Drcení a mletí

Střední odborná škola Otrokovice

www.zlinskedumy.cz

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil VašíčekDostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Charakteristika DUM

Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /3

Autor Ing. Emil Vašíček

Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-GT/1-PV-4/6

Název DUM Drcení a mletí

Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání

Kód oboru RVP 28-52-H/01

Obor vzdělávání Gumař-plastikář

Vyučovací předmět Gumárenská technologie

Druh učebního materiálu Výukový materiál

Cílová skupina Žák, 15 – 16 let

Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího, náplň: princip drcení a mletí, mlýny a drtiče

Vybavení, pomůcky Dataprojektor

Klíčová slova Drcení, mletí, kuželový drtič, talířový mlýn, kladivový mlýn, kulový mlýn, nožový mlýn, válcový drtič

Datum 17. 11. 2012

Drcení a mletí

Náplň výuky (obsah hodiny)

Princip drcení a mletíVálcový drtičKladivový drtičKuželový drtičTalířový mlýnTlukadlový mlýnNožový mlýnKulový mlýn

Princip

Drcení je proces kdy se surovina působením úderu, tlaku, rázu, smyku, řezu a jejich kombinací namáhá až do porušení soudržnosti a rozpadá se na menší částečky. V některých případech se drtí i odpad z výroby nebo zmetky. Drť se přidává jako plnivo do směsí (kaučukových ale i plastových). Drcení a mletí jsou podobné technologie, liší se jen velikostí zrna.

Drcení – vznikají drobné kousky – drtičeMletí – vzniká moučka (prach) – mlýny

Obr. 1: mletí

Namáhání

Způsob namáhání se volí podle charakteru materiálu

materiál použití tvrdý středně

tvrdýměkký, křehký

elastický, houževnatý vláknitý citlivý na

teplo

úder X X X X

tlak X X X

smyk X X X

ráz X X X X X

řez X X X X

Obr. 2: použití dělicích sil

Zařízení

K drcení a mletí se používá řada zařízeníválcový drtičkladivový drtičkuželový drtičtalířový mlýntlukadlový mlýnnožový mlýnkulový mlýn

Obr. 3: drcení a mletí

Válcový drtič

Jedná se o klasický dvouválec občas opatřený rýhovanými válci – jeden rýhovaný podélně a druhý šikmoMateriál je drcen ve štěrbině mezi válciVelikost částic se určuje šířkou štěrbiny

Obr. 4: kalandr

Kladivový drtič

Pro materiály do 15 % vlhkosti (barviva, plniva, odpad PVC)

Horizontálně otočný rotor s pevnými nebo výkyvnými kladivy

Velikost frakce je dána velikostí ok perforovaného plechu ve dně

Obr. 5: kladivový drtič

Kuželový drtič

Používá se hlavně k drcení pryžového odpadu a sběru při výrobě granulátu, na výstupu jsou částice cca 20 mmRotor i stator ve tvaru zvonu, šroubovitá litá žebra s břity, ke spodnímu okraji se snižujíOdvod tepla zajišťuje vodní chlazeníVelikost částic se mění posuvem rotoru ve směru osy (svisle)

Obr. 6: kuželový drtič

Talířový mlýn

Tvoří druhý stupeň při mletí pryžového odpadu pro výrobu granulátu,

dále používaný k mletí odpadu měkkých plastů (např. koženka)

Velikost částic 1 – 5 mm

Rotor (spodní díl) má žebra ve tvaru přerušovaných soustředných kružnic, která zapadají do přerušovaných žeber statoru (horní díl) Profil žeber se k okraji snižuje

Obr. 7: talířový mlýn

Tlukadlový mlýn

Především v plastikářské technologii

Stator i rotor opatřen kolíky v soustředných kruzích

K okraji se mezery zmenšují, velikost částic je určena mezerami v poslední řadě

Přívod z násypky do středu

Obvyklý rozměr rotoru 150 – 600 mm, otáčky 4 500 (velké) až 12 000 (laboratorní)

Obr. 8: tlukadlový mlýn

Nožový mlýn

Používán pro dělení houževnatých, elastických a vláknitých materiálů nízkých pevnostíDělení materiálu mezi rotorovými a statorovými noži

Nožový mlýn s horizontálním rotorem (dělení termoplastů a pryžového odpadu), nejčastěji tříramenný, někdy nože uspořádané do sekcí, vzájemně pootočené dmax= 400 mm, délka 1 – 2 d

Nožový mlýn s vertikálním rotorem dmax= 800 mm, výška 0,3 – 0,6 d

Nožový talířový mlýn – mnohabřitý rotorový a statorový talíř, velikost částic určuje štěrbina mezi nimi. d = 400 – 1200 mm

Obr. 9: horizontální nožový mlýn

Komora ve tvaru válce, mírně nakloněná,v níž je umístěn drcený materiál spolu s tvrdými koulemi z oceli či kamene.Válec rotuje a padající koule drtí mezi sebou.

Důležité je přesné dávkování • málo materiálu – koule narážejí na sebe materiál je pod nimi• mnoho materiálu – koule spadne „na měkko“ a nenarazí do sebe

Kulový mlýn

Obr. 10: Funkce koloidního mlýnu

Slouží k drcení materiálu na extrémně jemný prášek

Kulový mlýn

Obr. 12: historický kulový mlýn na rudu a uhlí

Obr. 11: Mlecí koule

Kontrolní otázky:

1. Jaká zařízení se používají k výrobě regenerátu?

2. Popiš činnost kulového mlýnu

3. Popiš činnost nožového mlýnu

Seznam obrázků:

• Obr. 1: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com • Obr. 2: vlastní• Obr. 3: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com • Obr. 4: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 5: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 6: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 7: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 8: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 9: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 10: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ball_mill.gif • Obr. 11: anonym, Mlecí koule, propagační materiál firmy Sibmet, Novokuznetsk, Rusko• Obr. 12: anonym, Historický kulový mlýn, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z:

http://www.hornictvi.info/prirucka/up_rudy/s017.jpg

Seznam použité literatury:

[1] Vašíček Emil, Gumárenská technologie, druhé vydání, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011

[2] Vašíček Emil, Stroje a zařízení, učební texty SOŠ Otrokovice, 2010

Děkuji za pozornost