulky objemu výřezu podle čepové tlouš�ky

ČSN 48 0009:1977 Tabulky objemu kulatiny bez kůry podle středové tlouš�ky měřené v kůře

ČSN 48 0050: 1990 Surové dříví. Základní a společná ustanovení.

ČSN 48 0051: 1982 Sortimenty surového dříví. Surové kmeny.

ČSN 48 0055: 1985 Jehličnaté sortimenty surového dříví. Technické požadavky.

ČSN 48 0056: 1985 Listnaté sortimenty surového dreva. Technické požiadavky.

ČSN 49 0103: 1979: Drevo - zis�ovanie vlhkosti pri fyzikálnych a mechanických skúškach

PN 48 0004: 1992 Těžba dřeva - Názvy a definice

68/089/EEC Směrnice Rady z 23. ledna 1968 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se třídění surového dříví

Rakouské uzance v obchodu s dřívím (Vídeň, 1973)

Základní lesnické názvosloví (1992), VÚLHM, Jíloviště - Strnady

Lesnický slovník naučný (1994), MZe Praha

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

41

Příloha 3: Třídění kulatiny výřezů pro pilařské zpracování podle rozměrů

Podle jmenovité délky výřezů

Označení Délka v m

L 1 � 3 m

L 2 � 3 � 6 m

L 3 � 6 � 14 m

L 4 � 14 m

Podle středové tlouš�ky bez kůry

Označení Středová tlouš�ka b.k. v cm

D 0 do 9 cmD 1a 10 - 14 cmD 1b 15 - 19 cmD 2a 20 - 24 cmD 2b 25 - 29 cmD 3a 30 - 34 cmD 3b 35 - 39 cmD 4 40 - 49 cmD 5 50 - 59 cmD 6 60 cm +

Tab

ulka

1:

Rez

onan

ční v

ýřez

y, v

ýřez

y pr

o vý

robu

krá

jené

dýh

y

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

DŘ

ÍVÍ

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

I. J

AK

OST

NÍ

TŘ

ÍDY

ÚČ

EL

PO

UŽ

ITÍ

rezo

nanč

ní v

ýřez

yvý

řezy

pro

výr

obu

kráj

ené

dýhy

DŘ

EV

INA

SMSM

, BO

, MD

DB

, BK

, JV

, JS,

OL

, ost

atní

. lis

t.

SOR

TIM

EN

TA

AA

B (

pouz

e B

K, J

S)

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Výř

ezy

prvo

tříd

ní ja

kost

i s

rezo

nanč

ní v

rstv

ou s

ilno

u m

in.

8 cm

na

výro

bu h

udeb

ních

nás

troj

ů.

4 le

tokr

uhy

a ví

ce n

a 1c

m

Řád

ně o

dvět

vený

, zkr

ácen

ý km

en, j

en s

kůr

ou, v

e zd

ravý

ch v

ýřez

ech,

na

obou

kon

cích

hla

dce

zaří

znut

ých

slou

žící

pro

vý

robu

krá

jené

dýh

y.

Suky

zdra

védo

1,8

m d

élky

bez

suké

, dál

edo

3 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

e

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

e

Trhl

iny

dřeň

ové

jedn

oduc

hé -

do

1/4

tl. č

ela

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

jedn

oduc

hé d

o 3

cm o

d dř

eně

odlu

pčiv

édo

5 c

m o

d dř

eně

do 3

cm

od

dřen

ě

mra

zové

dovo

lují

se,

pok

ud n

emaj

í kýl

u

nedo

volu

jí s

evý

sušn

é do

1/1

0 tl

oušť

ky č

ela

souč

asný

výs

kyt

nedo

volu

je s

e

Vady

růst

u

toči

tost

nedo

volu

je s

edo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

m

sbíh

avos

tdo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

m

křiv

ost

nedo

volu

je s

edo

1,5

cm

/bm

do 1

,5 c

m/b

mdo

1,5

cm

/bm

exce

ntri

cká

dřeň

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

edo

5 %

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

jádr

ane

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

-DB

, do

10 %

tl. č

ela

(ost

.)do

20

% tl

. čel

a

hnil

oba,

skv

rny

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e ne

dovo

luje

se

Nap

aden

í hm

yzem

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

Zpl

oště

ní-

do 5

%do

5 %

do 5

%

Roz

měr

y

min

. čep

b.k

.36

cm

48

cm

(45

cm

BO

)45

cm

(48

cm

DB

, JS

)45

cm

šířk

a le

tokr

uhů

min

4 le

tokr

uhy

na 1

cm

do 4

mm

do 4

mm

do 6

mm

šířk

a bě

le v

rad

iáln

ě-

-do

2 c

m u

DB

-

Dře

vina

SM

, BO

, MD

DB

BK

JV, J

SO

Los

t. L

Dél

kam

in. 3

m3

m2,

7-3,

0;

5,0;

6,0

2,7-

3,5;

5,

5-6,

0

3,0;

5,

0;6,

0

2,7-

3,0;

5,

02,

7-3,

0;

5,0-

6,0

2,7-

3,5;

5,

5 -7

,5;

8,5-

10,5

3,0;

5,0

; 6,

0

Stou

pání

dél

ekdl

e do

hody

-10

cm

10 c

m-

10 c

m10

cm

10 c

m-

Ost

atní

vad

y, te

chni

cké

podm

ínky

Dle

doh

ody

mez

i dod

avat

elem

a o

dběr

atel

em; v

ýřez

y I.

jako

stní

tříd

y se

obc

hodu

jí p

o in

divi

duál

ní p

řejí

mce

.

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

Tab

ulka

2: V

ýřez

y pr

o vý

robu

loup

ané

dýhy

, jin

é sp

eciá

lní v

ýřez

y

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

DŘ

ÍVÍ

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

II.

JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y

ÚČ

EL

PO

UŽ

ITÍ

spec

iáln

í výř

ezy

pro

pila

řské

a

jiné

zpr

acov

ání

výře

zy p

ro v

ýrob

u lo

upan

é dý

hy

DŘ

EV

INA

jehl

ična

téS

M, B

Oli

stna

té tv

rdé

BK

list

naté

měk

ké

BŘ

, OL

, LP,

TP,

VR

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

AŘ

ádně

odv

ětve

ný, z

krác

ený

kmen

, jen

s k

ůrou

, ve

zdra

vých

výř

ezec

h, n

a ob

ou k

oncí

ch h

ladc

e za

řízn

utýc

h sl

ouží

cí p

ro v

ýrob

u lo

upan

é dý

hy,

pila

řské

a ji

né z

prac

ován

í.

Suky

zdra

védo

2 m

dél

ky b

ezsu

ké, d

ále

do 3

cm

max

. 1 k

s na

1 b

mdo

3 c

m b

ez o

mez

ení,

do 4

cm

1 k

s na

1 b

mdo

3 c

m b

ez o

mez

ení,

do 4

cm

1 k

s na

1 b

mdo

3 c

m b

ez o

mez

ení,

do 4

cm

1 k

s na

1 b

mne

zdra

véne

dovo

lují

se

Trhl

iny

dřeň

ové

jedn

oduc

hé -

do

1/4

tl. č

ela

do 5

cm

od

dřen

ědo

5 c

m o

d dř

eně

do 5

cm

od

dřen

ě

odlu

pčiv

éne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

e

mra

zové

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

výsu

šné

přec

háze

jící

do 1

/10

tlou

šťky

čel

ače

lní a

boč

ní b

ez o

mez

ení

čeln

í a b

oční

bez

om

ezen

íče

lní a

boč

ní b

ez o

mez

ení

výsu

šné

nepř

echá

zejí

cí

do 1

/10

tlou

šťky

čel

ado

1/1

0 tl

oušť

ky č

ela

do 1

/10

tlou

šťky

čel

a

souč

asný

výs

kyt

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

Vady

růst

u

toči

tost

do 1

cm

/bm

do 2

cm

/bm

do 2

cm

/bm

do 2

cm

/bm

sbíh

avos

t do

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

mdo

1 c

m/b

m

křiv

ost

nedo

volu

je s

eje

dnod

uchá

do

2 cm

/bm

jedn

oduc

há d

o 2

cm/b

mje

dnod

uchá

do

2 cm

/bm

Nep

ravé

jádr

o-

-ok

rouh

lé a

pla

men

. do

1/3

tl. č

ela

okro

uhlé

a p

lam

en. d

o 2/

3 tl

. čel

a

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

ne

dovo

luje

se

jádr

a do

8 c

m,

běle

do

1/20

tl. č

ela

jádr

a do

10

cm,

běle

do

1/20

tl. č

ela

jádr

a do

10

cm,

běle

do

1/20

tl. č

ela

hnil

oba

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e ne

dovo

luje

se

Nap

aden

í hm

yzem

nedo

volu

je s

em

ělké

se

dovo

luje

měl

ké s

e do

volu

jem

ělké

se

dovo

luje

Roz

měr

y

min

. čep

b.k

.30

cm

25 c

m28

cm

25 c

m

max

. čel

o-

70 c

m70

cm

70 c

m

min

. dél

ka

3 m

2,60

m5

m2,

60 m

max

. dél

ka-

10,5

0 m

10,5

0 m

10,5

0 m

stou

pání

dél

ek-

260,

530

, 800

, 105

0 cm

po 0

,5 m

260,

530

, 800

, 105

0 cm

Ost

atní

vad

y, te

chni

cké

podm

ínky

Dle

doh

ody

mez

i dod

avat

elem

a o

dběr

atel

em; v

ýřez

y II

. jak

ostn

í tří

dy s

e ob

chod

ují p

o in

divi

duál

ní p

řejí

mce

.

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

44Tab

ulka

3: V

ýřez

y pr

o pi

lařs

ké z

prac

ován

í – S

M/J

D

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

- SM

RK

(P

ICE

A s

sp.)

A J

ED

LE

(A

BIE

S A

LB

A)

KVA

LIT

AA

BC

D

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Dří

ví p

rvot

řídn

í jak

osti

, čer

stvé

,zd

ravé

a r

ovné

km

eny

tém

ěřbe

z su

ků a

dal

ších

vad

neb

oje

nom

s m

alým

i vad

ami.

Pou

ze d

řevi

na S

M.

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

níja

kost

i, zd

ravé

km

eny

bez

výsk

ytu

boul

í a s

kupi

nový

ch s

uků

a dá

les

vada

mi d

o ta

kové

ho r

ozsa

hu, j

enž

je u

vede

n ní

že. P

ouze

SM

.

Dří

ví b

ěžné

jako

sti a

ž m

éně

hod

notn

é,

dovo

leny

jsou

vad

y, k

teré

výra

zně

nesn

ižuj

í při

roze

né v

last

nost

idř

eva.

Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

adne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Dří

ví, k

teré

můž

e bý

t vyu

žite

lné

pro

pila

ř. z

prac

ován

í a k

teré

vzh

lede

mk

jeho

vad

ám n

elze

zat

řídi

t do

kval

.A

, B, C

. Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

adne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

3 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

do 4

cm

do

6 c

m

do 8

cm

nesr

ostl

édo

3 c

m

do 5

cm

do

10 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

edo

2 c

m m

ax. 2

ks

na 1

bm

do 3

cm

do 8

cm

Trhl

iny

dřeň

ové,

hvě

zdic

ovit

éne

dovo

lují

se

max

. do

1/4

tlou

šťky

čel

a, č

epu

max

.do

1/3

tlou

šťky

čel

a, č

epu

dovo

lují

se

odl

upči

véne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

em

ax. d

o 1/

4 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

souč

asný

výs

kyt

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e

Vady

růst

u

křiv

ost

jedn

od.

D1

– (1

0-19

)m

ax. 0

,25

cm/b

mm

ax. 0

,50

cm/b

mm

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

,50

cm/b

m D

2 –

(20-

29)

max

. 0,5

0 cm

/bm

max

. 0,7

5 cm

/bm

max

. 1,0

0 cm

/bm

D3

– (3

0-39

)m

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

,00

cm/b

mm

ax. 1

,50

cm/b

mm

ax. 2

,00

cm/b

m D

4+ -

(40-

60)

max

. 1,0

0 cm

/bm

max

. 1,5

0 cm

/bm

max

. 2,0

0 cm

/bm

toči

tost

do 2

cm

/bm

do 2

9 cm

ST

P -

5 cm

/bm

, od

30

cm 7

cm

/bm

do

29

cm S

TP

- 6

cm/b

m,

od 3

0 cm

8 c

m/b

m

bez

omez

ení

sbíh

avos

tdo

1 c

m/b

mdo

1,5

cm

/bm

do 1

,5 c

m/b

mbe

z om

ezen

í

křem

enit

ost

nedo

volu

je s

edo

10

% p

loch

y če

la, č

epu

do 3

0 %

plo

chy

čela

, čep

ube

z om

ezen

í

exce

ntri

cká

dřeň

do

10

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

15

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

ube

z om

ezen

íbe

z om

ezen

í

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

em

ax. d

o 2/

3 pl

ochy

čel

a ne

bo č

epu

tvrd

á hn

ilob

a

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dovo

luje

se

bez

omez

ení

hlub

oké

nedo

volu

je s

e

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y ku

lati

ny -

dél

ka,

min

. prů

měr

čep

u,m

inim

ální

jmen

ovit

á dé

lka

…

3

m,

min

imál

ní p

rům

ěr č

epu

b.k.

…

15

cm

n

ebo

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr

čela

, šíř

ka le

tokr

uhů

apod

.dl

e do

hody

mez

i dod

avat

elem

a o

dběr

atel

em

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

45Tab

ulka

. 4: V

ýřez

y pr

o pi

lařs

ké z

prac

ován

í – B

O

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

- B

OR

OV

ICE

(P

INU

S s

sp.)

KVA

LIT

AA

BC

D

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Dří

ví p

rvot

řídn

í jak

osti

, čer

stvé

, zd

ravé

a r

ovné

km

eny

tém

ěř

bez

suků

a d

alší

ch v

ad n

ebo

je

nom

s m

alým

i vad

ami.

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

ní

jako

sti,

zdra

vé k

men

y be

z vý

skyt

u bo

ulí

a sk

upin

ovýc

h su

ků a

dál

es

vada

mi d

o ta

kové

ho r

ozsa

hu, j

enž

je

uved

en n

íže.

Dří

ví b

ěžné

jako

sti a

ž m

éně

hodn

otné

, do

vole

ny js

ou v

ady,

kte

ré v

ýraz

ně

nesn

ižuj

í při

roze

né v

last

nost

i dře

va.

Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

ad n

esm

í být

př

ekro

čen.

Dří

ví, k

teré

můž

e bý

t vyu

žite

lné

pro

pila

ř. z

prac

ován

í a k

teré

vzh

lede

m

k je

ho v

adám

nel

ze z

atří

dit d

o kv

al.

A, B

, C. R

ozsa

h ní

že u

vede

ných

vad

ne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

3 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

do 5

cm

do

7 c

m

dovo

lují

se

nesr

ostl

édo

3 c

m

do 5

cm

; do

6 cm

max

. 3 k

s na

1 b

m

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

do 3

cm

Trhl

iny

dřeň

ové,

hvě

zdic

ovit

éne

dovo

lují

se

max

. do

1/4

tlou

šť. č

ela,

čep

um

ax. d

o 1/

2 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

dovo

lují

se

odlu

pčiv

éne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

em

ax. d

o 1/

4 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

souč

asný

výs

kyt

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e

Vady

růst

u

křiv

ost

jedn

od.

D1

– (1

0-19

)m

ax. 0

,25

cm/b

mm

ax. 0

,50

cm/b

mm

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

,50

cm/b

m D

2 –

(20-

29)

max

. 0,5

0 cm

/bm

max

. 0,7

5 cm

/bm

max

. 1,0

0 cm

/bm

D3

– (3

0-39

)m

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

,00

cm/b

mm

ax. 1

,50

cm/b

mm

ax. 2

,00

cm/b

m D

4+ -

(40-

60)

max

. 1,0

0 cm

/bm

max

. 1,5

0 cm

/bm

max

. 2,0

0 cm

/bm

toči

tost

do

2 c

m/b

mdo

29

cm S

TP

- 5

cm/b

m,

od 3

0 cm

7 c

m/b

m

do 2

9 cm

ST

P -

6 cm

/bm

, od

30

cm 8

cm

/bm

be

z om

ezen

í

sbíh

avos

t do

1 c

m/b

mdo

1,5

cm

/bm

do 1

,5 c

m/b

mbe

z om

ezen

í

křem

enit

ost

nedo

volu

je s

edo

10

% p

loch

y če

la, č

epu

do 3

0 %

plo

chy

čela

, čep

ube

z om

ezen

í

exce

ntri

cká

dřeň

do

10

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

15

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

ube

z om

ezen

íbe

z om

ezen

í

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

max

. do

15 %

tlou

šťka

čel

a, č

epu

max

. do

2/3

ploc

hy č

ela

nebo

čep

utv

rdá

hnil

oba

nedo

volu

je s

e

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dovo

luje

se

bez

omez

ení

hlub

oké

nedo

volu

je s

e

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y ku

lati

ny -

dél

ka, m

in. p

rům

ěr

čepu

,m

inim

ální

jmen

ovit

á dé

lka

…

3

m,

min

imál

ní p

rům

ěr č

epu

b.k.

…

15

cm

nebo

dle

doh

ody

mez

i dod

avat

elem

a o

dběr

atel

em

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

ší

řka

leto

kruh

ů ap

od.

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

46Tab

ulka

5: V

ýřez

y pr

o pi

lařs

ké z

prac

ován

í – M

D

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

- M

OD

ŘÍN

(L

AR

IX D

EC

IDU

A)

KVA

LIT

AA

BC

D

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Dří

ví p

rvot

řídn

í, vý

jim

ečné

ja

kost

i. O

becn

ě od

poví

dá d

říví

z

odde

nkov

ého

výře

zu, s

e dř

evem

té

měř

bez

suk

ů a

dalš

ích

vad

nebo

je

n s

mal

ými v

adam

i.

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

ní

jako

sti,

zdra

vé k

men

y be

z vý

skyt

u bo

ulí a

sku

pino

vých

suk

ů a

dále

s va

dam

i do

tako

vého

roz

sahu

, jen

ž je

uve

den

níže

.

Dří

ví b

ěžné

jako

sti a

ž m

éně

hodn

otné

, do

vole

ny js

ou v

ady,

kte

ré v

ýraz

ně

nesn

ižuj

í při

roze

né v

last

nost

i dře

va.

Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

ad n

esm

í být

př

ekro

čen.

Dří

ví, k

teré

můž

e bý

t vyd

ruho

váno

na

vyu

žit.

sort

imen

ty, a

kte

ré v

zhle

dem

k

jeho

vad

ám n

elze

zat

řídi

t do

kval

. A,

B, C

. Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

ad n

esm

í bý

t pře

kroč

en.

Suky

zdra

vé, s

rost

lé

nedo

volu

jí s

e

do 3

cm

; 3-5

cm

max

. 1 k

s na

bm

do 5

cm

; 5-8

cm

max

. 1 k

s na

1 b

m

dovo

lují

se

nesr

ostl

édo

3 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

do

3 c

m; 3

-5 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

edo

5 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

Trhl

iny

dřeň

ové,

hv

ězdi

c.

S T P

do 3

5 cm

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

max

. do

1/2

tlou

šťky

čel

a, č

epu

dovo

lují

se

nad

35 c

mm

ax. d

o 1/

4 tl

oušť

ky č

ela,

čep

um

ax. d

o 1/

3 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u m

ax. d

o 1/

2 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

odlu

pčiv

éS T P

do 3

5 cm

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

je s

e

nad

35 c

mm

ax. d

o 1/

4 tl

oušť

. čel

a, č

epu

max

.do

1/4

tlou

šť.č

ela,

čep

um

ax. d

o 1/

3 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

Vady

růst

u

křiv

ost

jedn

od.

D1

– (1

0-19

)m

ax. 0

,25

cm/b

mm

ax. 0

,50

cm/b

mm

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

,50

cm/b

m D

2 –

(20-

29)

max

. 0,5

0 cm

/bm

max

. 0,7

5 cm

/bm

max

. 1,0

0 cm

/bm

D3

– (3

0-39

)m

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

,00

cm/b

mm

ax. 1

,50

cm/b

mm

ax. 2

,00

cm/b

m D

4+ -

(40-

60)

max

. 1,0

0 cm

/bm

max

. 1,5

0 cm

/bm

max

. 2,0

0 cm

/bm

toči

tost

do 2

cm

/bm

do 2

9 cm

ST

P -

5 cm

/bm

, od

30

cm 7

cm

/bm

do

29

cm S

TP

- 6

cm/b

m,

od 3

0 cm

8 c

m/b

m

bez

omez

ení

sbíh

avos

tdo

1 c

m/b

mdo

1,5

cm

/bm

do 1

,5 c

m/b

mbe

z om

ezen

í

křem

enit

ost

do 1

0 %

plo

chy

čela

, čep

udo

20

% p

loch

y če

la, č

epu

do 3

0 %

plo

chy

čela

, čep

ube

z om

ezen

í

exce

ntri

cká

dřeň

do 1

0 %

tlou

šťky

čel

a, č

epu

do 2

0 %

tlou

šťky

čel

a, č

epu

bez

omez

ení

bez

omez

ení

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dovo

luje

se

jen

v bě

li d

o hl

oubk

y 1

cmm

ax. d

o 2/

3 pl

ochy

čel

a ne

bo č

epu

tvrd

á hn

ilob

a ne

dovo

luje

se

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dovo

luje

se

bez

omez

ení

hlub

oké

nedo

volu

je s

e

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y ku

lati

ny -

dél

ka, m

in.

prům

ěr č

epu,

min

imál

ní jm

enov

itá

délk

a

…

3 m

,m

inim

ální

prů

měr

čep

u b.

k.

…

15 c

m

ne

bo d

le d

ohod

y m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

ší

řka

leto

kruh

ů ap

od.

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

47Tab

ulka

6: V

ýřez

y pr

o pi

lařs

ké z

prac

ován

í – B

K

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

– B

UK

(F

AG

US

SY

LV

AT

ICA

)

KVA

LIT

AA

BC

D

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Dří

ví p

rvot

řídn

í mim

ořád

né

jako

sti,

čers

tvé,

zdr

avé

a ro

vné

kmen

y té

měř

bez

suk

ů a

dalš

ích

vad

nebo

jen

s m

alým

i vad

ami.

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

ní

jako

sti,

zdra

vé k

men

y be

z vý

skyt

u su

ků a

bou

lí a

dál

e s

vada

mi d

o ní

že

uved

enéh

o ro

zsah

u.

Dří

ví d

obré

(st

anda

rdní

) ja

kost

i če

rstv

é, z

drav

é s

vada

mi n

íže

defi

nova

ným

i, kt

eré

nesn

ižuj

í př

iroz

ené

vlas

tnos

ti d

řeva

, vho

dné

pro

pila

řské

zpr

acov

ání.

Dří

ví v

yuži

teln

é pr

o pi

lař.

zpr

acov

ání,

povo

len

rozs

ah v

ad v

ětší

než

dov

oluj

e kv

alit

a C

. Dod

ává

se v

ýluč

ně p

o do

hodě

od

běra

tele

s d

odav

atel

em.

Nep

ravé

já

dro

kruh

. a m

ram

orov

édo

10

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

25

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

40

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

ube

z om

ezen

í

plam

enco

véne

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

edo

25

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

50

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

2 c

m; d

o 4

cm m

ax. 1

ks n

a 1

bmdo

4 c

m

do 1

0 cm

be

z om

ezen

í

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

edo

8 c

m

roze

stup

jedn

otl.

suků

1 m

1 m

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Trhl

iny

dřeň

ové,

hvě

zdic

ovit

éne

dovo

lují

se

do 1

/4 tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

1/3

tlou

šťky

čel

a, č

epu

bez

omez

ení

odlu

pčiv

éne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

e

výsu

šné

nepř

echá

zejí

cí.

do 1

/10

tlou

šťky

čel

a, č

epu

do 1

/4 tl

. čel

a, d

o 1/

10 tl

. čep

udo

1/3

tl. č

ela,

do

1/10

tl. č

epu

bez

omez

ení

výsu

šné

přec

háze

jící

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

do 1

/5 tl

oušť

ky č

ela,

čep

upo

doh

odě

výro

bní

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

epo

doh

odě

Vady

růst

ukř

ivos

t

jedn

oduc

há2

cm/b

m, m

ax. 1

0 cm

3 cm

/bm

, max

. 15

cm3

cm/b

m, m

ax. 2

0 cm

po d

ohod

ě

slož

ená

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

Dov

oluj

e se

, pok

ud ji

lze

odst

rani

t jed

nodu

chou

man

ipul

ací n

a dé

lku

výře

zu

min

. 3 m

a te

nto

nepř

esáh

ne p

odm

ínky

pro

jedn

oduc

hou

křiv

ost.

toči

tost

ne

dovo

luje

se

max

. 2 c

m/b

m

max

. 4 c

m/b

m

bez

omez

ení

Vady

zp.

ho

ubam

i

zapa

ření

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

epo

doh

odě

zbar

vení

do 1

/10

tlou

šťky

čel

a, č

epu

bez

omez

ení

tvrd

á hn

ilob

a ne

dovo

luje

se

do 1

/4 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dovo

luje

se

po d

ohod

ěhl

ubok

éne

dovo

luje

se

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y ku

lati

ny -

dél

ka, m

in. p

rům

ěr

čepu

,m

inim

ální

jmen

ovit

á dé

lka

…

2,

5 m

,m

inim

ální

prů

měr

čep

u b.

k.

…

20

cm

ne

bo d

le d

ohod

y m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

ší

řka

leto

kruh

ů ap

od.

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

48Tabu

lka

7: V

ýřez

y pr

o pi

lařs

ké z

prac

ován

í - D

B

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

– D

UB

(QU

ER

CU

S s

sp.)

KVA

LITA

AB

CD

CH

AR

AK

TER

ISTI

KA

Dří

ví p

rvot

řídn

í jak

osti,

če

rstv

é, z

drav

é a

rovn

é km

eny

tém

ěř b

ez s

uků

a da

lšíc

h va

d ne

bo je

nom

s m

alým

i vad

ami.

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

ní

jako

sti,

zdra

vé k

men

y be

z vý

skyt

u bo

ulí a

sku

pino

vých

suk

ů a

dále

s va

dam

i do

tako

vého

roz

sahu

, jen

ž je

uve

den

níže

.

DB

dří

ví b

ěžné

jako

sti a

ž m

éně

hodn

otné

, dov

olen

y js

ou v

ady,

kte

ré

výra

zně

nesn

ižuj

í při

roze

né v

last

nost

i

dřev

a. R

ozsa

h ní

že u

vede

ných

vad

ne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Dří

ví, k

teré

můž

e bý

t vyu

žite

lné

pro

pila

ř. z

prac

ován

í a k

teré

vzh

lede

m

k je

ho v

adám

nel

ze z

atří

dit d

o kv

al.

A, B

, C. R

ozsa

h ní

že u

vede

ných

vad

ne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

2 m

bez

suk

ů;

dále

do

2,5

cm m

ax. 1

ks n

a 1

bmdo

10

cm m

ax. 1

ks

na 1

bm

do 1

0 cm

be

z om

ezen

í

nezd

ravé

nedo

volu

jí se

nedo

volu

jí se

do 5

cm

max

. 2 k

s na

1 b

mdo

8 c

m

Trhl

iny

dřeň

ové,

hvě

zdic

ovité

nedo

volu

jí se

do 1

/4 tl

oušť

ky č

ela

max

. do

1/2

tlouš

ťky

čela

dovo

lují

se

odlu

pčiv

éne

dovo

lují

sedo

1/6

tlou

šťky

čel

ado

1/3

tlou

šťky

čel

ado

volu

jí se

mra

zové

do 1

/10

tlouš

ťky

čela

, čep

um

ax. 1

0 cm

tlou

šťky

, u p

řech

ázej

ící

do 3

m d

élky

do 1

/2 tl

oušť

ky č

ela

bez

omez

ení d

élky

dovo

lují

se

výsu

šné

přec

háze

jící d

o 1/

10 tl

. čel

apř

echá

zejíc

í do

1/5

tl. č

ela

přec

háze

jící d

o 1/

4 tl.

čel

ado

volu

jí se

výro

bní

nedo

volu

jí se

nedo

volu

jí se

přec

háze

jící,

max

. do

hlou

bky

tlouš

ťky

čela

v je

dné

rovi

něpo

doh

odě

Vady

růst

u

křiv

ost

jedn

oduc

há

2 c

m/b

m, m

ax. 1

0 cm

3 cm

/bm

, max

. 15

cm3

cm/b

m, m

ax. 2

0 cm

dovo

lují

se

slož

ená

n

edov

oluj

e se

nedo

volu

je s

eD

ovol

uje

se, p

okud

ji lz

e od

stra

nit j

edno

duch

ou m

anip

ulac

í na

délk

u vý

řezu

m

in. 3

m a

tent

o ne

přes

áhne

pod

mín

ky p

ro je

dnod

ucho

u kř

ivos

t.

toči

tost

nedo

volu

je s

edo

2cm

/bm

do

5cm

/bm

bez

omez

ení

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

e (j

en p

říro

dní,

svět

lá b

arva

)př

ípus

tné

i tm

avé

zaba

rven

ípř

ípus

tné

i tm

avé

zaba

rven

íbe

z om

ezen

í

tvrd

á hn

iloba

ne

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

do 1

/3 tl

oušť

ky č

ela

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

10 z

ávrt

ů na

1 b

mbe

z om

ezen

íhl

ubok

éne

dovo

luje

se

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y ku

latin

y - d

élka

, m

in. p

rům

ěr č

epu,

min

imál

ní jm

enov

itá d

élka

…

2,5

m,

min

imál

ní p

rům

ěr č

epu

b.k.

…

2

0 cm

nebo

dle

doh

ody

mez

i dod

avat

elem

a o

dběr

atel

em

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

ší

řka

leto

kruh

ů ap

od.

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

49Tab

ulka

8: V

ýřez

y pr

o pi

lařs

ké z

prac

ován

í – o

stat

ní li

stna

té

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

– O

STA

TN

Í L

IST

NA

TÉ

KVA

LIT

AA

BC

D

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Dří

ví p

rvot

řídn

í jak

osti

, čer

stvé

, zd

ravé

a r

ovné

km

eny

tém

ěř b

ez

suků

a d

alší

ch v

ad n

ebo

jeno

ms

mal

ými v

adam

i .

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

ní

jako

sti,

zdra

vé k

men

y be

z vý

skyt

u bo

ulí a

sku

pino

vých

suk

ů a

dále

s va

dam

i do

tako

vého

roz

sahu

, je

nž je

uve

den

níže

.

Lis

tnat

é dř

íví b

ěžné

jako

sti a

ž m

éně

hodn

otné

, dov

olen

y js

ou v

ady,

kte

ré

výra

zně

nesn

ižuj

í při

roze

né v

last

nost

i

dř

eva.

Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

ad

nesm

í být

pře

kroč

en.

Dří

ví, k

teré

můž

e bý

t vyu

žite

lné

pro

pila

ř. z

prac

ován

í a k

teré

vzh

lede

m

k je

ho v

adám

nel

ze z

atří

dit d

o kv

al.

A, B

, C. R

ozsa

h ní

že u

vede

ných

vad

ne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

3 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

do 6

cm

max

. 1 k

s na

1 b

mdo

6 c

m; 6

-10

cm m

ax. 1

ks

na 1

bm

. do

volu

jí s

e

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

edo

10

cm

Trhl

iny

dřeň

ové

do 1

/4 tl

oušť

ky č

ela

do 1

/2 tl

oušť

ky č

ela

dovo

lují

se

dovo

lují

se

odlu

pčiv

éne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dovo

lují

se

výsu

šné

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dovo

lují

se

dovo

lují

se

Vady

růst

u

křiv

ost

jedn

oduc

há2

cm/b

m, m

ax. 1

0 cm

3 cm

/bm

, max

. 15

cm3

cm/b

m, m

ax. 2

0 cm

dovo

luje

se

slož

ená

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

Dov

oluj

e se

, pok

ud ji

lze

odst

rani

t jed

nodu

chou

man

ipul

ací n

a dé

lku

výře

zu

min

. 3 m

a te

nto

nepř

esáh

ne p

odm

ínky

pro

jedn

oduc

hou

křiv

ost.

toči

tost

nedo

volu

je s

edo

2 c

m/b

mdo

5 c

m/b

mbe

z om

ezen

í

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

e ne

dovo

luje

se

do 1

/3 tl

oušť

ky č

ela

do 2

/3 tl

oušť

ky č

ela

tvrd

á hn

ilob

a ne

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

do 1

/3 tl

oušť

ky č

ela

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

10 z

ávrt

ů na

1 b

mbe

z om

ezen

íhl

ubok

éne

dovo

luje

se

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y ku

lati

ny -

dél

ka, m

in. p

rům

ěr

čepu

,m

inim

ální

jmen

ovit

á dé

lka

…

2,

5 m

,m

inim

ální

prů

měr

čep

u b.

k.

…

20

cm

ne

bo d

le d

ohod

y m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

ší

řka

leto

kruh

ů ap

od.

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

50Tab

ulka

9:

Slab

é vý

řezy

pro

pila

řské

zpr

acov

ání -

agr

egát

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, S

LA

BÉ

JE

HL

IČN

AT

É V

ÝŘ

EZ

Y P

RO

PIL

AŘ

SKÉ

ZP

RA

CO

VÁ

NÍ

KVA

LIT

AA

BC

D

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Dří

ví p

rvot

řídn

í jak

osti

, čer

stvé

,zd

ravé

a r

ovné

km

eny

tém

ěřbe

z su

ků a

dal

ších

vad

neb

oje

nom

s m

alým

i vad

ami.

Čer

stvé

dří

ví b

ěžné

až

prvo

tříd

níja

kost

i, zd

ravé

km

eny

bez

výsk

ytu

boul

í a s

kupi

nový

ch s

uků

a dá

les

vada

mi d

o ta

kové

ho r

ozsa

hu, j

enž

je u

vede

n ní

že.

Dří

ví b

ěžné

jako

sti a

ž m

éně

hod

notn

é,

dovo

leny

jsou

vad

y, k

teré

výra

zně

nesn

ižuj

í při

roze

né v

last

nost

idř

eva.

Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

adne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Dří

ví, k

teré

můž

e bý

t vyu

žite

lné

pro

pila

ř. z

prac

ován

í a k

teré

vzh

lede

mk

jeho

vad

ám n

elze

zat

řídi

t do

kval

.A

, B, C

. Roz

sah

níže

uve

dený

ch v

adne

smí b

ýt p

řekr

očen

.

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

2 c

m m

ax. 1

ks

na 1

bm

do 2

cm

do

4 c

m

do 5

cm

nesr

ostl

édo

1 c

m

do 3

cm

do 5

cm

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

do 2

cm

do 5

cm

Trhl

iny

dřeň

ové,

hvě

zdic

ovit

éne

dovo

lují

se

max

. do

1/4

tlou

šťky

čel

a, č

epu

max

. do

1/2

tlou

šťky

čel

a, č

epu

dovo

lují

se

odlu

pčiv

éne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

ene

dovo

luje

se

souč

asný

výs

kyt

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e

Vady

růst

u

křiv

ost j

edno

duch

á m

ax. 0

,25

cm/b

mm

ax. 0

,50

cm/b

mm

ax. 0

,75

cm/b

mm

ax. 1

cm

/bm

toči

tost

do

2 c

m/b

mdo

2 c

m/b

m

do 5

cm

/bm

bez

omez

ení

sbíh

avos

t do

1 c

m/b

mdo

1,5

cm

/bm

do 1

,5 c

m/b

mbe

z om

ezen

í

křem

enit

ost

nedo

volu

je s

edo

10

% p

loch

y če

la, č

epu

do 3

0 %

plo

chy

čela

, čep

ube

z om

ezen

í

exce

ntri

cká

dřeň

do

10

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

15

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

ube

z om

ezen

íbe

z om

ezen

í

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

em

ax. d

o 2/

3 pl

ochy

čel

a ne

bo č

epu

tvrd

á hn

ilob

a

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

dovo

luje

se

dovo

luje

se

hlub

oké

nedo

volu

je s

e

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Roz

měr

y -

délk

a, m

in. p

rům

ěr č

epu,

jmen

ovit

á dé

lka

2,0

– 4,

0 m

;pr

ůměr

čep

u b.

k.

9

– 1

9 cm

n

ebo

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

ap

od.

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

51Tab

. 10:

Výř

ezy

pro

výro

bu s

loup

ů -

slou

povi

na

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

III

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, J

EH

LIČ

NA

TÉ

VÝ

ŘE

ZY

PR

O V

ÝR

OB

U S

LO

UP

Ů

DŘ

EV

INA

SM/J

DB

O

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

AČ

erst

vé d

říví

běž

né a

ž pr

votř

ídní

jako

sti,

zdra

vé k

men

y be

z vý

skyt

u bo

ulí a

sku

pino

vých

suk

ů a

dále

s va

dam

i do

tako

vého

roz

sahu

, jen

ž je

uve

den

níže

.

Suky

zdra

vé, s

rost

lédo

2 c

m s

e ne

uvaž

ují,

do 3

cm

max

. 3 k

s na

1 b

m

do 3

cm

se

neuv

ažuj

í, do

4 c

m m

ax. 3

ks

na 1

bm

nesr

ostl

édo

2 c

m s

e ne

uvaž

ují,

do 3

cm

max

. 3 k

s na

1 b

m

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

Trhl

iny

dřeň

ové,

hvě

zdic

ovit

ém

ax. d

o 1/

3 tl

oušť

ky č

ela,

čep

um

ax. d

o 1/

3 tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

odl

upči

véne

dovo

lují

se

nedo

volu

je s

e

souč

asný

výs

kyt

nedo

volu

jí s

ene

dovo

luje

se

Vady

růst

u

křiv

ost j

edno

duch

ám

ax. d

o 1/

3 pr

ůměr

u v

mís

tě m

ěřen

ím

ax. d

o 1/

3 pr

ůměr

u v

mís

tě m

ěřen

í

toči

tost

do

2 c

m/b

mdo

2 c

m/b

m

sbíh

avos

tm

usí b

ýt 0

,4 a

ž 0,

8 cm

na

1 bm

mus

í být

0,4

až

0,8

cm n

a 1

bm

křem

enit

ost

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

exce

ntri

cká

dřeň

do

15

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

udo

15

% tl

oušť

ky č

ela,

čep

u

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

nedo

volu

je s

edo

volu

je s

e zb

arve

ní b

ěle

do 1

/2 je

jí tl

oušť

ky

tvrd

á hn

ilob

a ne

dovo

luje

se

Nap

aden

í hm

yzem

měl

ké

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

hlub

oké

Mec

hani

cké

pošk

ozen

ído

volu

je s

e m

ax. d

o hl

oubk

y 0,

5 cm

dovo

luje

se

max

. do

hlou

bky

0,5

cm

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

Roz

měr

y -

délk

a, m

in. p

rům

ěr č

epu,

jmen

ovit

á dé

lka

6,0

– 16

,0 m

prům

ěr č

epu

b.k.

11

– 25

cm

n

ebo

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

Stou

pání

, tl.

stup

ně, m

ax. p

rům

ěr č

ela,

apo

d.dl

e do

hody

mez

i dod

avat

elem

a o

dběr

atel

em

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

52Tab

ulka

11:

Dří

ví p

ro v

ýrob

u dř

evov

iny,

dol

ovin

a a

důln

í výř

ezy,

tyč

ovin

a

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

IV

. JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, D

ŘÍV

Í P

RO

VÝ

RO

BU

DŘ

EV

OV

INY

, DO

LO

VIN

A A

DŮ

LN

Í V

ÝŘ

EZ

Y, T

YČ

OV

INA

SOR

TIM

EN

TD

říví

pro

výr

obu

dřev

ovin

yT

yčov

ina

Důl

ní v

ýřez

y a

dolo

vina

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

AŘ

ádně

odv

ětve

né, z

krác

ené,

čer

stvé

a

neod

korn

ěné

dřív

í (m

in. v

lhko

st je

45

%)

úhoz

kla

diva

-->

odd

ělen

í kůr

y.

Dlo

uhé

dřív

í, m

ěřen

é 1

m o

d si

lnéh

o ko

nce.

V

yráb

í se

ze v

šech

jehl

ična

tých

a li

stna

tých

dř

evin

. Vyr

ábí s

e vž

dy v

kůř

e.

Řád

ně o

dvět

vený

, čer

stvý

i pr

osch

lý k

men

bez

př

ízna

ků h

nilo

by p

ro v

yuži

tí v

dol

ech.

Vyr

ábí s

e be

z ro

zliš

ení (

SM

, JD

, DG

), (

BO

, MD

) a

(DB

, A

K).

Jeh

ličn

até

odko

rněn

é do

hně

da a

list

naté

pr

okře

sané

.

DŘ

EV

INA

SMje

hlič

naté

listn

até

jehl

ična

téL

istn

até

Suky

zdra

védo

4 c

m m

ax. 5

ks

na 1

m

do 2

cm

bez

om

ezen

ído

volu

jí s

edo

3 c

m

nezd

ravé

nedo

volu

jí s

e

Trhl

iny

nedo

volu

jí s

edo

volu

jí s

edo

volu

jí s

e

Vady

růst

u

křiv

ost

do 6

cm

/bm

do

2 %

v m

nožs

tví d

odáv

kydo

3 %

,B

O d

o 5

%do

5 %

jedn

oduc

há d

o 1

% (

4 m

do

3 %

)

toči

tost

dovo

luje

se

dovo

luje

se

dovo

luje

se

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

do 1

/10

ploc

hy č

ela

dovo

luje

se

do 1

/10

ploc

hy č

ela

dovo

luje

se

tvrd

á hn

ilob

ane

dovo

luje

se

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e

měk

ká h

nilo

ba

nedo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

nedo

volu

je s

e

Nap

aden

í hm

yzem

nedo

volu

je s

edo

volu

je s

e do

1/5

tl. k

usu

měl

ké d

o 1/

4

Ost

atní

vad

y

zlom

y, š

těpi

nyne

dovo

lují

se

nedo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

rako

vina

nedo

volu

je s

edo

volu

je s

edo

volu

je s

ene

dovo

luje

se

koř.

náb

ěhy

do 4

cm

do

2 %

v m

nožs

tví d

odáv

kydo

volu

jí s

edo

volu

jí s

e

mec

h. p

oško

zení

nedo

volu

je s

edo

volu

je s

edo

volu

je s

e

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

nedo

volu

jí s

edo

volu

jí s

ene

dovo

lují

se

RO

ZM

ĚR

YD

ůlní

výř

ezy

Dol

ovin

a

Min

. čep

7 cm

b.k

.2

cm s

.k.

3 cm

b.k

.6

cm b

.k.

Max

. čel

o31

cm

b.k

.13

cm

s.k

. (1

m o

d od

denk

u)20

cm

b.k

.st

ř. p

rům

ěr 1

9 cm

b.k

.

Dél

ky2

m6

m+

0,4

m –

7,0

m7

m +

Nad

měr

ek0

00

Tole

ranc

e dé

lek

max

. + 5

cm

-±

2 cm

PŘ

EP

OČ

TOV

Ý K

OE

FIC

IEN

TP

RM

=>

m3

-P

RM

=>

m3 (d

o 3

m d

élky

)

0,66

-je

hl. 0

,72;

list

. 0,6

6-

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

53Tab

ulka

12:

Dří

ví p

ro v

ýrob

u bu

niči

ny a

des

ek n

a bá

zi d

řeva

– v

lákn

ina

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

V. J

AK

OST

NÍ

TŘ

ÍDY

, DŘ

ÍVÍ

PR

O V

ÝR

OB

U B

UN

IČIN

Y A

DE

SEK

NA

BÁ

ZI

DŘ

EV

A

DŘ

EV

INA

Je

hlič

natá

Lis

tnat

á tv

rdá

Lis

tnat

á m

ěkká

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

AŘ

ádně

odv

ětve

né, z

krác

ené

dřív

í, vh

odné

pro

prů

mys

lové

zpr

acov

ání,

oba

konc

e z

aříz

nuté

, čer

stvé

i pr

osch

lé.

Suky

do

volu

jí s

edo

volu

jí s

edo

volu

jí s

e

Trhl

iny

dovo

lují

se

dovo

lují

se

dovo

lují

se

Toči

vost

do

volu

je s

edo

volu

je s

edo

volu

je s

e

Kři

vost

do

10

cm n

a 1

bmdo

10

cm n

a 1

bmdo

10

cm n

a 1

bm

Vady

zp.

ho

ubam

i

zbar

vení

dovo

luje

se

dovo

luje

se

dovo

luje

se

tvrd

á hn

ilob

ado

3/5

plo

chy

čela

dovo

luje

se

dovo

luje

se

měk

ká h

nilo

bado

2/5

plo

chy

čela

max

. do

6 %

z c

elk.

dod

ávan

ého

mno

žstv

ído

2/5

plo

chy

čela

max

. do

6 %

z c

elk.

dod

ávan

ého

mno

žstv

ído

2/5

plo

chy

čela

max

. do

6 %

z c

elk.

dod

ávan

ého

mno

žstv

í

Ost

atní

vad

y

zlom

y, š

těpi

nydl

e do

hody

dovo

lují

se

dovo

lují

se

koř.

náb

ěhy

do 3

cm

do 3

cm

do 3

cm

mec

h. p

oško

zení

dovo

luje

se

dovo

luje

se

dovo

luje

se

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

dovo

lují

se

dovo

lují

se

dovo

lují

se

RO

ZM

ĚR

Y

min

. čep

b.k

.7

cm7

cm7

cm

max

. čel

o b.

k.50

cm

; nad

50

cm d

le d

ohod

y80

cm

50 c

m

min

. dél

ka1

m1

m1

m

stou

pání

dél

ekdl

e do

hody

dle

doho

dydl

e do

hody

PŘ

EP

OČ

. KO

EF

ICIE

NT

PR

M =

> m

3P

RM

=>

m3

PR

M =

> m

3

délk

a 1

– 2

m

kulá

če a

kul

áčky

SM

, JD

0,66

BK

, HB

, JS

, JV

, JM

0,59

BR

, os

tatn

í měk

ké0,

57B

O0,

63D

B, A

K, C

ER

, os

t. tv

rdé

0,56

MD

0,63

délk

a 2

m +

kulá

če a

kul

áčky

dle

doho

dy m

ezi d

odav

atel

em a

odb

ěrat

elem

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

54Tab

ulka

13:

Pal

ivov

é dř

íví

KL

ASI

FIK

AC

E V

AD

A J

EJI

CH

ZA

TŘ

ÍDĚ

NÍ

DO

VI.

JA

KO

STN

Í T

ŘÍD

Y, P

AL

IVO

VÉ

DŘ

ÍVÍ

CH

AR

AK

TE

RIS

TIK

A

Zpr

acov

ává

se z

e vš

ech

jehl

ična

tých

a li

stna

tých

dře

vin.

N

apad

á př

i výr

obě

jako

vým

ět. V

yráb

í se

jako

rov

nané

dř

íví.

Dod

ává

se v

kůř

e.

Dov

oluj

í se

prak

tick

y vš

echn

y va

dy.

Suky

dovo

lují

se

Trhl

iny

dovo

lují

se

Vady

růs

tu

dovo

lují

se

Vady

způ

sobe

né h

ouba

mi

dovo

lují

se

s vý

jim

kou

trou

chni

vost

i a h

nilo

by ta

kové

ho

stup

ně, p

ři n

íž s

e dř

íví p

ři b

ěžné

man

ipul

aci r

ozpa

dá

Nap

aden

í hm

yzem

dovo

luje

se

Ost

atní

neu

vede

né v

ady

dovo

lují

se

RO

ZM

ĚR

Y

Min

. čep

b.k

.3

cm

Max

. čel

o b.

k.30

cm

, si

lněj

ší n

utno

roz

štíp

nout

Min

. dél

ka0,

15 m

PŘ

EP

OČ

TOV

Ý K

OE

FIC

IEN

Tje

hlič

naté

listn

até

PR

M =

> m

30,

640,

54

EELLEE

KKTTRR

OONN

IICCKK

ÁÁ VV

EERR

ZZEE

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Poznámky:

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví

v České republicejako účelovou a neprodejnou publikacipod záštitou Ministerstva zemědělství

a Ministerstva průmyslu a obchodu vydalySvaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu

Společenstvo dřevozpracujících podniků v ČRČeská asociace podnikatelů v lesním hospodářství

Lesy České republiky, s. p.

Odpovědný redaktor: Ing. Pavel IndraTechnický redaktor: Ing. Jan Řezáč

První vydání 2002Náklad: 10 000 ks

Sazba a tisk: Pratr, a. s., Trutnov

Nepravé jádroDřeňová trhlina hvězdicová

Nezdravý sukDřeňová trhlina

Příloha: Vady dřevaELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Nezdravý vypadavý suk

Zarostlý suk

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Odlupčivá trhlina

Odlupčivá trhlinaPřecházející trhlina

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Výrobní trhlina

Měkká hniloba

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Plíseň

Zamodrání

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Vytrhaná vlákna

Excentrická dřeňHnilobaReakční dřevo - křemenitost

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

ZploštěníExcentrická dřeňReakční dřevo - křemenitost

Točitost

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Sbíhavost

Jednoduchá křivost

ELEKTRONIC

KÁ V

ERZE

Publikace vyšla za laskavého přispění těchto organizací:

Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmysluPoupětova 3, Praha

Společenstvo dřevozpracujících podniků v ČRVančurova 7, Jihlava

Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářstvíBělohorská 274/9, Praha

StoraEnso, s. r. o.Nádražní 66, Ždírec n. D.

Allwood, a. s.Zlínské Paseky 3662, Zlín

Hradecká lesní a dřevařská společnost, a. s.Přemyslova 1106, Hradec Králové

Vojenské lesy a statky ČR, s. p.Pod Juliskou 5, Praha

Lesy České republiky, s. p. Přemyslova 1106, Hradec Králové

Date post:	17-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	69 times
Download:	2 times

Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České ......Měření a klasifikace...

Documents