Drcení a mletí
Střední odborná škola Otrokovice
www.zlinskedumy.cz
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil VašíčekDostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Charakteristika DUM
Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /3
Autor Ing. Emil Vašíček
Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-GT/1-PV-4/6
Název DUM Drcení a mletí
Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání
Kód oboru RVP 28-52-H/01
Obor vzdělávání Gumař-plastikář
Vyučovací předmět Gumárenská technologie
Druh učebního materiálu Výukový materiál
Cílová skupina Žák, 15 – 16 let
Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího, náplň: princip drcení a mletí, mlýny a drtiče
Vybavení, pomůcky Dataprojektor
Klíčová slova Drcení, mletí, kuželový drtič, talířový mlýn, kladivový mlýn, kulový mlýn, nožový mlýn, válcový drtič
Datum 17. 11. 2012
Drcení a mletí
Náplň výuky (obsah hodiny)
Princip drcení a mletíVálcový drtičKladivový drtičKuželový drtičTalířový mlýnTlukadlový mlýnNožový mlýnKulový mlýn
Princip
Drcení je proces kdy se surovina působením úderu, tlaku, rázu, smyku, řezu a jejich kombinací namáhá až do porušení soudržnosti a rozpadá se na menší částečky. V některých případech se drtí i odpad z výroby nebo zmetky. Drť se přidává jako plnivo do směsí (kaučukových ale i plastových). Drcení a mletí jsou podobné technologie, liší se jen velikostí zrna.
Drcení – vznikají drobné kousky – drtičeMletí – vzniká moučka (prach) – mlýny
Obr. 1: mletí
Namáhání
Způsob namáhání se volí podle charakteru materiálu
materiál použití tvrdý středně
tvrdýměkký, křehký
elastický, houževnatý vláknitý citlivý na
teplo
úder X X X X
tlak X X X
smyk X X X
ráz X X X X X
řez X X X X
Obr. 2: použití dělicích sil
Zařízení
K drcení a mletí se používá řada zařízeníválcový drtičkladivový drtičkuželový drtičtalířový mlýntlukadlový mlýnnožový mlýnkulový mlýn
Obr. 3: drcení a mletí
Válcový drtič
Jedná se o klasický dvouválec občas opatřený rýhovanými válci – jeden rýhovaný podélně a druhý šikmoMateriál je drcen ve štěrbině mezi válciVelikost částic se určuje šířkou štěrbiny
Obr. 4: kalandr
Kladivový drtič
Pro materiály do 15 % vlhkosti (barviva, plniva, odpad PVC)
Horizontálně otočný rotor s pevnými nebo výkyvnými kladivy
Velikost frakce je dána velikostí ok perforovaného plechu ve dně
Obr. 5: kladivový drtič
Kuželový drtič
Používá se hlavně k drcení pryžového odpadu a sběru při výrobě granulátu, na výstupu jsou částice cca 20 mmRotor i stator ve tvaru zvonu, šroubovitá litá žebra s břity, ke spodnímu okraji se snižujíOdvod tepla zajišťuje vodní chlazeníVelikost částic se mění posuvem rotoru ve směru osy (svisle)
Obr. 6: kuželový drtič
Talířový mlýn
Tvoří druhý stupeň při mletí pryžového odpadu pro výrobu granulátu,
dále používaný k mletí odpadu měkkých plastů (např. koženka)
Velikost částic 1 – 5 mm
Rotor (spodní díl) má žebra ve tvaru přerušovaných soustředných kružnic, která zapadají do přerušovaných žeber statoru (horní díl) Profil žeber se k okraji snižuje
Obr. 7: talířový mlýn
Tlukadlový mlýn
Především v plastikářské technologii
Stator i rotor opatřen kolíky v soustředných kruzích
K okraji se mezery zmenšují, velikost částic je určena mezerami v poslední řadě
Přívod z násypky do středu
Obvyklý rozměr rotoru 150 – 600 mm, otáčky 4 500 (velké) až 12 000 (laboratorní)
Obr. 8: tlukadlový mlýn
Nožový mlýn
Používán pro dělení houževnatých, elastických a vláknitých materiálů nízkých pevnostíDělení materiálu mezi rotorovými a statorovými noži
Nožový mlýn s horizontálním rotorem (dělení termoplastů a pryžového odpadu), nejčastěji tříramenný, někdy nože uspořádané do sekcí, vzájemně pootočené dmax= 400 mm, délka 1 – 2 d
Nožový mlýn s vertikálním rotorem dmax= 800 mm, výška 0,3 – 0,6 d
Nožový talířový mlýn – mnohabřitý rotorový a statorový talíř, velikost částic určuje štěrbina mezi nimi. d = 400 – 1200 mm
Obr. 9: horizontální nožový mlýn
Komora ve tvaru válce, mírně nakloněná,v níž je umístěn drcený materiál spolu s tvrdými koulemi z oceli či kamene.Válec rotuje a padající koule drtí mezi sebou.
Důležité je přesné dávkování • málo materiálu – koule narážejí na sebe materiál je pod nimi• mnoho materiálu – koule spadne „na měkko“ a nenarazí do sebe
Kulový mlýn
Obr. 10: Funkce koloidního mlýnu
Slouží k drcení materiálu na extrémně jemný prášek
Kulový mlýn
Obr. 12: historický kulový mlýn na rudu a uhlí
Obr. 11: Mlecí koule
Kontrolní otázky:
1. Jaká zařízení se používají k výrobě regenerátu?
2. Popiš činnost kulového mlýnu
3. Popiš činnost nožového mlýnu
Seznam obrázků:
• Obr. 1: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com • Obr. 2: vlastní• Obr. 3: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com • Obr. 4: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 5: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 6: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 7: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 8: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 9: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011• Obr. 10: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ball_mill.gif • Obr. 11: anonym, Mlecí koule, propagační materiál firmy Sibmet, Novokuznetsk, Rusko• Obr. 12: anonym, Historický kulový mlýn, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z:
http://www.hornictvi.info/prirucka/up_rudy/s017.jpg
Seznam použité literatury:
[1] Vašíček Emil, Gumárenská technologie, druhé vydání, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011
[2] Vašíček Emil, Stroje a zařízení, učební texty SOŠ Otrokovice, 2010
Děkuji za pozornost